MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie. Bakalářská práce (obor psychologie)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie. Bakalářská práce (obor psychologie)"

Transkript

1 Ústřední knihovna FSS MU Brno ^ fžj 0 llľlllľllľlllllľlľlllľll II MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie Bakalářská práce (obor psychologie) MANŽELSKÉ SOUŽITÍ A NAROZENI PRVNÍHO DITETE: PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE DYNAMIKY SOUŽITÍ V MANŽELSTVÍ A RODINĚ Vypracovala: Lenka Hlúbiková Vedoucí práce: doc. PhDr. Ivo Pláňava Brno 2005

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité imformační zdroje uvedla v seznamu literatury V Brně Lenka Hlúbiková

3 Děkuji doc. PhDr. Ivo Plaňavovi za odborné vedení práce a cenné připomínky. Také děkuji všem svým respondentům, kteří byli ochotni se se mnou podělit o své zážitky týkající se jejich partnerského a rodinného života. Bez jejich ochoty a otevřenosti by tato práce nemohla vzniknout. A nemohu opomenout pomoc mého muže a jeho rodičů, kteří se v době psaní této práce obětavě starali o naši dcerku Kristýnku.

4 Obsah l.úvod 1. Téma práce 1 2. Cíl práce 2 3. Struktura práce 2 II. Teoretická část 3 1. Rodina 3 2 Manželství 4 3. Změny a vývojové trendy v rodině 4. Fungování v rodině Aspekty rodinného fungování podle Pláňavy Oblasti rodinného fungovaní Hlavní proměnné podle Plzáka Modely funkčnosti a dysfunkčnosti Beaversův model 7 5. Životní cyklus rodiny a jeho etapizace Vývojové etapy rodiny podle Mc Goldickové a Carterové Vývojové úkoly podle Pláňavy Nultá etapa manželského soužití Charakteristika a úkol této etapy Hledáni partnera První etapa manželského soužití Charakteristika a úkol první etapy Novomanželé a rodiče Těhotenství Porod Druhá etapa manželského soužití Charakteristika a úkoly druhé etapy 19

5 6. Mladá dospělost Charakteristika mladé dospělosti Vývojový úkol maldé dospělosti Rodičovství Shrnutí teoretické části, východiska výzkumu 25 III. Výzkumná část Cil výzkumu Použitá metoda Vzorek Způsob zpracování dat Výsledky Prožívání těhotenství a období po narození dítěte Změny ve vnímání osobnosti partnera Změny v sexuálním životě Změny v oblasti trávení volného času Změny v oblasti bydlení a péče o domácnost Změny v oblasti financí Shrnutí výsledků výzkumu Diskuze 45 IV. Závěr 47 V. Seznam literatury 48 Přflohv 1 Přílohy č. 1 1 Přílohy č. 2 5

6 L ÚVOD 1. Téma práce Manželství a rodina představují jedny z nej starších sociálních institucí. Přestože se v současnosti role institucionalizovaného partnerského svazku mění a roste počet nesezdaných soužití, stále v naší společnosti přetrvává očekávání, že si mladý člověk najde přiměřený protějšek a společně se svým partnerem vstoupí časem do svazku manželského. A s tímto očekáváním je také spojen předpoklad brzkého rodičovství novomanželů (tatam jsou doby, kdy ve většině případů předcházela nechtěná gravidita nevěsty oznámení termínu svatby). Pokud je tedy vše tak, jak má být, za poměrně krátkou dobu se musí mladí manželé připravit na novou roli - roli rodiče. Narození dítěte s sebou přináší mnoho změn Do partnerského vztahu dvou lidí vstupuje někdo třetí, o něhož se musí starat a s nimž je spojeno mnoho nadějí, obav i očekávání. Rodičovství přitom vyžaduje změnu životního stylu, přináší mnoho povinností a omezeni, a liší se od ostatních rolí jedním výrazným znakem - je nevratné. (Vágnerová, 2000) Mladý člověk tedy může rodičovství přijímat s nadšením, ale také jej může dost zaskočit a adaptace na tuto roli pro něj může být obtížná. Na první pohled by se zdálo, že těžší to má nastávající matka, to ona prožívá těhotenské nevolnosti, ona bude rodit, na ní bude spočívat hlavní zodpovědnost a péče o dítě. Ovšem jak uvádí Pláňava (1998), také budoucí otec je těhotný". Příroda ho ovšem pro rodičovství nevybavila fyziologicky ani geneticky, musí se tedy bez zvýšené hladiny hormonů připravit na diametrálně odlišný život. Nelze samozřejmě určit, který z partnerů je ve složitější situaci, a ani by toto uvažování nemělo smysl. Je zřejmé, že se život velmi změní oběma z nich a navíc také dojde ke změně jejich partnerského vztahu. Jak se tedy změní manželské soužití po narození dítěte? K jakým konkrétním změnám dochází? Dojde k nějakým změnám už během těhotenství? Jak se vyrovnávají s rodičovstvím muži a jak ženy? Odpověď na tyto otázky by měla být tématem této práce. Kromě jiného mě k němu přivedla i má osobní motivace - před dvěma lety jsem se stala matkou a společně s manželem jsme byli nuceni adaptovat se na rodičovskou roli. 1

