ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGÁNŮ INSPEKCE PRÁCE A STAVU V OBLASTI BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2006

Transkript

1 II. ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGÁNŮ INSPEKCE PRÁCE A STAVU V OBLASTI BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2006 září

2 O B S A H Seznam zkratek 4 Úvod 6 1 Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Informace o postavení orgánů inspekce práce a oblastech jejich působnosti Rozsah působnosti orgánů inspekce práce ke kontrolovaným subjektům Struktura, sídlo a personální obsazení SÚIP, OIP a ITI Praha Ekonomické ukazatele 16 2 Činnost inspektorů správních úřadů Výsledky kontrolní činnosti inspekce práce v pracovněprávní oblasti Součinnost zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance Zásady rovného zacházení a diskriminace Vznik pracovního poměru, případně uzavírání dohod mimo pracovní poměr Odměňování zaměstnanců, práce přesčas, práce o sobotách a nedělích, příplatky za práci Poskytování náhrad zaměstnancům Pracovní doba zaměstnanců a čerpání dovolené Výsledky kontrolní činnosti v oblasti BOZP, po jednotlivých odvětvích Stavebnictví Doprava Zemědělství Manipulace s materiálem Průmysl Výsledky kontrolní činnosti v oblasti prevence závažných havárií Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů a nehodových událostí Posuzování projektových dokumentací staveb Povolování a kolaudace staveb Poradenská činnost Zkušenosti z poradenských a konzultačních míst v oblasti pracovněprávní Zkušenosti z poradenských a konzultačních míst v oblasti BOZP a VTZ Program Bezpečný podnik Výsledky kontrolní činnosti v oblasti vyhrazených technických zařízení Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení 39 3 Dozorová činnost Institutu technické inspekce Praha 39 4 Informační systém SÚIP 40 5 Šetření stížností, oznámení a podnětů 41 6 Výchova a vzdělávání zaměstnanců orgánů inspekce práce Vzdělávání inspektorů Výchova a výcvik nových inspektorů-čekatelů Další vzdělávání zaměstnanců orgánů inspekce práce 43 7 Publicita Osvěta a propagace Publicita v hromadných sdělovacích prostředcích Publicita ve vztahu k veřejnosti Veletrhy a výstavnictví 45 2

3 7.1.4 Spolupráce s ostatními organizacemi Poskytování informací podle 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 46 8 Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce Spolupráce orgánů inspekce práce s orgány a organizacemi Mezinárodní spolupráce orgánů inspekce práce Oblasti mezinárodní spolupráce Účast na seminářích a jednáních v ČR Účast na školeních a jednáních v zahraničí Účast na mezinárodních konferencích v zahraničí Akce organizované z úrovně OIP Mezinárodní spolupráce organizace ITI Praha 48 9 Závěr 50 Přílohy: 1. Právní předpisy mající význam pro kontrolní činnost správních úřadů SÚIP a OIP Pracovní úrazovost v České republice v roce

4 Seznam zkratek BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci BP bezpečnost práce BTZ bezpečnost technických zařízení BTP Bezpečnostně technické požadavky CEOC Evropské sdružení kontrolních a inspekčních organizací (Confédération Européene des Organismes de Contrôle) ČBÚ Český báňský úřad ČIA Český institut pro akreditaci ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČMKOS Českomoravská konfederace odborových svazů ČOI Česká obchodní inspekce ČPS Český plynárenský svaz ČR Česká republika ČSN České technické normy ČSÚ Český statistický úřad ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce ESAW Evropská statistika pracovních úrazů (European Statistics on Accidents at Work) EU Evropská unie FKSP Fond kulturních a sociálních potřeb GI generální inspektor HZS hasičský záchranný sbor IALI Mezinárodní asociace inspekce práce (International Association of Labour Inspection) ILO Mezinárodní organizace práce IS DOZOR informační databáze systému SÚIP IT informační technologie ITI Praha Institut technické inspekce Praha IVBP Institut výchovy bezpečnosti práce MF ČR Ministerstvo financí ČR MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OIP oblastní inspektorát práce OIP 3.00 OIP pro hl. m. Prahu se sídlem v Praze OIP 4.00 OIP pro Středočeský kraj se sídlem v Praze OIP 5.00 OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích OIP 6.00 OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni OIP 7.00 OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem OIP 8.00 OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové OIP 9.00 OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně OIP OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě 4

5 OKEČ OOPP PFO PÚ PZH RHSD ČR RKS SLIC SÚIP SUSO TU TZ ÚP VTZ VÚBP ZP ZZ odvětvová klasifikace ekonomických činností osobní ochranné pracovní prostředky podnikající fyzická osoba pracovní úraz prevence závažných havárií Rada hospodářské a sociální dohody ČR Rezortní koordinační skupina při MPSV (pro přípravu materiálů pro COREPER) Výbor vrchních inspektorů práce (Senior Labour Inspector s Committee) Státní úřad inspekce práce soutěž učňů stavebních oborů technická univerzita technické zařízení úřad práce vyhrazená technická zařízení Výzkumný ústav bezpečnosti práce zákoník práce zdvihací zařízení 5

6 Úvod Zpráva o činnosti systému SÚIP a o stavu v oblasti bezpečnosti práce za rok 2006 poskytuje ucelený přehled o kontrolních úřadech a jejich kontrolní činnosti v daném roce v oblasti dodržování práv a povinností na úseku pracovněprávních vztahů v působnosti inspekce práce, včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, a zajišťování bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení zaměstnavateli. Přestože hlavní díl kontrolní činnosti byl zaměřen na preventivní působení v oblasti dodržování předpisů v rozsahu kompetencí podle ustanovení 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a byl zejména orientován na obory činnosti se zvýšenou četností pracovních úrazů, důležitou část náplně práce orgánů inspekce práce tvořily mimořádné kontroly a šetření na základě stížností, podnětů a ostatních podání. Součástí zprávy jsou kromě shrnutí výsledků zjištění z provedených kontrol a šetření základní údaje o organizační struktuře orgánů inspekce práce, jejím personálním, finančním a materiálním zajištění a informace o dalších činnostech Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce a jejich aktivitách uskutečňovaných ve spolupráci s Institutem technické inspekce Praha, Výzkumným ústavem bezpečnosti práce a Institutem výchovy bezpečnosti práce. 6

