Aktuálně. Práva pacientů ke zdravotnické dokumentaci. Květen Obsah:

Transkript

1 Květen 2006 Obsah: Aktuálně Práva pacientů ke zdravotnické dokumentaci Právní předpisy schválené v V/2006 Rozdělení odštěpením Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Doporučené odkazy Aktuálně Dne bude ve Štrasburku vyneseno rozhodnutí Velkého senátu ve věci Hutten-Czapska proti Polsko ve věci regulace nájemného bytů. Tento případ bude mít zásadní význam pro způsob, jakým bude rozhodnuto v obdobné stížnosti majitelů domů na protiprávnost regulace nájemného. Dle našich informací se Evropský soud začne zaobírat stížností českých majitelů bezprostředně poté, co bude vyneseno rozhodnutí v polské věci. Práva pacientů ke zdravotnické dokumentaci Advokátní kancelář JUDr. Klára Veselá Samková Španělská Praha 2 Telefon: lawyers@lawyers.cz Mgr. Petra Gerlichová Mgr. Jana Krajníková Alžběta Krausová Vanda Moravcová Mgr. Zuzana Navrátilová JUDr. Klára Veselá Samková Kateřina Svobodová Mgr. Lucie Vejvodová Kolem práv pacientů k vlastní zdravotnické dokumentaci se již dlouho vedou spory. Jejich příčinou je roztříštěná právní úprava. Vzhledem k nepřehlednosti právní úpravy lze najít různé právní názory. Jejich škála je široká od těch názorů, které zdravotnickou dokumentaci považují za výlučný majetek pacienta, až po stanoviska, podle nichž zdravotnický pracovník (především lékař) není oprávněn pacientovi zatajovat žádný údaj týkající se jeho zdravotního stavu (výsledky vyšetření, zjištěné hodnoty či nálezy, diagnózu, léčbu), není ale povinen mu umožnit nahlížení, poskytovat či dokonce kopírovat dokumentaci tyto údaje obsahující 1. Je alarmující, že například takto extrémně se k problematice staví zrovna Okresní 1 URL: < [citováno ] 1

2 sdružení České lékařské komory v Děčíně. S ohledem na současnou situaci tedy považujeme za nutné položit si následující otázku: Co konkrétně zahrnuje právo pacienta k vlastní zdravotnické dokumentaci? Na prvním místě stojí právo pacienta na poskytnutí veškerých informací shromážděných v jeho zdravotnické dokumentaci a v jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu. Toto právo je zakotveno v 67b odst. 12 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (dále ZPZL). Podle našeho názoru má toto právo dvě složky: 1) právo na ústní podání informací o zdravotním stavu pacienta a 2) právo na činění výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace. Co se týče práva na ústní podání informací o zdravotním stavu pacienta, není toto právo právnickou ani lékařskou veřejností zpochybňováno. Z výše uvedené citace je však patrné, že právo pacienta na činění výpisů, opisů či kopií zdravotnické dokumentace již není chápáno jako samozřejmé. Ustanovení 67b odst. 12 ZPZL o formě podávání informací mlčí. Právo na činění výpisů, opisů a kopií není v této normě uvedeno, na druhou stranu však zákon pacientům nezakazuje činit si tyto kopie a ani neukládá zdravotnickým zařízením povinnost střežit před pacienty jejich vlastní zdravotnickou dokumentaci. Na danou situaci je tedy nutné uplatnit obecné ústavní pravidlo zakotvené v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod: Každý může činit, co není zákonem zakázáno. Pacienti si tedy mohou činit výpisy, opisy nebo kopie zdravotnické dokumentace a zdravotnické zařízení jim to musí umožnit. Musí však být splněna podmínka, že se při tom pacient nesmí dozvědět informace o třetí osobě. V případě, že by zdravotnické zařízení odmítlo poskytnout pacientovi informace takovouto formou, porušilo by kromě ustanovení čl. 2 odst. 3 LZPS i čl. 10 odst. 2 LZPS. Jeho konání by se totiž dalo kvalifikovat rovněž jako neoprávněné zasahování do soukromého života. O tom, že zdravotní stav jednotlivce je jeho soukromou záležitostí, svědčí například zakotvení povinnosti mlčenlivosti všem pracovníkům ve zdravotnictví. Právo na soukromý život je jedním z vysoce chráněných hodnot. V mezinárodněprávním měřítku je zakotveno např. v čl. 12 Všeobecné deklarace lidských práv, v čl. 8 Úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, jež je vymahatelná u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, či v čl. 17 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech. S tímto také souvisí další právo pacienta k vlastní zdravotnické dokumentaci, a to právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života pacienta. Toto právo je zakotveno v 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále ZOOÚ). Tento předpis má vůči ustanovení 67b odst. 12 ZPZL postavení lex generalis. Uvedený vztah předpisů není nikde zpochybňován. Neoprávněným zásahem pak může být neprůkazné, nepravdivé či nečitelné vedení zdravotnické dokumentace, umožnění neoprávněné osobě nahlédnout do zdravotnické dokumentace, odmítnutí poskytnout pacientovi veškeré informace o jeho zdravotním stavu, porušení povinnosti mlčenlivosti či nepředání veškerých 2

