Z Á K L A D Y ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. - katedra speciální a sociální pedagogiky
|
|
- Vendula Marková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH - katedra speciální a sociální pedagogiky Z Á K L A D Y S P E C I Á L N Í P E D A G O G I K Y Obor: Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory Studijní text pro kombinovanou formu studia PaedDr. Zdeněk Slomek
2 Speciální pedagogika V obecnějším pojetí je to v podstatě každá pedagogika, speciálněji zaměřená podle věku nebo předmětu (pedagogika předškolního věku, pedagogika školního věku, pedagogika hudební, pedagogika vojenská apod.). V našem pojetí jde o vědní disciplínu (vědní oblast), jejímž předmětem zájmu je výchova a vzdělávání jedinců s určitým typem, formou a rozsahem postižení handicapu. Je oborem interdisciplinárním. Jako teoretická disciplína začala být uznávána speciální pedagogika koncem 19. a začátkem 20. století. Komplexnější chápání vztahu mezi obecnou a speciální pedagogikou se začalo prosazovat teprve v průběhu 20. století. Speciální pedagogika speciální školství Speciální školství není žádnou samostatnou či izolovanou kategorií vzdělávacího systému v ČR, doba výraznějších odlišností a separativních tendencí minula. Speciální školství poskytuje vzdělávací a výchovný servis handicapovaným ve fázi předškolní péče, plnění povinné školní docházky i návazné profesní přípravy. Klíčová slova: speciální pedagogika, handicap, interdisciplinární obor Současné pojetí speciálně pedagogické práce priorizuje hlediska: pochopení příčin odlišného přístupu organizace systému vzdělávání dětí a jedinců s handicapem vůbec (speciální školství, běžné školství) dosažení maximálně možné úrovně socializačního charakteru v rámci poskytované péče poskytování kvalifikované přímé či zprostředkované pomoci Základní idea speciálně pedagogického přístupu: rozvíjet nenarušené funkce a složky osobnosti jedinců s určitým typem postižení odstraňovat či kompenzovat důsledky postižení (široké spektrum okolností) umožnit odpovídající způsob vzdělávání a tomu podřídit systém péče a přístupu zahájit kvalifikovanou péči v optimálním období života jedince Základní podmínky ovlivňující úspěšnost speciálně pedagogické práce: odborný přístup, pochopení příčin a důsledků postižení vybudování podmínek pro možnou speciální výchovně vzdělávací práci (jak v běžných typech škol, kam postižení přichází, tak i ve školách se specifickým zaměřením) koordinovaná spolupráce institucí při řešení konkrétních potřeb dítěte či mladistvého (poslání speciálně pedagogických center, pedagogicko psychologických poraden, středisek výchovné péče pro děti a mládež apod.) kvalitní personální výbava v celém systému školství (včetně oblasti návazné profesní přípravy) naplnění požadavku speciálně pedagogické odborné průpravy pedagogických pracovníků (kromě základní výbavy v metodických a didaktických způsobech výchovy a vzdělávání dětí s postižením, je požadavek komplexnosti podmíněn hlubokými znalostmi příčin, projevů a chápání souvislostí) Klíčová slova: speciálně pedagogické centrum, komplexnost, systém, kompenzace, didaktika 2
3 V čem spočívá specifičnost práce speciálních škol: v modifikaci učebních plánů a konstrukci učebních osnov jednotlivých typů škol úpravy musí odpovídat druhu a stupni postižení (zvýrazněna důležitost validní diagnostiky) v propojenosti odborné erudice, metodické průpravy a technické zdatnosti (řada speciálních škol se bez využívání speciálního technického vybavení neobejde) uplatňují důsledněji a důrazněji principy konkrétní práce s jedincem, je patrnější individuální přístup (podtrženo i předpisovou oblastí = nižší počty dětí ve třídách i v přímé výchovné práci), základ tvoří objektivní diagnostické závěry a doporučení v důslednějším respektování základních pedagogických zásad přiměřenosti, názornosti (především u jedinců s mentálním a kombinovaným postižením) v propracované provázanosti s ostatními typy škol (přestupy ze speciální školy do školy běžného typu, prostupnost v rámci převýchovné práce apod.) v intenzívnějším chápání základních potřeb dítěte potřeba přívodu podnětů zvenčí, motivace (promyšlenější práce s pochvalou a odměnou, výběr činností z pohledu zjevné úspěšnosti), potřeba jistoty a místa mezi ostatními, ohled na možnou samostatnost dítěte, potřeba zdravé identity, tj. vědomí vlastního já a vlastní společenské hodnoty a rovněž potřeba otevřené budoucnosti (před dítě stavět pořád objektivní naději) Klíčová slova: konkrétní práce, respektování, modifikace, metodika Úkol: Prostudujte vyučovací osnovu některého typu speciální školy. Souhrnně principy vzdělávání a výchovy dětí a mládeže v běžných typech škol platí i v oblasti speciálního školství s důrazem na výchovnou a rehabilitační složku a respektování individuálních možností postiženého jedince. Vlastní pedagogická práce ve speciálních školách je upravena z hlediska organizačního zejména nižším počtem žáků ve třídě, odlišnou stavbou a dotací hodin v učebním plánu a v osnovách, využíváním širšího a speciálněji koncipovaného spektra učebních pomůcek a didaktické techniky vůbec a pomocných technických zařízení a aparatur. Nedílnou součástí je i pravidelnější kontakt s lékařskou službou. Speciální třída: Pro děti, jejichž typ, forma a rozsah postižení odpovídá odborné péči speciálního školství (může být otevřena při běžném typu školy). Pracuje zde speciální pedagog. Základní nárys vymezení možných důsledků postižení: duševní postižení žák není schopen plně obstát v běžné školní populaci a absorbovat a akceptovat požadavky v příslušné reakční rovině (velmi široké spektrum možných nuancí - viz klasifikace mentální retardace podle WHO z roku 1992) sluchové postižení velmi záleží na skutečnosti, zda je sluchový vjem omezen či úplně likvidován a době, kdy k této skutečnosti došlo = výrazné ovlivnění komunikačního vývoje a úrovně myšlení zrakové postižení má zásadní vliv na psychický i tělesný rozvoj, zkreslenost v poznávání reality je silným ovlivňujícím faktorem 3
4 porucha řeči zřetelný vliv na proces osvojování poznatků a jejich reprodukci, vliv na utváření sociálních vztahů tělesné postižení hluboký zásah do rozvoje osobnosti, vliv na psychiku, reálný předpoklad vzniku pocitů méněcennosti obtížná vychovatelnost (poruchy chování) negativní dopady v sociální sféře a jejich zpětný odraz Úkol: Porovnejte předpoklady dítěte s postižením s požadavky učební osnovy základní školy. Koncepce speciálního školství = vytvoření otevřeného a prostupného systému komplexní péče o zdravotně a sociálně postižené děti od zjištění jejich problému až po dospělost. Péče o postižené zahrnuje komplex služeb a opatření v oblasti diagnostické, vzdělávací, rehabilitační, léčebné, sociální. Označení předmětu speciální léče v historickém nárysu: 1928 = Josef Zeman pedopatologie 1929 = Jan Mauer duševně úchylné děti 1931 = Němec Erwin Wexberg Sorgenkinder 1936 = Beerová Morgenstern - léčebná pedagogika 1939 = v Pedagogické encyklopedii pedopatologie a nápravná pedagogika 1948 = Otokar Chlup děti méně schopné 1954 = František Ludvík - zvláštní péče 1955 = Hans Asperger - Heilpedagogik 1957 = Bohumír Popelář speciální pedagogika (označení převzala řada zemí) 1964 = Viliam Gaňo defektní děti 1965 = Ludvík Edelsberger - speciální pedagogika defektologická 1967 = USA (Haring, Schiefebusch) special education (speciální výchova) 1968 = Hehlmann (SRN) Erziehungsschwierigkeiten, Heilpedagogik, Sonderpedagogik, Sondererziehung (obtížná vychovatelnost, léčebná pedagogika, zvláštní pedagogika, zvláštní výchova) 1972 = Sovák opět prezentován pojem speciální pedagogika 1981 = Francouz Bottani sociálně kulturně nestejné děti, Roller rozdílné děti 1995 = Pedagogický slovník speciální pedagogika je synonymem pro zahraniční pojmy léčebná pedagogika, nápravná pedagogika, pedagogika handicapovaných dětí Nástin historického vývoje péče o postižené děti Začátky systematičtější péče byly realizovány především v pečovatelských zařízeních. Na našem území v časovém předstihu před dalšími evropskými státy vznikl jako první soukromý Ústav pro hluchoněmé (Dejvice) 1807 v Praze byl založen slepecký ústav 1846 zřízen Moravský zemský ústav pro výchovu nevidomých dětí v Brně 1858 Ústav pro hluchoněmé v Litoměřicích 1871 Ústav pro hluchoněmé v Českých Budějovicích 1871 Výchovný ústav pro slabomyslné (zvaný Ernestinum) v Budenicích u Slaného 4
