V ZKUMNÉHO ÚSTAVU ROSTLINNÉ V ROBY Praha-Ruzynû

Transkript

1 V ZKUMNÉHO ÚSTAVU ROSTLINNÉ V ROBY Praha-Ruzynû

2 V zkumného ústavu rostlinné v roby Praha-Ruzynû

3 2 60 LET VÚRV V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha-Ruzynû Publikace 60 LET V ZKUMNÉHO ÚSTAVU ROSTLINNÉ V ROBY Vydal: V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha-Ruzynû, Drnovská 507, Praha 6 Editofii: dr. Jaroslava Ovesná, Jana DoleÏalová KoláÏ na obálce: Ing. Miroslav Klíma, Ph.D. Grafická úprava a zlom: Jaroslav Salaã Tisk a litografie: NVT Repro Poãet v tiskû: Praha, VÚRV, v.v.i., 2011 ISBN:

4 60 LET VÚRV 3 V ZKUMN ÚSTAV ROSTLINNÉ V ROBY, v. v. i., Praha-Ruzynû slaví v tomto roce 60 let od svého zaloïení. Ministerstvem zemûdûlství byl v roce 1951 nejprve zfiízen Ústfiední v zkumn ústav rostlinné v roby v Praze, kter se stal pokraãovatelem ãinnosti jiï dfiíve zaloïen ch dvou zemsk ch v zkumn ch ústavû. VÚRV nebyl zajisté první institucí v âechách, která se zemûdûlsk m v zkumem zab vá a zab vala. JiÏ v roce 1770 vznikly první Vlastenecké hospodáfiské (coï tehdy znamenalo zemûdûlské) spoleãnosti, které kromû popularizace vûdeckého a technického pokroku provádûly a zaji Èovaly první v zkumné projekty se zemûdûlskou tematikou. Tyto spoleãnosti pracovaly více neï sto let. Na ãinnost tûchto spoleãností navázala Fyziokratická spoleãnost, která zaji Èovala kromû zemûdûlského v zkumu i poradenství pro sedláky. Její ãinnost byla ukonãena aï po vzniku âeskoslovenska. V druhé polovinû 19. století zaãala pracovat Zemûdûlská a chemická kontrolní stanice v Praze (jak si dne ní ÚKZÚZ) s urãit m podílem zemûdûlského v zkumu. Postupnû zaãaly pracovat Zemûdûlské rady, jejichï náplní bylo zku ebnictví a v zkum. Tyto rady iniciovaly zaloïení V zkumné stanice hospodáfisko-zemûdûlské a fyziologické v Praze s jiï strukturovan m uspofiádáním podle zemûdûlsk ch oborû a o rok pozdûji téï v Brnû. Po zaloïení âeskoslovenska byla v Praze v roce 1919 V zkumná stanice restrukturalizována na Státní v zkumné ústavy pro v robu rostlinnou se ãtyfimi ústavy biochemick m, biologick m, ovocnáfisko-vinafisk m a fytopatologick m. V roce 1922 vznikl dal í ústav a to lukafisko-pastvináfisk. V Brnû podobnû vznikl Zemsk v zkumn ústav zemûdûlsk. Tyto ústavy pracovaly aï do roku 1951, kdy vznikl V zkumn ústav rostlinné v roby. První dva roky pracoval ústav v Praze-Dejvicích, v pomûrnû patn ch prostorov ch podmínkách, v roce 1953 byl pfiestûhován do objektû Zemského pomologického ústavu v Ruzyni, kde je VÚRV umístûn dodnes. VÚRV pfii svém vzniku absorboval fiadu v znamn ch zemûdûlsk ch odborníkû a v zkumníkû z ústavû Státního v zkumného ústavu pro v robu rostlinnou. Rozvíjel se velice rychle a jiï tfii roky od svého zaloïení mûl více neï 300 zamûstnancû na velmi vysoké odborné úrovni. PÛvodní orientace VÚRV zaloïená na nûkolik základních vûdních oborech rostlinné v roby a s rostlinnou v robou souvisejících, koncipovan ch jiï prvním fieditelem Konstantinem Mostovojem (na snímku), zûstala prakticky do souãasnosti.

5 4 60 LET VÚRV Od svého zaloïení aï do dne ka si ústav uchoval ãlenûní na oddûlení: genetiky a lechtûní, fyziologie rostlin, chemie, mikrobiologie, pûdoznalství, v Ïivy rostlin, ochrany rostlin, agrotechniky. S rûstem poãtu zamûstnancû, roz ifiováním odborné náplnû a problematiky se oddûlení mûnila na sektory, posléze ústavy aï po dne ní odbory. Kromû pûdoznalectví vyãlenûného v 80. letech z VÚRV jsou ostatní obory souãástí dne ních odborû, jejichï problematika se postupnû roz ifiovala o nové ãinnosti, napfi. moderní obory molekulární biologie. V roce 1955 byl zaloïen první dlouhodob osevní pokus v Ruzyni pro v zkum minerálního a organického hnojení rostlin a pûdní úrodnosti. V dal ím roce pak i na deta ovan ch pracovi tích. Pfiedstavuje se tak jedno z cenn ch dûdictví po zakladatelské generaci pracovníkû VÚRV. Vlastní rozvoj a rûzné organizaãní zmûny v zkumného ústavu probíhaly po celou dobu jeho existence. V roce 1968 byl název zmûnûn na V zkumné ústavy rostlinné v roby v Ruzyni a v roce 1978 byl název zmûnûn na V zkumn ústav rostlinné v roby v Praze-Ruzyni. V roce 1984 byl k VÚRV pfiipojen V zkumn ústav základní agrotechniky v Hru ovanech a v roce 1989 Ústav vûdeck ch soustav hospodafiení. V roce 1990 byl z VÚRV vyãlenûn odbor základní agrotechniky v Hru ovanech a v roce 1992 byl zru en odbor poradenství (ÚVSH) a rozhodnutím MZe byla v roce 1993 bez náhrady zru ena i pomûrnû rozsáhlá síè poradensk ch stanic. V souãasné struktufie existuje ústav od roku V roce 1994 do lo k pfiipojení zbytku V zkumného a lechtitelského ústavu zeleniny v Olomouci, v roce 1995 k pfiipojení Oddûlení ochrany zásob z V zkumného ústavu potravináfiského a v roce 2000 byly k VÚRV pfiipopojeny v zkumné stanice travních ekosystémû v Liberci a Jevíãku. Na základû Rozhodnutí MZe ã.j / ze dne se s úãinností od stává VÚRV vefiejnou v zkumnou institucí (v.v.i.). VÚRV je v souãasné dobû tvofien pûti základními odbory: odborem genetiky, lechtûní a kvality produkce, odborem rostlinolékafisk m, odborem agroekologie, odborem v Ïivy rostlin a odborem polních pokusû. V souvislosti s novû vytváfienou koncepcí zemûdûlského v zkumu jsou formulovány hlavní smûry v zkumu pro cel ústav. Definovány byly ãtyfii základní smûry v zkumu: (1) Genetické a lechtitelské technologie a materiály pro zlep ování biologického potenciálu plodin (2) Ochrana rostlin a jejich produktû pfied kodliv mi organismy (3) Systémy trvale udrïitelného obhospodafiování zemûdûlské pûdy (4) Integrovaná v Ïiva rostlin ve vztahu ke kvalitû produkce a ochranû prostfiedí V rámci odborû je tradiãnû zachována struktura jednotliv ch oddûlení podle hlavní ãinnosti ãi vûdního oboru, v posledních letech se stává základní strukturou ãlenûní na fie itelské t my podle fie ené problematiky. V souãasnosti patfií k VÚRV je tû dvanáct v zkumn ch a pokusn ch stanic rozmístûn ch po celé âeské republice, které zaji Èují pokusnickou ãinnost. Maximálního poãtu zamûstnancû dosahoval VÚRV poãátkem 90. let po zaãlenûní Ústavu vûdeck ch soustav hospodafiení a Ústavu základní agrotechniky v Hru ovanech. V té dobû mûl témûfi 1130 zamûstnancû. V roce 1992 probûhlo ve VÚRV v âr vûbec první

