Právní úprava evidence obyvatel

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce Právní úprava evidence obyvatel Hana Zouzalová 2006 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Právní úprava evidence obyvatel zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. -1-

2 -2-

3 OBSAH 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ POJMY PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY PŘI VEDENÍ EVIDENCE OBYVATEL SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA Informační systém evidence obyvatel Orgány veřejné správy Ministerstvo vnitra Krajské úřady Obecní úřady s rozšířenou působností Ohlašovny Ministerstvo informatiky Evidované osoby Státní občané ČR Cizinci s povolením k pobytu na území ČR Cizinci, kterým byl udělen azyl na území ČR Evidované údaje Státní občané ČR Cizinci s povolením k pobytu na území ČR a cizinci, kterým byl udělen azyl na území ČR Zdroje evidence obyvatel Využívání a poskytování údajů Využívání údajů jejich zpracovateli Poskytování údajů jiným orgánům veřejné správy Poskytování údajů obyvatelům Poskytování údajů vlastníkovi objektu Uchovávání údajů Ochrana osobních údajů

4 5.8.1 Ochrana soukromí a ochrana osobních údajů Povinnosti správce Povinnosti zpracovatele Povinnosti zaměstnanců správce a zpracovatele a dalších osob Práva subjektu údajů Kontrola údajů Odpovědnost Správněprávní odpovědnost Trestněprávní odpovědnost Občanskoprávní odpovědnost DE LEGE FERENDA Novela zákona o evidenci obyvatel Registry veřejné správy PRÁVNÍ ÚPRAVA V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE ZÁVĚR RESUMÉ POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

5 1 ÚVOD Cílem této diplomové práce je podat ucelený pohled na problematiku evidence obyvatel. Jedná se o téma, které se dotýká každého z nás, neboť důležité osobní údaje o občanech České republiky a vybraných skupinách cizinců jsou soustředěny právě v evidenci obyvatel. Vzhledem k připravované změně v oblasti budování registrů veřejné správy jde také o téma aktuální. Úvodní část práce věnuji vysvětlení základních pojmů, uvedení nejdůležitějších právních předpisů vztahujících se k problematice evidence obyvatel a historickému přehledu vedení evidence obyvatel na počítačích, která má v České republice počátky už v 70. letech 20. století. Stěžejní část práce je zaměřena na rozbor zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů (dále též ZEO ). Nejprve přiblížím informační systém, ve kterém je evidence obyvatel vedena. Jde o jeden ze základních informačních systémů veřejné správy. Dále vymezím, kterým orgánům je svěřen výkon státní správy v oblasti evidence obyvatel a jaké údaje jsou o jednotlivých skupinách osob vedeny. Poté se soustředím na využívání, uchovávání a ochranu vedených údajů a nakonec proberu odpovědnost za porušení povinností stanovených v souvislosti s evidencí obyvatel. V závěru práce rozeberu připravovanou novelu zákona o evidenci obyvatel a současně v průběhu práce upozorním na některé změny, které novela v případě, že bude schválena, přinese. V souvislosti s připravovaným vytvářením soustavy registrů veřejné správy přiblížím návrh zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy a poté se budu blíže zabývat registrem obyvatel, který by měl nahradit stávající evidenci obyvatel. S ohledem na členství České republiky v Evropské unii uvedu též souvislosti se Schengenským informačním systémem, do kterého by se měla Česká republika v nejbližší době zapojit. Na konci práce jsou připojeny dvě přílohy. První je formulář Žádosti o poskytnutí údajů z informačního systému a druhou je Návrh dalšího postupu -5-

6 v oblasti budování registrů veřejné správy, který schválila vláda v rámci chystané změny v registrech veřejné správy. Práce je sepsána podle právního stavu platného ke dni 1. ledna

7 2 ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole jsou vymezeny základní pojmy, se kterými budu dále pracovat. Některé z nich považuji za natolik důležité, že jsem je rozebrala podrobněji. veřejná správa Rozumí se jí správa veřejných záležitostí realizovaná veřejnou mocí. 1 Veřejná moc se dělí na státní moc představovanou státní správou a na zbývající veřejnou moc představovanou samosprávou. Historicky se veřejná správa členila na správu vnitřní [viz níže], správu vojenskou, správu finanční, správu zahraniční a správu justiční. Veškerá veřejná správa se původně nazývala policií a toto označení pro celou veřejnou správu bylo opuštěno teprve v období tzv. policejního státu, který termín policie začal vztahovat pouze na vnitřní správu. V období tzv. liberálního právního státu se potom obsah termínu policie ještě zúžil, neboť se v rámci vnitřní správy začalo diferencovat mezi pořádkovými funkcemi nařizovací povahy, nadále označovanými policie, a pečovatelskými funkcemi veřejné správy 2 (např. správa zdravotnictví, správa školství, správa dopravy, správa zemědělství a další 3 ). vnitřní správa V současné době je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci Ministerstvo vnitra. Mezi vnitřní věci je zařazena mj. evidence obyvatel. 4 informace Obecně je informací možné rozumět určité zjištění nebo znalost něčeho, které má být předáno jedním subjektem druhému; 5 jakýkoliv projev, který může mít 1) PRŮCHA, P. - POMAHAČ, R. Lexikon - správní právo. 1. vydání. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch, s ISBN ) PRŮCHA, P. - POMAHAČ, R. Lexikon - správní právo. 1. vydání. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch, s ISBN ) JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo - zvláštní část. 5. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s. 6. ISBN ) 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 5) SKULOVÁ, S. a kol. Základy správní vědy. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, -7-

