Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská) 2011 Eva Kinclová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská) 2011 Eva Kinclová"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská) 2011 Eva Kinclová

2 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Postoje žáků k integrované tělesné výchově Diplomová práce (magisterská) Autor: Eva Kinclová Aplikovaná tělesná výchova, kombinované studium Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Kudláček, Ph. D. Olomouc 2011

3 Jméno a příjmení autora: Eva Kinclová Název magisterské práce: Postoje žáků k integrované tělesné výchově Pracoviště: Katedra aplikovaných pohybových aktivit Vedoucí diplomové práce: doc. Mgr. Martin Kudláček, Ph. D. Rok obhajoby magisterské práce: 2011 Abstrakt: Cílem diplomové práce je zjistit postoje žáků základních škol k integraci dětí s tělesným postižením do hodin tělesné výchovy. Dílčím cílem je porovnat výsledky mezi jednotlivými třídami a porovnat postoje žáků, kteří mají ve třídě integrovaného žáka, mají zkušenost s integrací a těch, kteří tuto zkušenost nemají. Klíčová slova: Integrace Inkluze Základní školství Postoj Osoby s tělesným postižením Tělesná výchova Tato práce vznikla jako součást projektu Centra podpory integrace CZ.1.07/1.2.00/ Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovnických služeb. 3

4 Author s Name and Surname: Eva Kinclová Topic of the Graduation Work: Pupils Attitudes towards Integrated Physical Training Section: Department of Applied Physical Activities Graduation Work Supervisor: doc. Mgr. Martin Kudláček, Ph. D. Year of the Graduation Work Presentation: 2011 Abstract: The aim of the Graduation Work is to investigate the attitudes of the primary school pupils towards the integration of physically handicapped children into the physical training lessons. Partial objective is to compare the results among particular classes and to compare the attitude of the pupils having integrated handicapped schoolmate and those without such experience. Key words: Integration Inclusion Basic education Attitude Physically handicapped persons Physical Training This Work was written as part of the project Integration Support Centers CZ.1.07/1.2.00/ I hereby agree to provide this Graduation Work within the library services. 4

5 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem magisterskou práci zpracovala samostatně s odbornou pomocí doc. Mgr. Martina Kudláčka, Ph. D., uvedla všechny literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. V Brušperku dne

6 Poděkování: Děkuj doc. Mgr. Martinu Kudláčkovi, Ph. D., za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování mé magisterské práce. 6

7 OBSAH ÚVOD Integrace Společenská integrace Historický vývoj školské integrace Školská integrace Připravenost školy na integraci dítěte s postižením Legislativa vymezující vzdělání dětí s postižením Speciálně pedagogické centrum Postoje Složky postojů Utváření a ovlivňování postojů Postoje k postiženým Postoj k postiženým z hlediska historického vývoje Postoje společnosti k postiženým lidem Postoje k integraci v tělesné výchově Tělesná postižení Vývoj vzdělávání tělesně postižených Specifika tělesných postižení Dětská mozková obrna Progresivní svalová dystrofie Ochrnutí po poranění míchy Malformace a amputace Rozštěpy páteře Cíl Úkoly práce Hypotéza Metodika Popis respondentů Dotazník CAIPE-CZ Vlastnosti žáků s tělesným postižením Výsledky Výsledky dotazníku CAIPE-CZ Diskuse a závěr