7 2. Cfl práce Tato práce vychází a navazuje na výzkumy zabývající se manželským soužitím a rodinou, které od zrodu rodinné terapie v polovině minulého století stále mají významné místo ve vývojové psychologii. Cílem práce je přispění k problematice dynamiky soužití v manželství a rodině a zjištění, jak se mění partnerské vztahy v průběhu času. Vycházím z konceptu vývojových etap soužití v manželství a rodině a tzv. úkolového přístupu k jednotlivým etapám. Blíže se zabývám nultou, první a druhou etapou a přechodem z jedné etapy do následující, zvláště přechodem z první do druhé etapy. Vzhledem k cíli práce používám kvalitativní přístup, která se mi v tomto případě jeví jako optimální. 3. Struktura práce Pominu-li úvod a závěr, je moje práce rozdělena na dvě základní části a to na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou v několika kapitolách rozpracovány základní pojmy a teoretické koncepty, které se tématu práce dotýkají. V první části jsou nejprve obecně definovány instituce manželství a rodiny. Poté charakterizuji životní cyklus rodiny, vzhledem k mému tématu práce se věnuji pouze prvním třem etapám (nultá, první etapa a etapa s malými dětmi). Z vývojového hlediska patří začínající manželství a narozením dítěte vzniklá rodina do období mladé dospělosti, proto jsem popis této etapy zařadila na závěr teoretické části. Z této teoretické části pak vychází část empirická, která je založena na kvalitativním přístupu. Na závěr empirické části je zařazena diskuse, ve které se snažím uvést získané poznatky do širších souvislostí. 2

8 II. PRAKTICKÁ ČÁST 1. Rodina Rodinou se obecně rozumí společensky uznaná forma stálého soužití lidí, kteří jsou mezi sebou obvykle poutáni manželskými, pokrevními či adopčními vztahy. Tyto vztahy bývají blízké, vzájemné a neformální. Rodina přitom tvoří důležitý stavební kámen lidské společnosti, protože má řadu významných společenských funkcí a rovněž se v ní uskutečňuje primární socializace dítěte. (Nakonečný, 1999). Přestože v historii prodělala složité strukturální a funkcionální proměny, pro společnost se stala nenahraditelnou společenskou jednotkou, skrze kterou se uskutečňuje proces socializace a enkulturace jednotlivců (Možný, 1990) Přestože v současném světě se často na rodinu pohlíží poněkud s despektem a zdůrazňuje se spiše individualita a nezávislost jednotlivce, přesto je obecně považována za jednu z předních společenských hodnot. Tuto skutečnost vystihuje výrok předního českého rodinného terapeuta Petra Bose: Rodina je nezbytnou hodnotou nutnou k přežilí, je kulturní hodnotou uchovávající způsob uspořádání potřebný k seberealizaci a hodnotou duchovní, kultivující způsob uspořádání pro sebetranscendenci." (cit. dle Fousková, 1994, sil) Společenský význam rodiny je tedy zřejmý, rodina je proto zaštiťována zákonem a chráněna státem. Z hlediska skupinové dynamiky lze na rodinu pohlížet jako na primární sociální skupinu, přitom mohou být odlišovány její jednotlivé dimenze, biologická, ekonomická, morální, právní a psychologická. (Veselá, 2001) Jako každá malá skupina má také rodina určitou sociální strukturu s pozicemi, statusy a rolemi a vykazuje určitou vnitřní dynamiku a atmosféru. (Nakonečný, 1999) 3

9 2. Manželství Na nejobecnější úrovni lze manželství charakterizovat jako institucionalizovaný společenský svazek mezi mužem a ženou, jehož hlavním úkolem je vytvoření rodiny a výchova dětí". (Veselá, 2001, s. 13) Pro společenskou instituci manželství je typické, že lze přesně ohraničit jak jeho začátek, tak také konec. Propůjčím-li si právnickou terminologii, začíná manželství po splnění zákonných požadavků, za přítomnosti dvou svědků, souhlasným prohlášením muže a ženy před orgánem státu nebo církve. Zaniknout pak může pouze rozvodem nebo úmrtím jednoho z manželu 1 (Veselá, 2001) Na základě křesťansko-židovské tradice, která je v Evropě hluboce zakořeněná, je v našich zeměpisných šířkách běžný svazek jednoho muže a jedné ženy, tedy monogamní manželství. Stejně jako je tomu u rodiny, také tuto instituci chrání právní systém; manželství tedy předpokládá práva ale také povinnosti partnerů k sobě navzájem. Jak uvádí Vágnerová (2000), znamená vstup do manželství přijetí životního stylu dospělých, jež je určen společností, a rovněž člověka. akceptování nové role tvořící významnou součást identity Důležitou charakteristikou manželství, která vychází z všeobecné lidské potřeby otevřené budoucnosti, jak ji charakterizuje Matějček (i986, 1992), je společná budoucnost. Manželé tedy plánují další společný život, mají určitý společný cíl, tradiční očekávání je především vytvoření domova a plození dětí. Tímto se tedy dostávám k faktu, že manželství a rodina spolu velmi úzce souvisejí, představují v podstatě jakési spojité nádoby". 3. Změny a vývojové trendy v rodině Jak již bylo uvedeno výše, v současné postmoderní společnosti se společně s relativizací tradičních hodnot mění také význam rodiny a manželského soužití. Jak uvádí Pláňava (1998), můžeme tyto změny pozorovat především v posledních desetiletích, ale impulzy k ním lze vysledovat až do přelomu devatenáctého a dvacátého století. Krátce se nyní zastavím u těchto proměn, jelikož z hlediska tématu mé práce mohou hrát tyto poznatky jistou roli, především ve vývojovém cyklu rodiny, ale rovněž ve zvládání tranzitorní situace, která s narozením dítěte mladé manžele čeká. Uvedené změny jsem rozdělila do několika oblastí: Případně oficiálním prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. 4

