Libuše Svatošová, Ivana Boháčková. Úvod

Transkript

1 ANALÝZA REGIONÁLNÍ A ODVĚTVOVÉ DISPARITY MEZD V ČR # Libuše Svatošová, Ivana Boháčková Úvod Často diskutovaný problém představuje hodnocení příjmové disparity obyvatelstva. Hlavní část příjmů většiny produktivní populace představují mzdy. Jejich výše je pravidelně sledována a zveřejňována Českým statistickým úřadem. Zveřejnění pak obvykle vyvolá diskuse jak o výši, tak o diferencovanosti mezd a to jak z hlediska odvětvového, tak i regionálního. Z hlediska výše průměrných mezd je obvykle diskutována vhodnost použití aritmetického průměru. Velikost průměru je ovlivněna extrémními hodnotami, takže se stává, že poměrně malé skupiny populace s vysokými platy ovlivní výši průměrné mzdy, takže průměr nepodává relevantní informaci o středu rozdělení. V tomto případě je daleko vhodnější užití mediánu mezd, což ČSÚ rovněž uvádí, ale do povědomí obyvatelstva se tato informace dostává jen omezeně. Regionální diferencovanost mezd se obvykle vysvětluje různou odvětvovou skladbou. Je však otázka, zda jde o výrazné působení tohoto faktoru, či zda se na regionální disparitě neprojevují i faktory jiné. Cíl a metodika Cílem příspěvku je provedení statistické analýzy stavu a vývoje průměrných hrubých mezd v regionech ČR, posouzení jejich disparity a určení, do jaké míry se na zjištěných rozdílnostech podílí odvětvová skladba v regionu. V příspěvku je hodnocena výše průměrných hrubých mezd v jednotlivých regionech a odvětvích za roky Zdrojem dat byl Český statistický úřad. Analýza se soustřeďuje na porovnání výše, variability a změn ve výši průměrných mezd za použití charakteristik popisné statistiky. Pro komparaci byl využit průměr, variační koeficient, absolutní diference a průměrný koeficient růstu. Pro posouzení, jaký vliv na výši průměrné mzdy v regionech má odvětvová skladba, byla použita korelační analýza. Byl zkonstruován vícenásobný regresní model a na základě výše a významnosti korelačních koeficientů pak bylo provedeno vyhodnocení. Porovnáváno bylo všech čtrnáct krajů. V tabulkách jsou uváděny pod zkratkami: Praha, Středočeský (STČ), Jihočeský (JČ), Plzeňský (PLZ), Karlovarský (KV), Ústecký (UST), Liberecký (LIB), Královéhradecký (HK), Pardubický (PAR), Vysočina (VYS), Jihomoravský (JM), Olomoucký (OL), Zlínský (ZL), Moravskoslezský (MS). Odvětví byla převzata z metodiky ČSÚ, do sledování nebyla zařazena odvětví Rybolov a chov ryb, Činnosti domácností, Exteritoriální organizace a instituce. Pro přehlednost v grafech jsou jednotlivá odvětví rovněž uváděna ve zkratkách: Zemědělství, myslivost a lesnictví (ZEM), Těžba nerostných surovin (TNS), Zpracovatelský průmysl (ZPRUM), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (ENERG), Stavebnictví (STAV), Obchod: opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost # Článek je zpracován v rámci rámci řešení výzkumného záměru MŠMT-MSM , etapy Modelování a prognózování vývoje rozhodujících ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje v ČR a v kontextu s EU. 322