8 8 Souhrn Summary...62 REFERENČNÍ SEZNAM...63 PŘÍLOHY

9 ÚVOD V současnosti u naší společnosti již není neobvyklé, že děti se zdravotním postižením jsou vzdělávány na běžné základní škole. Všichni žáci základních škol současnosti by měli mít pocit, že škola je místem, které spolu mohou přirozeně sdílet žáci bez zdravotního postižení součastně s žáky se zdravotním handicapem. Samozřejmě se mohou najít tací, kteří tento názor sdílet nebudou, jak v z řad žáků, tak i učitelů. Téměř každý rodič si přeje, aby jeho dítě dosáhlo patřičného vzdělání a bylo schopno se v životě plnohodnotně uplatnit jak po stránce profesní, tak i po stránce společenské. Rodiče dětí s postižením si tuto skutečnost uvědomují ještě mnohem intenzivněji, než rodiče zdravých dětí. Zvažují veškeré alternativy, které budou pro výchovu a vzdělání jejich dítěte nejvhodnější, přičemž někdy toto rozhodování nemusí být vůbec snadné. Dnešní doba nabízí možnosti jak integrovaného tak segregovaného vzdělávání, kdy obě tyto varianty sebou přináší výhody i nevýhody. Domnívám se, že integrace dítěte do běžné základní školy je velkým přínosem jak pro ně samotné, tak pro pedagogy i spolužáky. Všichni se učí vzájemné spolupráci, navazování sociálních vztahů a naskytuje se zde možnost nahlédnout do obou světů, na jedné straně intaktních a na druhé postižených. Pro zdravé děti je velmi přínosné, pokud se jim naskytne možnost vyzkoušet si aspoň na chvíli, jak se cítí například jeho spolužák na vozíku, když má zvládat základní věci týkající se sebe obsluhy, běžných přesunů z místa na místo, nebo si také vyzkoušet různé hry na vozíku. Pomůže jim to lépe pochopit jak se v některých situacích může jejich postižený spolužák cítit a jaká úskalí vlastně jeho postižení má. Integrace je složitý proces, který si vyžaduje pro svou úspěšnost, aby byly splněny zásadní podmínky. Jedná se především o profesní připravenost pedagogů, pozitivní postoje k integraci a finanční zabezpečení. V této práci se budu zabývat postoji žáků k integrované tělesné výchově a půjde mi především o to, zjistit jaké postoje zaujímají intaktní žáci k integraci dětí s postižením do školní tělesné výchovy. Budu konfrontovat názory žáků, kteří se již setkali s integrací zdravotně postiženého a žáků, kteří takovou zkušeností ještě neprošli. 9

10 1 Integrace Slovo integrace patří k vysoce frekventovaným termínům. Původní latinský význam slova integer což znamená nenarušený nebo úplný se postupně vyvinul ve dva základní náhledy. Sémantický význam slova integrace: Knižně scelení, ucelení, sjednocení Biologicky sjednocující, souladné spojení všech tělních částí v jeden celek (Michalík, 1999). Podle Jesenského (1993, 59) patří integrace k základním jevům rozvoje osobnosti a utváření kvality života zdravotně a sociálně postižených a také souvisí s řešením problémů zrovnoprávnění postižených. Míra integrace je podmiňována mírou samostatnosti a nezávislosti postiženého a možnosti integrace jsou různé. Integrace se týká nejen vlastní osobnosti postiženého, ale také jeho socializace. Vnějším projevem integrace jsou partnerské vztahy zdravotně postižených a intaktních na různých úrovních. S těmito vztahy jsou spojené společensky uznávané schopnosti a aktivity postiženého. Důležitá je také pozitivní aktivita postižených v řešení svých sociálních vztahů. Hlavními prostředky integrace jsou sociální rehabilitace, speciální výchova a vzdělávání, psychologické působení a pracovní uplatnění. Některé handicapované jedince při integraci velmi podporují kompenzační, reedukační a rehabilitační pomůcky a také odstraňování technických a organizačních bariér. V souvislosti s termínem integrace je nutné zmínit i termín inkluze. Podle Bazalové (2006, 7) se dá inkluze chápat jako stav, kdy se člověk s postižením rodí do společnosti, která akceptuje jeho odlišnost a odlišnost každého svého člena, kdy je tedy normální být jiný. Takové dítě se rodí do společnosti, která se nad jeho stavem vůbec nepozastavuje. Inkluze se na rozdíl od integrace netýká jen studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, ale týká se všech studentů, dále se například integrace zaměřuje na vzdělávaného žáka s postižením, přičemž inkluze se zaměřuje na školu či konkrétní skupinu. Při integraci je kladen důraz na změnu dílčího prostředí naproti tomu inkluze se zaměřuje na změnu prostředí celé školy, atd. (Kocurová, 2002). 10