5 1913 Jedličkův ústav pro tělesně postižené v Praze Péče o postižené děti ve specializovaných ústavech se s rozvojem pedagogické vědy postupně zkvalitňovala a již existující ústavy byly vybavovány nejrůznějšími pomůckami, což se promítalo i v učebních osnovách učitelských ústavů. Velmi včasné zavedení povinné školní docházky (Marie Terezie) poznamenalo i péči o postižené (např. v USA byla povinná školní docházka uzákoněna až v roce 1918). Nepočetná síť specializovaných zařízení nemohla ani z kapacitních důvodů pokrýt terénní požadavky, řada dětí nejen neměla speciální servis, ale ani nechodila do školy, zůstávala bez vzdělávání. Situace se změnila až ve druhé polovině devatenáctého století, kdy byly prosazovány myšlenky velkého významu vzdělávání handicapovaných dětí. Pomocné školy a třídy byly oficiálně určeny dětem slabomyslným. První byla zřízena v roce 1896 v Praze, začátkem 20. století pak nastal dílčí rozvoj, zařazování dětí do pomocné školy bylo podmíněno dvouletou neúspěšnou docházkou do školy obecné. Pokud se děti projevily jako schopnější, mohly přestoupit do veřejné školy běžného typu. U počátků prvního ústavu pro mentálně postižené (v tehdejší odborné terminologii pro idioty ) stál známý Karel Slavoj Amerling. Vyučování v jeho ústavu bylo maximálně názorné a motivačně laděné, učivo bylo rozděleno do školy denní, týdenní, měsíční a roční. Učitelé měli k dispozici zpracovanou podrobnou metodickou pomůcku. Koncem 19. století existovalo několik ústavů pro hluchoněmé děti pražský ústav (založen v roce 1786) měl chovanců v 5 českých a 5 německých odděleních. Litoměřický ústav byl německý (diecézní). V Ústavu pro hluchoněmé v Č. Budějovicích byla opět česká a německá oddělení, výchovně vzdělávací práci zajišťovaly školní sestry kongregace Horažďovické. Stejná situace byla i v diecézním (českém) ústavu v Hradci Králové. Pro Moravu a Slezsko existoval jeden utrakvistický (dvojjazyčný) ústav v Brně. První čítanku pro hluchoněmé žáky napsal Josef Beran, ředitel ústavu v Hradci Králové. Specializovaný ústav pro slepé děti byl v Praze zřízen v roce 1807 přičiněním profesora Aloise Klara a jeho syn pak vybudoval ústav na dnešním Klárově. Již výnos ministerstva vyučování a kultu ze 6. července 1881 stanovil, že slepé děti nejsou podle zákona nijak zproštěny docházky do školy. Ústav i předváděl tzv. Braillovo písmo (Ludvík Braille byl učitelem slepeckého ústavu v Paříži, žil v letech ). Po roce 1869 byla vyžadována docházka do školy i u dětí tělesně postižených. Spolek pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků (založen 1908) inicioval vznik potřebného ústavu, který pak byl založen v roce 1913 (předsedou spolku byl lékař Rudolf Jedlička). První vychovatelna pro mravně pokleslou mládež (dobová terminologie) byla otevřena v roce 1883 v Praze. V rámci ústavu byla zřízena obecná škola, starší chovanci se učili řemeslům. Byl zřízen tzv. trestní oddíl pro útěkáře, za krádež či jiná těžší provinění (chovanci byli označeni žlutou výložkou a byli vyloučeni ze společných akcí). Druhá vychovatelna zahájila činnost v roce 1888, třetí v roce 1890 v Říčanech. Legislativně byla otázka výchovných ústavů pro mládež ošetřena říšským zákonem z roku 1885 (odtud termín polepšovací ústavy ). Ve smyslu tohoto zákona byly zřízeny dvě zemské polepšovny: chlapecká v Opatovicích u Pardubic, dívčí v Kostomlatech pod Milešovkou (tyto ústavy však měly spíše charakter trestní nežli vychovávací). Dobová literatura jasně konstatovala, že jednou z nejtěžších povinností byla péče o propuštěné chovance, kterým měly ústavy napomáhat při návratu do normálního života (tato okolnost přináší řadu problémů dodnes). Sjezd českých učitelů v roce 1894 v Příbrami konstatoval, že narůstá počet mladistvých tuláků a zločinců a požadoval vybudování potřebného počtu specializovaných zařízení. Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918: byla nadále věnována pozornost péči o postižené (významný sjezd učitelů v roce 1920). Zákon o pomocných školách (1929) 5
6 zopakoval povinnost školní docházky i pro děti úchylné, avšak vzdělávání schopné. Bylo možno zřizovat tzv. kázeňské či kárné třídy, zřizovány byly i třídy závěrečné. Z kapacitních důvodů specializovaných zařízení a dílčí regionální nedostupnosti pro všechny postižené děti, docházelo zcela automaticky k tomu, co dnes nazýváme integrací. Počty dětí byly evidovány okresními školními výbory a školy počty přijatých abnormálních dětí vykazovaly pro sestavení katastru dětí abnormálních. Tento katastr byl veden odděleně pro děti tělesně, duševně nebo mravně vadné. I pro období po druhé světové válce bylo charakteristické, že absolutní počty žáků ve speciálních zařízeních stále rostly. Výrazně nejvíce dětí přitom navštěvovalo školy pro mentálně postižené. I když je faktem zlepšená diagnostika, nelze přehlédnout tendence nároků základní školy (nová koncepce) při maximalistických požadavcích byla vyčleněna řada dětí, které nestačily překotnému tempu. V roce 1948 byl vydán zákon o jednotné škole, zavedena povinná devítiletá docházka, tehdejší pomocná škola přejmenována na školu zvláštní a pro děti s těžkým postižením se zřídily při zvláštních školách tzv. pomocné třídy. Oblast speciální školské péče byla zahrnuta pod název Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, došlo ke snižování počtu dětí ve třídách, speciálnímu upravení učebních plánů a osnov, byly vydávány speciální učebnice a pomůcky, přímou výchovně vzdělávací práci zabezpečují speciální pedagogové. Přelomovou etapou (především ve smyslu integračním) se stal rok Úkol: Porovnejte nároky osnov základní školy z doby tzv. nové koncepce s dnešní situací. Stručný historický vývoj péče o děti s poruchou učení a chování: 1896 poprvé popsán případ dyslektického dítěte 1904 poprvé zmínka o dyslexii u nás (A. Heveroch: O jednotlivé neschopnosti naučit se číst při znamenité paměti ) 1945 založen Sociodiagnostický ústav významný podíl Matějček, Langmeier třída pro dyslektiky při nemocnici v Brně 1964 první třídy pro děti s lehkou mozkovou dysfunkcí a vyrovnávací třídy 1964 založení Psychiatrické léčebny v Dolních Počernicích péče o indikované děti Šturma, Žlab, Matějček) 1966 prvních sedm dyslektických tříd v Praze 1972 pokyn ministerstva školství k zakládání specializovaných tříd pro děti s poruchou učení 1984 pokyny MŠ o odborné práci a doporučení (děti se SPU) 1992 metodický pokyn k zajištění péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení v základních školách 1993 zavedení povinnosti vypracovávat individuální vzdělávací plán při integraci dětí Charakteristika změn ve vývoji speciální pedagogiky: do poloviny 20. století = pozvolné zdokonalování metod práce s postiženými především u dětí plnících povinnou školní docházku. Do speciálních škol byli zařazováni jedinci těžce i lehce postižení (mezi neslyšící přicházely děti nedoslýchavé, mezi nevidomé děti slabozraké apod.). Péče měla většinou charitativní podtext. Určitým mezníkem byl rok 1945 tlak matek dětí s postižením na umísťování jejich dětí do veřejné péče. V roce 1946 byl založen při OSN Dětský fond OSN UNICEF (United Nation Childrenś Fund) úkol: pomoci dětem poškozeným válkou, následně pomoc sociálního charakteru a ve vzdělávání (UNICEF získala v roce 1965 Nobelovu cenu míru). 6