2 (OBCH), Ubytování a stravování ( UBSTR), Doprava, skladování a spoje (DOPR), Finanční zprostředkování (FIN), Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu: podnikatelské činnosti (NEM), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení ( VS), Vzdělávání (VZD), Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (ZDR), Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (OST). Výsledky Průměrné hrubé mzdy se ve sledovaném období zvyšovaly a to jak odvětvově, tak regionálně. V krajích se po celé období projevily diference, výrazně vyšší mzdy jsou v Praze, jako druhý kraj s vyššími mzdami je po celé období kraj Středočeský. Ke krajům s trvale nižšími mzdami se řadí kraje Jihočeský, Karlovarský a Zlínský. Průměrný koeficient růstu v charakterizující relativní změny, činí s ohledem na protiinflační politiku státu ve všech krajích kolem 6%. Absolutně se však průměrné hrubé mzdy v některých krajích výrazně liší. Velikost průměrných mezd v roce 2002 a 2008, průměrný koeficient růstu a absolutní rozdíl ve výši mezd mezi roky 2008 a 2002 uvádí tabulka 1. Tabulka 1 - Výše průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR v letech 2002 a 2008 Průměrná hrubá mzda Kč Průměrný Absolutní rozdíl Kč Region koef. růstu mzda Praha , Středočeský kraj , Jihočeský kraj , Plzeňský kraj , Karlovarský kraj , Ústecký kraj , Liberecký kraj , Královéhradecký kraj , Pardubický kraj , Vysočina , Jihomoravský kraj , Olomoucký kraj , Zlínský kraj , Moravskoslezský kraj , Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Nejnižší hodnotu průměrného koeficientu růstu mezd mají kraje Jihočeský a Karlovarský (5,2%). Absolutně se však hodnota přírůstku velmi liší. Jak je patrné z tabulky 1, v Praze za sledované období došlo k nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy o Kč, ve Středočeském kraji o 8370 Kč, v kraji Jihočeském byl oproti Praze nárůst poloviční pouze o 6003 Kč, v Karlovarském kraji pak o 6056 Kč. Rozdíly mezi průměrnými mzdami v jednotlivých krajích se v letech zvyšují, mzdová disparita se tedy prohlubuje. Vývoj průměrných mezd dokumentuje graf l. 323

3 Graf 1 Vývoj průměrné hrubé mzdy v krajích ČR v letech Vývoj průměrné hrubé mzdy v krajích ČR v letech Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS Zdroj: ČSÚ Rozdíly ve výši průměrných hrubých mezd mezi jednotlivými kraji se rovněž ve většině případů prohlubují. tabulky 2 a 3 dokumentují diference mezi velikostí průměrných hrubých mezd v jednotlivých krajích v letech 2002 a Velké diference jsou vždy mezi Prahou a ostatními kraji, u ostatních jsou rozdíly velmi diferencované. Porovnáme-li stav v roce 2002 se stavem roku 2009, je však patrné, že tyto diference se v letech prohlubují. Výše průměrné hrubé mzdy se rovněž liší v jednotlivých odvětvích. I zde je ve sledovaném období let zaznamenán ve všech odvětvích nárůst. Stejně jako v případě krajů, při posouzení relativní změny pomocí průměrného koeficientem růstu, lze říci, že každoročně dochází v průměru k nárůstu kolem 6,5%. Nejvyšší hodnota průměrného koeficientu růstu je v odvětvích Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zde činí každoroční nárůst v průměru 7,5%, dále v odvětví Obchod: opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 7,3% a v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu 7,2%. Naopak velmi nízký nárůst je v průměru v odvětví Ubytování a stravování 2,6% a dále v odvětví Finanční zprostředkování 5,1%, Doprava, skladování a spoje 5,8% a v odvětví Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti 5,9%. 324

4 Tabulka 2 - Diference mezi průměrnými hrubými mzdami v jednotlivých krajích v roce 2002 Kč Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS 0 Tabulka 3 - Diference mezi průměrnými hrubými mzdami v jednotlivých krajích v roce 2008 Kč Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS 0 325

5 Absolutně dochází k největšímu nárůstu průměrné hrubé mzdy v odvětví Finanční zprostředkování, kde se od roku 2002 zvýšila mzda o Kč, dále v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde bylo zvýšení o Kč a v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu Kč. Proti tomu nejmenší nárůst v tomto období byl v odvětví Ubytování a stravování. Zde se za celé období mzdy zvýšily o 2492 Kč. Rozdílnost mezd v odvětvích je dokumentována v grafu 2. Graf 2 Výše průměrných hrubých mezd Výše průměrných hrubých mezd v odvětvích v ČR v roce 2002 a Rok 2002 Rok ZEM TNS ZPRUM ENERG PRUMC STAV OBCH UBSTR DOPR FIN NEM VS VZD ZDR OST Zdroj: ČSÚ Vztah mezi výší průměrné hrubé mzdy v krajích a v odvětvích byl analyzován pomocí vícenásobné korelační úlohy. Model byl vytvořen pro rok Byla zkoumána závislost průměrných hrubých mezd v krajích na podílu počtu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích. Vzhledem k velmi malému počtu zastoupení v krajích byly z modelu vyřazeny podíly zaměstnaných v odvětvích Rybolov a chov ryb, Činnosti domácností, Exteritoriální organizace a instituce. Z hodnot koeficientů korelace a jejich významnosti je patrné, že největší vliv na výši mezd v krajích mé zastoupení v odvětvích (v pořadí dle hodnot koeficientu korelace) Finanční zprostředkování, Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, Zpracovatelský průmysl, Doprava, skladování a spoje, Zemědělství, myslivost a lesnictví a Ubytování a stravování. Jedná se zde o odvětví s výrazněji vyššími (FIN, NEM) či mírně nadprůměrnými (ZPRUM, DOPR) a výrazně nízkými mzdami (ZEM, UBSTR). Z grafu č. 3, kde je provedeno srovnání výše průměrných hrubých mezd v krajích a podílu pracovníků v zemědělství, je patrný vztah mezi uvedenými faktory. Průměrné hrubé mzdy v krajích s větším podílem pracovníků v zemědělství, tj. Jihočeském, Pardubickém, Vysočině a Olomouckém, jsou vyznačeny odlišným odstínem. Z grafu je patrné, že právě tyto kraje patří z hlediska výše hrubé mzdy ke krajům podprůměrným. 326