11 1.1 Společenská integrace Odlišný vzhled člověka může být způsoben např. tělesným, mentálním, zrakovým postižením aj. Handicap člověka je natolik viditelný, že se liší od ostatní společnosti a tito jedinci jsou pro společnost jiní. Díky tomu, mohou vzbuzovat u společnosti zvýšený zájem, jak ve smyslu negativním tak pozitivním. Na lidi s handicapem může být pohlíženo s lítostí, ale i s posměchem. Integrace ve smyslu začlenění se snaží o to, aby se problém postižených určitým způsobem řešil. Úkolem integrace je informovat širokou veřejnost o lidech s handicapem, ukázat jim jací jsou, jaká mají práva, co dokážou a taky jakým způsobem se k nim ostatní spoluobčané mohou chovat, ukázat jim určitou přístupovou cestu k těmto lidem. Široká veřejnost by měla vědět, že postižení lidé dovedou žít plnohodnotným životem. Jedna z věcí, kterou je třeba zdůraznit je ta, že integraci je nutno podporovat určitou nenásilnou formou. Je důležité děti s touto problematikou seznámit již v útlém věku, v tom smyslu, aby jim bylo umožněno setkat se s integrovanými dětmi, měly možnost si s nimi zasoutěžit, hrát si, mít šanci vidět, že i postižené děti mohou s nimi chodit do školky, školy a mohou být jejich plnohodnotnými kamarády (Kudláček & Vyskočil, 2008). K tomu, aby mohla integrace úspěšně probíhat, měla by dobře fungovat jak vzdělávací, tak i sociální složka integrace. Integrované dítě by mělo být schopno za upravených podmínek začlenit se a zvládat většinu z programu vyučování, pracovat s ostatními spolužáky a snažit se s nimi držet tempo. Úkolem sociální složky integrace je začlenění dítěte do třídního kolektivu, navázání přátelství, sdílení veškerých třídních radostí i starostí (Šedivá, 2006) Historický vývoj školské integrace Stejně jako v jiných zemích, i na území ČR se ke konci minulého století začínáme setkávat se snahou o budování speciálních vzdělávacích institucí, v nichž se realizovalo vzdělávání dětí s tělesným postižením. Výstavba a rozvoj speciálních ústavů a škol odpovídala tehdejšímu přesvědčení o jejich nutnosti (Michalík, 1999). 11

12 Dnes vysoce hodnotíme vznik a činnost zařízení jako Jedličkův ústav pro děti zmrzačelé v Praze (1913), Ernestinum v Praze (1871), Ústav pro zmrzačelé v Brně (1919) nebo Ústav pro děti zmrzačelé a rachitické v Plzni (1921), přestože v těchto případech o integrovaném vzdělávání nehovoříme. Hlavní otázka, která se tehdy řešila, se týkala toho, zda je vůbec nutné poskytovat vzdělání dětem s postižením. Další rozvoj byl zaznamenán po roce 1950, kdy vedle rozvoje speciálního školství a ústavnictví dochází k budování samostatné pedagogické disciplíny speciální pedagogiky. Hlavně v letech se výjimečně setkáváme se vzděláváním konkrétního dítěte s postižením v běžném proudu škol. Jednalo se spíše o výjimky, které byly ovlivněny přáním rodičů a zejména jejich možností ovlivnit výuku v nejbližší škole. Dřívější školský řád takovou integraci nijak neupravoval, proto vzdělávání postižených dětí záviselo především na přístupu jednotlivých škol a hlavně na vůli učitelů. Nejednalo se však o integraci v dnešním pojetí 21. století (Valenta et al., 2003). Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je u nás již běžným jevem. Základy postupného začleňování dětí s postižením do běžných škol byly položeny na počátku 90. let, kdy předpokladem pro integraci bylo přijetí či novelizace v té době platných právních norem, které upravovaly vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami (Michalík, 2000). Jednalo se o přijetí vyhlášky o základních školách v roce 1991, která vlastně poprvé zmínila možnost začleňování dětí s postižením do běžných škol (Michalík, 1999) Školská integrace Pro školskou integraci existuje mnoho definic. Všechny mají společné to, že jde o začlenění dítěte se zdravotním postižením, zdravotně znevýhodněného mezi majoritní skupiny intaktních spolužáků. Dítě je vzděláváno na základě odborné diagnostiky jeho speciálních vzdělávacích potřeb, s využíváním speciálních učebních pomůcek, speciálních vzdělávacích postupů a vhodně zvoleného hodnocení. 12

