VZDĚLÁVÁNÍ V TECHNICKÝCH OBORECH

Transkript

1 VZDĚLÁVÁNÍ V TECHNICKÝCH OBORECH MANUÁL Propojení studia a praxe TechIN - Propojení studia a praxe reg. č. CZ..07/..07/.050 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,

2 Úvodem V Moravskoslezském kraji existuje velmi silná poptávka pro absolventech technických oborů. V posledních letech kraj zaznamenal značný příliv zahraničních investorů, což se odrazilo v ekonomické situaci kraje. Prestižní zaměstnavatelé strojírenských, elektrotechnických, stavebních a IT firem poptávají absolventy technických oborů, ovšem těch není v současné době dostatečné množství. Současným trendem je terciární vzdělávání v oblasti humanitních věd, které se jeví studentům i jejich rodičům mnohem perspektivněji. Přitom skutečností je, že právě absolvent technického oboru má lepší podmínky při vstupu na trh práce. Poptávka po technicky vzdělaných lidech značně převyšuje nabídku. Projekt TechIN Propojení studia a praxe se zaměřuje na vytvoření vhodného systému spolupráce středních škol, vysokých škol a praxe, přičemž reaguje na poptávku po absolventech technických oborů v kraji. Snahou je zapojit do procesu rozhodování středoškoláka o výběru vysoké školy úspěšné firmy z regionu, resp. jejich představitele, kteří mohou studentům podat aktuální informace o možnostech uplatnění a vhodně je motivovat k setrvání v technickém oboru. Cílem projektu je komplexní podpora studentů středních škol při rozhodování se o budoucnosti. V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe dojde k zatraktivnění studia technických oborů širokému spektru studentů, dívky nevyjímaje, a to prostřednictvím pořádání workshopů, setkávání středoškoláků i pedagogů s představiteli firem, exkurzí a především intenzivní atraktivní praxe pro studenty středních škol. Podrobnější informace o projektových aktivitách a možnostech zapojení se do projektu naleznete na webových stránkách Kolektiv autorů

3 Obsah Úvod Technické obory a jejich perspektiva 3 2 Technické střední školy v Moravskoslezském kraji 8 3 Zájem absolventů středních škol o studium na vysokých školách technického směru 0 4 Studium technických oborů na vysokých školách 2 5 Možnosti a výhody uplatnitelnosti žen 20 Závěr 23 Zdroje 24 2

4 Technické obory a jejich perspektiva Strojírenství MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, Strojírenství je snad nejznámější technickou branží. Zahrnuje škálu produktů, od těch nejjemnějších součástek automobilů, přes letadla, lodě, až po turbíny jaderných elektráren, ropné věže nebo super přesné obráběcí stroje. Čeští a moravští strojaři patřili a patří ke špičkám na světě. Věděli jste, že téměř pětinu všech lodních hřídelí pro lodní motory na celém světě vyrábíme u nás v ČR, v Moravskoslezském kraji? Elektrotechnika Elektrotechnika je oborem, jehož produkty nacházíme na každém kroku. Kromě toho, že naše domy svítí a naše auta se dají nastartovat malou krabičkou, je příjemné mít v televizi sto programů přes satelit, je hezké letět na dovolenou letadlem a odvézt si z ní obrázky natočené videokamerou, je skvělé mít díky počítači celý svět na dosah ruky. Nic z toho bychom neměli bez elektrotechniků, kteří se vyznají v polovodičích, integrovaných obvodech a řídících systémech raket. Informatika Lidé ve třetím tisíciletí jsou závislí na informacích. Ne snad na zprávách v televizi, ale na datech, informačních a komunikačních technologiích. Software je v PC, v mobilu, v řídící jednotce auta, ve všech inteligentních systémech řídících dopravu či elektrárny. Počítače vzdělávají lidi, monitorují vznik zemětřesení, počítají dráhu raketoplánu nebo třebajen jednoduše tržbu v obchodech. Dovedly by víc, kdyby bylo více lidí, kteří je zdokonalují. Vize v IT jsou bez hranic. Odborníci z ČR pracují pro americkou armádu stejně jako pro vývojová centra motorů Formule. Krásný obor pro dobrodruhy i pro jemné dívčí povahy s citem pro preciznost. 3