6 60 LET VÚRV 5 mezinárodní hodnocení za úãasti 25 zahraniãních a 12 domácích odborníkû. Tento mezinárodní panel hodnotil kladnû v konnost ústavu, ale pfiesto doporuãil razantní organizaãní zmûny. K tûm nedo lo, jelikoï v roce 1993 do lo k v znamné redukci poãtu zamûstnancû a zru ení cel ch jednotek, takïe nyní má ústav cca 290 zamûstnancû s vysok m podílem kvalifikovan ch pracovníkû ale s víceménû stejnou strukturou. Bez ohledu na ãetné organizaãní zmûny, aè uï v dûsledku pfiirozeného rozvoje a v voje pracovi tû, nebo ãasto vynucen ch zásahû z venku, probíhal po celou dobu existence intenzivní v zkum ve v ech oborech rostlinné v roby. Vzestup jednotliv ch oborû byl ãasto spojen s nástupem vynikajících vûdeck ch individualit, s nûkter mi z tûchto pracovníkû máme tu ãest se setkávat dodnes. Bûhem 60leté historie trvání VÚRV se v jeho vedení vystfiídalo 10 fieditelû. Prvním byl Ing. Konstantin Mostovoj ( ), pak následovali prof. Ladislav Hru ka ( ), Ing. Václav Rosam ( ), Ing. Franti ek Mareãek ( ), doc. Jifií Folt n ( ), prof. Anton Kováãik ( ), Ing. Jaromír Kubát ( ), prof. Václav KÛdela ( ), Mgr. Jan Lipavsk, CSc. ( ) a prof. RNDr. Ing. Franti ek Kocourek, CSc. ( ). V ichni zmínûní se vepsali do historie VÚRV, jak svojí vûdeckou, tak organizaãní ãinností. V souãasné dobû je VÚRV jedin m v zkumn m ústavem v âeské republice, kter zahrnuje ve své v zkumné ãinnosti celou oblast rostlinné v roby. Tuto rozsáhlou integraci rozvoje poznání v oboru rostlinné v roby umoïàuje struktura, personální obsazení a pfiístrojové vybavení VÚRV, které jsou v resortu MZe âr unikátní. V souãasné dobû je ve VÚRV fie en jeden základní v zkumn zámûr, UdrÏitelné systémy pûstování zemûdûlsk ch plodin pro produkci kvalitních a bezpeãn ch potravin, krmiv Liberec Chomutov Pernolec Slan Karl tejn PlzeÀ âeské Budûjovice Vysoké nad Jizerou Lukavec VÚRV, v.v.i. PRAHA âáslav Humpolec Hnûvãeves Kostelec nad Orlicí Jevíãko Brno Olomouc Ivanovice na Hané Ostrava Mapa rozmístûní jednotliv ch pracovi È V zkumného ústavu rostlinné v roby, v.v.i. v âeské republice

7 6 60 LET VÚRV a surovin, dále se VÚRV, v.v.i. v rámci hlavní ãinnosti podílí na fie ení 128 v zkumn ch projektû (58 projektû MZe, 50 projektû M MT, 10 projektû GAâR, 3 projektû MÎP, 2 projektû Akademie vûd âr, 2 projektû 7. RP EU, 2 projektû AgriGenres EU a 1 projektu pfieshraniãní spolupráce). VÚRV provozuje téï 8 referenãních laboratofií. Národní referenãní laboratofi pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting jmenovaná podle nafiízení EU 882/2004 a v souladu s nafiízením EU 1829/2003. Je akreditovaná podle âsn EN ISO 17025:2005 âesk m institutem pro akreditaci, o.p.s. V rámci VÚRV, v.v.i pracují 2 vûdecké v bory Vûdeck v bor pro geneticky modifikované potraviny a krmiva a Vûdeck v bor fytosanitární, které jsou poradními orgány Koordinaãní skupiny pro bezpeãnost potravin pfii MZe âr a spolupracují s Evropsk m úfiadem pro bezpeãnost potravin. VÚRV, v.v.i. koordinuje i Národní program konzervace a vyuïívání genetick ch zdrojû rostlin, zvífiat a mikroorganismû v znamn ch pro v Ïivu a zemûdûlství. VÚRV je nositelem mezinárodního certifikátu GEP (Good Experimental Practice) na základû ISO 9000 (Quality Management) a ISO (Environmental Management) a je nositelem oprávnûní práce s GMO MÎP âr. Základních smûrû a vûdeck ch disciplín rostlinné v roby, které se rozvíjely ve VÚRV v celém období padesáti let, byla a je celá fiada. V odboru genetiky a lechtûní to je v první fiadû v zkum genetick ch zdrojû rostlin (uchování, hodnocení a vyuïívaní tûchto zdrojû). Z pûvodní sbírky genetick ch zdrojû rostlin obilnin, luskovin, olejnin a nûkter ch pícnin (cca 2850 vzorkû) se tato sbírka rozrostla aï na cca vzorkû p enice, ozimého jeãmene, triticale, kukufiice, sluneãnice, fiepy, pohanky, prosa, zeleniny a léãivek. K uchování semen v regulovan ch podmínkách slou- Ïí od roku 1988 genová banka, která zodpovídá v rámci âr za Národní program konzervace a vyuïívání genetick ch zdrojû rostlin a informaãní systém EVIGEZ. Od poãátku existence VÚRV se téï úspû nû rozvíjelo lechtûní polních plodin, hybridní p enice, kukufiice a máku setého. Pozornost byla posléze zamûfiena na p enici. Byly vypracovány metody v bûru v ran ch hybridních generacích a navrïena vhodná kritéria v bûru, dále byly rozvinuty metody genetické anal zy a efektivního vyuïívání major genû pro hospodáfisky v znamné vlastnosti (geny rezistence k chorobám a geny zakrslosti). Tvorba nov ch zdrojû pro lechtûní byla úspû nû zakonãena ve spolupráci se lechtitelsk mi pracovi ti povolením nûkolika v znamn ch odrûd p enice. SoubûÏnû s programy lechtûní p enice probíhal ve VÚRV komplexní genetick v zkum sluneãnice (meziodrûdové lechtûní, aplikace chemick ch a fyzikálních faktorû na sluneãnici, vzdálená hybridizace, polyploidizace, liniová hybridizace, v zkum rezistence k chorobám a kvalitativnû a kvantitativnû podmínûn ch v nosov ch znakû). Od poãátku 70. let zaãalo ve VÚRV fie ení problematiky aneuploidû a chromozomov ch manipulací u p enice. Byla vytvofiena kompletní série monosomatick ch linií genotypu p enice Zlatka. Byl objeven a prokázán nov lokus ovlivàující rûstov typ p enice. Tento gen je celosvûtovû vyuïíván. V znamn m oborem ve VÚRV byla genetika rezistence obilovin, v zkum byl zamûfien na studium odolnosti p enice, Ïita a ovsa k obilním rzím, fuzariozám klasu a padlí travního. Spolupráce se lechtitelsk mi organizacemi vedla ke spoluautorství u 18 doporuãen ch odrûd p enice.