10 První skupina vlivů souvisí s fenoménem prodlužováni mládí a dospívání. Jak uvádí mnozí autoři (např. Macek, 1999, Pláňava, 1998, Vágnerová, 2000), v posledních desetiletích se zvýšil interval mezi biologickou schopností zplodit dítě a sociálněpsychologickými dispozicemi k rodičovství. Rovněž ekonomická připravenost k rodičovství se společně se stoupajícím procentem vysokoškolských studentů oddaluje. Protože se značně rozšířila antikoncepce, stává se méně dospívajících žen (ale nejen těch) nechtěnými matkami. Nejen předmanželský, ale také mimomanželský sex je běžnější a méně odsuzovaný, přijatelnější jsou nesezdaná soužití nebo dokonce soužití homosexuálních párů. (Pláňava, 1998, 2000) Roste trend individuality charakteristický pro západní společnost, a stále více bývá kladen důraz na osobní spokojenost, štěstí a uspokojení, s čímž rostou nároky i očekávání jednotlivců od manželství. Ruku v ruce s prosazováním lidských práv člověka jde právo zvolit si partnera, založit si rodinu a mít děti. Domov pak plní především jakousi rekreačně zábavnou funkci. Zároveň má člověk právo kdykoliv z manželského svazku odejít, s čímž souvisí větší rozvodovost. (Pláňava, 1998) Transformací prochází i mužská a ženská role, stírají se rozdíly mezi pohlavími. Kupříkladu stále více mužů zůstává místo svých manželek s děti na rodičovské dovolené (jejich ženy pak častěji budují svou pracovní kariéru než tomu bylo kdysi). Také se změnil poměr nevěrných mužů a žen, jak uvádí Pláňava (1998) snižuje se náskok" mužů v mimomanželských vztazích. Jak již bylo řečeno, všechny uvedené změny charakteristické pro soužití v manželství a v rodině v dnešním světě mohou hrát roli při zvládání takové změny, jako je narození dítěte. 4. Fungování v rodině Jak poznáme, že je rodina funkční? Každý má jistě kolem sebe mnoho rodin a manželských párů, o nichž si mysli, že jsou dobré" nebo naopak špatné". Případně leží někde na kontinuu mezi těmito póly. Toto usuzováni je samozřejmě pouze laické. Někteří autoři však považují veškeré hodnocení za nevědecké (např. Kerlinger, 1973), psychologie jako věda má podle nich pouze popisovat, nikoli hodnotit. V následujících kapitolách pominu tento problém a budu se zabývat tím, co je v rodinách dobré" - tedy funkční - a co naopak špatné" - dysfunkční. Je ovšem třeba stanovit určitou základnu, strukturu, která bude moci sloužit jako východisko pro toto posuzování, nastíním tedy 5

11 nejdůležitější aspekty rodinného fungování. Ty jsou ovšem různými autory vymezovány více či méně odlišně. Pro účely této práce se tedy budu dále zabývat nej důležitějšími a nejčastěji zmiňovanými dimenzemi. 4.1 Aspekty rodinného fungování podle Pláňavy Pláňava (1994, 2000) chápe rodinu jako strukturovaný celek, který ovšem není pouze prostým součtem jednotlivých části, ale vytváří zcela novou kvalitu. Rodinu pak rozlišuje pomocí čtyř základních komponent - struktura, intimita, osobní autonomie, hodnoty a postoje; a dvou procesů - dynamika a vzájemné interakce. U struktury rodiny jde o uspořádání v systém, o vzájemné vazby a pozice členů, organizovanost rodiny, aliance a hierarchie, rozdělení kompetencí. V intimitě je kladen důraz na emoční kvality, psychologickou atmosféru rodiny, na rodinnou kohezi, podporu jednotlivých členů rodiny. Osobní autonomiíje rozuměna diferenciace mezi členy rodiny včetně dětí, respekt k jejím jednotlivým členům jako lidským bytostem a mezi hodnoty a postoje rodiny patří její hodnotová orientace, preference i směr usilování rodiny v dané etapě jejího vývoje. Dynamikou je pak míněn vývojový pohled na soužití v rodině za změn, které jej v průběhu času potkávají. Na rodinné interakce, tedy komunikaci, je pohlíženo jako na procesy ovlivňující jak rodinnou dynamiku, tak také výše uvedené komponenty rodinného fungování. (Pláňava, 2000) 4.2 Oblasti rodinného fungování Zajímavé vymezení rodinného fungování z hlediska několika životních oblastí nabízí S. R. Sauber (cit.dle Sobotková, 2001). Schopnost rodiny fungovat přitom rozděluje do čtyř hlavních oblastí: 1.Osobní fungování - spokojenost členů se svou pozicí a rolí v rodině. 2. Manželské (partnerské) fungování - spokojenost v sexuální oblasti, vzájemný soulad. 3. Rodičovské fungování - odpovědnost za výchovu dětí a pocit obohacení z rodičovské role. 4. Socioekonomické fungováni - ekonomická úroveň rodiny i sociální začlenění, sociálně podpůrná síť. 6