5 Stavebnictví Tunel pod řekou, dálnice o šesti pruzích, most nad propastí, divadla, nemocnice, byty, obchody, promenády, kluby a bary. Někdo to musel postavit. Někdo, kdo dokáže vyrovnat plochu fotbalového hřiště tak, že je bez jediné kaluže. Někdo, kdo ovládá silné stavební stroje a za horou písku už vidí budoucí dům. S novými technologiemi jsou řemesla jako tesař, zedník nebo klempíř pro profesionály. Architektura a stavby ovlivňují prostředí, v němž žijeme. Za profesí s prozaickým názvem stavař se skrývá odpovědnost za budoucí tvář krajiny a měst. Profese či obory, u kterých se firmy potýkají s nedostatkem pracovníků Z hlediska vstupu absolventů na trh práce je kromě jiného důležité zkoumat, které profese a obory jsou z pohledu zaměstnavatelů nejvíce potřebné, případně určitým způsobem problematické. Na zjišťování toho, u kterých profesí či o- borů se firmy potýkají jednak s nedostatkem pracovníků, jednak s kvalitou mladých pracovníků, a které obory považují z hlediska budoucnosti za perspektivní, se mj. zaměřovalo dotazníkové šetření zaměstnavatelů v průmyslové sféře (sekundéru), v sektoru služeb (terciéru), v kvartérním sektoru (kvartéru) a v zemědělské sféře. Výsledky šetření ukazují, že nedostatek pracovníků určitých profesí pociťuje celkem 62 % z dotázaných v průmyslovém sektoru, 25 % v terciárním sektoru a 49 % v kvartérním sektoru. Přitom o relativně největší problém se zřejmě jedná u firem poskytujících pohostinství a ubytování a dále u organizací působících ve sféře zdravotních a sociálních služeb, v oblasti finančního zprostředkování a také i v oblasti nemovitostí a podnikání. Průmyslový sektor (sekundér): Za nedostatkové jsou označovány především technické, často strojírenské profese, a to zejména: obráběči, technologové, konstruktéři, zámečníci, CNC operátoři, nástrojáři. 4

6 Sektor služeb (terciér): řidiči (zejména řidiči autobusů, městské dopravy a nákladních vozidel), prodavači, autoopraváři (tzn. automechanici, autoelektrikáři, autoklempíři, autolakýrníci), kuchaři, číšníci a servírky, svářeči, zámečníci. Sektor služeb (terciér): IT pracovníci (zejm. programátoři či správci sítě), stavební profese. Zemědělská sféra: opraváři zemědělských strojů a zařízení, traktoristé a řidiči (zejména zemědělských a sklizňových strojů), ošetřovatelé resp. chovatelé zvířat (zejména pak hospodářských zvířat), pracovníci (živočišné, rostlinné) výroby, zootechnici a agronomové, strojírenské a elektrotechnické profese (strojaři, svářeči, zámečníci, obráběči kovů, mechanici, klempíři, elektrikáři, apod.). Perspektivní obory vzdělání z pohledu zaměstnavatelů Dotazované firmy byly také požádány, zda by se mohly pokusit určit obory vzdělání, po kterých bude podle jejich názoru na trhu práce poptávka v dalších letech. 5

7 Dotazované firmy SEKUNDÉR TERCIÉR KVARTÉR ZEMĚDĚLSTVÍ Strojírenství IT IT Zemědělství IT Strojírenství Strojírenství Řemesla Elektrotechnika Ekonomické obory Stavebnictví Zemědělství-D Technik bez rozlišení Obchodní akademie Management Řemeslo bez rozlišení Stavebnictví Lékařství Obchod Řemesla Doprava a spoje Lékařské obory Technické obory Ekonomické obory Řemesla Zdravotnictví Stavebnictví-D Stavebnictví Strojírenství IT Strojírenství-D Chemie Právní činnost Cizí jazyky Řidič Stavebnictví Služby Učitelství Dělnické profese Zdravotní Řidič Sociální služby Ekonomické obory Technické obory Elektrotechnika Elektrotechnika Elektrotechnika Zdroj: 6