7 Od roku 1945 značný rozvoj speciální výchovy a speciální pedagogiky vůbec dochází k vnitřní diferenciaci zařízení pro handicapované, vznik tříd ve školách pro těžce postižené pro děti s lehčí formou (třídy pro slabozraké ve školách pro nevidomé apod.), pokrok v diagnostikování poruch čtení, psaní, počítání (vznikají dyslektické třídy pozitivní odraz v rozhodování o zařazení dítěte do zvláštní školy). Vliv medicínských znalostí, rozvoj techniky. Řada negativních vlivů a dopadů: contergan malformace dolních i horních končetin, nárůst závislosti na návykových látkách, přesun tzv. organizovaného zločinu do mladších věkových kategorií, zájem o sílu decibelů v poslechové oblasti, vliv televizní obrazovky, počítačové hry, herní automaty apod. Klíčová slova: diferenciace, diagnostika, charitativní pomoc, negace Úkol: Zjistěte úroveň vnitřní diferenciace speciálně pedagogické péče v některé speciální škole ve Vašem okolí. Významné postavy ve speciálně pedagogické historii Ludwig Adolf Strümpel zabýval se zjišťováním, tříděním a celkovou diagnostikou vad a odchylek, jejich příčinami, profylaxí a terapií (1890). Dannemann, Schober, Schulze (1911) zavedli pojem léčebná pedagogika. František Čáda ( ) objasňoval význam pedologické teorie pro praktickou aplikaci v péči o mládež (poprvé užil termínu děti úchylné ). Rudolf Jedlička ( ) významně přispěl k založení našeho prvního ústavu pro tělesně postižené děti v Praze na Vyšehradě (1913), (vytvořil teoretickou koncepci komplexní rehabilitace tělesně postižených dětí). Karel Herfort ( ) dbal na individualizaci výchovy a vzdělávání (Ernestinum) Jan Mauer ( ) zavedl termín nápravná pedagogika s prezentací tří cílů: Pomáhat abnormálním jedincům k tělesnému uzdravení Podněcovat jejich vývoj tělesným a duševním cvičením Připravovat je pro praktický život František Bakule ( ) první ředitel (pedagog) Jedličkova ústavu v Praze, kde zavedl princip volné výchovy a volné kázně, založil dětskou samosprávu odešel z JÚ a založil Bakulův ústav pro výchovu životem a prací (1920) Josef Zeman ( ) zasloužil se o vybudování sítě pomocného školství = speciálního školství. Augustin Bartoš ( ) převzal ředitelské místo v JÚ po F. Bakulem, výrazně zde rozvinul rukodělné práce, zavedl vyučování v ústavní nemocnici podrobně rozpracoval speciální metodiky psaní, vyučoval na PFUK v oboru defektologie Jan Chlup ( ) působil jako ředitel Ústavu pro děti zmrzačelé v Brně, kde značně rozšířil možnosti profesní přípravy dětí, spolupracoval při zavádění evidence tělesně postižených dětí a mládeže na Moravě (býval označován jako Moravský Jedlička ) František Štampach ( ) jeho tzv. sociální pedagogika byla zaměřena na oblast ochranné, nápravné a léčebné výchovy mládeže tělesně, duševně a mravně narušené (dobová terminologie). Základním principem i metodou sociální pedagogiky byla podle něho reedukace, kterou chápal ve smyslu sociální regenerace. Použil termín pedagogická defektologie (pro zkoumání forem a příčin poruch a obtíží ve výchovném procesu). Nápravná pedagogika se podle něho měla zaměřovat na vymezování výchovných norem a aplikaci nápravných metod. 7
8 František Ludvík uvedl v roce 1954 pojem zvláštní péče - později se začal používat souhrnný termín Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče (ŠMVZP). Bohumír Popelář v roce 1957 užívá pojmu speciální pedagogika Ludvík Edelsberger v roce 1967 se pokusil zavést označení speciální pedagogika defektologická. V 70. a 80. letech 20. století se ve světě začaly používat pro vědní obor speciální pedagogika různá označení: Speciál Education, Heilpädagogik, Sonderpädagogik, Sondererziehung apod. Miloš SOVÁK ( ) v roce 1972 definitivně přešel k pojmu speciální pedagogika. Speciální školství tehdy označil jako Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče, vytvořil základní rámec oboru a východiska speciálně pedagogické teorie a praxe u nás, rozlišoval mezi speciální pedagogikou a defektologií, současně chápaná strukturace speciální pedagogiky má své kořeny v pojetí Sováka. Podal definici defektivity (1983). František Kábele významný speciální pedagog, především v oblasti somatopedie Struktura speciální pedagogiky: Vady a poruchy duševní postižení v oblasti rozumové - psychopedie - poruchy chování - etopedie Vady a poruchy smyslové postižení sluchového charakteru - surdopedie - problémy komunikačního typu (řečového) - logopedie - postižení zrakové - tyflopedie (oftalmopedie) Vady a poruchy tělesné somatopedie Kombinované postižení (vícečetné) Parciální nedostatky (specifické poruchy učení, lehké mozkové dysfunkce ADD, ADHD) Psychopedie = speciální pedagogika osob s mentálním postižením Etopedie = speciální pedagogika osob mravně narušených, s poruchami chování Surdopedie = speciální pedagogika jedinců se sluchovým postižením Logopedie = speciální pedagogika osob s narušenou komunikační schopností Tyflopedie (oftalmopedie) = speciální pedagogika osob zrakově postižených Somatopedie = speciální pedagogika osob s tělesným postižením, nemocných a nemocí oslabených Kombinovaná postižení = vícečetná: 3 kategorie: a) mentální + další postižení, b) dvě či více postižení, která nejsou vzájemně podmíněna a chybí mentální defekt, c) artismus Klíčová slova: psychopedie, etopedie, logopedie, somatopedie, surdopedie, tyflopedie, oftalmopedie, parciální, kombinace postižení, autismus Cíl speciální pedagogiky: 8
9 Základním problémem cíle speciální pedagogiky je problém míry maximálně možné socializace. Stupně socializace: integrace zapojení, splynutí se společností, samostatnost adaptace - přizpůsobení se prostředí, samostatnost za určitých okolností utilita problematická samostatnost, sociální zařaditelnost při vedení inferiorita nesamostatnost, sociální nezařaditelnost WHO (Světová zdravotnická organizace) uvádí 9 stupňů socializace: Plná integrace: 1. sociálně integrovaný jedinec Vysoká integrace: 2. inhibovaná účast (postižení vyvolává určitou nevýhodu) 3. omezená účast (negativní vliv na společenský život, manželství, soukromí apod.) Středně vysoká integrace: 4. zmenšená účast (problémy v navazování náhodných kontaktů) Nízká integrace / nízká segregace: 5. ochuzené vztahy (omezení ve fyzickém, sociálním nebo psychickém vývoji) 6. redukované vztahy (schopnost udržovat vztahy jen k vybrané skupině či jednotlivci) 7. narušené vztahy (neschopnost udržovat trvalejší vztahy) Středně vysoká segregace: 8. odcizení Vysoká segregace: 9. společenská izolace (schopnost míry socializace je téměř nezjistitelná) Klíčová slova: socializace, integrace, adaptace, utilita, inferiorita Defekt z latinského defektus vada, porucha, nedostatek, úbytek - vrozený (vznik v období pre-, peri- či postnatálním) - získaný (vznik v průběhu života) - orgánový (příčinou bývá vývojová vada, nemoc nebo úraz) - funkční (porucha funkce oránu či organizmu bez poškození jeho tkáně) Disaptibilita též disabilita = omezení funkce či naprostá ztráta některé části těla či tělesného orgánu (postižení se promítá v poškozené schopnosti nebo kvalitě některých funkcí smyslových, motorických, psychických. Handicap je vyjádřením znevýhodnění jedince s postižením, defektem, v rámci interakce se společenským prostředím. Defektivita je poruchou integrity člověka s defektem, tj. poruchou jednoty organizmu a prostředí. Ne každý defekt je příčinou defektivity defektivita vzniká tehdy, když defekt přestává být záležitostí jen osobní a stává se záležitostí společenskou (nabývá tzv. sociální dimenze). Defektivita není trvalý stav, je reparabilní (=upravitelná) či odstranitelná v rámci tzv. ucelené rehabilitace (především speciální výchovou a vzděláváním). Klíčová slova: defekt, defektivita, sociální dimenze Strukturace postižení ve společnosti a školský systém u nás (ze 100 % postižených, tvoří): 9
