VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 LENKA HOBZOVÁ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 LENKA HOBZOVÁ

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MANAGEMENT FIREM Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

3 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE Pracovní doba a její rozvržení. Leden 2011 TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Lenka Hobzová / MF 06 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA JUDr. Věra Hrouzková JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Rád/-a bych tímto poděkoval/-a vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl/-a při zpracování mé diplomové práce. Klepněte sem a zadejte text. Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

4 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU PRACOVNÍ DOBA A JEJÍ ROZVRŢENÍ Working hours and patterns Autor: Lenka Hobzová

5 Souhrn Diplomová práce se zabývá rozvržením pracovní doby zaměstnanců. Zaměstnanci pracují v různých odvětvích a na různých pracovních pozicích. Rozvržení pracovní doby je závislé na druhu vykonávané práce, na podmínkách zaměstnavatele a na pracovním režimu. V současné době má velmi mnoho zaměstnanců pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně, protože zaměstnavatel má pracovní režim rozvržený na sedm dní v týdnu. Toto rozvržení se vyskytuje u prodeje, výroby, poskytování služeb, zajišťování potřeb pro obyvatelstvo. Zaměstnanci s rovnoměrnou pracovní dobou rozvrženou do pěti pracovních dnů většinou vykonávají různé administrativní činnosti. Jedná se například o asistentské a účetní pozice. U jednoho zaměstnavatele může mít jedna skupina zaměstnanců jednosměnný pracovní režim rozvržený do pěti dnů v týdnu, ostatní skupiny zaměstnanců mohou mít vícesměnný pracovní režim rozvržený do sedmi dnů v týdnu. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům přestávku na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky a nepřetržitý odpočinek během týdne. Summary This thesis deals with the layout of working hours. Employees working in different sectors and at different positions. Working time depends on the type of ork performed, on the term sof the employer and the labor regime. At present very many employees working hours laid out unevenly, because the employer has a work schedule set mode for seven days a week. This layout is found in sales, production, service delivery, ensuring the needs of the population.

6 Employees in uniform working hours laid out within five working days, usually perform variol administrative tasks. These include assistant and accouting positions. One employer may have a group of workers one-shift operation mode proportioned five days a week, other groups of workers may have a multi-shift working regime proportioned to seven days a week. The employer must provide employees with a break for food and rest, safety and uninterrupted rest breaks during the week. Klíčová slova: Pracovní doba Pracovní režim Evidence pracovní doby Práce přesčas Práce v noci Přestávky v práci Keywords: Working hours Operating mode Records of working hours Overtime Night work Breaks

7 JEL Classification: J010 Labor Economics: General J800 Labor Standards: General J810 Labor Standards: Working Conditions J830 Labor Standards: Workers Rights J890 Labor Standards: Other

8 Obsah 1 Úvod Pracovní doba teorie Základní pojmy Rozvržení pracovní doby Práce v noci Práce přesčas, pracovní pohotovost Evidence pracovní doby Přestávky v práci, odpočinek a dny pracovního klidu Pracovní doba specifických skupin Kontrola pracovní doby Trendy v rozvržení pracovní doby Pracovní doba aplikace v praxi Zaměstnanci v administrativě Zaměstnanci v obchodě Zaměstnanci ve službách Zaměstnanci ve školství Zaměstnanci ve zdravotnictví Zaměstnanci v záchranných složkách Vyhodnocení Závěr Novela zákoníku práce Návrhy změn Souhrn Literatura Přílohy

9 Seznam tabulek Tabulka 1 Rozpis služeb zaměstnanců Tabulka 2 Rozpis směn zaměstnanců Tabulka 3 Začátek a konec pracovní doby zaměstnanců Tabulka 4 Rozpis služeb zaměstnanců Tabulka 5 Příchod a odchod zaměstnanců Tabulka 6 Rozpis směn kadeřnic Tabulka 7 Rozpis vyučovacích hodin Tabulka 8 Rozpis vyučovacích hodin Tabulka 9 Začátek a konec pracovní doby nepedagogických zaměstnanců Tabulka 10 Rozpis pracovní doby lékařů na srpen Tabulka 11 Rozpis směn pro sestry na srpen Tabulka 12 Rozpis směn pomocného personálu na srpen Tabulka 13 Začátek a konec pracovní doby jednotlivých kategorií zaměstnanců Tabulka 14 Ordinační hodiny praktického lékaře Tabulka 15 Rozpis služeb lékařů a sester Tabulka 16 Rozpis pro jednotlivé sestry Tabulka 17 Rozpis směn policistů Tabulka 18 Rozpis směn za měsíc srpen

10 1 Úvod Pracovní doba je základní pracovní podmínkou každého pracovního poměru. To znamená, že každý zaměstnanec musí mít ohledně rozvržení pracovní doby rovné zacházení. Z toho vyplývá, že zaměstnanec musí být včas seznámen s rozvržením své pracovní doby, to je povinností zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, není zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu dopředu. Každý člověk, který je zaměstnancem nějaké společnosti, musí ve svém zaměstnání dodržovat stanovenou pracovní dobu, kterou určí zaměstnavatel. Pracovní dobu ovlivňují různé faktory. Především se jedná o druh vykonávané činnosti a typ provozu. Každá činnost i provoz mají specifické rozvržení pracovní doby. U jednoho zaměstnavatele mohou různí zaměstnanci vykonávat svoje pracovní povinnosti v různých typech rozvržení pracovní doby. Veškerá ustanovení ohledně pracovní doby a jejího rozvržení jsou stanovena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákoník práce. V uvedeném zákoně je také věnována pozornost zaměstnancům pečujícím o dítě, mladistvým a těhotným zaměstnankyním. Těmto specifickým skupinám je třeba věnovat určitou pozornost a ochranu, aby u jmenovaných skupin zaměstnanců nedocházelo k poškození zdraví. Výjimkou jsou příslušníci bezpečnostních sborů, kteří mají vlastní zákon, který upravuje jejich pracovní dobu. Je to zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o služebním poměru. V diplomové práci budou uvedeny pouze odlišnosti od zákoníku práce. Přestože je povinností zaměstnavatelů dodržovat zákonná opatření, mohli by někteří zaměstnavatelé svoje povinnosti porušovat. Aby k porušování povinností nedocházelo, inspektorát práce provádí u zaměstnavatelů kontroly. Povinnost provádění kontrol je stanovena v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o inspekci práce. 1

