MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie. Bakalářská práce (obor psychologie)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie. Bakalářská práce (obor psychologie)"

Transkript

1 Ústřední knihovna FSS MU Brno ^ fžj 0 llľlllľllľlllllľlľlllľll II MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie Bakalářská práce (obor psychologie) MANŽELSKÉ SOUŽITÍ A NAROZENI PRVNÍHO DITETE: PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE DYNAMIKY SOUŽITÍ V MANŽELSTVÍ A RODINĚ Vypracovala: Lenka Hlúbiková Vedoucí práce: doc. PhDr. Ivo Pláňava Brno 2005

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité imformační zdroje uvedla v seznamu literatury V Brně Lenka Hlúbiková

3 Děkuji doc. PhDr. Ivo Plaňavovi za odborné vedení práce a cenné připomínky. Také děkuji všem svým respondentům, kteří byli ochotni se se mnou podělit o své zážitky týkající se jejich partnerského a rodinného života. Bez jejich ochoty a otevřenosti by tato práce nemohla vzniknout. A nemohu opomenout pomoc mého muže a jeho rodičů, kteří se v době psaní této práce obětavě starali o naši dcerku Kristýnku.

4 Obsah l.úvod 1. Téma práce 1 2. Cíl práce 2 3. Struktura práce 2 II. Teoretická část 3 1. Rodina 3 2 Manželství 4 3. Změny a vývojové trendy v rodině 4. Fungování v rodině Aspekty rodinného fungování podle Pláňavy Oblasti rodinného fungovaní Hlavní proměnné podle Plzáka Modely funkčnosti a dysfunkčnosti Beaversův model 7 5. Životní cyklus rodiny a jeho etapizace Vývojové etapy rodiny podle Mc Goldickové a Carterové Vývojové úkoly podle Pláňavy Nultá etapa manželského soužití Charakteristika a úkol této etapy Hledáni partnera První etapa manželského soužití Charakteristika a úkol první etapy Novomanželé a rodiče Těhotenství Porod Druhá etapa manželského soužití Charakteristika a úkoly druhé etapy 19

5 6. Mladá dospělost Charakteristika mladé dospělosti Vývojový úkol maldé dospělosti Rodičovství Shrnutí teoretické části, východiska výzkumu 25 III. Výzkumná část Cil výzkumu Použitá metoda Vzorek Způsob zpracování dat Výsledky Prožívání těhotenství a období po narození dítěte Změny ve vnímání osobnosti partnera Změny v sexuálním životě Změny v oblasti trávení volného času Změny v oblasti bydlení a péče o domácnost Změny v oblasti financí Shrnutí výsledků výzkumu Diskuze 45 IV. Závěr 47 V. Seznam literatury 48 Přflohv 1 Přílohy č. 1 1 Přílohy č. 2 5

6 L ÚVOD 1. Téma práce Manželství a rodina představují jedny z nej starších sociálních institucí. Přestože se v současnosti role institucionalizovaného partnerského svazku mění a roste počet nesezdaných soužití, stále v naší společnosti přetrvává očekávání, že si mladý člověk najde přiměřený protějšek a společně se svým partnerem vstoupí časem do svazku manželského. A s tímto očekáváním je také spojen předpoklad brzkého rodičovství novomanželů (tatam jsou doby, kdy ve většině případů předcházela nechtěná gravidita nevěsty oznámení termínu svatby). Pokud je tedy vše tak, jak má být, za poměrně krátkou dobu se musí mladí manželé připravit na novou roli - roli rodiče. Narození dítěte s sebou přináší mnoho změn Do partnerského vztahu dvou lidí vstupuje někdo třetí, o něhož se musí starat a s nimž je spojeno mnoho nadějí, obav i očekávání. Rodičovství přitom vyžaduje změnu životního stylu, přináší mnoho povinností a omezeni, a liší se od ostatních rolí jedním výrazným znakem - je nevratné. (Vágnerová, 2000) Mladý člověk tedy může rodičovství přijímat s nadšením, ale také jej může dost zaskočit a adaptace na tuto roli pro něj může být obtížná. Na první pohled by se zdálo, že těžší to má nastávající matka, to ona prožívá těhotenské nevolnosti, ona bude rodit, na ní bude spočívat hlavní zodpovědnost a péče o dítě. Ovšem jak uvádí Pláňava (1998), také budoucí otec je těhotný". Příroda ho ovšem pro rodičovství nevybavila fyziologicky ani geneticky, musí se tedy bez zvýšené hladiny hormonů připravit na diametrálně odlišný život. Nelze samozřejmě určit, který z partnerů je ve složitější situaci, a ani by toto uvažování nemělo smysl. Je zřejmé, že se život velmi změní oběma z nich a navíc také dojde ke změně jejich partnerského vztahu. Jak se tedy změní manželské soužití po narození dítěte? K jakým konkrétním změnám dochází? Dojde k nějakým změnám už během těhotenství? Jak se vyrovnávají s rodičovstvím muži a jak ženy? Odpověď na tyto otázky by měla být tématem této práce. Kromě jiného mě k němu přivedla i má osobní motivace - před dvěma lety jsem se stala matkou a společně s manželem jsme byli nuceni adaptovat se na rodičovskou roli. 1

