KAPITOLA 5 Výuka: Didaktické otázky v ODL
|
|
- Natálie Beranová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BIBLIOGRAFIE Berge, Z.L. (1995), The role of the Online Instructor/Facilitator, Brookfield, S. (1995), Adult Learning: An Overview, in A. Tuinjman (ed.), International Encyclopedia of Education, Oxford, Pergamon Press. Burge, L. (1988), Beyond Andragogy: Some Explorations for Distance Learning Design, Journal of Distance Education, vol. 3. KAPITOLA 5 Výuka: Didaktické otázky v ODL Pia Melchior Petersen & Lone Guldbrandt T_nnesen [DK] Adult Teacher Training College, CVU-FYN, Denmark, zrevidovala Kerttu Lohmus [E] Joanneum, T. (2001), 3rd Generation Learning Platforms Requirements and Motivation for Collaborative Learning, Keegan, D. (Ed.) (1993), Theoretical Principles of Distance Education, N.Y, Routledge. Knowles, M.S. et al (1984), Andragogy in Action, San Francisco, Jossey-Bass Publishers. Lumsden, L.S. (1994), Student Motivation To Learn, Eric Digest, Number 92. Moore, M. (1986), Self-Directed Learning and Distance Education, Journal of Distance Education, vol. 1. Moore, M.G. (1993), Theory of transactional distance, in D. Keegan (Ed.), Theoretical Principles of Distance Education, N.Y, Routledge. Palloff, R. M. & Pratt, K. (2001), Lessons from the Cyberspace Classroom, San Francisco, Jossey-Bass. Palloff, R. M. & Pratt, K. (1999), Building Learning Communities in Cyberspace, San Francisco, Jossey-Bass Publishers. Peters, O. (2001), Learning & teaching in distance education, London, Kogan Page. Simpson, O. (2000), Supporting Students in Open and Distance Learning, London, Kogan Page. Trindade, A.R. (1992), Distance Education for Europe, Lisbon, Universidade Aberta. Weinstein, C.E., & Mayer, R. (1986), The teaching of learning strategies, in M.C. Wittrock (ed.), Handbook of research on teaching, New York, Macmillan. 1. ÚVOD Učitel potřebuje mít znalosti jak o výuce, tak o učení. V současné době tendence směřuje k důrazu na učení. To je pozitivní vývoj, protože pak se zaměřujeme na rozvoj kompetencí studentů a na všeobecné vzdělání. Ale tendence k zájmu o učení místo o výuku může být také problematická, pokud role učitele vymizí kvůli přílišnému zájmu o studenta. Obvykle má učitel v moderní vzdělávací instituci předem jen velmi málo pokynů. Vyžaduje se od něj schopnost samostatného zpracování studijního procesu. V této kapitole chápeme výuku tak, že obsahuje didaktické úvahy, které učitel ke své výuce potřebuje. Plánování výuky v ODL vyžaduje více pozornosti než v prezenčním studiu, protože často zahrnuje elektronická média jako studijní platformu 37. Důsledkem tohoto přístupu je to, že je obtížné vyvinout blízký kontakt mezi učitelem a studentem, jak je tomu v případě běžného vyučování v prezenčním kurzu. Proto učitel potřebuje zásadně změnit své kompetence - z těch, založených na přípravě předmětů jak je tomu v tradiční třídě - k těm, které jsou založeny na přípravě studijního procesu pro jednotlivce nebo pro skupiny, které budou muset pracovat samostatně. Tato kapitola je postavena na didaktické teorii. Nejprve si vyložíme teorii a pak si vysvětlíme její jednotlivé části v šesti sekcích. V každé sekci jsou uvedeny také návrhy, jak teorii zavádět do praxe. Kapitolu uzavřeme sekcí, která obsahuje také popis dalších kompetencí, které by měl učitel v ODL mít. 2. DIDAKTICKÉ KOMPETENCE Vybrali jsme si didaktický model vztahů předložený, Hiime a Hippe. Jsme si vědomi toho, že existuje mnoho jiných teorií, na kterých jsme mohli naši kapitolu založit, ale vybrali jsme tuto, protože je v souladu s konstruktivistickým myšlením. 56 ZAČNĚME S ODL ZAČNĚME S ODL 57
2 Pro úspěch učitele v ODL je nezbytné, aby měl jisté didaktické kompetence. Krom těch základních, jako je vedení učebního programu, musí mít také tyto další: Schopnost vyvinout vhodné kurikulum tak, aby potřeby studentů odpovídaly konstrukci pracovních bloků (z anglického work package, dále jen WP) (uspořádat studijní proces) Kompetence spojené s různými rolemi při výuce (odpovídání, motivace, trénink) Kompetence pro provedení hodnocení a posyktnutí reflexe Je důležité si uvědomit rozdíly mezi rolemi vývojáře/designéra a učitele. Často je vývojář/designér a učitel jedna a tatáž osoba, ale je také běžné, když jsou tyto role rozděleny. Počáteční situace studenta Rámce Hodnocení Cíle Obsah a materiál procesy Pracovní Úlohou vývojáře/designéra je navržení kurzu nebo studijního pracovního bloku (WP) tak, aby bylo dosaženo nejlepších možných studijních výsledků, zatímco učitel je zodpovědný za vedení studijního procesu. Schopnost učitele zvládat obousměrnou písemnou komunikaci je základem úspěchu. To vyžaduje zvládnutí zcela nové, elektronické komunikační formy, která se výrazně liší od osobní komunikace. Hlavní rozdíl je v tom, že učitel není schopen "číst" z výrazu obličeje nebo z gest studentů a nemůže tak snadno vycítit psychologické prostředí, kterému jsou studenti v distančním učení vystaveni. Je velmi obtížné tyto věci zjistit pouze na základě písemné komunikace, a proto musí učitel využívat jiné druhy vstupů, aby od studentů tuto informaci získal. Jak vývojáři/designéři, tak učitelé potřebují zpětné hodnocení kurzu. Reflexe je v moderním učení ústředním prvkem jak pro učitele, tak pro studenta. Jako podporu studijního procesu zastáváme používání elektronických deníků, portfolií a dialogů. Dánským příkladem je pedagogická počítačová licence zvaná School-ICT, vyvinutá speciálně pro učitele na nižším stupni středních škol, kteří mají ze zákona povinnost používat ICT při výuce. Vláda dala za úkol centrální instituci (UNI-C) vyvinout kurz a školit učitele. Kurs byl využit více než učiteli a nyní je realizován v Norsku. Viz Uni-C také vyvinul kurz s názvem Seminarie-it pro učitele, angažované ve vzdělávání dospělých. Seminarie-it je vyvinutý speciálně pro lektory, kteří vzdělávají budoucí učitele pro základní a střední školy. 