13 Integrace může probíhat ve dvou formách: Individuální integrace - spočívá v tom, že dítě s postižením je zařazeno do běžné třídy dané školy a je plně začleněno mezi zdravé žáky. Skupinová integrace - v tomto případě jsou zřizovány třídy pro žáky se zdravotním postižením na běžné škole. Otevření takové třídy zejména na venkovských školách nebo menších městech není jednoduché v tom, zda se najde dostatek dětí k tomu, aby taková třída byla naplněna (Michalík, 2002). Stupně školské integrace: Plná integrace v jakémkoli výchovně vzdělávacím prostředí bez použití speciálních pomůcek. Podmíněná integrace v jakémkoli výchovně vzdělávacím prostředí s použitím osobních kompenzačních a reedukačních pomůcek. Snížená integrace vázaná na technické a jiné úpravy výchovně vzdělávacího prostředí, používání speciálních pomůcek. Ohraničená integrace v technicky upraveném výchovně vzdělávacím prostředí s použitím speciálních pomůcek a s výběrovým uplatňováním speciálních metod. Vymezená integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s pravidelným uplatňováním speciálních metod v průměrném rozsahu. Redukovaná integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s pravidelným uplatňováním speciálních metod v převládajícím rozsahu. Narušená integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při zachování integračních cílů a obsahů. Segregovaná výchova a vzdělání v upravených podmínkách, s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při zachování integračních cílů a obsahů. 13

14 Vysoce segregovaná výchova a vzdělání ve speciálně upraveném prostředí, s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při zachování integračních cílů a obsahů (Michalík, 1999). Především rodiče zdravotně postižených dětí se snaží o to, aby jejich zdravotně postižené dítě bylo zařazeno do běžné školy a získalo tam veškerou potřebnou speciální péči. Je důležité, aby byly zdravotně postižené děti v integrovaném prostředí už v útlém věku, pokud bude dítě se zdravotním postižením vyrůstat v prostředí, které ho zná a má povědomí o tom co umí, dokáže, snadněji získá ve svém společenském okruhu uplatnění a zázemí pro to, aby dítě mohlo žít kvalitním životem. Pro úspěšnou školskou integraci je zásadní, aby byly splněny všechny tři důležité podmínky a to odborná příprava (informovanost), postoje (pozitivní k integraci) a finanční zdroje (Smékalová, 1998). 1.3 Připravenost školy na integraci dítěte s postižením Škola, která se rozhodne pro přijetí dítěte s postižením, by měla splňovat určité minimální požadavky, které se netýkají jen bezbariérových přístupů, poskytování speciálních pomůcek atd., ale jde i o další činitelé, jako vytvoření celkové výchovné atmosféry ve škole. Atmosféru školy velmi výrazně ovlivňuje pedagogický sbor a vedení školy. Integraci žáka ovlivní také schopnost učitelského sboru jako celku mezi sebou komunikovat o vzdělávání či problémech žáka s postižením. Pokud se stane, že se mezi pedagogy najde jeden, který je proti integraci, nebo má výhrady proti konkrétnímu integrovanému žákovi, bývá řešení problémů mnohem složitější (Valenta et al., 2003). Škola, která se rozhodne pro vzdělávání integrovaných žáků, by měla mít ve svém sboru pedagogy, kteří budou integraci nakloněni a budou ochotni o problémech s ní spojených diskutovat, řešit je, popřípadě si vzájemně pomáhat. Pedagogové vyučující na základních školách děti s postižením, patří v učitelském sboru k nejlepším. Jsou na ně v rámci vyučování kladeny větší požadavky z hlediska uspořádání dané hodiny, musí být celkově kreativnější, než ve třídách, kde postižené dítě není. Je proto na místě, aby tito učitelé byli náležitě oceněni i formou patřičného finančního ohodnocení. 14

