Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 28. schůze

Transkript

1 10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 28. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 28. schůze

4

5 Pořad 28. schůze 1. Senátní tisk č. 339 Prohlášení z neformálního zasedání 27 hlav států a předsedů vlád, které se konalo dne 16. září 2016 v Bratislavě 2. Senátní tisk č. 340 Komentovaný návrh pořadu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 20. a 21. října Senátní tisk č. 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 4. Senátní tisk č. 322 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Mezinárodní úmluva o ochraně všech osob před nuceným zmizením 5. Senátní tisk č. 325 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé 6. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k vývoji situace na Ukrajině 7. Evropský senátní tisk č. N 089/10 Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení ČS příslušného k posuzování žádosti o mez. ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) 8. Evropský senátní tisk č. K 096/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán pro integraci státních příslušníků ze třetích zemí 9. Evropský senátní tisk č. N 105/10 Návrh nař. EP a Rady o normách, které musí splňovat st. příslušníci třetích zemí nebo osoby bez st. příslušnosti, o jednotném statusu pro uprchlíky, o obsahu poskytnuté ochrany a o změně směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení st. přísl. třetích zemí Evropský senátní tisk č. N 106/10 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU Evropský senátní tisk č. N 107/10 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) 10. Evropský senátní tisk č. N 108/10 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro znovuusídlování a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/ Senátní tisk č. 334 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 12. Senátní tisk č. 335 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 1

6 13. Senátní tisk č. 331 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 14. Senátní tisk č. 332 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 15. Senátní tisk č. 333 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 16. Senátní tisk č. 304 Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků přijaté v La Rochelle dne 18. května 2012 a v Bonnu 14. listopadu Evropský senátní tisk č. K 082/10 Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám Reakce Evropské unie 18. Senátní tisk č. 338 Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v rámci podpory boje proti tzv. Islámskému státu 19. Senátní tisk č. 330 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 20. Senátní tisk č. 297 Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Papouška a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 21. Senátní tisk č. 323 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 22. Senátní tisk č. 336 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich 23. Senátní tisk č. 341 Informace komisí Senátu o činnosti za rok Senátní tisk č. 342 Informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 10. funkční období 25. Návrh na pověření dalších senátorů odůvodněním senátních návrhů zákonů sněmovní tisky č. 221 a 744 v Poslanecké sněmovně 2

7 10. funkční období Obsah 28. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 19. října Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Informace vlády o Summitu lídrů 27 zemí Evropské unie Bratislava 16. září 2016 (senátní tisk č. 339)... 2 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 2 Senátor Václav Hampl Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech října 2016 (senátní tisk č. 340)... 5 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 5 Senátor Václav Hampl Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě (senátní tisk č. 303)... 7 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek... 8 Senátor Tomáš Jirsa... 9 Senátor Tomáš Jirsa... 9 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Mezinárodní úmluva o ochraně všech osob před nuceným zmizením (senátní tisk č. 322) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Václav Láska Senátorka Zuzana Baudyšová Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé (senátní tisk č. 325) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Lubomír Franc Senátor Libor Michálek I

8 6. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k vývoji situace na Ukrajině Senátor Václav Láska Senátor Václav Hampl Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Návrh nařízení EP a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení ČS příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (evropský senátní tisk č. N 089/10) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Tomáš Grulich Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Václav Hampl Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán pro integraci státních příslušníků ze třetích zemí (evropský senátní tisk č. K 096/10) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Tomáš Grulich Baliček k reformě azylového práva (evropský senátní tisk č. N 105/10, č. N 106/10, č. N 107/10) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Tomáš Grulich Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro znovuusídlování a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (evropský senátní tisk č. N 108/10) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Tomáš Grulich Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 334) Poslankyně Věra Kovářová Senátor Jan Veleba Senátor Pavel Eybert Senátor Jaroslav Kubera Senátor Radko Martínek Senátorka Dagmar Terelmešová Senátor Jan Horník II

9 Senátor Miloš Malý Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 335) Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Miloš Malý Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Libor Michálek Senátor Petr Vícha Senátor Libor Michálek Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Radko Martínek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Václav Hampl Senátor Václav Láska Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Jiří Čunek Senátor Jaroslav Kubera Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Pavel Štohl Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Petr Vícha Senátor Jan Horník Senátor Libor Michálek Senátor Zbyněk Linhart Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Miloš Malý Senátorka Zdeňka Hamousová Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Libor Michálek Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Malý Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 331) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Pavel Štohl Senátor Libor Michálek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. III

10 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 332) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátorka Jitka Seitlová Senátor Miroslav Antl Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Ivo Valenta Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Petr Vícha Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Eva Syková Senátor Peter Koliba Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jiří Vosecký Senátor Jan Horník Senátor Petr Vícha Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jiří Vosecký Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Burian Senátorka Jitka Seitlová Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátorka Jitka Seitlová Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 333) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Martin Tesařík Senátor Jan Hajda Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků přijaté v La Rochelle dne 18. května 2012 a v Bonnu 14. listopadu 2015 (senátní tisk č. 304) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Martin Tesařík Senátor Martin Tesařík IV