3. DIDAKTICKÁ TEORIE Tato kapitola je založená na didaktické teorii vytvořené Hiimem a Hippem (obr. 5.1), která popisuje šest nejdůležitějších aspektů při plánování pracovních bloků. Teorie je zaměřená na nejdůležitější aspekty při plánování pracovních bloků a na vzájemném propojení různých faktorů. Všechny faktory jsou vzájemně závislé; změny v jednom prvku mají důsledky pro ostatní Ilustrace modelu definovaného Hild Hiim a Else Hippe Vstupní okolnosti Zkoumání podmínek, za jakých studenti vstupují do kurzu, ukazuje, že se nacházejí ve velmi rozdílných situacích. To znamená, že je k nim třeba rozdílně přistupovat, vyhovět jejich vlastním způsobům učení a dojít tak k optimálním výsledkům. Studenti mají ve výuce různé potřeby, požadavky a cíle a mnozí z nich mohou dosáhnout nejlepších výsledků, používají-li různé studijní přístupy (viz kapitola 6). Mezi otázky, týkající se vstupních okolností, patří: Jaké profesní nebo jiné významné dovednosti student má? Jaké má komunikační dovednosti? Jaké má dovednosti pro spolupráci? Je motivovaný ke studiu dané problematiky? Má nějaké zvláštní problémy nebo potřeby ve vztahu k výuce? Jak se student učí? Výše uvedené otázky je třeba zvážit v plánování i v kontaktu se studenty. Těmito otázkami se musíte zabývat v souvislosti se skupinou studentů i v souvislosti s každým jednotlivcem a to jak při v plánování pracovního bloku, tak ve zpětné vazbě. Při plánování pracovního bloku nebo kurzu pro ODL je možné začít s přezkoušením relevantních schopností studentů a ujistit se tak, že plánovaný pracovní blok nebo kurz bude vyhovovat jejich potřebám. To může být provedeno pomocí testů s vícečetnou možností výběru odpovědi na internetu a/nebo pomocí osobního rozhovoru. Je důležité brát ohled na studenty a jejich úroveň kvalifikace. Jinými slovy, učitel se musí se studentem setkat. Otázky, položené nahoře, jsou vhodné k nalezení přiměřené počáteční úrovně. Tyto úvahy pomohou učiteli najít nejlepší způsob komunikace s jednotlivci i se skupinami studentů. Níže uvádíme některá základní pravidla nejběžnějších vzorů výuky a poskytování zpětné vazby v ODL. Jsou to tato: a metody KISS (Z anglického Keep it simple, stupid snažit se o jednoduchost, hloupost) Jako učitel víte mnohem více než student, ale studenti se všechno nejsou schopni naučit najednou. Proto musíte vyučovat na takové úrovni, jakou ukázal pre-test. Jinak budou studenti frustrováni požadavky, které jsou nad úrovní jejich schopností. 58 ZAČNĚME S ODL ZAČNĚME S ODL 59
3 KISS pravidlo pomůže učiteli nezapomínat na to, že při výuce vždy musíme brát v úvahu úroveň studenta. PWP (Z anglického Praise whip praise metoda cukru a biče) PWP je pravidlem, jak rozdělit zpětnou vazbu. Zpětnou vazbu začneme tím, že shrneme práci, kterou student předložil, a pochválíme její dobré části. To otevře studentům mysl, která je pak vnímavější vůči následujícím výtkám. Je také zásadní uzavřít zpětnou vazbu pozitivním způsobem, chválou, protože to studenta motivuje k pozdější práci na svých slabých stránkách. MOQ (Z anglického Make open questions - klást otevřené otázky) Učitelé musí se studenty pracovat na jejich vlastní úrovni a motivovat je k co nejlepším výsledkům. Toho může být dosaženo kladením otevřených otázek a výukou, vedoucí k dosažení vyšší úrovně znalostí, např. odkazováním na doplňkové materiály nebo popisováním základních prvků z jiného úhlu pohledu, což může motivovat studenty k tomu, aby hledali více informací. Otevřené otázky s více možnostmi řešení problému také zlepšují motivaci studentů k diskuzi o úkolu se skupinou a proto také, v jiném kontextu, zlepšují jejich schopnosti spolupracovat. 3.2 Rámce Termínem rámce máme na mysli podmínky, které ovlivňují výuku, která se odehrává na různých úrovních. Jako např. rámce, vznikající na úrovni třídy, školy, nebo širšího společenství. Rámce mohou ovlivnit didaktické úvahy o plánování, vykonávání a hodnocení výuky. Mezi otázky, týkající se rámců patří: Musíte používat speciální technickou platformu nebo je vyučování nezávislé na zvolené technické platformě? Podléhá vaše každodenní výuka nějakému studijnímu plánu? Jsou zde nějaké významné národní rámce? Je zde časové omezení? Jaké z dovedností učitele jsou významné pro praktiky ODL? Mají všichni studenti přístup k internetu? Nabízíte pouze ODL nebo kombinované studium? Jestliže je vývojář/designér nebo učitel závislý na nějaké technologické platformě, pak to s sebou nese omezení rámce didaktického přístupu. Vzhledem k omezením v reálném světě se někdy stává, že platforma ovládá didaktický přístup. Jinými slovy, volba platformy má silný vliv na plánování ODL. Kurikulum (učební plán) obvykle vyjadřuje účel vzdělávání, vzor, obsah a cíle a může také obsahovat program. Ve formálním vzdělávání je kurikulum obvykle stanoveno úřady. Kurikulum proto indikuje rozsah, do jakého může vývojář/designér používat konstruktivistický, konstrukcionistický a instruktivistický přístup. Např. kurz matematiky zahrnuje více konstrukcionistické výuky než kurz historie, který by obsahoval hlavně konstruktivistické vyučování. Instruktivistická výuka je užitečná v kurzech, kde jsou vyučovány specifické dovednosti. Výše zmíněné podmínky jsou omezeními, která přicházejí z vnějšku a která učitel nemůže ovládat. Plánování pracovního bloku (WP) pro ODL je omezeno a učitel musí zvážit, jak limity ovlivní pracovní bloky. Např. je možné použít buď konstruktivistické, nebo instruktivistické učební metody pro výuku stejného kurikula, ale v ODL konstruktivistický přístup poskytne lepší výsledky. 