7 Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce 1.1 Informace o postavení orgánů inspekce práce a oblastech jejich působnosti Orgány inspekce práce jsou v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Státní úřad inspekce práce je podle 2 zákona o inspekci práce správním úřadem, který je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. V jeho čele je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Státní úřad inspekce práce (dále jen SÚIP ) zejména: řídí činnost oblastních inspektorátů práce, vůči nimž je nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek, rozhoduje ve správních řízeních v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech v případě, že kontrolní činnost sám prováděl, a o uložení pořádkových pokut za nesplnění povinnosti podle 6 odst. 2 věty druhé zákona o inspekci práce, přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná oblastními inspektoráty práce, rozhodnutí o uložení pořádkových pokut vydaná inspektory úřadu a rozhodnutí o zákazech vydaná těmito inspektory, vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech, v odborné podřízenosti systému SÚIP je organizace státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení Institut technické inspekce Praha (dále jen ITI Praha ), poskytuje bezplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, podílí se společně s MPSV na mezinárodní spolupráci týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce a pracovních podmínek, zabezpečuje výchovu, vzdělávání a školení inspektorů orgánů inspekce práce a podílí se na ovlivňování výzkumu na úseku bezpečnosti práce. Oblastní inspektoráty práce (dále jen OIP ) jsou správními úřady podřízenými SÚIP, které mají pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu postavení vnitřních organizačních jednotek SÚIP. V čele oblastních inspektorátů práce jsou vedoucí inspektoři, které jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. OIP kontrolují a zabezpečují v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb. dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů ohledně: práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích v působnosti inspekce práce, včetně předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu, pracovní doby a doby odpočinku, zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, zaměstnanců dlouhodobě pečujících o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, výkonů umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí, 7

8 dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců, a vnitřních předpisů podle 305 zákoníku práce, (v roce 2006 podle 21 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zajištění bezpečnosti práce, zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení, vyjádření k vybraným projektovým dokumentacím staveb při jejich povolování a uvádění těchto staveb do provozu. ITI Praha je příspěvkovou organizací státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Podává odborná a závazná stanoviska, provádí prohlídky, provádí a vyhodnocuje zkoušky VTZ. Organizacím a podnikajícím fyzickým osobám po prověření jejich odborné způsobilosti vydává oprávnění k činnosti. Fyzickým osobám na základě posouzení jejich odborné způsobilosti vydává osvědčení. Tyto a další odborné činnosti provádí ITI Praha na základě zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů V čele ITI Praha je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. 1.2 Rozsah působnosti orgánů inspekce práce ke kontrolovaným subjektům Působnost orgánů inspekce práce se vztahuje na kontrolované osoby určené 6 zákona o inspekci práce. Z hlediska výrobních a nevýrobních odvětví (viz tabulka č. 1-1) kontrola k zahrnovala celkem nemocensky pojištěných osob a také blíže nespecifikovaný počet osob samostatně výdělečně činných, které nebyly pojištěné. 8

9 Tabulka č. 1-1: Údaje o počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců v jednotlivých odvětvích podléhajících kontrolní činnosti k Skupina odvětví počet Zaměstnanci subjektů Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thoriových rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského zboží Průmysl dřevařský (kromě výroby nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plastických produktů Výroba ostatních minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba radiových a televizních zařízení Výroba zdravotnických přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba nábytku; ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Úprava a rozvod vody Stavebnictví Prodej a údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motorových vozidel) Maloobchod (kromě motorových vozidel) Pohostinství a ubytování

10 Pozemní doprava; potrubní doprava Vodní doprava Letecká a kosmická doprava Vedlejší a pomocná činnost v dopravě Činnost poštovní a telekomunikační Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a související činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost Odstraňování odpadu, čištění města Činnosti společenských organizací Rekreační, kulturní a sportovní činnost Ostatní služby Nezjištěno Celkem všechny skupiny Poznámka: Zpracováno VÚBP podle údajů ČSÚ. Odvětví psaná kurzívou podléhají z větší části dozoru ČBÚ nebo dozoru, respektive inspekci jiných resortních orgánů. 10

11 1.3 Struktura, sídlo a personální obsazení SÚIP, OIP a ITI Praha Systém orgánů inspekce práce tvoří v souladu se zákonem o inspekci práce Státní úřad inspekce práce a osm oblastních inspektorátů práce. Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu a Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj sídlí v Praze, Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu sídlí v Českých Budějovicích, Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj v Plzni, Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj v Ústí nad Labem, Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj v Hradci Králové, Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj v Brně a Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj v Ostravě viz mapa níže. V krajích, v nichž není sídlo oblastního inspektorátu práce, jsou zřízena regionální pracoviště (Sokolov, Liberec, Chrudim, Zlín, Olomouc a Jihlava). SÚIP má své sídlo v Opavě. Sídlem ITI Praha je Praha. Místní příslušnost jednotlivých oblastních inspektorátů práce (OIP) 11