11 17. Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám Reakce Evropské unie (evropský senátní tisk č. K 082/10) Ministr obrany ČR Martin Stropnický Senátor Patrik Kunčar Senátor Zdeněk Besta Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v rámci podpory boje proti tzv. Islámskému státu (senátní tisk č. 338) Ministr obrany ČR Martin Stropnický Senátor Josef Táborský Senátor Petr Vícha Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 330) Senátor Jaroslav Zeman Senátorka Dagmar Terelmešová Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Petr Vícha Senátorka Dagmar Terelmešová Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Papouška a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 297) Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Jiří Vosecký Senátor Zdeněk Berka Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Jiří Vosecký Senátor Jiří Vosecký Senátor Jiří Vosecký Senátor Jiří Vosecký Senátor Miloš Vystrčil Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 323) Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Carbol Senátor Jiří Carbol Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach V

12 Senátor Petr Gawlas Senátor Jiří Carbol Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Carbol Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Carbol Senátor Jan Horník Senátorka Jitka Seitlová Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (senátní tisk č. 336) Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Miloš Malý Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Miloš Malý Senátorka Eliška Wagnerová Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2016 (senátní tisk č. 341) Senátor Tomáš Grulich Senátor Jan Látka Senátor Miroslav Nenutil Senátorka Daniela Filipiová Senátorka Eliška Wagnerová Informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 10. funkční období (senátní tisk č. 342) Senátor Jozef Regec Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Patrik Kunčar Senátor Jan Horník Senátor Miroslav Nenutil Senátorka Ivana Cabrnochová Návrh na pověření dalších senátorů odůvodněním senátních návrhů zákonů sněmovní tisky č. 221 a 744 v Poslanecké sněmovně Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch VI

13 Těsnopisecká zpráva z 28. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 19. října 2016 (Jednání zahájeno v 9.05 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 28. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 29. září Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Přemysl Sobotka, Karel Kratochvíle, František Bradáč, Leopold Sulovský, Jiří Hlavatý, Božena Sekaninová, Petr Bratský a František Čuba. Mám informaci, že údajně je v sále špatně slyšet. Prosil bych pracovníky techniky, aby zjistili příčinu, protože hlasovací znělka před zahájením schůze fungovala. Mikrofony reagují, ale je třeba jim přidat na intenzitě Budu pokračovat. Slyšíte mě? (Souhlas.) Kdo jste se ještě nezaregistroval, učiňte tak svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní - podle 56 odst. 4 - určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 28. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Papoušek a Libor Michálek. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Připomínky nejsou. Spustím znělku, aby se všichni senátoři a senátorky se mohli dostavit do sálu hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 28. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Papoušek a Libor Michálek. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. (Hlasovací zařízení opět nefungovalo.) Zkusím to ještě jednou. A to je výsledek, nebyly tam bohužel uvedeny grafy. Zpochybňujete někdo hlasování? Ne. Hlasování č. 1 registrováno 39, kvórum 20, pro návrh 37, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Zdeněk Papoušek a Libor Michálek. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 28. schůze Senátu. Ministr zahraničních věcí požádal jednak o doplnění dvou již ve výborech projednávaných mezinárodních smluv, jsou to senátní tisky č. 322 a 325, a o projednání všech bodů jako 3. až 5. bod dopoledního jednání. Do jeho bloku navrhuji také zařadit bod Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k vývoji situace na Ukrajině. Tyto tisky také byly projednány ve výborech. 1

14 Ministr zahraničních věcí zároveň zastoupí ministra vnitra, proto jeho body Organizační výbor navrhuje projednat jako body 7 10, a to včetně evropských tisků, jejich doplnění na pořad schůze navrhl VEU, senátní tisky č. N 105/10, N 106/10 a N 107/10, a ještě jeden, N 108/10. Odpolední jednání bychom zahájili bodem ministra financí, po kterém by následoval blok tří bodů ministra životního prostředí. Ministr obrany projednal o projednání svých tisků po hodině. V této souvislosti navrhuji na pořad schůze doplnit senátní tisk č. 338, obsahující návrh na vyslání vojáků v rámci boje proti tzv. Islámskému státu. Ministr kultury požádal o projednání svého bodu ve čtvrtek v 9.00 hodin. S ohledem na zahraniční cestu s předsedou vlády bohužel jiný den přijít nemůže. Proto navrhuji na základě usnesení včerejšího Organizačního výboru přeřazení tohoto tisku na další schůzi Senátu. Jedná se o evropský tisk N 092/10. Jako poslední bod jednání navrhl Organizační výbor doplnit na pořad schůze bod, ve kterém pověříme další senátory odůvodněním senátních návrhů zákonů Poslanecké sněmovně. Je to reakce na to, že někteří pověření senátoři už nebudou nadále vykonávat mandát senátora. Takto upravený a doplněný návrh pořadu 28. schůze Senátu vám byl rozdán na lavice. A znova připomínám, byl doplněn a upraven při včerejším zasedání Organizačního výboru. Ptám se, má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze. Pokud tomu tak není, dovolím si navrhnout, abychom o pořadu schůze hlasovali en bloc, to znamená, že bychom ty jednotlivé body, které jsem tady načítal, upřesnění a podobně, doplnění, nehlasovali zvlášť. Jsou k tomu nějaké připomínky? Nejsou. Takže můžeme přistoupit k hlasování o pořadu schůze, tak, jak máte písemně na svých lavicích a jak jsem tady v předešlém vystoupení sdělil a odůvodnil. Myslím si, že nemusíme dávat znělku. Takže kdo souhlasí s navrženým pořadem této schůze, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO, kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 43, kvórum pro přijetí 22, pro návrh 41, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji, budeme se pořadem schůze řídit. A můžeme přistoupit k dalšímu bodu, a to je 1. Informace vlády o Summitu lídrů 27 zemí Evropské unie Bratislava 16. září 2016 (senátní tisk č. 339) S jejím obsahem nás seznámí ministr Jiří Dienstbier (Vyhlíží, zda je ministr Dienstbier přítomen.) Už je tady? Tak dobře. Pan ministr Jiří Dienstbier. Pane ministře, máte slovo. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Stručně bych informoval o výsledcích setkání hlav států a předsedů vlád 27 členských zemí Evropské unie, které se konalo 16. září v Bratislavě. Jednalo se o summit neformální, tedy bez tradičních oficiálních písemných závěrů. Jeho hlavním smyslem bylo poskytnout prostor pro otevřenou diskusi představitelů členských zemí Evropské unie o jejím dalším směřování po 2