15 Stejně tak jako se motivují zdravé děti před nástupem do školy, je vhodné stejným způsobem motivovat a připravovat postižené dítě. Je jasné, že to bude ovlivněno stupněm a druhem postižení. V každém případě by nemělo být stresováno případnými obavami a očekáváním rodičů, jestli nástup do školy zvládne, zda si najde kamarády a bude přijato do kolektivu. Dítě by mělo být připraveno na režim běžné školy, která bude upravena pro daný typ postižení. Jedním z důvodů proč byla integrace ve svých začátcích rodiči odmítána je ten, že se obávali, zda jejich dítě bude přijato v kolektivu svých zdravých vrstevníků, měli strach z toho, že se jejich dítěti budou posmívat či bude označováno vulgárními posměšky, protože se odlišuje od průměru. Odlišností mohly být také pihy, zrzavé vlasy nebo jaký společenský status zaujímá rodina. V dnešní době je přítomnost postiženého ve škole vnímána úplně jinak. Ve třídě je postižené dítěte jeho spolužáky spíše vítáno, zdraví vrstevníci cítí závažnost postižení a vítězí tedy pomoc. Samozřejmě kolektiv nebývá zcela jednotný, takže se u některých spolužáků můžeme setkat s lhostejností (Valenta et al., 2003). Vědomosti, dovednosti a návyky, které postižené dítě ve škole získává, nemá jen od svých učitelů, ale velmi důležitou roli hraje také skupina, ve které se dítě pohybuje. Možnost účastnit se vztahů v přirozené komunitě třídy dává dětem s postižením možnost učit se takovým způsobům chování, které je běžné u zdravých spolužáků. Společná školní docházka by měla být více chápána jako důležitý faktor prevence sociálního vyloučení. Sociální učení je přirozenou součástí procesu integrace (Michalík 2002). 1.4 Legislativa vymezující vzdělání dětí s postižením Nové právní předpisy, které byly přijaté v České republice na přelomu let 2004/2005 nahradily letitou úpravu školské integrace, jak ji na počátku 90. let přinesly zejména tyto zákony: zákon o soustavě základních a středních škol, je to tzv. školský zákon (č.29/1984 Sb.) v platném znění jako novela zákona č. 171/1990 Sb., zákon ČNR č. 564/1990 Sb. O státní správě a samosprávě ve školství, vyhláška MŠMT č.291/1991 Sb. O základní škole, vyhláška MŠMT č.127/1997 Sb. O speciálních školách a speciálních mateřských školách, vyhláška MŠMT č. 35/

16 Sb. O mateřských školách, Školský zákon č.561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání, vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Školské integraci, i když nepřímo se věnoval také zákon o soustavě základních a středních škol, je to tzv. školský zákon (č.29/1984 Sb.) v platném znění. V textu tohoto zákona nenalezneme ustanovení, které by přímo upravovalo integraci. Samozřejmě to svědčí o tom, jaký význam byl školské integraci přikládán. Zákon novelou č. 171/1990 Sb. změnil označení,,školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péči na speciální školy. Tímto zákonem bylo konstatováno, že speciální školy poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělání žákům mentálně, smyslově a tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a připravují tyto žáky k začlenění do pracovního procesu a života do společnosti. Právní normou, která zpočátku upravovala vztahy integrace české společnosti a školství je zákon ČNR č. 564/1990 Sb. O státní správě a samosprávě ve školství ve znění novel. Zákon stanovil základní práva a povinnosti ministerstva školství, školského řádu, obce, ředitele školy, dále upravuje zřizování a rušení škol. V oblasti integrace dětí s postižením zakotvoval několik oprávnění a povinností pro osoby, které se tím zabývají. Za stěžejní považoval ust. 3 zákona, který potvrzoval, že ředitel školy rozhoduje o zařazení dětí do speciálních mateřských škol a speciálních základních škol, základních škol, zvláštních škol a školských zařízení jim sloužících a do pomocných škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mělo zákonem uloženou povinnost koordinovat předpisy pro navrhování a výstavbu budov předškolních zařízení a stanovuje podmínky jejich provozu-schopnosti se zvláštním zřetelem na nemožnost integrace zdravotně postižených dětí, pro účely zařazování předškolních zařízení, škol a školských zařízení do sítě, posuzování návrhů změn v síti a vyřazování předškolních zařízení, škol a školních zařízení ze sítě. O integraci dětí s postižením se hovořilo také ve vyhlášce MŠMT č.291/1991 Sb. O základní škole. Podle znění této vyhlášky může ředitel školy zřizovat speciální třídy pro sluchově, tělesně, mentálně postižené žáky a taky žáky s vadami řeči. Individuální integrace žáka se zdravotním postižením je možná podle ust. 3 vyhlášky o základní škole. Kdy ředitel školy může na základě žádosti zástupce žáka 16

