VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MAPOVÁNÍ II PRŮVODCE 01 PRŮVODCE PŘEDMĚTEM MAPOVÁNÍ II

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MAPOVÁNÍ II PRŮVODCE 01 PRŮVODCE PŘEDMĚTEM MAPOVÁNÍ II"

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ZDENĚK FIŠER A JIŘÍ VONDRÁK MAPOVÁNÍ II PRŮVODCE 01 PRŮVODCE PŘEDMĚTEM MAPOVÁNÍ II STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Mapování II Průvodce 01 Jiří Vondrák a Zdeněk Fišer, Brno (48) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Metodický návod na práci s textem Vývoj geodetických polohových systémů Katastrální triangulace Vojenská triangulace Československá jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK) Vývoj vojenského geodetického systému ČR Geocentrický souřadnicový systém WGS Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. - Geodetické referenční systémy a státní mapová díla Klad listů map středních měřítek Universal Transverse Mercator Klad a označení listů základní mapy ČR středního měřítka Celostátní mapová díla Základní mapa ČR 1 : (ZM 10) Základní mapa ČR 1 : (ZM 25) Základní mapa ČR 1 : (ZM 50) Soubor tematických státních mapových děl v měřítku 1 : Silniční mapa ČR 1 : Základní vodohospodářská mapa ČR 1 : Mapa základních sídelních jednotek ČR 1 : Přehled výškové (nivelační) sítě 1 : Přehled trigonometrických a zhušťovacích bodů 1: Mapa Česká republika 1 : Digitální mapová díla Digitální model území 25 - DMÚ Digitální model území DMÚ Základní báze geografických dat - ZABAGED Tvorba a obnova map z aktuálních digitálních podkladů Aktualizace digitálních mapových děl s využitím GPS Ortofotomapy území České republiky v měřítku 1: Bodová pole a jejich rozdělení Polohové bodové pole Stabilizace bodů podrobného polohového pole Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole (48) -

4 Mapování II Průvodce Výškové bodové pole Tíhové bodové pole Technické předpisy pro podrobné mapování Instrukce A a Instrukce B Instrukce A Instrukce B Instrukce pro technickohospodářské mapování Předpisy pro tvorbu základní mapy ČSSR velkého měřítka Obnova katastrálního operátu - tvorba DKM Význam topografické služby Armády ČR Závěr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplňkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny Klíč (48) -

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Náplň předmětu Mapování II (GE11) bezprostředně navazuje na předmět Mapování I (GE10). Tomu odpovídá i obsah skripta Mapování II (Fišer, Vondrák 2004), který je pokračováním textu Mapování I (Fišer, Vondrák 2003). Přes zjevnou logickou návaznost se obsahy Mapování I a Mapování II částečně prolínají a doplňují. Tento text vychází doplňuje a komentuje skriptum Mapování II (Fišer, Vondrák 2004). Poznatky získané v předmětu Mapování II Vám umožní orientovat se v geodetických souřadnicových systémech a jejich vývoji. Získáte přehled o současných digitálních produktech a možnostech zobrazování zemského povrchu. Ozřejmíme si základní principy právní a technické v oblasti státních mapových děl, s důrazem na střední měřítka. Tyto znalosti využijete v předmětu Kartografie a základy GIS (GE18) a v navazujícím magisterském studijním programu v předmětech Kartografie II (HE04) a Matematická kartografie (HE07). Další část bude předpisům pro mapování na našem území včetně budování bodových polí. Zde doplníte poznatky z předmětu Mapování I na úroveň umožňující pokračovat ve studiu na magisterském stupni v předmětech zaměřených na Katastr nemovitostí a kartografickou informatiku. V závěru se budete moci seznámit s vývojem a významem Topografické služby Armády ČR. 1.2 Požadované znalosti Předpokládám úspěšné absolvování předmětů Geodézie I, II a III (GE01, GE03 a GE 07), Microstation (GE05) a především Mapování I (GE10). Je třeba se orientovat v geodetických metodách sběru dat a jejich digitálním zpracování. Mít základní přehled o pojmech "souřadnicová soustava a referenční plocha". 1.3 Doba potřebná ke studiu V prezenční formě je předmět Mapování II vyučován v rozsahu 3 hodiny přednášek a 3 hodiny cvičení týdně v letním semestru. Letní semestr je v důsledku zařazení "Výuky v terénu II" dlouhý pouze 10 týdnů. Celkovou zátěž lze tedy odhadnout na 60 hodin. Reálná doba pro zvládnutí látky se ale může u každého z Vás od odhadu značně lišit. 1.4 Klíčová slova polohové systémy, souřadnicové soustavy, klad mapových listů, státní mapová díla, bodová pole, technické předpisy pro tvorbu mapových děl, topografická služba Armády České republiky, Marzocchi - 5 (48) -

6 Mapování II Průvodce Metodický návod na práci s textem Tento text je komentářem skripta Mapování II (Fišer, Vondrák 2004). Podstatné a pro úspěšné absolvování předmětu nezbytné informace jsou zde zopakovány a vysvětleny. Případně budete upozornění, kterou pasáž skripta Mapování II (Fišer, Vondrák 2004) pokládám za neopominutelnou a vyzvu Vás k jejímu nastudování. Další stěžejní literaturou se kterou budete pracovat je předcházející skriptum Mapování I (Fišer, Vondrák 2003) a prezentační CD Mapování 2003, obojí už dobře znáte. Látka předmětu Mapování II (oproti Mapování I) již není tak silně základem pro další předměty, ale svébytnou problematikou. Její aplikace Vás budou provázet po zbytek studia všemi stupni programů Geodézie a kartografie. Bude tedy více záležet na Vás, které problematice a kterým pasážím dáte přednost. Pokusím se Vás vést, označit nezbytné znalosti a pomoci Vám s orientací v problematice podle Vašeho zaměření a zájmu. - 6 (48) -

7 Vývoj geodetických polohových systémů 2 Vývoj geodetických polohových systémů Ještě než začneme s vlastní látkou, dovolím si krátkou poznámku. Úvod skripta Mapování II (Fišer, Vondrák 2004) tvoří předmluva prof. Nevosáda. Následuje filozofující zamyšlení prof. Zouhara nad Komenského mapou Moravy. Tuto mapu považujeme za jednoznačně nejpoutavější a nejpozoruhodnější mapové dílo naší historie. Oba významní profesoři, jeden geodet a druhý filozof Vás jistě svými myšlenkami a slohem mohou poučit o různosti a možnostech pohledu na svět a o odlišných způsobech vyjadřování. Nerad bych opominul i informační hodnotu jejich odstavců. Kapitola 2 skripta Mapování II (Fišer, Vondrák 2004) vychází z velké části z publikace Geodetické referenční systémy v České republice. Vývoj od klasických ke geocentrickým souřadnicovým systémům. Kolektiv autorů, VÚG- TK-VZÚ Praha, 1998 r. 44 č. 21, jejíž fakta jsou autory komentovány a doplněny. Geodetické polohové základy bývalého Československa byly budovány v sedmi základních historických etapách: - Katastrální triangulace na území bývalé rakouské monarchie v letech , první síť I. řádu, po zhuštění podklad pro katastrální mapování. - Vojenská triangulace na území bývalé rakousko-uherské monarchie v letech Československá Jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK). - Souřadnicový systém Souřadnicový systém Souřadnicový systém 1942/83. - Souřadnicový systém JTSK/95 a WGS 84. Výše uvedené etapy se týkají polohových základů, které mají význam pro geodetickou praxi. Mimo uvedené systémy byly realizovány i další souřadnicové systémy, jejichž význam je buď ryze akademický, nebo hrají zprostředkující roli při tvorbě jiných souřadnicových systémů. Jsou to např. systémy ED 87, S- JTS, ETRF-89 (Nevosád, Vitásek, Bureš 2002). 2.1 Katastrální triangulace Území dnešní České republiky bylo v letech pokryto souvislou trigonometrickou sítí a v rámci mapování celého habsburského mocnářství zmapováno v měřítku 1 : Aby nedošlo k velkým zkreslením, byla pro účely zobrazení monarchie rozdělena na více poledníkových pásů se samostatnými souřadnicovými soustavami. Použito bylo zobrazení Cassini-Soldnerovo, osa X byla položena do poledníku jdoucího významným trigonometrickým bodem I. řádu. Kladná větev osy X směřuje k jihu. Použitý elipsoid má parametry: a = m, 1/f = 310 (Geodetické referenční systémy v České republice 1998). Pro souřadnice byly v první fázi použity sáhové délkové míry (vídeňský sáh = 1, m, rakouská míle = 7,585 km). Pro Zemi Čes- - 7 (48) -

8 Mapování II Průvodce 01 kou byla zvolena souřadnicová soustava s počátkem v trigonometrickém bodě Gusterberg (v Horních Rakousích). Pro Zemi Moravskoslezskou byl počátek souřadnic v trigonometrickém bodě Svatý Štěpán (věž zvonice katedrály sv. Štěpána ve Vídni). Další soustavy stabilního katastru, zejména na Slovensku a pruská soustava ve velmi malé části Hlučínska, viz skriptum Mapování II (Fišer, Vondrák 2004). 2.2 Vojenská triangulace Výsledkem byla systematicky budovaná a přesná síť (v kontextu doby vzniku) I. řádu. Rozměr sítě byl u nás prakticky ovlivněn jedinou geodetickou základnou a to základnou u Josefova. Síť byla zpracována na Besselově referenčním elipsoidu se základním bodem Hermannskogel. S tímto elipsoidem a základním bodem se setkáme u S-JTSK, jeho astronomicky určené souřadnice a azimut byly použity jako výchozí pro výpočet geodetických souřadnic celé sítě tzv. rozvinovací metodou. Nebyla uvažována korekce z tížnicové odchylky, která byla zjištěna až později. Rovněž rozměr sítě byl určen pouze s přesností, jakou umožňuje odvození rozměru prakticky z jedné geodetické základny pro rozsáhlé území. (Tyto skutečnosti opět nabudou na důležitosti při úvahách o vzniku S-JTSK.). Šlo již o druhou triangulaci, proto se lze setkat i s názvem II. vojenská triangulace. (Geodetické referenční systémy v České republice 1998). 2.3 Československá jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK) Tento odstavec je nejpodstatnější částí této kapitoly. S - JTSK je dnes závazným systémem pro civilní geodetickou službu. Budování JTSK probíhalo v letech ve třech etapách: Budování základní trigonometrické sítě Zaměření a zpracování JTSK I. řádu Zaměření a výpočet a vyrovnání souřadnic ostatních bodů JTSK, tj. bodů II., III., IV. a V. řádu První etapa se vyznačuje snahou co nejrychleji vybudovat pokud možno spolehlivý základ pro další zhušťování, a to jednotně pro celé území nově vzniklé republiky. Z časových a technických důvodů nemohli být při budování využity všechny tehdy známé poznatky a postupy: - nebyla provedena nová astronomická měření, - nebyly měřeny geodetické základny, - síť nebyla spojena se sítěmi sousedních států. Rovněž z časových důvodů byla na části území (především v Čechách) převzata část starých měření směrů z II. rakouské vojenské triangulace ( ) - 8 (48) -