60 ZAČNĚME S ODL Pokud úřady zasáhly do kurikula, je obvykle založeno na tradiční výuce ve třídě. Proto nekoresponduje s typickými požadavky ODL. Student bude muset například od začátku vědět, co dělat a proč. Je také obtížné aplikovat učení "just-in-time" (právě včas). Časové omezení může ovlivnit objem toho, co je možné studenta naučit. Základním principem v konstruktivistickém ODL je respekt k tomu, že učení je proces, který vyžaduje čas pro úvahy, odpovědi, diskuze a získání několikeré zpětné vazby od ostatních studentů nebo od učitele, a proto to je obtížné učení zrychlit. V rámci je možné měnit některé podmínky učitele nebo studentů. Učitel může pokračovat v kurech, aby získal více dovedností nebo přístup k lepší technologii. Studentům může být poskytnut přístup k internetu a nezbytné technologii. Rámce zahrnují všechny podmínky, spojené s možnostmi omezení vyučování. Jsou sbázané s podmínkami ve třídě, podmínkami spolupráce mezi učiteli a s učitelem samotným. 3.3 Cíle Cíl je účel vzdělání/vyučování. Cíle je možno nalézt programovém prohlášení vzdělávacího centra; ve vládních politických iniciativách, v pravidlech a právech; a ve specifikacích různých předmětů. Existují různé názory na to, jaké hodnoty a znalosti by měly cíle odrážet. Příklad: Kognitivní cíle jako: hodnocení, porozumění, použití a reprodukování Subjektivní cíle jako: mít postoj, založený na hodnotách; oceňovat a přijímat; a působit. Cíle založené na znalostech jako: rozvoj dovednosti, chování a porozumění Pokud přemýšlíme o cílích, měli bychom se ptát: Jaké znalosti, dovednosti a postoje by měl student po skončení kurzu mít? Co chce společnost, škola, učitel a student každodenním učením získat? Jaký je individuální studentův cíl? Ten by si měl stanovit student sám nebo spolu se svým učitelem. Účel a cíle kurzu jsou obvykle představeny při zápisu do kurzu. Otevřenou otázkou zůstává, jak budou dosaženy. K roli designéra patří i zvážení různých způsobů, jak cílů dosáhnout - v závislosti na studentově situaci, jeho studijním stylu a vlastnostem obsahu kursu. Znalosti mohou být rozděleny do dvou kategorií: Vědět co Vědět jak Jako krejčí potřebujete: Mít znalosti o látkách Vědět, jak ušít kapsu V konstruktivistickém učení je nejlepší stanovit co nejvíce cílů ve spolupráci se studentem. Student tak bude mít pocit zodpovědnosti za studijní proces, protože cíle odrážejí jeho/její vlastní učební potřeby a zájmy. To neznamená, že učitel už dále není za proces zodpovědný, ale že používá spolupráci k vytvoření lepšího pracovního bloku. Cíle podléhají vnějším faktorům, daným jinými; a vnitřním faktorům, daným studentem samotným nebo ve spolupráci s učitelem. ZAČNĚME S ODL 61
4 3.4 Obsah/materiál Obsah se týká vyučování, materiálu i látky. Vývojář/designér při tvorbě kurzu potřebuje najít materiály (učební předměty), které studenta povedou k cíli. Pokud bude cílem studenta školit v navrhování kapes, úkolem může být navržení bundy s přinejmenším pěti různými druhy kapes. Pokud přemýšlíme nad obsahem a materiálem, měli bychom se ptát: Jaké odborné materiály mají být součástí kurzu? Která část je založená na praxi? Která část je založena na teorii? Jakým způsobem může úkol vést k osobnímu rozvoji? Co může student dělat sám? Co může student dělat ve dvojici/skupině? Potřebuje materiál učitelovo vysvětlení (instrukce)? Vyžaduje obsah osobní setkání? Obsah se týká faktické stránky výuky (tedy co? ). Mohou existovat oficiální kurikula, ve kterých je obsah učiva popsán, a pak existuje skryté kurikulum, kde je část vyučování tvořena sociální, citovou a osobní stránkou učení. I to je dobré při plánování kurzu rovněž vzít v úvahu. V praktické výuce v ODL musí být umožněno procvičování. Některé školy se rozhodly pro zajištění místnosti, materiálů a odborníků ve stanovený čas, takže student může trénovat spolu s ostatními. Jiní zvolili možnost ponechat studenta trénovat samostatně doma a pouze ohodnotit jeho výsledky. Je důležité si uvědomit, že je obtížné přenést materiál z prezenčních kurzů do kurzů ODL. Materiál pro kurz ODL musí být specifičtější, aby student přesně věděl, co je od něj vyžadováno. Materiál by měl také studentovi dodat pocit bezpečí při studiu a umět mu poskytnout další podporu. Několik důležitých úvah, týkajících se studijního materiálu: Pokud budou materiály publikovány na internetu, je třeba mít povolení autora. Jinak se musí okopírovat a poslat studentovi poštou nebo si student musí koupit knihu. Učitel obvykle stráví značnou dobu vyvíjením pracovních bloků a mnohdy tím stráví dokonce více času, než prací se studenty. Měly by být výsledky této tvrdé práce volně dostupné na internetu? 