8 Perspektiva v technických oborech Technické obory mají u nás dlouhou tradici a dobře na ni navazují. Srovnání čísel ukazuje, že se naše vysoké školy v technických oborech - až na několik výzkumných týmů - úplně měřit se zahraniční špičkou nemohou. Ale ty naše nejlepší mají dobrou mezinárodní úroveň a vyplatí se na nich studium absolvovat. Absolventů technických oborů je navíc u nás nedostatek. Vystudovat tak techniku představuje jistotu slušného zaměstnání. Ředitel úřadu práce nám k otázce perspektivy oborů odpověděl takto: V dlouhodobém měřítku přetrvává nejen na regionálním trhu práce výrazná poptávka a nedostatek pracovní síly u technických profesí. Jedná se o vysokoškolsky vzdělané technické inženýry, středoškolsky vzdělané techniky ve strojírenství, elektrotechnice, výpočetní technice, stavebnictví a kvalifikované dělníky ve stavebnictví, strojírenství a kovodělném průmyslu. Navzdory současnému poklesu poptávky po pracovní síle prakticky ve všech hospodářských odvětvích předpokládáme, že uvedené obory budou mít perspektivu i v budoucnu. Životní příběh Ing. Ladislav Mareš - vystudovaný chemik, obor anorganická chemie pracoval ve společnosti CHU ČSUP - strážské uranové doly jako vedoucí technického rozvoje. V roce 2000 založil společnost Elmarco, působící v polovodičovém průmyslu. Firma je od svého založení velmi úspěšná a již získala nejedno ocenění. Mezi nejvýznamnější patří cena za první místo za nejlepší inovace v Euroregionu Nisa za rok 2005 a Czech Top 00 v letech 2004 a Přestože tráví v práci 2 hodin denně, rád sportuje, věnuje se zejména lyžování cyklistice a jízdě na koni. Ve svém volném čase se snaží trávit co nejvíce času se svou rodinou, manželkou a dvěma dětmi. Myslím si, že mladí technici v oboru mají velmi dobrou perspektivu. Mají možnost krátkodobých i dlouhodobých stáží na prestižních univerzitách v USA, Japonsku i Evropě. Pro cesty do zahraničí je kromě odborných znalostí důležitým předpokladem i dobrá jazyková vybavenost, hlavně znalost angličtiny. V tomto ohledu Elmarco nabízí svým zaměstnancům možnosti, které jsou srovnatelné nebo lepší než u významných zahraničních firem. Ohodnocení jejich práce bude záležet na jejich znalostech, aktivitě, zkušenostech a výsledcích jejich práce, sdělil Ing. Ladislav Mareš. Pro výběr zaměstnanců je kromě odborného profilu podstatná znalost jazyků, nadšení a chuť podílet se na vývoji nové technologie. Zájemců, kteří se zajímají o práci v naší firmě, máme dost, ale ne každý splňuje základní požadavky nebo má opravdový talent pro technickou profesi. Talent pro techniku by měli poznat žáci již ve škole. Studia technických oborů doporučuji jako oblast, která je z hlediska perspektivy a budoucího vývoje velmi zajímavá., dodal Ing. Mareš. 7

9 2 Technické střední školy v Moravskoslezském kraji Seznam středních odborných škol v technickými obory v MSK NÁZEV ŠKOLY ADRESA MĚSTO PSČ WEB Obchodní akademie a Střední zemědělská škola, Bruntál SOŠ dopravy a cestovního ruchu,krnov Střední průmyslová škola, Bruntál SŠ automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov Střední škola průmyslová, Krnov Střední škola řemesel, Bruntál Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice Soukromá střední odborná škola PRAKTIK s.r.o. Soukromá střední odborná škola PRIMA s.r.o. Střední průmyslová škola, Frýdek - Místek SŠ elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek - Místek SŠ Třinec - Kanada SŠ strojírenská a dopravní, Frýdek - Místek SŠ zemědělská a lesnická, Frýdek - Místek Soukromá SOŠ, Frýdek - Místek, s.r.o. Střední škola informačních technologií s.r.o. Střední průmyslová škola Karviná Střední průmyslová škola elektrotechnická, Havířov Střední průmyslová škola stavební, Havířov Střední škola Havířov - Šumbark SŠ řemesel a služeb Havířov SŠ technických oborů Havířov - Šumbark SŠ techniky a služeb, Karviná SŠ zemědělská, Český Těšín Střední odborná škola NET OFFICE Orlová, spol. s r.o. nám. J. Žižky 8/0 Revoluční 22/92 Kavalcova 84/ Opavská 499/49 Soukenická 40/2 Krnovská 998/9 Nemocniční 7/ Tyršova 59 Sokolovská 435/ října 598 Pionýrů 2069 Lánská 32 Lískovecká 2089 Na Hrázi 449 tř. T.G. Masaryka 456 Pionýrů 2069 Žižkova 88 Makarenkova 53/ Kollárova 308/2 Sýkorova 63/ Školní 60/2 Lidická 600 Osvobození /60 Tyršova 6/2 Energetiků 44 Bruntál Krnov Bruntál Krnov Krnov Bruntál Město Albrechtice Horní Benešov Rýmařov F-M F-M Třinec - Kanada F-M F-M F-M F-M Karviná - Hranice Havířov - Město Havířov - Podlesí Havířov - Šumbark Havířov - Šumbark Havířov - Šumbark Karviná - Nové M. Český Těšín Orlová - Lutyně