12 4.3 Hlavní proměnné manželství podle Plzáka Jednoduchý a přitom velice výstižný model fungování v manželství a rodině nabízí přední česká manželský poradce a zakladatel matrimoniologie Miroslav Plzák (1999), když hovoří o pěti rozhodujících proměnných určujících manželské fungování: 1. Manželské soužití - obsahuje čtyři reprezentativní složky - domácnost, finanční hospodaření rodiny, péče o dítě, nakládání s volným časem. 2. Manželské dorozumívání - zahrnuje nejen řeč, ale i vzájemné chování. 3. Manželská láska - tři S", stesk, starost, strach 4. Manželská sexualita. 5. Manželské klima - nálada manželů v manželství. Plzákovo rozdělení základních oblastí manželského a rodinného fungování je přijímáno a používáno v praxi (např. Kratochvíl, 2000, Pláňava, 2000) a budu jej využívat také v této práci jako inspiraci pro vytváření okruhů, jimž se budu věnovat v získávání výzkumných dat. 4.4 Modely funkčností - dysfunkčnosti S fungováním v rodině souvisí do velké míry modely funkčnosti a dysfunkčnosti, které na základě empirických výzkumů popisují proměnné charakteristické v životě rodin funkčních na jedné straně a dysfunkčních na straně druhé. Tyto modely se snaží o popis, kategorizaci a někdy i diagnostiku rodiny. Jak připomíná Pláňava (2000), většina z nich je, stejně jako většina individuálně zaměřených teorií, inspirována klinickou praxí. Původně byly zaměřeny především na patologii a teprve postupně se začaly zabývat normalitou. Mezi nejčastěji uváděné modely fungování v rodině patří: Beaversův model, Olsonův Cirkumplexní model, McMasterovský model, Riskinovy hypotézy, Deskriptívni model autorů D. Kantora a W. Lehra (Pláňava, 2000, Sobotková, 2001). Pro účely této práce považuji za nejinspirativnější model Beaversův, kterému se budu dále věnovat Beaversův systémový model Beaversův systémový model spojuje systémově teoretický pohled s vývojovou perspektivou. Beavers (cit.dle Pláňava, 2000) na základě různé úrovně fungování odlišoval 7

13 rodiny zdravé, průměrné a dysfunkční. Podle Beaversova výzkumu představují průměrné až dysfunkční rodiny skupinu nejpočetnější. U zdravých rodin pak rozlišoval rodiny optimální a adekvátní. V rámci tohoto kontinua se lišily pouze kvantitou ovládání určitých schopností. Mezi zdravými a ostatními rodinami vidí Beavers rozdíl v tom, že zdravé rodiny ovládají umění zvládat napětí mezi individuální volbou a potřebami skupiny Jedná se o schopnosti z různorodých oblastí a na jejich základě formuloval Beavers osm proměnných a tezí. (cit.dle Pláňava, 2000, s.53) 1. Systémová orientace 2. Jasnost hranic 3. Kontextuální jasnost 4. Moc v rodině 5. Podpora autonomie 6. Vřelost a zájem 7. Dovednost vyjednávat 8. Transcendentálni hodnoty V adekvátních rodinách je zřetelné oddělování mužské a ženské role. Muž je velmi pracovně angažován, poskytuje rodině materiální podporu, má více společenských kontaktů než žena. Žena se věnuje hlavně domácím záležitostem a cítí se jimi být poněkud přetížena, bývá unavená, může trpět depresí. Sexuální styk je v těchto rodinách pravidelný, je uspokojivější pro muže než pro ženu. (Matoušek, 1993) Rodiny optimální se vyznačují pružnějším pojetím mužské a ženské role, manželé se mohou více zastupovat, některé domácí práce, případně i zájmy dělají společně. Manželé dávají najevo potěšení ze svého vzájemného vztahu. Muž je také hodně pracovně angažován, to mu však nebrání v tom, aby dokázal ženě poskytovat emoční podporu a aby se zajímal o děti a trávil s nimi čas. Žena se v takové rodině cítí dobře a udržuje si dostatek svých vlastních společenských kontaktů. Častost sexuálních styků mezi manželi je variabilní a oba manželé mají ze sexuality potěšení. Jsou si věrni a mají společenské kontakty s jinými lidmi. Rodinám optimálním i adekvátním velmi záleží na prospěchu dětí, v obou typech rodin jsou zájmy dětí prioritou. Společným znakem obou typů rodin je odpovědnost vůči zájmům a potřebám kohokoliv z širší rodiny. (Matoušek, 1993) Rodiny dysfunkční a průměrné tvoří nejpočetnější skupinu a jde o rodiny, v níž jeden nebo více členů produkuje malaadaptivní nezdravé chování. Dysfunkční rodiny vykazují některé z těchto charakteristik: popírání či neřešení problémů, chybějící intimita, vzájemné 8