3.5 Pracovní procesy a metody Pracovní procesy se týkají toho, jaké aktivity si učitel a student zvolí pro vyučování; metody jsou pozadím a argumenty pro výběr. Obojí vyžaduje jak obecné, tak konkrétní didaktické úvahy. Toto pojetí je zvláště důležité pro vztah mezi výukou a učením. V souvislosti s tímto pojetím musíte promyslet následující záležitosti: Jsou metody založeny na tom, že student získává v předmětu dovednosti (instruktážní)? nebo Jsou metody založeny na porozumění a využití předmětu? (konstruktivistický) Je pracovní proces založen na učení just-in-time (právě včas)? (nestrukturovaný) nebo Je pracovní proces založen na učení just-in-case (jen pro případ)? (strukturovaný) Je cílem studenta reprodukovat jisté dovednosti? Pokud ano, je nejvhodnější instruktáž učitele nebo instruktáž pomocí sebevzdělávacích programů, jako jsou film, video, či počítačové programy. Je cílem studenta zaujmout k předmětu nezávislý postoj? Pokud ano, učení by 62 ZAČNĚME S ODL mělo být strukturováno dialogy, skupinovou prací, učení založené na projektech, hraní rolí, atp. ODL vyžaduje nové formy spolupráce ve výuce. Například osobní setkání mohou povzbudit vzájemné sociální vztahy studentů uvnitř vlastní skupiny, ale i se studenty z jiných skupin. Má to tu výhodu, že si studenti udělají představu o ostatních, což je důležité pro usnadnění pozdějších dialogů na dálku. Může se také uskutečnit úvodní setkání s cílem ujistit se, že všichni studenti vědí, kde najít studijní materiály, jakým způsobem používat platformu nebo se zde dokonce mohou učit, jak být studentem ODL. Později, v průběhu kurzu, může být také vyhrazen čas exkurzím a setkáním, kde se prezentuje práce, vykonaná během distanční periody studia. Většina ODL je založena na mnoha různých pracovních procesech. Student může například jednou dostat úkol k samostatnému zpracování a příště skupinovou práci. Příkladem sledu aktivit v jednoduchém kurzu může být: Čtení materiálu na internetu Skupinová diskuze o materiálu (osobní nebo ová) Skupinová diskuze o zadání úloh (osobní nebo ová) Vypracování úkolu (často na individuální bázi) Čtení a diskuze o hotových úlohách Zaslání vypracovaných úkolů učiteli Učitel poskytne zpětnou vazbu Skupina rozebere zpětnou vazbu Finální zpracování je zasláno učiteli Učitel oznámkuje a schválí hotové úkoly Studenti se také mohou setkat v reálném čase a pro diskuzi mezi sebou nebo s učitelem mohou použít chat nebo jiný komunikační software. Učitel může podobně poskytovat také individuální diskuze. Těch nejlépe dosáhne používáním otevřených otázek, které vyžadují odpověď. Pokud je zvolena za nástroj videokonference, efekt může být téměř stejný jako setkání v běžné skupině. Někteří učitelé také plánují vyučování pomocí telefonu, který využívají jako médium pro ujednání schůzek se studenty. Výběr pracovních procesů a metod závisí na cíli výuky. Následující metody jsou návrhy na organizaci kurzu, založeného na potřebách studenta, významných rámcích a poznaných cílích: Jednotlivec: vzor on-line zdrojů V tomto modelu je student považován za naprosto samostatného, využívajícího mnohdy jen on-line zdroje, jako jsou: On-line databáze On-line žurnály On-line zájmové skupiny Rozhovory 2. Osobní (jeden k jednomu): ový vzor Tyto vzdělávací metody jsou charakterizovány individuálními a individualizovanými instrukcemi a učením. Významné metody zahrnují: Studijní kontrakty Učení Dálkové kurzy ZAČNĚME S ODL 63
5 3. Jeden k mnoha:vzor vývěsní tabule Studenti zde pracují s jedním nebo s více odborníky v dané oblasti. Konkrétní příklady metod jsou: Přednášky Sympozia Ukázky 4. Techniky mnoho na mnoho: vzor konference Všichni účastníci mají příležitost k interakci. Metody zahrnují: Diskuzní skupiny Debaty Simulace Případové studie Role Diskutování Skupinové projekty Ne každému vyhovují všechny techniky vyučování; to je důvod, proč musíte vyvinout vzdělávací materiály tak, aby byly vhodné pro různé metody a různé studenty. 3.6 Hodnocení Je nezbytné zvážit: Co má být hodnoceno? Proč? Jak? A kým? Hodnocení může pokrývat různý rozsah, od úzkého okruhu faktických znalostí účastníků až k širšímu měření celkového vývoje studentů. V souvislosti s hodnocením musíte přemýšlet o tom: Co chcete hodnotit? - Chcete hodnotit studenta podle toho, zda dosáhl konkrétního cíle? (hodnocení založené na kritériu) - Chcete hodnotit studenta vzhledem k jeho vlastnímu rozvoji podle toho, co uměl dříve? (hodnocení založené na normě nebo pokroku) Jak chcete hodnotit? - Bude hodnocení provedeno testy s vícečetným výběrem, esejí, skupinovou prací, ústní zkouškou, praktickou zkouškou, apod? - Bude tam prvek sebeevaluace jako: Dialog mezi učitelem a studentem, ve kterém student uvádí do souvislosti okolnosti studijního procesu, cíl kurzu a jeho obsah? Elektronický deník, ve kterém student reflektuje svůj studijní proces? - Bude hodnocení průběžnou součástí procesu učení? Před začátkem výuky - provést diagnostické hodnocení toho, co už student o předmětu ví /co umí V průběhu vyučování - dělat formativní hodnocení tak, abyste jako učitel mohl vést studenta v jeho studijním procesu Po skončení výuky - provést souhrné posouzení hodnotící úspěch studenta, jeho studijní proces a práci učitele. Proč chcete hodnotit? - Chcete studentům poskytnout zpětnou vazbu k jejich práci a k jejich studijnímu procesu? - Chcete ohodnotit vlastní výuku? 64 ZAČNĚME S ODL - Chcete hodnotit v souvislosti s pravidly, která se týkají se předmětu? Často se setkáváme s příliš regulovanou a formální evaluací a s málo hodnocením, orientovaným na proces, které by zahrnovalo poradenství stejně jako formální ohodnocení. 4. ZÁVĚR - JAK POMOCI STUDENTŮM K ÚSPĚCHU Výše jsme psali o tom, co všechno musí učitel zvážit, když chystá kurz ODL: Počáteční situaci žáka Rámce Cíle Obsah a materiál Pracovní procesy a metody Hodnocení Učitel má také další roli, jejíž význam je v ODL zdůrazněn. Má být empatickou osobou, která je schopna podporovat studenty nejen v přípravě jejich studijního procesu, ale také tím, že nabídne morální podporu. Učitel je nyní poradcem. Pro mnoho kurzů ODL je typický velký odpad. Je to proto, že většina studentů dělá kurzy jako sekundární činnost k jiným povinnostem, jako je péče o děti nebo práce. Je nicméně možné studenty podporovat. 