Výchovné a vzdělávací strategie utvářejí a rozvíjejí u žáků tyto klíčové kompetence:

Transkript

1 3. Charakteristika šklníh vzdělávacíh prgramu 3.1. Zaměření škly Výchvné a vzdělávací strategie škly vycházejí z analýzy vlastních mžnstí a schpnstí pedaggickéh sbru, pžadavků veřejnsti a navázání na tradice škly. Chceme být šklu tevřenu všem dětem, rdičům, veřejnsti, a t jak bsahem vzdělání, demkratickými principy, respektváním žáka jak sbnsti, širku nabídku, diferencvaným přístupem, vztahy ve škle, tak zapjením škly i jejích abslventů d veřejnéh živta a jejich prfesní rientace. Hlavní záměry vzdělávacíh prgramu: výchva kulturníh člvěka, kterému bude záležet na kvalitě jeh živta, který se dkáže v živtě uplatnit a dkáže najít své míst v sjedncující se Evrpě výchva člvěka kmunikativníh a tvřivéh, schpnéh splupráce výchva eklgicky myslícíh, tvřivéh a mravně dpvědnéh člvěka výchva člvěka dpvědnéh, chápajícíh hdntu zdraví a aktivně usilujícíh jeh upevňvání a chranu výchva člvěka zvídavéh, sebezdknalujícíh se, rzumně a citlivě reagujícíh v knkrétních praktických živtních situacích výchva člvěka hledajícíh, svbdně jednajícíh, s tuhu dále se vzdělávat a zlepšvat kvalitu svéh živta příprava na celživtní vzdělávání 3.2. Výchvné a vzdělávací strategie Výchvné a vzdělávací strategie utvářejí a rzvíjejí u žáků tyt klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení Vybírat vhdné způsby a metdy učení, prjevvat zájem celživtní učení. Vyhledávat a třídit infrmace, využívat v prcesu učení Uvádět věci d suvislstí, prpjvat d širších celků, pznatky z různých vzdělávacích blastí Samstatně pzrvat a experimentvat a z výsledků vyvzvat závěry Pznávat smysl a cíl učení, psuzvat vlastní pkrk, zhdntit své výsledky Strategie učitele směřující ke kmpetenci k učení: pdpra samstatnsti a tvřivsti pdpra přijatelných způsbů dsažení cíle plánvání, rganizace a vyhdncvání vlastní činnsti učiv je prstředkem k dsažení aktivní dvednsti rzlišení základníh a rzšiřujícíh učiva 1

2 vyhledávání a práce s infrmacemi, využití různých infrmačních zdrjů učit se pracvat s chybu učit se trpělivsti, systematické práci pzitivní mtivace Kmpetence k řešení prblémů Rzpznat a pchpit prblém, přemýšlet jeh příčinách a naplánvat způsb řešení Vyhledávat infrmace vhdné k řešení prblému, bjevvat různé varianty řešení Samstatně řešit prblémy Aplikvat řešení prblémů v bdbných situacích Obhajvat svá rzhdnutí Strategie učitele směřující ke kmpetenci k řešení prblémů: prblém není hrzba, ale výzva prblémvé úlhy a situace, příklady praktických řešení samstatnst, tvřivst, lgické myšlení pdpra týmvé práce, splupráce při řešení prblémů učíme pužívat metdu SWOT analýzy při řešení prblému Kmpetence kmunikativní Frmulvat a vyjadřvat své myšlenky a názry, vyjadřvat se výstižně a suvisle v písemném i ústním prjevu Nasluchat a przumět druhým lidem, zapjvat se d diskuse, bhajvat svůj názr Rzumět neverbální kmunikaci Využívat infrmační a kmunikační prstředky Kmunikaci využívat ve splečenském styku Strategie učitele směřující ke kmpetenci kmunikativní: rzvj kmunikačních dvednstí žáků v mateřském jazyce, v cizím jazyce, v ITC a v sciálních vztazích kulturní úrveň kmunikace mezi žáky i ve vztahu k dspělým pdpra kritiky a sebekritiky prezentační a publikační dvednsti přátelská kmunikace mezi žáky, umění nasluchat druhým vhdné pužívání nnverbální kmunikace Kmpetence sciální a persnální Splupracvat ve skupině, pdílet se na utváření pravidel práce v týmu Pdílet se na utváření příjemné atmsféry v týmu, upevňvat dbré mezilidské vztahy, přispívat k diskusi ve skupině Ovládat své jednání ve skupině a zárveň respektvat názry a chvání jiných Strategie učitele směřující ke kmpetenci sciální a persnální: 2