12 Tabulka č. 1-2: Sídlo, vedoucí zaměstnanci a inspektoři Státního úřadu inspekce práce (upraveno ke dni vydání) Státní úřad inspekce práce pracoviště Praha Horní náměstí 103/2 Ve Smečkách 29, pošt. přihr Opava Praha 1 tel.: tel.: fax: fax: , opava@suip.cz suippraha@suip.cz Vedoucí zaměstnanci: generální inspektor Mgr. Ing. Rudolf Hahn ředitel kanceláře GI Ing. Oldřich Přikryl ředitelka odboru ekonomicko-správního Ing. Helena Matoušková ředitel právního odboru Mgr. Zdeněk Šindlář ředitel odboru bezpečnosti práce Ing. Michal Ronin ředitelka odboru prac. vztahů a prac. podmínek Odborní zaměstnanci SÚIP: právní odbor Bc. Ludmila Hájková Mgr. Ing. Alžběta Víchová, JUDr. Zuzana Nováková, Jan Hartl kancelář GI celostátní koncepce výchovy a vzdělávání k BOZP, styk s veřejností tvorba koncepce SOD nad BP, progr. činnosti, zprávy o činnosti, vyřizování stížností, kontrola výpočetní technika Průmysl chemický průmysl, PZH Stavebnictví zemědělství, lesnictví, potravinářství, terc. sféra doprava, opravárenství manipulace s materiálem a skladování plynová zařízení, svařování a tlaková zařízení zdvihací zařízení analýzy, kontrola, příprava programů pracovněprávní problematika Mgr. Ivona Foltisová Ing. Jaromír Ošťádal Ing. Vojen Šafránek Ing. Josef Ježdík Ing. Alois Losman, Ing. Jiří Vala, Ph.D. Ing. Marie Pečená Ing. Vilém Tomíček Ing. Miroslava Šmídová Ing. Antonín Dušátko Ing. Miroslav Koščo Ing. Pavel Krejcar Ing. Pavel Šalamon JUDr. Andrea Jakešová, Ing. Olga Valášková Ing. Anna Klimasová, Ing. Jana Bělíková, Mgr. Helena Škorňoková 12

13 Tabulka č. 1-3: Sídla oblastních inspektorátů práce (upraveno ke dni vydání) Oblastní inspektorát práce Kladenská 103/105 tel.: , pro hl. město Prahu Praha 6 - Vokovice fax: se sídlem v Praze praha@oip.cz vedoucí inspektor: Ing. Vilém Čada tel.: , Oblastní inspektorát práce Průhonická 55 tel.: pro Středočeský kraj Praha 10 fax: se sídlem v Praze stredni.cechy@oip.cz vedoucí inspektor: Ing. Jaromír Elbel tel.: Oblastní inspektorát práce Vodní 21 tel.: , xx pro Jihočeský kraj a Vysočinu České Budějovice fax: se sídlem v Českých Budějovicích budejovice@oip.cz vedoucí inspektor: Ing. Vladimír Toman tel.: regionální kancelář v Jihlavě třída Legionářů 17/4181, tel: , fax: Jihlava jihlava@oip.cz Oblastní inspektorát práce Schwarzova 27 tel.: pro Plzeňský kraj a Karlovarský Plzeň fax: kraj se sídlem v Plzni plzen@oip.cz vedoucí inspektor: Ing. Miroslav Duchek tel.: regionální kancelář v Sokolově ul. Jednoty 654 tel/fax : Sokolov sokolov@oip.cz Oblastní inspektorát práce SNP 2720/21 tel.: , pro Ústecký kraj a Liberecký kraj pošt. přihr. 9 fax: se sídlem v Ústí nad Labem Ústí nad Labem usti@oip.cz vedoucí inspektor: Ing. Jaromír Jaroš tel.: , regionální kancelář v Liberci nám. Dr. E. Beneše čp Liberec tel.: , tel/fax: liberec@oip.cz Oblastní inspektorát práce Říční 1195 tel.: , pro Královéhradecký kraj a Pardubic- pošt. přihr. 53, fax: cký kraj se sídlem v Hradci Hradec Králové hradec@oip.cz Králové vedoucí inspektor: Ing. Jaroslav Nečas tel.: regionální kancelář v Chrudimi Městský park 274/IV tel.: Chrudim chrudim@oip.cz Oblastní inspektorát práce Milady Horákové 3 tel.: pro Jihomoravský kraj a Zlínský pošt. přihr. 260 fax: kraj se sídlem v Brně Brno brno@oip.cz vedoucí inspektor: Ing. Michal Kleinhampl tel.: regionální kancelář ve Zlíně Kúty 3967 (budova PS, a.s.) tel.: Zlín zlin@oip.cz Oblastní inspektorát práce Živičná 2 tel.: pro Moravskoslezský kraj a Olomouc Ostrava fax: ký kraj se sídlem v Ostravě ostrava@oip.cz vedoucí inspektor: Ing. Ladislav Baron tel.: regionální kancelář v Olomouci tř. Kosmonautů č.8, tel.: , -194, -239, -142 (v 1. patře AB centra) -271, -369, -393, -229, Olomouc olomouc@oip.cz Doporučuje se případnou korespondenci zasílat na adresy OIP, kde jsou podatelny, ne na adresy kanceláří. 13

14 Tabulka č. 1-4: Sídla Institutu technické inspekce Praha a jeho poboček tel.: Institut technické inspekce Ve Smečkách 29 fax : Praha Praha 1 info@iti.cz eu@iti.cz Ředitel Ing. Jan Dubský tel.: Pobočka ITI pro Prahu Hostivítova 5/124 tel.: a střední Čechy Praha 2 fax: vedoucí inspektor: Vladimír Hulena praha@iti.cz Pobočka ITI Rudolfovská 34 tel.: České Budějovice České Budějovice fax: vedoucí inspektor: Ing. Tomáš Koblenc cb@iti.cz Pobočka ITI U Borského parku 3 tel.: , Plzeň Plzeň Bory fax: vedoucí inspektor: Ing. Miroslav Burian plzen@iti.cz Pobočka ITI U Panského dvora 986/3 tel.: Ústí nad Labem Ústí nad Labem fax: vedoucí inspektor: Ing. Petr Wiesner usti@iti.cz Kancelář ITI Orlí 261/8 tel.: Liberec Liberec 3 fax: vedoucí inspektor: Ing. Josef Vozobule liberec@iti.cz Pobočka ITI Riegrovo náměstí 1493 tel.: , Hradec Králové Hradec Králové fax: vedoucí inspektor: Ing. Josef Rejchrt hradec@iti.cz Pobočka ITI Nádražní 157 tel.: Ostrava Ostrava 1 fax: vedoucí inspektor: Ing. Jindřich Mitos ostrava@iti.cz Pobočka ITI Praha U Balabenky 1908/6 tel.: jaderná energetika Praha 8 fax: vedoucí inspektor: Ing. Vladimír Kuklík, CSc. nuclear@iti.cz Kancelář elektrárny Jaderná elektrárna Dukovany tel.: Dukovany Dukovany fax: Kancelář elektrárny Jaderná elektrárna Temelín tel.: P.O.BOX 23 Temelín Temelín fax: Pobočka ITI Hudcova 78c tel.: Brno Brno fax: vedoucí inspektor: Ing. Pavel Trhlík brno@iti.cz 14