8 smysl buď pro toho, kdo je sděluje, nebo toho, kdo sdělované přijímá. 6 V platném právním řádu není pojem informace pro účely informačních systémů veřejné správy [viz níže] definován. údaj Informace je pro právní účely nadřazeným pojmem pro údaj, poznatek, zprávu. 7 Možné je to dovodit také ze znění 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů [viz níže]. osobní údaj Osobní údaj je zvláštní skupinou údajů. Je jím jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjektem údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže jej lze přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. 8 citlivý údaj Zvláštní kategorií osobních údajů je citlivý údaj. Je to takový údaj, který vypovídá o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a také jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů s ISBN ) MATES, P. - MATOUŠOVÁ, M. Evidence, informace, systémy. 1. vydání. Praha: CODEX Bohemia, s. 27. ISBN ) MATES, P. - MATOUŠOVÁ, M. Evidence, informace, systémy. 1. vydání. Praha: CODEX Bohemia, s. 28, 36. ISBN ) 4 písm. a) a d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 9) 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů -8-

9 informační systém (dále též IS) Pojem informačního systému byl v českém právním řádu poprvé použit v zákoně č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, který byl zrušen zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Informačním systémem se rozuměl funkční celek zabezpečující cílevědomé a systematické shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování informací. 10 V současné době je pojem informačního systému vymezen v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších zákonů, ovšem pouze pro účely tohoto zákona. Informační systém je definován jako funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Tou je získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků. 11 Informační systémy existují v české legislativě pod různými názvy jako např. evidence (např. evidence obyvatel), rejstřík, seznam, registr apod. 12 Pro zajímavost je možné uvést, že v roce 2002 bylo v rámci výzkumné práce pro Ministerstvo informatiky zjištěno, že existuje celkem asi 1200 těchto různých informačních systémů. 13 informační systém veřejné správy I tento pojem má svou legislativní definici. 14 Rozumí se jím soubor 10) 4 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech 11) 2 písm. a) a b) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 12) SMEJKAL, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: C.H. Beck, s. 49. ISBN ) SMEJKAL, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: C.H. Beck, s ISBN ) 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy -9-

10 informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Důležité místo mezi informačními systémy veřejné správy zaujímají tzv. základní informační systémy veřejné správy, mezi které patří především evidence obyvatel, matrika, živnostenský rejstřík, obchodní rejstřík a katastr nemovitostí. 15 Kritéria, na základě kterých je informační systém zahrnut mezi tyto základní, jsou v literatuře 16 vymezena takto: jde o prvotní evidenci důležitých údajů jsou rozsáhle využívány při výkonu veřejné správy a moci pracuje s nimi většina ostatních informačních systémů veřejné správy jejich údaje jsou přebírány ve značné míře i soukromoprávními subjekty. 15) SMEJKAL, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: C.H. Beck, s ISBN ) SMEJKAL, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: C.H. Beck, s ISBN

11 3 PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY K problematice evidence obyvatel se vztahuje celá řada právních předpisů. V tomto přehledu uvedu jen ty nejdůležitější, některé další zmíním dále přímo v textu jednotlivých kapitol. Informační systém evidence obyvatel je informačním systémem veřejné správy 17 [viz 5.1] podle 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Ministerstvo vnitra 18 a správu na úseku evidence obyvatel vykonávají kromě Ministerstva vnitra také krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ohlašovny [viz 5.2]. 19 Jak je přímo v 22a ZEO uvedeno, působnosti stanovené orgánům samosprávy jsou výkonem přenesené působnosti. Vedení informačního systému evidence obyvatel tedy představuje součást výkonu státní moci a jako na takovou se vztahuje čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Stejné pravidlo je obsaženo také v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 20 Dále je třeba upozornit na čl. 7 odst. 1 a čl. 10 a zejména na jeho odst. 3 Listiny, které se vztahují k ochraně soukromí a osobních údajů [viz 5.8.1]. Důležitá je též souvislost s čl. 41 odst. 1 Listiny, ze kterého vyplývá, že práv uvedených jak v čl. 7 tak v čl. 10 je možné se domáhat přímo z Listiny a nikoliv pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Evidence obyvatel je na zákonné úrovni zpracována především v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, jehož rozbor bude proveden dále. Jak již bylo uvedeno výše, IS evidence obyvatel je informačním systémem veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy [viz 5.1]. Správcem je Ministerstvo vnitra, jehož působnost je upravena zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní 17) 3 odst. 1 ZEO 18) 3 odst. 1 ZEO 19) 3 násl. ZEO 20) Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů -11-