3 skupinvé a kperativní vyučvání práce v týmech, rzdělení rlí v týmech, kritické hdncení vlastní práce i dalších členů týmu integrace žáků se specifickými pruchami učení a zdravtním pstižením dmítnutí prjevů rasismu, xenfbie, nacinalismu, netlerance gendervá krektnst Kmpetence bčanské Respektvat přesvědčení druhých, vážit si jich, být empatický Mít právní a splečenské pvědmí ve škle i mim ni Chvat se zdpvědně v krizvých situacích a pskytvat účinnu pmc Respektvat a chránit naše tradice, aktivně se zapjvat d kulturníh dění a sprtvních aktivit Chápat základní eklgické suvislsti, respektvat pžadavky na kvalitní živtní prstředí Chránit své zdraví Strategie učitele směřující ke kmpetenci bčanské: netlervat sciálně patlgické jevy aktivní pdíl na přípravě a průběhu třídnických hdin, využití kmunitních kruhů k prezentaci vlastních názrů, nálad, pcitů metda hraní rlí a simulace pr přiblížení reálných živtních situací splupráce s externími subjekty (Plicie ČR, Záchranná služba, Hasičský záchranný sbr, BESIP) zapjení žáků d charitativní činnsti prjekty zaměřené na lidvé zvyky a tradice (vánční, veliknční dny, čardějnice) přádání sprtvních sutěží, vystupení pr veřejnst, splupráce s mateřsku šklu, účast na slavách v bci Kmpetence pracvní Pužívat bezpečně a účinně materiály a nástrje, ddržvat vymezená pravidla Při práci chránit své zdraví, zdraví statních a živtní prstředí Vzděláváním se připravvat na buducí prfesi Učit se rzvíjet pdnikatelské myšlení Strategie učitele směřující ke kmpetenci pracvní: vytváříme pdnětné a tvřivé pracvní prstředí kvalitně dvedenu práci vždy pchválíme důsledně vyžadujeme plnění předem stanvených pravidel, pvinnstí a závazků různými frmami (exkurze, besedy, dkumentární filmy, videa) seznamujeme žáky s různými prfesemi, cíleně pmáháme ujasňvat představu buducím pvlání, vhdné vlbě dalšíh studia 3

4 zapjení žáků d šklních prjektů vedeme žáky ke zhdncení vlastní práce, práce splužáků, k návrhům na zlepšení netrestáme žáky prací Naplňvání vzdělávacích strategií Frmy, pstupy a metdy práce pužívané k naplnění stanvených vzdělávacích strategií, které služí k naplnění klíčvých kmpetencí a jsu pužívány pedaggy ve šklní praxi. Kmunitní kruh Pravidelně pužíváme na prvním stupni, učitelky zařazují denně, nejčastěji při zahájení vyučvacíh dne, ke splečné mtivaci k práci, k vyjádření zážitků, pcitů, a čekávání. U starších žáků prvníh stupně při výuce literatury, slhu, vlastivědy, při třídnických hdinách. Na druhém stupni je zařazván kmunitní kruh d hdin s výchvným zaměřením, jazykvéh vyučvání a rvněž d třídnických hdin. Žáci jsu pstupně vedeni k svjení dvednsti vyjádřit svůj názr, vyslechnut názr druhých, pužívat vhdné jazykvé prstředky, kncentrvat pzrnst, pěstvat sebekázeň, tleranci. Skupinvá práce pužíván na prvním i druhém stupni jak velmi vhdný způsb, který vede žáky pstupně k dvednsti rganizvat si práci, rzdělit si rle, přijmut zdpvědnst za ulžený úkl a jeh výsledek, pdpruje rzvj vzájemné kmunikace, splupráce, schpnst učit se d statních, tvůrčí a kreativní schpnsti. Práce ve dvjicích cíle sledvané při pužívání tht pstupu jsu bdbné jak u skupinvé práce, vhdné při hraní rlí, práci s textem, vyhledávání infrmací v dbrné literatuře, ve slvnících, při vzájemné kntrle a práci s chybu. Myšlenkvá mapa velmi vhdný pstup pužívaný především se žáky druhéh stupně v předmětech naukvéh charakteru (dějepis, zeměpis, anglický jazyk, výchva k bčanství). Vede žáky k hledání jedntlivých slžek prbíranéh tématu, učí třídit a prvnávat, hledá nadřazené a pdřazené slžky tématu, pjmenvává suvislsti a vztahy. Brainstrming aktivizace žáků před zapčetím nvéh tématu, učí je sustředění na téma ve stanvené dbě, dburává zábrany při vyslvvání nápadů, učí přijímat nápady statních bez předpjatsti a kritiky. Diskuse, dialg přirzená sučást vzdělávacíh prcesu, učí kmunikačním dvednstem při ddržvání stanvených pravidel, žáci se pstupně učí sami mdervat diskusi na zadané téma, kultivvaně vyslvvat své názry, námitky, hdntit svji práci i přijímat hdncení d statních účastníků. Prvky dramatické výchvy zařazvány jak sučást jazykvéh vyučvání, pdprují kreativitu a schpnst kultivvanéh vyjadřvání, využívají nnverbálních slžek kmunikace. Referáty individuální práce žáka na předem zadané téma, práce s dbrnu literaturu, prameny a infrmačními zdrji. Žák přednese ústně či prezentuje pmcí pwer pintu. Psluchači mají mžnst klást dplňující tázky, jsu předem stanvená kritéria hdncení. Žáci se učí zvládat úskalí veřejnéh vystupení před skupinu psluchačů a zárveň bhájit přednášené téma, ddržet časvý limit. Žákvské prjekty spjené s prezentací vlastní práce a hdncením Práce s infrmačními zdrji pravidla, slvníky, encyklpedie, dbrná literatura, internet zadané úkly, slva, pjmy, definice, dplňující infrmace, v jazykvých slvnících význam slva a gramatická hlediska žáci hledají nejdříve 4