14 obviňování, rigidní role, potlačování osobní identity na úkor rodinné identity, individuální potřeby členů rodiny obětované dysfunkčnímu rodinnému systému, nejasná komunikace, chybění jasných hranic mezi členy rodiny, nejasná pravidla a kompetence. Dysfunkční rodinný systém může (ale nemusí) produkovat individuální psychopatologii, přičemž psychopatologie jednotlivých Členů rodiny zpětně působí na fungování rodiny. (Sobotková, 2001) Beaversův model může pro účely této práce sloužit jako inspirace pro zařazení rodin, které zvládají narození potomka a tedy přechod z jedné etapy vývoje rodiny do etapy následující, do této typologie (tedy na optimální, adekvátní, průměrné či dysfunkční). 5. Životní cyklus rodiny a ieho etapizace Jak již bylo uvedeno výše, významnou součástí života rodiny je dynamika rodinného systému. Proměnami v průběhu času se rodiny více či méně významně liší, některá setrvává na vývojové pozici delší časový úsek, jiná kratší. Byla však shledána určitá obecná období, kterými rodiny procházejí, přičemž tyto etapy nejsou ohraničeny primárně časově, ale i životními událostmi, které vývojové úkoly přinášejí. Tyto problémy je pak třeba řešit a zvládnout. (Kratochvíl, 2000) Nelze zvládnout úkoly současné etapy, pokud se rodina úspěšně nevyrovnala s úkoly etap předchozích. Kritická období vidí Kratochvíl (2000) v přechodu z jedné etapy vývoje do druhé, zvláště problematické je, pokud manželé lpí na svých stávajících postojích z předchozího období. Právě narození dítěte představuje přelom mezi dvěma fázemi manželského soužití a podle mého názoru je pro oba novopečené rodiče velkým úkolem a výzvou. Existují různé etapizace života rodiny, kupříkladu podle délky trvání, věku dětí nebo právě úkolů, jež musí rodina zvládnout. Za zajímavé povazuji především etapizace Pláňavy a McGoldvickové s Carterovou, jimž se budu dále věnovat. 5.1 Vývojové etapy rodiny podle McGoldvickové a Carterové McGoldvicková s Carterovou (cit.dle Walsh, 1982, s.176) rozlišují šest vývojových etap rodiny: 1. Mezi rodinami: svobodný, mladý, dospělý - základní princip této etapy je v rozvíjení vztahu akceptující rodič samostatně odděleného potomka. 9

15 2. Spojení rodin sňatkem: novomanželé - toto období je charakteristické budováním nového manželského systému a jeho vztahů k vnějšímu světu. 3. Rodina s malými dětmi: úkolem etapy je akceptace nové generace jako členů vytvořeného systému. 4. Rodina s adolescenty: charakteristický je růst flexibility rodinných hranic, které tak umožňují zahrnout nezávislost děti 5. Vypuštěni dětí a další pohyb - zahrnuje opětné ustavení manželského systému jako dyády, nalezení jiných životních aktivit než je starost o děti. 6. Rodina v pozdějším věku: (stáří) - typická je nutnost vyrovnat se s přesunem generačních roli, s úbytkem sil, se ztrátou partnera, blízkých lidí, příprava na vlastní smrt. 5.2 Vývojové etapy rodiny podle Pláňavy Pláňava (1998) rozlišuje pět (respektive šest) etap vývoje rodiny, kterým předřazuje nulté přípravné období. Nultá etapa: předmanželské párování až zpárování - zahrnuje přechod od nevážné k vážné známosti a končí sňatkem. /. etapa: mladý, bezdětný pár - měla by trvat 1-2 roky od začátku soužití až do narození prvního dítěte. 2. etapa: rodina s malými dětmi či dítětem - trvání etapy záleží na počtu dětí, končí nastoupením ženy do zaměstnání po poslední mateřské dovolené. V jejím rámci se rozlišují dvě subetapy: symbiotická a batolecí fáze a post-symbiotická, předškolní fáze. 3. etapa: rodina se školáky - je to období objektivního věku", končí vstupem dítěte do puberty. 4. etapa: vylétám z rodného hnízda - je období charakterizované odloučením dítěte od rodiče. Toto období je možno dále rozdělit jednak na období rodiny s dospívajícími dětmi a za druhé na období rodiny s odloučenými dětmi (studujícími VŠ) 5. etapa: prázdné hnízdo - je to nejdelší období, opět lze rozdělit na dvě další. Prvním je období zralého páru, zahrnující dobu mezi sňatkem či odchodem nej mladšího dítěte z rodiny a odchodem partnerů do důchodu. Druhým je období stárnoucího páru, kdy jsou již oba partneři v důchodu. 10

16 (6. etapa: manželství jednoho z partnerů - po smrti jednoho z partnerů jakoby manželství pokračovalo, neboť zemřelý má stále významné místo v životě a ve vzpomínkách pozůstalého partnera.) 2 Vzhledem k cíli této práce se budu v dalších kapitolách zevrubněji věnovat prvním třem etapám vývoje rodiny, jak je popisuje Pláňava (1998), dotknu se nej významnějších úkolů a problémů jednotlivých fází rodinného cyklu a především se zaměřím na klíčová témata těchto období - těhotenství a porod 5.3 Nultá etapa manželského soužití Charakteristika a úkol této etapy Nultou etapou, někdy nazývanou obdobím mezi rodinami", rozumíme období mezi ukončením dospívám a začátkem manželského soužití, pro něž je charakteristické velké množství změn probíhajících v životě mladého člověka. Jak uvádí Pláňava (1998) mladí pánové a slečny ještě nezaložili své vlastní rodiny, ale zároveň už tak zcela a bezvýhradně nepatří do rodin svých rodičů. Pro období pozdní adolescence a rané dospělosti, tedy období nulté etapy, jsou významné dva podstatné úkoly, kterými jsou volba profesní dráhy nebo její nasměrování a hledání partnera pro společný život. S těmito dvěma úkoly úzce souvisí dva už započaté a nesnadné procesy z období pozdní adolescence. Jedním z úkolů je dotvoření vlastního sebepojetí a druhým pak separace od rodičů a autority rodičovské rodiny, která má několik spolu souvisejících dimenzí. Tyto dimenze separace na základě svých výzkumů rozlišuje Hoířman (cit.dle Pláňava, 1998) na dimenzi emocionální (citovou), funkční, postojovou a konfliktovou nezávislost. Emocionální separace představuje vzájemné odpoutávání od rodičů a jejich děti v oblasti citové podpory a ochrany. Mladý člověk rovněž přestává potřebovat a vyžadovat rodičovský souhlas s každým svým činem. Separace funkční spočívá především ve schopnosti dokázat samostatně fungovat i bez fyzické a ekonomické účasti rodičů. 2 Popis této etapy je uvedený v závorce, protože není obecně uznáván jako součást životního cyklu. 11

