Zeměpis České republiky - regiony

Transkript

1 Variace 1 Zeměpis České republiky - regiony Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na

2 1. Regiony ČR Územně správní členění Česka Kraj - územně správní jednotka vyššího řádu. Od roku 2002 se dělí Česká republika na 14 krajů. Orgány státní moci v krajích jsou krajské úřady (vykonávajícím přenesenou působnost státní správy). Hlavou krajů jsou hejtmani; pouze hlavou Prahy je primátor. 1. Hlavní město Praha (A) 2. Středočeský kraj (S) - Praha 3. Jihočeský kraj (C) - České Budějovice 4. Plzeňský kraj (P) - Plzeň 5. Karlovarský kraj (K) - Karlovy Vary 6. Ústecký kraj (U) - Ústí nad Labem 7. Liberecký kraj (L) - Liberec 8. Královéhradecký kraj (H) - Hradec Králové 9. Pardubický kraj (E) - Pardubice 10. Kraj Vysočina (J) - Jihlava 11. Jihomoravský kraj (B) - Brno 12. Olomoucký kraj (M) - Olomouc 13. Zlínský kraj (Z) - Zlín 14. Moravskoslezský kraj (T) - Ostrava Okres - územní správní jednotka středního stupně, vytvářená s přihlédnutím k ekonomickým, politickým a jiným hlediskům (kultura, doprava). Okresy zanikly se vznikem krajů. Obce s rozšířenou působností - vznikly po zániku okresů, tedy po vzniku krajů. Město - sídelní útvar větší než vesnice, který splňuje určité podmínky pro takové označení. Tato kritéria se v každém státě liší; obvykle mezi ně patří populační velikost, podíl ekonomicky aktivních obyvatel pracujících mimo zemědělství, hustota zástavby, úroveň infrastruktury a služeb. Město se vyznačuje intenzivními prostorovými vztahy a tzv. městským způsobem života; obvykle se skládá z centra, z tzv. vnitřního města a z předměstí; administrativně se dělí na městské čtvrti. Podle převládající funkce se rozeznává město průmyslové, obchodní, obslužné, dopravní, lázeňské či polyfunkční. Dolní hranice města bývá obvykle obyvatel, ale stačí i jen několik tisíc obyvatel. Obec - sídelní jednotka tvořená obvykle jedním katastrálním územím. Má vlastní samosprávné orgány a pravomoc rozhodovat 2

3 o místních záležitostech. Podle velikosti a dalších kritérií se obce dělí na vesnice a města. Za socialismu byly slučovány a vytvářely se tzv. střediskové obce. V kapitolách Regiony ČR se zaměříme zejména na turisticky atraktivní oblasti. Vynecháme kraj Plzeňský, a to proto, že Plzeňskému kraji jsme věnovali už zvýšenou pozornost v jednotlivých kapitolách. 2. Hlavní město Praha Praha je hlavní a současně největší město České republiky a 14. největší město Evropské unie. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda, ústřední státní orgány a vrchní soud. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR. Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má zhruba 1,3 milionu obyvatel. Zároveň je Praha také vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s výjimečně vysokou životní úrovní, přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy. Podle statistik Eurostatu je šestým nejbohatším regionem v Evropě. HDP na obyvatele v Praze dosahuje 172 % průměru celé EU (HDP na obyvatele ČR dosahuje pouze 80 %). Sídlí v ní 12 univerzit (vysokých škol univerzitního typu). Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě, je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa, v roce 2007 navštívilo Prahu turistů, což ji činí jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy. V roce 2007 byla na 7. místě nejnavštěvovanějších měst Evropy a na 19. místě nejnavštěvovanějších měst světa. V roce 2011 už byla 6. nejnavštěvovanější město Evropy. Praha jako hlavní město socialistického Československa Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky ( ). V únoru 1948 se chopila moci Komunistická strana Československa. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Na protest proti sovětské okupaci se tam 16. ledna 1969 upálil Jan Palach. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město). Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce. Praha po sametové revoluci Zavedení standardních vztahů se západoevropskými zeměmi otevřelo Prahu turistice jako nikdy předtím. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. 3