9 Vývoj geodetických polohových systémů a to celkem na 42 bodech v Čechách a 22 bodech na Podkarpatské Rusi. Na dalších bodech bylo měřeno. Síť obsahující 237 bodů byla vyrovnána podle podmínkových pozorování tak, že 559 normálních rovnic (397 trojúhelníkových rovnic a 162 rovnic stranových) bylo řešeno postupnou aproximací. K síti byla k 11 styčným bodům připojena v roce 1927 síť na jihozápadním Slovensku (31 bodů, 59 trojúhelníků, 87 podmínkových rovnic). Celkem síť tedy obsahovala 268 bodů a 456 trojúhelníků. Vyrovnáním sítě I. řádu JTSK byl určen jen její definitivní tvar. Jak již bylo řečeno, z časových důvodů nebyly měřeny základny ani nová astronomická data, rozměr a orientace vzniklé sítě na Besselově elipsoidu byl určen nepřímo z rakouské vojenské triangulace. Síť měla s touto rakouskou triangulací totožných 107 bodů. Tímto zprostředkujícím způsobem byl určen rozměr sítě z josefovské základny (která nejvíce ovlivnila rozměr staré rakouské sítě na našem území) a poloha a orientace sítě podle starého nekorigovaného astronomického měření na základním bodě rakousko-uherské vojenské triangulace Hermannskogel. Tím, že chyběly astronomicky měřené azimuty, došlo k nekontrolovatelnému ohybu sítě. Zvolený způsob měření a zpracování sítě, která byla základem S- JTSK, byl rozhodující pro její kvalitu, zejména pro její rozměr. Tuto skutečnost je třeba mít stále na paměti při využití S-JTSK. Další podrobnosti pro zájemce, např. postupy orientace a určení rozměru sítě JTSK a postup výpočtu viz Mapování II (Fišer, Vondrák 2004) případně další literatura. 2.4 Vývoj vojenského geodetického systému ČR Problematika volby nového geodetického systému poválečného Československa překračovala rámec zájmů tehdejšího ministerstva národní obrany (MNO), zabýval se jí i národní komitét geodeticko - geofyzikální. Komitét v roce 1951 zhodnotil předložené návrhy a doporučil realizaci transformace stávajícího systému JTSK do nového systému takto (Raděj 2001): - jako referenčního elipsoidu použít již Krasovského elipsoid, - určit polohu a orientaci sítě JTSK na tomto elipsoidu s využitím tehdejších moderních poznatků - JTSK systémově umístit a orientovat prostřednictvím zeměpisných geodetických souřadnic a azimutů na Laplaceově bodě Brdo (byl v těžišti tehdejšího Československa) v systému 1942 (viz dále) - ačkoliv v té době nebyly ještě údaje S známy. Jako kartografické zobrazení bylo použito Gauss-Krügerovo v 6 pásech. Vlastní práce proběhly ve Vojenském topografickém ústavu na svou dobu neobyčejně rychle a systematicky. Současně probíhal převod výšek z výškového systému jadranského na baltský s použitím konstanty 0,68 m. Usnesením tehdejší čs. vlády č. 35 z byly výsledky výše zmíněných převodních prací označeny jako souřadnicový systém roku 1952 a výškový systém baltský. Brzy na to byly vydány tzv. vojskové katalogy rovinných souřadnic geodetických bodů po listech map 1 : , které se staly hlavním - 9 (48) -

10 Mapování II Průvodce 01 podkladem pro terénní geodetické práce při určování souřadnic vlícovacích bodů v rámci geodetických prací pro celostátní mapování v měřítku 1 : , jehož výsledky jsou aktualizovány a využívány dodnes. Souřadnicový systém 1942 (S - 42) - jakmile byly po I. světové válce zabezpečeny aktuální potřeby praxe, byla vedle JTSK, jejíž zhušťování dále probíhalo, budována od roku 1931 též tzv. Základní trigonometrická síť s většími trojúhelníky (strany cca 32 km), s nejvyšší dosažitelnou přesností a podle nejnovějších vědecko-technických poznatků. Tato síť byla později podle mezinárodně zavedeného termínu označena jako astronomicko-geodetická síť (AGS). Do roku 1954, kdy byly ukončeny měřické práce, bylo na území tehdejšího Československa zaměřeno: - úhlově 227 trojúhelníků se 144 vrcholy, - astronomicky 53 bodů, - 6 základen (invarovými dráty) a rozvinovacích sítí, - gravimetricky okolí 108 bodů I. řádu a 499 bodů II. řádu, - částečné spojení s trigonometrickými sítěmi sousedních zemí. V roce 1955 byl tento měřický materiál shromážděn a v průběhu dalších tří let byla AGS vyrovnána v Moskvě společně s dalšími sítěmi zemí východní Evropy.Vyrovnání bylo realizováno na Krasovského elipsoidu a pro převod na rovinné souřadnice (x, y) bylo použito Gaussova zobrazení v 6 pásech. Od roku 1958 byla do AGS, vyrovnané v rámci souborného vyrovnání v Souřadnicovém systému 1942 (S - 42), převáděna JTSK a všechny v S - JTSK polohově určené body. Pracovní název vzniklého systému byl S - 52 po vyrovnání, definitivní potom Souřadnicový systém 1942 (S - 42). Platnost S 42 prakticky končí a k by se z něj měl stát pouze tzv. archívní systém. Pracovní systém S - JTS - V rámci souborného vyrovnání astronomickogeodetických sítí východní Evropy byl geodeticky definován S - 42 na československém území. Ve prospěch budoucí modernizace geodetických základů pokračovala nová geodetická úhlová, délková, astronomická a tíhová měření, která byla použita při druhém souborném vyrovnání (viz Fišer, Vondrák 2004) jehož výsledkem byla vyrovnaná AGS v systému S - 42/83. Díky utajování S - 42 ze strany armády došlo k izolovanému vývoji AGS a JTSK. Tím byla po roce 1968 prakticky určena i další perspektiva geodetických polohových základů v tehdejším Československu a jejich využití ve veřejném sektoru. Příspěvkem k modernizaci geodetických základů a zpřístupnění výsledků souborného vyrovnání AGS veřejnosti byla realizace tzv. pracovního systému JTS v roce 1988, která spočívala v převodu výsledků vyrovnání do prostředí S - JTSK a probíhala v dílčích krocích. Podrobnosti viz Mapování II (Fišer, Vondrák 2004). 2.5 Geocentrický souřadnicový systém WGS 84 Vznik, vývoj a zpřesňování prostorových geodetických geocentrických systémů souvisí s rozvojem družicové geodézie a jejich navigačních aplikací. Od - 10 (48) -

11 Vývoj geodetických polohových systémů transformačního WGS 60, spojujícího existující klasické trigonometrické sítě do jednoho globálního systému, přes WGS 66 k dopplerovskému WGS 72 až k soudobému WGS 84 a jeho aktualizovaným verzím. World Geodetic System 1984 je geodetický, geocentrický a globální prostorový souřadnicový systém, který je mimo jiné standardem armád NA- TO. WGS 84 je pevně spjat s tělesem Země prostřednictvím stálých družicových stanic observačního systému GPS. Je vztažen k referenčnímu zemskému elipsoidu WGS 84 s adekvátním geopotenciálním modelem Země - nyní Earth Gravitational Model 1996 (EGM 96). Geopotenciální model EGM 96 představuje soubor Stokesových geopotenciálních koeficientů do stupně a řádu m = n = 360, které spolu s geocentrickou gravitační konstantou GM a úhlovou rychlostí rotace Země ω popisují tíhové pole Země. WGS 84 je konvenční terestrický referenční systém (CTRS - Conventional Terrestrial Reference System). Definice systému respektuje kritéria stanovená Mezinárodní službou rotace Země (IERS - International Earth Rotation Service). Počátek prostorového souřadnicového systému X, Y, Z je umístěn v těžišti Země. Osa Z je rovnoběžná se směrem Conventional Terrestrial Pole (CTP), nultý (referenční) je rovnoběžný s poledníkem BIH (Bureau International d Heures) a osa X je průsečnicí referenčního poledníku a roviny rovníku. Osa Y soustavu doplňuje na pravotočivý geocentrický souřadnicový systém rotující se Zemí. Pro mapovou tvorbu je referenční elipsoid rozdělen na šestistupňové poledníkové pásy a každý pás je samostatně převeden do roviny kartografickým zobrazením UTM, tj. konformním příčným válcovým zobrazením se dvěma nezkreslenými kartografickými poledníky, odlehlými od středního poledníku o 180 km. Střední poledník každého pásu má konstantní zkreslení k kor = 0, Definice a budování základů geocentrických souřadnicových systémů v ČR - V osmdesátých letech 20. století proběhla v tehdejším Československu na několika bodech astronomicko-geodetické sítě (AGS) měření dopplerovskými aparaturami. Tím byl definován systém WGS 72. Fyzická realizace referenčního rámce nového systému WGS 84 byla provedena v roce 1987, kdy byly pomocí sledovacích stanic dopplerovského radionavigačního systému Tranzit určeny souřadnice fázových center antén permanentních monitorovacích stanic systému GPS. Přesnost původní realizace lze charakterizovat střední kvadratickou chybou 1-2 metry v každé souřadnici. V roce 1992 proběhlo (na základě projektu z konce 80. let - aktualizován 1990) celostátní měření GPS na bodech nadřazené sítě nultého řádu NULRAD (identických s body AGS), které se stalo podkladem pro definování systému ETRS 89 na území tehdejší československé federace. Ve stejném roce proběhlo zaměření bodů NULRAD technologií GPS v rámci projektu VGSN 92, který realizovaly ve spolupráci topografické služby ČSA a DMA (Defence Mapping Agency). Souřadnice bodů NULRAD se staly podkladem pro definici WGS 84 na našem území, pro výpočet systémových rozdílů souřadnic ETRS 89, S /83 a příslušných koeficientů prostorové podobnostní transformace, výšek kvazigeoidu a gravimetrického geoidu ČSFR vzhledem k referenční ploše elipsoidu WGS (48) -