15 K byl stav zaměstnanců SÚIP a OIP stanoven na celkem 582. Počet přijatých zaměstnanců v průběhu loňského roku činil 88. Pracovní poměr ukončilo 39 zaměstnanců. Tento ve srovnání s minulými lety zvýšený - personální pohyb byl zapříčiněn především postupným vybudováním SÚIP v jeho novém sídle v Opavě a přemisťováním pracovních míst z dřívějšího pracoviště v Praze. Další příčinou personálního pohybu bylo doplnění chybějících zaměstnanců pro oblast inspekce pracovních vztahů a pracovních podmínek na inspektorátech. V roce 2006 se podílelo na kontrolních úkolech orgánů SÚIP a OIP 379 inspektorů, z toho 102 žen a 40 vedoucích zaměstnanců (bližší údaje k viz tabulka č. 1-5a). Tabulka č. 1-5a: Přehled o inspektorech orgánů inspekce práce Organizace Inspektoři BOZP + VTZ a havárie Inspektoři prac.práv. vztahů celkem muži ženy muži ženy muži ženy OIP pro hlavní město Prahu (OIP 3.00) OIP pro Středočeský kraj (OIP 4.00) OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu OIP 5.00) OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj (OIP 6.00) OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj (OIP 7.00) OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj (OIP 8.00) OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (OIP 9.00) OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj (OIP 10.00) SÚIP Celkem Pozn.: 40 vedoucích zaměstnanců systému SÚIP v tabulce není započítáno. Celkový počet inspektorů i s vedoucími zaměstnanci činí 379. Tabulka č. 1-5b: Přehled o věkové struktuře inspektorů orgánů inspekce práce věk do 30 let/ z toho žen (v % z celkového počtu) 31 až 40 let/ z toho žen (v % z celkového počtu ) 41 až 50 let/ z toho žen (v % z celkového počtu) 51 až 60 let/ z toho žen (v % z celkového počtu) starší než 60 let/ z toho žen (v % z celkového počtu) celkem/ z toho žen (v % z celkového počtu) 16/8 53/17 76/31 162/43 32/3 339/102 4,72 15,63 22,42 47,79 9,44 100,00 15

16 Tabulka č. 1-5c: Přehled o vzdělanostní struktuře inspektorů orgánů inspekce práce Počet s VŠ vzděláním z toho žen Počet s VOŠ vzděláním z toho žen Počet s ÚS vzděláním z toho žen Celkem a z toho žen 161/41 1/1 177/60 339/102 Fyzický počet zaměstnanců ITI Praha k byl 52, z toho 3 ženy. 1.4 Ekonomické ukazatele 1. Rozpočet příjmů a výdajů a) Příjmy Rozpočet příjmů na rok 2006 byl stanoven ve výši 550 tisíc Kč. Skutečné příjmy činily 1 359,91 tisíc Kč. Jednalo se zejména o příjmy z pronájmu nemovitostí a jejich částí, z přeplatků a nedoplatků (topení, energie, předplatné odborných časopisů a norem, vyúčtování služeb nájemníků apod.) za rok 2005, převody z ostatních vlastních fondů, z úroků apod. b) Výdaje Rozpočet výdajů na rok 2006 byl stanoven ve výši tisíc Kč a upraven rozpočtovými opatřeními na částku tisíc Kč. Skutečné čerpání činilo ,98 tisíc Kč. Z vyčerpané částky činil převod do rezervního fondu tisíc Kč. Mimorozpočtové zdroje (z rezervního fondu z roku 2005) ve výši tisíc Kč byly použity na odstupné (119 tisíc Kč), na povinné pojistné placené zaměstnavatelem (13 tisíc Kč) a na programové financování (3 117 tisíc Kč). Rozpočet výdajů byl použit z největší části na platy, povinné pojistné placené zaměstnavatelem a převody FKSP. Dále se jednalo o výdaje na zajištění činnosti a chodu organizací, vzdělávání zaměstnanců a materiálního zabezpečení včetně výpočetní techniky apod. Schváleným rozpočtem na program Phare (TF) CZ05/IB/SO/02 Posílení inspekce práce (spolufinancování ze státního rozpočtu) bylo přiděleno 960 tisíc Kč. Skutečné čerpání činilo 959,16 tisíc Kč. Přehled rozepsaných ukazatelů v tis. Kč Rozpočet Ukazatel schválený po změnách Skutečnost Platy zaměstnanců v pracovním poměru ,36 Ostatní platby za provedenou práci ,79 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem ,83 Převody FKSP ,89 Ostatní běžné výdaje (vč. progr. financování) ,06 Kapitálové výdaje - programové financování ,05 Celkem ,98 16