8 60 LET VÚRV 7 V znamn m pfiínosem pro studium zásobních bílkovin odrûd p enice a jeãmene bylo zavedení elektroforetick ch anal z prolaminu zrna (glyadinu a hordeinu). Na základû jejich spekter byly vytváfieny katalogy registrovan ch odrûd umoïàující jednoznaãnou identifikaci tûchto odrûd. V posledních letech se dynamicky rozvíjí molekulární biologie. JiÏ od poãátku 50. let bylo zaloïeno oddûlení ochrany rostlin. S pfiib vajícím poãtem zamûstnancû spojen m s rozvojem nûkter ch nov ch oborû do lo k rozdûlení oddûlení podle jednotliv ch disciplín. Vznikla oddûlení virologie, mykologie, entomologie, chemické ochrany a mechanizace. Tato oddûlení se zab vala diagnostikou jednotliv ch patogenû, jejich kodlivostí, epidemiologií a monitoringem, rozvojem serologick ch metod a metodami integrované ochrany. Byl provádûn v zkum zpûsobû aplikace pesticidû (vyuïívání aerosolû v ochranû rostlin). V 80. letech do lo k rozvoji v zkumu serologick ch a imunoenzymatick ch diagnostick ch metod, pfiípravy antisér a v zkumu biologick ch metod ochrany rostlin proti fytopatogenním houbám. V 90. letech bylo do VÚRV zaãlenûno oddûlení ochrany zásob zemûdûlsk ch produktû a do lo k rozvoji molekulární diagnostiky patogenû. V souãasné dobû je v zkum ORL zamûfien na metody diagnostiky a detekce kodliv ch organismû za pouïití molekulárních a imunochemick ch metod. Dále na inovaci metod a prostfiedkû ochrany rostlin, vãetnû biologick ch a biotechnologick ch zpûsobû s vyuïitím pfiirozené rezistence rostlin. Identifikované zdroje rezistence rostlin vûãi patogenûm a kûdcûm jsou vyuïívány ve lechtûní odoln ch odrûd. Byly identifikovány geny rezistence a molekulární markéry rezistence rostlin vûãi fytovirûm. Ve v zkumu biologie pûdy bylo dosaïeno v znamn ch v sledkû jiï koncem 50. let. Obzvlá tû ve studiu pûdních mikroorganismû a moïností jejich vyuïití pro zlep ení v Ïivy a zdravotního stavu pûstovan ch rostlin. V té dobû byla také sestavena podstatná ãást sbírky rhizobií (nûkolik set kmenû). V znamná pozornost byla vûnována studiu transformace organick ch látek v pûdû a procesûm humifikace. Byla vypracována teorie humifikaãních procesû a vyvinuto nûkolik specifick ch testû biologické a biochemické aktivity pûdy, které se vyuïívají celosvûtovû dodnes. V znam tohoto oboru byl potvrzen organizací celkem deseti mezinárodních symposií Humus et Planta v letech Pro obor v Ïivy rostlin mají nezastupitelnou úlohu dlouhodobé polní pokusy. První z nich byly ve VÚRV zaloïeny jiï v roce 1955 a postupnû byly zakládány dal í. Poznatky a zákonitosti v Ïivy rostlin ovûfiené v polních pokusech byly základem pro definování principû v Ïivy rostlin. Od roku 1970 byly vydávány metodiky hnojení a pozdûji komplexní metodiky v Ïivy rostlin. Metodiky obsahovaly kromû principû hnojení základními prvky i hnojení stopov mi prvky a organick mi hnojivy. Zahrnovaly i korekce na klimatické a pûdní podmínky, zohledàovaly bilance Ïivin podle dosahovan ch v nosû. Principy hnojení byly propracovány i zásluhou agrochemického v zkumu ve VÚRV. Na základû obsáhl ch studií byly popsány zákonitosti dynamiky základních Ïivin v pûdû i rostlinách a upfiesnûny zpûsoby dohnojování jednotliv ch plodin. Agroekologick v zkum byl soustfiedûn do oddûlení ekologie polních plodin, herbologie a v souãasné dobû téï oddûlení ekotoxikologie. V zkum byl zamûfien na hodnocení vlivu ekologick ch podmínek na tvorbu v nosû, procesy formování v nosov ch prvkû a v nosu, modelování produkãních procesû, systémy pûstování plodin a agrotechnické zásahy ve

9 8 60 LET VÚRV vztahu k Ïivotnímu prostfiedí. V souãasné dobû se fie í téï problematika pûstování energetick ch plodin, technického a energetického vyuïití fytomasy a vyuïití biologick ch odpadû v zemûdûlství. Souãástí agroekologického v zkumu je i pícnináfisk v zkum a v zkum fytocenóz kulturních plodin. Tento v zkum byl roz ífien pfiipojením dvou pícnináfisk ch v zkumn ch stanic k VÚRV v roce JiÏ od 50. let probíhá v zkum biologie plevelû, ífiení plevelû a metod ochrany, pouïití a aplikace herbicidû. V 80. letech byla tato problematika roz ífiena o studium ekologie a kodlivosti hospodáfisky v znamn ch plevelû, podmínek vzniku rezistence k herbicidûm a metodick mi postupy regulace plevelû v integrovan ch pûstitelsk ch systémech v rostlinné v robû. V znamnou sloïkou VÚRV je síè pokusn ch a v zkumn ch stanic Na tûchto stanicích jsou umístûny dlouhodobé pokusy (v Ïiváfiské, s osevními postupy, agrotechnické), které jsou vyuïitelné pro fie ení rozsáhlé problematiky pûdnû klimatické, hodnocení environmentálních vlivû na rostlinnou v robu, klimatick ch zmûn a zmûn pûdního prostfiedí, tvorby v nosu, biologického a produkãního potenciálu agroekosystémû atd. V 90. letech byl zahájen v zkum vyuïití rûstov ch modelû hlavních hospodáfisk ch plodin a dynamiky Ïivin v pûdû pro predikci v nosû a modelování rûstov ch procesû a v zkum prvkû precizního hospodafiení, vãetnû snímkování porostû a následné agronomické interpretace. Na jediné stanici vinafiské probíhal v zkum odolnosti vinné révy k abiotick m stresûm, v bûr vhodn ch klonû pro chladnûj í oblasti a uchování genofondu vinné révy. I kdyï v ãet v ech aktivit a dosaïen ch v sledkû VÚRV za celou dobu jeho existence není na tomto místû moïn, domníváme se, Ïe VÚRV za uplynul ch est desetiletí dokázal, Ïe jeho zaloïení mûlo smysl stal se renomovan m v zkumn m ústavem s dobr m vûdeck m a odborn m zázemím a je uznáván nejen v âr ale i v zahraniãí.

10 60 LET VÚRV 9 V zkumn ústav rostlinné v roby je v souãasné dobû nejvût ím v zkumn m ústavem v oboru. Je v nûm soustfiedûno znaãné mnoïství znalostí a poznatkû prakticky ze v ech oborû rostlinné v roby. V znam ústavu je podpofien kvalitou pûvodních vûdeck ch prací, odborn ch prací a metodik publikovan ch pod hlaviãkou VÚRV (za posledních 10 let publikovali pracovníci VÚRV témûfi 500 pûvodních vûdeck ch prací v ãasopisech veden ch v prestiïní svûtové databázi. Ke 2000 vûdeck ch prací v recenzovan ch zahraniãních a domácích ãasopisech se fiadí i stovky pfiíspûvkû na vûdeck ch konferencích, odborn ch ãlánkû a metodik, a kolem 150 knih a kapitol v knihách. Pracovníci jsou autory patentû, uïitn ch vzorû, certifikovan ch metodik a dal ích typû aplikovan ch v sledkû. O v znamu ústavu svûdãí i bohatá národní a mezinárodní spolupráce na nejrûznûj ích projektech. Budoucnost VÚRV bude do znaãné míry záviset na politické a ekonomické situaci státu a jeho zemûdûlské a vûdní politice. Na vedení ústavu a jeho zamûstnancích pak bude zále- Ïet, jak nastavené parametry vyuïijí, aby co nejlépe plnili hlavní poslání VÚRV, tj. v zkum a v voj v oborech rostlinné v roby, aby mohli zároveà uspokojovat svoji touhu po poznávání, opakovanû zaïívat pocit uïiteãnosti z vykonávané práce a byli za svou práci spravedlivû odmûàováni. Neménû dûleïité v ak rovnûï je, jak efektivnû tlumit ãi zmírnit dopady dobovû podmínûn ch excesû v oficiální zemûdûlské a vûdní politice. JestliÏe délka jednoho generaãního cyklu, pro kter jsou charakteristické urãité my lenkové trendy a zpûsob fungování spoleãnosti, trvá 20 let, pak VÚRV ve své edesátileté historii pro el tfiemi generaãními cykly. Na zamûstnancích, ktefií dnes vstupují do ãtvrtého generaãního cyklu VÚRV, leïí odpovûdnost za dal í budoucnost ústavu. KéÏ jim nechybí ambicióznost zakladatelské generace VÚRV a schopnost i v nov ch, tfieba i nelehk ch podmínkách plnit poslání ústavu pro kter vznikl, tj. slouïit potfiebám ãeského zemûdûlství.