17 a vyjádření psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra zařadit do příslušného ročníku školy děti se smyslovým postižením, tělesným postižením a vadou řeči. Svůj význam pro integraci pro děti s postižením měla i některá ustanovení vyhlášky MŠMT č.127/1997sb. O speciálních školách a speciálních mateřských školách. Část této vyhlášky byla věnována činnosti speciálně pedagogických center Speciálně pedagogické centrum Činnost speciálně poradenského centra je v současnosti upravena ve vyhlášce vyhláška 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Speciálně pedagogické centrum zabezpečuje speciálně pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům se zdravotním postižením a poskytuje jim odbornou pomoc v procesu integrace do společnosti ve spolupráci s rodinou, školami a školskými zařízeními a odborníky. Speciálně pedagogické centrum (SPC) je školské účelové zařízení, které zabezpečuje speciálně pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům se zdravotním postižením, poskytuje jim odbornou pomoc v procesu integrace do společnosti ve spolupráci s rodinou, školami, školskými zařízeními a odborníky. Dělí se na centra pro děti: se smyslovým postižením, s tělesným postižením, s mentálním postižením, pro děti a žáky s vadami řeči. Centrum zabezpečuje vyhledávání a speciálně pedagogickou diagnostiku, psychologickou diagnostiku dětí se ZP, zabezpečuje poradenské, terapeutické a metodické činnosti pro děti a žáky se zdravotním postižením, pro jejich rodiče nebo osoby zodpovědné za výchovu. Speciální pedagog z SPC zajišťuje i speciální pedagogické výchovně vzdělávací činnosti u integrovaných dětí v předškolním věku, žáků se ZP a dětí osvobozených od školní docházky. Poradny a speciální pedagogická centra plní významné funkce diagnostické, informační a metodickokoordinační se zaměřením na rodiče, učitele, vychovatele i pracovníky v rehabilitaci a rekvalifikaci. Propracovaný systém začleňování dětí s postižením je obsažen ve vyhlášce MŠMT č. 35/1992 Sb. O mateřských školách. Tato vyhláška předpokládala 17

18 zařazení dítěte s postižením do mateřské školy. Podle 4 vyhlášky smí být do třídy mateřské školy zařazovány děti: od dvou let na základě vyjádření praktického lékaře pro děti a dorost, nelze-li pro malý počet těchto dětí zřídit v místě jesle smyslově, tělesně, mentálně postižené, s vadami řeči, s více vadami po projednání s odborným lékařem s vývojovými a výchovnými poruchami Pro účely vyhlášky jsou děti v bodě 2 a 3 považovány za děti s postižením. Vedle individuální integrace bylo možno v mateřské škole zřizovat i speciální třídy pro děti, které jsou mentálně, tělesně, smyslově postižené, s vadami řeči a s více vadami, s vývojovými a výchovnými poruchami, děti z rodin s nižším zdravotním, výchovným nebo sociálním uvědoměním. Počet dětí v takové třídě podle této vyhlášky nesměl přesáhnout 10. Současná legislativa upravující vzdělávání dětí se zdravotním postižením je zahrnuta ve školském zákoně. Od 1. ledna 2005 nabyl tento nový Školský zákon č.561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání účinnosti. Tento zákon nahradil tři doposud platné zákony, které upravovaly příslušné oblasti školství a to zákon č. 29/1984 Sb., zákon č. 564/1990 Sb., zákon č.76/1978 Sb. O školských zařízeních ve znění pozdějších novel. Nově je podle tohoto zákona pojímáno vzdělávání žáků se speciálními potřebami, zejména uplatněním jejich práva na vzdělání pomocí specifických forem, metod a na vytvoření zvláštních podmínek, které jejich vzdělání umožní. Změnou v této souvislosti je propojení speciálního školství se školami běžného typu a do určité míry posiluje tendenci k individuální integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Pro tyto žáky mohou být upraveny vzdělávací programy, dle jejich potřeb. Dochází také ke změnám v systému povinné školní docházky. Zákon nově definuje způsoby jiného plnění školní docházky tzv. individuálním vzděláváním jen v rámci prvního stupně ZŠ. Za jiný způsob plnění školní docházky bude považováno i vzděláváni žáků s hlubokým mentálním postižením. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona je kladen důraz na rovnost vzdělávacích příležitostí pro všechny a odstranění překážek, které by tomu bránily, respektování vzdělávacích potřeb jednotlivců při vzdělání a kvalitu vzdělávacího procesu. Zmínka je též o prostředí vzájemné úcty, respektu ke všem osobám a opatřeních proti projevům diskriminace a netolerance, pokud jde o přístup ke 18