12 Mapování II Průvodce 01 V roce 1999 bylo ve spolupráci s americkou agenturou NIMA (National Imiginary and Mapping Agency) provedeno měření GPS na vybraných bodech NULRAD, jehož výsledky umožnily definici WGS 84 (G873) v českých zemích. Pro uživatele požadující geodetickou přesnost doporučuje NIMA používat tento zpřesněný systém zároveň s modelem tíhového pole EGM 96 a z něho odvozeným geoidem. Také pro model EGM se předpokládá jeho další zpřesňování a přechod k modelu EGM Další poznámky a odkazy k problematice vzniku a vývoje polohových systémů na našem území viz Mapování II (Fišer, Vondrák 2004). Stejně tak zde lze nalézt přehled delimitačních soustav hraničních kamenů o jejichž existenci by jste měli alespoň vědět. Skriptum stručně pojednává i o dalších krátkodobě používaných souřadnicových soustavách a provizoriích (německé DHG a DRG, soustava 1946, použití S-42 pro civilní účely v šedesátých letech). O těchto pojmech by jste měli mít základní povědomí. Kontrolní otázky Vyjmenujte souřadnicové systémy používané u nás civilní geodetickou službou. Jaký souřadnicový systém používá v současné době Armáda ČR. Ve kterých letech vznikal S-JTSK? Jaký je vztah mezi JTSK a AGS? Úkol 2.1 Nastudujte v Mapování II (Fišer, Vondrák 2004) případně další literatuře orientaci souřadnicových os systémů JTST, Sv. Štěpán, S-42 a UTM. Nakreslete si souřadnicová osy těchto systémů a vyznačte v kterém kvadrantu leží území dnešní ČR. Řešení Odpovědi na kontrolní otázky obsahuje text kapitoly 2. Pokud Vám není jasné, které systémy jsou dnes závazné podívejte se již nyní na obsah kapitoly 3. Doporučuji přečíst si celou kapitolu 2 ve skriptu Mapování II (Fišer, Vondrák 2004). Pokud Vám dělá problém řešení úkolu 2.1 pomůže Vám pasáž o kladu mapových listů ve skriptech Mapování a Mapování II autorů Fišer a Vondrák (48) -

13 Nařízení vlády č. 116/1995 Sb.- Geodetické referenční systémy a státní mapová díla 3 Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. - Geodetické referenční systémy a státní mapová díla Nařízení vlády č. 116 z roku 1995 vydané ve Sbírce zákonů ČR stanoví referenční geodetické systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. 1 Geodetické referenční systémy (1) Závaznými geodetickými referenčními systémy ( 2 písm. b) zákona č. 2001/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením) pro zeměměřické činnosti jsou: a) světový geodetický referenční systém 1984 (závazná zkratka WGS84 ), b) evropský terestrický referenční systém (závazná zkratka ETRS ), c) souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (závazná zkratka S - JTSK ), d) souřadnicový systém 1942 (závazná zkratka S-42), e) výškový systém baltský - po vyrovnání (závazná zkratka Bpv ), f) tíhový systém 1995 (závazná zkratka S-Gr95 ). (2) Při zpřesnění závazných geodetických referenčních systémů na základě nových měření a výpočtů se v jejich názvu a závazné zkratce mění nebo doplňuje letopočet. (3) Technické parametry závazných geodetických referenčních systémů jsou definovány v příloze č. 1 tohoto nařízení. 2 Státní mapová díla (1) Závaznými státními mapovými díly jsou a) katastrální mapy ( 27 písm. g) zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky - katastrální zákon), b) Státní mapa 1 : odvozená, c) Základní mapa České republiky 1 : , 1 : , 1 : , 1 : a 1 : , d) Mapa České republiky 1 : , e) Vojenské topografické mapy 1 : , 1 : , 1 : , 1 : , 1 : a 1 : , f) Tématická mapová díla vytvořená pro celé území státu na podkladě Základní mapy České republiky uvedené v písmenu c), g) Tématická mapová díla vytvořená pro celé území státu na podkladě vojenských topografických map uvedených v písmenu e). (2) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a f) se zobrazují v geodetickém referenčním systému podle 1 odst. 1 písm. a), d) a e) (48) -

14 Mapování II Průvodce 01 (3) Státní mapová díla uvedené v odstavci 1 písm. e) a g) se zobrazují v geodetickém referenčním systému podle 1 odst. 1 písm. a), d) a e). 3 Užití a forma státních mapových děl (1) Státní mapová díla podle 2 odst. 1 písm. a), b), c), d) a f) jsou určena pro veřejné užití. (2) Státní mapová díla podle 2 odst. 1 písm. e) a g) jsou určena pro potřeby obrany státu. (3) Státní mapová díla jsou vytvářena, obnovována a vydávána v grafické formě nebo v digitální formě. 4 Přechodná ustanovení (1) Geodetický referenční výškový systém jadranský lze používat při vyhotovování zeměměřických podkladů a dokumentací využívaných ve veřejném zájmu pro výkon státní správy nejpozději do roku 2000 v lokalitách uvedených v příloze č. 2 tohoto nařízení. (2) Státní mapová díla uvedená v 2 odst. 1 písm. e) a g) lze do roku 2005 použít též pro účely veřejného užití, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.). Účinnost: Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení (pozn.: tj. dnem 14. července 1995). Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 116/1995 Sb. Technické parametry závazných geodetických referenčních systémů: 1 Světový geodetický referenční systém 1984 je na území České republiky definován a) technologiemi kosmické geodézie s primárními konstantami a = m, GM = x 10 8 m 3 s -2, J 2 = x 10-8, ω = x rad s -1 a odvozenou konstantou f = 1 : 298, , kde a je délka hlavní poloosy hladinového elipsoidu, GM je geocentrická gravitační konstanta, J 2 je dynamické zploštění Země, ω je nominální úhlová rychlost rotace Země a f je zploštění hladinového elipsoidu, b) Mercatorovým universálním konformním válcovým zobrazením v 6 poledníkových pásech, c) souborem vyrovnaných souřadnic výchozích bodů nadřazené sítě nultého řádu. 2 Evropský terestrický referenční systém je na území České republiky definován a) technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů mezinárodních zpracovatelských center, b) referenčním rámcem vybraných bodů Jednotné trigonometrické sítě katastrální, jejichž pravoúhlé geocentrické souřadnice byly vztaženy k evropskému terestrickému referenčnímu rámci (European Terrestrial Reference Frame), epoše , - 14 (48) -

15 Nařízení vlády č. 116/1995 Sb.- Geodetické referenční systémy a státní mapová díla c) elipsoidem geodetického referenčního systému 1980 s konstantami a = m, f = 1 : 298, , kde a je délka hlavní poloosy a f zploštění. 3 Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální je definován a) Besselovým elipsoidem s parametry a = ,15508 m, b = ,96290 m, kde a je délka hlavní poloosy, b je délka vedlejší poloosy, b) Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze, c) souborem souřadnic bodů z vyrovnání trigonometrických sítí. 4 Souřadnicový systém 1942 je definován a) Krasovského elipsoidem s parametry a = m, f = 1 : 298,3, kde a je délka hlavní poloosy, f je zploštění, b) Gaussovým příčným konformním válcovým zobrazením v 6 poledníkových pásech v Krügerově úpravě, c) souborem souřadnic bodů z mezinárodního vyrovnání astronomickogeodetických sítí. 5 Výškový systém baltský - po vyrovnání je definován a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu, b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí. 6 Tíhový systém 1995 je definován a) hladinou a rozměrem sítě, které jsou odvozeny z absolutních tíhových měření v mezinárodní gravimetrické síti, b) souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sítě. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 116/1995 Sb. Seznam lokalit, ve kterých lze používat geodetický výškový systém jadranský do roku 2000: a) poříční polygonové pořady na území České republiky, b) revír Ostravsko-karvinských dolů, a. s., v okresech Karviná a Frýdek- Místek, c) revír Sokolovské uhelné akciové společnosti ve Vřesové, revír Diamo, s. p., ve Stráži pod Ralskem, d) okresy Praha-západ a Plzeň-město, e) hlavní město Praha, Plzeň, Hodonín, Kroměříž, Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Toto nařízení vlády samozřejmě nemusíte znát doslovně. Jakkoliv se Vám ale bude zdát řeč právnická těžko srozumitelná obsah této stručné kapitoly 3 je podstatný a znalost jeho obsahu pro úspěšné absolvování předmětu Mapování II nezbytná (48) -

16 Mapování II Průvodce 01 Kontrolní otázky Vyjmenujte státní mapová díla. Vyjmenujte závazné geodetické referenční systémy. Řešení Odpověď na kontrolní dotazy je obsažena v kapitole 3, resp. v Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. Obr. 1. Souřadnicové soustavy na území dnešní ČR založené za Rakouska-Uherska Obr. 2. Ukázka přehledu map KN 1 : v systému Sv. Štěpán na území města Brna - 16 (48) -

17 Klad listů map středních měřítek 4 Klad listů map středních měřítek Klad mapových listů představuje důležitou technickou náležitost každého komplexního (státního) mapového díla. Je proto nutné, aby jste se jako geodeti dokázali orientovat v označení map, uměli poznat o jaké mapové dílo a jaké měřítko mapy se jedná. 4.1 Universal Transverse Mercator Jde o příčnou válcovou projekci. Válec je eliptický, tečnou čarou je elipsa, kterou tvoří místní poledníky λ. Při projekci UTM se zobrazuje pás v okolí dotekového poledníku. Zvyklost je dána prvními mapovými díly tohoto zobrazení v USA a je následující: - Šířka pásu je 6 stupňů. Na celou Zemi tedy připadá 60 pásů, 30 pro východní a 30 pro západní polokouli. - Pásy jsou číslované, první je nejzápadnější pás na západní polokouli. Jeho západním okrajem je poledník na 180 stupni západní a tedy i východní délky. - Svisle je pás rozdělen na čtyřstupňové úseky. Úseku, jehož jižním okrajem je rovník, je přiřazeno písmeno A. Měřítko označení rozměr - zeměpisná šířka rozměr - zeměpisná délka Přibližná plocha v km 2 1: M : M 33-A : M 33-XXI : M :50000 M D :25000 M D-d :10000 M D-d :5000 M (256) ,5 5,2 1:2000 M (256)-3 37,5 56,25 1,3 1:1000 M (256)-23 18,75 28,125 0,32 1:500 M (256)-143 9,375 14,0625 0,08 Tab. 1. Označení a rozměry mapových listů topografických map S-42 Takovým způsobem je průmět zemského povrchu rozdělen na obdélníky o velikosti 6 krát 4 stupně. Každý z nich je označen písmenem svislého úseku následovaným číslem pásu. Pás, jehož západním okrajem je nultý poledník, je 31. Česká republika spadá do dvou pásů - větší část je v pásu 33 (dotekový - 17 (48) -