12 správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů [viz 5.2.1]. V IS evidence obyvatel se vedou osobní údaje podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů [viz 5.4]. Tyto údaje jsou vedeny o státních občanech ČR (zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů), cizincích s povolením k pobytu na území ČR (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území ČR (zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů) [viz 5.3]. -12-

13 4 VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY PŘI VEDENÍ EVIDENCE OBYVATEL 21 Počátky budování počítačové evidence obyvatel sahají do roku 1972, kdy bylo Ministerstvu vnitra uloženo připravit převedení evidence obyvatel na výpočetní techniku. Akce s názvem Centrální registr občanů (CRO) počítala s napojením CRO na ostatní informační systémy. V roce 1978 byl postup výstavby CRO změněn. Pro vytvoření CRO byly využity údaje ze zvláštních tiskopisů - registračních lístků, které občané vyplňovali nezávisle na současně probíhajícím Sčítání lidu, domů a bytů v roce Tento postup byl upraven ve vyhlášce federálního ministerstva vnitra 22 : 1 (1) Současně se sčítáním lidu, domů a bytů ke dni 1. listopadu 1980 bude provedeno mimořádné hlášení pobytu (dále jen "hlášení") československých státních občanů (dále jen "občané") podle této vyhlášky; rozhodným okamžikem pro toto hlášení je půlnoc z 31. října 1980 na 1. listopad (2) Údajů zjištěných hlášením bude použito při převedení ústřední evidence obyvatel na automatizované zpracování a při vytvoření centrálního registru občanů. (1) Hlášení se provede vyplněním registračního lístku. 3 Do běžného provozu byl CRO uveden až v roce Současně s provozem CRO byly dány do provozu též informační systémy Evidence obyvatel v experimentálních okresech. V roce 1991 byl zpracován nový projekt Evidence občanů s okresními registry občanů (ORO) a s centrálním registrem občanů (CRO). Všechny okresy byly postupně vybaveny novou výpočetní technikou a dostaly data z původního Centrálního registru občanů doplněná o údaje z experimentálních 21) RAK, A. - FLEISCHHANSOVÁ, A. Centrální registr obyvatel. Státní správa a samospráva, 1996, roč. 7, č. 5, s. 3, 8-9. ISSN: [cit. 30. ledna 2006] < 22) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 4/1980 Sb., o mimořádném hlášení pobytu občanů v souvislosti s převedením ústřední evidence obyvatel na automatizované zpracování -13-

14 okresů a ze Sčítání lidu, domů a bytů. V roce 1996 byl zákonem č. 272/1996 Sb. 23 zřízen Úřad pro státní informační systém (ÚSIS) [viz 5.2.5] jako ústřední orgán státní správy. 24 V roce 1999 byly schváleny dva dokumenty, týkající se rozvoje informačních systémů veřejné správy. Prvním byla Státní informační politika, 25 která pro svou realizaci předpokládala vypracování Akčního plánu. Ten byl v roce 2000 Úřadem pro státní informační systém sestaven. Druhým dokumentem byla Koncepce budování informačních systémů veřejné správy, 26 jejíž závěry měly být zapracovány do Akčního plánu. Tento vývoj se stal předpokladem pro přijetí zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. 27 Tímto zákonem byl zrušen Úřad pro státní informační systém a jeho působnost převzal nově vzniklý Úřad pro veřejné informační systémy [viz 5.2.5]. Úřad byl ústředním správním úřadem pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy. 28 V dubnu 2000 byl přijat zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, který zřídil nový informační systém evidence obyvatel [viz 5.1]. Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona č. 133/2000 Sb., IS evidence obyvatel bude obsahovat i databáze ze stávajícího Centrálního registru občanů. Úřad pro veřejné informační systémy byl v roce 2002 zrušen a nahrazen Ministerstvem informatiky [5.2.5]. Dne 24. března 2004 schválila vláda svým usnesením 29 Státní informační a 23) zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv 24) 2 odst. 1 bod 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev, ve znění zákona č. 272/1996 Sb. 25) Usnesení vlády České republiky ze dne 31. května 1999 č. 525, k návrhu státní informační politiky 26) Usnesení vlády České republiky ze dne 11. října 1999 č. 1059, k návrhu Koncepce budování informačních systémů veřejné správy 27) ZUKAL, J. Informační společnost: Důležitý nástroj evropské integrace. Veřejná správa [on line]. 2001, č. 22 [cit. 30. ledna 2006]. < 28) 4 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, v původním znění 29) usnesení vlády České republiky ze dne 24. března 2004 č. 265 o Státní informační a komunikační politice -14-

15 komunikační politiku (e-česko 2006), nový strategický dokument pro oblast informační společnosti a elektronických komunikací. Mezi hlavní úkoly, které byly vytyčeny, patří mj. připravení legislativní úpravy pravidel pro výměnu dat mezi orgány veřejné správy, postavení základních registrů veřejné správy a propojení základních informačních systémů subjektů veřejné správy [viz 6.2] ) Státní informační a komunikační politika e-česko Veřejná správa [on line]. 2004, č. 35 [cit ] < -15-