10 NÁZEV ŠKOLY ADRESA MĚSTO PSČ WEB SOU BARON SCHOOL spol. s r.o. SOU DAKOL, s.r.o. Odborné učiliště a Praktická škola Nový Jičín Mendelova střední škola, Nový Jičín SŠ elektrotechnická, Frenštát pod Radhoštěm EDUCA - SOU, s.r.o. VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice Odborné učiliště a Praktická škola Hlučín Střední odborné učiliště stavební, Opava Střední průmyslová škola stavební, Opava Střední škola, Vítkov - Podhradí SŠ průmyslová a umělecká Opava SŠ technická Opava Vítkovická střední a průmyslová škola a gymnázium Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium Ostrava SOŠ dopravní a SOU Ostrava - Vítkovice SOŠ waldorfská Ostrava Střední průmyslová škola Ostrava - Vítkovice Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Střední průmyslová škola stavební Ostrava Školní 60/2 č.p. 570 Sokolovská 487/45 Divadelní 38/4 Křižíkova 258 Přemyslovců 834/4 Husova 302 ČSA 336/4a Boženy Němcové Mírová 630/3 Vítkov - Podhradí Praskova 399/8 Kolofíkovo náb. 062 Hasičská 003/49 Středoškolská 2854/ Moravská 964/2 Gen. Píky 3296/3D Zengrova 822/ Kratochvíova 490/7 Středoškolská 2992/3 Havířov - Šumbark Petrovice u Kar. Nový Jičín Nový Jičín Frenštát p. R. Nový Jičín Kopřivnice Hlučín Opava Opava Vítkov Opava Opava Ostrava - Hrabůvka Ostrava - Zábřeh Ostrava - Vítkovice Ostrava Ostrava - Vítkovice Ostrava Ostrava - Zábřeh wwww.voskop.cz skoly/stav-ova.cz Střední škola Ostrava - Kunčice Střední škola elektrotechnická Ostrava Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava Střední škola technická Ostrava - Hrabůvka Střední škola teleinformatiky Ostrava RB Střední odborné učiliště autooprávarenské, s.r.o. Vratimovská 68/80 Na Jízdárně 30 U Studia 2654/33 Hasičská 003/49 Opavská 9/2 Zengrova 473/38 Ostrava - Kunčice Ostrava Ostrava - Zábřeh Ostrava - Hrabůvka Ostrava - Poruba Ostrava - Vítkovice Zdroj: Vlastní zpracování. 9

11 3 ZÁJEM ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL O STUDIUM NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH TECHNICKÉHO SMĚRU V minulosti bylo běžné, že přístup k terciárnímu vzdělávání byl doménou absolventů gymnázií. Toto však již dávno není pravdou a velká část absolventů, především oborů středních odborných škol, pokračuje v dalším vzdělávání na terciární vzdělávací úrovni. Je to dáno i větší otevřeností terciárního vzdělávání, zvyšováním kapacit institucí poskytujících terciární vzdělávání a následně větším množstvím přijímaných studentů. Ústav pro informace ve vzdělávání zveřejňuje každoročně informace, které se týkají přijímacího řízení na vyšší odborné a vysoké školy. Podchycuje jednak zájem o vzdělávání v terciární sféře jako celku, jednak mapuje poptávku po vysokoškolském a vyšším odborném vzdělávání odděleně. Veškeré údaje vycházejí z podzimního sběru individuálních dat o přihlášených a přijatých na vyšší odborné školy a vysoké školy a z demografických údajů Českého statistického úřadu. Statistická data o uchazečích o studium v terciární sféře Ke studiu na terciární úrovni, tedy na vyšší odborné školy a vysoké školy, se v roce 2008 hlásilo celkem 56,8 tis. uchazečů, kteří podali celkem 339,3 tis. přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky). K přijímacím zkouškám se dostavilo pouze 92,4 % všech přihlášených (44,9 tis.). Počet studentů, kteří byli ke studiu přijati, činil 4,5 tis., z nichž celkem 95,0 %, tj. 08,8 tis., ke studiu skutečně nastoupilo. Čerství maturanti, tedy uchazeči, kteří maturovali ve školním roce 2007/08, tvořili celkem 42,7% všech přihlášených, 48,6 % všech přijatých a 49,3 % všech zapsaných uchazečů. Přihlášku jak na vyšší odbornou, tak i na vysokou školu zároveň podalo celkem 4,6 % uchazečů; pouze na vysokou školu se hlásilo 89,3 % uchazečů. Do obou typů terciárního vzdělání zároveň bylo přijato 2, tis. uchazečů, na obě školy zároveň jich však nastoupilo pouze 60. Celkový počet přihlášených ke studiu v terciárním vzdělávání vzrostl oproti roku 2007/08 o 739 (tj. o 0,5 %), celkový počet přijatých vzrostl o 5,8 tis., tedy o 5,4 %. Zajímavými ukazateli jsou také podíly přihlášených, přijatých a zapsaných čerstvých maturantů na celkové populaci čerstvých maturantů. Podíl čerstvých maturantů mezi přihlášenými uchazeči činí na celkové populaci čerstvých maturantů 75,0 %, podíl přijatých 62,4 % a podíl zapsaných 60,2 %. Celková úspěšnost uchazečů při přijímání na vysoké a vyšší odborné školy činila 79, %. U denní, resp. prezenční formy studia dokonce 82,5 %. Úspěšnější byli uchazeči o denní formu studia na vyšší odborné škole (88,0 %) ve srovnání s uchazeči o prezenční formu studia v magisterských (40,8 %) a v bakalářských studijních programech (80,4 %). 0