10 Postižení těžká cca 3 % - nevidomí, neslyšící, těžké mentální či těžké tělesné postižení (výchovně vzdělávací práce především ve sféře vlivu speciálního školství) Postižení středně těžká cca 17 % - středně těžké vady zraku či sluchu, středně těžké tělesné postižení či středně těžké mentální postižení (výchovně vzdělávací práci může při individuálním posouzení zajistit diferencovaně i hlavní výchovně vzdělávací proud) Postižení mírné (děti se specifickými vzdělávacími potřebami) cca 80 % - lehké vady zraku či sluchu, lehké tělesné či mentální postižení, kombinace lehkých postižení (výchovně vzdělávací práci zvládne správně připravený a informovaný hlavní vzdělávací proud) Opouští se klasické strukturální dělení speciální pedagogiky a trend směřuje spíše k pojmu dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. To přináší odliv dětí s lehčím postižením ze systému speciálních škol (do základních škol) a naopak příchod těžších postižení do odborné speciálně pedagogické péče. Úkol: Vyhledejte v odborné literatuře důvody uváděných snah (Monatová,L.: Pedagogika speciální, MU Brno, 1996). Vzdělávání dětí, žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami Současná struktura speciálního školství typy speciálních škol: 5, vyhlášky č. 73/2005 Sb. Pro mentálně postižené - mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální (včetně možného přípravného stupně), odborné učiliště, praktická škola Pro sluchově postižené mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola) Pro zrakově postižené - mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené (střední odborné učiliště, odborné učiliště, gymnázium, praktická škola, střední odborná škola), konzervatoř pro zrakově postižené Pro jedince s vadami řeči mateřská škola logopedická, základní škola logopedická Pro tělesně postižené, nemocné a nemocí oslabené mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesně postižené (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola). Pro nemocné či zdravotně oslabené děti ve zdravotnických zařízeních je zřizována mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení Pro žáky se specifickými poruchami učení nebo chování jsou zřizovány: základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení a základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování Pro žáky hluchoslepé se zřizuje mateřská škola pro hluchoslepé a základní škola pro hluchoslepé V zařízeních pro výkon ústavní či ochranné výchovy se zřizují typy škol, které odpovídají indikaci soudně umísťovaných dětí a mladistvých 10
11 Úkol: Seznamte se se sítí speciálních škol ve Vašem regionu. Je vyhovující? Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb. charakterizuje podpůrná opatření při speciálním vzdělávání a rozumí tím využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko psychologických služeb (ve smyslu znění vyhl. č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách), zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení či studijní skupině apod. Vždy jsou zohledňovány vzdělávací potřeby žáků. Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny školským poradenským zařízením a jejich rozsah a závažnost je důvodem pro daný druh péče. Za žáky s těžkým zdravotním postižením jsou považováni jedinci s: těžkým zrakovým postižením těžkým sluchovým postižením těžkou poruchou dorozumívacích schopností hluchoslepí se souběžným postižením více vadami autismem těžkým tělesným postižením těžkým či hlubokým mentálním postižením (Všem těmto žákům náleží nejvyšší míra podpůrných opatření) Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením: Speciální vzdělávání je zajišťováno: a) formou individuální integrace rozumí se tím vzdělávání žáka jednak v běžné škole nebo (v případech hodných zvláštního zřetele) pak ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení b) formou skupinové integrace vzdělávání ve třídě, oddělení nebo skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (čili ve speciální škole) d) v kombinaci uvedených forem Poznámka: Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole (pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a rovněž možnostem a podmínkám školy). Ve školách při zdravotnických zařízeních jsou vzděláváni žáci se zdravotním oslabením a žáci dlouhodobě hospitalizovaní (v obou případech, je-li to pro ně vhodné). K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení musí dát souhlas zákonný zástupce žáka a vyžadováno je rovněž doporučení ošetřujícího lékaře. Rozsah výuky stanoví ředitel po dohodě s ošetřujícím lékařem. Typy speciálních škol: 5 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 11
12 pro žáky se zrakovým postižením: mateřská škola : základní škola : střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ) : konzervatoř pro žáky se sluchovým postižením: mateřská škola : základní škola : střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ, gymnázium) pro žáky hluchoslepé: mateřská škola : základní škola pro žáky s tělesným postižením: mateřská škola : základní škola : střední škola (SOU, OU, PrŠ, gymnázium, SOŠ) pro žáky s vadami řeči: mateřská škola logopedická : základní škola logopedická pro žáky s mentálním postižením: mateřská škola speciální : základní škola praktická : základní škola speciální : odborné učiliště : praktická škola pro žáky se specifickými poruchami učení: základní škola pro žáky se SPU pro žáky se specifickými poruchami chování : základní škola se SPCH pro žáky nemocné a nemocí oslabené: mateřská škola při zdravotnickém zařízení : základní škola při zdravotnickém zařízení : základní škola speciální při zdravot. zařízení Individuální vzdělávací plán (IVP) Individuální vzdělávací plán se stanoví v případě potřeby především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením (též popřípadě pro žáka skupinově integrovaného nebo žáka speciální školy). IVP vychází ze školního vzdělávacího programu, závěrů školského poradenského zařízení (případně lékaře) a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka, je součástí jeho dokumentace a obsahuje: údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické péče včetně zdůvodnění údaje o cíli vzdělávání, časové a obsahové rozvržení učiva, způsob hodnocení, způsob zadávání a plnění úkolů zdůvodnění potřeby dalšího pedagogického pracovníka, nezbytnost např. tlumočnických služeb u žáků se sluchovým postižením (zákon č. 115/1998 Sb. o znakové řeči) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic 12