11 Diplomová práce má stanoveny tři cíle. Prvním cílem je popis a utřídění pracovní doby a její aplikace na jednotlivé zaměstnavatele. Druhým cílem je posouzení současné právní úpravy a její vhodnosti, případně možnost návrhů na její změnu. Třetím cílem je de lege ferenda, což znamená stanovení návrhů na změnu stávající právní úpravy. 2

12 2 Pracovní doba - teorie Aby mohl zaměstnanec dodržovat pracovní dobu, musí nejprve vzniknout pracovní poměr. Vznik pracovního poměru je základním pracovněprávním vztahem, ve kterém je vykonávána závislá práce. Podle paragrafu 33 zákoníku práce 1 se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Každý zaměstnanec plní pracovní úkoly v rámci stanovené pracovní doby. Tyto pracovní úkoly plní v určitém pracovním prostředí. Toto prostředí je ovlivněno několika faktory. Mezi tyto faktory patří prostorové řešení, fyzikální podmínky práce a sociálně psychologické podmínky práce. Do prostorového řešení jsou zahrnuty pracovní poloha, zorné podmínky, výška pracovní plochy, prostory pro pohyb rukou a nohou. Mezi fyzikální podmínky práce patří pracovní ovzduší, kam patří teplota, vlhkost a proudění vzduchu na pracovišti. Také sem patří osvětlení, hluk a barevná úprava pracoviště. Za sociálně psychologické podmínky práce jsou považovány možnosti kontaktu s ostatními pracovníky, mezilidské vztahy na pracovišti a míra izolovanosti pracovníka. Také je sem zařazena bezpečnost práce a ochrana zdraví. Uvedené podmínky jsou z velké části ovlivněny typem vykonávané práce a provozem zaměstnavatele. 1 Zákon 262/2006 Sb. 3

13 2.1 Základní pojmy Nejprve se tato práce bude zabývat charakteristikou pojmů, se kterými se zaměstnanec v rámci dodržování pracovní doby může setkat. Podle Jakubky 2 patří mezi základní pojmy pracovní doba, doba odpočinku, směna, jednosměnný pracovní režim, dvousměnný pracovní režim, třísměnný pracovní režim, přetržitý a nepřetržitý pracovní režim, pracovní pohotovost, práce přesčas, konto pracovní doby, práce v noci. Pracovní doba je dobou, po kterou je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Její rozsah je v zákoníku práce stanoven na 40 hodin týdně, pro zaměstnance ve dvousměnném pracovním režimu 38,75 hodiny týdně, pro zaměstnance ve třísměnném pracovním režimu 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerostných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Doba odpočinku je dobou, která není pracovní dobou. Směna je částí týdenní pracovní doby. Tuto pracovní dobu je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu. Je to pracovní doba bez práce přesčas. Jednosměnný pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci nestřídají. Dvousměnný pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají, a to ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Výkon práce jednotlivých směn zaměstnanců se může překrývat maximálně jednu hodinu. Třísměnný pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají, a to ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Výkon práce jednotlivých směn zaměstnanců se může překrývat maximálně jednu hodinu. 2 JAKUBKA, J., HLOUŠKOVÁ, P., HOFMANNOVÁ, E., KNEBL, P., SCHMIED, Z., TOMANDLOVÁ, L., TRYLČ, L. Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k aktualizované vydání. Olomouc: Anag, Str

14 Přetržitý pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém výkon práce nepokrývá celých 24 hodin nebo neprobíhá po sedm dnů v týdnu. Musí být splněna alespoň jedna podmínka. Nepřetržitý pracovní režim je pracovním režimem, ve kterém se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, provoz zaměstnavatele je nepřetržitý. Výkon práce jednotlivých směn zaměstnanců se může překrývat maximálně jednu hodinu. Nepřetržitý provoz je typ provozu, kdy je zapotřebí výkon práce po 24 hodin denně a po sedm dnů v týdnu. Pracovní pohotovost je doba, kdy je zaměstnanec připravený k výkonu práce pro zaměstnavatele. Tato práce je vykonávána nad rámec rozvrhu pracovních směn, a to v naléhavém případě. Pracovní pohotovost je na odlišném místě, než je pracoviště zaměstnavatele. Pracovní pohotovost je stanovena v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě. Práce přesčas je práce, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz zaměstnavatele. Práce je vykonávána nad rámec stanovené týdenní pracovní doby a nad rámec rozvrhu pracovních směn. Zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit. Konto pracovní doby je způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, k jeho využití musí mít zaměstnavatel souhlas jednotlivých zaměstnanců, kterých by se toto rozvržení mělo týkat. Práce v noci je prací mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní. Směna zaměstnance nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje minimálně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. 5

15 2.2 Rozvrţení pracovní doby Rozvržení pracovní doby je významným faktorem nejen z hlediska zaměstnance a jeho volného času, ale je ještě důležitější z hlediska uspořádání pracovních režimů. V návaznosti na to vytváří rozvržení pracovní doby rozhodující předpoklad pro efektivní využití pracovní doby a základních výrobních prostředků. Rozvržení pracovní doby může být rovnoměrné nebo nerovnoměrné. Na základě dohody lze pracovní dobu rozvrhnout i jiným způsobem, ale délka pracovní směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Rozvržení pracovní doby je také ovlivněno přetržitostí nebo nepřetržitostí pracovního procesu. Mezi rozvržení pracovní doby podle zákoníku práce 3 patří rovnoměrné rozvržení, nerovnoměrné rozvržení, jiná úprava pracovní doby, kratší pracovní doba, zkrácená pracovní doba, pružná pracovní doba, konto pracovní doby. Rovnoměrné rozvrţení pracovní doby Rovnoměrné rozvržení pracovní doby znamená, že zaměstnanec každý týden odpracuje stejný počet hodin. Každá odpracovaná směna nesmí přesáhnout devět hodin. Bělina 4 uvádí, že do této délky se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Při zavedení tohoto rozvržení se změna v počtu odpracovaných hodin nedá změnit, a to ani dohodou obou stran. Pokud by zúčastnění chtěli stejný počet odpracovaných hodin změnit, muselo by se odstoupit od rovnoměrného rozvržení pracovní doby. Nerovnoměrné rozvrţení pracovní doby Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby znamená, že zaměstnanec každý týden odpracuje různý počet hodin. Toto rozvržení se nejčastěji využívá ve vícesměnných a 3 Zákon 262/2006 Sb. 4 BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce komentář. 2. vydání. Praha. C. H. Beck, Str