17 Průměrný výdělek dosáhl výše ,- Kč. Rozpočtová opatření u závazných ukazatelů ve výdajích Rozpočtová opatření byla provedena hlavně v souvislosti s novým zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení orientačního počtu zaměstnanců o 46), a také vznikajícími dislokovanými pracovišti a kontaktními místy OIP. Jednalo se o zvýšení prostředků na platy, povinné pojistné placené zaměstnavatelem, převody FKSP a dále prostředků na celkové vybavení pracovišť, na cestovné, školení, ostatní věcné výdaje a na programové financování. Změna sídla SÚIP v Opavě si též vyžádala navýšení rozpočtových výdajů. Výdaje na financování reprodukce majetku (ISPROFIN) Schválený rozpočet na rok 2006 činil tisíc Kč a byl upraven na částku tisíc Kč (zvýšení o tisíc Kč). Čerpání činilo ,98 tisíc Kč. Z toho: - upravený rozpočet kapitálových výdajů ve výši tisíc Kč byl čerpán částkou ,05 tis. Kč, - upravený rozpočet běžných výdajů ve výši tisíc Kč byl čerpán částkou ,93 tis. Kč. Výdaje plynoucí ze spolupráce se zahraničím a výdaje na zahraniční pracovní cesty Zahraniční pracovní cesty vycházely z členství SÚIP v mezinárodní organizaci IALI a členství ČR v EU a mezinárodní organizaci práce (ILO). Jeden zaměstnanec inspekce práce pracuje v poradním výboru Evropské komise pro otázky inspekce práce tzv. SLICu. Výdaje byly rovněž čerpány v rámci účasti inspektorů při přeshraniční spolupráci s Německem, Rakouskem, Polskem a se Slovenskem. Příspěvek za členství v IALI činil 14,55 tisíc Kč. Za rok 2006 se uskutečnilo 15 zahraničních pracovních cest a čerpání z rozpočtu činilo 310,31 tisíc Kč. Převod úspor rozpočtových prostředků do rezervního fondu V roce 2006 bylo převedeno do rezervního fondu celkem tisíc Kč, z toho: tisíc Kč z rozpočtu programového financování, tisíc Kč z rozpočtu běžných výdajů. V roce 2006 bylo použito celkem tisíc Kč z rezervního fondu roku Zůstatek rezervního fondu k činí tisíc Kč. 2. Majetek K činila hodnota majetku celkem ,71 tisíc Kč, z toho nehmotného majetku ,96 tisíc Kč a hmotného majetku ,75 tisíc Kč. 17

18 2. Činnost inspektorů správních úřadů Součástí této kapitoly jsou statistické údaje a výsledné shrnutí činností orgánů inspekce práce za rok Vedle informací o výsledcích zjištění z kontrolní činnosti a šetření jsou zde uvedeny údaje o plnění dalších úkolů zahrnujících vyjadřování se k projektovým dokumentacím, povolování a kolaudace staveb a zajišťování poradenství. Program kontrolní činnosti orgánů inspekce práce se řídil Ročním programem kontrolních akcí, dokumentem, který byl v souladu s 4 odst. 1 zákona o inspekci práce projednán s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů a schválen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Zadané kontrolní úkoly byly směřovány do oborů ekonomických činností zejména s největší pracovní úrazovostí a s výskytem nových pracovních rizik vyplývajících z nově zaváděných technologií a forem organizace práce. Při plánování úkolů byly respektovány dále cíle ke zlepšování pracovních podmínek, ochrany pracovněprávních vztahů a odměňování a bezpečnosti práce na pracovištích malých a středních podniků. K těmto celostátním kontrolním úkolům si jednotlivé oblastní inspektoráty práce stanovovaly úkoly další, zaměřené na kontroly prováděné v těch oborech podnikání nebo veřejných službách, které v rámci příslušného regionu byly vyhodnoceny jako potřebné. V průběhu roku 2006 bylo orgány inspekce práce provedeno celkem kontrol a šetření u kontrolovaných osob. Celkový počet kontrol u subjektů (viz tabulka 2-1) se oproti roku 2005 zvýšil o 18,76 %, a to především nárůstem počtu kontrol v oblasti pracovněprávní. V roce 2006 byl zákon o inspekci práce již plně uplatňován, a to i v oblasti ukládání sankcí za přestupky a správní delikty. To vyvolávalo větší nároky na odbornou a právní připravenost inspektorů a celkovou složitou činnost při vypořádání se s námitkami proti vydaným rozhodnutím ve správním řízení a při jejich přezkoumávání. Činnost kontrolních orgánů byla výrazně ovlivněna nutností řešit velké množství podnětů ke kontrole, a to především z oblasti dodržování pracovněprávních předpisů, jakož i operativní úkoly při šetření příčin a okolností pracovních úrazů nebo nehodových událostí. Podrobné vyhodnocení úkolů Ročního programu kontrolních akcí za rok 2006 je součástí Roční souhrnné zprávy o výsledcích kontrolních akcí, zpracované a zveřejněné SÚIP na jeho webových stránkách. Graf č. 2-1 Porovnání výkonů OIP po oblastech za poslední tři roky počet výkonů Úkoly SÚIP Úkoly OIP plánované Úkoly 0IP ostatní Šetření PÚ Šetření podnětů 18

19 Tabulka č. 2-1: Počet provedených výkonů oblastními inspektoráty práce V ý k o n y (prověrky a šetření) Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob Úkoly SÚIP Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob Úkoly OIP plánované, následné Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob Úkoly OIP ostatní Šetření příčin smrtelných pracovních úrazů Šetření příčin závažných a ostatních pracovních úrazů Šetření příčin nehodových událostí Šetření obdržených podání v oblasti BOZP Šetření obdržených podání v oblasti pracovněprávní Celkem ( kontroly a šetření ) Největší část tvořily kontroly provedené v rámci hlavních úkolů SÚIP, tématicky zaměřené na oblasti: bezpečnosti práce ve stavebnictví ochrany zaměstnanců před pády z výšky, bezpečnosti silniční dopravy, kontroly systému BOZP v malých a středních podnicích, kontrolní, informační a propagační kampaně ve stavebnictví, integrované inspekce podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, programu Bezpečný podnik, šetření podnětů a podání v oblasti pracovních vztahů a pracovních podmínek. Tabulka č. 2-1a: Počet provedených ostatních výkonů oblastními inspektoráty práce O s t a t n í v ý k o n y Návrhy potřebných technických a jiných opatření Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb Uplatnění požadavků při povolování a kolaudacích Staveb Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ Uskutečněná poradenství, konzultace