7 2. Cfl práce Tato práce vychází a navazuje na výzkumy zabývající se manželským soužitím a rodinou, které od zrodu rodinné terapie v polovině minulého století stále mají významné místo ve vývojové psychologii. Cílem práce je přispění k problematice dynamiky soužití v manželství a rodině a zjištění, jak se mění partnerské vztahy v průběhu času. Vycházím z konceptu vývojových etap soužití v manželství a rodině a tzv. úkolového přístupu k jednotlivým etapám. Blíže se zabývám nultou, první a druhou etapou a přechodem z jedné etapy do následující, zvláště přechodem z první do druhé etapy. Vzhledem k cíli práce používám kvalitativní přístup, která se mi v tomto případě jeví jako optimální. 3. Struktura práce Pominu-li úvod a závěr, je moje práce rozdělena na dvě základní části a to na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou v několika kapitolách rozpracovány základní pojmy a teoretické koncepty, které se tématu práce dotýkají. V první části jsou nejprve obecně definovány instituce manželství a rodiny. Poté charakterizuji životní cyklus rodiny, vzhledem k mému tématu práce se věnuji pouze prvním třem etapám (nultá, první etapa a etapa s malými dětmi). Z vývojového hlediska patří začínající manželství a narozením dítěte vzniklá rodina do období mladé dospělosti, proto jsem popis této etapy zařadila na závěr teoretické části. Z této teoretické části pak vychází část empirická, která je založena na kvalitativním přístupu. Na závěr empirické části je zařazena diskuse, ve které se snažím uvést získané poznatky do širších souvislostí. 2

8 II. PRAKTICKÁ ČÁST 1. Rodina Rodinou se obecně rozumí společensky uznaná forma stálého soužití lidí, kteří jsou mezi sebou obvykle poutáni manželskými, pokrevními či adopčními vztahy. Tyto vztahy bývají blízké, vzájemné a neformální. Rodina přitom tvoří důležitý stavební kámen lidské společnosti, protože má řadu významných společenských funkcí a rovněž se v ní uskutečňuje primární socializace dítěte. (Nakonečný, 1999). Přestože v historii prodělala složité strukturální a funkcionální proměny, pro společnost se stala nenahraditelnou společenskou jednotkou, skrze kterou se uskutečňuje proces socializace a enkulturace jednotlivců (Možný, 1990) Přestože v současném světě se často na rodinu pohlíží poněkud s despektem a zdůrazňuje se spiše individualita a nezávislost jednotlivce, přesto je obecně považována za jednu z předních společenských hodnot. Tuto skutečnost vystihuje výrok předního českého rodinného terapeuta Petra Bose: Rodina je nezbytnou hodnotou nutnou k přežilí, je kulturní hodnotou uchovávající způsob uspořádání potřebný k seberealizaci a hodnotou duchovní, kultivující způsob uspořádání pro sebetranscendenci." (cit. dle Fousková, 1994, sil) Společenský význam rodiny je tedy zřejmý, rodina je proto zaštiťována zákonem a chráněna státem. Z hlediska skupinové dynamiky lze na rodinu pohlížet jako na primární sociální skupinu, přitom mohou být odlišovány její jednotlivé dimenze, biologická, ekonomická, morální, právní a psychologická. (Veselá, 2001) Jako každá malá skupina má také rodina určitou sociální strukturu s pozicemi, statusy a rolemi a vykazuje určitou vnitřní dynamiku a atmosféru. (Nakonečný, 1999) 3

9 2. Manželství Na nejobecnější úrovni lze manželství charakterizovat jako institucionalizovaný společenský svazek mezi mužem a ženou, jehož hlavním úkolem je vytvoření rodiny a výchova dětí". (Veselá, 2001, s. 13) Pro společenskou instituci manželství je typické, že lze přesně ohraničit jak jeho začátek, tak také konec. Propůjčím-li si právnickou terminologii, začíná manželství po splnění zákonných požadavků, za přítomnosti dvou svědků, souhlasným prohlášením muže a ženy před orgánem státu nebo církve. Zaniknout pak může pouze rozvodem nebo úmrtím jednoho z manželu 1 (Veselá, 2001) Na základě křesťansko-židovské tradice, která je v Evropě hluboce zakořeněná, je v našich zeměpisných šířkách běžný svazek jednoho muže a jedné ženy, tedy monogamní manželství. Stejně jako je tomu u rodiny, také tuto instituci chrání právní systém; manželství tedy předpokládá práva ale také povinnosti partnerů k sobě navzájem. Jak uvádí Vágnerová (2000), znamená vstup do manželství přijetí životního stylu dospělých, jež je určen společností, a rovněž člověka. akceptování nové role tvořící významnou součást identity Důležitou charakteristikou manželství, která vychází z všeobecné lidské potřeby otevřené budoucnosti, jak ji charakterizuje Matějček (i986, 1992), je společná budoucnost. Manželé tedy plánují další společný život, mají určitý společný cíl, tradiční očekávání je především vytvoření domova a plození dětí. Tímto se tedy dostávám k faktu, že manželství a rodina spolu velmi úzce souvisejí, představují v podstatě jakési spojité nádoby". 3. Změny a vývojové trendy v rodině Jak již bylo uvedeno výše, v současné postmoderní společnosti se společně s relativizací tradičních hodnot mění také význam rodiny a manželského soužití. Jak uvádí Pláňava (1998), můžeme tyto změny pozorovat především v posledních desetiletích, ale impulzy k ním lze vysledovat až do přelomu devatenáctého a dvacátého století. Krátce se nyní zastavím u těchto proměn, jelikož z hlediska tématu mé práce mohou hrát tyto poznatky jistou roli, především ve vývojovém cyklu rodiny, ale rovněž ve zvládání tranzitorní situace, která s narozením dítěte mladé manžele čeká. Uvedené změny jsem rozdělila do několika oblastí: Případně oficiálním prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. 4

