S počítačem na základní škole

Transkript

1 S počítačem na základní škole Pavel Navrátil N a k l a d a t e l s t v í a v y d a v a t e l s t v í R Vzdìlávání, které baví 1

2 Obsah Stručná historie výpočetní techniky... 7 Základní pojmy používané ve výpočetní technice... 9 ZÁKLADNÍ ČÁSTI POČÍTAČE Základní jednotka - skříň počítače Obsah skříně počítače Základní deska Procesor Harddisk Paměť RAM (Random Access Memory) Sloty Přídavné karty CD-ROM / CD-RW mechaniky DVD-ROM BLU-RAY Zdroj napájení Externí zařízení počítače LCD Monitor CRT Monitory (Cathode Ray Tube) Klávesnice Myš Tablet Další připojitelná zařízení počítače Tiskárny Skener Modem (ADSL) Reproduktory Mikrofon Dataprojektor Interaktivní tabule CompactFlash karty UPS záložní zdroj Porty a rozhraní Záznamová média a jejich porovnání Další druhy počítačů Zapnutí a vypnutí počítače Zásady práce s počítačem OPERAČNÍ SYSTÉMY Druhy operačních systémů Uspořádání dat na disku Další pojmy operačních systémů OPERAČNÍ SYSTÉM WINDOWS Pracovní plocha Okno a práce s oknem Základní popis okna Různé typy oken Zobrazení a konfigurace okna - složky Další možnosti nastavení okna Hlavní panel Miniaplikace na ploše Spuštění programu

3 S počítačem na základní škole Přepínání mezi programy (a okny) Operace s adresáři (složkami) a soubory Procházení diskem pomocí objektu počítač (průzkumník) Správa dat na disku pomocí průzkumníka Vytvoření složky Přejmenování objektu (složky, programu) Smazání objektu (složky a programu) pomocí koše Kopírování Přesun souborů a složek Práce s více objekty najednou (označení více objektů) Vytvoření zástupce programu na pracovní ploše Windows Schránka Práce v síti Ovládací panely Konfigurace a nastavení Windows Programové balíky pro Windows Aplikace sady MS Office 2007, TEXTOVÝ EDITOR MS WORD 2007, Základní editace textu Kurzor Struktura dokumentu Odstavce Psaní textu Pohyb po dokumentu klávesami Pohyb po dokumentu myší Bloky Základní formátování textu Typ písma Velikost písma Řez písma Zarovnání textu (odstavce) Styly Práce se soubory - dokumenty Uložení souboru Uložení pod jiným názvem (Uložit jako ) Otevření dokumentu Vytvoření nového souboru Uložení vlastní šablony dokumentu Základní nastavení stránky Pravítka - co všechno umí Tabulátory Tabulky Ohraničení, stínování a zvýraznění textu Odrážky a číslování Detailní formát písma a odstavce Schránka a operace se schránkou Další práce s textem Hledání textu v dokumentu Nahrazování textu v dokumentu Vkládání rovnic a matematických symbolů Iniciála Vložení symbolu do dokumentu Vodoznak Tlačítka Zpět a Znovu

4 Obsah Kontrola pravopisu Tvorba obsahu a rejstříku Předtisková příprava, náhled a tisk Grafika ve Wordu (a ostatních aplikacích MS Office) Vkládání obrázků a grafických objektů Vložení klipartu Tvary WordArt Obrázky SmartArt Operace s grafickým objektem TABULKOVÝ KALKULÁTOR MS EXCEL 2007, Základní operace s buňkami Blok označování buněk do bloku Úprava buněk a tabulky Zarovnání obsahu buňky Řez písma Typ a velikost písma Barevná výplň buňky Barva písma textu v buňce Ohraničení buněk Detailnější nastavení formátu buňky Záložka Zarovnání Záložka Písmo Záložka Ohraničení Záložka Vzorky Záložka Zámek VZORCE Podmínka - funkce KDYŽ Podmíněné formátování Kopírování vzorce tažením myši Absolutní a relativní adresování Operace s řádky a sloupci Listy a práce s nimi Grafy Grafické objekty Práce se souborem Tisk a předtisková příprava MICROSOFT POWERPOINT 2007, Popis prostředí programu PowerPoint Snímky v prezentaci Obecný postup při tvorbě prezentace Text v prezentaci Grafika v prezentaci Nastavení efektů v prezentaci Přidávání základních efektů Přiřazení animace konkrétnímu objektu v prezentaci Pořadí zobrazení objektů v prezentaci Rozšířené efekty Přiřazení zvuku k animaci objektu Nastavení přechodu snímku Spuštění prezentace