13 jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák vzdělává předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků (vyhl. č. 65/2005 Sb.) závěry speciálně pedagogických a psychologických vyšetření IVP je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy (nejpozději jeden měsíc po nástupu). Je doplňován a upravován podle potřeby a situace žáka. Školské poradenské zařízení dvakrát ročně obsahovou stránku IVP vyhodnocuje. Asistent pedagoga Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga (v případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení). Asistent pedagoga je ( 2 a 20 zákona č. 563/2004 Sb. a 7 vyhlášky č. 73/2005 Sb.) pedagogickým pracovníkem, který vykonává přímou pedagogickou činnost. Jeho hlavními činnostmi jsou: pomoc žákům při přizpůsobování se školnímu prostředí pomoc pedagogickým pracovníkům v přímé výchovně vzdělávací práci pomoc při komunikaci se žáky pomoc při podpoře kontaktu se zákonnými zástupci žáka (podpora spolupráce) pomoc při rozvoji kontaktů s komunitou, ze které žák pochází Informace MŠMT č / popisuje funkci asistenta pedagoga pro: a) žáky se zdravotním postižením b) žáky se sociálním znevýhodněním (v obou případech jde o podpůrné služby, které umožňují kvalitnější vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) Asistent pedagoga pro žáky se zdravotním postižením SPC či PPP stanoví do podkladů nezbytný časová rozsah podpory a doporučenou pracovní náplň Podpůrná služba se doporučuje především v 1. třídách školy (rozhodující je ovšem aktuální stav žáka a míra jeho potřeb) Náplň práce stanoví ředitel školy Asistent pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním Je ustanoven zejména pro žáky z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením (vhodná je znalost prostředí žáka) Hlavním cílem je podpořit optimální sociálně-kulturní integraci žáků do školního prostředí a do společnosti Náplň práce stanovuje ředitel školy Asistent musí v rámci získání odborné kvalifikace absolvovat studium pedagogiky v rozsahu nejméně 80 hodin v akreditovaném programu 13
14 Organizace speciálního vzdělávání: Zásada: Forma a obsah speciálního vzdělávání a míra podpůrných opatření se stanoví podle rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Realizace vždy ve spolupráci se školským poradenským zařízením. Ve třídě mateřské školy (samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením) je rozsah výuky předmětů speciálně pedagogické péče nejvýše 3 hodiny denně. Ve třídách, odděleních a studijních skupinách určených pro žáky se zdravotním postižením, mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost souběžně 3 pedagogičtí pracovníci (jeden z nich je asistent pedagoga). Se souhlasem ředitele a zákonného zástupce žáka (či zletilého žáka), může působit i osobní asistent, který není zaměstnancem školy. Pro osoby s těžkým mentálním postižením, více vadami či autismem, které nezískaly základy vzdělání, může základní škola speciální organizovat kurzy k jejich získání (podle informace MŠMT čj / mohou základy vzdělání kurzem získat: o absolventi základní školy speciální, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku o žáci základní školy speciální, kteří dovršili 20 let věku a dosud nezískali základy vzdělání poskytované základní školou speciální o dospělí občané s těžkým mentálním postižením, s více vadami nebo autismem, kterým dříve nebylo umožněno vzdělávání Formy vzdělávání v těchto případech jsou: kurz v trvání minimálně 1 rok či individuální výuka pod patronací SPC či učitele základní školy speciální podle individuálního vzdělávacího plánu a ve zdůvodněných případech i v domácí či ústavní péči). Pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, více vadami či autismem lze zřídit přípravný stupeň základní školy speciální. Základní vzdělání lze získat úspěšným absolvováním kurzu, který organizuje škola v denní či dálkové formě závěr zkouškou, výstupem je vysvědčení. Doplnění vzdělání poskytované základní školou možnosti: 12 vyhlášky č. 48/2005 Sb. - podmínkou účasti v kurzu je ukončená povinná školní docházka - kurzy organizuje pověřená základní či střední škola, uchazeč se hlásí u ředitele této školy - forma denní či dálková (nejvýše v délce jednoho školního roku) - konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denním či dálkovém kurzu - závěrečná zkouška je komisionální - neúspěšný uchazeč může složit opravnou zkoušku - po složení závěrečné zkoušky obdrží uchazeč vysvědčení - učební osnova kurzu neuvádí časové dotace hodin,neboť forma výuky v každém konkrétním kurzu vychází z individuálních možností školy i uchazeče Klíčová slova: metodický pokyn, kurz, doplnění vzdělání, vysvědčení, vzdělávací program, výuka Úkol: Porovnejte obsahovou náročnost kurzu s osnovou základní školy 14
15 Zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání: Zařazení do potřebné formy vzdělávání provede ředitel školy podle doporučení školského poradenského zařízení a se souhlasem zákonného zástupce žáka. Zařazení může předcházet diagnostický pobyt v délce dvou až šesti měsíců. Pokud ředitel běžné školy či speciální školy nezařadí žáka se zdravotním postižením, který má povinnost plnit školní docházku, do některé z forem vzdělávání, oznámí tuto skutečnost zákonnému zástupci žáka, krajskému úřadu a obci, v níž má žák trvalý pobyt. Do třídy pro žáky se zdravotním postižením, mohou být zařazeni i žáci bez zdravotního postižení jejich počet nemůže přesáhnout 25 % stanoveného nejvyššího počtu žáků ve třídě. Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků. Ve třídě běžné základní nebo střední školy či vyšší odborné školy lze (s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků) individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením. Charakteristika žáka postiženého více vadami: Jde o postižení několika vadami současně, a to takovými, které spolu příčinně nesouvisejí. Za postižení více vadami nelze považovat takové postižení, u něhož další vada vznikla druhotně jako důsledek vady primární (např. sluchová vada s následnou poruchou výslovnosti). Pojem slouží pro speciálně pedagogickou praxi jako sjednocující termín pro označení různých typů vícenásobného postižení, jako označení složitého celku. Pro potřeby speciálně pedagogické praxe rozlišujeme 3 základní skupiny: Společným znakem je mentální retardace. Ta je determinujícím faktorem pro nejvýše dosažitelný stupeň vzdělání a pro dosažitelnou míru výchovy. Je tedy mentální postižení pokládáno za dominantní. S mentální retardací se v kombinaci sdružují: - vady tělesné, vady řeči, poruchy chování - vady smyslové, vývojové poruchy učení Příklady: MR + zrakové postižení MR + sluchové postižení MR + hluchoslepí MR + těžké vady řeči MR + autismus MR + tělesné postižení Skupina dětí s kombinací vad, kde mentální retardace je vedoucí vadou, je nejpočetnější. Tito žáci jsou zpravidla vzděláváni ve speciálních školách, případně ve speciálních třídách běžných typů škol. Kombinace vad tělesných, smyslových a vad řeči. Příklady: - tělesné + zrakové postižení - zrakové + sluchové postižení - smyslové postižení + vnitřní onemocnění - tělesné, smyslové postižení + vývojová porucha učení či chování Žáci této skupiny se zařazují zpravidla do speciální školy s přihlédnutím k vadě, která vyžaduje náročnější speciálně pedagogickou péči. V případech mnohočetných těžších postižení je možno využít forem individuálního vzdělávání. Děti s lehčím kombinovaným 15