16 5 SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V současné době je evidence obyvatel upravena v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, v části první, hlavě I. Na tuto problematiku navazuje institut trvalého pobytu v hlavě II. a rodná čísla v hlavě III. Tento zákon nahradil zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Základní změny, které ZEO přinesl, jsou zmíněny již v Důvodové zprávě k ZEO: 31 výkon činnosti v oblasti evidence občanů byl převeden od Policie České republiky na okresní úřady, 32 evidence občanů byla rozšířena o evidenci cizinců s povolením k pobytu na území ČR a osob, kterým byl na území ČR udělen azyl 33 [viz a 5.3.3], ZEO zrušil kategorii přechodného pobytu, pro vedení evidence obyvatel byl zřízen IS evidence obyvatel 34 [viz 5.1], bylo umožněno poskytování údajů z IS evidence obyvatel jiným orgánům veřejné správy pro plnění jejich úkolů na základě zvláštních právních předpisů 35 [viz 5.6.2], byla rozšířena působnost Ministerstva vnitra o problematiku rodných čísel, 36 v některých řízeních se postupuje podle správního řádu ) Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel 32) 24 odst. 1 ZEO 33) 1 odst. 1 ZEO 34) 3 odst. 1 ZEO 35) 8 ZEO 36) 13 odst. 2 ZEO Dříve upraveno v 2 odst. 1 vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb., o rodném čísle: Rodné číslo určují zásadně okresní oddělení Českého statistického úřadu a okresní oddělení Slovenského statistického úřadu, popř. jiné oblastní statistické orgány republik vykonávající působnost okresních oddělení. 37) 18 ZEO Dřívější úprava v 19 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů: Na postup státních orgánů, organizací a občanů a na jejich úkony prováděné podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. -16-

17 5.1 INFORMAČNÍ SYSTÉM EVIDENCE OBYVATEL Evidence obyvatel je vedena v IS evidence obyvatel, který byl zřízen ZEO. Jedná se o IS veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. IS evidence obyvatel slouží pro výkon veřejné správy 38 a údaje v něm obsažené byly převedeny z Centrálního registru občanů [viz 4]. 39 V oblasti IS evidence obyvatel pracuje ZEO se třemi pojmy: správcem IS evidence obyvatel je Ministerstvo vnitra, 40 zpracovatelem údajů vedených v IS evidence obyvatel je Ministerstvo vnitra, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a ohlašovna [viz 5.2] 41 a uživatelem údajů z IS je krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obec a obecní úřad [viz 5.2 a 5.6.1]. 42 V souvislosti se správcem a zpracovatelem ZEO odkazuje na úpravu v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, kde je uvedeno, že správcem 43 je každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tímto zvláštním zákonem je např. i ZEO, který přímo uvádí, které orgány jsou pro Ministerstvo vnitra, jakožto správce, zpracovateli. Jde tedy o případ, kdy zpracovatel provádí zpracování osobních údajů přímo na základě zákona. Zpracovatelem je pak každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona. 44 Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo jejich kombinování, blokování a likvidace. 45 Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, pro své 38) 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy 39) Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel 40) 3 odst. 1 ZEO 41) 3 odst. 5, 3a odst. 1, 4 a 5 ZEO 42) 3a odst. 1, 4 a 5 ZEO 43) 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 44) 4 písm. k) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 45) 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů -17-

18 účely pojem správce také vymezuje: správcem chápe subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá. 46 Vidíme, že obě dvě definice správce jsou téměř stejné až na to, že zákon č. 101/2000 Sb. hovoří o osobních údajích, kdežto zákon č. 365/2000 Sb. o informacích. Jak bylo uvedeno výše [viz 2], osobní údaj je vždy informací, můžeme tedy dovodit, že ustanovení v zákoně č. 365/2000 Sb. týkající se správců IS veřejné správy se vztahují také na Ministerstvo vnitra, i když to přímo v ZEO uvedeno není [viz a ]. Další pojem, který zákon č. 365/2000 Sb. zavádí, je provozovatel. Je jím subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje. 47 Informační činností je získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. 48 Také zde můžeme na základě předchozího postupu dovodit, že pojem zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. je pojem podřaditelný pod pojem informační činnost podle zákona č. 365/2000 Sb. Ustanovení v zákoně č. 365/2000 Sb., které se týkají provozovatele, se vztahují také na zpracovatele podle zákona č. 101/2000 Sb. [viz a ]. Zákon č. 365/2000 Sb. dále uvádí, že práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony nejsou tímto zákonem dotčeny. Jako příklad zvláštního zákona je uveden zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Dále je za tento zvláštní zákon možné považovat i ZEO [viz 5.8.2, a ]. Pojem uživatel není v ZEO, v zákoně č. 101/2000 Sb., ani v zákoně 46) 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy 47) 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy 48) 2 písm. a) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy -18-