12 Vysoké školy Ke studiu na vysoké školy se v roce 2008 hlásilo celkem 47,3 tis. uchazečů, kteří podali celkem 320,4 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 92,4 % uchazečů, přijato jich bylo celkem 04,0 tis. (z toho 73,2 tis. do prezenčního studia), z nichž celkem 98,7 tis. Uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo (do prezenčního studia 69,3 tis.). Čerství maturanti tvořili celkem 4,9 % všech přihlášených, 47,5% všech přijatých a 48,4 % všech zapsaných uchazečů; jejich úspěšnost činila 83, %. Uchazeči, kteří maturovali v roce 2008, podali celkem 58,6 % přihlášek a tvořili 4,9 % přihlášených. Oproti roku 2007/08 celkový počet přihlášených na vysoké školy vzrostl o 0,3 %, počet přijatých se zvýšil o 7 % a počet zapsaných o 6,5 %. Zapsaní uchazeči tvoří v porovnání s populací 9letých celkem 76,4 %. Zapsaní uchazeči do prezenčního studia tvoří v porovnání s populací 9letých celkem 53,6 % a v porovnání s populací čerstvých maturantů 77,7%. V kategorii čerstvých maturantů klesl počet přihlášených oproti roku 2007/08 o,3 %, počet přijatých vzrostl o 3,3 % a počet zapsaných se zvýšil o 3,2 %. Jednu přihlášku podalo 50,4 % uchazečů, 9,9 % podalo dvě přihlášky ke studiu. Každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky, každý z čerstvých maturantů podal průměrně 3 přihlášky ke studiu na VŠ. Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (9,2 %). Soukromé vysoké školy přijaly celkem 6,3 tis. uchazečů, z nichž 4,9 tis. ke studiu nastoupilo. Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu humanitních a společenskovědních oborů (29 %), ekonomických (28 %), technických (23 %) a pedagogických oborů (20 %). Na vysoké školy se hlásí ve větší míře ženy (56,8 %), které tvoří také nadpoloviční většinu přijatých (53, %) i zapsaných (53, %). Muži jsou však při přijímacím řízení úspěšnější (83% úspěšnost) v porovnání s ženami (7,4% úspěšnost). Úroveň technického školství v ČR Ve společnosti přežívá názor, že na vysoké školy technické směru jde u nás po ukončení střední školy takový uchazeč, který se nedostal na vysokou školu humanitního směru, takže je to řešení z nouze, a technické školy jsou rády, když naplní svou představu o počtu přijímaných. Pravda je taková, že na technické školy jde uchazečů méně než na humanitní směry, avšak už není pravda, že se na technickou školu dostane každý - přijímací kritéria jsou jasně dána a neslevuje se z nich. Důležitější však je to, že studium na technických školách je náročné a vyžaduje vytrvalost a systematičnost. Ne každý je jí schopen, takže poslední ročníky technických vysokých škol v ČR končí minimálně o třetinu méně lidí, než kolik ji začalo studovat. Přitom na humanitních směrech činí úbytek jenom několik procent. Síto na technických školách je spolugarantem odbornosti absolventů. Odbornou úroveň, které studenti na našich technických školách dosahují, potvrzují v převážné většině nejenom ředitelé a manažeři českých podniků, do nichž absolventi po ukončení školy nastoupí, ale i lidé ze zahraničních podniků a vědeckých pracovišť. Podle toho, co tam ukazují čeští absolventi, jsou naše technické školy hodnoceny velice vysoko, v Evropě i v Americe.