15 rozhodnutí Velké Británie o odchodu z Unie. Z tohoto důvodu se Velká Británie summitu neúčastnila. Samotný brexit nebyl hlavním tématem zasedání. Britská premiérka sice již naznačila konkrétnější časový horizont pro notifikaci dle čl. 50 smlouvy o EU, avšak na jeho realizaci stále čekáme. I nadále tak platí dohoda všech členských států z června o tom, že před notifikací se s Brity žádná vyjednávání nepovedou. Státníci se v diskusi v Bratislavě pokusili především o diagnózu současného stavu Evropské unie. V důsledku kumulace krizí v posledních letech, ekonomické a dluhové, válek v Sýrii a na Ukrajině, teroristické hrozby a především migrační krize došlo k oslabení důvěry občanů v evropskou integraci. Lídři sedmadvacítky se shodli na tom, že k opětovnému posílení této důvěry může přispět především to, pokud se Unie do budoucna zaměří na oblasti, ve kterých přináší skutečnou přidanou hodnotu a kde občané očekávají aktivní roli. Těmito prioritními oblastmi by měly být na jedné straně zajištění bezpečnosti a na straně druhé podpora hospodářské prosperity. Za nejdůležitější výsledek summitu lze považovat potvrzení vůle a odhodlání všech 27 zúčastněných států, pokračovat v projektu evropské integrace. Zachování jednoty Evropské unie je také klíčovým zájmem ČR. Konkrétním výstupem summitu je pak dohoda na jednotlivých opatřeních, která by s cílem potvrdit životaschopnost Unie a posílit důvěru občanů v ni měla být přijata či rozpracována v následujících šesti letech. Pokud jde o bezpečnost, Evropská unie by se měla zaměřit jak na její vnější, tak vnitřní aspekty. V oblasti migrace se jedná o plně funkční evropskou pohraniční stráž, podporu spolupráce se třetími státy či akutní pomoc zemím v první linii. ČR je v tomto ohledu dlouhodobě aktivní. V návaznosti na bratislavský summit vláda vyslala další dvacítku policistů s technikou na podporu ochrany vnějších hranic Unie do Bulharska. Unie bude pokračovat také ve svých aktivitách směřujících k potírání terorismu. V této oblasti se chce zaměřit především na spolupráci jednotlivých tajných služeb, vybudovat moderní informační systémy pro správu hranic a bojovat proti radikalizaci. Bratislava potvrdila také shodu na potřebě prohloubit spolupráci v oblasti vnější bezpečnosti, což je jedna z priorit české vlády. Půjde především o proces postupného prohlubování spolupráce v obraně tak, aby byla posílena schopnost samostatné rychlé reakce Unie, především na hrozby, které se mohou vyskytnout v jejím sousedství. Konkrétními kroky v této oblasti by měly být například zefektivnění vojenských a civilních misí Evropské unie, posílení jejich financování nebo spolupráce ve vojenském výzkumu a průmyslu. To vše by se mělo dít při současném prohlubování spolupráce s NATO, které i nadále zůstává hlavním garantem evropské bezpečnosti. Další věc, která byla diskutována, byla otázka zajištění prosperity. Vláda ČR je toho názoru, že hlavním pilířem růstu by do budoucna měla být ekonomická a také sociální konvergence uvnitř i mezi jednotlivými členskými státy. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto cíle je plně fungující vnitřní trh založený na čtyřech svobodách. Podle dohody z Bratislavy se bude Unie na dokončování vnitřního trhu do budoucna soustředit, a to ve všech jeho oblastech. Dále bude usilovat o aktivní obchodní politiku, účinnou podporu investic a dobře fungující programy na podporu mladých a jejich zaměstnanosti. 3