5 S počítačem na základní škole INTERNET Jak internet funguje? Doménová adresa Co je to WWW stránka Hypertext Připojení přes ADSL modem PROXY server FireWall aneb ochrana sítí Internetový prohlížeč Vyhledávání v internetu Příklad vyhledávání pomocí Google.com Vyhledávání v internetu katalogovými vyhledávači Ukládání dat z internetu do počítače Zkopírování a úprava textu z internetu Oblíbené položky - bookmarks (elektronická pošta) Práce s em na (internetové rozhraní) Dobré mravy při ování Další služby a možnosti internetu Internetové bankovnictví Internetové rozhlasové a TV vysílání Internetová telefonie - Skype Společenské webové systémy - sociální sítě YouTube Wikipedie on-line encyklopedie POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Vektorová a rastrová grafika Digitální fotografie Digitální video KOMPRIMACE A DEKOMPRIMACE DAT POČÍTAČOVÉ SÍTĚ VIRY Antivirové programy TECHNOLOGIE TISKU DPI Jehličkové tiskárny Inkoustové tiskárny Laserový tisk Plottery Barevný tisk TECHNOLOGIE CD ROM DVD DIGITAL VERSATILE DISC BLU-RAY Video a DVD / Blu-ray TECHNOLOGIE MONITORŮ

6 S počítačem na základní škole Základní části počítače POČÍTAČOVÁ SESTAVA Nejrozšířenější typy osobních počítačů tvoří tzv. písíčka - PC (zkr. Personal Computer). Ať již koupíte počítač od jakéhokoliv výrobce, pokud je kompatibilní s IBM PC, máte jistotu, že na něm lze spouštět tytéž programy jako na jiných počítačích řady PC. Při pohledu na počítač je zřejmé, že se skládá ze čtyř základních komponentů: Skříň počítače bedna, v níž jsou umístěny všechny potřebné součástky, které dělají počítač počítačem. V podstatě je to nejdůležitější část počítačové sestavy. Monitor čistě výstupní zobrazovací zařízení. Prostřednictvím monitoru s námi počítač komunikuje zobrazuje vše, co nám chce sdělit. Klávesnice čistě vstupní zařízení. Pomocí klávesnice můžeme počítači zadávat data (informace), povely, příkazy, text apod. Myš čistě vstupní polohovací zařízení počítače. Myš není nezbytně nutná pro chod počítače. Používá se v grafických operačních systémech a programech. Uvedené komponenty jsou mezi sebou propojeny a tvoří takzvanou počítačovou sestavu. Mimo uvedené komponenty může být k počítači připojeno další libovolné zařízení. Obvykle je to tiskárna nebo skener, modem, herní zařízení (joystick) aj. Počítačová sestava Monitor - výstupní zobrazovací zařízení Skříň počítače. Obsahuje veškeré důležité komponenty počítače. CD/DVD/Blu-ray mechanika Disketová mechanika (do nových počítačů se již nemontuje) Dioda signalizující zapnutý počítač Klávesnice - vstupní zařízení Dioda signalizující činnost disku Tlačítko pro restart počítače Tlačítko pro zapnutí a vypnutí počítače Počítačová myš Základní jednotka - skříň počítače Základní jednotkou je ona bedna, resp. skříň, v níž jsou umístěny všechny potřebné součástky k tomu, aby počítač mohl správně pracovat. Právě uvnitř skříně se odehrávají veškeré výpočty a operace, které počítač zpracovává. Každá skříň má zepředu ovládací prvky tlačítko pro zapnutí a vypnutí počítače, tlačítko pro restart a obvykle dvě diody. Jedna signalizuje zapnutí počítače (obvykle zelená), druhá práci s harddiskem (obvykle červená). Na zadní skříni počítače jsou umístěny konektory pro připojení periferií (tzv. porty a rozhraní). 10

7 Základy výpočetní techniky Obsah skříně počítače A co se nachází uvnitř skříně? Počítač je ve své podstatě pouhá stavebnice. Páteř tvoří základní deska s mnoha konektory, do kterých se vkládají potřebné komponenty. Bez některých by počítač nemohl správně fungovat, a naopak některé mohou být v počítači pouze pro konkrétní účel, např. ke zprostředkování zvuku v počítači. Celkové složení a kombinace komponentů tvoří tzv. hardwarovou konfiguraci počítače. Uvnitř počítače Grafická karta Zdroj napájení Základní deska CD/DVD mechanika Prázdná skříň počítače Blu-ray mechanika Modul operační paměti RAM Procesor Pevný disk (harddisk) počítače ZÁKLADNÍ DESKA Počítač lze charakterizovat jako stavebnici z mnoha elektrotechnických součástek. Aby vše bez problémů fungovalo, musí spolu jednotlivé komponenty v počítači komunikovat a být správně propojeny. To zabezpečuje takzvaná základní deska (nazývaná rovněž motherboard nebo mainboard). Jedná se o desku velkou cca 30 cm x 30 cm s plošnými spoji s množstvím konektorů a slotů připravených pro vložení konkrétních prvků (například pro videokartu, paměti, napájení, procesor apod.). Základní deska tak tvoří jakousi fyzickou páteř, spojující jednotlivé prvky uvnitř počítače. Základní deska je ve skříni počítače upevněna pomocí šroubů. Je přišroubována ke konzole (konstrukci) u jedné ze stěn skříně, aby ve skříni zbylo dost místa pro vkládání přídavných karet přímo do slotů základní desky. Některé komponenty jsou na základní desce umístěny přímo, a jiné je nutné se základní deskou propojit kabelem. Přímo na základní desce se nachází například procesor, baterie, CMOS paměť, paměti RAM nebo přídavné karty zasunuté do slotů. Naopak například harddisk nebo CD/DVD mechaniky je nutné se základní deskou spojit datovým kabelem. O zmíněných komponentech bude v knize řeč vzápětí. Základních desek může být celá řada. Existují různě rychlé desky pro různé typy procesorů, s různým počtem slotů, portů apod. Většina současných základních desek má přímo integrovanou zvukovou kartu a síťovou kartu, takže je nemusíte dokupovat. Dokonce existují i základní desky s podporou dvou nebo více procesorů. Standard IBM PC: Wikipedia - The Free Encyclopedia Wikipedie - Otevřená encyklopedie