16 nepřetržitých pracovních režimech, u sezónních prací a v oborech s větší a menší potřebou práce. V součtu stanoveného období nesmí počet odpracovaných hodin překročit stanovenou týdenní pracovní dobu. Stanovené období činí maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. V případě kolektivní smlouvy může být období prodlouženo až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Každá odpracovaná směna nesmí přesáhnout dvanáct hodin. Jak Bělina 5 uvádí, do této délky se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Mezi povinnosti zaměstnavatele patří informování zaměstnance o rozvrhu týdenní pracovní doby. Informování musí být provedeno nejpozději dva týdny předem. Pokud u zaměstnavatele existuje konto pracovní doby, musí zaměstnance seznámit s rozvrhem týdenní pracovní doby nejpozději jeden týden předem. Při změně již stanoveného rozvrhu týdenní pracovní doby je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s těmito změnami v termínech uvedených výše. Zkrácení tohoto termínu je možné pouze se souhlasem zaměstnance. Jiná úprava pracovní doby Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, může se sjednat jiná úprava pracovní doby. V tomto případě nesmí odpracovaná směna přesáhnout dvanáct hodin. Do této délky se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Mezi tyto jiné úpravy lze zahrnout jiný začátek a konec pracovní doby, zařazení zaměstnance pouze do určité směny nebo na určitý typ práce. Tyto úpravy lze po vzájemné dohodě uplatnit nejen na stanovenou týdenní pracovní dobu, ale i na kratší pracovní dobu. Vše musí být sjednáno v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě. Kratší pracovní doba Kratší pracovní dobu lze sjednat v pracovní smlouvě nebo povolit na základě předchozí žádosti zaměstnance. Povolení se může kdykoliv zrušit. Za tuto kratší pracovní dobu 5 BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce komentář. 2. vydání. Praha. C. H. Beck, Str

17 zaměstnanci náleží mzda nebo plat odpovídající této pracovní době. Kratší pracovní doba se může povolit, pokud to provoz zaměstnavatele dovoluje. Povinností zaměstnavatele je vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance dlouhodobě pečujícího o bezmocnou fyzickou osobu. Zaměstnavatel je povinen žádosti uvedených osob vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Pokud zaměstnavatel nemůže žádosti vyhovět, musí prokázat a zdůvodnit vážné provozní důvody, které vedou k zamítnutí žádosti. Podle Běliny 6 se tato kratší pracovní doba může sjednat z provozních důvodů zaměstnavatele, ze zdravotních důvodů zaměstnance nebo jiných vážných důvodů na straně zaměstnance. Kratší pracovní doba může být povolena nebo sjednána, jak u zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci mzdu, tak u zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci plat. Kratší pracovní doba nemůže být zaměstnanci nařízena. Zkrácená pracovní doba Je to stanovená týdenní pracovní doba a její limit je menší než 40 hodin týdně. Při zkrácení pracovní doby nedochází ke snížení mzdy. Tato zkrácená pracovní doba může být povolena nebo sjednána pouze u zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci mzdu. Pruţná pracovní doba Při tomto druhu pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby. Zaměstnavatel stanoví časový úsek, ve kterém si zaměstnanec může zvolit začátek, případně i konec pracovní doby. Zaměstnavatel také stanoví časový úsek, ve kterém musí být zaměstnanec na pracovišti. Tento časový úsek je vložen mezi úseky, 6 BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, Str

18 ve kterých si zaměstnanec může zvolit začátek a případně i konec pracovní doby. V období, kdy musí být zaměstnanec na pracovišti, čerpá zaměstnanec přestávku na jídlo a oddech. Celková doba všech částí pracovní doby nesmí přesáhnout 12 hodin. Podle Stýbla 7 může mít pružná pracovní doba formu pružného pracovního dne, pružného pracovního týdne, pružného čtyřtýdenního pracovního období. Účinná právní úprava již tyto formy nezná. Při pružném pracovním dnu si zaměstnanec sám zvolí začátek pracovní doby a je povinen odpracovat celou směnu stanovenou pro daný den. Při pružném pracovním týdnu si zaměstnanec sám zvolí v jednotlivých dnech začátek a konec pracovní doby a v daném období je povinen odpracovat celou stanovenou týdenní pracovní dobu. Při pružném čtyřtýdenním pracovním období si zaměstnanec sám zvolí v jednotlivých dnech začátek a konec pracovní doby a je povinen odpracovat stanovenou pracovní dobu pro dané čtyřtýdenní pracovní období. Pružnou pracovní dobu nelze uplatnit v případech stanovených v paragrafu 85 zákoníku práce 8. Mezi tyto případy patří pracovní cesta zaměstnance, nutné zabezpečení naléhavého úkolu ve směně s pevně stanoveným začátkem a koncem, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu nebo peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění. V těchto případech platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tento účel stanovit. Konto pracovní doby Konto pracovní doby musí být uvedeno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise. Konto pracovní doby nelze použít u zaměstnanců ve státní správě, v územním 7 STÝBLO, J., URBAN, J., VYSOKAJOVÁ, M. Meritum personalistika. 4. Vydání. Praha: Wolters Kluwer, Str Zákon 262/2006 Sb. 9

19 samosprávném celku, ve státním fondu, v příspěvkové organizaci, u školské právnické osoby, ve veřejném neziskovém ústavním zdravotnickém zařízení. Vyrovnávací období je v maximální délce 26 týdnů po sobě jdoucích, v případě kolektivní smlouvy může být toto období prodlouženo až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vymezit pracoviště, na kterých konto pracovní doby zavede. Dále zaměstnavatel musí stanovit rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s tímto rozpisem zaměstnance nejpozději jeden týden před vyrovnávacím obdobím. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatelovou povinností vést účet pracovní doby a účet mzdy pro každého zaměstnance. Na účtu pracovní doby se eviduje týdenní stanovená doba a její rozvrh, skutečně odpracovaná doba. Každý týden se vykazuje rozdíl mezi stanovenou dobou a skutečně odpracovanou dobou. Zaměstnanci náleží mzda za jednotlivé kalendářní měsíce ve stálé měsíční výši a ta činí minimálně 80% průměrného výdělku. A dále zaměstnanci přísluší dosažená mzda za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle zákoníku práce 9 a podle sjednaných, stanovených nebo určených podmínek. Hlavní výhodou je lepší přizpůsobení pracovní doby potřebám zaměstnavatele. Nevýhodou je nedostatečná právní úprava a náročná evidence pracovní doby. Konto pracovní doby lze uplatnit pouze u zaměstnavatele, který zaměstnanci poskytuje mzdu. U zaměstnavatele poskytujícího zaměstnanci plat konto pracovní doby nelze použít. Bezpečnostní sbory Mezi bezpečnostní sbory patří podle zákona o služebním poměru 10 Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. 9 Zákon č. 262/2006 Sb. 10 Zákon 361/2003 Sb. 10