19 č. 365/2000 Sb. vysvětlen. Nepochybně se jím ale rozumí ten, kdo údaje využívá. Jak je v ZEO uvedeno, údaje mohou být orgány veřejné správy využívány, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti [viz 5.6.1]. V IS evidence obyvatel se vedou údaje o obyvatelích. Obyvatelem [viz 5.3] se pro účely ZEO rozumí: státní občan ČR cizinec s povolením k pobytu na území ČR cizinec, kterému byl udělen azyl na území ČR. Zákon taxativně vymezuje údaje, které se o jednotlivých skupinách obyvatelů vedou [viz 5.4]. Dále je upraveno, jakým způsobem je IS evidence obyvatel vytvářen, jaké jsou jeho zdroje [viz 5.5], možnost poskytování údajů z IS [viz 5.6], kontrola těchto údajů [viz 5.9], postup pro jejich uchovávání [viz 5.7], povinnosti pro určité subjekty [viz 5.8] a odpovědnost [viz 5.10]. 5.2 ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY V ZEO jsou uvedeny tyto orgány vykonávající státní správu v oblasti evidence obyvatel: 49 Ministerstvo vnitra [viz 5.2.1], krajské úřady [viz 5.2.2], obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (souhrnně nazývány jako obecní úřady obcí s rozšířenou působností ) [viz 5.2.3], obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady (souhrnně označovány jako ohlašovna ) [viz 5.2.4]. Vzhledem k tomu, že informační systém evidence obyvatel je informačním systémem veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy [viz 5.1], dotýká se problematiky evidence obyvatel též 49) 2 ZEO -19-

20 činnost Ministerstva informatiky. Souvislosti budou vysvětleny níže [viz 5.2.5]. Orgány samosprávy vykonávají správu na úseku evidence obyvatel v rámci přenesené působnosti Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci [viz 2], mezi které patří mj. problematika jména a příjmení, matrik, státního občanství, občanských průkazů, hlášení pobytu a evidence obyvatel. 51 Plněním úkolů týkajících se evidence obyvatel byl pověřen Odbor správních činností. Mezi jeho úkoly patří zejména: 52 zajišťování výdeje údajů z IS evidence obyvatel, zpracovávání statistiky na úseku evidence obyvatel, řízení výkonu činností na úseku evidence obyvatel, koordinace a kontrola činnosti krajských a obecních úřadů. Ministerstvo vnitra je správcem IS evidence obyvatel [viz 5.1]. Je také zpracovatelem údajů vedených v IS evidence obyvatel, které jsou potřebné pro plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem (např. zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů). 53 Ministerstvo zpracovává, na rozdíl od krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a ohlašovny, veškeré údaje vedené o obyvatelích v IS [viz až a 5.4]. ZEO výslovně neuvádí, že by Ministerstvo vnitra bylo i uživatelem údajů vedených v IS evidence obyvatel, přesto jím jistě je. Vyplývá to z toho, že ostatní uživatelé, tj. krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obec a obecní úřad jsou uživateli všech údajů v IS kromě údajů o osvojeném dítěti [viz až 5.2.4], přičemž pokud by uživatelem nebylo ani Ministerstvo vnitra, není už zákonem o evidenci obyvatel stanoven žádný subjekt, který by mohl údaje o osvojeném dítěti využívat. 50) 22a ZEO 51) 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky 52) [cit. 1. února 2006] < 53) 3 odst. 5 ZEO -20-

21 Tuto nejasnost vyřeší připravovaná novela ZEO [viz 6.1], která výslovně označuje Ministerstvo vnitra za uživatele. Zpracovateli údajů pro Ministerstvo vnitra jsou krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ohlašovny [viz až 5.2.4, 5.4 a 5.5] Krajské úřady Působnost krajského úřadu vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy. 54 Krajský úřad je pro Ministerstvo vnitra zpracovatelem údajů vedených v IS o obyvatelích, kteří mají nebo měli ve správním obvodu krajského úřadu poslední pobyt. Těmito údaji jsou údaje o nabytí nebo pozbytí státního občanství těchto obyvatel 55 [viz 5.4 a 5.5]. Krajský úřad je dále uživatelem údajů o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají ve správním obvodu příslušného krajského úřadu povolen pobyt [viz a 5.3.3]. Krajský úřad může využívat všechny vedené údaje [viz 5.4] kromě: údajů o osvojeném dítěti v případě občana ČR [viz písm. o)], údajů o osvojeném dítěti, pokud je obyvatelem [viz písm. p)] v případě cizinců s povolením k pobytu na území ČR a cizinců, kterým byl udělen azyl na území ČR. Krajský úřad může údaje využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti Obecní úřady s rozšířenou působností ZEO používá souhrnný název obecní úřad obce s rozšířenou působností, pod který jsou zahrnuty: obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst. 54) 3a odst. 2 ZEO 55) 3a odst. 1 a 7 písm. a) ZEO -21-