4 Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Poklesl rovněž i počet cestujících MHD. Praha je nejrychleji rostoucím místem z hlediska počtu obyvatel v ČR. Je i kulturní metropolí celé ČR. V roce 2000 nesla titul Evropské hlavní město kultury. Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Mezi nejvýznamnější patří samozřejmě Národní divadlo, Národní muzeum na Václavském náměstí, v němž v současné době započala rozsáhlá a nákladná rekonstrukce. Naopak po rekonstrukci bylo v loňském roce otevřeno Národní technické muzeum na Letné. 3. Středočeský kraj Na rozdíl od ostatních krajů nemá Středočeský kraj své sídlo umístěno na vlastním území, ale je jím hlavní město Praha, které má status samostatného kraje. Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší Kraje v Česku. Jeho rozloha ( km 2 ) tvoří téměř 14 % území Česka a je cca 1,9 krát větší než je průměrná rozloha kraje v zemi. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je Brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník. Hospodářství 4

5 Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy metropole celorepublikového významu a středních Čech periferie Prahy je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Podle Asociace krajů České republiky měl Středočeský kraj k 31. říjnu 2011 dluh 3,2 miliardy korun, nejvíce ze všech krajů, přičemž za vlády Davida Ratha došlo k ztrojnásobení dluhu. Doprava Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v Česku pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně tři čtvrtiny její délky procházejí územím kraje. Průmysl Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v Česku je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. Zemědělství Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky. Příroda a historické památky Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je jedním ze dvou adeptů na vyhlášení nového národního parku. Mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. Dalšími přírodně zajímavými oblastmi jsou Brdy, kde byl v roce 2009 vyhlášen přírodní park "Hřebeny", a Džbán. V Brdech byl po dlouhá léta vojenský prostor, který bude v brzké době zrušen. Otevřou se tak další obrovské možnosti pro turistiku i rekreaci. Turisticky zajímavá místa Svatý Jan pod Skalou Přerov nad Labem Karlštejn Křivoklát Koněpruské jeskyně Konopiště Kouřim Kutná Hora Okoř Říčany Poděbrady Sázava (město) Český Šternberk Svatá hora 5

6 Lidice Náměty pro turistiku Jihočeský kraj Poloha Jihočeský kraj se rozkládá částečně v oblasti Šumavy, pokračuje přes Českobudějovickou a Třeboňskou pánev a okrajově se dotýká Českomoravské vrchoviny. Zejména oblast Šumavy je poměrně řídce osídlena s ohledem na to, že zde desítky let existovalo vojenské hraniční pásmo, kde zůstalo jen malé množství domorodců. Mnohé vesnice v hraničním pásmu ze strategických důvodů v 50. až 80. letech minulého století zanikly. Jihočeský kraj byl totiž krajem, který sousedil pouze se státy tehdejšího tzv. Západu. Hranice byla pečlivě střežena a existovala zde už legendární drátěná opona. Povrch Povrch tvoří kromě už zmíněné Šumavy většinou rovinaté plochy, které byly v minulosti hojně využívány k zakládání rybníků a pro tento kraj je tedy právě rybníkářství velmi charakteristické. V nejjižnějších částech Jihočeského kraje se zvedá ještě menší pohoří, a to Novohradské hory. V oblasti jižních Čech leží i nejvyšší hora naší části Šumavy, a to vrchol Plechý - nedaleko Plešného jezera. Směrem ke středním Čechám se pak zvedá mírná Středočeská pahorkatina. Celým územím protéká dost významných českých řek - zejména naše nejdelší řeka Vltava, jejíž jedna větev (Teplá Vltava) pramení v naší části Šumavy. Dalšími jihočeskými řekami jsou pak Lužnice, Otava, Blanice, Malše, Nežárka. Mnoho z těchto řek je vyhledáváno turisty, zejména vodáky. Na Vltavě je i naše největší přehradní nádrž Lipno a také naše největší přehrada s největší vodní elektrárnou. Tou je Orlík. Další jihočeskou přehradou na Vltavě je nádrž Hněvkovice. Byla vybudována jako zásobárna vody pro nedalekou jadernou elektrárnu Temelín. Mezi největší rybníky patří rybník Rožmberk, Horusický rybník, Bezdrev a Svět. Největšími přírodními celky jsou Národní park Šumava, oblast třeboňských rybníků, Novohradské hory a CHKO Blanský les. Zhruba 40 % rozlohy zabírá lesní půda. Životní prostředí je v Jihočeském kraji jen velmi málo narušeno. Obyvatelstvo Hustota zalidnění je zde nejmenší z celé republiky (asi 62 obyvatel/km 2 ), celkově zde žije asi 6 % obyvatelstva ČR. Hustěji zalidněnou oblastí je pouze aglomerace Českých Budějovic. Celkově zde žijí lidé ve velkém množství spíše menších obcí. Nezaměstnanost se zde drží spíše pod celorepublikovým průměrem. Krajským městem jsou České 6