16 postižením (kompenzovatelným využitím korekčních pomůcek) je možno vzdělávat integrovaně v běžných školách. Samostatnou skupinu tvoří děti autistické a děti s autistickými rysy, u nichž byly zjištěny (diagnostikovány) další vady (mentální retardace, vady řeči, vady smyslové či tělesné). Péče o jedince s vícečetným postižením vyžaduje týmovou spolupráci odborníků, především speciálního pedagoga s pediatrem a dalšími odbornými lékaři, s psychologem a s pracovníky sociální sféry. Při rozhodování o nejlepším způsobu vzdělávání a výchovy (ve spolupráci s rodiči) se vychází z přesné diagnózy, hloubky a rozsahu obou či více postižení. Protože děti s kombinovanými vadami netvoří homogenní skupinu, ale naopak skupinu s velmi rozdílnou klasifikací a kombinací postižení, je k nim přistupováno velmi diferencovaně až zcela individuálně. A u t i s m u s = komplikovaná vada, která naruší vývoj komunikace v nejranějším dětství a zanechá dítě neschopné vytvářet normální mezilidské vtahy. Pro osoby s autismem je náš svět skládankou, jejíž dílky do sebe nezapadají. Triáda poškození: (autistické spektrum) o sociální interakce o komunikace o představivost 1943 Kanner (USA)poprvé popsal model chování, které nazval časný infantilní autismus. Aspergerův syndrom (podobně jako Kannerův syndrom) = jedna z podskupin souboru autistických poruch. (Asperger = Rakušan). Pervazivní vývojové poruchy spíše medicínské označení (hluboce zasahující). Jde vlastně o nejzávažnější poruchy mentálního vývoje člověka, které jsou vrozené. Jde o neschopnost dobře se orientovat v prostředí a vzájemně se dorozumět, jedinci často nechápou smysl a užití řeči, ani své či cizí emoce, neumí transformovat zkušenosti (to dříve již naučené) do jiných situací, mohou mít ze změn (porušení stereotypu) úzkost, zmatek. Značná část autistů má závažné poruchy chování. Problémy v diagnostikování triáda poškození se manifestuje různými způsoby. Poškození sociální interakce netečnost, zjevně stranění se, někdy nápadná spontánnost či afektovanost (typy: osamělý, pasivní, aktivní, formální apod.) Poškození sociální komunikace mluví na ostatní, ale ne s nimi, s velkými potížemi hovoří o svých pocitech či myšlenkách, obtížně chápou informace sdělené gestem či mimikou (ani gesta či mimiku nepoužívají či v neobvyklé a nepřiměřené formě), řeč mívá omezený obsah(cca u 50 % dětí s poruchou autistického spektra se řeč nerozvine vůbec pedagogické důsledky nedozírné) Poškozená představivost nedostatek představivosti ve hře s dětmi, hračkami i dospělými, tendence věnovat pozornost nedůležitým či triviálním aspektům, někdy omezený repertoár aktivit (pokud hra, tak strnulá a stereotypní), chybí chápání smyslu jakékoliv činnosti a chybí i motivace pro nějakou činnost Mezi variabilní rysy (obvykle se vyskytují, ale nejsou diagnosticky validní) patří problémy s řečí, abnormality vizuálního sledování a očního kontaktu, problémy s napodobováním pohybů a kontrolou pohybů, neobvyklá reakce na smyslové podněty, někdy nepřiměřené emocionální reakce, zvláštní dovednosti, problémy s chováním Aspergerův syndrom patří mezi poruchy autistického spektra (bývá diagnostikován v předškolním nebo mladším školním věku): o řeč a intelekt nebývá v mínusu o i děti výrazně nadané (naučí se samy číst, hrají šachy, citují z encyklopedií, znají napaměť jízdní řády apod.) 16
17 o mívají ale problémy: v chápání sociální situace empatického charakteru v chápání myšlení jiných (názor ) bývají samotáři často velmi (mimořádně) neobratné s kontrolou emocí a vlastního chování Integrační možnosti dětí s poruchou autistického spektra: Tzv. nízko či středně funkční autisti: integrace omezena nutnost specielně upravit prostory, aby každá činnost probíhala jinde (ale vždy tam) nutně vizualizovaný režim dne (předmětový, obrázkový, piktogramy apod.) Tzv. vysokofunkční autisti (jako je Aperg. syndrom): strukturovat činnosti (hru, práci, učení) strukturovat čas (v rámci režimu dne) řešit situace operativně (cenná je přítomnost kvalifikovaného asistenta) zabraňovat vzniku problému, analyzovat situace s dítětem využít metody tzv. kognitivně behaviorální terapie = svým přístupem umožníme dítěti porozumět světu, trénovat komunikaci, pracovní i sociální chování = téměř 100% naděje na zlepšení stavu (náročné na trpělivost a hlavně znalost problému) Rettův syndrom ze škály pervazivních vývojových poruch se vymyká je známa etiologie - vývojová porucha způsobená chromozómovou mutací - výskyt hlavně u dívek Projevy: mezi měsícem věku dochází k zastavení vývoje, ztrátě naučených dovedností, zpomalení růstu hlavy řeč postupně zaostává a vytrácí se typický projev dívek s Rett. syndromem = stereotypní pohyby rukou jako když se myje Perspektiva velmi nepříznivá (regrese, i fyzické obtíže = skolióza, úpadek motorických schopností). Klíčová slova: autismus, kompenzace, mentální retardace, více vad, vícečetné postižení Hluchoslepota Vrozenou či získanou hluchoslepotou trpí v ČR cca 1500 jedinců (relevantní statistika chybí). Problém definice hluchoslepoty: (v podstatě existují ve světě dva proudy popisu) První (lékařský) = specifikuje hluchoslepou jednostranně z pohledu stavu a fungování zrakového a sluchového analyzátoru (míra ztráty zraku a sluchu) Francie, Polsko. Druhý (ve smyslu funkční definice) = pohlíží na problém z hlediska vztahu postiženého k okolí, komunikace s ním a socializačních možností Norsko, Dánsko, Island a další. ČR (asi od roku 1992) se orientuje více na tzv. funkční definice současné postižení zraku a sluchu s problémy ve sféře psychiky i v oblasti sociální a vyžadující individuální přístup výchovného i vzdělávacího charakteru. Etiologie hluchoslepoty: (značná šíře) 17
18 o hereditární vlivy o virové i nevirové infekce a traumata (pre-, peri- či postnatální) o biologická neralost o rubeola matky v době těhotenství, syfilis, toxoplasmóza aj. o předčasný porod a následné umístění dítěte do inkubátoru o bakteriální meningitidy, intoxikace, mozkové nádory o v některých případech nelze příčinu v současné době zjistit Klasifikace hluchoslepých jedinců: totálně hluchoslepí úplná absence zraku i sluchu prakticky hluchoslepí zachovány minimální zbytky zraku a sluchu slabozrací neslyšící zbytky zraku a totální či praktická hluchota nedoslýchaví nevidomí zbytky sluchu a totální či praktická slepota slabozrací nedoslýchaví zachovány zbytky zraku i sluchu Kategorie hluchoslepých osob je značně heterogenní, totální hluchoslepota je v celém souboru zastoupena v cca 5 %. Předpokladem úspěšné práce a pomoci je vždy včasná a přesná diagnostika. Z hlediska dalšího vývoje dítěte je podstatné, zda se jedná o vrozenou či získanou hluchoslepou. Největší potíže, problémy, omezení: zvláštnosti v oblasti percepce různá intenzita změn ve vývoji sociálně-emocionálních a psychomotorických schopností problémy v rozvoji poznání závažná omezení a výpadky v oblasti řečové a mimořečové komunikace Reakce hluchoslepých dětí na běžné podněty jsou nulové nebo neadekvátní, je velmi silně omezena stimulace psychických funkcí, může být patrna naprostá netečnost vůči prostředí i dojít k hlubokému zaostávání v rozvoji schopností uspokojovat nejzákladnější lidské potřeby (speciální výcvik je nezbytný) postižení dvou klíčových smyslových orgánů! Rozvoj hluchoslepého dítěte je podmíněn včasným působením soustavy pedagogických, rehabilitačních a sociálních opatření. Pilířem úspěšného vývoje dítěte v rodině je vztah mezi ním a ostatními členy. Nárys současné koncepce výchovně vzdělávací péče: zřízení speciálních tříd pro hluchoslepé děti s výraznou personální dotací ve smyslu počtu i odborné kvalifikace zřízení speciálně pedagogického centra pro hluchoslepé (diagnostika, prognostická doporučení, spolupráce s dalšími školskými zařízeními) zajištění ambulantních pobytů ve speciálních třídách pro hluchoslepé (přizvány matky hluchoslepých dětí těsná spolupráce rodiny a školy) ambulantní péče v rodině, kdy dítě nemůže být přijato do zařízení a nelze ani realizovat ambulantní pobyty podíl odborníků SPC při zpracování individuálního plánu, docházka do rodiny Tato koncepce umožňuje i plynulé přechody dětí do jiných zařízení individuální posouzení. Komunikační možnosti (systémy): Lormova abeceda doteková abeceda, u které jsou jednotlivá písmena přiřazena jednotlivým místům na prstech a dlani Prstová abeceda existují jednoruční a dvouruční prstové abecedy 18