13 4 Studium technických oborů na vyskokých školách Proč studovat techniku na vysoké škole?. Získáte snáze zaměstnání odpovídající vašim představám. 2. Budete lépe finančně ohodnoceni než většina populace. 3. Máte šanci na rychlý kariérní postup. 4. Budete vybaveni praktickými dovednostmi i teoretickou základnou zároveň a tím dobře vybaveni pro nástup do zaměstnání. 5. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku inženýrů v MSK budete mít oproti ostatním vysokoškolákům větší možnost výběru zaměstnání. 6. Na vysoké škole získáte krom odborných znalostí a dovedností také další schopnosti důležité pro vaše budoucí uplatnění na trhu práce (naučíte se, jak a kde hledat informace, efektivně organizovat svůj čas, přemýšlet o informacích, které se k vám dostávají, zlepšíte odbornou komunikaci a zdokonalíte se také v práci na počítači či znalosti cizího jazyka). Dle šetření Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy prakticky ve všech vyspělých zemích nacházejí vysokoškoláci v porovnání s méně vzdělanými lidmi snadněji zaměstnání, a jsou tedy méně ohroženi nezaměstnaností. Jejich práce je kvalifikovanější a zpravidla i zajímavější. V neposlední řadě za ni dostávají vyšší odměnu. V České republice je podíl vysokoškoláků na pracovním trhu oproti jiným rozvinutým zemím pořád ještě nízký. Poslední srovnatelné údaje říkají, že mezi dospělými ve věku let mělo v České republice v roce 2006 zhruba 3,5 % osob terciární vzdělání, které zahrnuje nejen tradiční univerzity a vysoké školy, ale například také vyšší odborné školy apod. V průměru zemí EU to byl bezmála dvojnásobek. Situace se však rychle mění. Již několik posledních let patří totiž Česká republika k zemím, kde počet absolventů s terciárním vzděláním roste nejrychleji. Za dva až tři roky budou u nás čerství absolventi s vysokoškolským a vyšším vzděláním tvořit polovinu všech nově příchozích na pracovní trh. Vysokoškoláci mají u nás v průměru o dvě třetiny vyšší mzdy, než celá populace! Předpokládaným důsledkem lepší zaměstnatelnosti vysokoškoláků a vyšších kvalifikačních nároků jimi vykonávané práce je i vyšší odměna za práci. Mzda osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním v ČR dosáhla v roce 2007 v průměru již téměř 42 tisíc korun a byla tak o 66 % vyšší než celostátní průměrná mzda. Mzda mladých absolventů do 30 let věku dosahuje takřka 29 tisíc korun, což je pořád ještě 3 % nad celkovým průměrem. Přestože mzdy vysokoškoláků přesahují průměr ve všech rozvinutých zemích, jejich situace většinou není relativně tak příznivá jako u nás. Opět totiž obecně platí, že mzdové zvýhodnění vysokoškoláků je nejvyšší v zemích, kde je vysokoškoláků nejméně, a naopak. Shrnutí poznatků o postavení vysokoškoláků na pracovním trhu ukazuje, že v průměru v České republice byli v roce 2007 vysokoškoláci ohroženi nezaměstnaností o 69 % méně než celá populace (v roce 2005 to bylo o 7 %), vykonávají o 37 % kvalifikovanější práci a mají o 66 % vyšší mzdy (v roce 2005 to bylo o 64 %). Souhrnný index jejich postavení na pracovním trhu proto v roce 2007 převyšuje běžnou populaci o 54 %. A kteří absolventi se uplatní nejlépe? Srovnání jednotlivých typů škol a fakult ukazuje na vysokou úspěšnost absolventů lékařských, právnických a právě technických fakult. Jejich nezaměstnanost nedosahuje ani dvou procent, přičemž nejzřetelnější zlepšení zaznamenali v posledních letech právě absolventi technického zaměření! 2

14 Následující tabulka uvádí údaje o vývoji míry nezaměstnanosti absolventů jednotlivých VŠ. Nezaměstnanost absolventů veřejných vysokých škol (Standardizovaná míra nezaměstnanosti v ČR 2002, 2006 a 2008) 8 % 6 % POPIS GRAFU % 2 % 0 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % UK JU UJEP MU UP VFU OU UHK SU ČVUT VŠCHT ZČU TUL UP VUT VŠB UTB VŠE ČZU MZLU AMU AVU VŠUP JAMU Zdroj: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů VŠ na pracovním trhu 2008; Jan Koucký a Martin Zelenka; UK v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky. Severní Morava a Slezsko se v minulém století staly jedním z největších průmyslových center střední Evropy a od té doby toto postavení nikdy neopustily. Jádrem tohoto územního hospodářského celku je ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace. Vznik a rozmach průmyslové výroby oblasti je těsně spojen s využíváním místního nerostného bohatství a s rozvojem dopravního spojení prostřednictvím železnic. V současné době prodělává oblast proces restrukturalizace, jež směřuje k posílení pestrosti průmyslových aktivit a k rozmachu služeb všeho druhu. Do regionu nově přichází řada firem, které potřebují kvalifikované a schopné zaměstnance, např. z oblasti automobilového průmyslu. Není tedy pochyb, že odborníků vzdělaných v nejrůznějších odvětvích průmyslu bude v našem kraji potřeba i do budoucna. 3