8 S počítačem na základní škole V okamžiku, kdy byť na jednu desetinu vteřiny vypadne elektřina, začne být počítač zásobován proudem právě z UPS zdroje. Ten má pochopitelně rovněž omezenou kapacitu, takže je určen pouze k několikaminutovým proudovým výpadkům. Pokud baterie UPS začínají docházet, zdroj o tom informuje datovým kabelem operační systém, jenž korektně ukončí práci systému a vypne počítač. Tam, kde je nutné pokrýt až několikahodinové výpadky, je UPS zdroj napojen ještě na dieselagregát. Jestliže začínají v případě výpadku energie docházet baterie UPS, je automaticky nastartován dieselagregát, který dokáže zásobovat počítač (resp. celý sál počítačů) energií prakticky do té doby, než dojde benzin v agregátu. Porty a rozhraní Aby počítačová sestava fungovala tak, jak má, je nutné, aby všechny potřebné komponenty byly správně zapojeny. Většina komponentů (tzv. periferií) se zapojuje ze zadní části skříně počítače. Naštěstí je počítačová sestava konstruována tak, že komponenty, které se do počítače zasouvají, mají takový tvar, aby nebylo možné připojit je jinak než správně. Například kabel vedoucí od monitoru nelze připojit do jiného konektoru než do videokarty. Podobně i kabel od tiskárny sedí pouze do odpovídajícího konektoru ve skříni počítače. PS/2 konektory. Fialový slouží k připojení klávesnice a zelený k připojení myši. COM porty (tzv. sériové). K sériovému portu je možné připojit např. modem. Zapojení počítačové sestavy Hlavní vypínač počítače (nevyskytuje se na všech typech skříní). Jedná se o hlavní vypínač dodávky el. energie do skříně. Nesouvisí s vypínačem v přední části skříně. Konektor pro kabel napájení el. energií Ventilátor - slouží k odvodu tepla ze skříně počítače. LPT port (tzv. paralelní). K paralelnímu portu se připojuje obvykle tiskárna. USB porty. Na USB je možné připojit celou řadu zařízení (tiskárnu, modem, skener, digitální fotoaparát, kapesní počítač atd.). Větrací mřížka (za ní může být uvnitř skříně další ventilátor) slouží k lepšímu chlazení a cirkulaci vzduchu uvnitř skříně. Konektor pro připojení síťového kabelu Grafická karta s konektory pro připojení monitoru Zvuková karta s konektorem pro připojení reproduktorů, mikrofonu atd. PARALELNÍ PORT Paralelní port bývá označen LPT1, LPT2. Data jsou portem vysílána paralelně, tj. současně je přenášeno 8 bitů, tedy jeden byte. Díky tomu jsou paralelní porty rychlejší než sériové. Nejsou ale tak spolehlivé, takže je jimi možné data přenášet pouze na kratším kabelu. K paralelnímu portu se připojuje obvykle tiskárna. Port LPT1 Port LPT2 26 Software pro zjištění HW konfigurace počítače: SiSoft Sandra - vyspělá diagnostická a testovací utilita Everest Home Edition - další diagnostická a testovací utilita