11 10 60 LET VÚRV ODBOR GENETIKY, LECHTùNÍ A KVALITY PRODUKCE VEDOUCÍ ODBORU: RNDr. Ilja Prá il, CSc. V rámci základního smûru v zkumu Genetické a lechtitelské technologie a materiály pro zlep ování biologického potenciálu plodin patfií k hlavním ãinnostem odboru: Zhodnocení a uchování genetick ch zdrojû zemûdûlsk ch plodin; zv ení efektivnosti lechtûní polních a zahradních plodin studiem, v bûrem a vyuïitím vhodn ch donorû v znamn ch znakû a roz ífiením agrobiodiverzity o opomíjené a nové druhy plodin se specifick mi vlastnostmi. Vyhodnocení a charakterizování struktury DNA a regulaãních mechanismû její exprese v odli n ch genotypech rostlin a za rûzn ch vnûj ích podmínek s vyuïitím technik molekulární biologie a biotechnologií; stanovení jejich v znamu pro fenotypovou plasticitu a pro odpovûì rostlin na odli né pûdnû klimatické podmínky. VyuÏití poznatkû pro zaji tûní kvality a bezpeãnosti rostlinné produkce. Vypracování nov ch geneticko- lechtitelsk ch metod, vybrání, popfi. vytvofiení v chozích lechtitelsk ch materiálû, odrûd a linií s vy í produktivitou, poïadovanou technologickou, nutriãní a hygienickou kvalitou a odolností k biotick m a abiotick m stresûm; roz ífiení genetického základu odrûd pro zaji tûní stability produkce a kvality produktû. Odbor úzce spolupracuje se lechtitelsk mi subjekty, univerzitami, fie í fiadu projektû ãesk ch agentur (NAZV, GAâR, M MT, MÎP, MK), je koordinátorem Národního programu konzervace a vyuïití genetick ch zdrojû rost- < Instalace podloïních sklíãek pro tisk DNA ãipû << Pfiíprava reakãní smûsi pro Polymerázovou fietûzovou reakci

12 60 LET VÚRV 11 Regenerace a hodnocení genofondu p enice pro praktické vyuïití lin a agrobiodiverzity. V znamná je jeho spolupráce a podíl na zahraniãních projektech (Rámcov program EU, COST, KONTAKT, programy ECP/GR a dal í) a spolupráce s mezinárodními organizacemi, napfi. FAO, Bioversity International. Organizaãnû je odbor ãlenûn do tfií oddûlení situovan ch v Praze a jednoho oddûlení v Olomouci. Jejich v zkumné zamûfiení je následující: ODDùLENÍ GENOVÉ BANKY Vedoucí oddûlení: Ing. Zdenûk Stehno, CSc. Posláním genové banky (GB) je dlouhodobé uchovávání diverzity semeny mnoïen ch kolekcí genetick ch zdrojû rostlin a jejich poskytování uïivatelûm. Touto ãinností plní VÚRV, v.v.i. národní legislativu i mezinárodní závazky v ochranû biodiverzity. Uchovávané vzorky jsou získávány z vlastních plodinov ch kolekcí a ze spolupracujících fie itelsk ch pracovi È zodpovûdn ch za jednotlivé plodinové sbírky. Semena jsou ukládána po vysu ení na optimální obsah vody do hermeticky uzavfien ch sklenûn ch obalû a jsou skladována pfii stálé teplotû 18 C v klimatizovan ch komorách. V tomto prostfiedí si osivo uchovává Ïivotaschopnost po dlouhou dobu, pfiedpoklad je minimálnû 50 let, av ak u velké ãásti druhû bude tato doba v raznû del í. Klimatizovan sklad genové banky byl dokonãen v roce 1988 a první semenné vzorky byly ukládány od zaãátku roku V souãasné dobû je ve skladu GB uloïeno více neï 40 tisíc genetick ch zdrojû, coï pfiedstavuje 96 % v ech ãesk ch kolekcí generativnû mnoïen ch druhû, které jsou vyuïívány pro v Ïivu a zemûdûlství. Vzorky jsou uchovávány ve více neï 80 tisících skladovacích obalech. V roce 2009 probûhla dostavba nov ch a rekonstrukce pûvodních klimatizovan ch komor, takïe celková kapacita skladu GB se zdvojnásobila na souãasn ch 187 tisíc skladovacích obalû. Malé vzorky osiv jsou poskytovány pro v zkum, lechtûní nebo v uku zdarma na základû objednávek. K v bûru vzorkû uïivatelûm slouïí aktualizovan elektronick katalog genetick ch zdrojû rostlin, kter je dostupn na URL Roãnû se

13 12 60 LET VÚRV distribuuje z genové banky 2,5 aï 3,5 tisíce vzorkû. Nejãastûj ími uïivateli vzorkû genetick ch zdrojû rostlin jsou domácí i zahraniãní v zkumná pracovi tû, lechtitelé a univerzity, v men- ím mnoïství se jedná o expoziãní vyuïití. Genová banka funguje také jako koordinaãní pracovi tû Národního programu konzervace a vyuïívání genetick ch zdrojû rostlin pro síè 12 plodinovû specializovan ch institucí lokalizovan ch na 15 fie itelsk ch pracovi tích. Souãástí této ãinnosti je vedení centrální databáze v ech dostupn ch kolekcí zemûdûlsky vyuïívan ch plodin, vãetnû dokumentace skladu genové banky. Pracovi tû GB je zodpovûdné za shromaïìování a hodnocení rozsáhl ch kolekcí p enice, ozimého jeãmene a dal ích alternativních obilovin (pohanka, proso, ãirok, laskavec), které celkem dosahují 16 tisíc poloïek, tj. pokr vají témûfi 1/3 v ech genetick ch zdrojû v ãesk ch kolekcích. ODDùLENÍ MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE (s Národní referenãní laboratofií pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting) Vedoucí oddûlení: RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc. Oddûlení se zamûfiuje na v voj a aplikaci DNA markérû spektra hospodáfisky v znamn ch rostlin se speciálním zamûfiením na obiloviny. Vyvíjí a aplikuje metody molekulární genetiky, zejména AFLP, SSR, DarT, SNPshot pro hodnocení diverzity hospodáfisky v znamn ch a plan ch druhû a jejich patogenû. Zamûfiuje se i na sekvenãní charakterizaci genû v znamn ch pro stabilitu a kvalitu produkce. Zahájilo programy funkãní genomiky stresov ch odpovûdí modelov ch rostlin jako jsou A. thaliana a jeãmen. Zamûfiuje se na v zkum stresové odpovûdi na úrovni metabolomu a transkriptomu. Podafiilo se popsat vliv modulace histonû na chladovou adaptaci jeãmene. V rámci v zkumn ch programû se zab vá studiem vztahu mezi koncovou kvalitou produkce a genomem/transkriptomem. Tato problematika je zamûfiena na zeleniny a zdraví prospû né látky. Nedílnou souãástí ãinnosti oddûlení je i v voj a hodnocení GM plodin. Bezpeãnost GM plodin, odvozen ch potravin a krmiv, identifikace a kvantifikace GMO a biologická bezpeãnost je v znamná z hlediska âr i v rámci evropského prostoru. V této souvislosti se zab vá oddûlení i genetick mi základy bioremediace. V e uvedené programy vyïadují vyuïívání postupû bioinformatiky. Získané údaje jsou porovnávány s fyziologick mi daty, která se v rámci oddûlení rovnûï vyvíjejí. Skupina kryokonzervace vyvíjí postupy pro dlouhodobé uchování vegetativnû mnoïen ch druhû a provozuje kryobanku vybran ch druhû. Oddûlení je zapojeno do mezinárodní spolupráce. V rámci oddûlení pracuje Národní referenãní laboratofi pro identifkaci GMO a DNA fingeprinting, která je akreditovaná podle âsn EN ISO 17025:2005 a plní úkoly podle nafiízení EU 1829/2003 a 882/2004. Je ãlenem Evropské sítû GMO laboratofií. ODDùLENÍ GENETIKY A LECHTITELSK CH METOD Vedoucí oddûlení: Ing. Jana Chrpová, CSc. Základním cílem v zkumn ch aktivit oddûlení je získání poznatkû, v voj metod a materiálû pro tvorbu nov ch strategií ve lechtûní a hodnocení genotypû obilnin a brukvovit ch plodin. Prostfiedkem pro dosaïení tohoto cíle je uplatnûní biotechnologick ch metod a genetick ch markérû v návaznosti na polní a laboratorní testy a úzká spolupráce se lechtitelskou praxí. Pozornost je vûnována vyuïití molekulárních markérû pro zv ení komplexní rezistence obilnin k v znamn m chorobám (rzi, snûti, listové skvrnitosti, virózy,