15 Analýza požadavků jednotlivých vysokých škol na studenty VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ FAKULTY střední vzdělání s maturitou složení přijímacích zkoušek cizinci prokazují znalost ČJ bez přij. zk. dle prospěchu SŠ pohovor/talentovky Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích fa zemědělská Univerzita jana Evangelisty Purkyně v Ústi n. L. fa výrobních technologií a managementu Univerzita Hradec Králové fa informatiky a managementu České vysoké učení technické v Praze fa stavební fa strojní fa elektrotechnická fa jaderná a fyzikálně inženýrská fa architektury fa dopravní fa biomedicínského inženýřství Vysoká škola chemickotechnologická v Praze fa chemické technologie fa stechnologie ochrany prostředí fa potravinářská a biochemické technologie fa chemicko-inženýrská Západočeská univerzita v Plzni fa aplikovaných věd fa strojní fa elektrotechnická Technická univerzita v Liberci fa strojní fa textilní fa mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Univerzita Pardubice fa dopravní fa elektrotechniky a informatiky fa chemicko-technologická Zdroj: webové stránky jednotlivých VŠ 4

16 Analýza požadavků jednotlivých vysokých škol na studenty VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ FAKULTY střední vzdělání s maturitou složení přijímacích zkoušek cizinci prokazují znalost ČJ bez přij. zk. dle prospěchu SŠ pohovor/talentovky Vysoké učení technické v Brně fa architektury fa chemická fa stavební fa elektrotechnika a komunikačních technologií fa strojního inženýrství scio Vysoká škola báňskáta - Technická univerzita Ostrava fa strojní fa horniko-geoílogická fa stavební fa elektrotechniky a informatiky fa metalurgie a materiálového inženýrství fa bezpečnostního inženýrství Univerzita Tomáše Batě ve Zlíně fa aplikované informatiky fa technologická Česká zemědělská univerzita v Praze fa technická fa lesnická a dřevařská Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně fa lesnická a dřevařská Vysoká škola polytechnická Jihlava fa elektrotechniky a informatiky Vysoká škola technická a ekonomická v ČB fa stavebníctví fa aplikovaných věd Zdroj: webové stránky jednotlivých VŠ Logickou podmínkou pro přijetí na VŠ je samozřejmě zdárné ukončení střední školy maturitní zkouškou. Další významnou podmínkou je složení přijímacích zkoušek, což je však v mnoha případech pouhou formalitou, neboť vysoké školy technického zaměření často nenaplní svou kapacitu, uchazečům o studium proto přijímací zkoušku promíjí a přijímají studenty na základě prospěchu na střední škole. 5

17 Přijímací řízení se skládá z těchto administrativních kroků: přihláška ke studiu (podává se písemně na tištěném formuláři nebo elektronicky) přijímací zkouška, pokud není děkanem fakulty prominuta (např. na základě předchozích studijních výsledků) rozhodnutí o přijetí a doložení dokladů k přijetí zápis ke studiu Technické fakulty a obory v Moravskoslezském kraji V Moravskoslezském kraji již mnoho desítek let úspěšně vychovává perspektivní technické odborníky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, která je součástí systému veřejných vysokých škol jako nejvyššího stupně vzdělávací soustavy České republiky. V bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech zde studuje více než 24 tisíc studentů na sedmi fakultách. Trvalá potřeba kvalitních inženýrů spolu s vynikajícími podmínkami pro studium, moderním kampusem, sportovním a kulturním vyžitím studentů jsou velmi dobrými argumenty, proč se v konkurenci škol z celé ČR rozhodnout právě pro Vysokou školu báňskou. Veškeré bližší informace o studiu naleznete na PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH FAKULT A TECHNICKÝCH OBORŮ: Stavební fakulta Adresa: Ludvíka Podéště 875/7, Ostrava-Poruba Architektura a stavitelství Stavební inženýrství (Správa majetku a provoz budov, Prostředí staveb, Příprava a realizace staveb, Dopravní inženýrství, Geotechnika, Městské stavitelství a inženýrství, Stavební hmoty a diagnostika staveb, Dopravní stavby) Více na Fakulta strojní Adresa: 7. listopadu 5, Ostrava-Poruba Strojírenství (Dopravní technika, Robotika, Technická diagnostika, opravy a udržování, Průmyslový design, Dopravní stroje a manipulace s materiálem, Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení, Konstrukce strojů a zařízení, Strojírenská technologie, Technologie dopravy, Aplikovaná mechanika, Aplikovaná informatika a řízení, Technika tvorby a ochrany životního prostředí, Provoz a řízení v energetice) Technologie letecké dopravy (technologie letecké dopravy, technologie provozu letecké techniky Strojní inženýrství (Dopravní technika a technologie, Energetické stroje a zařízení, Automatické řízení a inženýrská informatika, Konstrukční a procesní inženýrství, Stavba výrobních strojů a zařízení, Automatizace technologických procesů, Dopravní a manipulační technika) Více na 6