17 Postojovou separaci lze rozlišit podle míry nezávislosti postojů a názorů, u nichž ale není podstatné, jestli jsou tyto postoje 5i hodnotové orientace rodičů a dětí stejné, podobné nebo úplně jiné. Konfliktovou nezávislost jakožto poslední složku separačního procesu charakterizuje Pláňava (1998, s.82) třemi slovy: usmíření, odpuštění, vyrovnání". Tato etapa patří k nejtěžším a nej složitější m v celém procesu separace. Aby rodiče i jejich děti dokázali jít dál směrem k budoucnosti, je nutné si zrekapitulovat minulost. Během společného rodinného života spolu prožívají členové rodiny mnoho věcí, nejen těch dobrých, ale i zlých. Vyrovnat se s minulostí je jedním z předpokladů, aby mohli separující se mladí lidé i jejich rodiče dále fungovat jako samostatné a svéprávné jednotky sobě si však nadále blízkých lidí s dobrými vztahy. Není důležité se minulostí zabývat přespříliš, nej podstatnější je přiznat si, že nikdo z nás není bez chyby a chybovat je lidské, ale každý dělal to, co mohl. Pak může dojít k žádoucímu usmíření a vyrovnání jakožto významnému úkolu nulté etapy vývojového období. Současně probíhající separace dospívajících od svých rodičů a rodičů od svých dětí se děje zároveň s procesem utváření nového sebepojetí. Pro rozvoj nového sebepojetí, jenž je odlišné od období dětství, jsou významné jak interakce mezi generacemi, tak - a to zejména - kontakty a vztahy s vrstevníky stejného i rozdílného rodu. Na základě těchto kontaktů, při vzájemném hledání a párování, si dospívající ověřují jak na tom jsou a proč jsou na tom tak, jak si myslí; a proč ne tak, jak by si přáli. Kladou si otázky o tom, zda jsou pro někoho zajímaví, jestli se líbí té či tomu, na koho mají". Pokud probíhá vše tak, jak má, dochází postupně k relativnímu potvrzení" a přijetí sebe sama jakožto erotického partnera (Pláňava, 1998, 2000) Hledání a výběr partnera V současné době není známa všeobecně akceptovatelná teorie výběru a volby partnera, která by vysvětlovala proč se právě určití dva jedinci rozhodli dát dohromady. Odborníci se ve svých názorech na to, co je při výběru a volbě partnera podstatné, liší a pohlížejí na tuto oblast z více hledisek, která lze rozdělit na pohled psychoanalytičky, sociálně psychologický a syntetický. Sigmund Freud rozlišil dva modely výběru partnera a to model volby anaklytické (závíslostní) a narcistní (Pláňava, 1998, 2000). Podstatou první volby je hledání osoby, která by nahrazovala jedinci matku. Tato volba je častější u žen. V druhé, narcistní, hledá 12

18 člověk, v tomto případě častěji muž, osobu, v níž by mohl milovat sám sebe. Tato druhá volba má více variant. Jednak můžeme milovat toho, kdo; je stejný jako jsem já; je takový, jakým jsem byl dříve; je takový, jaký bych chtěl být a v poslední řadě můžeme ve druhém milovat určitou část sebe sama. Pláňava (2000) poukazuje na fakt, že čím je výběr více určován nevědomím a je projektivní identifikací, tím je volba problematičtější a rizikovější. Vyjádřeno jinými slovy: Čím více člověk očekává od svého partnera, že bude především - či dokonce výhradně - jakýmsi korektorem dřívějších deficitů či dokonce laickým terapeutem traumat z dětství, tím větší je pravděpodobnost vážných problémů a zklamání, a to na obou stranách" (Pláňava, 2000 s. 179). Sociálně - psychologické a sociologické přístupy kladou důraz na vědomou nebo nevědomou motivaci, která je ovlivnitelná společensko-kulturními faktory a osobnostními proměnnými, případně jejich kombinací. Hlavní myšlenkou těchto přístupů je, že se navzájem vyhledávají a preferují osoby, které pochází ze stejného nebo blízkého sociálněkultumího i vzdělanostního prostředí (Pláňava, 2000). Sociální psychologové přidávají k této teorii ještě další faktory a to hodnotové orientace partnerů a podobnost jejich osobnostních rysů (Pláňava, 1998). Sociolog R. F. Winch (cit.dle Pláňava, 1998) ve své teorii komplementarity, jenž se zabývá manželstvím i manželským výběrem, uznává význam sociologických faktorů jen v počátečním stádiu známosti. Později už podle něj hraje při výběru partnerů hlavní roli vzájemné uspokojování osobních potřeb. Při tomto uspokojování dochází ke dvěma typům výměn. První je stav, kdy jsou u obou partnerů uspokojovány stejné potřeby mající různou intenzitu. Charakteristikou druhého je uspokojování rozdílných potřeb každého z partnerů, přičemž může docházet k výměnám komplementárním (pozitivním) nebo výměnám konfliktním. Mursteinova teorie S-V-R (Stimulus-Value-Role) (cit.dle Pláňava, 1998) je považována za dosud nejkomplexněji pojatý koncept výběru manželského partnera pro manželství. Výchozím předpokladem této teorie je princip vzájemných výměn určitého chování a především jejich vyváženi. Podstatou je rozlišení tri po sobě následujících fází procesu seznamování se a volby partnera. První stádium S (stimulus) je stádiem upoutání, kdy jeden vyvolá zájem u druhého, ať už díky své fyzické přitažlivostí, inteligenci, chování nebo jiným osobnostním vlastnostem a tento zájem je opětován. V případe, kdy jedna osoba zapůsobí na druhou osobu opačného 13