18 Mapování II Průvodce 01 poledník 15 v.d.), menší v pásu 34 (dotekový poledník 21 v.d.).ve směru severojižním spadá celá Česká republika do úseku M. Je tedy jednak v M-33 a jednak v M-34. Z uvedeného je již patrné, že klad a označení mapových listů je u tohoto zobrazení identické jako u výše popsaného souřadnicového systému S-42 (viz níže). Základní listy 1 : jsou rozděleny na 12 x 12 (144) listů označovaných (počínaje levým horním rohem) např. M v měřítku 1 : (zobrazovaná oblast 30 x 20 ). Dále se postupuje rozdělením listu na čtvrtiny označované připojením písmen A, B, C nebo D (opět počínaje levým horním rohem). Vzniklé listy 1 : se opět čtvrtí na mapové listy 1 : označované přidáním písmene a, b, c nebo d (např. označení M A-b) a zobrazují oblast 7,5 xt 5. Např. Havířov leží na listu M D-b v měřítku 1 : , M-34-D v měřítku 1 : , na listu M : a na listu M-34 v měřítku 1 : V každém pásu je zavedena souřadná soustava. Její osa y je průmět dotekového poledníku. V takto zavedené soustavě mají místa západně od dotekového poledníku souřadnici X zápornou. Pro podrobné mapy mají zase souřadnice Y, např. v ČR, zbytečně velké hodnoty. Proto se skutečný počátek souřadnicové soustavy stanový translací. Obvykle se určují souřadnice bodů nejen pro pás, ve kterém dané místo leží, ale i pro pás sousední pro zachování návaznosti. V různých obdobích a různých oblastech byly pro mapová díla založená na zobrazení UTM používány různé referenční elipsoidy. Pro Českou republiku jsou v současné době podstatné dva elipsoidy: - Clark: A = ,4 m, B = ,8 m, k kor = 0,999 6, D x = 0 - Krasovski: A = ,0 m, B = , 0 m, k kor = 1, D x = Na prvním z uvedených elipsoidů jsou založena mapová díla Západní Evropy. Rovněž systémy GPS mají systém UTM-Clark vestavěny. Na druhém z elipsoidů jsou založena všechna mapová díla zóny vlivu bývalého Sovětského svazu a tím i bývalé Armády ČSSR. Protože po roce 1989 nebylo možné vše přepracovat, lze se i nadále setkat s mapovými díly Armády ČR (relativně za úplatu dostupnými i pro civilní organizace) v systému UTM-Krasovski (S-42). Systémy GPS jej umožňují používat zřídka, pokud ano bývá označován jako Old Soviet UTM. Stejný klad mapových listů využívají topografické mapy v S-42, kterému se věnuje samostatná kapitola v Mapování II (Fišer, Vondrák 2004). V důsledku přechodu Armády ČR na standardy NATO platnost tohoto systému končí. Byl ale používán více než 60 let, proto by jste se měli s jeho základy seznámit. 4.2 Klad a označení listů základní mapy ČR středního měřítka Klad listů základních map ČR středních měřítek navazuje na geografickou síť poledníků a rovnoběžek. Přesto, že se mapy vyhotovují v S-JTSK, nejsou jejich rámy rovnoběžné s osami souřadnicového systému, ale jsou téměř rovnoběžné - 18 (48) -

19 Klad listů map středních měřítek s geografickou sítí. Mapové listy nemají standardní rozměr a nejsou pravoúhlé. Sekční čáry listů tvoří přímky. Obr. 3. Klad listů základní mapy ČR středních měřítek V měřítku 1 : je území bývalého Československa pokryto 28 mapovými listy, které jsou sestaveny do osmi sloupcových lichoběžníků (obr. 3). Vzhledem ke geografické síti jsou listy orientovány tak, že východní rameno čtvrtého sloupcového lichoběžníku je ztotožněno s pomocnou přímkou AB. Body A, B jsou určeny v zeměpisných souřadnicích (ϕ, λ) a leží na stejném poledníku. Jihovýchodní roh čtvrtého sloupcového lichoběžníku se nachází na přímé spojnici bodů A, B ve vzdálenosti s na jih od bodu A. Tímto způsobem je klad připojen do souřadnicového systému JTSK (rohy listů jsou tak známy v pravoúhlých rovinných souřadnicích). Pokud se do listů základní mapy středního měřítka doplní chybějící čtvercová síť JTSK (např. použitím seznamu souřadnic rohů mapových listů), bude směr této sítě odchýlen od sekčních čar o úhlovou hodnotu představující meridiánovou konvergenci platnou pro příslušný list. V ČR dosahuje tato odchylka velikosti několika stupňů a vzrůstá směrem od východu k západu. Mapové listy mají stejný rozměr jen ve stejné zeměpisné šířce. Klad, rozměry a označení mapových listů vychází z kladu mapových listů základní mapy ČR 1 : Postupným dělením mapových listů 1 : vznikají listy map větších měřítek. Listy map 1 : vzniknou čtvrcením listů 1 : Dalším postupným dělením na čtvrtiny vznikají mapové listy pro měřítka 1 : a 1 : Označení map 1 : se skládá s čísla listu 1 : a označení jeho příslušné čtvrtiny. Podobně se postupuje dále pro větší měřítka, tj. vždy se připojí číslo odpovídající čtvrtiny listu mapy menšího měřítka (příklady označení mapových listů viz tabulka 1). Mapové listy pro měřítko 1 : se získají rozdělením listu 1 : na pět sloupců a pět vrstev. Označení listu základní mapy 1 : se skládá ze čtyřmístného číselného označení mapového listu základní mapy ČR 1 : , které je doplněno dvojčíslím 01 až 25. Vnitřní rámy listů 1 : mají tvar lichoběžníků s konstantní výškou 380 mm. Délka základen lichoběžníků se mění v kroku 0,3 mm od 470 mm na severu do 500 mm na jihu území ČR (48) -

20 Mapování II Průvodce 01 Obr. 4. Dělení listu 1 : na větší měřítka Obr. 5. Dělení listu mapy 1 : na listy map 1 : Klad listů map velkých měřítek byl obsahem látky předmětu Mapování I. Měli by jste ho tedy již znát. Ve skriptu Mapování II (Fišer, Vondrák 2004) je uveden pouze pro úplnost a zopakování. Kontrolní otázky Jaký elipsoid používají mapy standardů NATO v systému UTM a jaký byl použit u topografických map v S-4? Jaký tvar mají rámy základních map středních měřítek? Úkol 4.1 K listu základní mapy 1: vyhledejte listy sousední a napište je. Nakreslete dělení odpovídajícího listu 1: až po list mapy 1: Korespondenční úkol Na listu základní mapy 1:10000 resp. 1:25000, který Vám bude zadám v digitální či papírové formě při konzultaci vyhledejte 15 různých mapových značek, odměřte jejich zeměpisné souřadnice a napište je. Vypracovaný úkol zašlete tutorovi, případně osobně odevzdejte. Řešení Odpovědi na kontrolní otázky obsahuje kapitola 4. K vypracování úkolu 4.1 Vám poslouží obrázky 4 a 5. V případě nejasností využijte konzultace, která bude stejně nutná vzhledem k zadání korespondenčního úkolu (48) -

21 Celostátní mapová díla 5 Celostátní mapová díla Jsou vyjmenovány v kapitole 3. Zde se na některá z nich podíváme podrobněji. Ostatní státní mapová díla již byla probrána v minulém semestru v předmětu Mapování I. 5.1 Základní mapa ČR 1 : (ZM 10) Mapa je jedním ze státních mapových děl ve smyslu zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Vydavatelem je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), zpracovatelem jsou vybrané katastrální úřady (KÚ) a Zeměměřický úřad (ZÚ). Vnitřní rámy mapových listů mají lichoběžníkový tvar s konstantní výškou 380 mm. Délka základen se mění v kroku 0,3 mm, a to v rozmezí 470,0-492,2 mm. Souřadnicovým a výškovým systémem je S - JTSK a Bpv. ZM 10 zobrazuje polohopis, výškopis, vodstvo, porost a popis. Polohopis obsahuje: sídla, komunikace, hospodářské a kulturní objekty, druhy porostu, hranice správní a katastrální. Od je součástí polohopisu také polohové a výškové bodové pole, rovinná pravoúhlá síť po 1 km a zeměpisná síť. Výškopis zobrazuje terén vrstevnicemi se základním intervalem 2 m (v rovinatém terénu 1 m a v kopcovitém 5 m), šrafami a dalšími značkami pro vyjádření reliéfu. Vodstvo zahrnuje zákres vodních toků a nádrží. Porost zahrnuje plochy lesů, zahrad, parků, vinic, chmelnic, atd. Popis obsahuje názvy sídel a ostatní geografické názvosloví včetně druhového označení znázorněných objektů. Všechna geografická jména jsou standardizována podle zásad pro standardizaci geografického názvosloví korespondujících s doporučeními OSN. Na území Prahy a Brna je obsah mapy rozšířen o popis ulic a veřejných prostranství a o výplně budov. Zrcadlo mapy doplňují okrajové náčrtky s údaji o rozměrech mapového listu a průběhu hranic. Pod náčrtky je uveden seznam obcí a územně technických jednotek (ÚTJ). Mapové listy vydané po dubnu 1996 jsou doplněny dalším okrajovým náčrtkem zobrazujícím zvláště chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. ZM 10 je jako jediná z map středních a malých měřítek státních mapových děl (SMD) zpracována na podkladě výsledků topografických prací. Pro doplnění změn je přednostně využívána letecká fotogrammetrie. Výsledky topografických prací se vyznačují na topografických originálech polohopisu a výškopisu, náčrtu změn, konceptu bodů, konceptu změn geografických jmen, náčrtu změn hranic a mimorámových údajů, seznamu geografických jmen a seznamu bodů bodového pole. 5.2 Základní mapa ČR 1 : (ZM 25) ZM 25 se vyhotovuje v souřadnicovém systému JTSK a ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (Bpv). Území České republiky pokrývá v souvislém kladu celkem 787 mapových listů v Křovákově konformním kuželovém zobrazení (48) -