18 Fakulta elektrotechniky a informatiky Adresa: 7. listopadu 5, Ostrava-Poruba Elektrotechnika, sdělovací a výpočetní technika (komerční elektrotechnika, Elektronika a sdělovací technika, Řídící a informační systémy, Elektrické stroje, Přístroje a pohony, Elektroenergetika, Technická kybernetika) Informační technologie (Počítačová matematika, Informatika a výpočetní technika, Mobilní technologie) Informační a komunikační technologie (Výpočetní matematika, Telekomunikační technika, Informatika a výpočetní technika, Mobilní technologie) Projektování elektrických zařízení Elektrotechnika (Měřící a řídící technika, Aplikovaná a komerční elektronika, Biomedicíncký technik, Elektroenergetika) Elektrotechnika a informatika (inženýrská informatika) Více na Hornicko-geologická fakulta Adresa: 7. listopadu 5, Ostrava-Poruba Nerostné suroviny (ekonomika a řízení v oblasti surovin, Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin, Úprava surovin a recyklace, Zpracování a zneškodňování odpadů, Informační a systémový management, Environmentální inženýrství, Technologie a hospodaření s vodou, Automatizace a počítače v surovinovém průmyslu, Systémové inženýrství v oblasti surovin, Aplikovaná fyzika materiálů). Hornictví (Hornické inženýrství, Hornická geomechanika, Hornictví) Geodézie a kartografie (Důlní měřictví, Mobilní geoinformační technologie, Geoinformatika, Inženýrská geodézie) Geologické inženýrství (Geologické inženýrství, Geovědní a montánní turismus) Inženýrská ekologie (Ochrana životního prostředí v průmyslu) Řízení průmyslových systémů (Kmenový obor: Inženýrská informatika) Fyzika (Aplikovaná fyzika). Více na Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství adresa: 7. listopadu 5, Ostrava-Poruba Metalurgické inženýrství (Umělecké slévárenství, Slévárenské technologie, Slévárenství, Technologie tváření a úpravy materiálu, Technologie výroby kovů, Tepelná technika a životní prostředí, Tepelná technika, Ekonomika a management v metalurgii, Metalurgie železa a oceli, Průmyslová keramika a žárovzdorné materiály, Automatizace a počítačová technika v metalurgii, Ochrana životního prostředí v metalurgii) Procesní inženýrství (Chemie a technologie ochrany prostředí, hemie a technologie paliv, Chemické a fyzikální metody zkoušení materiálu). Ekonomika a řízení průmyslových systémů (Automatizace a počítačová technika v průmyslu, Management jakosti, Ekonomika a management v průmyslu). 7

19 Materiálové inženýrství (Diagnostika materiálů, Diagnostika a design materiálů, Neželezné kovy a speciální slitiny, Technické materiály, Recyklace materiálů, Materiály a technologie pro automobilový průmysl). Metalurgické inženýrství (Technologie výroby kovů, Slévárenské technologie, Technologie tváření a úpravy materiálu, Tepelná technika a životní prostředí, Umělecké slévárenství) Více na Fakulta bezpečnostního inženýrství Adresa: Lumírova 3, Ostrava-Výškovice Požární ochrana a průmyslová bezpečnost (Bezpečnost práce a procesů, Havarijní plánování a krizové řízení, Technická bezpečnost osob a majetku, Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, Bezpečnostní inženýrství. Bezpečnostní plánování, Společné studium FBI) Požární ochrana a bezpečnost (Požární ochrana a bezpečnost průmyslu) Více na Ekonomická fakulta adresa: Sokolská třída 33, Ostrava, 70 2 Systémové inženýrství a informatika Aplikovaná informatika Více na 8

20 Seznam vysokých škol s technickým zaměřením v ČR VYSOKÁ ŠKOLA Česká zemědělská univerzita v Praze České vysoké učení technické v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škol báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoké učení technické v Brně Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Západočeská univerzita v Plzni WWW STRÁNKY