20 Příslušníci bezpečnostních sborů mají stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 37,5 hodiny. Příslušníci mohou mít pracovní dobu rozvrženou rovnoměrně i nerovnoměrně. Průměrná doba služby při nerovnoměrném rozvržení se stanoví tak, aby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní dobu služby v týdnu. Zvláštním případem jsou příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky. Jejich výkon služby trvá celkem 24 hodin, z této doby se počítá 16 hodin za výkon služby a zbylých 8 hodin se počítá jako výkon pohotovosti v místě, kde jinak příslušník vykonává službu. 2.3 Práce v noci Pokud připadne na zaměstnance noční směna, má tato noční práce některá omezení. Jak bylo uvedeno dříve, práce v noci nesmí trvat déle než 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za noční dobu se považuje rozpětí mezi 22. a 6. hodinou. Tato práce se považuje za rizikovou, protože při výkonu noční práce může dojít k poškození zdraví zaměstnance a k vyššímu ohrožení bezpečnosti práce. Zaměstnavatel je povinen zajistit zdravotní péči. Patří sem vyšetření lékařem závodní preventivní péče před zařazením na noční práci, pravidelná vyšetření alespoň jednou ročně a také vyšetření na žádost zaměstnance. Dále je povinností zaměstnavatele zajistit zaměstnancům sociální zabezpečení, především možnost občerstvení. Také zaměstnavatel musí zajistit prostředky pro poskytnutí první pomoci a možnost přivolání rychlé lékařské pomoci. Práce v noci nese některá omezení. Pokud zdravotní posudek zaměstnance již nedovoluje práci v noci, zaměstnavatel je povinen tohoto zaměstnance převést na jiný vhodný druh práce. Dále je zaměstnavatel povinen převést na stejnou práci vykonávanou přes den nebo na jinou vhodnou práci těhotnou zaměstnankyni, kojící ženu a ženu do devátého měsíce po porodu, a to na její žádost. 11

21 Zaměstnavatel také nemůže nařídit noční práci zaměstnancům mladším 18 let. Výjimkou je zaměstnanec starší 16 let, který může vykonávat noční práci maximálně jednu hodinu. Tato činnost musí bezprostředně navazovat na výkon práce v denní dobu a je potřebná pro výuku povolání. Zároveň tento zaměstnanec musí být pod dozorem zaměstnance staršího 18 let, pokud je to pro zajištění bezpečnosti mladistvého zaměstnance nezbytné. 2.4 Práce přesčas, pracovní pohotovost Práce přesčas i pracovní pohotovost znamená pro zaměstnance výkon pracovních povinností nad rámec stanovené týdenní pracovní doby a nad rámec stanovených pracovních směn. Práce přesčas Práce přesčas je práce konaná nad rámec stanovených směn a nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Tuto práci lze vykonávat i ve dnech pracovního klidu a v době nepřetržitého odpočinku, jak mezi jednotlivými směnami, tak i v nepřetržitém odpočinku v týdnu. Jak bylo uvedeno výše, práci přesčas lze nařídit pouze výjimečně, a to z vážných provozních důvodů. Zákonná úprava stanovuje limity práce přesčas, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. Limity jsou stanoveny z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Pro jednoho zaměstnance je stanoven týdenní limit ve výši 8 hodin, za kalendářní rok nesmí přesčasová práce přesáhnout 150 hodin. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, může být přesčasová práce navýšena o dalších 8 hodin v průměru za týden. Při vyrovnávacím období 26 týdnů činí maximální počet dalších hodin přesčasové práce 133 hodin za období. Pokud má zaměstnavatel uzavřenou kolektivní smlouvu s vyrovnávacím obdobím 52 týdnů, může být práce přesčas navýšena o dalších 133 hodin. Maximální počet hodin pro jednotlivého zaměstnance nesmí přesáhnout

22 hodin za kalendářní rok. Do stanovených limitů se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci umožněno čerpání náhradního volna. Zaměstnavatel nesmí nařídit práci přesčas zaměstnanci mladšímu 18 let. Dále nelze nařídit práci přesčas zaměstnancům s kratší pracovní dobou, těhotným zaměstnankyním, osobám pečujícím o dítě mladší 1 roku. Pracovní pohotovost Jak bylo uvedeno výše, pracovní pohotovost je dobou, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy nebo jiné dohody, která musí být vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn v případě naléhavé potřeby. Na výkonu pracovní pohotovosti se musí dohodnout zaměstnavatel se zaměstnancem. V dohodě se určí místo výkonu pohotovosti (zpravidla bydliště zaměstnance nebo i jiné místo odlišné od pracoviště zaměstnavatele), způsob kontaktování zaměstnance, doba dojezdu zaměstnance na pracoviště, cestovní náhrady za cestu na pracoviště a zpět. Pracovní pohotovost lze nařídit pouze zaměstnanci, se kterým byla uzavřena dohoda. Pokud by při výkonu práce v rámci pohotovosti mělo dojít k výkonu práce přesčas, musí zaměstnavatel sledovat stanovené limity pro práci přesčas. V případě vyčerpání stanovených přesčasových limitů již nelze pracovní pohotovost zaměstnanci nařídit. Pokud zaměstnanec nebude v rámci pohotovosti vykonávat práci, doba pohotovosti se do pracovní doby nezapočítává. Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna, za výkon práce v této době náleží zaměstnanci mzda nebo plat. Pracovní pohotovost může vykonávat i mladistvý zaměstnanec, pokud by práce vykonaná během pracovní pohotovosti nebyla prací přesčas. Bezpečnostní sbory Příslušníkovi bezpečnostních sborů může být nařízena práce přesčas ve výši 150 hodin za kalendářní rok. Práci přesčas lze nařídit pouze v důležitém zájmu služby. 13