22 Mapování II Průvodce 01 Vnitřní rámy mapových listů mají lichoběžníkový tvar s konstantní výškou 380 mm. Délka základen se mění v kroku 7,5 mm od 470 mm do 492,5 mm. Označení mapového listu sestává z čísla mapového listu ZM 50 (např ), který se rozšíří o číslici z řady 1 až 4 podle polohy mapového listu při dělení (např ). Název listu je shodný se jménem největšího sídla (podle počtu obyvatel) znázorněného na mapovém listu. ZM 25 obsahuje polohopis, výškopis a popis. Předmětem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a šrafami. Popis mapy sestává z druhového označení objektů, kót vrstevnic, geografického názvosloví, rámových a mimorámových údajů. Komplexní podrobné informace o obsahu ZM 25 a způsobu jeho vyjádření jsou uvedeny v technických popisech vydaných ČÚZK. 5.3 Základní mapa ČR 1 : (ZM 50) ZM 50 se vyhotovuje v souřadnicovém systému JTSK a ve výškovém systému Bpv. Území ČR pokrývá v souvislém kladu celkem 217 mapových listů v Křovákově konformním kuželovém zobrazení. Rozměry, označení a klad mapových listů jsou odvozeny z mapových listů Základní mapy 1 : postupným dělením na dva sloupce a dvě vrstvy (viz pasáže o kladu mapových listů). Vnitřní rámy mapových listů mají lichoběžníkový tvar s konstantní výškou 380 mm. Délka základem se mění v kroku 1,5 mm od 470 mm do 492,5 mm. ZM 50 obsahuje polohopis, výškopis a popis. Předmětem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a šrafami. Popis mapy sestává z druhového označení objektů, kót vrstevnic, geografického názvosloví, rámových a mimorámových údajů. Komplexní podrobné informace o obsahu ZM 50 a způsobu jeho vyjádření jsou uvedeny v technických předpisech vydaných ČÚZK. ZM 50 slouží jako mapový podklad pro tvorbu map menších měřítek a je zároveň nejužívanějším mapovým podkladem pro tematická státní mapová díla. 5.4 Soubor tematických státních mapových děl v měřítku 1 : Soubor tematických státních mapových děl v měřítku 1 : , která jsou zpracována na podkladu ZM 50 tvoří: Silniční mapa ČR 1 : , Základní vodohospodářská mapa ČR 1 : , Mapa základních sídelních jednotek ČR 1 : , Přehled výškové (nivelační) sítě 1 : , Přehled trigonometrických a zhušťovacích bodů 1 : Silniční mapa ČR 1 : Tematický obsah je dotištěn do ZM 50 ve čtyřech barvách. Mapa zobrazuje dálnice, silnice s rozlišením tříd, čísla silnic, uzlové body lokalizačního systému silniční databanky (LS SDB), mimoúrovňové křižovatky, mosty, podjezdy, - 22 (48) -

23 Celostátní mapová díla železniční přejezdy, tunely, přívozy, oblouky, stoupání, soutěsky, kilometráž po 1 km aj Základní vodohospodářská mapa ČR 1 : Tematický obsah je dotištěn do ZM 50 ve čtyřech barvách. Mapa zobrazuje síť vodních toků s objekty, umělé toky, hydrologické členění povodí toků, zátopová území, vodní nádrže a rybníky s údaji, objekty a zařízení pro vodárenské odběry povrchových a podzemních vod, pásma ochrany vodních zdrojů, hlavní vodovodní řady, povodí vodárenských toků, objekty staničních sítí Českého hydrometeorologického ústavu, evidované prameny, vybrané minerální prameny s ochrannými pásmy, hlavní kanalizační sběrače, čistírny odpadních vod, skládky závadných odpadů aj Mapa základních sídelních jednotek ČR 1 : Tématický obsah je dotištěn do ZM 50 v jedné barvě. Mapa zobrazuje sídelní lokality a urbanistické obvody, označení územně odloučených částí sídelních lokalit, označení zrušených sídelních lokalit, názvy a kódy katastrálních území a střediska osídlení místního a obvodního významu Přehled výškové (nivelační) sítě 1 : Tématický obsah je dotištěn do ZM 50 v jedné barvě. Mapa zobrazuje státní nivelační síť I. - III. řádu, nivelační sítě IV. řádu a plošné nivelační sítě, označení a průběhy jednotlivých nivelačních pořadů, zákres vybraných nivelačních bodů a jejich číselné označení. Od roku 1995 se doplňuje klad listů Státní mapy 1 : odvozené. Přehled byl zpracován v letech a podle potřeby je obnovován Přehled trigonometrických a zhušťovacích bodů 1: Tématický obsah je dotištěn do ZM 50 v jedné barvě. Mapa zobrazuje klad evidenčních jednotek, tj. triangulační listy v S-JTSK, jejich označení a lokalizaci trigonometrických, zhušťovacích a přidružených bodů. Mapové listy vydané po r jsou doplněny kladem listů Státní mapy 1 : odvozené. Přehled byl zpracován v letech a podle potřeby se obnovuje. Způsob ochrany autorských práv ke státním mapovým dílům v souladu se zákonem č. 35/1995 Sb. ve znění dodatků a změn a podmínky užití státních mapových děl stanový Opatření předsedy ČÚZK č. j. 3660/ ze dne 21. října 1996 a Pravidla užití státních mapových děl, ČÚZK č. j. 2884/ ze dne 21. října Mapa Česká republika 1 : Mapu vydal Český úřad zeměměřický a katastrální, zpracoval Zeměměřický úřad, vytiskla Polygrafia a. s. Praha. Čtvrté obnovené vydání je z roku Mapa zobrazuje území České republiky i příhraniční oblasti sousedních států. Poskytuje informace o sídlech, vodstvu, silničních a železničních komunika (48) -

24 Mapování II Průvodce 01 cích, lesích a správním rozdělení. Sídla jsou členěna do 10 kategorií podle počtu obyvatel a znázorněna plánky nebo signaturami. Vodstvo zahrnuje zákres a názvy vodních toků (do šíře 50 m a širší než 50 m) a vodní plochy. Silniční komunikace se člení na dálnice, hlavní a vedlejší silnice (včetně komunikací ve výstavbě). Železniční komunikace představují hlavní a vedlejší železnice, s vyznačením tunelů a železničních stanic. Odlišené jsou elektrifikované železnice a lanovky. Výškopisnou složku mapy reprezentují kóty výškových bodů, názvy pohoří, hor, úvalů a nížin, a nově i stínovaný terén. Správní rozdělení je charakterizováno zákresem státních, krajských a okresních hranic s vyznačením sídel krajů a okresů s účinností od 1. ledna 2000 (ve 4. obnoveném vydání). S probíhající reformou veřejné správy bude stav aktualizován. Formát mapy je 105 x 68,5 cm, nepravá obálka umožňuje skládání do formátu A4. Mapa je vytištěna v osmi barvách technologií ofsetového tisku. Ve skriptu Mapování II (Fišer, Vondrák 2004) dále pokračuje kapitola o Státních mapových dílech odstavci "Státní mapy 1 : a Mapy velkých měřítek v České republice shrnutí (katastrální - pozemkové)", které shrnují látku probranou v předmětu Mapování I. S touto problematikou jste tak již obeznámeni a uvedené odstavce si nyní můžete projít jen v rámci připomenutí a opakování. 5.6 Digitální mapová díla Digitální databáze dnes stále častěji nahrazují, případně doplňují klasická analogová mapová díla, např. topografické mapy. Kromě základního informačního účelu lze většinu digitálních produktů využít i jako zdroje informací pro geografické informační systémy (GIS). Cílem databází je umožnit uživateli zobrazování a analýzy objektů. Všechny digitální databáze a jejich aktualizace jsou úzce spjaty s tvorbou a aktualizací klasických mapových děl (ať již topografických či dalších) Digitální model území 25 - DMÚ 25 Nejrozsáhlejší vektorová databáze u nás - Digitální model území v měřítku 1 : patří společně s níže uvedeným DMÚ 200 k základním databázím o území v rámci Vojenského geografického informačního systému (VGIS). DMÚ 25 je vektorová databáze geografických informací o území, které jsou hierarchicky a topologicky uspořádány a organizovány. Základní informační jednotkou je geografický objekt (úsek vodního toku, vodní nádrž, most,.), který je polohově definován svou definiční bodovou množinou a sémanticky vymezen pojmovými, kvalitativními, kvantitativními a popisnými atributy. Příslušnost atributů ke geografické informaci je určena jednoznačným identifikátorem objektu. Podle geometrického typu objektu se jedná o objekty reprezentované bodem, linií nebo polygonem. Seznam geografických objektů včetně jejich atributů je uveden v Katalogu geografických objektů, který byl vytvořen na základě předpisu Mapové značky a směrnice pro zpracování topografic (48) -