1:Poskytnout jim pro studium jednoduché rady. Např: Udělejte si časový rozvrh svého studia Dohodněte se s rodinou, že budete studovat v určitých hodinách bez vyrušování Dohodněte se se svými spolužáky na spolupráci Stanovte jasné lhůty pro různé úlohy/domácí cvičení - ne jen ty, které mají být odevzdány učiteli, ale také přechodné kroky, které musejí být vykonány 2: Mějte nad nimi dohled a ujistěte se, že cítí, že nejsou sami, např: Kontrolujte, jak často čtou a píší y Kontaktujte je, když nějakou dobu nebyli aktivní a ptejte se, jestli potřebují pomoc Pokud vy, jako učitel, cítíte, že jejich aktivita klesá, zeptejte se jich proč Jestliže jsou problémy na vaší straně, pokuste se stituaci změnit Jestliže jsou problémy na jejich straně, snažte se zjistit, jak můžete pomoci Požádejte je, aby se na vás obraceli s otázkami nebo úvahami - jste zde, abyste je vedl/a Tyto snadné empatické aktivity učitele jsou nutné, aby pomohly studentům dokončit kurz. Jinak studenti mohou velmi snadno vypadnout. Pokud si učitel vezme k srdci všechny tyto rady, měl by mít dobrý základ pro úspěšné vedení kurzu ODL. ZAČNĚME S ODL 65
6 BIBLIOGRAFIE Den virtuelle skole. KvaN, august 1995, nr. 42 E-lærererns muligheder og udfordringer. Erfaringe fra og ideer til arbejdet med e-læring. Danmarks erhvervspædagogiske læreruddannelse Ikke et ord om teknikken: en video om teknologistøttet undervisning (fjernundervisning). Undervisningsministeriet.1993 Læring og multimedier. Red. Oluf Danielsen. Ålborg, 1997 Videokonference i uddannelsessektore: En antologi. 1. oplag. Center for Teknologistøttet Uddannelse Alrø, Helle og Ole Skovmose: Samtalen som et støttende stillads. Skrift nr.8 (skriftserie udgivet af Center for Forskning i Matematiklæring), 1999 Agertoft, Annelise m.fl.: netbaseret kollaborativ læring en guide til undervisere. Billesø og Baltzer, 2003 Andersen, Bent B.: Fleksibel læring for voksne - fra fjernundervisning til netbasert teamlæring. Systime, 1999 Andresen, Bent B.: De nye medier og læreprocesser. I Dansk pædagogisk tidsskrift. April 1995, s Andersen, Bent B.: E-læring en designhåndbog. CTU, 2000 Andresen, Bent B.: Den it-pædagogiske dimension i læreruddannelsen - en vejledning, København, Undervisningsministeriet, 1998 Bygholm, Ann: Kommunikation og samarbejde i netbaserede læringsmiljøer. I Uddannelse, Læring og IT. Uddannelsesstyrrelsen, Undervisningsministeriet, 2002 (Se også Hermandsen, Mads: Læringens univers. Klim, 1996 Hiim, Hilde og Hippe, Else (1997), Læring gennem oplevelse, forståelse og handling. Gyldendal Undervisning, Danmark Kallehave, Pernille: Hvad må jeg - ophavsret i teknologistøttet uddannelse. Center for Teknologistøttet Uddannelse, Jelling, 1996, Keegan, Desmond: Foundations of distance education. London and New York, Mathiasen, Helle: Findes der en IKT-pædagogik?. Unge pædagoger nr , s Nielsen, Erling: Tip om web-baseret e-learning. Poulsen, Morten Flate: Elektronisk kommunikation (CMC) pædagogik og metoder Poulsen, Morten Flate: nettbaseret undervisning Scharling, Lisbeth: Netikette for nybegyndere. I Jyllands-Posten 29 november Sorensen, Elsebeth K.: CSCL som brændpunkt i udviklingen af en netbaseret didaktik. I Uddannelse, Læring og IT. Uddannelsesstyrrelsen, Undervisningsministeriet, 2002 (Se også Sorensen, Elsebeth Korsgaard: Dansk perspektiv på fleksibel læring: Interaktion i centrum, Institut for Kommunikation, Aalborg Universitet. Sorensen, Elsebeth Korsgaard: Learning in Virtual Contexts. Navigation, Interaction and Collaboration. Doktorafhandling i to bind. DPU, 1997 Steinmüller, Lise Marie og Dorthe Thomsen: Håndbog i fjernundervisningspædagogik, Dafolo, 2000 Thomsen, Poul V.: Videnskabsfilosofiske smuler. I Undervisning i fysik den konstruktivistiske idé. Red. Henry Nielsen og Albert Chr. Paulsen. Gyldendal Dahl, Bettina: Læring som sprogspilsoverskridelse. Nomad, rn , s.7) Dalgas, Sys og Mikkel Dalgas Hansen: It, læring og undevisning. FIU, 2001 Dirckinck-Holmfeld, Lone: CSCL Computer Supported Collaborative Learning Freeman, Richard: Managing Open Systems. London, 1997 Fuglsang, Esben og William Vonsild: Informationsteknologi og pædagogik. Indkredning af et nyt felt. I Pædagogik en grundbog til et fag. Red. Jens Bjerg.S Hansen, Henning og Stefan Graf: Rømø universitet og Odense Seminarium. Udleveret i forbindelse med temadag februar Heilesen, Simon: CSCW som grundlag for distribueret netbaseret undervisning og læring. I Uddannelse, Læring og IT. Uddannelsesstyrrelsen, Undervisningsministeriet, 2002 (Se også 66 ZAČNĚME S ODL ZAČNĚME S ODL 67
Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015
Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je
VíceSystém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své
VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115
VíceKAPITOLA 4 Pedagogické otázky v ODL
Zde jsou základní kroky v implementaci vašeho ODL: Přemýšlejte o tom, proč ODL potřebujete Přemýšlejte o tom, jaké zkušenosti s učením mají vaši potenciální studenti Rozhodněte o obsahu a formě a investujte,
VíceSoučasné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy
Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
Vícekomunikační schopnosti Shrnutí
Základní dovednosti a komunikační schopnosti pro oblast úklidových služeb Shrnutí osnovy a školící materiály Basic Skills for Work Kombinované základní dovednosti a komunikační trénink pro nízko kvalifikované
VíceObecná didaktika úvodem Petr Knecht. SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.)