5 splečně s učitelem, pté s dpmcí až přejdu k samstatné práci s infrmačními zdrji. Hdně záleží na sbní mtivaci jedntlivce, někdy je účinné tut metdu pužívat v kmbinaci s prací ve dvjicích neb malých skupinách. Exkurze, vycházky spjení teretické části vyučvání s praxí, věření infrmací, rzšíření a prhlubení učiva, získávání dplňujících a exkluzivních infrmací d místních byvatel, d dbrníků, třídění získaných infrmací, příprava dkumentace uspřádané akci, její publikvání na www stránkách škly, ddržvání pravidel slušnéh vystupvání na veřejnsti, pravidel bezpečnéh chvání. Využití ITC, interaktivní tabule, přizvání vide a ftdkumentace využití v jedntlivých vyučvacích předmětech k aktivizaci pzrnsti, k zapjení žáka d výuky aktivním způsbem, umžňuje implementaci vide a DVD nahrávek d vyučvací jedntky, pužití při prezentacích žákvských prjektů, umžňuje šklní dkumentaci jedntlivých šklních a žákvských akcí pužít pr výuku i pr ppularizaci šklní práce na veřejnsti. Třífázvý mdel učení využití knkrétních znalstí (i neznalstí) žáka z praktickéh živta určitém tématu, vyvzení známých infrmací, frmulační dvednsti, pchpení významu tématu pr pužití v praxi, stanvení pstupů, jak najít další ptřebné infrmace, vyhdntit knkrétní příns učení pr jedntlivéh žáka. Hraní rlí schpnst empatie, vyhdncení situace, přijetí určité situace, snaha vyřešit ji vlastním přirzeným způsbem neb pdle zadání, pchpit a umět frmulvat své pcity p sknčení úklu. Různé frmy diktátu (běhací, kreslený) sučást jazykvéh vyučvání, především v blasti cizí jazyk, služí k lepšímu zapamatvání si textu prstřednictvím phybu, vizualizace, vhdné pr všechny typy inteligencí. Různé frmy práce s textvým materiálem (čtení s przuměním, sestavení příběhu, gramatická hlediska v textu, přepsání d rlí, frma kmiksu, apd.) pužití pr předměty v blasti jazykvé výchvy pr mateřský jazyk, pr výuku cizích jazyků a naukvých předmětů, služí především k pchpení bsahu čtenéh textu, rzvji frmulačních dvednstí a kreativity. Vede žáky při čtení textu k sustředění sena bsah, na vyhledání klíčvých infrmací, ppřípadě gramatických a syntaktických hledisek jazykvé výuky. Učitelské prtfli subr pracvních pstupů a metd, které se svědčily v praxi jedntlivých pedaggů, vždy dplněn vytvřenými pracvními materiály, pracvním hdncením pedagga a dpručeními pr další pužití. Sučástí individuálníh prtflia jsu i certifikáty získané v rámci dalšíh vzdělávání učitelů. V rámci jedntlivých předmětvých kmisí a metdickéh sdružení je tvřen klektivní pracvní prtfli, které je sdíleným zásbníkem příkladů svědčených v praxi. Třídnické hdiny hdncení, diskuse, frmulvání připmínek pravidelná sučást práce třídníh učitele s třídním klektivem, služí k hdncení práce třídy jak celku i k ceňvání úspěchů jedntlivců, k řešení prblémů výchvnéh charakteru. Umžňuje žákům aktivní pdíl na chdu třídy i škly jak instituce, dává prstr k vyjádření názrů, pstjů, umžňuje pdílet se na tvrbě pravidel a nrem. Zasedání žákvskéh parlamentu pdněty adresvané vedení škly pravidelné setkávání zástupců 5. až 9. rčníků s vedením škly. Žáci přednášejí své žádsti a připmínky, učí se kmunikvat, prmýšlet a bhajvat svá stanviska v širším klektivu než je třída. Ve výše uvedeném přehledu zmiňuji strategie, které jsu pužívány ve vyučvacích předmětech s hledem na sledvaný cíl, efektivitu a vhdnst zařazení, pzitivní vyhdncení ze strany učitelů, žáků a samzřejmě i z rzbru hspitační činnsti vedení škly. 5