25 Celostátní mapová díla kých map a amerického katalogu FACC (Fature Attribute Coding Catalog), který je součástí DIGEST (Digital Geographic Information Exchange Standard). Hlavním zdrojem při naplňování databáze byly topografické mapy, hlavní metodou získávání informací pak digitalizace kartografických podkladů topomap. Polohová přesnost i obsah dat odpovídá topografickým mapám měřítka 1 : Střední polohová chyba dat je 18 metrů, přesnost je charakterizována 4 třídami: u podrobných polohových bodů lze počítat s přesností vyšší než 0,5 m (1. třída přesnosti), pro stabilní body polohopisu platí 2. třída - 3 m. 3. třída (hodnota 10 m) charakterizuje ostatní objekty polohopisu a přesnost nestabilních objektů polohopisu lze očekávat do 20 m (4. třída). Obsahově odpovídá DMÚ 25 topografické mapě a je rozdělen do sedmi základních tématických vrstev Digitální model území DMÚ 200 Pod pojmem DMÚ 200 jsou rozuměny soubory geografických informací uchovaných, organizovaných a poskytovaných ve vektorové formě. Informace jsou hierarchicky a topologicky uspořádány a organizovány. Základní informační jednotkou je geografický objekt, který je polohově definován a sémanticky vymezen pojmovými, kvalitativními, kvantitativními a popisnými atributy. První vektorová data byla pořízena metodou ruční vektorové digitalizace tisků map 1 : Body, linie a plochy byly po jednotlivých tématických vrstvách snímány na tzv. tabletech, přičemž k jednotlivým geografickým prvkům databáze byly přiřazovány kódy objektů a atributy podle definovaného číselníku objektů. Polohová přesnost dat metrů závisí na přesnosti topomap 1 : Obsah map koresponduje s obsahem topografických map 1 : , je rozdělen do následujících tématických vrstev: vodstvo, sídla, komunikace, potrubí a energetické trasy, hranice, rostlinný kryt, výškové překážky, geodetické body, vrstevnice Základní báze geografických dat - ZABAGED Geografická databáze ZABAGED je v působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) v Praze. Základní báze geografických dat vzniká digitalizací základních map středního měřítka 1 : ve dvou verzích. Jedna z nich má charakter rastrového záznamu mapy - ZABAGED 2 a druhá reprezentuje topologicko-vektorový model území - ZABAGED 1. V současnosti ZABAGED existuje v základní podobě - vektorová geometrie si nese pouze základní klasifikaci, na jejímž základě lze prvky identifikovat. Chybí hlubší atributizace a zatím nejsou zvektorizovány intravilány. Na základě ortofot jsou je prováděno zpřesňování geometrie a doplňování nových objektů. Proces aktualizace ZABAGED má být ukončen v roce Poté se nabízí možnost pravidelného cyklického přesnímkování území republiky pro potřeby geodetické služby i dalších organizací. Lze předpokládat, že na snímkování by se podílel jak ČÚZK (asi 1/3), tak Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (zbylé 2/3), který by letecké měřické snímky i archivoval. Objekty ZABAGED jsou začleněny do osmi kategorií (tříd) typů objektů: sídla (hospodářské a kulturní objekty), komunikace, rozvodné sítě a produktovody, - 25 (48) -

Tematické mapy na podkladě státního mapového díla. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Tematické mapy na podkladě státního mapového díla. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Tematické mapy na podkladě státního mapového díla Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Vytvoření dokumentu: 20. 9. 2004 Poslední aktualizace: 14. 11.

Více

Státní mapová díla (1)

Státní mapová díla (1) Státní mapová díla (1) Státní mapová díla Přednáška pro úředníky státní správy a samosprávy Dne 25.11.2014, 9:00-9:45 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí

Více

154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu.

154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu. 154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu. 6.1 Mapa, plán. 6.2 Rozdělení map. 6.3 Metody kartografického vyjadřování na mapách. 6.3.1 Polohopis. 6.3.2 Výškopis. 6.3.3 Popis.

Více

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy Závazné referenční systémy dle 430/2006 Sb. Souřadnicov adnicové systémy na území Nařízen zení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státn tních mapových děl d l závazných z na území státu

Více

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Přednáška byla zpracována s využitím dat a informací uveřejněných na http://geoportal.cuzk.cz/ k 16.3. 2015. Státní mapová díla jsou stanovena nařízením vlády

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy SRS (Spatial reference system) CRS (Coordinate Reference system) Kapitola 1: Základní pojmy Základní prostorové pojmy Geografický prostor Prostorové vztahy (geometrie,

Více

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Obsah Státní mapová díla - topografické mapy středních měřítek, Státní

Více

Téma: Geografické a kartografické základy map

Téma: Geografické a kartografické základy map Topografická příprava Téma: Geografické a kartografické základy map Osnova : 1. Topografické mapy, měřítko mapy 2. Mapové značky 3. Souřadnicové systémy 2 3 1. Topografické mapy, měřítko mapy Topografická

Více

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 19. letní geografická škola 25.8.2011, Brno, Obsah prezentace Rezort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Více

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Zeměměřický úřad DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Ing. Bohumil Vlček Zeměměřický úřad Odbor správy a užití geoinformací 8. 11. 2013 Geografické informace poskytované ZÚ Geografické podklady, produkty

Více

STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni cz. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie. Přírodovědecká fakulta UK.

STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni cz. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie. Přírodovědecká fakulta UK. STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie. Přírodovědecká fakulta UK. MAPOVÉ DÍLO, STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO Mapové dílo: Představováno mapami jednotného

Více

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS)

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS) POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS) Petr Dvořáček Zeměměřický úřad ecognition Day 2013 26. 9. 2013, Praha Poskytované produkty z LLS Digitální model reliéfu České republiky 4.

Více

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny Brno www.vumop.cz Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Brno 2014 Ing. Michal Pochop Vyhláška č. 13/2014

Více

GEODÉZIE. Co je vlastně geodézie?

GEODÉZIE. Co je vlastně geodézie? Co je vlastně geodézie? Doslovný význam řeckého slova GEODESIE je dělení půdy, země. Geodesie se zabývá měřením, výpočtem a zobrazením částí povrchu zemského, určením tvaru a velikosti země. Základní úlohou

Více

KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH 2015 AŽ

KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH 2015 AŽ ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH 2015 AŽ 2020 KAREL BRÁZDIL CACIO fórum 2015, PRAHA 3. ČERVNA 2015 ÚVOD Zeměměřický úřad (ZÚ) je správní úřad s celostátní působností podřízený Českému

Více

Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace

Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace Geodézie přednáška 3 Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Geodetické základy každé

Více

Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy

Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy Kartografie přednáška 2 Mapy a jejich měřítka, plán výsledkem většiny mapovacích prací je mapa nebo plán Mapa zmenšený generalizovaný

Více

Informace o geografických podkladech pro veřejnou správu

Informace o geografických podkladech pro veřejnou správu Informace o geografických podkladech pro veřejnou správu RNDr. Eva Kubátová, MV, odbor rozvoje projektů a služeb egovernment Ing. Petr Dvořáček, ZÚ, vedoucí odboru správy a užití geoinformací Porada MV

Více

Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost

Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Geoinformace ve veřejné správě 27. 28. 5. 2013, Praha http://geoportal.cuzk.cz Přehled prezentace

Více

CASSINI SOLDNEROVO ZOBRAZENÍ

CASSINI SOLDNEROVO ZOBRAZENÍ Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví Ing. Hana Staňková, Ph.D. ZÁKLADY GEODÉZIE Souřadnicov adnicové systémy Geodetické základy

Více

METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC

METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC Příloha č.2 OŘ37 METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK Zkratka Popis Zkratka Popis ČSTS Česká státní trigonometrická Souřadnicový systém Jednotné S-JTSK síť trigonometrické

Více

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje stanovují způsob tvorby ÚKM Jihočeského kraje a její aktualizace do doby než dojde ke zprovoznění RUIAN, poté přechází

Více

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu: Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrammetrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo ve potřebném

Více

KARTOGRAFIE. Druhá kapitola: TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH. Ing. Hana Lebedová

KARTOGRAFIE. Druhá kapitola: TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH. Ing. Hana Lebedová KARTOGRAFIE Druhá kapitola: TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH Ing. Hana Lebedová POČÁTKY TOPOGRAFICKÉHO MAPOVÁNÍ počátek 18. století další vývojová etapa kartografie vzájemné propojování geodézie

Více

Data a služby Zeměměřického úřadu

Data a služby Zeměměřického úřadu ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD Data a služby Zeměměřického úřadu Jana Kuchařová GIVS 2015, Praha 4. 5. 2015 Poskytování dat ZÚ Digitální data (souborová data, služby), tištěné mapy, publikace Smlouva x Dohoda (OCL)

Více

Organizace státní zeměměřické služby

Organizace státní zeměměřické služby Organizace státní zeměměřické služby Český úřad zeměměřický a katastrální ( ČÚZK )... je ústředním orgánem státní správy zeměměřictví a katastru adresa: Pod sídlištěm 1800/9, Kobylisy, 18211 Praha 8 V

Více

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy

Více

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Ing. Karel Brázdil, CSc. karel.brazdil@cuzk.cz 1 O B S A H P R E Z E N T A C E 1. Projekt nového mapování výškopisu

Více

Katastr nemovitostí PŘEDMĚT KN. Předmět a obsah katastru nemovitostí. Předmět katastru nemovitostí. Předmět katastru nemovitostí Katastrální území

Katastr nemovitostí PŘEDMĚT KN. Předmět a obsah katastru nemovitostí. Předmět katastru nemovitostí. Předmět katastru nemovitostí Katastrální území Katastr nemovitostí Předmět a obsah katastru nemovitostí Ing. Pavel Černota, Ph.D. Ing. Hana Staňková, Ph.D. PŘEDMĚT KN V KN se evidují: katastrální území pozemky v podobě parcel budovy, byty a nebytové

Více

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

Geografické informační systémy Říčany

Geografické informační systémy Říčany Téma aktivity: GIS v oblastním městě republiky Předmět: Vazba na ŠVP: GIS 4., 5. ročník, seminář ze zeměpisu Tematický celek: GIS, ČR Doporučený věk žáků: 16-19 let Doba trvání: 28 minut Specifické cíle:

Více

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MICHAL SÝKORA TOPGIS, S.R.O. 4.6.2015 1 PROGRAM PREZENTACE Seznam.cz TopGis, s.r.o. O společných mapách O přístupu k mapám Nástroje pro práci s Mapy.cz GisOnline - GisManager

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km.

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km. TECHNICKÁ ZPRÁVA Číslo zakázky: Název zakázky: Název akce: Obec: Katastrální území: Objednatel: Měření zadal: Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632

Více

23.9.2013 CO SE DOZVÍTE ČÚZK - ZÁKLADNÍ STÁTNÍ MAPOVÁ DÍLA ČÚZK - KATASTRÁLNÍ MAPA ČÚZK - KATASTRÁLNÍ MAPA. ZDROJE PROSTOROVÝCH DAT přednáška

23.9.2013 CO SE DOZVÍTE ČÚZK - ZÁKLADNÍ STÁTNÍ MAPOVÁ DÍLA ČÚZK - KATASTRÁLNÍ MAPA ČÚZK - KATASTRÁLNÍ MAPA. ZDROJE PROSTOROVÝCH DAT přednáška CO SE DOZVÍTE ZDROJE PROSTOROVÝCH DAT přednáška představeni hlavní poskytovatelé prostorových dat veřejná i soukromá sféra představeny základní produkty obsah souřadnicový systém cena Ing. Igor Ivan, Ph.D.