9 Základy výpočetní techniky SÉRIOVÝ PORT Sériový port bývá označen jako COM1, COM2. Data jsou portem vysílána sériově, tj. bit za bitem za sebou. Proto je přenos dat sice podstatně pomalejší než u paralelního portu, ale zato spolehlivější. Tak je možné přenášet data i na delším kabelu. K sériovému portu se připojuje obvykle myš nebo modem. Port COM1 Port COM2 PS/2 ROZHRANÍ PS/2 konektory slouží k připojení běžných typů klávesnic a myší. Fialový konektor slouží k připojení klávesnice, zelený pak pro připojení kabelu myši. Na moderních základních deskách jsou již tyto konektory nahrazovány USB porty a klávesnice a myš se připojují výhradně přes USB. PS/2 konektory USB PORT USB rozhraní bylo na rozdíl od paralelního a sériového vyvinuto poměrně nedávno. Tomu odpovídají i možnosti a parametry USB. První obrovskou výhodou USB je mnohonásobně vyšší rychlost přenosu dat (od 1,5 Mb/s po 12 Mb/s), další je pak možnost připojit na jeden USB port až 127 zařízení (k tomu existují USB rozbočovače), takže odpadají potíže s nedostatkem portů. S připojením na USB se běžně vyrábějí skenery, tiskárny, myši, tablety, digitální fotoaparáty atd. USB porty Záznamová média a jejich porovnání V předchozích částech knihy jste se již seznámili se záznamovými médii, jednotkami, způsobem čtení a zápisu dat. Nyní si tedy proveďme orientační porovnání kapacit nejpoužívanějších médií ve výpočetní technice. CD Dokáže zaznamenat relativně mnoho dat, na klasický disk nelze zapisovat. 650 MB / 700 MB à 1 GB DVD Podobné jako CD, ale má podstatně větší kapacitu. Navíc může být oboustranné. Harddisk Záznamové médium uvnitř počítače. Data se po vypnutí PC nesmažou. USB disk Moderní, nastupující trend. Malá velikost, velká kapacita, univerzální. CompactFlash Záznamové médium pro přenosná zařízení. Spolehlivé, dostatečná kapacita. Blu-ray Optické médium budoucnosti s vysokou kapacitou. Navíc může být oboustranné. 4,7-17 GB à 1 GB 100GB- 2 TB x 83 à 1 GB 1 GB - 16 GB à 1 GB 1 GB - 8 GB à 1 GB 23 GB - 75 GB x 3 à 1 GB Hodnoty kapacit uváděných v tabulce jsou aktuální ke dni vydání knihy. 27

10 S počítačem na základní škole Průzkumník ve Windows Adresní řádek s cestou k aktuální složce Tlačítko umožňující změnit způsob zobrazení objektů ve složce Dialog pro prohledávání obsahu počítače Obsah toho, na co klepnete v levé části Průzkumníka, se zobrazí v pravé části. Pravá část Průzkumníka je vyhrazena pro zobrazování souborů, které nikdy není možné vidět v levé části. V pravé části Průzkumníka lze s objekty libovolně manipulovat podobně jako v jakékoliv jiné složce. Symbol značí, že složka obsahuje ještě minimálně jednu podsložku. Klepnutím na tlačítko se složka rozbalí. Pozor, pokud složka obsahuje pouze soubory (ne složky), pak se symbol u složky nezobrazí. Tlačítko se symbolem značí již rozbalenou složku. Klepnutím lze složku opět sbalit. Jak již bylo uvedeno, průzkumník je vlastně standardní okno, rozpůlené svislou čarou na dvě části. V levé části jsou formou stromové struktury zobrazeny lokální a síťové disky, disketové jednotky a jednotky CD-ROM a DVD-ROM. Dále jsou zde některé systémové složky jako koš, ovládací panely, tiskárny a okolní počítače. V pravé části okna se zobrazuje obsah složky nebo zařízení, na které bylo v levé části klepnuto. Chcete-li např. zobrazit obsah složky Dokumenty, stačí na ni v levé části Průzkumníka klepnout a vpravo bude vidět její obsah. Stejně tak je to např. s DVD diskem. U některých složek se objevuje symbol (prázdná šipka doprava). Symbol u složek nebo disků signalizuje, že taková složka obsahuje minimálně jednu další podsložku (resp. adresář obsahuje nejméně jeden podadresář). Pokud však složka obsahuje nějaké soubory, ale ani jednu podsložku, symbol se u složky neobjeví (jinými slovy, pokud u složky není znaménko, neznamená to, že je prázdná)! Klepnete-li na symbol, rozbalí se v levé části podsložky. Soubory se v levé části nikdy nezobrazují. Po klepnutí na symbol se tento změní na (plná šipka šikmo dolů). Symbol má opačný význam než symbol, tzn. sbalí rozbalené složky a vrátí symbol na původní. Postupným proklepáváním v levé části stromu se velmi snadno můžete dostat do jakékoliv vnořené úrovně uvnitř stromové struktury disku. Přitom pohled na to, jaké jsou vazby jednotlivých adresářů a podadresářů (složek a podsložek), zůstává zachován. 50