14 Fusarium infekce metodou single floret > Ozim jeãmen hodnocení rezistence ke Ïluté zakrslosti jeãmene, vpravo neinfikovaná kontrola >> Regenerace dihaploidních rostlin pro tvorbu uniov ch odrûd >>> 60 LET VÚRV 13 fuzariózy) a abiotick m stresûm (pfieváïnû nízk m teplotám a suchu). Pro v zkum a hledání nov ch biomarkérû rezistencí rostlin je vyuïívána anal za stresov ch proteinû a proteomu rostlin. Probíhá markérování v znamn ch genû ranosti a rûstového typu, které umoïàují optimalizovat v voj rostlin se zmûnami prostfiedí. U brukvovit ch plodin (fiepky ozimé a brukvovit ch zelenin) se pozornost soustfieìuje na studium genetick ch systémû autosterility a na vyuïití in vitro technik, zejména tvorby dihaploidû z mikrosporov ch kultur, pro stabilizaci a kombinování nûkter ch specifick ch znakû. âlenové pracovního kolektivu se kromû tvorby nov ch genov ch zdrojû a lechtitelsk ch polotovarû podílejí i na vy lechtûní nov ch odrûd obilnin a fiepky. Na oddûlení je v rámci Národního programu genetick ch zdrojû mikroorganismû vedena sbírka biotrofních patogenû obilnin (rez p eniãná, rez travní, rez plevová, padlí travní). V znamnou sloïkou aktivity oddûlení je pedagogická ãinnost a vedení studentû a doktorandû univerzit v oborech genetiky, lechtûní, fyziologie a molekulární biologie rostlin. ODDùLENÍ ZELENIN A SPECIÁLNÍCH PLODIN Vedoucí oddûlení: Ing. Karel Du ek, CSc. V zkumné aktivity oddûlení jsou tématicky spojeny s péãí o genetické zdroje zelenin a léãiv ch, aromatick ch a kofieninov ch rostlin (LAKR), kterou je pracovi tû povûfieno v rámci Národního programu konzervace a vyuïívání genetick ch zdrojû rostlin a mikroorganismû v znamn ch pro v Ïivu

15 14 60 LET VÚRV a zemûdûlství. Bohat sortiment star ch krajov ch i komerãních odrûd, lechtitelsk ch materiálû a plan ch pfiíbuzn ch druhû zelenin a LAKR je vyuïíván k navazujícím v zkumn m projektûm v iroké kále témat. Jedná se napfiíklad o v voj, testování a optimalizaci pûstebních technologií rostlin a zavádûní nov ch druhû do kultury, pûstování rostlin alternativními zpûsoby a na extrémních stanovi tích, testování nárokû jednotliv ch plodin na hnojení, testování úãinnosti chemick ch pfiípravkû (pfi. herbicidy) na vybrané kultury apod. Souãástí v zkumn ch projektû ãasto b vá i modelace rûstu a v voje vybran ch zeleninov ch druhû a LAKR, stejnû jako jejich morfologická a fyziologická hodnocení. Dal í oblastí v zkumu je v voj semenáfisk ch technologií pro netradiãní plodiny se zvlá tním dûrazem na mnoïení cizospra n ch druhû a s tím související zaji Èování opylovacího servisu (vãely, ãmeláci). V oblasti fytopatologie se oddûlení zab vá testováním v skytu virov ch onemocnûní zelenin metodou ELISA a testováním lechtitelsk ch materiálû zelenin z ãeledi Brassicaceae na odolnost k Plasmodiophora brassiceae, pûvodci nádorovitosti brukvovit ch testování v polních i laboratorních podmínkách na infekãním poli a v klimatické komofie. V neposlední fiadû se pracovi tû vûnuje i hodnocení nutriãní hodnoty zelenin a obsahu farmaceuticky aktivních látek v LAKR, se zvlá tním dûrazem na stanovení obsahu silice v rostlinn ch drogách hydrodestilací a metodou plynové chromatografie. V sledky vûdeckov zkumn ch projektû jsou pravidelnû publikovány na semináfiích a národních i mezinárodních konferencích a v odborném tisku, je poskytováno odborné poradenství. CENTRUM ROSTLINN CH BIOTECHNOLOGIÍ Jedním z v zkumn ch programû Centra regionu Haná pro biotechnologick a zemûdûlsk v zkum je v zkumn program Fytofarma, genetické zdroje zelenin, léãiv ch, aromatick ch a kofieninov ch rostlin a bude zamûfien zejména na uchování, charakterizaci a vyuïití genetické diverzity vybran ch léãiv ch rostlin a zelenin. Regenerace genetick ch zdrojû fenyklu pûstovaného v podmínkách technické izolace na pokusn ch pozemcích v Olomouci < Morfologické hodnocení genetick ch zdrojû ãesneku pûstovaného v polní kolekci na pokusn ch pozemcích v Olomouci

16 ODBOR ROSTLINOLÉKA STVÍ VEDOUCÍ ODBORU: Ing. Jiban Kumar, Ph.D. 60 LET VÚRV 15 Hlavní naplní ãinnosti odboru rostlinolékafiství je v zkum ochrany rostlin a jejich produktû pfied kodliv mi organismy. Mezi nejdûleïitûj í cíle v zkumu patfií: inovace a zefektivnûní trvale udrïiteln ch systémû ochrany plodin a skladovan ch rostlinn ch produktû vûãi chorobám a kûdcûm s vyuïitím postupû a technologií etrn ch k Ïivotnímu prostfiedí a zaji tující bezpeãnost potravin, krmiv a podporu rozvoje biodiverzity v agrocenózách, dále inovace a vytvofiení nov ch nástrojû pro vãasnou a rychlou detekci kodliv ch organismû, zlep ení genetického potenciálu rostlin vûãi patogenûm a kûdcûm v vojem nov ch odoln ch odrûd s vyuïitím moderních molekulárních a biotechnologick ch postupû s ohledem na klimatické zmûny. V zkum odboru rostlinolékafiství zahrnuje: integrovanou ochranu, funkãní biodiverzitu, posklizàovou ochranu, biologicky aktivní látky, diagnostiku virû a fytoplazem a rezistence vûãi nim, interakci rostlinn ch virû-vektorû, ekologii mikroorganismû, ochranu rostlin a zemûdûlsk ch produktû vûãi bakteriálním patogenûm a ochranu rostlin vûãi houbov m patogenûm. Odbor rostlinolékafiství je ãlenûn do 5 oddûlení a jedné laboratofie: odd. mykologie, odd. bakteriologie, odd. virologie, odd. entomologie, odd. ochrany zásob a bezpeãnosti skladovan ch rostlinn ch produktû, lab. diagnostiky a epidemiologie mikroorganismû. ODDùLENÍ MYKOLOGIE Vedoucí oddûlení: RNDr. David Novotn, Ph.D. Základem v zkumné ãinnosti oddûlení je v zkum ochrany rostlin vûãi houbov m patogenûm. V zkumné aktivity jsou zamûfieny na ekologii, roz ífiení, biodiverzitu, taxonomii a diagnostiku fytopatogenních a mykotoxinogenních hub, epidemiologii houbov ch chorob a ochrany V sek kolonie Stagonosporum nodorum Rostlina jahodníku postiïená antraknózou jahodníku, zpûsobovanou houbou Colletotrichum acutatum >