20 Počet zjištěných nedostatků z prověrek a šetření (porušení právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy) se v roce 2006 oproti roku předchozímu zvýšil o 6.8 %. Bylo zjištěno celkem nedostatků a počet případů s násobností (počet případů představujících opakovaná stejná porušení u subjektů). Zvýšení počtu nedostatků potvrzuje to, že ani kontrolní činnost nevede automaticky ke snižování počtu závažných porušení právních předpisů, které v konečném důsledku mohou vést k ohrožování bezpečnosti práce a zdraví zaměstnanců nebo se již staly příčinou vzniku pracovního úrazu anebo mnohdy negativně ovlivňují napětí mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v oblasti odměňování, pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek (dále jen pracovněprávní oblast). Tabulkový přehled ukazuje srovnání počtů zjištěných nedostatků a počtů porušení právních předpisů (o BOZP, pracovních podmínek, pracovního prostředí a pracovněprávních předpisů) za poslední tři roky. Tabulka č. 2-1b: Trend v počtu zjištěných nedostatků Rok Počet zjištěných nedostatků Počet případů (s násobností) Vzhledem k tomu, že velká část porušení se vztahuje k ustanovení zákoníku práce, graf č. 2-2 představuje přehled nejčastěji porušených ustanovení zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (platného do ). Graf č. 2-2 Nejčastěji porušená ustanovení zákoníku práce s násobností a odst.1 c) 133 odst.1 e) 60 odst.2 32 odst.3 f) 132a odst.3 32 odst.3 e) 32 odst.3 d) 32 odst.3 c) 132a odst.1 133a odst odst.1 f) 133 odst.1 a) odst odst.1 b) 32 odst odst.1 132a odst.4 134a odst.1 a) 32 odst.3 b) 134 OIP při zjištění neplnění povinností plynoucích z pracovněprávních nebo bezpečnostních předpisů vždy konají. Konáním je rozuměno vydání opatření k nápravě závadného stavu (v souladu s zákonem o inspekci práce). 20

21 Po kontrolních zjištěních využili inspektoři svého oprávnění vydat rozhodnutí o zákazu podle 7 odst. 1 písm. j) bod 1 a 2 zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto: Tabulka č. 2-2: Počet vyřazených strojů, objektů a vydaných zákazů v roce 2006 Z á k a z y 2006 Vyřazené stroje a zařízení z provozu 46 Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů 8 Zakázané činnosti 4 Zákaz práce přesčas (kromě mladistvých) 2 Podle 5 odst. 1 písm. l) a podle části čtvrté zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, rozhodli o pokutách takto: Tabulka č. 2-3: Přehled o uložených pokutách (srovnání roku 2006 a 2005) P o k u t y Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů při kontrolách - počet z toho za zjištěná porušení předpisů při kontrolách - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s PÚ, mimořádnými událostmi nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocemi z povolání počet z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s PÚ, mimořádnými událostmi nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocemi z povolání - výše v Kč Pokuty zaměstnancům organizací a PFO počet 4 3 Pokuty zaměstnancům organizací a PFO - výše v Kč Blokové pokuty počet Blokové pokuty výše v Kč Rozhodovací právní činnost inspektorů OIP, příp. SÚIP, spadá do oblasti správních řízení. Nejčastější právní činností OIP (na základě kontrolních zjištění) bylo vydávání zákazů nebo uplatnění sankcí vůči kontrolovaným osobám, které hrubě nebo opakovaně porušily povinnosti stanovené jim právními předpisy. Svými rozhodnutími OIP zakázaly nebo omezily činnosti v 60 případech (viz tabulka č. 2-2) a uložily celkem 810 pokut (viz tabulka č. 2-3). SÚIP ve správním řízení přezkoumával rozhodnutí vydaná OIP ve 40 případech. Z nich bylo 21 potvrzeno, 5 rozhodnutí zrušeno a zastaveno a 2 byla po přezkoumání ve správním řízení změněna. 12 rozhodnutí bylo zrušeno a vráceno a OIP po odstranění formálních nedostatků vydaly kontrolovaným osobám nová rozhodnutí. 21

22 2.1 Výsledky kontrolní činnosti inspekce práce v pracovněprávní oblasti Oproti předchozímu období, ve kterém po zřízení orgánů inspekce práce bylo prioritní se vypořádat s několikanásobným nárůstem podnětů podaných ke kontrole, bylo v roce 2006 již cílem orgánů inspekce práce změnit předchozí aktivity v plánovanou kontrolní činnost opírající se o rozbory přijatých podnětů a výsledky jejich šetření. I v tomto hodnoceném období však vycházela příprava kontrolní činnosti především z podnětů občanů-zaměstnanců. Kontrolní činnost v této oblasti byla prováděna jak v rámci úkolů cíleně zaměřených na tuto oblast povinností, tak také jako součást kontrolních akcí tématicky plánovaných do oblasti dodržování právních předpisů z bezpečnosti práce. Kontrola zaměřená prioritně na dodržování pracovněprávních předpisů v pracovněprávní oblasti zahrnovala zejména kontrolní akce u zaměstnavatelů s předmětem podnikání ostraha majetku a osob, dále kontroly dodržování právních předpisů při zaměstnávání cizinců, kontroly malých a středních podnikatelů a kontroly prováděné u firem provozujících dopravu. V roce 2006 bylo inspektory provedeno kontrol u subjektů, z toho 38 kontrol bylo ukončeno uložením opatření. Kontroly odhalily více než nedostatků. Za přestupky nebo správní delikty podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, bylo uloženo 273 pokut v celkové výši ,- Kč. Bližším rozborem nedostatků byla zjištěna jejich vzájemná souvislost a velikosti kontrolovaných subjektů a oborem jeho ekonomických činností. Větší výrobní podniky vykazují menší množství zjištěných nedostatků než malé podniky provádějící služby. Oblast pracovněprávní lze z hlediska zaměření kontrolní činnosti rozdělit do následujících hlavních oblastí: Součinnost zaměstnavatele s orgánem jednajícím za zaměstnance V této oblasti (při dvou preventivních kontrolních akcích) nebyla zjištěna žádná porušení, která by vedla k nutnosti přijímat vůči kontrolovaným subjektům nějaká opatření. V oblasti kontrolní činnosti na základě podnětů byla ve druhé polovině roku 2006 přijata podání odborových organizací, která svým obsahem požadovala, aby orgány inspekce práce z pozice státní autority vstoupily do jednání při uzavírání kolektivních smluv. Snahou bylo zabezpečit dodržování zákona o kolektivním vyjednávání, který dle názoru některých odborových orgánů nebyl dodržován Zásady rovného zacházení a diskriminace Tato oblast se svým zaměřením prolínala všemi úkoly kontrolní činnosti v pracovněprávní oblasti. Byla úzce specifikována náplní kontrolní akce schválené v prvním pololetí roku 2006 u vybraných firem v ČR se zaměřením na možnost diskriminace a nerovného zacházení s cizinci pracujícími na základě pracovního povolení. V souvislosti s tímto zaměřením bylo kontrolováno 98 firem zaměstnávajících cizince. U žádného kontrolovaného subjektu nebyl zjištěn případ nerovného zacházení nebo diskriminace při zaměstnávání cizinců. Mnohdy medializované případy ztížených životních podmínek souvisely spíš s nekalými praktikami některých zprostředkovatelů práce, a to tím, že tito cizinci měli povinnost odvádět část svého výdělku osobám z jejich země, které jim v ČR umožnily pracovat. Z kontrolní činnosti SÚIP bylo zjištěno, že v oblasti rovného zacházení a diskriminace došlo u 53 zaměstnavatelů k nerovnému zacházení, diskriminaci. Nutno konstatovat, že u většiny 22