6 Zahraniční stáže žáků, spjené s výuku rdilým mluvčím a pznáváním reálií dané země. Stáže pdprují znalsti a dvednsti získané ve výuce cizích jazyků 3.3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Žákem se speciálními vzdělávacími ptřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích mžnstí neb k uplatnění a užívání svých práv na rvnprávném základě s statními ptřebuje pskytnutí pdpůrných patření. Tit žáci mají práv na bezplatné pskytvání pdpůrných patření z výčtu uvedenéh v 16 šklskéh zákna. Pdpůrná patření realizuje škla a šklské zařízení. Při plánvání a realizaci vzdělávání žáků s přiznanými pdpůrnými patřeními je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci ve svých individuálních vzdělávacích ptřebách a mžnstech liší. Účelem pdpry vzdělávání těcht žáků je plné zapjení a maximální využití vzdělávacíh ptenciálu každéh žáka s hledem na jeh individuální mžnsti a schpnsti. Pedagg tmu přizpůsbuje své vzdělávací strategie na základě stanvených pdpůrných patření. Pdpůrná patření se pdle rganizační, pedaggické a finanční nárčnsti člení d pěti stupňů, které vymezují vzestupně rzsah mžné pdpry žáků s tím, že vždy vycházejí z jejich vzdělávacích ptřeb. Pdpůrná patření prvníh stupně kmpenzují mírné btíže ve vzdělávání žáka, škla je uplatňuje i bez dpručení šklskéh pradenskéh zařízení na základě plánu pedaggické pdpry (PLPP). Pdpůrná patření druhéh až pátéh stupně lze uplatnit puze s dpručením šklníh pradenskéh zařízení (PPP, SPC). U těcht žáků pak škla vypracvává na základě dpručení šklníh pradenskéh zařízení individuální vzdělávací plán (IVP). Začlenění pdpůrných patření d jedntlivých stupňů stanví Přílha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. V případě pdpůrnéh patření (spčívajícíh v úpravě čekávaných výstupů) pr žáky s LMP d třetíh stupně pdpry, bude pr tvrbu IVP využívána minimální dpručená úrveň pr úpravy čekávaných výstupů v rámci pdpůrných patření stanvená v RVP ZV Pravidla a průběh tvrby, realizace a vyhdncení plánu pedaggické pdpry (PLPP) a individuálníh vzdělávacíh plánu (IVP) PLPP sestavuje třídní učitel neb učitel knkrétníh vyučvacíh předmětu za pmci speciálníh pedagga. PLPP má písemnu pdbu. Před jeh zpracváním budu prbíhat rzhvry s jedntlivými vyučujícími, s cílem stanvení např. metd práce s žákem, způsbů kntrly svjení znalstí a dvednstí. Speciální pedagg stanví termín přípravy PLPP a rganizuje splečné schůzky s rdiči, pedaggy, vedením škly i žákem samtným. 6