16 O všech těchto opatřeních se v následujících šesti měsících bude diskutovat a rozhodovat jak na evropských radách, tak na jednáních na ministerské či expertní úrovni. Hlavy států a předsedové vlád se kromě řádných evropských rad plánovaných na říjen a prosinec znovu sejdou ke společnému neformálnímu jednání v únoru v maltské Vallettě. Společně by pak měli završit proces politické reflexe při oslavách výročí podpisu římských smluv v březnu. Kromě členských států bude pro implementaci bratislavských závazků klíčová pochopitelně také role Evropské komise, která má nezastupitelné místo především v legislativní a kontrolní činnosti Unie. Pro efektivní spolupráci v Evropské unii potřebujeme silnou Komisi, která nebude prohlubovat příkopy mezi členskými státy, ale naopak svou legislativní iniciativu zaměří na oblasti, v nichž si členské státy přejí více spolupracovat, a bude důsledně a nestranně dohlížet na dodržování závazků členských států a smluv. Právě implementace dohodnutých kroků bude rozhodujícím faktorem při posuzování toho, zda dohoda z Bratislavy bude znamenat nový impuls pro další fungování Unie. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře, prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 339/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který nyní má slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Václav Hampl: Děkuji, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je to tak, evropský výbor projednal bratislavskou deklaraci a bratislavský plán na svém včerejším zasedání. Obsahově jsme neměli k tomu dokumentu žádné zvláštní výhrady. Mohu-li parafrázovat diskusi na výboru, tak jsme spíše konstatovali, že zejména je ten plán poměrně příjemně konkrétním souborem smysluplných opatření. To usnesení, které vám navrhujeme, tak se spíše týká těch následujících procesů. Možná mezi řádky tam můžete cítit obavu, aby ta deklarace a ten cestovní plán nezůstal zase jenom nějakým textem na papíru, ale aby se skutečně v reálném čase proměnil do konkrétních kroků, tak, jak jsou tam narýsovány, a to je v podstatě shrnutý obsah toho navrženého usnesení, zejména důraz na to, že vzhledem k tomu, že podle evropského práva Evropská rada udává základní politický směr, a tak Evropská komise je jaksi vykonávajícím tělesem. Tento aspekt tady zdůrazňuji, protože ten, kdo by teď měl být na řadě, by byla skutečně Evropská komise, tak, aby realizovala ty kroky a v těch termínech, které v bratislavském plánu jsou načrtnuty. Evropský výbor se za tento návrh postavil jednomyslně, a proto i já vás prosím o podporu tohoto usnesení. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane předsedo, posaďte se u stolku zpravodajů a plňte úkoly zpravodaje. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Zájem o vystoupení v rozpravě není, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr ani pan zpravodaj nechtějí doplnit svá vystoupení. Proto přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak, jak nás s ním seznámil pan zpravodaj Václav Hampl. A tak, jak máme písemně v usnesení výboru č. 339/1. 4

17 V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvórum 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 47, kvórum 24, pro návrh 42, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Nyní projednáme bod, kterým je 2. Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech října 2016 (senátní tisk č. 340) Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č S obsahem nás seznámí opět pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Opět se stručně pokusím představit agendu tohoto zasedání a pozice, které bude předseda vlády ČR na tomto jednání zastávat. Evropská rada se bude zabývat, jako již obvykle, dalšími kroky v řešení migrační krize. Zaměřit by se měla na témata ochrany hranic a spolupráce se třetími státy, tedy zdrojovými a tranzitními zeměmi. Tentokrát zejména s africkými partnery. Toto zaměření vláda vítá, neboť se jedná o dvě priority, které ČR na evropské úrovni dlouhodobě prosazuje. Jde o dvě priority, které mají přímou vazbu na řešení příčin migračního tlaku. Evropská rada by měla přivítat spuštění evropské pohraniční a pobřežní stráže, ke kterému došlo na začátku října. ČR je připravena se podílet na urychleném dosažení plné kapacity této stráže. Evropská rada by se měla rovněž zabývat budováním robustnějších informačních systémů pro kontrolu hranic. Jejich rozvoj vláda ČR podporuje. Pozornost by měla být věnována i pomoci členským zemím Unie, které migračnímu tlaku čelí v první linii. Jak jsem říkal u předchozího bodu, ČR posílila svou účast na bulharsko-turecké hranici. V případě nutnosti jsme připraveni naši pomoc dále navyšovat. V oblasti spolupráce se třetími státy by Evropská rada by měla diskutovat o rámci migračních partnerství, jehož primárním cílem je zlepšit readmisní spolupráci s partnerskými státy v Africe a na Blízkém východě a přispívat k prevenci ilegální migrace. Vláda považuje za klíčové, abychom naši pomoc a spolupráci se zeměmi původu a tranzitu uprchlíků podmínili tím, že s námi tyto země uzavřou funkční dohody o návratech migrantů. Kromě spolupráce s africkými partnery by Evropská rada měla rovněž zhodnotit dosavadní implementaci prohlášení Evropské unie a Turecka. Vláda ČR od samého počátku migrační debaty zdůrazňuje potřebu řešení příčin migrační krize, spíše než jejích následků. Na Evropské radě proto vláda podpoří posílení dialogu se zdrojovými a tranzitními zeměmi migrace, založené na jasných kondicionalitách a závazcích pro země původu a tranzitu při readmisních nelegálních migrantů přímo z hotspotů. K obchodní politice, která bude dalším tématem, Evropská rada by měla podtrhnout význam vzájemně výhodných bilaterálních dohod a zároveň položit důraz na ochranu zájmů občanů. Hovořit by se mělo o modernizaci nástrojů na 5