23 zaměstnavatelů došlo k nestejnému odměňování za stejnou práci. Žádná kontrola nebyla vyhodnocena tak, že by se jednalo o nerovné zacházení diskriminaci z důvodu pohlaví. Kontrolní činností se přestupky nebo správní delikty na tomto úseku nepodařilo prokázat, přesto není možné jednoznačně konstatovat, že k nerovnému zacházení nebo diskriminaci u zaměstnavatelů obecně nedochází. Oslovení zaměstnanci s inspektory inspekce práce zpravidla aktivně nespolupracovali, a to z obavy ze ztráty zaměstnání. Pokud si bývalí zaměstnanci po skončení pracovního poměru na nerovné zacházení stěžovali, případně uváděli případy možné diskriminace, jednalo se zpravidla o tvrzení bývalého zaměstnance proti tvrzení zaměstnavatele, která bývalí zaměstnanci nemohli nijak doložit. Většinu těchto dodatečných případů se následnými kontrolami inspekce práce nepodařilo prokázat Vznik pracovního poměru, případně uzavírání dohod mimo pracovní poměr Pracovní poměr byl problematikou, které se u většiny zaměstnavatelů věnovali personalisté s patřičnými schopnostmi a znalostmi. U větších společností byl zabezpečován buď smluvně, nebo vlastními personálními útvary. U těchto zaměstnavatelů zpravidla nebyly kontrolními orgány zjištěny hrubší nedostatky. Jiná, zcela odlišná situace byla zjištěna u skupiny zaměstnavatelů, jako jsou malé a střední podniky s 10 až 200 zaměstnanci, kde si tuto personální agendu většinou zabezpečoval zaměstnavatel sám nebo jím určený zaměstnanec, který byl nucen plnit příkazy svého zaměstnavatele, a to i přes upozornění, že jde o porušování pracovněprávních předpisů. Inspekcí práce bylo celkem zjištěno nedostatků v případech Odměňování zaměstnanců, práce přesčas, práce o sobotách a nedělích, příplatky za práci Odměňování zaměstnanců patřilo mezi nejfrekventovanější oblasti podaných podnětů. Z analýzy zjištěných nedostatků především vyplývá riziko nedodržování pravidel o odměňování zejména u těch zaměstnavatelů, kteří zpravidla nemají dostatečnou finanční zálohu a prostředky na odměňování svých zaměstnanců a jejichž financování probíhá průběžně až ze získaných tržeb. Na rozdíl od druhé skupiny zaměstnavatelů, které mají nezbytné fondy a zálohy prostředků a dojde-li k finančním problémům, jsou schopny je řešit, stává se nedostatečné fondové zajištění nebezpečím pro plnění zákonných povinností při zajišťování práva na odměnu nebo na výplatu odstupného. Nedodržování povinností zaměstnavatelů týkajících se výplaty mzdy nebo platu jsou zaměstnanci pociťována jako mimořádně závažná na rozdíl od porušení jiných povinností zaměstnavateli. V oblastech průmyslové výroby bylo zjištěno časté porušování zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. Zejména se jednalo o provádění srážek ze mzdy v rozporu se zákonem, nepoukazování mzdy na osobní účet v předepsaném termínu, neprokazatelné vyplacení mzdy zaměstnancům, vyplácení nižší než tarifní mzdy, nesjednávání mzdy písemně vždy před započetím výkonu práce, nevydání písemného mzdového předpisu nebo neposkytování stanovených mzdových příplatků. V této oblasti bylo zjištěno celkem nedostatků ve případech. Porušování zákona č. 1/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, se podle kontrolních zjištění týkalo zejména těchto paragrafů: 23