10 První skupina vlivů souvisí s fenoménem prodlužováni mládí a dospívání. Jak uvádí mnozí autoři (např. Macek, 1999, Pláňava, 1998, Vágnerová, 2000), v posledních desetiletích se zvýšil interval mezi biologickou schopností zplodit dítě a sociálněpsychologickými dispozicemi k rodičovství. Rovněž ekonomická připravenost k rodičovství se společně se stoupajícím procentem vysokoškolských studentů oddaluje. Protože se značně rozšířila antikoncepce, stává se méně dospívajících žen (ale nejen těch) nechtěnými matkami. Nejen předmanželský, ale také mimomanželský sex je běžnější a méně odsuzovaný, přijatelnější jsou nesezdaná soužití nebo dokonce soužití homosexuálních párů. (Pláňava, 1998, 2000) Roste trend individuality charakteristický pro západní společnost, a stále více bývá kladen důraz na osobní spokojenost, štěstí a uspokojení, s čímž rostou nároky i očekávání jednotlivců od manželství. Ruku v ruce s prosazováním lidských práv člověka jde právo zvolit si partnera, založit si rodinu a mít děti. Domov pak plní především jakousi rekreačně zábavnou funkci. Zároveň má člověk právo kdykoliv z manželského svazku odejít, s čímž souvisí větší rozvodovost. (Pláňava, 1998) Transformací prochází i mužská a ženská role, stírají se rozdíly mezi pohlavími. Kupříkladu stále více mužů zůstává místo svých manželek s děti na rodičovské dovolené (jejich ženy pak častěji budují svou pracovní kariéru než tomu bylo kdysi). Také se změnil poměr nevěrných mužů a žen, jak uvádí Pláňava (1998) snižuje se náskok" mužů v mimomanželských vztazích. Jak již bylo řečeno, všechny uvedené změny charakteristické pro soužití v manželství a v rodině v dnešním světě mohou hrát roli při zvládání takové změny, jako je narození dítěte. 4. Fungování v rodině Jak poznáme, že je rodina funkční? Každý má jistě kolem sebe mnoho rodin a manželských párů, o nichž si mysli, že jsou dobré" nebo naopak špatné". Případně leží někde na kontinuu mezi těmito póly. Toto usuzováni je samozřejmě pouze laické. Někteří autoři však považují veškeré hodnocení za nevědecké (např. Kerlinger, 1973), psychologie jako věda má podle nich pouze popisovat, nikoli hodnotit. V následujících kapitolách pominu tento problém a budu se zabývat tím, co je v rodinách dobré" - tedy funkční - a co naopak špatné" - dysfunkční. Je ovšem třeba stanovit určitou základnu, strukturu, která bude moci sloužit jako východisko pro toto posuzování, nastíním tedy 5

11 nejdůležitější aspekty rodinného fungování. Ty jsou ovšem různými autory vymezovány více či méně odlišně. Pro účely této práce se tedy budu dále zabývat nej důležitějšími a nejčastěji zmiňovanými dimenzemi. 4.1 Aspekty rodinného fungování podle Pláňavy Pláňava (1994, 2000) chápe rodinu jako strukturovaný celek, který ovšem není pouze prostým součtem jednotlivých části, ale vytváří zcela novou kvalitu. Rodinu pak rozlišuje pomocí čtyř základních komponent - struktura, intimita, osobní autonomie, hodnoty a postoje; a dvou procesů - dynamika a vzájemné interakce. U struktury rodiny jde o uspořádání v systém, o vzájemné vazby a pozice členů, organizovanost rodiny, aliance a hierarchie, rozdělení kompetencí. V intimitě je kladen důraz na emoční kvality, psychologickou atmosféru rodiny, na rodinnou kohezi, podporu jednotlivých členů rodiny. Osobní autonomiíje rozuměna diferenciace mezi členy rodiny včetně dětí, respekt k jejím jednotlivým členům jako lidským bytostem a mezi hodnoty a postoje rodiny patří její hodnotová orientace, preference i směr usilování rodiny v dané etapě jejího vývoje. Dynamikou je pak míněn vývojový pohled na soužití v rodině za změn, které jej v průběhu času potkávají. Na rodinné interakce, tedy komunikaci, je pohlíženo jako na procesy ovlivňující jak rodinnou dynamiku, tak také výše uvedené komponenty rodinného fungování. (Pláňava, 2000) 4.2 Oblasti rodinného fungování Zajímavé vymezení rodinného fungování z hlediska několika životních oblastí nabízí S. R. Sauber (cit.dle Sobotková, 2001). Schopnost rodiny fungovat přitom rozděluje do čtyř hlavních oblastí: 1.Osobní fungování - spokojenost členů se svou pozicí a rolí v rodině. 2. Manželské (partnerské) fungování - spokojenost v sexuální oblasti, vzájemný soulad. 3. Rodičovské fungování - odpovědnost za výchovu dětí a pocit obohacení z rodičovské role. 4. Socioekonomické fungováni - ekonomická úroveň rodiny i sociální začlenění, sociálně podpůrná síť. 6