7 Budějovice, kde je mnoho různých menších firem a provozů. Sídlí zde také Jihočeská univerzita. Dalšími významnými městy jsou Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov nebo Prachatice. Průmysl V Českých Budějovicích, Strakonicích a Táboře převažuje z dřívější doby spíše strojírenský průmysl, v Písku, Strakonicích, Třeboni a Táboře najdeme i pozůstatky textilního a oděvního průmyslu. Planá nad Lužnicí je obcí spíše potravinářskou. Zpracovává se zde živočišná produkce z chovu skotu, prasat, drůbeže a ryb. Význam z hlediska celého státu má i mlékárna Madeta a pivovar Budvar v Českých Budějovicích. Částečně se zde najde i průmysl dřevozpracující - papírny ve Větřní, výroba nábytku v Soběslavi nebo známý podnik KOH-I-NOOR v Českých Budějovicích, kde se dělají tužky. Dalšímu většímu rozvoji brání chybějící infrastruktura. V tomto kraji zatím nejsou žádné rychlostní železnice ani dálnice. Krátké úseky ale budoucí stavbu dálnice od Prahy směrem do Rakouska už naznačují. Je zde ale naše největší jaderná elektrárna Temelín. Siluety jejích chladících věží jsou vidět od Boubína na Šumavě až do velkých dálek na opačném konci kraje, a nejen z kraje Jihočeského. Zemědělství Asi 50 % území zahrnuje zemědělská půda, nejúrodnější oblasti jsou kolem Českých Budějovic. V zemědělství zde pracuje stále ještě relativně dost obyvatel. Je to ale tím, že do tohoto rezortu počítáme i drůbežářské a rybářské podniky. Však mnoho z nás zná Vodňanské kuře nebo Třeboňského kapra, že? Chová se zde poměrně dost skotu - v poslední době se více začínají využívat i horské a podhorské pastviny. No a už zmíněné rybníkářství zde má už staletou tradici. Cestovní ruch 7

8 Turisté zde převažují spíše domácí, ačkoliv i mnoho zahraničních turistů zamíří do Českého Krumlova, na zámek Hluboká nad Vltavou, či hrad Zvíkov nebo zámek Orlík. Mezi nimi se mohou dopravit výletním parníkem po Orlické přehradě. Stále více turistů vyhledává šumavské cyklostezky nebo v zimě šumavské lyžařské areály. Některé jsou dnes už propojeny i se sjezdovkami na německé straně Šumavy. Rovinatá krajina kolem rybníků je také hodně v letním období vyhledávána cykloturisty, ale i zájemci o přírodní koupání. Ke koupání láká i Orlická přehrada, kde je mnoho turistických kempů. Na území kraje jsou i památky zapsané pod Unesco, a to jádro Českého Krumlova, či obec Holašovice (selské baroko). Dalšími turisty navštěvovanými hrady a zámky jsou Červená Lhota, Dačice, Jindřichův Hradec, Kozí Hrádek, Kratochvíle, Rožmberk nad Vltavou. Zajímavé je i podívat se na vysoký vrchol Kleť, kam vede lanovka a na vrcholu je jednak velký televizní vysílač, ale také hvězdárna. Turisty lákají i městské památkové rezervace v Českých Budějovicích, Prachaticích, Slavonicích, historickém Táboře nebo Třeboni. Dokumenty ke shlédnutí: Kraj Vysočina Jak už sám název napovídá, Kraj Vysočina se rozkládá z velké části na území Českomoravské vysočiny, neboli vrchoviny. Je to spíše mírnější pohoří, kde žádný kopec nedosahuje takové výšky, na jakou jsme zvyklí z našich pohraničních hor. Samotnou Českomoravskou vrchovinu ale tvoří několik menších samostatných pahorkatin. Těmi asi nejznámějšími jsou Jihlavské vrchy s nejvyšší horou Javořice (837 m. n. m.) a Žďárské vrchy s nejvyšší horou Devět skal (836 m. n. m.). Celý kraj protíná evropské rozvodí, kdy z části kraje je voda odváděna do Labe a z části kraje pak do Dunaje. Kraj Vysočina je zajímavý i tím, že od doby jeho vzniku, což je od doby, kdy byly v naší zemi vytvořeny nové kraje (v roce 2000), už má třetí název. Nejprve se jmenoval Jihlavský kraj, pak kraj Vysočina a dnešní název Kraj Vysočina má až od července