22 Obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro Ministerstvo vnitra zpracovatelem těch údajů, které jsou mu předávány ohlašovnami, matričními úřady a soudy prvního stupně. 56 Konkrétně se jedná o tyto údaje: - údaje o změně, zrušení nebo ukončení trvalého pobytu občana - údaje o místech zákazu pobytu obyvatele a době jeho trvání vyplývající z rozhodnutí soudu - jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení - rodné číslo - datum a místo narození - datum a místo uzavření manželství, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo, popřípadě, nebylo-li mu přiděleno, datum narození, datum a místo rozvodu, datum prohlášení manželství za neplatné - změna jména, popřípadě jmen, příjmení - změna pohlaví - rodné číslo otce a matky, pokud jim nebylo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození - státní občanství otce a matky dítěte narozeného na území ČR cizincům s povolením k pobytu na území ČR nebo cizincům, kterým byl udělen azyl na území ČR - datum a místo úmrtí - pravomocná rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům - pravomocná rozhodnutí o prohlášení za mrtvého - údaje o změnách názvů ulic a popisných čísel, popřípadě orientačních čísel, domů nebo evidenčních čísel staveb určených k individuální rekreaci. Dále bude uvedeno, kterým orgánem jsou jednotlivé údaje obecnímu úřadu s rozšířenou působností předávány [viz 5.5]. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je také uživatelem údajů o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají ve správním obvodě příslušného úřadu povolen pobyt [viz a 5.3.3]. Stejně jako krajský úřad 56) 7 písm. b) a 6 a 6a ZEO -22-

23 může i obecní úřad obce s rozšířenou působností využívat všechny údaje kromě údajů o osvojeném dítěti a jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti Ohlašovny Ohlašovnou ZEO rozumí: obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, na území vojenských újezdů újezdní úřady. Újezdní úřad je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Státní správu na území újezdu vykonává v rozsahu úkolů, které stanoví zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiné zvláštní právní předpisy, správní úřad s názvem újezdní úřad. Tímto zvláštním předpisem je např. i ZEO. V čele újezdního úřadu je přednosta. 58 Ohlašovna zpracovává pro Ministerstvo vnitra takové údaje vedené v IS evidence obyvatel, které předává obecnímu úřadu s rozšířenou působností a Ministerstvu vnitra [viz 5.5]: 59 - údaje o změně, zrušení nebo ukončení trvalého pobytu občana - údaje o místech zákazu pobytu obyvatele a době jeho trvání vyplývající z rozhodnutí soudu - údaje o změnách názvů ulic a popisných čísel, popřípadě orientačních čísel, domů nebo evidenčních čísel staveb určených k individuální rekreaci. - údaje o změnách názvu obce nebo městských obvodů či městských částí v případě magistrátu územně členěného statutárního města Dále bude uvedeno, kterým úřadům jsou jednotlivé údaje předávány [viz 5.5]. Za uživatele je označena pouze obec a obecní úřad, nikoliv též újezdní úřad ) 4 ZEO 58) 30 odst. 1, 35 odst. 1 a 36 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů 59) 5, 6 a 7 ZEO 60) 5 ZEO -23-

24 Přesto se domnívám, že jím újezdní úřad také je. V zákoně č. 222/1999, o zajišťování obrany České republiky, je uvedeno, že pro zajišťování práv a povinností fyzických osob, kterým byl povolen pobyt na území újezdu, újezdní úřad mj. uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle zvláštních právních předpisů. Dále je uvedeno, že újezdní úřad při výkonu státní správy plní další úkoly pro zabezpečování potřeb obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle zvláštního právního předpisu. 61 Zuto domněnku potvrzuje také připravovaná novela ZEO [viz 6.2], která v bodě 16. uvádí možnost omezit zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů z IS evidence obyvatel obyvateli, případně jeho zákonnému zástupci, krajským úřadů, obecním úřadům obce s rozšířenou působností a ohlašovnám nebo jiným orgánům veřejné moci. Jelikož zpřístupnění tohoto záznamu je jedním z projevů využívání údajů [viz až 5.2.4], domnívám se, že uživatelem jsou všechny ohlašovny, tedy i újezdní úřady. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň jsou statutární města, která se mohou členit na městské obvody nebo městské části, ve kterých plní funkci obecního úřadu úřady městských částí nebo obvodů. Proto i oni jsou uživateli údajů vedených v IS evidence obyvatel. 62 Jak uvádí ZEO, obec a obecní úřad (přesněji řečeno ohlašovna) může využívat údaje o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají ve správním obvodu příslušného obecního úřadu povolen pobyt [viz a 5.3.3]. Využívány mohou být veškeré vedené údaje, kromě údajů o osvojeném dítěti, a to za podmínky, že jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti Ministerstvo informatiky Ministerstvo informatiky je ústředním orgánem státní správy pro informační a komunikační technologie, pro elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu. 64 Ministerstvo informatiky mj. zajišťuje rozvoj, výstavbu a metodické řízení IS 61) 37 odst. 2 a 3 zákona č. 222/1999, o zajišťování obrany České republiky 62) 4 a 5 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 63) 5 ZEO 64) 18 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky -24-