17 16 60 LET VÚRV zemûdûlsk ch plodin pfied tûmito chorobami pomocí chemick ch prostfiedkû (pesticidy) i biopesticidû (biologická ochrana a látky rostlinného pûvodu). Hlavnû se soustfieìuje na houbové choroby obilnin, technick ch plodin (olejniny, energetické plodiny), ovocn ch dfievin a drobného ovoce, kromû toho i na jedlé houby. Z hlediska skupin hub jsou nejvíce studovány druhy z rodu Pyrenophora, Colletotrichum, Fusarium, Macrophomina, Neofabraea a Trichoderma. ODDùLENÍ BAKTERIOLOGIE Vedoucí oddûlení: Ing. Václav Krejzar, Ph.D. Hlavní v zkumnou ãinností oddûlení je ochrana rostlin a zemûdûlsk ch produktû vûãi bakteriálním patogenûm. Mezi základní v zkumné aktivity patfií provádûní prûzkumu v skytu a kodlivosti fytopatogenních prokaryot, zejména bakterií, aktinomycet a fytoplazem na nov ch a hospodáfisky dûleïit ch plodinách, anal za potenciálního nebezpeãí vzniku epidemií bakterióz s ohledem na klimatické zmûny, vãetnû vypracování systému ochrann ch opatfiení s pouïitím moderních genetick ch a nanotechnologick ch metod. Obrázky shora dolû: ez stonkem sluneãnice postiïené houbou Macrophomina phaseolina Jablko postiïené hnilobou zpûsobenou druhem Neofabraea alba Konidie Fusarium tricinctum ODDùLENÍ ENTOMOLOGIE Vedoucí oddûlení: Ing. Jitka Stará, Ph.D. V zkumné ãinnosti oddûlení se zamûfiují na integrovanou ochranu a funkãní biodiverzitu v agroekosystému, inovaci systémû integrované ochrany zemûdûlsk ch plodin umoïàující zv ení úãinnosti ochrany proti kûdcûm a sníïení negativních vlivû prostfiedkû ochrany rostlin na Ïivotní prostfiedí, zv ení bezpeãnosti produktû zemûdûlsk ch plodin pro spotfiebitele. Dále se v zkum orientuje na vyvíjení metod pro hodnocení úãinnosti biologick ch, biotechnologick ch a dal ích nechemick ch prostfiedkû, metod a strategií ochrany proti Ïivoãi n m kûdcûm, vypracování metody diagnostiky a metody ochrany rostlin vûãi fytoparazitick m háìátkûm. Mimo v e zmínûné je pfiedmûtem ãinnosti oddûlení i vyhodnocení

18 60 LET VÚRV 17 pfiínosû a rizik u novû zavádûn ch transgenních odrûd rezistentních vûãi kûdcûm, zhodnocení úãinkû biologicky aktivních látek z rostlin a vyvinutí botanick ch pesticidû, v voj a inovace metod diagnostiky rezistence kûdcû ovoce, zeleniny a polních plodin k insekticidûm a návrh antirezistentní strategie, anal za rizik zoocidû pouïívan ch v ochranû ovoce, zeleniny a polních plodin a návrh reïimû ochrany minimalizující v skyt reziduí v produktech a minimalizující vliv pesticidû na pfiirozené nepfiátele kûdcû, biodiverzitu a pfiírodní zdroje; vyuïití biologick ch metod ochrany rostlin pro podporu a rozvoj biodiverzity v agrocenózách vzhledem ke klimatick m zmûnám, studium biodiverzity a vybran ch funkcí ekosystémû zemûdûlsk ch plodin se zfietelem k ochranû a podpofie rozmanitosti druhového sloïení jejich fauny a flóry, studium produkãních a trofick ch vztahû mezi druhy s cílem nalezení postupû podporujících produkãní a homeostatické vlastnosti agroekosystémû a zpûsobû jejich aplikace v ochranû zdraví rostlin. ODDùLENÍ OCHRANY ZÁSOB A BEZPEâNOSTI POTRAVIN Vedoucí oddûlení: Ing. Václav Stejskal, Ph.D. Hlavní v zkumnou oblastí je posklizàová ochrana a biologicky aktivní látky. Tyto dvû hlavní oblasti v sobû zahrnují následující ãinnosti: v zkum chemick ch a nechemick ch posklizàov ch metod a prostfiedkû ochrany k uchování kvality a bezpeãnosti (tj. prevence alergenní a fyzikální kontaminace) skladovan ch rostlinn ch produktû, specifické v zkumné smûry zahrnující technologie fiízen ch atmosfér, nov ch fumigantû a inertních popra Û pro uchování kvality a bezpeãnosti surovin pfied mikroorganismy a kûdci; dále pak automatizované detekãní a diagnostické systémy na hlodavce a kûdce. Dal í souãástí v zkumu jsou i aplikace proteomiky, imunodiagnostiky a molekulární biologie v identifikaci, charakterizaci a eliminaci biokontaminantû, a to pfiedev ím alergenû produkovan ch skladi tními ãlenovci do prostfiedí ãlovûka, které sniïují bezpeãnost potravin a krmiv; detekce a sledování pfienosu patogenû pfiená en ch roztoãem Varroa destructor do vãel, které mohou zpûsobovat úhyn vãelstev (Colony Colapse Disorder); hledání nov ch moïností kontroly skladi tních a prachov ch roztoãû a parazitického roztoãe Varroa destructor; identifikace potencionálnû patogenních mikroorganismû, které skladi tní ãlenovci pfiená ejí do prostfiedí ãlovûka. ODDùLENÍ VIROLOGIE Vedoucí oddûlení: Ing. Petr Komínek, Ph.D. V zkumné ãinnosti oddûlení jsou orientovány na diagnostiku virû, fytoplazem a rezistenci vûãi nim, dále na studium interakce rostlinn ch virû-vektorû, v voj a aplikaci molekulárních a imunoenzymatick ch metod diagnostiky rostlinn ch virû v závislosti na genetické variabilitû patogenû a jejich hostitelû v dan ch podmínkách prostfiedí. Mimo v e uvedené se v zkumná ãinnost specializuje na v voj molekulárních metod diagnostiky fytoplazem napadajících ovocné dfieviny a révu vinnou, aplikaci molekulárních metod ve v zkumu rezistence ovocn ch dfievin, zeleniny a révy vinné k virûm a fytoplazmám, interakci rostlinn ch virû (obilnin/ovocn ch dfievin) s hostiteli a vektory s cílem vyvinout úãinnou regulaci virov ch patogenû a ochranu plodin vûãi virózám a jejich vektorûm. Nedílnou souãástí v zkumné ãinnosti jsou genomická studia rostlinn ch virû, ekologie vektorû a epidemiologie viróz obilnin, inovace diagnostick ch metod pro detekci a kvantifikaci virov ch infekcí v reálném ãase, studium podstaty mechanismû rezistence rostlin vûãi virûm, identifikace nov ch zdrojû rezistence vûãi virûm obilnin a zlep ení odolnosti obilnin vûãi virózám pomocí transgenomick ch postupû a metod.

19 18 60 LET VÚRV VIROLOGIE Pfiíznaky nejv znamnûj ích chorob virového pûvodu a jejich vektorû, vpravo nahofie pokusn sad geneticky modifikovan ch vestek rezistentních vûãi viru arky vestky, vpravo dole vestka ozdravená in vitro LABORATO DIAGNOSTIKY A EPIDEMIOLOGIE MIKROORGANISMÒ Vedoucí laboratofie: RNDr. Markéta Mareãková, Ph.D. Náplní ãinnosti laboratofie je v zkum v oblasti ekologie mikroorganismû. To zahrnuje pfiedev ím studium diverzity a funkce mikroorganismû v pfiírodním prostfiedí, diagnostikování rostlinn ch patogenû a sledování jejich roz ífiení, srovnání rozkladn ch procesû v rûzn ch pûdních ekosystémech a jejich propojení s cyklem uhlíku a úïivností pûdy, bioindikace kvality pûdy a v voj molekulárních metod pro aplikace v zemûdûlství.