7 IVP sestavuje třídní učitel za pmci výchvnéh pradce d 1 měsíce p bdržení dpručení. IVP má písemnu pdbu, záknný zástupce žáka musí jeh sepsání zažádat. Před jeh zpracváním budu prbíhat rzhvry s jedntlivými vyučujícími, s cílem stanvení např. metd práce s žákem, způsbů kntrly svjení znalstí a dvednstí, a následně pdepsán infrmvaný suhlas záknných zástupců žáka. Výchvný pradce stanví termín přípravy IVP a rganizuje splečné schůzky s rdiči, pedaggy, vedením škly i žákem samtným. IVP vyhdncujeme každé plletí. Každá změna, ke které v něm djde v průběhu šklníh rku musí být prjednána se všemi zainteresvanými stranami a stvrzena pdpisem. Výchvný pradce p pdpisu IVP záknným zástupcem žáka předá infrmace zahájení pskytvání pdpůrných patření pdle IVP zástupci ředitele škly, který je zaznamená d šklní matriky. K úpravám čekávaných výstupů stanvených v ŠVP se využívá pdpůrné patření IVP, které umžňuje u žáků s přiznanými pdpůrnými patřeními d třetíh stupně pdpry (týká se žáků s lehkým mentálním pstižením) upravvat čekávané výstupy vzdělávání, případně je mžné přizpůsbit i výběr učiva. Jak pdpůrná patření pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu v naší škle využívána pdle dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a přiznanéh stupně pdpry zejména: a) V blasti metd výuky: - respektvání dlišných stylů učení jedntlivých žáků - metdy a frmy práce, které umžní častější kntrlu a pskytvání zpětné vazby žákvi - důraz na lgicku prvázanst a smysluplnst vzdělávacíh bsahu - respektvání pracvníh tempa žáků a pskytvání dstatečnéh času k zvládnutí úklů b) V blasti rganizace výuky: - střídání frem a činnstí během výuky - využívání skupinvé výuky - v případě dpručení může být pr žáka vlžena d vyučvací hdiny krátká přestávka c) Zařazení předmětů speciálně pedaggické péče Jak pdpůrná patření pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu v naší škle zařazeny pdle dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a přiznanéh stupně pdpry tyt předměty speciálně pedaggické péče: 7

8 - lgpedická intervence pr žáky s pruchami řeči - zdravtně tělesná výchva Zdpvědné sby a jejich rle v systému péče žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami Šklní pradenské pracviště naší škly je tvřen výchvným pradcem, který zárveň krdinuje jeh činnst, dále šklními speciálními pedaggy. Výchvný pradce je pedaggickým pracvníkem, který je pvěřen spluprací se šklským pradenským zařízením Vzdělávání žáků nadaných a mimřádně nadaných Individuální vzdělávací plán mimřádně nadanéh žáka sestavuje třídní učitel ve splupráci s učiteli vyučvacích předmětů, ve kterých se prjevuje mimřádné nadání žáka, s výchvným pradcem a šklským pradenským zařízením. IVP mimřádně nadanéh žáka má písemnu pdbu a při jeh sestavvání splupracuje třídní učitel s rdiči mimřádně nadanéh žáka. Při sestavvání IVP vycházíme z bsahu IVP stanvenéh v 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Práce na sestavní IVP jsu zahájeny kamžitě p bdržení dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. IVP je sestaven nejpzději d jednh měsíce d bdržení dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. Sučástí IVP je termín vyhdncení naplňvání IVP a může též bsahvat i termín průběžnéh hdncení IVP, je-li t účelné. IVP může být zpracván i pr kratší bdbí než je šklní rk. IVP může být dplňván a upravván v průběhu šklníh rku. Výchvný pradce zajistí písemný infrmvaný suhlas záknnéh zástupce žáka, bez kteréh nemůže být IVP prváděn. Výchvný pradce p pdpisu IVP záknným zástupcem žáka a získání písemnéh infrmvanéh suhlasu záknnéh zástupce žáka předá infrmace zahájení pskytvání pdpůrných patření pdle IVP zástupci ředitele škly, který je zaznamená d šklní matriky. Péče nadané a mimřádně nadané žáky je krdinvána výchvným pradcem. Specifikace prvádění pdpůrných patření a úprav vzdělávacíh prcesu nadaných a mimřádně nadaných žáků: - předčasný nástup dítěte ke šklní dcházce - bhacvání vzdělávacíh bsahu - zadávání specifických úklů, prjektů - příprava a účast na sutěžích včetně celstátních a mezinárdních kl; - nabídka vlitelných vyučvacích předmětů, nepvinných předmětů a zájmvých aktivit Průřezvá témata 8