18 ochranu obchodu, o dokončení dohody CETA s Kanadou a o pokroku ve vyjednáváních o volném obchodu s Japonskem či USA. Vláda ČR dlouhodobě ambiciózní obchodní politiku, která přispívá k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst podporuje. Pokud jde o dohodu CETA, i přes aktuální problémy vláda podporuje co nejrychlejší ukončení ratifikačního procesu. V sázce je kredibilita Unie coby smluvní strany, s kterou je možné uzavírat oboustranně výhodné dohody. Neúspěch v případě finalizace dohody CETA by tuto důvěru zásadním způsobem podkopal. Pokud se situace do Evropské rady nevyřeší, bude předseda vlády apelovat na ty členské státy, ve kterých se vyskytly problémy, abychom mohli uzavřít vyjednávání o dohodě CETA na summitu s Kanadou 27. října, tak, jak bylo naplánováno. Ve svých závěrech by se Evropská rada měla vyjádřit také k dalším hospodářským a globálním záležitostem, k ratifikaci pařížské klimatické dohody, k vnitřnímu trhu a k podpoře investic. Pokud jde o pařížskou dohodu, vláda ČR její ratifikaci podporuje a vítá dokončení tohoto procesu ze strany Evropské unie. Vláda vyslovila souhlas s ratifikaci v září a doufá, že ratifikační proces bude rychle dokončen i v českém parlamentu. Na agendu jednání bylo zařazeno také téma vnitřního trhu, jak prosazovala i ČR. Jedná se o další z našich dlouhodobých priorit a je dobře, že se k této věci vrací na nejvyšší úrovni. Evropská rada zhodnotí pokrok v implementaci jednotlivých strategií pro vnitřní trh, včetně jednotného digitálního trhu. Diskusi o vnitřním trhu na úrovni Evropské rady považujeme za klíčovou i z toho důvodu, že v poslední době v některých členských státech roste tlak na přijímání národní legislativy, která vytváří nové překážky na vnitřním trhu, konkrétně v oblasti dopravy a tranzitu. To vláda považuje za nepřijatelné. Vláda je přesvědčena, že tento trend je v rozporu s pravidly zakotvenými ve smlouvách a ve střednědobém pohledu může vést k zásadnímu narušení vnitřního trhu. Vláda se proti těmto tendencím intenzivně vymezuje jak na evropské, tak na bilaterální úrovni. Budeme aktivní i nadále a učiníme všechny potřebné kroky k nápravě situace. Na Evropské radě bude třeba upozornit zejména na překážky způsobené francouzskou úpravou, v podobě tzv. Macronova zákona, a německým zákonem o minimální mzdě. Evropská komise by měla rychle dokončit přezkum těchto opatření a jejich slučitelnost s pravidly vnitřního trhu. Co se týče politiky podpory investic v EU, vláda v této oblasti považuje za klíčovou podporu příznivého investičního prostředí, které se opírá o fungující vnitřní trh, řádnou implementaci strukturálních reforem a odstraňování nadměrné regulace. Pokud jde o případné prodloužení fungování Evropského fondu pro strategické investice, dle vlády se mělo toto rozhodnutí učinit na základě nezávislé evaluace jeho fungování, jejichž výsledky stále čekáme. Poslední tematickou oblastí, které se bude říjnová Evropská rada věnovat, je zahraniční politika. Diskuse by se měla vést o vztazích EU a Ruské federace a o aktuální situaci v Sýrii. Vláda ČR vítá, že se Evropská rada tématům vnějších vztahů věnuje. V obecné rovině má vláda zájem na udržení prostoru pro jednání s Ruskem, zároveň však zdůrazňuje platnou dohodu o navázání sankčního režimu na plnění minských dohod. Děkuji za pozornost. 6