12 4.3 Hlavní proměnné manželství podle Plzáka Jednoduchý a přitom velice výstižný model fungování v manželství a rodině nabízí přední česká manželský poradce a zakladatel matrimoniologie Miroslav Plzák (1999), když hovoří o pěti rozhodujících proměnných určujících manželské fungování: 1. Manželské soužití - obsahuje čtyři reprezentativní složky - domácnost, finanční hospodaření rodiny, péče o dítě, nakládání s volným časem. 2. Manželské dorozumívání - zahrnuje nejen řeč, ale i vzájemné chování. 3. Manželská láska - tři S", stesk, starost, strach 4. Manželská sexualita. 5. Manželské klima - nálada manželů v manželství. Plzákovo rozdělení základních oblastí manželského a rodinného fungování je přijímáno a používáno v praxi (např. Kratochvíl, 2000, Pláňava, 2000) a budu jej využívat také v této práci jako inspiraci pro vytváření okruhů, jimž se budu věnovat v získávání výzkumných dat. 4.4 Modely funkčností - dysfunkčnosti S fungováním v rodině souvisí do velké míry modely funkčnosti a dysfunkčnosti, které na základě empirických výzkumů popisují proměnné charakteristické v životě rodin funkčních na jedné straně a dysfunkčních na straně druhé. Tyto modely se snaží o popis, kategorizaci a někdy i diagnostiku rodiny. Jak připomíná Pláňava (2000), většina z nich je, stejně jako většina individuálně zaměřených teorií, inspirována klinickou praxí. Původně byly zaměřeny především na patologii a teprve postupně se začaly zabývat normalitou. Mezi nejčastěji uváděné modely fungování v rodině patří: Beaversův model, Olsonův Cirkumplexní model, McMasterovský model, Riskinovy hypotézy, Deskriptívni model autorů D. Kantora a W. Lehra (Pláňava, 2000, Sobotková, 2001). Pro účely této práce považuji za nejinspirativnější model Beaversův, kterému se budu dále věnovat Beaversův systémový model Beaversův systémový model spojuje systémově teoretický pohled s vývojovou perspektivou. Beavers (cit.dle Pláňava, 2000) na základě různé úrovně fungování odlišoval 7

13 rodiny zdravé, průměrné a dysfunkční. Podle Beaversova výzkumu představují průměrné až dysfunkční rodiny skupinu nejpočetnější. U zdravých rodin pak rozlišoval rodiny optimální a adekvátní. V rámci tohoto kontinua se lišily pouze kvantitou ovládání určitých schopností. Mezi zdravými a ostatními rodinami vidí Beavers rozdíl v tom, že zdravé rodiny ovládají umění zvládat napětí mezi individuální volbou a potřebami skupiny Jedná se o schopnosti z různorodých oblastí a na jejich základě formuloval Beavers osm proměnných a tezí. (cit.dle Pláňava, 2000, s.53) 1. Systémová orientace 2. Jasnost hranic 3. Kontextuální jasnost 4. Moc v rodině 5. Podpora autonomie 6. Vřelost a zájem 7. Dovednost vyjednávat 8. Transcendentálni hodnoty V adekvátních rodinách je zřetelné oddělování mužské a ženské role. Muž je velmi pracovně angažován, poskytuje rodině materiální podporu, má více společenských kontaktů než žena. Žena se věnuje hlavně domácím záležitostem a cítí se jimi být poněkud přetížena, bývá unavená, může trpět depresí. Sexuální styk je v těchto rodinách pravidelný, je uspokojivější pro muže než pro ženu. (Matoušek, 1993) Rodiny optimální se vyznačují pružnějším pojetím mužské a ženské role, manželé se mohou více zastupovat, některé domácí práce, případně i zájmy dělají společně. Manželé dávají najevo potěšení ze svého vzájemného vztahu. Muž je také hodně pracovně angažován, to mu však nebrání v tom, aby dokázal ženě poskytovat emoční podporu a aby se zajímal o děti a trávil s nimi čas. Žena se v takové rodině cítí dobře a udržuje si dostatek svých vlastních společenských kontaktů. Častost sexuálních styků mezi manželi je variabilní a oba manželé mají ze sexuality potěšení. Jsou si věrni a mají společenské kontakty s jinými lidmi. Rodinám optimálním i adekvátním velmi záleží na prospěchu dětí, v obou typech rodin jsou zájmy dětí prioritou. Společným znakem obou typů rodin je odpovědnost vůči zájmům a potřebám kohokoliv z širší rodiny. (Matoušek, 1993) Rodiny dysfunkční a průměrné tvoří nejpočetnější skupinu a jde o rodiny, v níž jeden nebo více členů produkuje malaadaptivní nezdravé chování. Dysfunkční rodiny vykazují některé z těchto charakteristik: popírání či neřešení problémů, chybějící intimita, vzájemné 8