9 V rámci ŠVP ZV zařazujeme jak pvinnu sučást vzdělávání následující tematické kruhy: 1. Osbnstní a sciální výchvu 2. Výchvu demkratickéh bčana 3. Výchvu k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech 4. Multikulturní výchvu 5. Envirnmentální výchvu 6. Mediální výchvu Průřezvá témata jsu integrvána na 1. i 2. stupni d jedntlivých vzdělávacích předmětů, bližší rzpracvání je na knci tét kapitly Osbnstní a sciální výchva Smyslem tht tématu je pmáhat každému žáku utvářet živtní dvednsti, najít řešení běžných situací každdenníh živta a najít cestu ke spkjenému živtu zalženém na dbrém vztahu k sbě samému i klí. Příns průřezvéh tématu: vede k przumění sbě samému i jiných, k hdntám jiných, ke splupráci a pmci utváří dbré mezilidské vztahy a dvednst splupracvat napmáhá získat dvednsti při řešení knfliktních situací frmuje studijní dvednsti pdpruje dvednsti týkající se duševní hygieny napmáhá prevenci sciálně patlgických jevů a škdlivých způsbů chvání Tematické kruhy: 1. Osbnstní rzvj rzvj schpnsti pznávání 9

10 sebepznání a sebepjetí seberegulace a seberganizace psychhygiena kreativita 2. Sciální rzvj pznávání lidí mezilidské vztahy kmunikace kperace a sutěživst 3. Mrální rzvj řešení prblémů a rzhdvací dvednsti hdnty, pstje, praktická etika Výchva demkratickéh bčana Cílem tht téma je vychvat z dětí nejen kvalitníh člvěka, ale i člvěka znaléh svých práv a pvinnstí, demkracie, rientujícíh se v sučasných prblémech a knfliktech splečnsti a s uměním je řešit. Příns průřezvéh tématu: - vede k aktivnímu pstji v bhajvání a ddržvání lidských práv a svbd - vede k pchpení významu řádu, pravidel a záknů pr fungvání splečnsti, - rzvíjí disciplinvanst a sebekritiku - rzvíjí a pdpruje kmunikativní a dialgické schpnsti - prhlubuje empatii a smysl pr spravedlnst - vede k uvažvání v širších suvislstech a kritickému myšlení - učí úctě a sebeúctě, samstatnsti a angažvansti - mtivuje k hleduplnsti a chtě pmáhat slabším - vede k respektvání kulturních, etnických a jiných dlišnstí 10

11 - vede k asertivnímu jednání a ke schpnsti kmprmisu Tematické kruhy: 1. Občanská splečnst a škla 2. Občan, bčanská splečnst a stát 3. Frmy participace bčanů v plitickém živtě 4. Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech Cílem tht tématu je výchva buducích evrpských bčanů jak zdpvědných a tvřivých sbnstí, v dspělsti schpných mbility a flexibility v bčanské a pracvní sféře i při rzhdvání svém buducím sbním živtě. Téma rzvíjí vědmí evrpské identity při respektvání identity nárdní. Prlíná se všemi vzdělávacími blastmi. Příns průřezvéh tématu: - rzvíjí a integruje základní vědmsti ptřebné pr przumění sciálním a kulturním dlišnstem mezi nárdy a nárdnstmi - prhlubuje vědmsti struktuře a funkci mezinárdních a nevládních rganizací, jejich vlivu na řešení mezinárdních i lkálních knfliktů - rzšiřuje a prhlubuje dvednsti ptřebné pr rientaci v evrpském prstředí - vede k pchpení významu EU - vede k pchpení živta a díla významných Evrpanů a iniciuje zájem žáků sbní vzry Tematické kruhy: 1. Evrpa a svět nás zajímá 2. Objevujeme Evrpu a svět 3. Jsme Evrpané Multikulturní výchva Tt téma umžňuje žákům seznamvat se s tradicemi a hdntami různých kultur a srvnat je s kulturu naší. Vychvává žáky k tleranci a slidaritě, sbližuje menšinvé a majritní etnika ke splečným aktivitám a splupráci. 11