19 vzdělání. Zároveň je tak zdůrazněno úsilí o zabezpečení přístupu ke vzdělání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Nová úprava nepočítá se samotným právním vymezením stávajících speciálních škol. Povinnost zajistit podmínky pro uskutečňování vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je i nadále svěřena kraji ( 181 odst.1). Zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona rozumí mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Prováděcím právním předpisem pro oblast vzdělávání zdravotně postižených se stala vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Tato vyhláška nahradila dřívější vyhlášku č. 127/1997 Sb. O speciálních školách a speciálních mateřských školách. Do právních předpisů byly promítnuty nové speciálně pedagogické trendy, reagující na potřeby praxe a moderní filosofická východiska. Oblast speciálního vzdělávání v ČR přizpůsobila svou terminologii humánnějšímu pojetí a v souladu s terminologií užívanou v zemích EU a je uplatňováno označení děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami. Do výše uvedené vyhlášky MŠM č. 73/2005 Sb., byli začleněni i žáci mimořádně nadaní, jejichž vzdělávání vyžaduje také mimořádná opatření nejen v oblasti metod, forem a prostředků výuky, ale i v úpravě obsahu vzdělávání. Podle této vyhlášky (č.73/2005 Sb.) je speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením zajišťováno: formou individuální integrace, skupinové integrace, ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škola), nebo kombinací uvedených forem. Integrované vzdělávání dětí s postižením je považováno za prioritní a jsou mu vytvářeny organizační i právní podmínky. Právně byla nově upravena možnost účasti asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, případně účasti osobního asistenta dítěte ve třídě. Vyhláška č.73/2005 Sb. byla nahrazena vyhláškou MŠMT č.62/2007 O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Změny, díky kterým byla vyhláška 19

20 č.73/2005 Sb. nahrazena vyhláškou č.62/2007 se týkají 1 odst.4, ve kterém se hovoří: Žákem s těžkým zdravotním postižením, který při vzdělávání vyžaduje velmi vysokou nebo vysokou míru podpůrných opatření podle odstavce 2, zejména ve vztahu k počtu žáků a souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením, se pro účely této vyhlášky rozumí žák: a) s těžkým zrakovým postižením, které žákovi znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje zrakové vnímání a i s využitím kompenzačních pomůcek znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje vnímání černotisku a orientaci prostřednictvím zraku, b) s těžkým sluchovým postižením, které žákovi znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje rozumění mluvené řeči i při využití kompenzačních pomůcek a zrakové kontroly, c) s těžkým tělesným postižením, které závažným způsobem omezuje nebo vylučuje samostatný pohyb žáka, psaní a manipulaci s učebními materiály, d) s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, která znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje komunikaci a užívání jazyka a řeči mluvené či psané pro účely vzdělávání, e) s autismem, těžkým nebo hlubokým mentálním postižením nebo souběžným postižením více vadami, f) s těžkou poruchou chování, která se v průběhu vzdělávání projevuje násilným porušováním sociálních vztahů, poruchami emocí, hyperkinetickými poruchami nebo jejich kombinací, nebo g) s jiným zdravotním postižením, které závažným způsobem ovlivňuje průběh vzdělávání". Další změna se nachází v 3 odst.3, kdy se za slovo oddělení vkládá slovo konzervatoře, 8 odst.6 : Pokud ve třídě nebo studijní skupině působí souběžně 20