19 Jednoruční pochází ze Španělska využita k výuce neslyšících Odezírání Tadoma vnímání vibrací a svalových pohybů úst, tváří a krku mluvícího Znaková řeč a znakování ruku v ruce jednotlivé pojmy se znázorňují tzv. pohybovým kódem hluchoslepý pozice prstu a polohu dlaní vnímá hmatem Latinská abeceda psaní zvětšeným písmem (kontrast), psaní velkých tiskacích písmen do dlaně hluchoslepého, reliéfní latinka vnímaná hmatem Metoda ruce na ruce poprvé použita v Holandsku, nejčastěji využitelné u dětí Pozn.: LORM = pseudonym hluchoslepého básníka Heinricha Landesmanna z Mikulova ( ) sestavil dotykovou abecedu pro vlastní potřebu : LORM = Společnost pro hluchoslepé, Zborovská 62, Praha 5 : symbol hluchoslepoty = ČERVENOBÍLÁ hůl Metody speciální pedagogiky: Úspěšné řešení speciálně pedagogických problémů, úroveň činnosti speciálního pedagoga, systému vlivu (pozitivního) okolí a společnosti vůbec, závisí na: penzu znalostí dané problematiky, orientaci v důsledcích vhodného a nevhodného postupu všestranném posouzení z hlediska: somatického psychologického a sociálního vzdělávacího a výchovného na stanovení regulačních metod, které umožní postiženému dosáhnout optimální úrovně a kvality vzdělání, jednání, chování (optimální = maximálně možné). Výchozí základnou jsou diagnostické a prognostické postupy (diagnostika vstupní, průběžná, výstupní kontrolní, pomáhající objektivnímu posouzení a přispívající k prognóze a volbě terapie). K základním speciálně pedagogickým metodám patří: metoda historicko srovnávací (především v oblasti speciálně pedagogického výzkumu) metoda anamnestická metoda pozorování metoda pedagogického experimentu metoda rozhovoru metoda dotazníková metoda studia školní i jiné dokumentace metoda měření výkonů metody terapeutické, čili regulační: metoda reedukace metoda kompenzace metoda rehabilitace Metody jsou využívány spíše formou souboru z důvodu validnějších výsledků a následného využití pro speciálně pedagogickou praxi i teorii. Klíčová slova: metoda, metodika, validita, reedukace, rehabilitace, experiment, anamnéza Přiblížení některých metod: 19
20 metoda anamnestická označovaná jako životopisná či biografická. Jejím úkolem je sběr dat a údajů o jedinci se zvláštním zřetelem na patologické prvky a vysledování podmínek dosavadního vývoje (v rodině, škole, skupině, okolí apod.). Metoda zahrnuje 3 oblasti zájmu: - osobní anamnézu = zjištění průběhu vývoje, zmapování jednotlivých věkových období, ověření začátku nežádoucích projevů (tělesných, duševních, společenských), zachycení maxima informací lékařského charakteru, vývoje psychických funkcí složka rozumová, citová, volní, vlastnosti osobnosti - temperament, zájmy, charakterové rysy - rodinná anamnéza = cílem je postihnout příčiny poruch a vad (tělesných, duševních, které by mohly jedince ovlivnit dědičně (hereditárně). Je důležité odlišit záležitosti hereditární od vrozených, případně získaných (takto lze odhalit příčiny odchylek v činnostech, jednání a chování, protože mnohé nedostatky se přenáší napodobováním). Rodinná anamnéza poskytuje údaje o širší rodové skladbě (choroby, záchvatovitá onemocnění, objev povahových úchylek podivínství, zvláštní záliby, výstřednosti, speciální dovednosti, poruchy zraku, sluchu, řeči, intelektu), sňatek v příbuzenstvu apod. Je potřeba hereditární vlivy věcně analyzovat, nepřeceňovat ani nepodceňovat, pokud možno odlišit od jiných nedostatků. - sociální prostředí především otázky sociálních vztahů a vazeb handicapovaného. Zkoumá se situace v rodině (poměry, vztahy mezi rodiči a rodiči a dětmi, mezi sourozenci). U výchovných institucí posouzení celkového vlivu prostředí v mateřské škole, školní družině, dětském domově, internátech, sportovních a zájmových klubech, léčebnách, ozdravovnách, školách. Způsob hodnocení postiženého pedagogickými pracovníky, jeho postavení mezi spolužáky, jeho školní výsledky, prospěch, zvláštní výkony nebo nedostatky, specifičnosti v chování apod. metoda analýzy výsledků činnosti Je cenná jako pomůcka pro vstupní, průběžnou a výstupní diagnózu hodnocení výsledků školní práce, písemné úkoly, ruční a laboratorní práce, kresby, modely, dopisy, výtvarný či hudební projev, výslednost pracovní a zájmové činnosti (rozdíly). Tato metoda je zároveň vhodnou metodou terapeutickou (jde o činnostní terapii, arteterapii, muzikoterapii, teatroterapii či léčbu prací,učením, hrou. Výtvor dítěte má zpětný odraz, je důkazem vlastních dovedností, schopností a užitečnosti = motivační hodnota. Výsledky činnosti podávají výpověď o stavu handicapovaného jedince, o prožívání, o přístupu k poškození, o celkové úrovni. Tato metoda je i doplňkem ostatních diagnostických metod, vyžaduje však exaktní zpracování, dostatek podkladů k hodnocení a odbornou průpravu hodnotitele. metoda studia školní a jiné dokumentace jedná se prakticky o dokumentaci pedagogických pracovníků Každá metoda může přispět ke správnému posouzení jednotlivých problémů, usnadnit správnou prognózu a volbu terapeutických postupů. Důležité je, aby použití bylo komplexní, zaměřené na celou osobnost, na analýzu výchovných situací. Klíčová slova: terapie, diagnostická metoda, motivační hodnota, analýza Podle diagnózy a naznačené prognózy lze stanovit terapeutické, čili nápravné (regulační) metody: 20
ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
Více73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005
73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceVYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti: 17. února 2005 Vzhledem
VíceSměrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,
VíceVYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceKVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
VíceZměna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,
VícePRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ
PRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ Základní pilíře Základní právní předpisy Duševní porucha a její definice pro účely výchovné a vzdělávací Podmínky pro setrvání
VíceVyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA
Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: Forma zkoušky: Forma studia: 75-41-M/01
VíceZákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 103/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005
VícePříloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu Příloha č. 3: Doporučená rámcová struktura individuálního vzdělávacího programu 8 Příloha
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb. s účinností k 1.9.2014 Změny
VíceHlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy
Hlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 32/39 ze dne 17.12.2009 k návrhu Zásad pro sjednocení přístupu k integraci dětí, žáků a studentů
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceDODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU
Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
VíceLegislativní zabezpečení asistenta pedagoga
Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceVzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/
VíceDODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ
DODATEK č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA-ZÁBŘEH, BŘEZINOVA 52, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VíceSystém škol a školských poradenských zařízení
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj
VíceVěc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceVzdělávání žáků s těžší mentální retardací
Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA
Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně
VícePOJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY
V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění
VíceAgropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán
Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání
VíceLEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství
VíceDodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:
Dodatek č. 1 k ŠVP Obráběč kovů (platnost od 1. 9. 2013) Schváleno pedagogickou radou dne: 27. 6. 2017 Radě školy dáno na vědomí dne: 29. 8. 2017 Název školního vzdělávacího programu: Obráběč kovů Obor:
VíceSpeciálně pedagogické centrum pro vady řeči
Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,
VíceZprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER
Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný
VíceOkruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika
Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání
VíceMgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog
Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceIII. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb.,
III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů
VíceZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště
ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností
VíceZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VíceGymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Dodatek č. 1 ke všem školním vzdělávacím programům: TRADITIO LAMPADIS Čtyřleté všeobecné studium Osmileté studium s matematickou profilací Osmileté všeobecné studium
VíceŠkolní poradenské pracoviště
Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými
VíceIndividuální vzdělávací plán
I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody
VíceSpolečné vzdělávání. Pavel Zikl.
Společné vzdělávání Pavel Zikl e-mail: pavel.zikl@uhk.cz 1 Základní pojmy Co je společné vzdělávání? Co znamenají pojmy inkluze a integrace? Jak se vyvíjelo vzdělávání žáků se SVP? 2 Žák se speciálními
VíceZařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání
01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením
VíceOddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona
Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Pouska Konference: DOBRÁ PRAXE 17. 18. 10. 2018 Plzeň VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE
VíceINKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI
INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI Ing. David Fresar Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1 Krátce o škole: hlavní areál budov Učňovská 1, Praha 9 (Jarov) škola teorie a OV stavebních
VíceDodatek k ŠVP ZV č.1
Dodatek k ŠVP ZV č.1 Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Název školy: Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola, Hovorany, příspěvková organizace
VíceMetodické setkání zástupců škol KIPR
Metodické setkání zástupců škol Novela vyhlášky č.27/2016sb., Novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.,-č.1 A) tzv. letní novela - platnost od září, některá ustanovení platnost od 1. 9. a od 1.12. 2017 10-PLPP 13
VíceOpatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání
Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření č. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j.: MSMT-21703/2016-1
VícePodpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Žáci s PAS Poruchy autistického spektra jsou V MKN 10 (F.84) označeny jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy Dětský autismus, atypický
VíceČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2015, k provedení 19 a některých dalších ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
Více384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ
384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST
Více384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči
384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceŠkolský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.
Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Od 1.9. 2016 dochází k redefinici žáka. Namísto znevýhodnění, zdravotního postižení, statutu azylanta a sociálně znevýhodněného je definován žák s potřebou
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
Více129/2010 Sb. VYHLÁŠKA
129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
Více* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy
Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VíceVyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti: 17. února 2005 Ve znění
VíceVYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,
Více73/2005 Sb. VYHLÁKA ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
73/2005 Sb. VYHLÁKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Změna: 103/2014 Sb. Ministerstvo
VíceSpeciálně pedagogická diagnostika
Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
Více68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost. Právní činnost se zaměřením na mezinárodní vztahy Právní činnost se zaměřením sociálním
STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. Dr. Milady Horákové 447/60, 460 01 Liberec, Tel.: 485 131 035, Fax: 485 131 118, E-mail: prak@prak.cz, URL: http://www.prak.cz Bankovní spojení: ČSOB Liberec
VíceINDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN
INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Individuální vzdělávací plán (IVP) je jedním z podpůrných opatření, které slouží k podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným
VíceIntegrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1
Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????
VícePsychologické aspekty školní úspěšnosti
Psychologické aspekty školní úspěšnosti Co ovlivňuje školní úspěšnost vnější faktory učivo učitel a vyuč. metoda celkový kontext vzdělávání vnitřní faktory motivace vědomosti vlastnosti metoda učení biolog.
VíceMaturitní okruhy pro školní rok 2014/2015
Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA
Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: Forma zkoušky: Forma studia: 75-41-M/01
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VícePlatné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn
Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ 1 Úvodní ustanovení Zákon upravuje
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VícePlán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 1. Inspekční činnost ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce (dále ČŠI ) ve školách a školských zařízeních zapsaných do
VíceMetodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování
Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků
VíceIng. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008
Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009
VíceVzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50
Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Lehká mentální retardace U jedinců s LMP se hlavní problémy projeví až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze
VíceStřední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné Kamenomlýnská 2, Brno
Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné Kamenomlýnská 2, 603 00 Brno Právní forma: Příspěvková organizace Zřizovatel: MŠMT ČR, Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 IZO: 600
VícePROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2017/2018
PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2017/2018 vypracovala: Mgr.Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č. 561/2004
VíceLegislativní zabezpečení asistenta pedagoga
Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími
VíceKombinované vady, jejich vymezení
Kombinované vady, jejich vymezení 1. Speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením - zabývá se problematikou edukace (výchova a vzdělávání) osob, které vykazují příznaky současného výskytu více postižení
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
Více