12 Naši šklu navštěvují žáci z nejrůznějšíh sciálníh a kulturníh zázemí. Škla plně respektuje jejich např. nábženské dlišnsti, sbližujeme děti pvídáním živtě v jejich zemi, jejich šklách a kníčcích. Příns průřezvéh tématu: - pskytuje žákům základní znalsti různých etnických a kulturních - skupinách žijících v české a evrpské splečnsti - využívá interkulturních kntaktů k bhacení sebe i druhých - učí žáky uplatňvat svá práva a respektvat práva druhých, tlervat dlišné zájmy, názry i schpnsti, chápat rvncennst - učí rzpznat prjevy rasvé nesnášenlivsti a napmáhat, aby se nerzvíjela xenfbie - učí uvědmvat si rvncennst všech kultur - pskytuje znalst základních pjmů multikulturní terminlgie - vlivňuje a kriguje jednání a hdntvý systém žáků - vede k angažvansti při ptírání prjevů intlerance, xenfbie, diskriminace a rasismu Tematické kruhy: 1. Kulturní diference 2. Lidské vztahy 3. Etnický půvd 4. Pdpra multikulturality 5. Princip sciálníh smíru a slidarity Envirnmentální výchva Tt téma vychází z kmplexníh pjímání vztahu člvěka k živtnímu prstředí, a t d nejbližšíh klí p bisféru planety. Člvěka učí být dpvědným za jednání své i splečnsti vzhledem k živtnímu prstředí, k nezbytnsti přechdu k udržitelnému rzvji splečnsti, k aktivní účasti na chraně a utváření prstředí. Příns průřezvéh tématu: 12

13 - rzvíjí przumění suvislstem v bisféře, vztahům člvěka a prstředí a důsledkům lidských činnstí na prstředí, a t v lkálním i glbálním měřítku - pskytuje znalsti, dvednsti a pěstuje návyky žáducíh jednání vůči prstředí - seznamuje s principy udržitelnsti rzvje splečnsti - přispívá k vnímání živta jak nejvyšší hdnty - pdněcuje aktivitu, tvřivst, tleranci, vstřícnst a hleduplnst ve vztahu k prstředí - vede k angažvansti v řešení prblémů spjených s chranu živtníh prstředí - přispívá k utváření zdravéh živtníh stylu a vnímání estetických hdnt prstředí Tematické kruhy: 1. Eksystémy 2. Základní pdmínky živta 3. Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí 4. Vztah člvěka k prstředí Velmi úspěšně realizujeme prjekt třídění druhtných survin, zejména papíru. Ve všech třídách rganizujeme v dubnu prjektvý den Den Země. Prstředkem k naplňvání cílů envirnmentální výchvy je naše splupráce na eklgických prjektech, splupracujeme také s pdnikem Lesy ČR Mediální výchva Tt téma nabízí základní pznatky a dvednsti týkající se mediální kmunikace a práce s médii. Ty představují významný zdrj zkušenstí, pržitků a pznatků, vlivňují výrazný vliv na chvání jedince a splečnsti, na utváření živtníh stylu a na kvalitu živta vůbec. Důležité je zde správné vyhdncení sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (infrmvat, přesvědčit, manipulvat, pbavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnst, lgika, hdntvá platnst). Žák by měl znát fungvání a splečensku rli sučasných médií, analyzvat nabízená sdělení, psudit jejich věrhdnst, ppř. je spjit s jinými sděleními. 13

14 Naše škla hjným využíváním internetu a sledváním nejnvějších infrmací z nvin a časpisů, debíráním některých dbrných časpisů a rganizací jiných aktivit přispívá k rzvji žáků v tét blasti. Příns průřezvéh tématu: - přispívá ke schpnsti úspěšně a samstatně se zapjit d mediální kmunikace - umžňuje rzvíjet schpnst analytickéh přístupu k bsahům a kritickému dstupu d nich - využívat média nejen jak zdrje infrmací, ale i zábavy - získat představu úlze médií v klíčvých situacích a demkracii vůbec - rzvíjí kmunikační schpnsti a stylizaci mluvenéh a psanéh prjevu a mžnst svbdnéh vyjádření vlastních pstjů - pmáhá utvářet vlastní pstj i dpvědnst za způsb jeh frmulvání a prezentace Tematické kruhy: 1. receptivní činnsti a. kritické čtení, psluchání a pzrvání mediálních sdělení b. interpretace vztahu mediálních sdělení a reality c. stavba mediálních sdělení d. vnímání autra mediálních sdělení e. fungvání a vliv médií ve splečnsti 2. kruh prduktivních činnstí a. tvrba mediálních sdělení b. práce v realizačním týmu 14