23 Pokud nastane krizová situace nebo výjimečné případy ve veřejném zájmu, lze nařídit příslušníkovi práci přesčas, a to i nad stanovený rámec 150 hodin za kalendářní rok. 2.5 Evidence pracovní doby Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby u každého zaměstnance, tuto povinnost mu ukládá zákon. Evidence pracovní doby se může provádět různými způsoby. Nejznámějšími způsoby je zapisování příchodu a odchodu do knihy docházky, uplatnění elektronického systému a evidence pomocí čipových karet, zabudování evidenčního systému do počítače každého zaměstnance, rozpis směn zaměstnanců. Způsob evidence ovlivňuje typ pracovní doby, druh vykonávané práce, směnnost provozu, rozhodnutí zaměstnavatele, počet zaměstnanců. Evidence pracovní doby je velice důležitá, protože musí být přehled o tom, kolik hodin jednotlivý zaměstnanec odpracoval, kolik hodin odpracoval v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek. Jestli zaměstnanec splnil stanovený počet pracovních hodin, případně jestli odpracoval více nebo méně hodin. Dále se v evidenci sleduje čerpání řádné dovolené nebo náhradního volna za přesčasovou práci. V evidenci se také sleduje čerpání přestávek na jídlo a oddech a bezpečnostních přestávek. Podle evidence se určují a vyplácejí zákonem stanovené příplatky za práci v noci, za přesčasovou práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek. Oblíbený způsob evidence podle knihy docházky podle Stýbla 11 neodpovídá požadavkům evidence pracovní doby stanoveným zákonem. Je velmi důležité, aby kniha měla očíslované jednotlivé stránky, aby byla vyloučena manipulace s knihou a vytrhávání jednotlivých listů. Evidence v knize příchodů a odchodů je často vedena u zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců (jak bude uvedeno v jednotlivých příkladech). 11 STÝBLO, J., URBAN, J., VYSOKAJOVÁ, M. Meritum personalistika. 4. Vydání. Praha: Wolters Kluwer, Str

24 2.6 Přestávky v práci, odpočinek a dny pracovního klidu Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům zákonem stanovené přestávky v práci a na odpočinek. Přestávka na jídlo a oddech Zákonem stanovená přestávka na jídlo a oddech činí minimálně 30 minut. Při rozdělení přestávky na jídlo a oddech musí mít alespoň jedna část minimálně 15 minut, u ostatních částí není 15 minutový interval stanovený. Zaměstnavatel může poskytnout i delší přestávku. Rozhodně ji však nesmí zkrátit. Zaměstnanci může být poskytnuto několik přestávek na jídlo a oddech. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. Přestávka musí být poskytnuta nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech se nesmí poskytovat na začátku a na konci pracovní doby. Pokud nemůže být práce přerušena, musí zaměstnavatel zajistit přiměřenou dobu na jídlo a oddech, tato doba se započítává do pracovní doby. Jiný režim poskytování přestávky na jídlo a oddech je u mladistvých zaměstnanců a u příslušníků bezpečnostních sborů (bude uvedeno dále). Bezpečnostní přestávka Pokud zaměstnanec pracuje v provozu vyžadujícím dodržování bezpečnostních přestávek, zaměstnavatel je povinen tyto bezpečnostní přestávky zaměstnanci poskytnout. Bezpečnostní přestávky se poskytují v provozech s monotónní prací, při práci ve vynuceném tempu, u práce se zrakovou zátěží, při řízení dopravních prostředků, při práci v chladných provozech (pod 10 C). Bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby a zaměstnanci za tuto dobu náleží mzda nebo plat. Pokud má zaměstnanec ve stejnou dobu nárok na bezpečnostní přestávku a současně na přestávku na jídlo a oddech, započítává se čerpaná přestávka do pracovní doby a za tuto přestávku náleží zaměstnanci mzda nebo plat. 15

25 Podle zákoníku práce 12 je zaměstnavateli uložena povinnost provádět opatření, která odstraňují příčiny ohrožující život a zdraví zaměstnanců, a vytvářet bezpečné pracovní podmínky. Tato povinnost je kontrolovatelná. Další přestávky v práci Zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku na kojení zaměstnankyním, které kojí své děti. Tato přestávka se započítává do pracovní doby. Zaměstnankyně má nárok na dvě přestávky ve výši 30 minut na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku, pokud odpracuje stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnankyně má nárok na jednu přestávku ve výši 30 minut na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku, pokud odpracuje alespoň polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Specifickou přestávkou v práci je technologická přestávka. Tato přestávka je poskytována na základě doporučení výrobce na ochranu stroje nebo zařízení, se kterým zaměstnanec pracuje. Tato technologická přestávka se započítává do pracovní doby. Nepřetrţitý odpočinek mezi dvěma směnami Zaměstnavatel při rozvrhování směn pro jednotlivého zaměstnance musí dodržet nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem druhé směny po dobu nejméně 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Ve výjimečných případech může být tento nepřetržitý odpočinek zkrácen na 8 hodin pouze zaměstnanci staršímu 18 let. Mezi výjimečné případy patří nepřetržité provozy, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, práce přesčas, práce v zemědělství, zajištění služeb obyvatelstvu (veřejné stravování, kulturní zařízení, telekomunikační a poštovní služby, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb), u naléhavých opravných prací (odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců), při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Následující délka odpočinku musí být prodloužena o dobu, po kterou byla předcházející doba odpočinku zkrácena. 12 Zákon č. 262/2006 Sb. 16

26 Nepřetrţitý odpočinek v týdnu Každý zaměstnanec má nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu. Délka nepřetržitého odpočinku je stanovena na minimálně 35 hodin během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Tento nepřetržitý odpočinek by měl být pro všechny zaměstnance ve stejný den, pokud možno v neděli. V případě provozu zaměstnavatele, který neumožňuje všem zaměstnancům čerpání nepřetržitého odpočinku ve stejný den, zaměstnavatel stanovuje různým zaměstnancům různý den pro čerpání stanoveného odpočinku. V některých případech lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit. Mezi výjimečné případy patří nepřetržité provozy, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, práce přesčas, práce v zemědělství, zajištění služeb obyvatelstvu (veřejné stravování, kulturní zařízení, telekomunikační a poštovní služby, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb), u naléhavých opravných prací (odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců), při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, u technologických procesů, které nelze přerušit. Nepřetržitý odpočinek v týdnu lze zkrátit pouze zaměstnancům starším 18 let na minimální dobu 24 hodin. Následující nepřetržitý odpočinek v týdnu bude prodloužen tak, že za období 2 týdnů bude délka nepřetržitého odpočinku minimálně 70 hodin. Dny pracovního klidu Specifickým faktorem jsou dny pracovního klidu. Jak Hrouzková 13 uvádí, dny pracovního klidu tvoří nepřetržitý odpočinek v týdnu, státní a ostatní svátky. Při pracovní době vykonávané pouze během pracovních dní nemusí zaměstnavatel tyto volné dny řešit, protože zaměstnanci mají automaticky volný den. V celotýdenních provozech již obtíže nastat mohou. V těchto případech je obzvlášť důležitá evidence pracovní doby. Zaměstnanci pak čerpají volno v jiných dnech, než na které připadly dny pracovního klidu. 13 HROUZKOVÁ, V. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, Str