Obecná didaktika úvodem Petr Knecht SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.) Obsah prezentace 1. Inovované koncepce výuky obecné didaktiky 2. Harmonogram přednášek
VíceVIKBA32 Informační vzdělávání Knihovník učitel/tutor? Mgr. Jan Zikuška
VIKBA32 Informační vzdělávání Knihovník učitel/tutor? Mgr. Jan Zikuška 5.4. 2013 1 Kdo je učitel 2 (Pedagogický pracovník) zákona č. 563/2004Sb. Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací,
VíceSTRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ
STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
VíceCizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)
Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Obsah přednášky: Koncepce kurikula v sekundárním vzdělávání: dvoustupňové kurikulum RVP - ŠVP Střední vzdělávání
VíceRevize rámcových vzdělávacích programů. Helena Marinková
Revize rámcových vzdělávacích programů Helena Marinková 1. 6. 2017 první RVP z roku 2005 Proč? dokumenty vzdělávací politiky: Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 Strategie digitálního vzdělávání
VícePodklady pro ICT plán
Podklady pro ICT plán Škola: ICT - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.3.2012 Plánovaný stav k 28.2.2014 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina
VíceWP2. Adaptace existujícího produktu. Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce
WP2. Adaptace existujícího produktu Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce Vypracováno REALIZAČNÍM TÝMEM PROJEKTU ECCE Červenec Září 2012 Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce
VíceMETODY TZV. BLENDED LEARNINGU (ÚVOD DO PROBLEMATIKY)
METODY TZV. BLENDED LEARNINGU (ÚVOD DO PROBLEMATIKY) Kamil Kopecký Katedra českého jazyka a literatury, Pedagogická fakulta UP Abstrakt Tento článek je zaměřen na popis modelů tzv. blended learning (Purnima
VícePortfolio a jeho hodnocení
Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Portfolio a jeho hodnocení Danuše Nezvalová Olomouc 2012 Definice portfolia Portfolio je účelný a komplexní soubor dokumentů, který vypovídá
VícePedagogická komunikace
Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VíceDidaktický proces vzdělávání
Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceAlternativní formy hodnocení studentů. Tým Oddělení CJV na FSS
Alternativní formy hodnocení studentů Tým Oddělení CJV na FSS 1 Plán prezentace 1. Kontext oddělení na FSS 2. Teoretická východiska 3. Cíle kurzů na FSS s ohledem na jednotlivé jazykové kultury 4. Praktická
VíceSituace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava
Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Možnosti vzdělávání se zejména v kategorii dalšího vzdělávání v kraji Vysočina rozšířily zejména
VíceSYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov
SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský
VíceRenáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno
Renáta Bednárová, Petr Sládek Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno Cíle Úvod Cíle projektu Charakteristika e-kurzu Několik poznámek k pedagogickému šetření Využití e-kurzu v praxi Možnosti
VíceWP 3: Vývoj konceptu WP Vedoucí: Innovation in Learning Institute Verze: 1 Datum vytvoření: Charakter: Zpráva, Souhrn Úroveň publicity: Veřejné
1 [SHRNUTÍ KONCEPTU ISMART] [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ KONCEPTU ISMART] WP 3: Vývoj konceptu WP Vedoucí: Innovation in Learning Institute Verze: 1 Datum vytvoření: Charakter: Zpráva, Souhrn Úroveň publicity: Veřejné
VíceMetodik a koordinátor ICT
Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Metodik a koordinátor ICT Číslo akreditace:
VíceU nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.
KURIKULUM KURIKULUM U nás zaváděn teprve po roce 1989. Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. Existuje mnoho definic. Seznam vyučovacích předmětů a
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VícePříklad dobré praxe XXI
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010
VíceDoporučení České školní inspekce pro práci škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů
Doporučení České školní inspekce pro práci škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů Mgr. Petr Drábek ředitel Středočeského inspektorátu České školní inspekce Martinice, 18. 10. 2017 Kritéria hodnocení
VíceRESTART Hodnocení využívání ICT v pedagogické činnosti
Vzdělávací program RESTART Hodnocení využívání ICT v pedagogické činnosti Akreditace MSMT- 30149/2014-1-747 platí do 10.11.2017 Anotace V rámci vzdělávacího programu se účastník seznámí s metodami a nástroji
VícePROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?
ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceAV MEDIA, a.s. Moderní technologie ve výuce přináší užitek a radost_zajištění školení. Specifikace jednotlivých školení
AV MEDIA, a.s. Moderní technologie ve výuce přináší užitek a radost_zajištění školení Specifikace jednotlivých školení 1 2 A1 (KA1) - Google cloud a tablety ve škole (Google) A1(KA1) Od tištěné učebnice
VíceEdukační interakce s cílovými skupinami celoživotního vzdělávání v knihovnách
Edukační interakce s cílovými skupinami celoživotního vzdělávání v knihovnách Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU pmazacov@phil.muni.cz Co je obsahem Kompetenční
VíceDalší vzdělávání učitelů odborných předmětů k využití nových technologií pro podporu výuky. Mgr.Anita Balcarová PhDr. PaedDr.Zdeněk Pejsar, Ph.