3 informací (tj. kompletní zdravotnické dokumentace) nově zvolenému lékaři v případě změny ošetřujícího lékaře. Pokud pacient zjistí, nebo se domnívá, že při vedení zdravotnické dokumentace došlo ze strany zdravotnického zařízení právě k takovému neoprávněnému zásahu, může využít buď práva požádat zdravotnické zařízení o vysvětlení ( 21 odst. 1 písm. a) ZOOÚ), nebo práva požadovat na zdravotnickém zařízení odstranění takto neoprávněně vzniklého stavu ( 21 odst. 1 písm. b) ZOOÚ). Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o ochraně osobních údajů k těmto právům uvádí, že jejich uplatněním není dotčena možnost domáhat se nároků na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku. Odpovědnost je u těchto práv koncipována na objektivním principu. V případě, že zdravotnické zařízení nesplní svou povinnost odpovídající uvedeným právům pacienta, má pacient právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů, jehož povinností je zjednat nápravu. Pacient se v případě neoprávněného zásahu do jeho soukromého života může na Úřad obrátit i bez předchozího upozornění zdravotnického zařízení. V ostatních případech neoprávněných zásahů do soukromého a osobního života má pacient právo na náhradu škody. Ta je vymahatelná podle obecné úpravy odpovědnosti za škodu. Co se týče vlastnického práva pacienta ke zdravotnické dokumentaci, musíme podotknout, že z žádného zákonného ustanovení jej nelze dovodit. Pacient má právo na poskytnutí informací nikoli na poskytnutí hmotných nosičů. Zdroje: Listina základních práv a svobod Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech Všeobecná deklarace lidských práv Úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod ČERNJAK, J., Zdravotnická dokumentace a pacient. ASPI. Interní číslo staženo staženo Právní předpisy schválené v V/2006 Zákon č. 176/2006 Sb. Úplné znění zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jak vyplývá z pozdějších změn Účinnost: 3. května 2006 Zákon č. 179/2006 Sb. Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) Účinnost: 1. srpna 2007 s výjimkou 3

4 Zákon č. 182/2006 Sb. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Účinnost: 1. července 2007 Zákon č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Účinnost: 1. ledna 2007 s výjimkou Zákon č. 184/2006 Sb. Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Účinnost: 1. ledna 2007 Zákon č. 186/2006 Sb. Zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění Účinnost: 1. ledna 2007 s výjimkou Zákon č. 187/2006 Sb. Zákon o nemocenském pojištění Účinnost: 1. ledna 2007 Zákon č. 189/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění Účinnost: 1. ledna 2007 Vyhláška č. 193/2006 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 194/2006 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 197/2006 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. Účinnost: 1. června 2006 Zákon č. 201/2006 Sb. Úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá z pozdějších změn Účinnost: 16. května