11 Windows VYTVOŘENÍ SLOŽKY Složku můžete vytvořit na pracovní ploše, v jakékoliv jiné složce či kdekoliv ve stromové struktuře na disku. 1. Klepněte jednou pravým tlačítkem myši na místo, kde si přejete vytvořit novou složku, tj. na pracovní ploše, uvnitř jiné složky, uvnitř průzkumníka apod. 2. V zobrazené nabídce zvolte položku Nový. 3. Zobrazí se podnabídka, v ní vyberte položku Složka. 4. Na místě, kde jste klepnuli pravým tlačítkem myši, se zobrazí složka s názvem Nová složka. Stačí začít psát text a můžete složce přiřadit nový název. Po napsání textu stiskněte klávesu Enter. Vytvoření dalších objektů Podobně jako složku (tj. pravým tlačítkem myši pomocí rozevírací nabídky) je možné vytvořit i několik dalších základních objektů, tedy i souborů (například jednoduchý textový soubor). Poznámka: Soubory náročnějších aplikací (složitější textové dokumenty, obrázky a jiné soubory) se obvykle nevytvářejí uvedeným způsobem, tj. pravým tlačítkem myši, ale přímo v odpovídajícím programu a v něm se také uloží na disk. Příklad vytvoření jednoduchého textového souboru 1. Klepněte jednou pravým tlačítkem myši na místo, kde si přejete vytvořit nový textový soubor, tj. na pracovní ploše, uvnitř libovolné složky apod. 2. V zobrazené nabídce zvolte položku Nový. 3. Zobrazí se podnabídka. V ní vyberte položku Textový dokument. 4. Na místě, kde jste klepnuli pravým tlačítkem myši, se zobrazí ikona textového dokumentu s nepřiřazeným jménem. Napište nové jméno souboru a stiskněte klávesu Enter. PŘEJMENOVÁNÍ OBJEKTU (SLOŽKY, PROGRAMU) 1. Klepněte jednou levým tlačítkem myši na objekt, který si přejete přejmenovat. Objekt by se měl zabarvit (modře). 2. Nyní si můžete vybrat ze dvou možností: buď stiskněte klávesu F2, anebo klepněte na požadovaný objekt ještě jednou levým tlačítkem myši. Po každé z těchto operací by měl být popisek ikony objektu přístupný pro psaní textu. 3. Napište nové jméno a stiskněte klávesu Enter. Objekt je přejmenován. SMAZÁNÍ OBJEKTU (SLOŽKY A PROGRAMU) POMOCÍ KOŠE Filozofie mazání ve Windows spočívá v umístění mazaných dat do tzv. koše. Po smazání určitého množství dat prostřednictvím koše se místo na disku neuvolní, a to do té doby, než je koš vysypán. To také znamená, že vyhozením do koše se objekt nesmazal úplně, pouze zmizel z očí. Teprve po vysypání koše dojde ke smazání dat i fyzicky, tj. nenávratně. Dokud není koš vysypán, lze vše, co se v koši nachází, obnovit. Mazání probíhá přetažením souboru nebo složky na ikonu koše. 1. Na ikoně objektu, který chcete smazat, stiskněte a držte levé tlačítko myši. 51

12 S počítačem na základní škole 2. Táhněte se stále stisknutým tlačítkem myší směrem k ikoně koše, a to tak, abyste se nastavili zcela na koš. 3. Jakmile ikona koše změní barvu, uvolněte levé tlačítko myši. Objekt je smazán. Smazání objektu Pokud smažete složku, smaže se i celý její obsah. Koš je k dispozici na pracovní ploše a v Průzkumníkovi jedná se o tentýž koš a k mazání i obnově lze použít kterýkoliv z nich. Koš sám o sobě se odstranit nedá. I koš lze samozřejmě konfigurovat. Je například možné nastavit, aby se všechny vymazané objekty ihned z koše automaticky vysypávaly. Obnova dat vyhozených do koše Pokud nebyl koš vysypán, pak vše, co se v něm nachází od posledního vysypání, lze obnovit. To znamená, že veškerá data (soubory a složky) budou bez poškození v původním stavu vrácena na původní místo. Obnovu je možné provést z koše na pracovní ploše i z koše v Průzkumníkovi, a to dvěma způsoby. Buď přetažením obnovovaného souboru do požadované složky, nebo prostřednictvím tlačítka Obnovit tuto položku. Druhý uvedený případ má následující postup. 1. Otevřete okno s košem tak, že na něj dvakrát poklepete levým tlačítkem myši. 2. Otevře se koš s veškerými objekty smazanými od posledního vysypání. Označte, resp. zvýrazněte jeden nebo více objektů, které si přejete obnovit. 3. Klepněte na tlačítko Obnovit tuto položku. Pokud bude obnova z koše probíhat pomocí nabídky Soubor, smazané objekty se obnoví přesně na tom místě, odkud byly smazány, a to i v případě, že původní složky již neexistují (budou zpětně vytvořeny). Vysypání koše Požadujete-li smazat určitý soubor nebo složku z disku doopravdy (tj. fyzicky a nenávratně), je nutné koš vysypat. To provedete v otevřeném koši klepnutím na položku Soubor a v zobrazené podnabídce volbou Vysypat koš. Systém se pro jistotu zeptá, zda je tato operace myšlena vážně, a v případě potvrzení trvale a nenávratně odstraní celý obsah koše. Celý koš je ale možné vysypat velmi jednoduše. 1. Klepněte na ikonu koše jednou pravým tlačítkem myši. 2. V otevřené nabídce zvolte položku Vysypat koš. 3. Budete dotázáni, zda vysypání myslíte vážně, a po potvrzení bude koš vysypán. 52