14 obviňování, rigidní role, potlačování osobní identity na úkor rodinné identity, individuální potřeby členů rodiny obětované dysfunkčnímu rodinnému systému, nejasná komunikace, chybění jasných hranic mezi členy rodiny, nejasná pravidla a kompetence. Dysfunkční rodinný systém může (ale nemusí) produkovat individuální psychopatologii, přičemž psychopatologie jednotlivých Členů rodiny zpětně působí na fungování rodiny. (Sobotková, 2001) Beaversův model může pro účely této práce sloužit jako inspirace pro zařazení rodin, které zvládají narození potomka a tedy přechod z jedné etapy vývoje rodiny do etapy následující, do této typologie (tedy na optimální, adekvátní, průměrné či dysfunkční). 5. Životní cyklus rodiny a ieho etapizace Jak již bylo uvedeno výše, významnou součástí života rodiny je dynamika rodinného systému. Proměnami v průběhu času se rodiny více či méně významně liší, některá setrvává na vývojové pozici delší časový úsek, jiná kratší. Byla však shledána určitá obecná období, kterými rodiny procházejí, přičemž tyto etapy nejsou ohraničeny primárně časově, ale i životními událostmi, které vývojové úkoly přinášejí. Tyto problémy je pak třeba řešit a zvládnout. (Kratochvíl, 2000) Nelze zvládnout úkoly současné etapy, pokud se rodina úspěšně nevyrovnala s úkoly etap předchozích. Kritická období vidí Kratochvíl (2000) v přechodu z jedné etapy vývoje do druhé, zvláště problematické je, pokud manželé lpí na svých stávajících postojích z předchozího období. Právě narození dítěte představuje přelom mezi dvěma fázemi manželského soužití a podle mého názoru je pro oba novopečené rodiče velkým úkolem a výzvou. Existují různé etapizace života rodiny, kupříkladu podle délky trvání, věku dětí nebo právě úkolů, jež musí rodina zvládnout. Za zajímavé povazuji především etapizace Pláňavy a McGoldvickové s Carterovou, jimž se budu dále věnovat. 5.1 Vývojové etapy rodiny podle McGoldvickové a Carterové McGoldvicková s Carterovou (cit.dle Walsh, 1982, s.176) rozlišují šest vývojových etap rodiny: 1. Mezi rodinami: svobodný, mladý, dospělý - základní princip této etapy je v rozvíjení vztahu akceptující rodič samostatně odděleného potomka. 9

15 2. Spojení rodin sňatkem: novomanželé - toto období je charakteristické budováním nového manželského systému a jeho vztahů k vnějšímu světu. 3. Rodina s malými dětmi: úkolem etapy je akceptace nové generace jako členů vytvořeného systému. 4. Rodina s adolescenty: charakteristický je růst flexibility rodinných hranic, které tak umožňují zahrnout nezávislost děti 5. Vypuštěni dětí a další pohyb - zahrnuje opětné ustavení manželského systému jako dyády, nalezení jiných životních aktivit než je starost o děti. 6. Rodina v pozdějším věku: (stáří) - typická je nutnost vyrovnat se s přesunem generačních roli, s úbytkem sil, se ztrátou partnera, blízkých lidí, příprava na vlastní smrt. 5.2 Vývojové etapy rodiny podle Pláňavy Pláňava (1998) rozlišuje pět (respektive šest) etap vývoje rodiny, kterým předřazuje nulté přípravné období. Nultá etapa: předmanželské párování až zpárování - zahrnuje přechod od nevážné k vážné známosti a končí sňatkem. /. etapa: mladý, bezdětný pár - měla by trvat 1-2 roky od začátku soužití až do narození prvního dítěte. 2. etapa: rodina s malými dětmi či dítětem - trvání etapy záleží na počtu dětí, končí nastoupením ženy do zaměstnání po poslední mateřské dovolené. V jejím rámci se rozlišují dvě subetapy: symbiotická a batolecí fáze a post-symbiotická, předškolní fáze. 3. etapa: rodina se školáky - je to období objektivního věku", končí vstupem dítěte do puberty. 4. etapa: vylétám z rodného hnízda - je období charakterizované odloučením dítěte od rodiče. Toto období je možno dále rozdělit jednak na období rodiny s dospívajícími dětmi a za druhé na období rodiny s odloučenými dětmi (studujícími VŠ) 5. etapa: prázdné hnízdo - je to nejdelší období, opět lze rozdělit na dvě další. Prvním je období zralého páru, zahrnující dobu mezi sňatkem či odchodem nej mladšího dítěte z rodiny a odchodem partnerů do důchodu. Druhým je období stárnoucího páru, kdy jsou již oba partneři v důchodu. 10

16 (6. etapa: manželství jednoho z partnerů - po smrti jednoho z partnerů jakoby manželství pokračovalo, neboť zemřelý má stále významné místo v životě a ve vzpomínkách pozůstalého partnera.) 2 Vzhledem k cíli této práce se budu v dalších kapitolách zevrubněji věnovat prvním třem etapám vývoje rodiny, jak je popisuje Pláňava (1998), dotknu se nej významnějších úkolů a problémů jednotlivých fází rodinného cyklu a především se zaměřím na klíčová témata těchto období - těhotenství a porod 5.3 Nultá etapa manželského soužití Charakteristika a úkol této etapy Nultou etapou, někdy nazývanou obdobím mezi rodinami", rozumíme období mezi ukončením dospívám a začátkem manželského soužití, pro něž je charakteristické velké množství změn probíhajících v životě mladého člověka. Jak uvádí Pláňava (1998) mladí pánové a slečny ještě nezaložili své vlastní rodiny, ale zároveň už tak zcela a bezvýhradně nepatří do rodin svých rodičů. Pro období pozdní adolescence a rané dospělosti, tedy období nulté etapy, jsou významné dva podstatné úkoly, kterými jsou volba profesní dráhy nebo její nasměrování a hledání partnera pro společný život. S těmito dvěma úkoly úzce souvisí dva už započaté a nesnadné procesy z období pozdní adolescence. Jedním z úkolů je dotvoření vlastního sebepojetí a druhým pak separace od rodičů a autority rodičovské rodiny, která má několik spolu souvisejících dimenzí. Tyto dimenze separace na základě svých výzkumů rozlišuje Hoířman (cit.dle Pláňava, 1998) na dimenzi emocionální (citovou), funkční, postojovou a konfliktovou nezávislost. Emocionální separace představuje vzájemné odpoutávání od rodičů a jejich děti v oblasti citové podpory a ochrany. Mladý člověk rovněž přestává potřebovat a vyžadovat rodičovský souhlas s každým svým činem. Separace funkční spočívá především ve schopnosti dokázat samostatně fungovat i bez fyzické a ekonomické účasti rodičů. 2 Popis této etapy je uvedený v závorce, protože není obecně uznáván jako součást životního cyklu. 11