20 ODBOR AGROEKOLOGIE VEDOUCÍ ODBORU: doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. 60 LET VÚRV 19 Hlavní náplní ãinnosti odboru agroekologie je studium agroekosystémû a získávání základních podkladû pro stanovení optimální skladby polních plodin v produkãních i marginálních podmínkách. V zkumnû je fie ena optimalizace systémû pûstování plodin vãetnû rostlin pûstovan ch jako suroviny pro dal í prûmyslové a energetické zpracování. e ena je problematika zpûsobû ochrany a technologie zpracování pûdy. Samostatnû je fie ena problematika ekologického zemûdûlství. Je studováno obhospodafiování a ekologie trval ch travních porostû vãetnû jeho mimoprodukãní funkce. Dále je vûnována pozornost vlivu agroenvironmentálních opatfiení na obhospodafiování travních porostû a jsou monitorovány zmûny struktury travních porostû na krajinné úrovni. V rozdíln ch pûdnû klimatick ch podmínkách jsou sledovány dlouhodobé zmûny v druhové skladbû plevelû s cílem analyzovat vlivy ovlivàující dlouhodobé i krátkodobé zmûny v pleveln ch spoleãenstvech, pfiíãiny populaãních explozí pleveln ch druhû, vzniku rezistence a introdukce (invaze a expanze) plevelû z okolních státû. Samostatn m cílem je vypracování systémû regulace plevelû na zemûdûlské pûdû. Pozornost je vûnována toxick m látkám obsaïen m v imisích, jejich monitoringu a pohybu v Ïivotním prostfiedí. Systémovû je fie eno ukládání odpadû a následná rekultivace zdevastovan ch ploch.. ODDùLENÍ PùSTITELSK CH TECHNOLOGIÍ A VS JEVÍâKO Vedoucí oddûlení: Ing. Milan Vach, CSc. V zkumné aktivity oddûlení jsou syntetického charakteru a jsou zamûfieny pfiedev ím na aktuální problémy rostlinné v roby. Pozornost je vûnována pfiedev ím restrukturalizaci pûstebních technologií v marginálních oblastech, nepotravináfiské produkci vãetnû pûstování Cílem je zachování diverzity fauny a flóry na zemûdûlské pûdû

21 20 60 LET VÚRV < Minimalizace zpracování pûdy podporuje rûst p ru plazivého << Bol evník velkolep netradiãních energetick ch a prûmyslov ch plodin. V zkum je dále zamûfien na nové technologie ve zpracování pûdy a zakládání porostû polních plodin, na zefektivnûní vlivu prûmyslov ch hnojiv a zvy ování v nosû pouïíváním doplàkové v Ïivy rostlin mikroelementov mi hnojivy a regulátory rûstu. V echny uvedené problémy jsou fie eny v komplexu s dal ími faktory ve speciálních polyfaktoriálních polních pokusech, probíhajících na nûkolika v zkumn ch stanicích VÚRV, v.v.i. s odli n mi pûdnû klimatick mi podmínkami. U netradiãních energetick ch a prûmyslov ch plodin jsou fie eny otázky technologie pûstování, energetické, kvalitativní a kvantitativní ukazatele produkce. Obecn m cílem je kvantifikace postavení, pofiadí dûleïitosti a vzájemné interakce jednotliv ch faktorû a nalezení jejich optimálních kombinací pro dosaïení efektivních, rentabilních a kvalitativnû odpovídajících v nosû polních plodin. Pracovi tû VS Jevíãko bylo zaloïeno roku 1958 rozhodnutím b valé âsazv a organizaãnû zaãlenûno do V zkumného ústavu krmiváfiského v Brnû. V edesát ch letech pro lo organizaãními zmûnami a v roce 1965 po zaloïení V zkumného ústavu luk a pasienkov v Banské Bystrici se VS Jevíãko stala jeho souãástí. Po rozdûlení âsfr v roce 1993 byla stanice v Jevíãku spolu s VS v Liberci organizaãnû pfiiãlenûna do ÚZPI Praha pod názvem V zkumná stanice travních ekosystémû (VSTE). Od byla zaãlenûna do VÚRV Praha-Ruzynû. VS Jevíãko provádí základní a aplikovan v zkum v oblasti pratotechniky, biologie, ekologie, pratoutilizace a trávníkáfiství. Spolupracuje s v zkumn mi ústavy a univerzitami podobného zamûfiení u nás a v zahraniãí.

22 60 LET VÚRV 21 Extenzivní vyuïívání trval ch travních porostû DosaÏené v sledky své ãinnosti zavádí do praxe a pfiedkládá zemûdûlsk m kolám a univerzitám prostfiednictvím publikací, závûreãn ch zpráv, pfiedná ek, kolení, semináfiû a poradenství. V rámci své pûsobnosti zaji Èuje dal í úkoly MZe âr. ODDùLENÍ EKOLOGIE POLNÍCH PLODIN A HERBOLOGIE A VS LIBEREC Vedoucí oddûlení: doc. Dr. Ing. Vilém PavlÛ Oddûlení v zkumnû fie í dlouhodobé i krátkodobé zmûny v druhovém spektru pleveln ch spoleãenstev. Analyzován je vliv osevních sledû, intenzita pouïívání herbicidních pfiípravkû a pûsobení pfiípravkû z rûzn ch skupin herbicidû na zmûny spektra pleveln ch druhû. Podrobnû je fie ena rezistence plevelû vûãi herbicidûm. Vyvíjeny jsou metody diagnostiky rezistentních populací plevelû vûãi herbicidûm, a to metody biologické i fyziologické. Sledována je cross-rezistence vûãi rûzn m skupinám herbicidû. Systematicky je provádûn prûzkum území na v skyt nov ch rezistentních populací plevelû a monitoring jiï popsan ch druhû. Mezi dal í v zkumné aktivity patfií studium biologie a ekologie plevelû na zemûdûlské pûdû, studium reprodukãní schopnosti plevelû (generativní i vegetativní), objasàování pfiíãin populaãních explozí nûkter ch pleveln ch druhû, studium invazních plevelû ífiících se na na e území a jejich následná expanze. e en je problém zaplevelenosti luk a pastvin v podhorsk ch i horsk ch oblastech. V zkumná stanice Liberec byla zaloïena v roce 1967 podobnû jako VS Jevíãko a je v zkumn m pracovi tûm VÚRV. S celorepublikovou pûsobností provádí v zkum travních porostû v oblasti obhospodafiování travinn ch porostû, biologie, ekologie, kvality píce, pastvináfiství a trávníkáfiství. V fie ené problematice spolupracuje s v zkumn mi ústavy a univerzitami podobného zamûfiení u nás i v zahraniãí. DosaÏené v sledky své ãinnosti zavádí do praxe a pfiedkládá univerzitám a zemûdûlsk m kolám prostfiednictvím publikací, závûreãn ch zpráv, pfiedná ek, kolení, semináfiû a poradenství. AGROBIOTECHNOLOGICKÉ V ZKUMNÉ CENTRUM PRO REVITALIZACI A TRVALE UDRÎITELN ROZVOJ Vedoucí oddûlení: Ing. Sergej UsÈak, CSc. Oddûlení ekotoxikologie Chomutov je renomovan m pracovi tûm, které dlouhodobû fie í problematiku v oblasti revitalizace a trvale udrïitelného rozvoje zemûdûlství a krajiny na základû víceúãelového materiálového a energetického vyuïívání biomasy a bioodpadû