19 Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře, a prosím opět, abyste využil místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 340/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který nyní má slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Václav Hampl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pozice vlády na nadcházející Evropskou radu někdy bereme bez dalšího na vědomí. V tomto případě tam Evropský výbor neshledal nic, co by bylo potřeba nějakým způsobem rozporovat, nicméně vám navrhujeme usnesení, které tři body z té agendy vypichuje, zdůrazňuje. A je to v zájmu, řekněme, podpory těch pozic vlády, které považujeme v tuto chvíli za důležité. První dva body z toho navrženého usnesení se týkají CETA, to jest komplexní hospodářské obchodní dohody s Kanadou. Tam jsme toho názoru, že skutečně je na místě tu dohodu, která je kompletně bezproblémově podepsaná, podepsat a začít naplňovat ty části, které nejsou závislé na vnitrostátních ratifikacích. Tento názor je ještě dále podpořen přijetím interpretační deklarace k CETA. Další, třetí bod, se týká toho, co zde také bylo zmíněno. To je ten, když to zjednodušeně parafrázuji, problém řidičů kamionů v západní Evropě. Je to věc, ke které už jsme se sice vyjadřovali velmi důrazně, ale pro nadcházející Evropskou radu považujeme za užitečné to opět připomenout a zdůraznit. A poslední bod se týká jednání o vztazích s Ruskem, kde jsme po debatě přijali návrh, že je potřeba zintenzivnit hledání nějakého rozumného mírového vyřešení konfliktu na východní Ukrajině. Prosím vás o podporu tohoto usnesení. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a prosím opět o posazení u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem, rozpravu uzavírá. Opět předpokládám, že pan navrhovatel a pan zpravodaj nechtějí vystoupit, takže můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl pan zpravodaj a jak je i v písemném podkladu 340/1. V současném stavu je přítomno 50, aktuální kvórum pro přijetí 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 51, kvórum 26, pro návrh 44, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji jak panu zpravodaji, tak panu ministrovi. Nyní projednáme bod, kterým je 3. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě (senátní tisk č. 303) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 303, a s návrhem nás seznámí ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, kterého mezi námi vítám. Pane ministře, máte slovo. 7

20 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a páni senátoři. Dovolte mi, abych vás požádal o vyslovení souhlasu s ratifikací protokolu, který se týká přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě. To znamená, Černá Hora projevila zájem o vstup do Severoatlantické aliance. A já bych vám jenom připomněl, že podle tzv. politiky otevřených dveří, ke které se hlásí Česká republika dlouhodobě, a ta je zakotvena dokonce i v Severoatlantické smlouvě, tak v té je řečeno, že členskou zemí NATO se může stát jakákoli země v severoatlantickém prostoru, která sdílí stejné hodnoty. Je schopna přispět k zabezpečení toho prostoru v členských zemích a je ochotna a připravena přihlásit se k závazkům a povinnostem, které s přistoupením ke smlouvě vyplývají. Takže opakuji, Česká republika vždy podporovala to, aby se s možnými uchazeči zacházelo podle této smlouvy a podle stanovení politiky otevřených dveří. A pokud někdo splní požadavky a je schopen jim dostát, tak by měl být jeho zájem a jeho přihláška regulérně projednána a posouzena. Využívání této politiky se děje dlouhodobě, v NATO proběhlo už celkem 6 kol rozšíření. NATO se v průběhu rozšiřování rozšířilo o 12 zemí, na současných 28. Je to tedy dlouhodobý několikaletý proces. A já si myslím, že ho lze pokládat za úspěch, protože se tím vymazala celá řada bolestivých dělicích čar, které byly i potenciálním zdrojem konfliktu v tom prostoru kolem nás. Takže právě proto, že se tím ruší přehrady mezi státy, a pokud někdo má zájem, tak se s ním o tom korektně bavíme a posoudíme každou takovou přihlášku, a rozhodneme se, tak se také vytváří určité prostředí a určitá atmosféra. V případě Černé Hory je to významné proto, že přijetí Černé Hory by mohlo a mělo mít velmi pozitivní vliv na oblast západního Balkánu, která dnes vlastně není docela v klidném a jednoduchém stavu. Kdybychom se podívali na situaci zemí kolem, tak zjistíme, že v některých zemích jsou politické krize, docela vážné. Díky tomu, že EU se potýká s určitými vnitřními problémy, tak se v něčem i znejišťuje politika rozšiřování EU, a tím pádem pro země západního Balkánu není jasná strategie, nebo není jasný výhled a perspektiva k možnosti ucházení se třeba o členství v EU. A tohle v některých zemích se to dá říct úplně konkrétně do určité míry přispívá i k destabilizaci zemí Balkánu. Takže to, že by Černá Hora takto byla v tom procesu přistupování pozitivně brána a přijata, je něco, co si upřímně myslím, by mohlo přispět k uklidnění. Protože právě tady by se ukázalo, že ta politika otevřenosti stále platí. Minimálně tedy v případě Aliance. V případě EU všichni tušíte, že se nějaké brzké rozšiřování EU nechystá. Popravdě řečeno, Česká republika a některé další země střední a východní Evropy jsou jediné, které to téma v Evropské unii vrací. Asi si dovedete představit, že o ně zase tak velký zájem v současné době není. To říkám popravdě. A teď mluvím o Evropské unii. Domnívám se, že tady tato politika přistupování nebo otevřených dveří určitě pomáhá k budování důvěry a je určitým předpokladem spolupráce. Když se zeptáte na Černou Horu a její připravenost, tak já pokládám za důležité tady zmínit to, že Černá Hora má ten cíl vstup do EU a NATO skutečně dlouhodobě. Jsou to dvě hlavní strategické priority zahraniční politiky. Vlastně to říká Černá Hora už od roku 2006, od vyhlášení nezávislosti v červnu Dá se říci, že v současné chvíli je v zemích regionů západního Balkánu v integračních procesech určitě nejdále. Důležité je připomenout, že 16. října proběhly v Černé Hoře řádné parlamentní volby, které měly poměrně vysokou účast. Zúčastnilo se jich rekordních 72 % voličů. A já si myslím, že výsledek voleb potvrzuje širokou 8