24 zákona č. 1/1992 Sb počet porušení Výše uvedené nedostatky byly zjištěny především při kontrolní činnosti vyvolané podněty zaměstnanců v období roku Z výše uvedených paragrafů byla nejčastěji porušována následující ustanovení zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů: - 12 odst. 1 v případech (provádění srážek ze mzdy v rozporu se zákonem); - 10 odst. 1 v případech (nedodržení lhůty splatnosti mzdy); - 14 odst. 1 v případech (nižší než minimální mzdový tarif, mzdy za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek do minimálního mzdového tarifu); - 5 odst. 1 v 994 případech (za práci přesčas nebyla přiznávána mzda s odpovídajícím příplatkem stanoveným zákonem); - 7 v 967 případech (nebyla přiznána mzda s odpovídajícím příplatkem za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci); - 18 odst. 1 v 717 případech (mzda nebyla sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou mzda příslušela; nebyla-li mzda sjednána v kolektivní nebo pracovní smlouvě, zaměstnavatel byl povinen poskytování mzdy projednat s příslušným odborovým orgánem); - 11 odst. 6 v 623 případech (nepoukázání mzdy na účet zaměstnance ve výplatním termínu); - 5 odst. 2 v 591 případech (nedostatky ve výši vyplacené mzdy, která byla sjednána v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě s přihlédnutím ke stanovenému limitu práce přesčas). Nedodržování požadavků vyplývajících ze zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo nejčastěji zjišťováno u zaměstnavatelů v silniční nákladní dopravě (341 případů), při provozu restaurací a bufetů a ubytování (265 případů), u bezpečnostních agentur (125 případů); ostatní ve velkoobchodu (98 případů) a maloobchodu se smíšeným zbožím (82 případů). Těchto pět oborů ekonomických činností se podílelo na porušování výše uvedeného zákona téměř z 37,7 %. Zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům protiprávně zadržovali jejich odměnu za vykonanou práci, tuto skutečnost mnohdy zdůvodňovali tím, že jim zaměstnanec dluží, případně, že jim způsobil škodu a odmítá to s nimi řešit. Řada problémů vznikla z absence vzájemné komunikace, kdy se obě strany bránily společné domluvě. Zaměstnavatel i zaměstnanec odmítali přebírat korespondenci a hledali třetí osobu, aby je rozsoudila. Inspektoři zjistili, že v mnoha případech zaměstnanec ani nevěděl, že mu jeho oprávněný nárok na odměnu za vykonanou práci není upírán, ale je jen podmíněn dalším nezbytným úkonem, který na něm zaměstnavatel vyžaduje (např. úhrada dluhu, náhrada vzniklé škody). Nejsou ojedinělé případy, kdy zaslaná mzda jen nenašla adresáta k jejímu převzetí. Složitější případy se již vyskytly tam, kde zaměstnanec údajně úmyslně poškodil svého zaměstnavatele a domáhal se svých jiných právních nároků. V takovýchto případech je možné tuto problematiku řešit pouze soudně a odpírání nároku na mzdu nebo plat zaměstnanci, stejně jako zadržování jejich výplaty, je nepřípustné Poskytování náhrad zaměstnancům Kontrolní činnost zaměřená na poskytování náhrad byla prováděna u zaměstnavatelů, kteří měli zaveden směnný a nepřetržitý provoz a na které přišlo ze strany jejich zaměstnanců nejvíce podnětů. Jednalo se o konkrétní kontrolní akce, které byly zaměřeny na firmy provozující obchod, služby, ale i dopravu (jak osobní, tak nákladní). 24

25 Celkem bylo zjištěno 575 nedostatků v případech. Mezi často zjištěné nedostatky patřilo neproplácení náhrady mzdy za práce konané ve svátek a neproplácení cestovních náhrad, které byly zjištěny zejména u firem provozujících dopravu. Zjištěno bylo 169 nedostatků tohoto typu ve 426 případech. Další závady se týkaly neurčení místa nástupu na pracovní cestu a dalších náležitostí, nevyplácení stravného za pracovní cesty, krácení náhrad za pracovní cesty, vyplácení náhrad v rozporu se zákonem o cestovních náhradách, nevyplacení nebo krácení náhrad za zahraniční pracovní cestu a zaměstnavatelem nevěrohodné doložení vyplácení náhrad za pracovní cesty zaměstnancům Pracovní doba zaměstnanců a čerpání dovolené Z analýzy provedené kontrolní činnosti vyplynulo, že tato oblast se stala jednou z nejvíce problémových. Nedostatky se vyskytly zejména u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, v dobách odpočinku mezi směnami, zahrnutí svátků do pracovní doby, povinných lékařských prohlídek u zaměstnanců, kteří pracovali v noci, ve stanovení pracovní doby a v povinnosti včas seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby (směn). U menších zaměstnavatelů zpravidla nebyl vydán vnitřní předpis o pracovní době, kterým by zaměstnavatel záležitosti pracovní doby vymezoval. Vedení evidence pracovní doby u těchto zaměstnavatelů bylo velmi často formální. Evidence byla zároveň nedostatečně průkazná především v případech přesčasové práce, pracovní pohotovosti apod. Přestávky na jídlo a oddech, i když byly u řady firem upraveny vnitřním předpisem, byly jen formálním aktem a prakticky nebyly poskytovány. Podobná situace byla i při vykazování a evidenci přesčasové práce, především z hlediska vedení záznamů o docházce. Zaměstnanci pracovali mnohde podle okamžité potřeby svého zaměstnavatele s tím, že jim byla přislíbena finanční odměna nebo náhradní volno. Formálně vedená a dokládaná evidence pracovní doby, která vykazovala pravidelnou směnu bez přesčasů, však zásadně ztížila kontrolní činnost v oblasti výplaty příplatků. Jakékoliv pozdější podněty proto nebylo možné kontrolní činností prokázat. V návaznosti na nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a čerpání dovolené a z nedostatečných znalostí o výpočtu dnů dovolené se zaměstnanci mnohdy jen domnívali, že jsou kráceni ve svých nárocích, a obraceli se na OIP se svými podněty. Nejčastější nedostatek představovalo nedostatečné vedení evidence pracovní doby. Tyto dokumenty by měly mimo jiné dokládat nárok zaměstnanců na nepřetržitou dobu odpočinku. V této oblasti bylo zjištěno 830 nedostatků ve případech. Druhou největší skupinou nedostatků tvořily závady na úseku noční práce, zejména nedostatky v ověřování zdravotní způsobilosti pro tuto práci. Zde bylo zjištěno 584 nedostatků ve případech. Třetí nejpočetnější skupinou bylo z hlediska počtů případů nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Zde došlo sice jen k 71 zjištěných nedostatků, ale v případech. Mezi další často se objevující nedostatky patřilo neplnění povinnosti zaměstnavatele rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stanoveném rozsahu. Zde bylo zjištěno 171 nedostatků a ve stanovení začátku a konce pracovní doby zaměstnavatelem po projednání s odborovými orgány bylo zjištěno 170 nedostatků. Souhrnně v oblasti pracovní doby a přestávek v práci bylo u kontrolovaných subjektů zjištěno nedostatků ve případech. 25