VY_32_INOVACE_23P1318

Transkript

1

2

3

4 Znak Poruby

5 znak prapor Obec Poruba užívala od počátku 18. století jako své pečetní znamení postavu sv. Mikuláše, patrona zdejšího kostela. Při návrhu heraldického znaku byl částečně využit tento symbol hlavice biskupské berly. Rovněž bylo akceptováno umístění Poruby na historickém území bývalého rakouského Slezska, a to ve formě polovice slezské orlice, a také vztah Poruby k hornickému povolání v podobě zkřížených hornických kladívek. Autorem znaku Poruby je Vratislav Varmuža, městský obvod Poruba jej užívá od roku 1993.

6 Městský obvod Poruba je jedním z 23 městských obvodů statutárního města Ostravy. Rozkládá se v jeho severozápadní části a je se svými téměř 70 tisíci obyvateli jeho druhým nejlidnatějším obvodem. Jeho historie sahá do 14. století. Samotný název Poruba souvisí s kácením rubáním stromů a vznikem porubů. Až do konce druhé světové války byla Poruba malou obcí. Její význam vzrostl v 50. letech minulého století, kdy byl katastr obce vybrán k výstavbě nového samostatného městského celku nazvaného Nová Ostrava. Z původní zemědělské obce se Poruba stala moderním urbanistickým celkem, složeným z původní zástavby Poruby-vsi a osmi postupně budovaných stavebních obvodů. Za její centrum je považována 1,6 kilometrů dlouhá Hlavní třída, vystavěná v architektonickém stylu sorely. Návštěvníky láká Poruba nejen architekturou, mezi jejíž největší skvosty patří vstupní brána do Poruby nazvaná Oblouk či soubor obytných domů Věžičky, ale také volnočasovými atrakcemi v podobě největšího letního koupaliště ve střední Evropě či moderním zimním stadionem. Poruba je obvodem bez velkého průmyslu, tedy s minimálně znečištěným ovzduším. Její rozvoj vytváří zázemí pro podnikání a výrobní činnost řady firem, které se soustřeďují především v průmyslové zóně Areál nad Porubkou. Městský obvod disponuje kvalitním a širokým zázemím pro sport i kulturní aktivity a svým obyvatelům poskytuje hustou síť vzdělávacích i zdravotnických zařízení. Velké zelené plochy a odpočinkové zóny dotváří poklidnou atmosféru obvodu, který platí za jednu z nejkvalitnějších lokalit v Ostravě.

7 Pohled na Porubu Soubor:Panorama poruba.jpg. In: Panorama of Poruba, Ostrava, CZ [online] [cit ]. Dostupné z: Poruba. In: En.wikipedia.org [online] [cit ]. Dostupné z:

8

9 Památky Soubor:Kostel sv Mikuláše v Porubě.jpg. In: Kostel svatého Mikuláše v Ostravě-Porubě [online] [cit ]. Dostupné z:

10 TU-VŠB Ostrava. In: Vyfotprojekt.cz [online] [cit ]. Dostupné z:

11 Památky Soubor:Kostel sv Mikuláše v Porubě.jpg. In: Kostel svatého Mikuláše v Ostravě-Porubě [online] [cit ]. Dostupné z: Bludné balvany. In: Porubský bludný balvan [online] [cit ]. Dostupné z:

12 Architektura Cestykrajem.cz. In: Havířov - chráněná památková zóna Sorela [online] [cit ]. Dostupné z: Ostrava-Poruba. In: Skyscrapercity.com [online] [cit ]. Dostupné z:

13

14 Letní koupaliště a krytý bazén Krytý bazén Ostrava-Poruba. In: Sareza.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Poruba. In: Navstivmesusedov.cz [online] [cit ]. Dostupné z:

15 Porubské osobnosti Nejznámějším porubským rodákem je hudební skladatel Ilja Hurník. Mezi další umělce, kteří část svého osobního či profesního života spojili s Porubou, patří například básník pronásledovaný komunistickým režimem Věnceslav Juřina, režisér seriálů a pořadů o přírodě František Mudra, fotograf a grafický designér Vojtěch Bartek, písničkář, textař a básník Jaromír Nohavica, zpěvák a hudebník Petr Bende či herečka Simona Postlerová. K úspěšným sportovcům, žijícím či působícím v Porubě, se řadí sportovní gymnastka Adolfina Tačová, mistr republiky v leteckém modelářství Ivan Marek, bronzový medailista ve střelbě na olympiádě v Sydney v roce 2000 Martin Tenk, atleti Taťána Netoličková Kocembová, Nikol Ogrodníková a Adam Ptáček nebo hokejový brankař Martin Prusek