13 S počítačem na základní škole VZORCE Velmi mocnou oblastí Excelu je oblast vzorců. Excel má k dispozici funkce matematické, statistické, logické, finanční, databázové, datové a časové, vyhledávací apod. Kromě uvedených má uživatel možnost vytvořit i nesčetné množství svých vlastních funkcí. Vzorce v Excelu lze zadávat dvěma hlavními způsoby. Buď znáte přesný zápis vzorce a přímo ho do buňky napíšete, nebo použijete takzvaného průvodce při tvorbě vzorce (zejména u složitějších funkcí). TVORBA VZORCE NAPSÁNÍM Nejjednodušší možnost zadání vzorce je jeho napsání do buňky, v níž má být zobrazen výsledek. Tato metoda se používá většinou u jednoduchých vzorců, kde není zápis příliš složitý. Na obrázku vidíte jednoduchý příklad vzorce, který sečte hodnotu buněk C2 a C3 a celý součet vynásobí koeficientem 1,5 v buňce C4. Postup vytvoření takového vzorce by vypadal následovně. 1. Nastavte se na buňku, ve které má být zobrazen výsledek (v našem případě na C5). 2. Začněte psát vzorec stisknutím znaménka =. 3. Napište celý vzorec a stiskněte klávesu Enter. Tvorba vzorce napsáním Vždy když se nastavíte na buňku, zobrazí se vzorec na řádku vzorců. V tomto příkladu je nutné sečíst hodnotu a vynásobit výsledek koeficientem 1,5. Vzorec má tedy tvar =(C2+C3)*C4. Po stisku klávesy Enter se vzorec změnil na konkrétní hodnotu. Ve skutečnosti však buňka C5 i nadále obsahuje vzorec. Jestliže změníte jakékoliv číslo, s nímž vzorec kalkuluje, okamžitě po změně bude vzorec přepočítán a zobrazí se aktuální hodnota. Tato možnost, ač se to na první pohled nezdá, činí z Excelu mocný nástroj zejména při výpočtech rozsáhlých a provázaných tabulek, kde je na jeden výsledek vázán další výpočet a na něj zase další výsledek atd. Vzorec lze prohlédnout pomocí řádku vzorců. Nastavte kurzor na vzorec obsah vzorce se zobrazí na řádku vzorců. Obsah vzorce je možné kdykoliv upravit stiskem klávesy F2. Jak je patrné z příkladu, ve vzorcích můžete používat i závorky. Jejich použití je v podstatě obdobné jako v matematice. Dokonce je možné závorky do sebe nořit, a to do mnoha úrovní. V takovém případě se však nepoužívají různé druhy závorek [ { (, ale stále jeden druh kulaté, tedy ( ). TVORBA VZORCE POMOCÍ PRŮVODCE Vytvářet vzorec pomocí průvodce znamená, že uživatel pomocí dialogových oken bude krok za krokem provázen jednotlivými fázemi tvorby vzorce. Způsob vytváření vzorce pomocí průvodce si ukážeme na příkladu tabulky se seznamem jmen kamarádů ve sloupci B a jejich věku ve sloupci C. Cílem bude vytvořit vzorec, který spočítá jejich průměrný věk v buňce C7. 1. Nastavte se do buňky, ve které bude vzorec (a tedy i výsledek) umístěn, tj. do buňky C7. 2. Na pásu karet na kartě Domů ve skupině Úpravy a u ikony sumy klepněte na šipku dolů. 3. Z nabídky vyberte položku Další funkce. V této fázi vytváření vzorce je nutné zdůraznit, že shodou okolností právě funkce Průměr je přímo definovaná v seznamu (v nabídce). Nicméně kromě dalších několika funkcí se zde již zbývající funkce nenacházejí. Krok č. 2 můžete vynechat v případě, že klepnete rovnou na ikonu tlačítka funkcí na řádku vzorců nad hlavičkami buněk. 116