Další vzdělávání učitelů odborných předmětů k využití nových technologií pro podporu výuky Mgr.Anita Balcarová PhDr. PaedDr.Zdeněk Pejsar, Ph.D Informační a komunikační technologie dnes určitým způsobem
VícePŘEDSTAVENÍ NÁVRHU KAP 1 ŘV MAP ORP K. VARY
Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Karlovarského kraje Reg. číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_002/0000624 PŘEDSTAVENÍ NÁVRHU KAP 1 ŘV MAP ORP K. VARY Karlovy Vary dne 16. 3. 2017 MŠMT RSK 6. 3. 2017 PSV
VíceVIRTUÁLNÍ UČEBNÍ PROSTŘEDÍ
VIRTUÁLNÍ UČEBNÍ PROSTŘEDÍ v mateřských a základních školách Informace pro rodiče, učitele a ředitele Projekt ISOTIS ISOTIS je mezinárodní projekt, na kterém spolupracují výzkumníci z jedenácti evropských
VíceONLINE PŘÍPRAVNÝ KURZ KE ZKOUŠCE TOEFL IBT (Internet Based
ONLINE PŘÍPRAVNÝ KURZ KE ZKOUŠCE TOEFL IBT (Internet Based Test) od ETS Chcete získat certifikát, který dokazuje vaši znalosti angličtiny? Cambridge Institute má řešení. Využijte příležitost a zapište
VíceÚřad vlády České republiky Institut státní správy. Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech
Úřad vlády České republiky Institut státní správy Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech Praha 2006 Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních
VíceVeronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura
Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura Obsah 1. Výzkumné téma 2. Cíle výzkumu 3. Výzkumné otázky 4. Výzkumné
VíceJak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání
Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se
VíceProfesní standardy pro učitele z Queenslandu
Profesní standardy pro učitele z Queenslandu Richard Veleta Partnerství TTnet ČR Národní ústav odborného vzdělávání konference Potřebujeme profesní standard učitelů odborných předmětů a odborného výcviku?
VíceCLIL ZÁKLADNÍ ŠKOLA, MATICE ŠKOLSKÉ 3, ČESKÉ BUDĚJOVICE
CLIL ZÁKLADNÍ ŠKOLA, MATICE ŠKOLSKÉ 3, ČESKÉ BUDĚJOVICE CLIL - CONTENT AND LANGUAGE INTEGRATED LEARNING PROPOJENÍ JAZYKOVÉ VÝUKY A VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU VÝUKA NEJAZYKOVÝCH PŘEDMĚTŮ (MATEMATIKA, VÝTVARNÁ
VíceDistanční vzdělávání ÚVOD DO DISTANČNÍCH KURZŮ
Distanční vzdělávání ÚVOD DO DISTANČNÍCH KURZŮ Co je to distanční vzdělávání? Distanční vzdělávání je progresivní vzdělávací technologie, v níž proces učení probíhá bez permanentního osobního kontaktu
VícePříloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích
VíceDidaktika účetnictví Kurs DEP507
Snímek 1 Didaktika účetnictví Kurs DEP507 marie.fiserova@oavin.cz Ing. Marie Fišerová, Ph.D. Snímek 2 Obsah výchovně vzdělávací práce v účetnictví na OA a EL Kurs 1DP507 Snímek 3 Didaktika ekon. předmětů
VíceRozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost
Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského
VíceObchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673
Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceAutodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
VíceCurriculum výcviku v supervizi
Curriculum výcviku v supervizi Českomoravský institut pro supervizi a koučing, o.p.s. člen Evropské asociace pro supervizi a koučing (EASC) a držitel akreditace MŠMT k provádění vzdělávacích programů podle
VíceSLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012
SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,
VícePříloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK
Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních
VíceHlavní trendy v didaktice fyziky. Renata Holubová
Hlavní trendy v didaktice fyziky Renata Holubová Obecný trend ve fyzikálním vzdělávání u nás i ve světě v současné době lze shrnout slovy snažíme se učit fyziku zábavně, řídíme se heslem Science Is Fun.
VíceVÝZVY VE VZDĚLÁVÁNÍ. Zdeněk Slejška, EDUin 25. 3. 2014
VÝZVY VE VZDĚLÁVÁNÍ Zdeněk Slejška, EDUin 25. 3. 2014 O ČEM BUDU HOVOŘIT O PROMĚNĚ SPOLEČNOSTI A BUDOUCNOSTI O ČEM MÁ BÝT ŠKOLA A VÝSLEDCÍCH KAMPANĚ O TRENDECH A BUDOUCNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ KDE JSME A KAM MÍŘÍME?
VíceVYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE
VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE I. Klasické pojetí II. Konstruktivistické pojetí Motivace Expozice Fixace Evokace Uvědomění si významu Reflexe Diagnóza Aplikace MOTIVACE - prostředek zvyšování efektivity
Více1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?
1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.
VíceVzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.
Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030
VícePříklad dobré praxe IV
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková
VíceInovace ICT kurikula. SPOLEČNOST 4.0 A JEJÍ VLIV NA STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ Plzeň
Inovace ICT kurikula SPOLEČNOST 4.0 A JEJÍ VLIV NA STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ Plzeň 16.10. 2017 Inovace kurikula úkoly plynoucí ze Strategie digitálního vzdělávání Rámcové Zdůraznění problematiky digitálních technologií
VíceAnalýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2011
Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2011 Zlín 2012 Obsah 1. Vzorek dat 2. Výsledky analýzy 2.1. Efektivita učení 2.2. Rizikové jevy 1. Vzorek dat Doba
VíceMatematika, informatika, projekty
Matematika, informatika, projekty Doc. RNDr. Tatiana Gavalcová, CSc Katedra informatiky a kvantitativních metod FIM UHK Hradec Králové tana.gavalcova@uhk.cz 1 Obsah příspěvku: Projekt REFIMAT, ESF, OP
VíceStruktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití
Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je
VícePřijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)
Rozšíření akreditace studijních oborů o kombinovanou formu studia s podporou různých forem e-learningu a dalších moderních didakticých metod (CZ.1.07/2.2.00/18.0023) Přijímací řízení zohledňující specifika
VíceMít motivované účastníky. Mluvit srozumitelně dle zásad ETR. Ověřovat, zda účastníci všemu rozumí. Používat materiály ve srozumitelné podobě.
Mít motivované účastníky. Mluvit srozumitelně dle zásad ETR. Ověřovat, zda účastníci všemu rozumí. Používat materiály ve srozumitelné podobě. Vše, co je řečené, je dobré mít i v písemné podobě (nebo promítnuté
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní
VíceEva Jarošová , VŠE Praha
Eva Jarošová 21.9. 2012, VŠE Praha Dovednosti pro řízení kariéry a jejich členění Kariérové poradenství na VŠE Podpora rozvoje dovednosti pro řízení kariéry na VŠE Kariérové koučování na VŠE Rozvoj dovedností
VíceProfesionální kompetence ověřované v průběhu praxe
Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Obor: Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (navazující magisterské studium) Milé studentky, milí studenti, na následujících
VíceŠkolení ICTK+ICTM. Studijní průvodce
Školení ICTK+ICTM Studijní průvodce Radek Maca, Roman Úlovec Gymnázium Voděradská, Praha 10 Strašnice 008 Pracovní materiál Praha /8 Úvod Toto studium vychází ze standardu Standardy pro udělování akreditací
VíceCharakteristika kurzu SEBC
CZ.1.07/3.2.03/04.0040 - Partnerská síť Aktivní angličtina s online lektory strana 1 z 5 Charakteristika kurzu SEBC Aktualizace: 31. 3. 2015 Kurz vytvořil: Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové
VíceVstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám
Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám Škola: Gymnázium, Krnov, p.o. Indikátor Počáteční stav k 1.5.2012 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen
Více6.36 Audiovizuální technika
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 6.36 Audiovizuální technika CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Žáci se pohybují
Více2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.