6 Graf 3 Průměrná hrubá mzda Průměrná hrubá mzda ve vztahu k podílu pracovníků v zemědělství - rok Podíl pracovníků v zemědělství Průměrná hrubá mzda Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS Zdroj: ČSÚ Závěr Celkově lze konstatovat, že průměrné hrubé mzdy se ve sledovaném období zvyšují a to jak v krajích tak v odvětvích. Relativní zvýšení (tj. o procenta oproti roku 2002) lze hodnotit jako poměrně rovnoměrné. Tento rovnoměrný nárůst je však vztažen k různým výchozím hodnotám mezd, takže absolutně se o rovnoměrnosti hovořit nedá. Největší absolutní zvýšení je u mezd vysoce nadprůměrných, u krajů či odvětví s nejnižšími (tedy podprůměrnými) mzdami dochází k nárůstu daleko menšímu. Je tedy zřejmé, že mzdová disparita se u většiny krajů i odvětví prohlubuje. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT-MSM , etapy Modelování a prognózování vývoje rozhodujících ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje v ČR a v kontextu s EU. Literatura [1] Boháčková I., Hrabánková M.:Income disparity of Czech agriculture selected aspects, [2] Agric. Econ. Czech, 54 (2008): , ISSN X [3] ČSÚ : Struktura mezd zaměstnanců v letech , ČSÚ [4] Hrabánková,M., Boháčková, I., Svatošová, L., Řehoř, P. : Rozvoj lidských zdrojů ve venkovském prostoru České republiky, Praha ISBN

7 Title: Analysis of regional and sectoral disparity of wages Název: Analýza regionální a odvětvové disparity mezd Author/s: Libuše Svatošová, Ivana Boháčková Abstract: Wages represent a main income in most productive CR population. So, their height creates a substantial part of base for evaluation of level of living of the population. There are justified and unjustified differences among wage levels. This disparity shows itself both in a branch and in a region which usually reflects the branch structure of a given region. The paper deals with an analysis of these disparities, especially from the regional point of view. The paper was worked out in frame of a solution of the research intention of MŠMT - MSM , the phase Modeling and prognostication of development of decisive indicators of economic and social development in CR and in the context with the EU". Abstrakt: Mzdy představují u většiny produktivní populace ČR hlavní příjem. Jejich výše tedy tvoří podstatnou část základny pro posouzení životní úrovně obyvatelstva. Mezi úrovní mezd existují oprávněné i neoprávněné diference. Tato disparita se projevuje jak odvětvově, tak regionálně, což většinou odráží odvětvovou skladbu daného regionu. Příspěvek se zabývá analýzou těchto disparit a to zejména z regionálního pohledu. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT-MSM , etapy Modelování a prognózování vývoje rozhodujících ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje v ČR a v kontextu s EU". Key words: wage disparity, average gross wage, branch, region, statistical analysis Klíčová slova: mzdová disparita, průměrná mzda, odvětví, region, statistická analýza Contact Prof. Ing. Libuše Svatošová, CSc. PEF ČZU v Praze K. statistiky Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol svatosova@pef.czu.cz, Doc. Ing. Ivana Boháčková, CSc. katedra ekonomiky PEF ČZU v Praze Kamýcká 129,16521 bohackiv@pef.czu.cz 328