19 pohlaví jako podnět, začíná mezi těmito dvěma osoby vzájemná podnětová přitažlivost a známost může přecházet do dalšího stádia. Tímto dalším stádiem je V (value) jako stádium porovnávání hodnot, zájmů a postojů. Tyto vzájemné průzkumy však mohou vést i ke změně vnímané atraktivity a zajímavosti druhého. Když ale dvojice zjistí, že jejich zájmy, hodnoty a názory jsou podobné, může se jejich vzájemný vztah dále rozvíjet a přejít do třetího stádia. Tím je poslední stádium R (role), jehož hlavním úkolem je zjistit, jak jsou partneři spolu schopni vycházet z hlediska kompatibility rolí. Pod pojmem role autor míní chovám, které je charakteristické a očekává se vzhledem k příslušností člověka k určité skupině a jeho pozice v ní" (Pláňava, 1998, s. 97). Výše popsané etapy jako fáze vztahu nemusí nutně následovat souběžně za sebou. Avšak je velice důležité, a pro vztah dvou mladých lidí jen dobré, když si dvojice tuto předmanželskou trasu projde celou a to především proto, aby si ti dva ověřili nejen svou vzájemnou fyzickou přitažlivost, ale především společné a pokud možno slučitelné životní hodnoty, orientace a očekávání (Pláňava, 1998). 5.4 První etapa manželského soužití Pokud bychom tuto etapu porovnali se všemi ostatními, našli bychom dvě zvláštnosti. Jednou je přesné ohraničení této etapy, která začíná dnem svatby a je ukončená narozením prvního dítěte. Za druhou zvláštnost lze považovat to, že její trvání je většinou velmi krátké. (Pláňava, 1998) Charakteristika a úkoly první etapy Obecně lze charakterizovat hlavní úkoly této etapy jako snahu dvou lidí vytvořit podmínky pro rozšíření své zatím dvoučlenné rodiny o člena dalšího. Vylepšit svůj vztah tak, aby jejich budoucí rodina byla rodinou funkční. Ve skutečnosti to ovšem představuje snahu o utváření a naplňování intimity stejně jako osobní autonomie Podstatné je úspěšně dokončit úkoly předcházející nulté etapy a to především separaci od původních rodičovských rodin obou novomanželů a rovněž vytvoření relativně samostatné fungující ekonomické jednotky. Pokud ještě neproběhlo přetvoření milenecké erotiky v lásku manželskou, mělo by se dovršit právě teď (Pláňava, 1998) 14

20 Společně by novomanželé měli vytvářet základy svého společného životního stylu, dokázat sladit své hodnoty a zažité styly s novým stavem. Dokázat se vyrovnat s omezením svobody a naučit se zacházet š vlastními i partnerovými náladami. Velmi podstatný je i rozvoj umění komunikace mezi partnery a to především umění vyjednávat. Jedním z posledních (ale nej významnějších) úkolů je postupně se ve zdraví, pohodě a vzájemné péči připravit na příchod dítěte a tím i na přechod do další etapy (Pláňava, 1998). Aby přechod do další fáze - rodina s malými dětmi - mohl zdárně proběhnout, je třeba nejdříve splnit úkoly první etapy spolužití bezdětného páru. A nestalo-li se tak v první etapě, třeba protože vůbec nebyla nebo trvala krátce, přesouvá se plnění úkolů první etapy do období po narození dítěte a to bývá těžší a náročnější Novomanželé a rodiče Dnem svatebním došlo ke spojení nejen dvou mladých lidí, ale i k propojení s jejich rodinami a také těchto rodin mezi sebou. Když vezmeme v potaz, že má každý z novomanželů alespoň jednoho sourozence, bratrance či prarodiče, vytváří tak společně s ostatními příbuznými velkou síť nových vazeb a vztahů. (Pláňava, 1998) Pro vytvoření dobrých vzájemných vztahů, jež nově vznikly mezi novomanželi a jejich rodinami je třeba vzájemná úcta, respekt, tolerance či pomoc. Vytvoření těchto, alespoň relativně dobrých vztahuje důležitým úkolem první etapy manželského soužití. Je nezbytně nutné, aby si všichni zúčastnění, novomanželé, ale především jejich rodiče uvědomili a začali respektovat své děti jako novou a hlavně samostatnou jednotku. Novomanželé by si měli být vědomi toho, že jejich vztah má přednost před všemi vztahy s ostatními lidmi mimo jejich manželství, rodiče nevyjímaje. Pro každého z novomanželů je (měl by být) jeho partner tou nejvýznamnější osobou ze všech lidí. Přeneseno do roviny každodenního soužití: řešíme-li v manželství jakoukoliv otázku, má přednost stanovisko partnera před stanoviskem rodičů. " (Pláňava, 1998, s. 109). Rodiče ne vždy souhlasí s tím, jak jejich děti žijí v manželství a často se snaží zasahovat nebo jinak ovlivňovat soužití novomanželů. Je tedy namístě zmínit se o respektu jakožto prvku zcela nezbytnému k tomu, aby dvě generace byly schopny spolu vycházet a rovněž předcházet často zbytečným konfliktním situacím. Je samozřejmé, že rodiče se nemusí vždy shodnout se svými dětmi v názorech na jejich manželské soužití a naopak. Avšak v případě, že by došlo k příliš velkým rozporům mezi generacemi, bývá lépe omezit, někdy i přerušit vzájemné kontakty na určitou potřebnou dobu. Pláňava (1998) ovšem 15