17 Postojovou separaci lze rozlišit podle míry nezávislosti postojů a názorů, u nichž ale není podstatné, jestli jsou tyto postoje 5i hodnotové orientace rodičů a dětí stejné, podobné nebo úplně jiné. Konfliktovou nezávislost jakožto poslední složku separačního procesu charakterizuje Pláňava (1998, s.82) třemi slovy: usmíření, odpuštění, vyrovnání". Tato etapa patří k nejtěžším a nej složitější m v celém procesu separace. Aby rodiče i jejich děti dokázali jít dál směrem k budoucnosti, je nutné si zrekapitulovat minulost. Během společného rodinného života spolu prožívají členové rodiny mnoho věcí, nejen těch dobrých, ale i zlých. Vyrovnat se s minulostí je jedním z předpokladů, aby mohli separující se mladí lidé i jejich rodiče dále fungovat jako samostatné a svéprávné jednotky sobě si však nadále blízkých lidí s dobrými vztahy. Není důležité se minulostí zabývat přespříliš, nej podstatnější je přiznat si, že nikdo z nás není bez chyby a chybovat je lidské, ale každý dělal to, co mohl. Pak může dojít k žádoucímu usmíření a vyrovnání jakožto významnému úkolu nulté etapy vývojového období. Současně probíhající separace dospívajících od svých rodičů a rodičů od svých dětí se děje zároveň s procesem utváření nového sebepojetí. Pro rozvoj nového sebepojetí, jenž je odlišné od období dětství, jsou významné jak interakce mezi generacemi, tak - a to zejména - kontakty a vztahy s vrstevníky stejného i rozdílného rodu. Na základě těchto kontaktů, při vzájemném hledání a párování, si dospívající ověřují jak na tom jsou a proč jsou na tom tak, jak si myslí; a proč ne tak, jak by si přáli. Kladou si otázky o tom, zda jsou pro někoho zajímaví, jestli se líbí té či tomu, na koho mají". Pokud probíhá vše tak, jak má, dochází postupně k relativnímu potvrzení" a přijetí sebe sama jakožto erotického partnera (Pláňava, 1998, 2000) Hledání a výběr partnera V současné době není známa všeobecně akceptovatelná teorie výběru a volby partnera, která by vysvětlovala proč se právě určití dva jedinci rozhodli dát dohromady. Odborníci se ve svých názorech na to, co je při výběru a volbě partnera podstatné, liší a pohlížejí na tuto oblast z více hledisek, která lze rozdělit na pohled psychoanalytičky, sociálně psychologický a syntetický. Sigmund Freud rozlišil dva modely výběru partnera a to model volby anaklytické (závíslostní) a narcistní (Pláňava, 1998, 2000). Podstatou první volby je hledání osoby, která by nahrazovala jedinci matku. Tato volba je častější u žen. V druhé, narcistní, hledá 12

18 člověk, v tomto případě častěji muž, osobu, v níž by mohl milovat sám sebe. Tato druhá volba má více variant. Jednak můžeme milovat toho, kdo; je stejný jako jsem já; je takový, jakým jsem byl dříve; je takový, jaký bych chtěl být a v poslední řadě můžeme ve druhém milovat určitou část sebe sama. Pláňava (2000) poukazuje na fakt, že čím je výběr více určován nevědomím a je projektivní identifikací, tím je volba problematičtější a rizikovější. Vyjádřeno jinými slovy: Čím více člověk očekává od svého partnera, že bude především - či dokonce výhradně - jakýmsi korektorem dřívějších deficitů či dokonce laickým terapeutem traumat z dětství, tím větší je pravděpodobnost vážných problémů a zklamání, a to na obou stranách" (Pláňava, 2000 s. 179). Sociálně - psychologické a sociologické přístupy kladou důraz na vědomou nebo nevědomou motivaci, která je ovlivnitelná společensko-kulturními faktory a osobnostními proměnnými, případně jejich kombinací. Hlavní myšlenkou těchto přístupů je, že se navzájem vyhledávají a preferují osoby, které pochází ze stejného nebo blízkého sociálněkultumího i vzdělanostního prostředí (Pláňava, 2000). Sociální psychologové přidávají k této teorii ještě další faktory a to hodnotové orientace partnerů a podobnost jejich osobnostních rysů (Pláňava, 1998). Sociolog R. F. Winch (cit.dle Pláňava, 1998) ve své teorii komplementarity, jenž se zabývá manželstvím i manželským výběrem, uznává význam sociologických faktorů jen v počátečním stádiu známosti. Později už podle něj hraje při výběru partnerů hlavní roli vzájemné uspokojování osobních potřeb. Při tomto uspokojování dochází ke dvěma typům výměn. První je stav, kdy jsou u obou partnerů uspokojovány stejné potřeby mající různou intenzitu. Charakteristikou druhého je uspokojování rozdílných potřeb každého z partnerů, přičemž může docházet k výměnám komplementárním (pozitivním) nebo výměnám konfliktním. Mursteinova teorie S-V-R (Stimulus-Value-Role) (cit.dle Pláňava, 1998) je považována za dosud nejkomplexněji pojatý koncept výběru manželského partnera pro manželství. Výchozím předpokladem této teorie je princip vzájemných výměn určitého chování a především jejich vyváženi. Podstatou je rozlišení tri po sobě následujících fází procesu seznamování se a volby partnera. První stádium S (stimulus) je stádiem upoutání, kdy jeden vyvolá zájem u druhého, ať už díky své fyzické přitažlivostí, inteligenci, chování nebo jiným osobnostním vlastnostem a tento zájem je opětován. V případe, kdy jedna osoba zapůsobí na druhou osobu opačného 13