5 Zákon č. 202/2006 Sb. Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2006 Účinnost: 17. května 2006 Zákon č. 203/2006 Sb. Zákon o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů Účinnost: 17. května 2006 Zákon č. 204/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Zákon č. 213/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 18. června 2006 Zákon č. 214/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost: 1. srpna 2006 s výjimkou Zákon č. 216/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost: 22. května 2006 Zákon č. 221/2006 Sb. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) Účinnost: 26. května 2006 s výjimkou Zákon č. 223/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Účinnost: 1. června 2006 s výjimkou Zákon č. 224/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, a zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 26. května

6 Zákon č. 225/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony s výjimkou Zákon č. 226/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů s výjimkou Zákon č. 227/2006 Sb. Zákon o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů Účinnost: 1. června 2006 Zákon č. 229/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 29. května 2006 Zákon č. 232/2006 Sb. Zákon o přijetí úvěru Českou republikou od mezinárodní finanční instituce na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací Účinnost: 31. května 2006 Zákon č. 233/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost: 31. května 2006 Zákon č. 234/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. 6

7 Zákon č. 245/2006 Sb. Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů Účinnost: 31. května 2006 Zákon č. 247/2006 Sb. Zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době Zákon č. 249/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Účinnost: 1. ledna 2007 Rozdělení odštěpením Odštěpení je novou formou rozdělení obchodní společnosti. Rozdělení představuje společně s fůzí, převodem jmění na společníka a změnou právní formy společnosti způsob přeměny obchodní společnosti. Až do novely obchodního zákoníku (dále OBZ) č. 56/2006 Sb. se rozdělení mohlo uskutečnit pouze formou rozdělení se založením nových společností, rozdělení sloučením nebo kombinací obou uvedených forem. S účinností od lze rozdělit společnost rovněž odštěpením se založením nových společností, odštěpením sloučením či kombinací obou těchto forem odštěpení. Na rozdíl od obou ostatních forem rozdělení se při rozdělení odštěpením rozdělovaná společnost ani neruší, ani nezaniká. Jmění původní společnosti se rozdělí a určená jeho část přechází v případě slučování s jinou společností na tuto již existující společnost. Za situace, kdy dochází při odštěpení k založení nové společnosti, přechází vyčleněné jmění na tuto nově vzniklou společnost. Společníci rozdělované společnosti se pak stávají společníky nástupnické společnosti nebo společností. Ustanovení 69c odst. 5 OBZ upřesňuje, které společnosti jsou při odštěpení zúčastněnými společnostmi. Při rozdělení odštěpením sloučením jsou zúčastněnými společnostmi rozdělovaná společnosti i nástupnická společnost. Při rozdělení odštěpením se založením nových společností je zúčastněnou společností pouze rozdělovaná společnost. Zda je společnost zúčastněnou či nezúčastněnou na přeměně podmiňuje některá zvláštní práva, jako např. udělení souhlasu ke zrušení rozhodnutí o přeměně společnosti ( 69 odst. 7 OBZ), podepsání smlouvy o fůzi a dovolání se její neplatnosti ( 92a OBZ) apod. Co se týče povinnosti nechat ocenit svoje jmění, je v případě kapitálových společností (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným) stanoveno, že rozdělovaná společnost nechá ocenit posudkem znalce pouze odštěpovanou část svého jmění, má-li tato část přejít na jedinou nástupnickou společnost. Přechází-li však odštěpovaná část jmění na více nástupnických společností, ocení se v posudku 7