21 několik pedagogických pracovníků, musí být alespoň 1 z nich asistentem pedagoga. V 8 odst.7 se za slovo oddělení vkládá slovo konzervatoře, 9 odst.1: Zařazení žáka do některé formy speciálního vzdělávání podle 3 provádí ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žáka nebo se souhlasem zletilého žáka, a to na základě doporučení školského poradenského zařízení, jehož součástí je navržení míry podpůrných opatření. V 10 se hovoří o počtech žáků a souběžně působících pedagogických pracovních: 1. Vzdělává-li se ve třídě nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením alespoň takový počet žáků s týmž druhem a stupněm zdravotního postižení, který odpovídá nejnižšímu počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině stanovenému v příloze k této vyhlášce pro daný druh a stupeň zdravotního postižení, považuje se třída nebo studijní skupina za určenou pro žáky s daným druhem stupněm zdravotního postižení. 2. Pokud třída nebo studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením splňuje podmínku podle odstavce 1 pro více druhů a stupňů zdravotního postižení, považuje se za třídu nebo studijní skupinu určenou pro žáky s tím druhem a stupněm zdravotního postižení, pro který je v příloze k této vyhlášce stanoven nižší nejvyšší počet žák ve třídě. 3. Nejnižší a nejvyšší počty žáků a nejnižší a nejvyšší počty souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě nebo studijní skupině určené pro žáky s určitým druhem a stupněm zdravotního postižení a ve třídě školy při zdravotnickém zařízení se stanoví v příloze k této vyhlášce. Jsou-li ve třídě podle věty první zařazeni žáci z různých ročníků, je pro určení počtů žáků a souběžně působících pedagogických pracovníků rozhodující nižší ročník. 4. Třída nebo studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením, která nesplňuje podmínku podle odstavce 1, má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků. 5. Oddělení konzervatoře, která je zřízena pro žáky se zdravotním postižením, má nejméně 4 a nejvíce 150 žáků. 6. Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením mohou 21

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru Lektoři: Ing. Drahomíra Rancová, Gymnázium Rokycany Petra Váchová, PedF Plzeň Z lat. movere = hýbati se: souhrn hybných činitelů, které vedou

Více

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními

Více

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 Katalog podpůrných opatření Kontext sociálního znevýhodnění Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 1 Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR červenec 2013 - červen 2015 Nositel projektu: Univerzita Palackého

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období 333 Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se

Více

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006. 26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

73/2005 Sb. VYHLÁKA ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

73/2005 Sb. VYHLÁKA ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Změna: 103/2014 Sb. Ministerstvo

Více

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny.

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny. Výroční zpráva Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace tel.: 482 322 095 e-mail: ms.gagarinova@volny.cz www.skolkaliberec.cz Provoz zahájen 15. 2. 2011 Školní rok 2012/2013

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Při prověřování znalostí a dovedností žáků se učitel řídí zejména těmito zásadami: (a) Obsah a rozsah ústních, písemných, grafických a praktických zkoušek

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Novela školského zákona

Novela školského zákona Novela školského zákona V únoru 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh novely školského zákona a některých dalších zákonů (zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením,

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1. A. Úprava v právním řádu ČR. Rytmus Správná volba

Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1. A. Úprava v právním řádu ČR. Rytmus Správná volba Rytmus Správná volba Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1 A. Úprava v právním řádu ČR 1) Základy úpravy práva na vzdělání na úrovni ústavní a zákonné: 2) Listina základních

Více

KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Ústí nad Labem, Neštěmická 787/38, příspěvková organizace. Neštěmická 787/38, 400 07 Ústí nad Labem

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Ústí nad Labem, Neštěmická 787/38, příspěvková organizace. Neštěmická 787/38, 400 07 Ústí nad Labem Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Ústí nad Labem, Neštěmická 787/38, příspěvková organizace Neštěmická 787/38, 400 07 Ústí nad Labem Identifikátor: 600 085 635 Termín

Více

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA 74/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004

Více