15 Průřezvé téma: Osbnstní a sciální výchva 15

16 Název tematickéh kruhu Osbnstní rzvj rzvj schpnstí pznání sebepznán í a sebepjetí seberegulac e a seberganiz ace psychhygi ena 1.stupeň 1.rčník 2.rčník 3.rčník 4.rčník M-I Prv - I, Pří I, Prv I, Vv I, Vv I, Vv I, kreativita Sciální rzvj pznání lidí mezilidské vztahy kmunikace Prv I, Čj - I Tv I, * kperace a kmpetice Mrální rzvj M I, řešení prblémů a rzhdvací dvednsti hdnty a pstje, praktická etika Průřezvé téma: Výchva demkratickéh bčana Název 1.rčník 2.rčník 3.rčník 4.rčník tematickéh kruhu Občanská splečnst a škla Občan, bčanská splečnst a stát Frmy participace Vl I, 16

17 bčanů v plitickém živtě Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání Průřezvé téma: Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech Název 1.rčník 2.rčník 3.rčník 4.rčník tematickéh kruhu Evrpa a svět nás zajímá Objevujeme Evrpu a svět Jsme Evrpané Aj I, Průřezvé téma: Multikulturní výchva Název 1.rčník 2.rčník 3.rčník 4.rčník tematickéh kruhu Kulturní diference Prv I, Lidské vztahy Pč - I Etnický půvd Multikulturalita Princip sciálníh smíru a slidarity Průřezvé téma: Envirnmentální výchva Název 1.rčník 2.rčník 3.rčník 4.rčník tematickéh kruhu Eksystémy Prv I, Základní pdmínky živta Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí Vztah člvěka k prstředí PRV Pří I, Pří - I 17

18 Průřezvé téma: Mediální výchva Název 1.rčník 2.rčník 3.rčník 4.rčník tematickéh kruhu Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autra mediálních sdělení Fungvání a vliv médií ve splečnsti Tvrba mediálních sdělení Práce v realizačním týmu Čj I., 2.stupeň Název tematickéh kruhu PT Osbnstní a sciální výchva Osbnstní rzvj rzvj schpnstí pznání sebepznání a sebepjetí seberegulace a seberganizace psychhygiena kreativita Sciální rzvj pznání lidí 6.rčník 7.rčník 8.rčník 9.rčník Čj I VZ I VZ - I Př - I Vv - I, VZ I Z I 18

19 Čj - I mezilidské vztahy M - I kmunikace Mrální rzvj řešení prblémů a rzhdvací dvednsti hdnty a pstje, praktická etika Název tematickéh kruhu PT Výchva demkratickéh bčana Občanská splečnst a škla Občan, bčanská splečnst a stát Frmy participace bčanů v plitickém živtě Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání Název tematickéh kruhu PT Výchva bčana v evrpských a glbálních suvislstech Evrpa a svět nás zajímá Objevujeme Evrpu a svět Jsme Evrpané Název tematickéh kruhu PT Multikulturní výchva Kulturní diference Lidské vztahy Etnický půvd Multikulturalita Princip sciálníh smíru a slidarity Název tematickéh kruhu PT Envirnmentální ČsP - I VO - I 6.rčník 7.rčník 8.rčník 9.rčník VO I, Z I, VO I Z I 6.rčník 7.rčník 8.rčník 9.rčník Z I Aj I VO I 6.rčník 7.rčník 8.rčník 9.rčník Hv I Z I Hv I D - I D - I 6.rčník 7.rčník 8.rčník 9.rčník 19

20 výchva Eksystémy Základní pdmínky živta Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí Vztah člvěka k prstředí Z I Př I F I Ch I Název tematickéh kruhu PT Mediální výchva Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení 6.rčník 7.rčník 8.rčník 9.rčník Z I, Z I, Z I, Z I, Čj I Čj I Vnímání autra mediálních sdělení Fungvání a vliv médií ve splečnsti Tvrba mediálních sdělení Práce v realizačním týmu Př - I Čj - I Čj I Čj - I 20