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Domácnost a formy soužití

Domácnost a formy soužití Domácnost a formy soužití Společně posuzované osoby Posuzují se společně s žadatelem Nejčastěji rodina, vždy se společně posuzují rodiče a nezaopatřené děti, manželé a registrovaní partneři Popř. patří

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní osti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb JT's test, Ostrava-Poruba, U Sportoviště 1164 VNITŘNÍ OBLASTI PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

Více

ČLOVĚK A RODINNÝ ŽIVOT

ČLOVĚK A RODINNÝ ŽIVOT ČLOVĚK A RODINNÝ ŽIVOT Rodina je nejmenší, přirozená lidská společnost, skládající se z, a.. (= úzká, nukleární rodina); někdy k ní náleží i další příbuzní - např.,.., či.., bydlí-li s ostatními členy

Více

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas Otázka: Vývojová psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas -etapy vývoje jedince -měníme se po stránce psychologické, biologické a sociologické -dělíme život z hlediska věku 1. Období=Prenatální

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci.

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Filozofické pozadí nové genetiky a její sociální dopady. Paternalismus versus partnerství v medicíně a genetice zvlášť. Nedirektivní genetické

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Formy soužití Registrované partnerství

Formy soužití Registrované partnerství Formy soužití Registrované partnerství Bc. Kateřina Pavlů Formy soužití 1 Registrované partnerství Partnerský život život ve dvou Manželství Nesezdané soužití (partnerské soužití) Homosexuální vztahy registrované

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Rodina v moderní společnosti. Studijní opora

Rodina v moderní společnosti. Studijní opora Rodina v moderní společnosti Studijní opora Rodina Rodina je specifickou biosociální skupinou, v níž se realizují některé činnosti a vztahy, jež nemohou být převzaty jinými organizacemi a institucemi.

Více

Metodické doporučení MPSV č. 2/2009 k vyhodnocování situace dětí v obtížné sociální situaci

Metodické doporučení MPSV č. 2/2009 k vyhodnocování situace dětí v obtížné sociální situaci Metodické doporučení MPSV č. 2/2009 k vyhodnocování situace dětí v obtížné sociální situaci 1. VYHODNOCENÍ PŘÍPADU DÍTĚTE V OBTÍŽNÉ RODINNÉ SITUACI Případ dítěte v obtížné rodinné situaci by měl být důkladně,

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea

Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea Vzdělávací semináře na nabízená témata je možné si objednat přímo pro vaší organizaci. Poptávku lze zasílat na emailovou adresu: vzdelavani@amalthea.cz kontakt: Amalthea

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností,

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník kód předmětu: B_CPr_3 Civilní právo 3 Nový občanský zákoník RODINNÉ PRÁVO David Hozman (2013) hozmand@seznam.cz nebo 21078@mail.vsfs.cz Legislativa ústavní základ v článku 32 Listiny základních práv a

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu. Kateřina Šimáčková

Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu. Kateřina Šimáčková Střídavá péče v judikatuře Ústavního soudu Kateřina Šimáčková Úvod Škodí střídavá péče dětem? Motivy pro střídavou péči (její zneužívání) Argument zdravého rozumu a předsudky Mainstreaming střídavé péče

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Krizová intervence MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 5 Název materiálu: Krizová intervence

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. - vysvětlí, za jakých podmínek může člověk uzavřít manželství - uvede možné důsledky předčasně založené rodiny

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Humanistická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 12 Název materiálu: Humanistická

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Teorie sociální práce

Teorie sociální práce Teorie sociální práce Mgr. Jana Zierhutová sociální práce 1RPN-KS Úvod Sociální práce čerpá z jiných vědních disciplín: psychologie, sociologie, pedagogiky, právní disciplíny, atd. Jen v menší míře vznikají

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 33 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 0 týdně, povinný Funkce rodiny a rodinné vztahy Žák: charakterizuje rodinné vztahy uvědomuje si rozdílné role členů rodiny - typy rodin, výchova v rodině, náhradní rodinná péče - komunikace v rodině Poznávání

Více

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Přednáška č. 9 Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Jedna z největších intelektuálů 20. století Narozen na Moravě Lékař,

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Nadaní dospělí. Dalibor Špok! www.daliborspok.cz! Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha

Nadaní dospělí. Dalibor Špok! www.daliborspok.cz! Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha Nadaní dospělí Dalibor Špok www.daliborspok.cz Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha Nadaní dospělí (Gifted adults / gifted people - GP) Mýty v chápání nadání (nejen) u dospělých Typické charakteristiky

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Biologická a pěstounská rodina: pohled dětí přijatých do pěstounské péče výsledky výzkumu

Biologická a pěstounská rodina: pohled dětí přijatých do pěstounské péče výsledky výzkumu Biologická a pěstounská rodina: pohled dětí přijatých do pěstounské péče výsledky výzkumu Irena Sobotková Veronika Očenášková Katedra psychologie FF UP, Olomouc II. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Dítě mezi dvěma

Více