14 Excel 4. Excel zobrazí okno se seznamem naposledy použitých funkcí. Důležitým prvkem je zde nabídka Vybrat kategorii uprostřed okna. Obsahuje kategorie funkcí, do nichž jsou všechny funkce zařazeny. Průvodce funkcemi Seznam kategorií funkcí. Po zvolení určité kategorie se v dolním výpisu zobrazí seznam funkcí. Po klepnutí na konkrétní funkci se v této části zobrazí její stručný popis. Snadno tak můžete zjistit, co funkce provádí a zda jste vybrali správně. V této části okna se zobrazuje seznam funkcí té kategorie, kterou jste v nabídce zvolili. Funkci vyberete tak, že na ni klepnete a následně klepnete na tlačítko OK. 5. Vyberte požadovanou kategorii. V případě našeho příkladu průměru je to kategorie statistických vzorců proto Statistické. 6. V seznamu nalezněte a vyberte odpovídající funkci. Pro náš řešený příklad je to funkce Průměr. 7. Klepněte na tlačítko OK. 8. Excel zobrazí další okno Argumenty funkce. Toto je již u každé funkce jiné. Okno většinou obsahuje vstupní dialogy pro zadání oblasti dat, ze které bude funkce počítat výsledek. Stejné je to i v tomto příkladu. 9. Do dialogu Číslo1 je nutné zadat oblast buněk, ze které bude vzorec počítat průměr. Oblast buněk lze zadat buď ručně (napsáním rozmezí C1:C6), nebo označením požadované oblasti myší. Aby však bylo možné myší oblast buněk označit, musíte nejprve posunout okno s dialogem, které požadovanou oblast překrývá. Přesun proveďte stisknutím levého tlačítka myši v šedém prostoru okna a se stále stisknutým tlačítkem přetáhněte okno tak, aby na tabulku s požadovanou oblastí bylo dobře vidět. 10. Označte do bloku oblast buněk, ze kterých bude vzorec počítat výsledek. Blok je v tomto případě tvořen blikající čárkovanou čarou. 11. Po označení budete automaticky vráceni zpět do okna, kde již v dialogu Číslo1 bude doplněno označení oblasti buněk. 12. Klepněte na tlačítko OK. Vzorec bude doplněn a výsledek průměr okamžitě spočítán a zobrazen. 117

15 Internet Společenské webové systémy - sociální sítě FACEBOOK Server Facebook se řadí mezi tzv. společenské internetové systémy, jež slouží ke komunikaci mezi uživateli a vytvářejí sociální sítě lidí, které spojuje nějaký společný prvek (názor, téma, koníček apod.). Slouží rovněž k přenosu a sdílení dat. Facebook doznal v posledním období velkého rozmachu a těší se oblibě. Byl spuštěn v roce 2004 a například v květnu 2009 už registroval více než 200 milionů uživatelů (a pro zajímavost denně eviduje průměrně nových uživatelů!). Náleží mezi největší komunikační sítě na světě. Je lokalizován do téměř sedmdesáti jazyků, včetně češtiny. Pro možnost vstupu a používání Facebooku je nutné se bezplatně registrovat. Aplikaci naleznete na adrese Práce s touto společenskou aplikací spočívá v tom, že si nejprve na serveru Facebook.com vytvoříte (zaregistrujete) svůj uživatelský účet a vyplníte nezbytné (dle svého uvážení) společenské údaje. Poté si do seznamu přidáte přátele (kteří jsou rovněž na Facebooku registrováni), obdobně si i oni přidávají vás. Můžete pak přistupovat k různým sociálním společenským skupinám, se kterými můžete komunikovat, sdílet s nimi obrazový materiál i video apod. Komunikace probíhá prostřednictvím buďto zpráv, nebo diskusního fóra. Součásti aplikace Facebook Server Facebook disponuje řadou zajímavých aplikací, které vesměs slouží jako informační kanál. Jsou to například: Fotografie a video umožní vytvořit galerii fotografií a videa pro sdílení se svými přáteli ze seznamu. Události umožní naplánovat a koordinovat společné akce s přáteli. Nastavíte si datum, čas, místo a další podrobnosti o akci, přizvete na ni přátele, můžete přidat i multimediální obsah. Zeď je zajímavým doplňkem. Každý uživatel Facebooku má ve svém profilu svou zeď, na kterou mu ostatní mohou psát vzkazy (včetně přílohy multimediálního obsahu). Poznámky slouží obecně k přidávání informací a sdělení (včetně multimediálního obsahu), které opět zveřejníte přátelům. Bazar je v podstatě inzertním systémem sloužícím k nabídce, prodeji a výměně různých věcí. Aplikace Facebook.com Ukázka z prostředí aplikace Facebook.com Facebook - komunitní server 167