Více

DĚJINY ZEMĚMĚŘICTVÍ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V KONTEXTU SVĚTOVÉHO VÝVOJE MAGDALENA MARŠÍKOVÁ ZBYNĚK MARŠÍK

DĚJINY ZEMĚMĚŘICTVÍ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V KONTEXTU SVĚTOVÉHO VÝVOJE MAGDALENA MARŠÍKOVÁ ZBYNĚK MARŠÍK DĚJINY ZEMĚMĚŘICTVÍ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V KONTEXTU SVĚTOVÉHO VÝVOJE MAGDALENA MARŠÍKOVÁ ZBYNĚK MARŠÍK NAKLADATELSTVÍ LIBRI PRAHA 2007 Ing. Magdalena Maršíková, Prof. Ing. Zbyněk Maršík,

Více

Section 1. Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89 Systém S-JTSK/05 S-JTSK v EPSG Úloha - transformace S-JTSK a ETRS89

Section 1. Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89 Systém S-JTSK/05 S-JTSK v EPSG Úloha - transformace S-JTSK a ETRS89 Definice transformace S-JTSK - ETRS89 před 1.1.2011 Definice transformace S-JTSK - ETRS89 po 1.1.2011 Section 1 Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89 Rozdíly Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89

Více

11.9.2010. X. mezinárodní konference o katastru nemovitostí, Karlovy Vary hotel Thermal

11.9.2010. X. mezinárodní konference o katastru nemovitostí, Karlovy Vary hotel Thermal Geoportál ČÚZK -data a služby resortu na internetu Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 1 Obsah prezentace Úvod důvody pro geoportálové řešení, historie Základní funkce a vstupní rozhraní Geoportálu Popis aplikací

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 3/3 GPS - výpočet polohy stanice pomocí

Více

6.16. Geodetické výpočty - GEV

6.16. Geodetické výpočty - GEV 6.16. Geodetické výpočty - GEV Obor: 36-46-M/01 Geodézie a katastr nemovitostí Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 8 Platnost učební osnovy: od 1.9.2010 1) Pojetí vyučovacího

Více

VÝVOJ SOFTWARE PRO LOKALIZACI MAP II. A III. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ

VÝVOJ SOFTWARE PRO LOKALIZACI MAP II. A III. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ HISTORICKÉ MAPY. Zborník referátov z vedeckej konferencie, Bratislava 2005 (Kartografická spoločnosť Slovenskej republiky) Bohuslav Veverka VÝVOJ SOFTWARE PRO LOKALIZACI MAP II. A III. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ

Více

Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech (1)

Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech (1) Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech (1) ZÁKON O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji

Více

Datové sady GIS Libereckého kraje určené ke sdílení

Datové sady GIS Libereckého kraje určené ke sdílení Datové sady GIS Libereckého kraje určené ke sdílení Aktualizace: říjen 2006 Souřadný systém S-JTSK Zájmové zemí Liberecký kraj O data je možné zažádat prostřednictvím žádosti, kterou lze nalézt na http://www.gis.kraj-lbc.cz.

Více

7. Geografické informační systémy.

7. Geografické informační systémy. 7. Geografické informační systémy. 154GEY2 Geodézie 2 7.1 Definice 7.2 Komponenty GIS 7.3 Možnosti GIS 7.4 Datové modely GIS 7.5 Přístup k prostorovým datům 7.6 Topologie 7.7 Vektorové datové modely 7.8

Více

Portál veřejné správy ČR - CENIA

Portál veřejné správy ČR - CENIA Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Geografická data nekomerční nebo volně dostupná komerční státní správa privátní sféra všeobecná specializovaná pokrývají celé území

Více

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Geografická data nekomerční nebo volně dostupná komerční státní správa privátní sféra všeobecná specializovaná pokrývají celé území

Více

4/2.1 VÝPISY, OPISY, KOPIE A INFORMACE Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ

4/2.1 VÝPISY, OPISY, KOPIE A INFORMACE Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ STAVEBNÍ ZÁKON V PRAXI Část 4, Díl 2, Kapitola 1, str. 1 4/2.1 VÝPISY, OPISY, KOPIE A INFORMACE Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pro poskytování výpisů, opisů, kopií a informací z katastru nemovitostí platí tyto

Více

Program UNITRANS transformace souřadnic. verze 11.02. Uživatelská příručka

Program UNITRANS transformace souřadnic. verze 11.02. Uživatelská příručka Program UNITRANS transformace souřadnic verze 11.02 Uživatelská příručka Ladislav Bečvář, březen 2015 OBSAH 1. Úvod... 13 2. Instalace programu, technické požadavky... 13 3. Stručný přehled základních

Více

Terestrické 3D skenování

Terestrické 3D skenování Jan Říha, SPŠ zeměměřická www.leica-geosystems.us Laserové skenování Technologie, která zprostředkovává nové možnosti v pořizování geodetických dat a výrazně rozšiřuje jejich využitelnost. Metoda bezkontaktního

Více

SOUŘADNICOVÉ TRANSFORMACE V GEINFORMATICE

SOUŘADNICOVÉ TRANSFORMACE V GEINFORMATICE Souřadnicové transformace v geoinfomatice GEOS 2006 SOUŘADNICOVÉ TRANSFORMACE V GEINFORMATICE Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie 166 29 Praha

Více

Zdroje mapových podkladů

Zdroje mapových podkladů 1 Zdroje mapových podkladů Jan Langr Teoretická průprava Zdroje podkladových dat Získání mapových podkladů Ceny podkladových dat Georeference OCD souboru a podkladů Podpora WMS v OCAD 11 Professional a

Více

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE

VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO SOUBOR DATUM 11/2014 STUDIE , PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ KOTEROVSKÁ 177, 326 00 PLZEŇ VED.PROJEKTU ODP.PROJEKTANT PROJEKTANT RAZÍTKO Ing. Petr BUDÍN Ing. Karel NEDVĚD Ing. Petr BUDÍN KRAJ: PLZEŇSKÝ OBEC: STŘÍBRO STAVEBNÍK: Správa a údržba

Více

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Přehled vhodných metod georeferencování starých map Přehled vhodných metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, katedra geomatiky 12. 3. 2015 Praha Georeferencování historická mapa vs. stará mapa georeferencování umístění obrazu mapy do referenčního

Více

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartogramy Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vytvoření dokumentu: 20. 9. 2004 Datum poslední aktualizace: 17. 10. 2011 Definice Kartogram je

Více

Geografické informační systémy GIS

Geografické informační systémy GIS Geografické informační systémy GIS Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským

Více

METODY A POSTUPY DIGITALIZACE A ONLINE ZPŘÍSTUPNĚNÍ STARÝCH KARTOGRAFICKÝCH DĚL

METODY A POSTUPY DIGITALIZACE A ONLINE ZPŘÍSTUPNĚNÍ STARÝCH KARTOGRAFICKÝCH DĚL METODY A POSTUPY DIGITALIZACE A ONLINE ZPŘÍSTUPNĚNÍ STARÝCH KARTOGRAFICKÝCH DĚL Ing. Milan Talich, Ph.D. Milan.Talich@vugtk.cz. Ing. Filip Antoš Filip.Antos@vugtk.cz INFORUM 2011, 24. 26. května 2011,

Více

Kartografické znaky. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartografické znaky. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartografické znaky Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vytvoření příspěvku: 20. 9. 2004 Poslední aktualizace: 2. 10. 2012 Obsah přednášky Teorie

Více

Ceník dat a výstupů z datových souborů Geografického informač. systému města Plzně

Ceník dat a výstupů z datových souborů Geografického informač. systému města Plzně Ceník dat a výstupů z datových souborů Geografického informač. systému města Plzně Výdej produktů SITMP se řídí Pravidly pro poskytování výstupů z datových souborů GIS města Plzně, schválených usnesením

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Geodetická astronomie 3/6 Aplikace keplerovského pohybu

Více

Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele

Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele Milan Talich 12. konference Archivy, knihovny, muzea

Více

Laserové skenování (1)

Laserové skenování (1) (1) Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem astátním rozpočtem

Více

Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu

Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu Vybudování Registru územní identifikace, adres a nemovitostí a modernizace Informačního systému katastru nemovitostí ČÚZK Kontrola č. 4_AMbezDBv.01 Strana

Více

Geografické informační systémy

Geografické informační systémy Geografické informační systémy Modelování geografického prostoru Souřadné systémy Úvod Prostorová poloha je nejdůležitější charakteristikou geo objektů. Změřit polohu geo objektu a zase ho někdy najít

Více

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená

Více

GEPRO řešení pro GNSS Leica

GEPRO řešení pro GNSS Leica GEPRO řešení pro GNSS Leica GEPRO spol. s r. o. Ing. Jan Procházka GEPRO řešení pro GNSS Leica GNSS rover» odolný PC tablet s Win 7» GNSS anténa přes bluetooth» až 1 cm přesnost» KOKEŠ, MISYS, PROLAND

Více

Brno 5. 2. 2015 Pavel Šváb

Brno 5. 2. 2015 Pavel Šváb Brno 5. 2. 2015 Pavel Šváb Digitalizace SPI 1994-1998 Digitalizace SGI 2008-2017 Způsoby obnovy KO 40 zákona 256/2013 Sb. novým mapováním, přepracováním SGI, na podkladě výsledků PÚ Úkol na digitalizaci

Více

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ KAREL BRÁZDIL ISSS 5, HRADEC KRÁLOVÉ 14. DUBNA 2015

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ KAREL BRÁZDIL ISSS 5, HRADEC KRÁLOVÉ 14. DUBNA 2015 ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH AŽ KAREL BRÁZDIL ISSS 5, HRADEC KRÁLOVÉ 14. DUBNA 2015 ÚVOD Zákon 35ř/1řř2 Sb., o zem m ických a katastrálních orgánech Zákon 200/1řř4 Sb., zákon

Více

DOKUMENTACE ZAKÁZKY DTMM

DOKUMENTACE ZAKÁZKY DTMM DOKUMENTACE ZAKÁZKY DTMM Příloha č. 1 k Z_OIS_006 Provozní řád digitální technické mapy města Mostu Stránka 1 z 6 OBSAH 1 VÝDEJ DAT... 2 1.1 Žádost o poskytnutí dat... 2 1.2 Vydaná data ÚMPS... 3 2 PŘÍJEM

Více

MAPOVÝ SERVER. IMS služby. WMS služby. ArcIMS (Arc Internet Map Server) IMS (Internet Map Service) WMS (Web map Service) WFS ( Web Feature Service)

MAPOVÝ SERVER. IMS služby. WMS služby. ArcIMS (Arc Internet Map Server) IMS (Internet Map Service) WMS (Web map Service) WFS ( Web Feature Service) MAPOVÝ SERVER Mapové služby se vytvářejí a zveřejňují pomocí internetového mapového serveru ArcIMS 1). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR tímto způsobem poskytuje dva formáty mapových služeb IMS 2)

Více

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D Dodatek č. 1 ze dne 22. 1. 2015 č. j.: ZÚ-00031/2015-13600, kterým se mění Katalog objektů ZAAGED verze 2.5 ze dne 15. 1. 2014 č. j.: ZÚ-00108/2014-13600 1. Zeměměřický úřad

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ NORMY A TECHNICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ

Více

Mapa zdroj informací

Mapa zdroj informací Nejpřesnějším modelem Země je glóbus. Všechny tvary na glóbu odpovídají tvarům na Zemi a jsou zmenšeny v poměru, který udává měřítko glóbu. Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu.