25 veřejné správy. 65 Původně měl správu v této oblasti vykonávat Úřad pro státní informační systém, který byl zřízen zákonem č. 272/1996 Sb. 66 jako ústřední orgán státní správy, 67 který však neměl pro svou činnost stanoveny žádné kompetence. Zrušen byl zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a nahrazen Úřadem pro veřejné informační systémy, který převzal jeho působnost. 68 Nově vzniklý úřad byl ústředním správním úřadem pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy. Také tento úřad byl zrušen a zákonem č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, nahrazen Ministerstvem informatiky. 69 IS evidence obyvatel je jedním z IS veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Ministerstvo informatiky např. zajišťuje tvorbu standardů informačních systémů veřejné správy, 70 kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených zákonem č. 365/2000 Sb. a za jejich porušení může ukládat pokuty [viz 5.8.2, a ], vydává Věstník Ministerstva informatiky ) [cit. 1. února 2006] < 66) zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv 67) 2 odst. 1 bod 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev, ve znění zákona č. 272/1996 Sb. 68) 11 odst. 2 ve spojení s 4 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, v původním znění 69) Nebylo výslovně uvedeno, že Ministerstvo informatiky převzalo působnost Úřadu pro veřejné informační systémy, ale v 2 zákona č. 517/2002 Sb. bylo uvedeno, že v zákoně č. 2/1969 Sb. se doplňuje "Ministerstvo informatiky" a ruší "Úřad pro veřejné informační systémy" a v 3 zákona č. 517/2002 Sb., že v zákoně č. 365/2000 Sb. se slova "Úřad pro veřejné informační systémy" nahrazují slovy "Ministerstvo informatiky". 70) 2 písm. f) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy: standardem informačních systémů veřejné správy je soubor pravidel pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy uveřejněný ve Věstníku Ministerstva informatiky. 71) 4 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a), j), 7 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy -25-

26 5.3 EVIDOVANÉ OSOBY V IS evidence obyvatel se vedou údaje o obyvatelích. Obyvatelem se pro účely ZEO rozumí: 72 státní občan ČR cizinec s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území ČR a cizinec, který na území ČR pobývá na základě uděleného dlouhodobého víza (souhrnně označován jako cizinec s povolením k pobytu na území ČR ) cizinec, kterému byl udělen azyl na území ČR. Druhé dvě skupiny obyvatel jsou v IS evidence obyvatel evidováni až od Státní občané ČR Způsoby nabývání a pozbývání státního občanství jsou vymezeny v zákoně č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Doklady prokazující české státní občanství jsou: občanský průkaz, cestovní doklad, osvědčení, popřípadě potvrzení o státním občanství ČR, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li v něm uveden údaj o státním občanství ČR Cizinci s povolením k pobytu na území ČR Pod tímto pojmem rozumí ZEO: cizince s povolením k pobytu, cizince s povolením k přechodnému pobytu, cizince s povolením k trvalému pobytu na území ČR, cizince, kteří na území ČR pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza. 72) 1 odst. 1 ZEO 73) 29 ZEO 74) 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky -26-

27 ZEO odkazuje na zvláštní úpravu v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. V tomto zákoně je definován pojem cizince: 75 rozumí se jím fyzická osoba, která není státním občanem ČR, včetně občana Evropské unie. Cizinci se tedy dělí na dvě skupiny: občané Evropské unie 76 ostatní cizinci. Dále zákon č. 326/1999 Sb. upravuje jednotlivé typy pobytů cizinců na našem území: a) přechodný pobyt 77 - cizinec může na území ČR pobývat přechodně, a to: bez víza, na základě uděleného krátkodobého víza, na základě uděleného dlouhodobého víza, - vízum k pobytu nad 90 dnů - dlouhodobé vízum smluvních států na základě uděleného diplomatického víza, na základě uděleného zvláštního víza, na základě povolení k dlouhodobému pobytu, 78 nebo na základě výjezdního příkazu. Vízum nelze udělit občanu Evropské unie. 79 b) trvalý pobyt 80 - cizinec může na území ČR pobývat trvale na základě: povolení k pobytu, nebo rozhodnutí příslušného orgánu o svěření cizince do náhradní výchovy, jestliže je alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území ČR nebo se na území ČR nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. Povolení k pobytu nelze udělit občanu Evropské unie. 75) 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky 76) Smlouva o založení Evropského společenství 77) 17 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky 78) 42 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky 79) 51 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky 80) 64a a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky -27-