23 22 60 LET VÚRV Pcháã rûznolist vãetnû monitoringu, kontroly a hodnocení moïn ch zdravotních a ekologick ch rizik. V znamn m smûrem je vypracování a ovûfiení novelizovan ch biotechnologick ch postupû pro sníïení zdravotních rizik a zv ení ekologické bezpeãnosti hospodafiení v prûmyslovû postiïené krajinû. DÛleÏitou poloïkou ãinnosti odd. ekotoxikologie je monitoring sloïek Ïivotního prostfiedí na souhrn antropogenních vlivû, vãetnû kontroly a hodnocení ekotoxikologick ch rizik. Obzvlá È velk zájem je ze strany praxe o v sledky v zkumu stanice v oblasti produkce a vyuïívání obnoviteln ch zdrojû surovin a energie, zejména technologií pro pûstování a vyuïití víceúãelov ch plodin, pro zpracování biomasy a odpadû na biopaliva, hnojiva a rekultivaãní substráty a pro jejich aplikaci za úãelem revitalizace krajiny a udrïitelného rozvoje zemûdûlství. Velkého vûhlasu dosáhly zejména v sledky v zkumu v oblasti produkce bioetanolu z lignocelulózov ch hmot a vodíku z biomasy. Velk zájem ze strany praxe je i o transfer v stupû v zkumu a v voje ve formû inovovan ch nízkonákladov ch technologií pro kompostování, bioremediace, biorekultivace, anaerobní digesci a produkci surovin pro biozplynování. Velkou perspektivu pro praktickou aplikaci budou mít v blízkém budoucnu i nové biotechnologie v oblasti víceúãelového vyuïívání biomasy, zejména biorafinerii. Oddûlení ekotoxikologie Chomutov má dobré zku enosti s transferem v sledkû v zkumu do praxe. O praktickém v znamu v sledkû v zkumu svûdãí i desítky právnû chránûn ch v stupû. ada tûchto v stupû je v souãasné dobû jiï ve stádiu poloprovozních a provozních zkou ek a je o nû velk zájem i u zahraniãních subjektû.

24 ODBOR V ÎIVY ROSTLIN VEDOUCÍ ODBORU: Ing. Jan Klír, CSc. Hlavní ãinností odboru je v zkum v oblasti integrované v Ïivy rostlin. Toto zamûfiení vychází z potfieb zemûdûlské praxe i z poïadavkû na kvalitu produkce a ochranu Ïivotního prostfiedí. Z hlediska pûdní úrodnosti je v znamn zejména v zkum dlouhodob ch procesû pfiemûn organické hmoty v pûdû. Jsou sledovány zmûny její kvantity a kvality nejen v rûzn ch pûdních a klimatick ch podmínkách, ale i v rûzn ch systémech 60 LET VÚRV 23 Parcely dlouhodobého polního pokusu na stanovi ti Praha-Ruzynû hospodafiení. Velk v znam má v zkum hospodafiení s rostlinn mi Ïivinami. Pfii vyhodnocování v sledkû polních, nádobov ch i laboratorních experimentû jsou vyuïívány i matematické modely, které umoïàují simulovat rûzné scénáfie vlivu zemûdûlského hospodafiení na vyu- Ïití dusíku rostlinami. Praktick m v sledkem tohoto v zkumu jsou návrhy opatfiení pro sníïení rizika ztrát dusíku z pûdy. Jsou navrhovány a ovûfiovány nové technologie a hnojiva, která omezují zneãi Èování vody a ovzdu í. Vhodn m prakticky vyuïiteln m nástrojem integrované v Ïivy rostlin jsou diagnostické metody pro hodnocení v Ïivného stavu pûd a rostlin. V znamn m smûrem je i v zkum mobility rizikov ch prvkû v systému pûda rostlina a studium agrochemick ch a biologick ch charakteristik pûd kontaminovan ch tûïk mi kovy a perzistentními organick mi polutanty. Vhodnou pomûckou pro hodnocení zpûsobû hospodafiení se Ïivinami jsou metody bilancování rostlinn ch Ïivin. Jako základna pro získávání nov ch poznatkû slouïí zejména dlouhodobé polní pokusy s organick m a minerálním hnojením, v rûzn ch kombinacích a dávkách. ODDùLENÍ AGROCHEMIE A V ÎIVY ROSTLIN Vedoucí oddûlení: Ing. Pavel RÛÏek, CSc. Oddûlení fie í v zkumnou problematiku diagnostiky v Ïivného stavu pûd a rostlin, vãetnû jejího uplatnûní v systému integrované v Ïivy rostlin. Je zkoumána pohyblivost prvkû, vãetnû rizikov ch v systému pûda rostlina a studují se agrochemické a biologické vlastnosti pûd kontaminovan ch tûïk mi kovy a perzistentními organick mi polutanty. Hlavním úkolem je v voj a ovûfiování nov ch metod a postupû pro diagnostiku v Ïivného stavu pûd a rostlin, pro zji tûní stavu kontaminace pûd a rostlin a rovnûï pro fytoremediaãní technologie vyuïitelné pfii sanaci pûd. V zkum v oddûlení je dále zamûfien na moïnosti regulace pfiemûn a pohybu Ïivin v pûdû pro lep í vyuïití Ïivin z pûdy a hnojiv rostlinami a pro omezení nepfiízniv ch vlivû na okolní prostfiedí. Cílem je vypracování nov ch technologick ch postupû ve v Ïivû rostlin, umoïàujících zv ení efektivnosti hnojení pfii souãasném omezení ztráty Ïivin v rûzn ch systémech hospodafiení na pûdû. Pracovníci oddûlení uplatàují v sledky v zkumu v praxi, v rámci sv ch poradensk ch aktivit, zejména v tûchto oblastech: anal za systému hospodafiení v zemûdûlsk ch podnicích vzhledem k ochranû vod (nitrátové smûrnice); legislativní

25 24 60 LET VÚRV Sbírka rhizobií uchovávání kmenû hlízkov ch bakterií na zkumavkách ãinnost spolupráce pfii tvorbû právních pfiedpisû v oblasti pouïívání hnojiv a ochrany vod; odborné posuzování úãinnosti hnojiv (pro ÚKZÚZ). Souãástí oddûlení je Laboratofi anal z pûd a rostlin (vedoucí Ing. Miroslava Pechová). ODDùLENÍ FYZIOLOGIE ROSTLIN Vedoucí oddûlení: Ing. Jan Haberle, CSc. V zkumná ãinnost oddûlení je zamûfiena na fyziologické aspekty pfiíjmu a vyuïití Ïivin polními plodinami. Zkoumá se mechanismus pfiíjmu Ïivin, zvlá tû dusíku kofieny a jejich následného transportu v rostlinû. Je sledován i pfiíjem Ïivin aplikovan ch na list, jejich translokace, reutilizaci a vyuïití v procesu tvorby zrna s ohledem na kvalitativní znaky produkce, a to za pfiízniv ch i stresov ch podmínek prostfiedí. U obilnin jsou pomocí kinetick ch parametrû pfiíjmu Ïivin hodnoceny odrûdové rozdíly, s návazností na v zkum genetické podmínûnosti pfiíjmov ch charakteristik. Sleduje se i rychlost pfiíjmu Ïivin ve vztahu k v vojové fázi a exogenní aplikaci rostlinn ch hormonû i syntetick ch rûstov ch látek. Je studován vliv v Ïivy a podmínek prostfiedí na proces tvorby zrna u odrûd obilnin vyuïívan ch pro odli né uïitkové smûry. Pozornost je vûnována i vlivu podmínek prostfiedí a agrotechniky na rozvoj a distribuci kofienû v pûdním profilu, v souvislosti s vyuïitím vody a Ïivin, zejména dusíku. Pro zobecnûní získan ch poznatkû a jejich aplikaci v odli n ch podmínkách jsou vyuïívány matematické modely, vãetnû pfievodu v sledkû na vy í úroveà, napfi. regionální. Pro anal zu vlivu povûtrnostních podmínek a dal ích faktorû na v nos, efektivnost vyuïití zdrojû a ztráty dusíku do prostfiedí jsou vyuïívány plodinové modely. ODDùLENÍ BIOLOGIE PÒDY Vedoucí oddûlení: Ing. Tomá imon, CSc. Oddûlení se zab vá v zkumem dlouhodob ch procesû pfiemûn pûdní organické hmoty, jejími zmûnami a kvalitou v rûzn ch systémech pûstování a hnojení plodin a v rûzn ch pûdních a klimatick ch podmínkách. Experimentální data z odli n ch lokalit slouïí k získávání podkladû pro odhady zásob a toku organického uhlíku v orn ch pûdách na regionální i národní úrovni. Souãasnû jsou tato data vyuïívána i pro modelování a bilance organické hmoty. Jsou rozvíjeny a aplikovány nové metody hodnocení mnoïství a kvality pûdní