27 Den pracovního klidu se počítá jako kalendářní den (od 00:01 do 24:00). V případě nočních směn se počátek dne pracovního klidu počítá od chvíle, kdy by nastoupila v týdnu první směna podle rozvrhu směn. Bezpečnostní sbory Příslušníci bezpečnostních sborů mají stanovenou přestávku na jídlo a oddech ve výši 30 minut. Tato přestávka musí být poskytnuta nejpozději po 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby. Ostatní poskytnuté přestávky na jídlo a oddech mohou trvat 15 minut. Tyto poskytnuté přestávky se nezapočítávají do doby služby. Příslušníci mají podle paragrafu 63 zákona o služebním poměru 14 nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami v minimální délce 10 hodin. Při výkonu služby přesčas lze příslušníkovi zkrátit dobu odpočinku až na 6 hodin. Příslušníci mají nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu v minimální délce 36 hodin. Při výkonu práce přesčas lze nepřetržitý odpočinek zkrátit až na 12 hodin. V případě důležitého zájmu služby se může nepřetržitý odpočinek poskytnout až v následujícím týdnu spolu s nepřetržitým odpočinkem za tento týden. 2.7 Pracovní doba specifických skupin Za specifické skupiny zaměstnanců se považují mladiství, těhotné ženy a zaměstnanci pečující o dítě do 15 let jeho věku. 14 Zákon č. 361/2003 Sb. 18

28 Mladiství zaměstnanci Za mladistvého zaměstnance se považuje osoba mladší 18 let. Podle Běliny 15 mají tito zaměstnanci změněné pracovní podmínky, které více ochraňují jejich zdraví. Veškeré specifické úpravy jsou také stanoveny v zákoníku práce 16. Rozvržení pracovní doby je stanoveno tak, aby délka jedné směny nepřekročila 8 hodin. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin. Uvedených 40 hodin platí celkem pro všechny zaměstnavatele, u kterých je mladistvý současně zaměstnán. Práce v noci je mladistvým zakázána. Jedinou výjimkou je příprava na povolání, kdy práce v noci nesmí přesáhnout 1 hodinu a musí bezprostředně navazovat na výkon práce v denní době. Práce přesčas je mladistvému zakázána. Zákon žádnou výjimku neumožňuje. Pracovní pohotovost by mohla být s mladistvým zaměstnancem dohodnuta. Tento výkon práce v rámci pohotovosti by se musel vejít do stanovené týdenní doby, protože práce přesčas je pro mladistvé zakázána. Přestávky v práci, odpočinek a dny pracovního klidu jsou pro mladistvé specificky upraveny. Přestávka na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky jsou ve stejném rozsahu jako pro zaměstnanace staršího 18 let. Přestávka na jídlo a oddech musí být poskytnuta nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Mladistvý má nárok na 48 hodin nepřetržitého odpočinku v týdnu. Těhotné ţeny Pro těhotné ženy je při výkonu pracovních úkolů velmi rizikovým faktorem práce v noci, vykonávání fyzicky náročné práce, práce s nebezpečnými a život ohrožujícími látkami. 15 BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo. 4. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, Str Zákon 262/2006 Sb. 19

29 Povinností zaměstnavatele je přeřazení těhotné ženy na vhodnou práci. Za vhodnou práci lze považovat stejnou práci, kterou doposud těhotná zaměstnankyně vykonávala. Pokud měla těhotná zaměstnankyně v náplni práce např. fyzicky náročnou činnost nebo práci s nebezpečnými látkami, je zaměstnavatel povinen najít vhodnější pracovní uplatnění podle jejího zdravotního stavu. Pokud těhotná požádá zaměstnavatele o přeřazení z práce v noci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Zaměstnanci pečující o dítě Pokud zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let požádá zaměstnavatele o kratší pracovní dobu než je stanovená týdenní pracovní doba, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Pokud je zaměstnanci tato kratší pracovní doba povolena, náleží mu mzda nebo plat odpovídající odpracované době. V případě, že zaměstnavatel povolí zaměstnanci kratší pracovní dobu, je důležité stanovení časového období tohoto povolení. Kratší pracovní doba je maximálně stanovena do dne dovršení 15 let věku dítěte. I v tomto případě je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanci. Tomuto zaměstnanci nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas, mohl by se však na ní se zaměstnancem dohodnout. 2.8 Kontrola pracovní doby Dodržování právních ustanovení kontrolují Státní úřad inspekce práce a Oblastní inspektoráty práce (dále jen kontrolní orgán ). Tento úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jmenované instituce provádějí kontrolu různých právních předpisů, mimo jiné také kontrolují právní předpisy související s pracovní dobou a dobou odpočinku, podmínky 20

30 zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců (specifikace uvedena výše), kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy vztahující se k zaměstnancům. Podle zákona o inspekci práce 17 se kontrolní orgán zabývá kontrolou přestupků a správních deliktů. Při zjištění těchto skutků jsou zaměstnanci kontrolního orgánu oprávněni stanovit kontrolovanému subjektu sankce. Kontrola zaměstnavatelů je velmi důležitá, protože by mohlo docházet k porušování různých ustanovení zákoníku práce. Nejčastějším porušováním zákoníku práce bývá rozvržení pracovní doby, práce přesčas, dodržování nepřetržitého odpočinku mezi směnami a nepřetržitého odpočinku v týdnu. K nedodržování zákonných ustanovení dochází především u zaměstnavatelů s nepřetržitým pracovním režimem (např. bezpečnostní agentury, zdravotnictví). 2.9 Trendy v rozvrţení pracovní doby Rozvržení pracovní doby se neustále vyvíjí. Dříve byl začátek a konec pracovní doby pevně stanovený a výjimek z tohoto rozvržení bylo minimálně. V současnosti se zaměstnavatelé snaží skloubit svoje potřeby a potřeby zaměstnanců. Z tohoto důvodu se začíná uplatňovat ve větší míře pružná pracovní doba a její různé varianty. Při tomto rozvržení zaměstnanci mohou lépe využít pracovní dobu, protože vědí, že v případě nutnosti si mohou zařídit osobní záležitosti. V důsledku rozvoje moderních technologií již někteří zaměstnavatelé umožňují svým zaměstnancům vykonávat práci na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele. Tato práce umožňuje zaměstnanci rozvrhnout si celý den podle svých potřeb. Je vhodná pro matky s malými dětmi a pro osoby, které se musí starat o člena své domácnosti z různých zdravotních důvodů. I při domácí práci musí zaměstnanec dodržovat stanovené termíny pro odevzdání zadaných pracovních úkolů zaměstnavatelem. 17 Zákon č. 251/2005 Sb. 21