28 c) pobyt občana Evropské unie a jeho rodinných příslušníků na základě zvláštního pobytového povolení: 81 povolení k přechodnému pobytu, nebo povolení k trvalému pobytu. Pokud srovnáme výčet cizinců podle ZEO, o kterých se vedou údaje v IS evidence obyvatel, a druhy pobytů, které upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, vidíme, že formulace použitá v ZEO je dosti nejasná. Nesrovnalost vyplývá ze skutečnosti, že pokud jsou podle ZEO evidovány údaje o cizincích s povolením k trvalému pobytu, proč ZEO uvádí zvlášť, že jsou evidováni též cizinci pobývající na území ČR na základě povolení k pobytu, který je jedním z druhů trvalého pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb. Obdobná situace nastává u cizinců pobývajících na území ČR na základě povolení k přechodnému pobytu a na základě uděleného dlouhodobého víza, které je podle zákona č. 326/1999 Sb. jedním z druhů přechodného pobytu. Objasnění nám může přinést 159 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., který uvádí, že Policie České republiky předá údaje z informačního systému (provozovaného Policií České republiky, nikoliv z IS evidence obyvatel) vztahující se k cizincům s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, zvláštním pobytovým povolením a cizincům, kteří na území pobývají na vízum k pobytu nad 90 dnů, do 10 dnů ode dne jejich získání Ministerstvu vnitra. Vidíme, že jde přesně o ty kategorie cizinců, o nichž jsou v IS evidence obyvatel podle ZEO vedeny údaje: pobytem ZEO jistě myslí dlouhodobý pobyt a trvalý pobyt přechodným pobytem a trvalým pobytem pobyty na základě zvláštního pobytového povolení a dlouhodobé vízum nečiní problémy, neboť vízum k pobytu nad 90 dnů je druhem dlouhodobého víza. Povolení k dlouhodobému pobytu a k trvalému pobytu na základě povolení k pobytu je vydáno formou průkazu o povolení k pobytu. Povolení k trvalému 81) 87a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky -28-

29 pobytu na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření cizince do náhradní výchovy je vydáno formou potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území. Zvláštní pobytového povolení je vydáno ve formě průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství Cizinci, kterým byl udělen azyl na území ČR ZEO v tomto místě odkazuje na zvláštní úpravu v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu. Azylantem je cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl; 82 azylant má na území ČR trvalý pobyt. 83 Azyl se uděluje ve formě průkazu povolení k pobytu azylanta. 5.4 EVIDOVANÉ ÚDAJE Údaje evidované v IS evidence obyvatel jsou údaji osobními podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Vyplývá to z 3 odst. 1 ZEO, který uvádí, že Ministerstvo vnitra je správcem IS evidence obyvatel podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů [viz 5.1]. Samotný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů uvádí, že se vztahuje na osobní údaje zpracovávané státními orgány, orgány územní samosprávy, jinými orgány veřejné moci a fyzickými a právnickými osobami. 84 Tento zákon dále uvádí jako zvláštní kategorii osobních údajů citlivé údaje [viz 2]. 85 Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů. Subjektem údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. 86 ZEO taxativně vyjmenovává, jaké údaje se vedou o jednotlivých skupinách obyvatel. O všech vedených údajích se také zpracovávají a vedou jejich změny ) 2 odst. 5 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 83) 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 84) 3 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 85) 4 písm. a) a b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 86) 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 87) 3 odst. 6 ZEO -29-

30 5.4.1 Státní občané ČR O občanech se vedou tyto údaje: 88 a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území ČR, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, m)rodné číslo manžela; je-li manželem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, n) rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, o) údaje o osvojeném dítěti: - stupeň osvojení, - původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, - původní a nové rodné číslo dítěte, - datum a místo narození, - rodná čísla osvojitelů, 88) 3 odst. 3 ZEO -30-

31 - datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, p) záznam o poskytnutí údajů [viz a 5.6.3], q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území ČR, vede se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí Cizinci s povolením k pobytu na území ČR a cizinci, kterým byl udělen azyl na území ČR O těchto obyvatelích se vedou následující údaje: 89 a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu, h) číslo a platnost povolení k pobytu, i) počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území ČR, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, m)jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo; je-li manžel cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného 89) 3 odst. 4 ZEO -31-

32 zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, p) údaje o osvojeném dítěti, pokud je obyvatelem: - stupeň osvojení, - původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, - původní a nové rodné číslo dítěte, - datum a místo narození, - rodná čísla osvojitelů, - datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, q) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, r) záznam o poskytnutí údajů [viz a 5.6.3], s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území ČR, vede se stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. Srovnáme-li definici citlivého údaje, jak ji uvádí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, s výčtem vedených údajů v IS evidence obyvatel, vidíme, že: údaj vedený o občanu ČR pod písmenem j) - zákaz pobytu a údaj vedený o druhých dvou skupinách obyvatel pod písmenem q) - vyhoštění odpovídají vymezení citlivého údaje, neboť jím je osobní údaj vypovídající mj. o odsouzení za trestný čin. ZEO v tomto místě přímo odkazuje na úpravu v zákoně č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, 90 který uvádí, že zákaz pobytu i vyhoštění jsou tresty. 91 Jedná se tedy o citlivé údaje. 90) Konkrétně 57a a 57 trestního zákona 91) 27 trestního zákona -32-