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Práce s mapou aplikací Marushka... 2 Přehledová mapa... 3 Změna měřítka... 4 Posun mapy... 5 Druhy map... 6 Doplňkové vrstvy... 7 Vyhledávání...

Více

Digitální geografická databáze 1 : 500 000. ArcČR 500. Verze 3.0. Popis dat. ArcČR, ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ, 2012

Digitální geografická databáze 1 : 500 000. ArcČR 500. Verze 3.0. Popis dat. ArcČR, ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ, 2012 Digitální geografická databáze 1 : 500 000 ArcČR 500 Verze 3.0 ArcČR, ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ, 2012 říjen 2012 Obsah ÚVOD... 4 1... 5 1.1 Zdroje dat... 5 1.2 Formát dat a přesnost... 5 1.3 Souřadnicové

Více

VYUŽITÍ STARÝCH MAP PRO VÝZKUM KRAJINY. Jiří Cajthaml 1, Jiří Krejčí 2

VYUŽITÍ STARÝCH MAP PRO VÝZKUM KRAJINY. Jiří Cajthaml 1, Jiří Krejčí 2 VYUŽITÍ STARÝCH MAP PRO VÝZKUM KRAJINY Jiří Cajthaml 1, Jiří Krejčí 2 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, Thákurova 7, 166 29, Praha 6, ČR jiri.cajthaml@fsv.cvut.cz 2 Katedra

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 2 Tvorba tematických

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

Nápověda k používání mapových služeb Nahlížení

Nápověda k používání mapových služeb Nahlížení Nápověda k používání mapových služeb Nahlížení Obsah Práce s mapou... 2 Zobrazení mapy... 2 Mapové okno... 3 Přehledka... 4 Změna měřítka... 4 Posun mapy... 6 Druhy map... 6 Doplňkové vrstvy... 7 Definiční

Více

TESTOVÁNÍ SÍTĚ CZEPOS

TESTOVÁNÍ SÍTĚ CZEPOS ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obor Geodézie a kartografie TESTOVÁNÍ SÍTĚ CZEPOS Diplomová práce autor: Miluše Vilímková vedoucí práce: prof. Ing. J. Kostelecký, Dr.Sc. konzultant:

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více

Digitalizační centrum včetně plnění databáze rastrových map uživateli

Digitalizační centrum včetně plnění databáze rastrových map uživateli Digitalizační centrum včetně plnění databáze rastrových map uživateli Filip Antoš, Milan Talich Seminář Kartografické zdroje jako kulturní dědictví 11. června 2015, Praha Jak digitalizovat staré mapy a

Více

První piloti, navigátoři a letečtí fotografové. Obsah přednášky: Moderní technologie v geodézii a jejich využití v KN

První piloti, navigátoři a letečtí fotografové. Obsah přednášky: Moderní technologie v geodézii a jejich využití v KN Moderní technologie v geodézii a jejich využití v KN (1) Moderní technologie v geodézii a jejich využití v KN DPLS a integrace nových měřických postupů Ing. Václav Šafář, VÚGTK, v.v.i., v vaclav.safar@vugtk.cz

Více

Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů

Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů - 1 - Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje Obsah: 1. Úvod 1.1 Komu

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS 03.220.01;35.240.60 Inteligentní dopravní systémy (ITS) Rozšíření specifikací mapové

Více

Formáty výkresů a úprava výkresových listů

Formáty výkresů a úprava výkresových listů Formáty výkresů a úprava výkresových listů Formáty výkresů Rozměry výkresových listů a předtisků pro všechny druhy technických výkresů používaných ve všech oblastech průmyslu a ve stavebnictví předepisuje

Více

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY...1 II. MAPA EDPP...4 III. REGISTRACE A PŘIHLÁŠENÍ...5 IV. MAPOVÁ APLIKACE DPP...6 I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY Ve spodní části úvodní stránky se nachází

Více

Pořízení a integrace dat pro. management regionální silniční sítě Plzeňského kraje

Pořízení a integrace dat pro. management regionální silniční sítě Plzeňského kraje Pořízení a integrace dat pro management regionální silniční sítě Plzeňského kraje Zadávací dokumentace výběrového řízení: "Pořízení a integrace dat pro management regionální silniční sítě Plzeňského kraje

Více

100 1500 1200 1000 875 750 675 600 550 500 - - 775 650 550 500 450 400 350 325 - -

100 1500 1200 1000 875 750 675 600 550 500 - - 775 650 550 500 450 400 350 325 - - Prostý kružnicový oblouk Prostý kružnicový oblouk se používá buď jako samostatné řešení změny směru osy nebo nám slouží jako součást směrové změny v kombinaci s přechodnicemi nebo složenými oblouky. Nejmenší

Více

Úvodník plk. Ing. Karel Brázdil, CSc., náčelník VGHMÚř... 3. World Geodetic System 1984 (WGS84) mjr. Ing. Petr Janus... 4

Úvodník plk. Ing. Karel Brázdil, CSc., náčelník VGHMÚř... 3. World Geodetic System 1984 (WGS84) mjr. Ing. Petr Janus... 4 OBSAH Úvodník plk. Ing. Karel Brázdil, CSc., náčelník VGHMÚř... 3 World Geodetic System 1984 (WGS84) mjr. Ing. Petr Janus... 4 Budování WGS84 v ČR mjr. Ing. Petr Janus... 10 Zavedení WGS84 do geodetické

Více

ROZŠIŘOVÁNÍ MOŽNOSTÍ PUBLIKACE DAT ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

ROZŠIŘOVÁNÍ MOŽNOSTÍ PUBLIKACE DAT ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU ROZŠIŘOVÁNÍ MOŽNOSTÍ PUBLIKACE DAT ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Ing. Bohumil Vlček Zeměměřický úřad Odbor správy a rozvoje IS zeměměřictví 4. 5. 2015 Zeměměřický úřad - formy publikace produktů Tištěné mapy Data

Více

Výchova specialistů v oboru Geodézie a kartografie a možnosti jejich uplatnění v praxi. Ing. HANA STAŇKOVÁ, Ph.D.

Výchova specialistů v oboru Geodézie a kartografie a možnosti jejich uplatnění v praxi. Ing. HANA STAŇKOVÁ, Ph.D. XVIII. Mezinárodní česko-slovensko-polské geodetické dny Karlova Studánka 17.-19.5.2012 Výchova specialistů v oboru Geodézie a kartografie a možnosti jejich uplatnění v praxi Ing. HANA STAŇKOVÁ, Ph.D.

Více

Nápověda k používání mapových služeb Nahlížení

Nápověda k používání mapových služeb Nahlížení Nápověda k používání mapových služeb Nahlížení Obsah Základní ovládání mapy... 2 Zobrazení mapy... 2 Rozložení mapového okna... 3 Přehledka... 4 Změna měřítka... 4 Posun mapy... 6 Druhy map... 6 Vrstvy

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD ZÚ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD www.cuzk.cz ZÚ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD Praha, leden 2013 www.cuzk.cz OBSAH 1 Úvod... 1 2 Správa geodetických základů České republiky... 4 3 Zeměměřické

Více

Geoinformační technologie

Geoinformační technologie Geoinformační technologie Geografické informační systémy (GIS) Výukový materiál l pro gymnázia a ostatní středn ední školy Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 Vytvořeno v rámci projektu SIPVZ 1357P2006

Více

Maturitní témata od 2013

Maturitní témata od 2013 1 Maturitní témata od 2013 1. Úvod do matematické logiky 2. Množiny a operace s nimi, číselné obory 3. Algebraické výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami 4. Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy

Více

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012 2013

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012 2013 FKULT STVENÍ VUT V RNĚ PŘIJÍMÍ ŘÍZENÍ O MNSP STVENÍ INŽENÝRSTVÍ PRO KEMIKÝ ROK 2012 2013 OOR: GEOÉZIE KRTOGRFIE TEST Část 1 Která z uvedených hodnot přísluší úhlu s nejmenší velikostí: 9 cc 0,0001 0,8

Více

4.3 Topografické objekty... 32 4.4 Hranice a ohrady... 32 4.5 Komunikace... 33 4.5.1 Pozemní komunikace... 33 4.5.2 Mosty, křížení a křižovatky

4.3 Topografické objekty... 32 4.4 Hranice a ohrady... 32 4.5 Komunikace... 33 4.5.1 Pozemní komunikace... 33 4.5.2 Mosty, křížení a křižovatky OBSAH PŘEDMLUVA...6 1. KARTOGRAFIE (NAUKA O MAPÁCH)...7 1.1. Úvod...7 1.2 Struktura kartografie...9 1.2.1. Mapová díla na území České republiky...9 1.2.2. Mapa a její obsahové prvky... 11 1.2.3. Třídění

Více

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a

Více

Kartografické zdroje jako kulturní dědictví a formy jejich zpřístupňování

Kartografické zdroje jako kulturní dědictví a formy jejich zpřístupňování Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Historický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. Kartografické zdroje jako kulturní dědictví a formy jejich zpřístupňování Eva Semotanová

Více