8 znalce odštěpovaná část jmění pro každou jednotlivou nástupnickou společnost samostatně. ( 69c odst. 7 OBZ) V souvislosti se zakotvením nové formy rozdělení mění novela kromě obecných ustanovení i ustanovení o rozdělení akciové společnosti. Pro tyto účely se do obchodního zákonku vkládá nový 220zb a dosavadní 220zb pojednávající o změně právní formy akciové společnosti se přejmenovává na 220zc. Toto nové ustanovení využívá pro regulaci rozdělení zejména odkazy na ustanovení upravující první dvě formy rozdělení. Dále jsou v něm stanovena některá zvláštní pravidla. Zdroj: Zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších změn Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Česká republika do svého právního řádu implementovala směrnici Evropského Parlamentu a Rady č. 2004/48/ES. Tento zákon má zajistit efektivnější ochranu průmyslových práv. Definici průmyslových práv přitom podává Úřad průmyslového vlastnictví: Průmyslovým právem rozumíme ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a v neposlední řadě také konstrukční schémata polovodičových výrobků (tzv. topografie polovodičových výrobků) a další. 2 Zákon stanoví dvě kategorie oprávněných osob. Jsou jimi jednak vlastníci či majitelé průmyslového práva a dále osoby oprávněné užívat tohoto práva. Jako příklad osoby oprávněné zákon uvádí nabyvatele licence a profesní organizaci ochrany práv průmyslového vlastnictví. Kdo je vlastníkem, majitelem či osobou oprávněnou určují zvláštní právní předpisy. Speciální postavení mezi oprávněnými osobami má nabyvatel licence, který může bez souhlasu vlastníka či majitele práva právo vymáhat pouze v případě, že porušení či ohrožení práva oznámil jeho vlastníku či majiteli a ten svá práva nezačal ve lhůtě jednoho měsíce od doručení oznámení vymáhat. Pro všechny oprávněné osoby je zakotveno právo žádat po určitých subjektech, které se nějak podílejí na porušování práv z průmyslového vlastnictví, informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo. Právo na informace je vymahatelné i soudní cestou v řízení o porušení práva. Co se týče konkrétních prostředků vymáhání práv, zákon společně v 4 upravuje žaloby na zdržení se jednání, jímž dochází k porušení nebo ohrožení práva, a na odstranění následků ohrožení nebo porušení průmyslových práv. V 5 je dohromady upravena žaloba na náhradu škody společně s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení a žalobou na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, byla-li zásahem způsobena nemajetková újma. 2 URL: < [citováno ] 8

9 Při rozhodování sporů ze žalob na zdržení se jednání a na odstranění následků ohrožení nebo porušení průmyslových práv jsou zákonem demonstrativně stanovena opatření, jichž se může oprávněná osoba domáhat. Kromě těchto opatření zákon umožňuje oprávněné osobě domáhat se zároveň i práva uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl. Rozsah pasivní legitimace je přitom poměrně široký. Pasivně legitimováni jsou nejenom sami aktivní porušovatelé práv, ale oprávněné osoby se mohou svých práv domáhat rovněž vůči každému, jehož prostředky či služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv. Co se týče žalob na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení či poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, zákon stanoví minimální částku pro výši nároku uplatněného v žalobě. Obecně je tato částka stanovena ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj. Tato částka je snížena na výši jednoho licenčního poplatku v případě, že porušovatel při výkonu činností nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje průmyslová práva. Součástí zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví je i ustanovení o zvláštní působnosti Městského soudu v Praze v těchto věcech. S účinností od se Městský soud v Praze stává soudem prvního stupně ve sporech o nárocích z práv k průmyslovému vlastnictví, dále jako soud prvního stupně rozhoduje o ochranných známkách Společenství a průmyslových vzorech Společenství. Je mu svěřeno i přezkoumávání pravomocných správních rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví. Pro účely soudnictví ve věcech průmyslového vlastnictví se zřizují specializované senáty složené z předsedy a dvou soudců. Zdroje: Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Doporučené odkazy Na tomto místě uvádíme některé webové adresy, které považujeme za zajímavé, důležité či užitečné pro právní praxi: Interaktivní osvětová animace na téma rozvodové řízení Obchodní rejstříky zemí EU Registr živnostenského podnikání 9