21 podporu obyvatel právě k tomu euroatlantickému směřování země. I když nevím, jestli jsou výsledky úplně přesně sečtené, ale dá se říci celkem jednoznačně, že ty strany, které prosazují vstup do NATO, v nich získaly jasně většinu hlasů voličů. Opakuji, tento vstup byla priorita pro Černou Horu. A pro Českou republiku je tento vstup také významnou součástí priorit české zahraniční politiky. Vy víte, že zájem o západní Balkán je stabilní součástí naší zahraniční politiky, na kterém je široký konsensus všemi relevantními parlamentními stranami, takže v tom nemáme žádné ideové spory. Zájem o západní Balkán a jeho stabilizaci je něco, co všichni tady, skoro si snad mohu dovolit říci, poměrně dost sdílíme. Máme dokonce v Černé Hoře jako Česká republika řadu poměrně významných projektů. Řekl bych teď hlavně třeba v oblasti energetiky bych zvýraznil, protože Černá Hora si vybrala Českou republiku jako strategického partnera v oblasti energetiky. To je takový konkrétní projev toho, že my tam opravdu máme spolu co dělat a jsou tam poměrně docela zásadní projekty pro českou energetiku. To je z hlediska významu v bilaterálních vztazích. Jakkoli Černá Hora není velká země, tak si myslím, že toho děláme společně hodně. Určitě víte o poměrně dost velkém zájmu českých turistů o Černou Horu, což také není nezajímavá malá věc a také to sehrává významnou roli při poznávání té země z naší strany. Já bych vás ještě naposledy ve svém úvodním vystoupení informoval o tom, že protokol o ratifikaci podléhá ratifikaci všech členských zemí NATO. Já jsem se účastnil jednání ministrů zahraničí, kde na tom byla shoda, všichni se na tom shodli, že se ten vstup podpoří. Teď probíhá ratifikace v parlamentech a z těch 28 členských zemí prozatím ratifikaci v parlamentech provedlo 10. Já vám je vyjmenuji, abyste věděli, kdo už ratifikoval v parlamentu. Je to Island, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Albánie, Bulharsko, Polsko, Turecko, Rumunsko a Lotyšsko. Takže ratifikace, tak jako tady dnes v Praze, probíhají i v dalších městech. A opakuji, v deseti už úspěšně proběhly. Tak to je to, co bych řekl dnes na úvod tohoto projednávání. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 303/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Tomáš Jirsa. Pane senátore, prosím. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegové. Náš výbor projednal tuto smlouvu 23. srpna a doporučil Senátu dát souhlas s ratifikací přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě. Já to doporučuji také a přihlásím se do diskuse. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane zpravodaji, a prosím rovněž, abyste využil místo u stolku zpravodajů. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Přihlášen je pan senátor Tomáš Jirsa, prosím. Senátor Tomáš Jirsa: Já bych, pane předsedo, dámy a pánové, jenom v této souvislosti zdůraznil význam Severoatlantické smlouvy a zároveň bych varoval před úvahami o zřízení evropské armády, která toto severoatlantické společenství může pouze oslabit. 9

22 Já myslím, že nemáme nic proti přístupu Černé Hory, Albánie, jako muslimský a sekulární stát se ukazuje jako standardní partner a v souvislosti s nejistou budoucností Turecka je nakonec dobře, že tu Albánii máme. Nicméně pan ministr se zmínil i o rozšiřování Evropské unie, a protože tyto balkánské země jsou zeměmi, které usilují o podpis asociační dohody, nebo už ji podepsaly, tak bych jen poukázal na to, že se Evropská unie mění těmi podpisy asociačních dohod na Balkán a brexitem se celá posouvá geopoliticky na Balkán. A jestli pánové a současné vedení EU, pánové jako Juncker a Schulz, si nevezmou žádné poučení, tak se za chviličku ocitneme, slovy klasika, protože víme všichni, že pánové Juncker a Schulz hrozí Británii různými tresty za vystoupení, že se v EU ocitneme, jak před 150 lety zhruba řekl Karel Havlíček Borovský, v "žaláři národů". Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám a ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit? Pane ministře, přejete si vystoupit, reagovat na diskusi? Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Jenom děkuji. Já jenom, jestli dovolíte, jak tu bylo řečeno o tom klasikovi, jak říká, jak se pohybujeme na východ, tak jenom bych řekl, že si pamatuji jednu britskou Lady, která když se někdo ohradil ze střední Evropy, že je označován za východ, tak ta britská Lady odpověděla: "Pane, pro nás Brity v podstatě všechno, co začíná na kontinentu, je na východ včetně Francie." Jenomže ten východ, to se chápe velmi pohyblivě. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pane zpravodaji, vy také máte ještě právo se vyjádřit. Nechcete? Dobře, děkuji. A my můžeme tedy přistoupit k hlasování. V sále je přítomno 49 senátorek a senátorů, kvórum 25. Byl podán návrh: Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě. Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 5, registrováno 49, kvórum 25, pro návrh 39, proti nikdo. Návrh byl schválen. Dalším bodem je 4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Mezinárodní úmluva o ochraně všech osob před nuceným zmizením (senátní tisk č. 322) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č A uvede ho opět pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane předsedo, vážení kolegové, teď bych vám rád předložil Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před nuceným zmizením. Ona byla schválena Valným shromážděním OSN v prosinci