6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁIA) 1. Obsahové vymezení V předmětu geografie se realizuje obsah vzdělávacího oboru Geografie, část vzdělávacího oboru Geologie a části
Více5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0
5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.
VíceNázev textu práce: Vzdělávání dospělých ve státní sféře
Název textu práce: Vzdělávání dospělých ve státní sféře Prezentace bakalářské / diplomové práce Jméno prezentovaného Úvod (shrnutí toho, o čem text práce je) vzdělávání a rozvoj jedince je celoživotním
VícePodklady pro ICT plán
Podklady pro ICT plán Škola: ZŠ Ukrajinská 19, příspěvková organizace - Hodnocení: ICT plán 2016/17 1. řízení a plánování role ICT ve vizi školy ICT plán Využití ICT hraje významnou roli ve vizi a je plně
VíceVýchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního
VíceŠkolící metodologie a osnovy Návrh kurzu pro uživatele programu FTB v organizacích veřejné správy. Najděte nejlepší
Najděte nejlepší Nábor ve veřejné správě založený na kompetencích 526958-LLP-1-2012-1-PL-LEONARDO-LMP Školící metodologie a osnovy Návrh kurzu pro uživatele programu FTB v organizacích veřejné správy 1
VíceSoubor otázek Anketa pro učitele
Soubor otázek Anketa pro učitele Nabídka všech otázek základní verze nástroje pro vyučující ZŠ či SŠ NÁZORY NA VÝUKU: Vyberte prosím pět položek, které označují to, co ve své praxi považujete za jvýznamnější,
VíceAnalýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2010
Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2010 Zlín 2011 Obsah 1. Vzorek dat 2. Výsledky analýzy 2.1. Efektivita učení 2.2. Rizikové jevy 1. Vzorek dat Doba
VíceBuchtová Eva, Staňková Barbora
Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem
VíceBUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:
BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.
VíceKurz č.: KV01 Karlovy Vary 12. 12. 2006 17. 4. 2007 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
Kurz č.: KV01 Karlovy Vary 12. 12. 2006 17. 4. 2007 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Žákovský projekt v hodinách matematiky 8.ročníku základní školy na téma: Geometrie mého okolí Karlovy Vary, 2007 Mgr. Jaroslava Janáčková
VíceKomunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa)
kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa) Výstup konzultací v rámci projektu Rozvoj studijních programů, didaktických metod a inovování www.lunch4you.cz modelu řízení
VíceVÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací
VíceDIDAKTICKÉ ZÁSADY VYUŽITÍ OBRAZOVÝCH DAT VE VÝUCE
DIDAKTICKÉ ZÁSADY VYUŽITÍ OBRAZOVÝCH DAT VE VÝUCE Konference MEFANET 2016, 29. 11. 2016-30. 11. 2016, Brno Andrea Pokorná, LF MU, Katedra ošetřovatelství, IBA Obsah Stručný vhled do didaktiky moderních
VíceModerní formy a metody vzdělávání
Moderní formy a metody vzdělávání S postupným vývojem společnosti se postupně vyvíjí také její nároky na systémy rozvoje lidských zdrojů. Měnící se organizace práce a pracovní doby, výkonnostní nároky
VíceInformace o tvorbě školních akčních plánů (ŠAP)
Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Informace o tvorbě školních akčních plánů (ŠAP) Horní Bečva 18. 6. 2019 Mgr. Petr Pagáč Odborný garant P-KAP Jaké jsou
Vícestudijních oborů na MU
Principy hodnocení studijních oborů na MU Soňa Basovníková Brno, 10.10. 2008 Odbor pro strategii a rozvoj 1 Hodnocení studijních programů představuje kontinuální proces monitorování a zlepšování studijních
VícePROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA
PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA Výzkumný záměr MSM 0021622443"Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu
VíceFormální náležitosti. Fond pro podporu spolupráce škol FM EHP/Norska
Formální náležitosti Fond pro podporu spolupráce škol FM EHP/Norska Jak se zapojit do programu? Ujistit se, že splňuji podmínky (SŠ, VOŠ, VŠ, česká státní příslušnost ) Promyslet si, do jaké kategorie
VíceCLIL a integrace technologií ve výuce matematiky
CLIL a integrace technologií ve výuce matematiky Jitka Kunčarová Permanentní dostupnost mezinárodní komunikace a mobilních zařízení přináší nový digitální životní styl a nové možnosti pracovního uplatnění.
VíceVstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám
Vstupní a výstupní hodnocení v rámci projektu EU peníze středním školám Škola: AHOL - Střední odborná škola, s.r.o. Indikátor Počáteční stav k 1.7.2012 Využití ICT hraje významnou roli ve vizi a je plně
VíceLMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU
LMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU Hana Sochorová, Hana Materová Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě LMS proč? Pro úspěšné studium
Vícepro lepší odborné Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz budoucnost Uherský Brod 20-21/10/ 2010
Uherský Brod 20-21/10/ 2010 Co dělat d pro lepší odborné vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference Škola ve firmě,, firma ve škole: Odborné vzdělávání vize, trendy, budoucnost
VíceMODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
MODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ MODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Obsah prezentace 1. Soulad, cíle, priority projektu 2. Cíle a aktivity projektu 3. Výstupy a monitorovací indikátory 4. Přínosy projektu
VícePříprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař
Příprava na vyučovací hodinu a její vyhodnocení Upraveno podle: Jiří Tesař Příprava na hodinu - z čeho vycházíme? RVP, ŠVP (Učební plán, Učební osnovy) kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata,.
Více