16 Počítačová grafika Digitální fotografie Digitální fotografie je oblast, která se zejména v posledních letech rozvíjí neuvěřitelně dynamicky. Je to dáno především možnostmi, které digitální proces fotografování nabízí, a také rapidně klesající cenou digitálních fotoaparátů a dostupností zpracování fotografií z těchto přístrojů. Výhody digitálního fotografování jsou zřejmé na první pohled. Focení digitálním fotoaparátem umožňuje: Okamžitě prohlédnout vyfotografovaný snímek. Upravit vyfotografované snímky. Použít snímky pro libovolný výstup. Snadno archivovat snímky. PRINCIP DIGITÁLNÍHO FOTOGRAFOVÁNÍ Celý proces fotografování prostřednictvím digitálního fotoaparátu je velmi jednoduchý. V první fázi se pořídí digitálním fotoaparátem snímek, ten se pak přehraje do počítače a po následném zpracování se buď vytiskne na papír, nebo například po internetu pošle do fotolaboratoře ke zhotovení klasické fotografie. Přitom v celém procesu není počítač nutný. Je totiž možné nechat snímky přímo z fotoaparátu vyvolat ve fotolaboratoři. Proces vzniku digitální fotografie Digitální fotoaparát s exponovaným snímkem Přímý tisk fotografií na tiskárně z paměťové karty fotoaparátu Počítač s vhodným grafickým editorem pro zpracování obrázků Tiskárna Tisk počítačem upravených snímků na tiskárně Fotolab/internetová fotosběrna Paměťová karta digitálního fotoaparátu Přesun snímků z fotoaparátu do počítače CD/DVD, paměťová karta, internet či Fotosběrna vytiskne počítačem upravené snímky dodané na vhodném nosiči Fotosběrna vytiskne (zkopíruje) snímky přímo z paměťové karty fotoaparátu DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT Digitální fotoaparát se na první pohled ničím neliší od klasického fotoaparátu na film. Ani ve skutečnosti není rozdíl mezi klasickým a digitálním fotoaparátem tak velký. Digitální fotoaparát podobně jako jeho kolega na film musí mít stejnou optiku, čočky, hledáček, spoušť ale to je asi tak všechno. Zásadním rozdílem je totiž prvek, na který se snímek zaznamenává. Zatímco u klasického fotoaparátu byl tímto prvkem film, zde je místo něj tzv. CCD prvek. Jedná se o speciální fotocitlivou součástku, která dokáže převést čočkou zachycený zdroj světelného záření do digitální podoby do podoby dat, resp. obrázku. TYPY DIGITÁLNÍCH FOTOAPARÁTŮ Na trhu je dnes nepřeberné množství digitálních fotoaparátů. Většina z nich jsou klasické kompakty, nicméně lze mezi nimi najít i lepší třídu. V čem je tedy kvalitnější fotoaparát lepší? 173

17 S počítačem na základní škole INKOUSTOVÉ TISKÁRNY V poslední době se mezi běžnými uživateli velmi rozšířily inkoustové tiskárny. Jejich obliba je způsobena především prudkým poklesem ceny. Inkoustová tiskárna je dostupná téměř každému, a přitom kvalita výsledného tištěného dokumentu je u lepších tiskáren srovnatelná i s laserovým tiskem. Za nevýhodu inkoustových tiskáren lze považovat menší odolnost vytištěného dokumentu, například proti rozpití nebo rozmazání. Relativní nevýhodou inkoustových tiskáren je i pomalá rychlost tisku a ani inkoustové patrony nejsou nejlevnější. Princip inkoustového tisku Základním prvkem inkoustového tisku je tisková hlavice. Jedná se o zařízení, které se skládá z patrony obsahující speciální inkoust a hlavy, jež inkoust přenáší na papír. Celé zařízení je umístěno na speciálním ramenu a pohybuje se v podélném směru nad papírem. Papír prochází pod hlavou ve směru příčném (kolmém k pohybu hlavy). Princip inkoustového tisku Inkoust je na papír vstřikován prostřednictvím malých otvorů v tiskové hlavě komůrek. Kapilárními silami se přivede do komůrky inkoust. Do rezistoru se přivede napěťový pulz dlouhý 3 až 5 mikrosekund, který rozehřeje odpor až na 400 C. Inkoust v okolí odporu začne prudce vařit a vzniká bublina inkoustových par. Rychlým ohřevem inkoustové kapky se v komůrce zvýší tlak a inkoust je z komůrky vypuzen rychlostí 10 m/s (asi 36 km/h). Poté se okamžitě do komůrky přivede další kapička inkoustu a celý proces se opakuje (frekvence opakování je asi 3 khz). 1 STAV 1 Naplněná komůrka je připravena k vytrysknutí inkoustu. STAV 3 Kapka inkoustu opouští komůrku a současně se podtlakem doplňuje nový inkoust. Proces se může opakovat. Prázdná komůrka. Na schématu je patrný přiváděcí kanálek (dole) a tryska (nahoře). Při práci (tisku) komůrka ve skutečnosti nikdy prázdná není. STAV 2 Zahřátím odporu dochází k tlakovému vypuzení inkoustu směrem ven na papír. 2 3 Výsledný obraz je, podobně jako u jehličkových tiskáren, složen z malých teček, které jsou ovšem tak přesně a kvalitně naneseny, že kvalita tisku dosahuje běžně i 1200 DPI. Tiskárna stihne vytisknout jeden řádek během zlomku sekundy přitom tryska musí až několiksetkrát celý proces vytrysknutí inkoustu opakovat. Při takových rychlostech je velmi důležitá přesnost vystříknutí kapky inkoustu, která je závislá na elektronice a ovladačích tiskárny. Inkoustová patrona (obráceně směrem nahoru). V horní části je nepatrný shluk komůrek, jejichž detailní řez je vidět v modrém rámečku. Stolní inkoustová tiskárna Hewlett Packard DeskJet 184 Server Grafika.cz - pojednání o tiskárnách, jejich porovnání, recenze, rady a tipy při koupi tiskárny...