19 pohlaví jako podnět, začíná mezi těmito dvěma osoby vzájemná podnětová přitažlivost a známost může přecházet do dalšího stádia. Tímto dalším stádiem je V (value) jako stádium porovnávání hodnot, zájmů a postojů. Tyto vzájemné průzkumy však mohou vést i ke změně vnímané atraktivity a zajímavosti druhého. Když ale dvojice zjistí, že jejich zájmy, hodnoty a názory jsou podobné, může se jejich vzájemný vztah dále rozvíjet a přejít do třetího stádia. Tím je poslední stádium R (role), jehož hlavním úkolem je zjistit, jak jsou partneři spolu schopni vycházet z hlediska kompatibility rolí. Pod pojmem role autor míní chovám, které je charakteristické a očekává se vzhledem k příslušností člověka k určité skupině a jeho pozice v ní" (Pláňava, 1998, s. 97). Výše popsané etapy jako fáze vztahu nemusí nutně následovat souběžně za sebou. Avšak je velice důležité, a pro vztah dvou mladých lidí jen dobré, když si dvojice tuto předmanželskou trasu projde celou a to především proto, aby si ti dva ověřili nejen svou vzájemnou fyzickou přitažlivost, ale především společné a pokud možno slučitelné životní hodnoty, orientace a očekávání (Pláňava, 1998). 5.4 První etapa manželského soužití Pokud bychom tuto etapu porovnali se všemi ostatními, našli bychom dvě zvláštnosti. Jednou je přesné ohraničení této etapy, která začíná dnem svatby a je ukončená narozením prvního dítěte. Za druhou zvláštnost lze považovat to, že její trvání je většinou velmi krátké. (Pláňava, 1998) Charakteristika a úkoly první etapy Obecně lze charakterizovat hlavní úkoly této etapy jako snahu dvou lidí vytvořit podmínky pro rozšíření své zatím dvoučlenné rodiny o člena dalšího. Vylepšit svůj vztah tak, aby jejich budoucí rodina byla rodinou funkční. Ve skutečnosti to ovšem představuje snahu o utváření a naplňování intimity stejně jako osobní autonomie Podstatné je úspěšně dokončit úkoly předcházející nulté etapy a to především separaci od původních rodičovských rodin obou novomanželů a rovněž vytvoření relativně samostatné fungující ekonomické jednotky. Pokud ještě neproběhlo přetvoření milenecké erotiky v lásku manželskou, mělo by se dovršit právě teď (Pláňava, 1998) 14

20 Společně by novomanželé měli vytvářet základy svého společného životního stylu, dokázat sladit své hodnoty a zažité styly s novým stavem. Dokázat se vyrovnat s omezením svobody a naučit se zacházet š vlastními i partnerovými náladami. Velmi podstatný je i rozvoj umění komunikace mezi partnery a to především umění vyjednávat. Jedním z posledních (ale nej významnějších) úkolů je postupně se ve zdraví, pohodě a vzájemné péči připravit na příchod dítěte a tím i na přechod do další etapy (Pláňava, 1998). Aby přechod do další fáze - rodina s malými dětmi - mohl zdárně proběhnout, je třeba nejdříve splnit úkoly první etapy spolužití bezdětného páru. A nestalo-li se tak v první etapě, třeba protože vůbec nebyla nebo trvala krátce, přesouvá se plnění úkolů první etapy do období po narození dítěte a to bývá těžší a náročnější Novomanželé a rodiče Dnem svatebním došlo ke spojení nejen dvou mladých lidí, ale i k propojení s jejich rodinami a také těchto rodin mezi sebou. Když vezmeme v potaz, že má každý z novomanželů alespoň jednoho sourozence, bratrance či prarodiče, vytváří tak společně s ostatními příbuznými velkou síť nových vazeb a vztahů. (Pláňava, 1998) Pro vytvoření dobrých vzájemných vztahů, jež nově vznikly mezi novomanželi a jejich rodinami je třeba vzájemná úcta, respekt, tolerance či pomoc. Vytvoření těchto, alespoň relativně dobrých vztahuje důležitým úkolem první etapy manželského soužití. Je nezbytně nutné, aby si všichni zúčastnění, novomanželé, ale především jejich rodiče uvědomili a začali respektovat své děti jako novou a hlavně samostatnou jednotku. Novomanželé by si měli být vědomi toho, že jejich vztah má přednost před všemi vztahy s ostatními lidmi mimo jejich manželství, rodiče nevyjímaje. Pro každého z novomanželů je (měl by být) jeho partner tou nejvýznamnější osobou ze všech lidí. Přeneseno do roviny každodenního soužití: řešíme-li v manželství jakoukoliv otázku, má přednost stanovisko partnera před stanoviskem rodičů. " (Pláňava, 1998, s. 109). Rodiče ne vždy souhlasí s tím, jak jejich děti žijí v manželství a často se snaží zasahovat nebo jinak ovlivňovat soužití novomanželů. Je tedy namístě zmínit se o respektu jakožto prvku zcela nezbytnému k tomu, aby dvě generace byly schopny spolu vycházet a rovněž předcházet často zbytečným konfliktním situacím. Je samozřejmé, že rodiče se nemusí vždy shodnout se svými dětmi v názorech na jejich manželské soužití a naopak. Avšak v případě, že by došlo k příliš velkým rozporům mezi generacemi, bývá lépe omezit, někdy i přerušit vzájemné kontakty na určitou potřebnou dobu. Pláňava (1998) ovšem 15

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve

Více

Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení. Seminář II Východiska posouzení

Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení. Seminář II Východiska posouzení Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení Seminář II Východiska posouzení Komponenty rodiny pro posouzení jsou struktura rodiny, intimita, osobní autonomie a hodnotová orientace. Struktura rodiny

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vymezení pojmů funkce rodiny

Vymezení pojmů funkce rodiny Vymezení pojmů funkce rodiny Vymezení pojmu - těch je nesčetně mnoho, takže pouze příklady vymezení (každý vždy odpovídá určitému způsobu uvažování - myšlení) Sociálně psychologicky: malá sociální skupina,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D.

PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Školní věk PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Vymezení Mladší školní věk začíná nástupem do školy v 6 až 7 letech a končí 5. třídou

Více

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Období dospívání. VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318)

Období dospívání. VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Období dospívání Eriksonův pohled na dospívání

Více

A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ

A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PRACOVNÍ PREFERENCE STARŠÍCH PRACOVNÍKŮ A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PhDr. Renata Kocianová, Ph.D. doc. PhDr. František Baumgartner, CSc. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Dospělost Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje vypracovala: Mgr. Monika Řezáčová 7.8.2009 Dospělost Dělení dospělosti: 1. mladší 18(26) 30/35

Více

Identita a sebepojetí v období dospívání

Identita a sebepojetí v období dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Identita a sebepojetí v období dospívání

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Názory na manželství a rodičovství

Názory na manželství a rodičovství TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: seidlova@soc.cas.cz Názory na manželství a rodičovství Technické

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP

SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP Vyučující: Mgr.Jana Mosesová Obor: Sociální politika a sociální práce Typ studia: bakalářské, kombinované Ukončení: zápočet (4EK) Požadavky k zápočtu: zpracování seminární

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ PODSTATA OSOBNOSTI SOCIALIZACE = proces postupného začleňování

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Psychoanalytická periodizace vývoje

Psychoanalytická periodizace vývoje Psychoanalytická periodizace vývoje Část k samostudiu Prostudujte si následující část týkající se psychoanalytické teorie vývoje Vyhledejte příslušnou kapitolu v základní literatuře V případě zájmu nebo

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství

Zpráva o zájemci o pěstounství Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Životní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících

Životní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících Vývoj identity Zopakujeme, jakým způsobem dochází k vývoji identity dospívající postupně odpovídají na otázky: Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo

Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo Brno 14. 6. 2017: Konference Kariérové poradenství ve školní praxi 1 Východiska rozhodování o profesní a vzdělávací

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina)

Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina) Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina) 1. Rodina (primární sociální skupina) Rodina je první sociální skupinou, ve které se ocitáme po narození. Je to uzavřené sociální prostředí,

Více

Identita a sebepojetí v období dospívání

Identita a sebepojetí v období dospívání Identita a sebepojetí v období dospívání Co je sebepojetí a identita???? Představa sebe sama Myšlenky o sobě samém Vědomí, že něco umím, dokážu Pocit vlastní ceny Vím, kdo jsem a kam patřím Výčet různých

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016 ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Rodina Literatura k tématu: Helus, Z: Sociální psychologie pro pedagogy. Možný, I.: Moderní rodina (mýty a skutečnosti). Rodina Často slýcháme: Rodina je základem společnosti;

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

Naše zkušenosti s provázením pěstounských rodin. Dagmar Zezulová, Pavla Bažantová

Naše zkušenosti s provázením pěstounských rodin. Dagmar Zezulová, Pavla Bažantová Naše zkušenosti s provázením pěstounských rodin Dagmar Zezulová, Pavla Bažantová Aktivita Jaké vlastnosti a osobnostní předpoklady by měl mít klíčový pracovník? 15. 12. 2016 2 Osobnostní charakteristiky

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

Prarodič a krize v rodině

Prarodič a krize v rodině Prarodič a krize v rodině Motto Současný trend je žít od přítomnosti do budoucnosti, starší lidé mohou předat určité nepostradatelné historické souvislosti. Prarodiče připomínají, že jsme byli dětmi a

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

Specifika léčby klientek - matek

Specifika léčby klientek - matek Specifika léčby klientek - matek Mgr.Marcela Harbáčková Mgr.Jana Putnová Mgr.Jan Šíp Konference pracovníků terapeutických komunit ČR 4.4.2013 Historie léčby matek v TKK Rok 1999 přijetí první matky do

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. 1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami

Více

Časná dospělost. Charakteristiky jednotlivých vývojových období

Časná dospělost. Charakteristiky jednotlivých vývojových období Časná dospělost Charakteristiky jednotlivých vývojových období Vývojové etapy dospělosti Mladá (časná) dospělost cca 20-40 let Střední dospělost cca 40-50let Pozdní dospělost cca 50-65 let Senium nad 65

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů

Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů Vyhodnocení dotazníkového šetření pro vedení školy ZŠ Havířov-Šumbark, Jarošova 33/851 Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality

Více

Manažerská psychologie a manažerské poradenství

Manažerská psychologie a manažerské poradenství Manažerská psychologie a manažerské poradenství Manažerské činnosti a psychologie PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Obsah Povaha činnosti, fragmentace a proměnlivost Manažerské činnosti Mise a vize Činnosti související

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Výrobní podnik při současných tržních podmínkách SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 Osnova tématu: 1. Globální pohled na svět, společnost a ekonomiku

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více