31 V současné době se práce vykonávaná na jiném místě, než na pracovišti zaměstnavatele, považuje za benefit. Tento benefit bývá poskytován zaměstnancům na manažerských pozicích. Podle Arnolda 18 se práce vykonávaná na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele (práce na dálku), může lišit v různých parametrech. Patří sem lokalizace, používané IT technologie, množství vědomostí, frekvence komunikace zaměstnance. Lokalizace označuje místo výkonu práce. Může to být domácí prostředí zaměstnance nebo i jiné místo, které zaměstnanci vyhovuje. Při výkonu práce se může zaměstnanec nacházet neustále na jednom místě, nebo se může přemisťovat na jiná místa podle potřeby. IT technologie jsou moderní výpočetní technologie. Někteří zaměstnanci potřebují pouze jednoduché technologie (například pouze připojení k internetu, aby mohli zasílat zpracované soubory), ale někteří zaměstnanci potřebují již velmi složité a technicky náročné technologie (vývoj programů, zpracování složitých souborů a dat). Množství vědomostí pro výkon zadaných pracovních úkolů je různé. Zaměstnanec může vykonávat jednoduché manuální výkony (například sestavování výrobků z několika součástí), nebo může vytvářet náročné úkoly (analýzy, programovací úkoly, grafika). Frekvence komunikace zaměstnance znamená množství komunikace zaměstnance jak se zaměstnavatelem, tak i s lidmi mimo organizaci. Někteří zaměstnanci jsou v denním kontaktu se zaměstnavatelem (nejčastěji přímý nadřízený), nebo posílají zprávu pouze za stanovené období (týden, měsíc). 18 ARNOLD, J., SILVESTER, J., PATTERSON, F., ROBERTSON, I., COOPER, C., BURNES, B. Psychologie práce pro manažery a personalisty. 1. vydání. Brno: Computer press, Str

32 3 Pracovní doba aplikace v praxi Při zjišťování rozvržení pracovní doby byl proveden výběr známých zaměstnání. Ve zvolených oborech je zaměstnáno mnoho zaměstnanců. Každý provoz je charakteristický svým rozvržením pracovní doby. Někdy se vyskytne i několik možností jak zorganizovat pracovní dobu. Vše je závislé na rozhodnutí a provozu zaměstnavatele. Pro zachování důvěrnosti většinou nebyla uváděna skutečná obchodní jména vybraných společností. Společnosti byly charakterizovány druhem svojí obchodní činnosti. 3.1 Zaměstnanci v administrativě V každé společnosti jsou zaměstnáni administrativní zaměstnanci. Mají širokou náplň práce. Mezi administrativní obory patří například pozice asistentské, sekretářské, referentské, účetní, finanční, v bankovních institucích. Tyto pracovní pozice mají většinou jednosměnný provoz. To znamená, že zaměstnanci se při výkonu svého povolání nestřídají. Nejčastějším rozvržením pracovní doby je rovnoměrné rozložení. Je zde využíváno pevně stanoveného počátku a konce pracovní doby nebo pružné pracovní doby. Stanovená týdenní pracovní doba podle zákoníku práce činí 40 hodin. Jako příklad byly zvoleny různé společnosti, soukromé i státní. U každého uvedeného zaměstnavatele jsou uvedeny různé možnosti rozvržení pracovní doby a evidence pracovní doby. Každý zvolený zaměstnavatel má různé specifické faktory pro rozvržení pracovní doby zaměstnanců, které budou na jednotlivých příkladech znázorněny. 23

33 Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší kontrolní úřad spadá do oblasti státní správy. V této státní instituci je zavedena pružná pracovní doba rozvržená do pěti pracovních dnů. Toto rozvržení platí pro všechny zaměstnance. Každý zaměstnanec při nástupu obdrží čipovou elektronickou kartu. Pomocí této karty dochází k evidenci pracovní doby každého zaměstnance. U vchodu do úřadu stojí terminál. Při příchodu i odchodu je zaměstnanec povinen přiložit čipovou kartu k terminálu. Tak se mu zapisuje přítomnost v práci. Na terminálu jsou různá tlačítka, která zobrazují různé možnosti. Patří sem odchod k lékaři, soukromý odchod, dovolená, služební cesta. Pokud zaměstnanec při odchodu nezvolí žádnou možnost, automaticky se mu zapíše odchod ze zaměstnání. Pokud by došlo k výpadku elektrické energie, systém má vlastní zdroj energie, který se spouští při každém výkyvu elektrické energie. Pracovní doba se na úřadě skládá ze tří částí. První část je od 6:00 do 8:59 hodin, v této době si zaměstnanec sám volí dobu příchodu do zaměstnání. Druhá část je od 9:00 do 14:00 hodin, v této době je zaměstnanec povinen být na svém pracovišti. Pokud není přítomen, musí mít doklad o pobytu mimo pracoviště. Za doklad se považuje potvrzení od lékaře, lístek na čerpání dovolené, potvrzení o služební cestě. Během druhé části zaměstnanec čerpá přestávku na jídlo a oddech ve stanovené délce 30 minut. Třetí část je od 14:01 do 18:00 hodin, kdy si zaměstnanec sám volí dobu odchodu ze zaměstnání. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, pracovní doba je rozložena do pěti pracovních dnů. Zaměstnanci čerpají dovolenou ve výši 25 dnů za rok. U tohoto zaměstnavatele se nečerpají žádné bezpečnostní přestávky v práci a nevykonává se práce v noci. Na úřadě se nevykonává práce přesčas. Pokud zaměstnanci dokončují stanovený úkol od nadřízeného a zůstávají v práci déle než v průměru stanovených 8 hodin denně, pak se jim odpracované hodiny navíc převádějí v průběhu jednoho kalendářního měsíce do dalších týdnů. Pokud si zaměstnanec v daném měsíci volné hodiny nevybere, již se mu do dalšího měsíce nepřevádějí. Z tohoto důvodu si zaměstnanci hodiny sledují a dodržují stanovený počet hodin. Sledování docházky je snadné, protože každý zaměstnanec má přístup k evidenci svojí pracovní doby. 24