23 V platnost vstoupila v roce 2010 a já vás žádám o vyslovení souhlasu s ratifikací, kde by to nyní měla učinit Česká republika. Vláda vyslovila souhlas s ratifikací úmluvy dne 8. června 2016 a já jsem na základě zmocnění, které jsem měl od vlády, tuto úmluvu oficiálně podepsal, dne 19. července 2016, tedy teprve poměrně nedávno v New Yorku v sídle OSN a nyní po podepsání žádám o souhlas vás o ratifikaci Parlamentu ČR. Tato úmluva je součástí základních lidsko-právních úmluv OSN. Definuje pojem, který už jsem tady zmínil, nucené zmizení. Co to je nucené zmizení? Je to zbavení osobní svobody nějakou státní mocí nebo provedené s tolerancí státní moci, s tím, že státní moc odmítne fakt zbavení osobní svobody svého občana uznat nebo jej dokonce utají včetně místa pobytu zmizelé osoby. A zároveň k tomu patří, že dotyčnému, kterému se to stane, pokud třeba i tento stav pomine, nepřizná se mu žádná právní ochrana ani v té době, ani potom, někdy zmizení je trvalé, jak asi dobře tušíte. Úmluva, kterou tady máme ratifikovat, zavazuje smluvní strany postihovat nucené zmizení, to znamená země, které to přijmou, se zavazují, že podobné zbavení osobní svobody občanů bude něco, co bude právně postižitelné, že to je samozřejmě něco, co se dít nesmí a nemá. A vzniká tím určitá páka na to, aby se něčemu podobnému do budoucna čelilo a aby přibývalo zemí, které tím dávají jasně najevo postoj k nuceným zmizením. Existuje pak také určitý systém kontroly plnění závazků smluvních stran, který zřizuje úmluva tím, že vytváří Výbor k nuceným zmizením. Tento výbor již několik let úspěšně funguje v systému OSN, takže to už je něco, co je reálné. Co my tady můžeme udělat a hlavní přínos, který můžeme mít my jako Česká republika k úmluvě, je to, že jí v této chvíli vyjádříme podporu. V řadě částí světa představuje toto zmizení, někdy dokonce i masové, bohužel docela běžný jev a myslím si, že je naprosto správné požadovat jeho potrestání a především i jakousi prevenci proti tomu, aby se to pokládalo za běžnou věc. Kdybych měl zmínit, kde k tomu v poslední době docházelo, tak bohužel i docela blízko, v Jugoslávii, docházelo masově k nuceným zmizením, docházelo k nim také ve válce nejenom v Jugoslávii, ale také v Čečensku. V posledních deseti letech tisíce případů nuceného zmizení byly v Kolumbii, v Kongu, v Barmě, na Srí Lance. Nyní evidujeme také podezření spáchání nuceného zmizení na Ukrajině v oblasti Krymu a také na Ukrajině v oblasti Donbasu. V lednu 2016 výbor, o kterém jsem mluvil, který se zabývá nucenými zmizeními ústy komisaře OSN pro lidská práva informoval o individuálních případů nuceného zmizení z celkem 88 států. Zmínil bych třeba Sýrii, protože o Sýrii se v poslední době hodně zajímáme, tak tam samozřejmě zmizely desetitisíce osob. Je vám asi jasné, že je to tam masové. A jsou to samozřejmě i další země Irák, Írán, Nigérie, Kamerun, Čad, Niger, Burundi. Je to bohužel 88 zemí a jedná se o desetitisíce lidí. Máme zde pokus toto právně postihnout a upozorňovat na to a požadovat potrestání. Celkem se smluvními stranami úmluvy, o které mluvím, stalo 53 členských států OSN, 96 podepsalo tuto úmluvu a ratifikací se přiřadíme i mezi členské státy Evropské unie, které již úmluvu ratifikovaly. V začátku října 2016 se stalo smluvními stranami už celkem 12 členských států EU, dalších 12 včetně České republiky úmluvu podepsalo. Mohu vám ještě sdělit, že tato úmluva a její sjednání nemá vliv na státní rozpočet. Jsem přesvědčen, že je v souladu s ústavním pořádkem a se všemi ostatními součástmi právního řádu ČR i s mezinárodně právními závazky, které dnes máme, stejně tak jako s právem EU. Dle mého názoru nebude nutné, když 11