34 Sekretářka každého odboru má přístup k evidenci docházky všech zaměstnanců. Jako jediná má možnost provádět zápisy do evidence. Tyto zápisy jsou odlišeny barevně od zápisů provedených čipovou elektronickou kartou. Po ukončení každého měsíce sekretářka vytiskne na barevné tiskárně (aby byly vidět zápisy provedené sekretářkou) evidenci docházky každého zaměstnance, zaměstnanec podepíše svoji docházku, sekretářka pak podepsané evidence předá řediteli odboru. Po jeho podpisu jsou evidence docházky předány do mzdové účtárny a tam zpracovány. Pokud má sekretářka dovolenou nebo je nemocná, je stanoven zastupující zaměstnanec, který může provádět změny v evidenci docházky. Účetní společnost Účetní společnost, která poskytuje účetní a daňové služby svým klientům, patří mezi soukromé společnosti. Účetní společnost vede účetnictví různým společnostem a fyzickým osobám pracujících jako OSVČ. V této společnosti je rozvržení pracovní doby rovnoměrné, stanoveno pět pracovních dnů. Je pevně stanovený začátek a konec pracovní doby pro všechny zaměstnance. Začátek pracovní doby je v 8:00 hodin a konec pracovní doby v 16:30 hodin. Přestávka na jídlo a oddech je stanovena v intervalu 12:00 až 12:30 hodin. Evidence pracovní doby je zavedena pomocí evidenčního systému v počítači každého zaměstnance. Evidenční systém se spouští zapnutím počítače a přihlášením daného zaměstnance přiděleným specifickým kódem. Specifický kód obdrží každý zaměstnanec první pracovní den a je stejný po celou dobu pracovního poměru. Pokud by došlo k poruše počítače, zaměstnanec by zaslal informativní mail majitelce společnosti o době příchodu a odchodu. Tento mail by byl odeslán z počítače zaměstnance, který by měl v danou dobu počítač v pořádku. V některých případech v této společnosti dochází k práci přesčas. Nejčastěji se práce přesčas vykonává před stanovenými termíny odevzdání daňových přiznání a uzavřením účetnictví jednotlivých klientů. Doba práce přesčas je pečlivě sledovaná zabudovaným 25

35 evidenčním systémem v počítačích zaměstnanců. Za tuto práci přesčas je pak zaměstnancům poskytováno náhradní volno. Nejčastějšími dny výběru náhradního volna bývá pátek a pondělí. Tak má zaměstnanec prodloužený víkend. Náhradní volno se poskytuje co nejdříve, aby zaměstnanec zregeneroval svoje síly a mohl pak znovu bezchybně pracovat. Bankovní instituce V bankovních institucích je nejvíce zaměstnanců pracujících na jednotlivých přepážkách. Tito zaměstnanci poskytují služby klientům banky. V těchto bankovních institucích je pracovní doba nejčastěji rozvržena rovnoměrně, nejčastěji je stanoveno pět pracovních dnů. Na pobočkách, které mají otevírací dobu celý týden, je pracovní doba rozvržena nerovnoměrně, je stanoveno sedm pracovních dnů. Zaměstnanci na přepážkách většinou pracují ve dvousměnném provozu. Na pobočce je zaměstnáno tolik zaměstnanců na přepážce, kolik je přepážek na pobočce. Tento počet se rozdělí na dvě poloviny. Jedna polovina zaměstnanců nastupuje na ranní směnu, druhá polovina zaměstnanců nastupuje na odpolední směnu. Většina bank má otevírací dobu od 9:00 hodin. Zavírací doba je nejčastěji mezi 16:00 až 18:00 hodinou. Od pondělí do čtvrtka banky zavírají svoje pobočky mezi 17:00 až 18:00 hodinou. V pátek mívají pobočky kratší otevírací dobu, zhruba do 16:00 hodin. Ranní směna musí být na pobočce alespoň 30 minut před otevřením. Zaměstnanci tak mají dostatek času, aby se připravili na otevření pobočky. Pokladní si připraví kasu se všemi měnami, které daná pobočka nabízí svým klientům, zkontroluje stanovené limity a případně doplní chybějící nominály. Zaměstnanci přepážek provedou stanovené ranní procedury a aktualizace. Pracovní doba trvá od 8:30 do 17:00 hodin. V průběhu této doby čerpají zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech ve výši 30 minut. Odpolední směna nastupuje na pracoviště tak, aby odcházela minimálně 30 minut po zavírací době. V době po zavírací době zaměstnanci dokončují různé potřebné provozní operace a pokladní odvádějí hotovost do trezoru, aby byly splněny bezpečnostní 26

36 podmínky. V případě uzavření pobočky v 18:00 hodin nastupuje odpolední směna v 10:00 hodin na svoje pracovní místo. V případě uzavření pobočky v 17:00 hodin odpolední směna nastupuje v 9:00 hodin. V průběhu této doby čerpají zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech ve výši 30 minut. V pátek, kdy pobočky zavírají dříve, nastupují obě směny ve stejnou dobu a ve stejnou dobu opouštějí svoje pracoviště. Na některých pobočkách zaměstnanci pracují pouze na jednu směnu. Všichni přicházejí ve stejnou dobu a to 30 minut před otevírací dobou a odcházejí také ve stejnou dobu a to 30 minut po zavírací době. Otevírací doba je vyřešena tak, že v poledních hodinách je zavírací doba pobočky 30 až 60 minut. V této zavírací době zaměstnanci čerpají přestávku na jídlo a oddech. Některé banky mají svoje pobočky v obchodních centrech. Protože tato centra jsou otevřena sedm dní v týdnu, otevírací doba těchto poboček se přizpůsobila. Tyto pobočky mají také otevírací dobu sedm dní v týdnu. Pobočky otevírají v 10:00 hodin a zavírají mezi 18:00 až 20:00 hodinou. Některé pobočky v poledních hodinách zavírají na 30 až 60 minut, aby všichni zaměstnanci najednou mohli čerpat přestávku na jídlo a oddech. Na těchto pobočkách se zaměstnanci střídají způsobem krátký a dlouhý týden. Jedna skupina zaměstnanců je po celou otevírací dobu v práci ve stanovené dny a druhá skupina čerpá nepřetržitý odpočinek ve stejné dny. Pak se podle rozpisu směn vystřídají. Rozpis směn je uveden v tabulce 1. Tabulka 1 Rozpis služeb zaměstnanců dny v týdnu 1. týden 2. týden 1. směna 2. směna 1. směna 2. směna pondělí práce volno volno práce úterý práce volno volno práce středa volno práce práce volno čtvrtek volno práce práce volno pátek práce volno volno práce sobota práce volno volno práce neděle práce volno volno práce Zdroj: vlastní návrh 27