9 Z hlediska našeho území je Kraj Vysočina jako jeden z mála jakýmsi vnitrozemským krajem. Nemá totiž přímo státní hranici s žádným sousedním státem. Pouze na jihu se k rakouským hranicím hodně přibližuje. Podnebí je zde spíše chladnější, až drsnější. Krajina je relativně málo pozměněna lidskou činností, moc zde ani nezasáhla poválečná industrializace naší země. V minulosti nebyla krajina turisty ani moc navštěvována. Krásy místní přírody lidé mnohdy objevují až v dnešní době. Větší průmyslové závody se stavěly jen ve větších městech, kterými je například Žďár nad Sázavou, jinak se místní obyvatelé orientovali spíše na zemědělství. Hlavním městem Kraje Vysočina je Jihlava. Z hlediska obyvatelstva je zde poměrně nízká hustota zalidnění, což je důsledkem místních drsných přírodních podmínek. Převažují spíše menší obce a celkově je zde relativně nižší stupeň urbanizace. I životní úroveň obyvatel je zde nižší, nejsou zde vysoké školy. Rozvojovou osou je hlavně oblast kolem dálnice D1 vedoucí z Prahy do Brna. Ta Kraj Vysočina přímo protíná. S nižší hustotou zalidnění souvisí i menší kriminalita a relativně nižší ceny než je tomu například v krajích směrem západním nebo v Praze. Nezaměstnanost obyvatelstva se drží v kraji lehce pod celostátním průměrem. Největšími sídly jsou Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Pelhřimov, Havlíčkův Brod. Těží se zde hlavně stavební materiály, z hlediska zemědělské výroby se zde pěstovaly hlavně méně náročné zemědělské plodiny - např. brambory. Chová se zde skot, prasata, částečně se pěstují i pícniny a obiloviny. V posledních letech začíná převažovat pěstování řepky olejky. V současné době ale i zde zemědělská výroba upadá, podobně jako v celém našem státě a zaměstnává jen něco málo přes 10 % obyvatelstva. Přitom zemědělské půdy je na území kraje velké množství - cca 60 %. Průmyslových center je zde málo. Byl zde rozšířený obuvnický průmysl v Třebíči. Dnes je ale na útlumu. Obdobné je to se strojírenstvím v Jihlavě, Žďáru nad Sázavou, Třebíči, či Pelhřimově. Textilní průmysl se ještě částečně udržel v Havlíčkově Brodě a v Humpolci. Kraj je poměrně lesnatý, proto se zde objevuje i dřevozpracující průmysl - například v Jihlavě se vyrábějí dřevotřískové desky. Velký význam pro naši energetiku má jaderná elektrárna Dukovany, která byla spuštěna v 80. letech minulého století. V současné době její životnost končí, připravuje se její přestavba a rozsáhlá modernizace. 9

10 Doprava - kromě už zmíněné dálnice D1 zde příliš rozvinutá není. Jedná se pouze o silnice a železnice spíše lokálního významu. Přes Havlíčkův Brod sice kraj protíná železnice z Prahy do Brna, ale s vybudováním I. železničního koridoru se většina dopravy přesouvá spíše na trať Praha - Česká Třebová - Brno. Menší význam z hlediska železniční dopravy má i tzv. spodní tah, kde jezdí přes Jihlavu rychlíky od Brna přes České Budějovice do Plzně a zpět. Z hlediska turistiky je v poslední době oblast objevována hlavně cykloturisty, jinak zde převažuje spíše pěší turistika. Mnohé lidi láká právě nenarušená příroda a celkově i nižší ceny, čímž se stává kraj dostupný pro střední až nižší vrstvu obyvatelstva. Je zde několik chráněných městských památkových rezervací - např. v Jihlavě, Pelhřimově, Telči, či Slavonicích. Jádro města Telč je zapsáno i na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Stejně tak je tam zapsán i kostel na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou. Národní park zde žádný není, ale turisticky zajímavá je zejména oblast CHKO Žďárské vrchy se svým pralesem na Žákově hoře. Navštěvovány jsou i další CHKO, a to Železné hory nebo Jihlavské vrchy. Dokumenty:

11 6. Jihomoravský kraj Rozkládá se v jižní a zčásti i střední Moravě. Patří sem krásné území Valticka, ale i tzv. Dyjský trojúhelník. Jihomoravský kraj není krajem přímo vnitrozemským. Na jihu totiž vytváří státní hranici naší země s Rakouskem - přesněji s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy. Co se povrchu týká, převažuje zde spíše rovina. Částečně sem zasahují výběžky Českomoravské vrchoviny, menší kopce vytvářejí vápenatý Moravský kras a pak také Pálava a Bílé Karpaty. Z hlediska zemědělství je úrodná oblast v okolí řeky Dyje, ale i Moravy a méně pak Sázavy a Svratky, či Svitavy. Jihomoravský kraj patří díky své poloze k našim nejteplejším krajům a teploty zde dosahují nejvyšších hodnot. Je zde i méně srážek, neboť zde působí srážkový stín Českomoravské vrchoviny. Toto pohoří zachycuje z velké části deště, které přinášejí větry vanoucí často od západu nebo i severozápadu. Občas se ale stane, že se sem dostane velká srážková oblačnost okruhem od jihu - přes Alpy, a to může pak způsobit i katastrofální povodně. Typickým příkladem takové situace byly povodně, které Moravu zasáhly v roce Menší srážkové úhrny, a z nich vyplývající nedostatek vody, se řeší budováním umělých vodních nádrží, mezi něž patří Vranovská údolní nádrž, Dalešická údolní nádrž, či nádrž na soutoku řek Svratky a Dyje. Jednou z posledních staveb socialismu v oblasti budování vodních děl se stala soustava třech vodních nádrží na řece Dyji, nesoucí souhrnný název Nové Mlýny. Jejich hloubka vody není příliš velká, dosahuje do deseti metrů, a byla budována s původním záměrem pro postavení mohutných zavlažovacích kanálů v 70. letech 20. století. Původní záměr byl ale po roce 1989 přehodnocen a k další výstavbě už nedošlo. Obyvatelstvo v Jihomoravském kraji dosahuje celostátního průměru - projevuje se i zde tedy nízká porodnost, ale i emigrace. Naopak migrace se zde spíše nízká. Část obyvatelstva se hlásí k moravské národnosti.. Nezaměstnanost je zde lehce nad celostátním průměrem. Hlavním městem Jihomoravského kraje je Brno. Je to město, které je zároveň i druhým největším městem v naší republice. Je v něm šest vysokých škol (Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita a Vysoké učení technické). Je zde mnoho výzkumných ústavů. Brno je významným dopravním uzlem. Vede přes něj naše nejdelší dálnice D1 z Prahy do Ostravy a dále i 1. a 2. tranzitní železniční koridor. Svůj význam má i mezinárodní letiště. V Brně je velké výstaviště, kde se koná mnoho trhů a veletrhů, a to i na mezinárodní úrovni. Veletrhy zde mají velkou tradici, vybudovaly ji zejména v průběhu 20. století legendární Brněnské výstavní veletrhy. 11

12 V Brně sídlí i některé orgány mající celostátní působnost. Jsou jimi Ústavní soud ČR, Nejvyšší soud, či pracoviště ombudsmana ČR. Dalšími významnými centry jsou Znojmo, Břeclav, Hodonín nebo třebas Vyškov. Pro průmysl naší země má význam těžba vápence, v menší míře pak těžba ropy a zemního plynu. Samotné Brno je velkým průmyslovým i strojírenským centrem. Už v minulosti proslulo tradicí několik významných podniků, mezi něž se řadí První brněnská, Zbrojovka, Zetor. Brno bylo vždy i centrem oděvního průmyslu se svým velkým podnikem Kras Brno. Zemědělství je soustředěno hlavně v Dyjsko-svrateckém a Dolnomoravském úvalu. Jsou zde nejúrodnější černozemě a nivní půdy. Pěstuje se zde kukuřice, pšenice, ječmen, cukrovka, zelenina - zejména okurky, ale i ovoce - meruňky, broskve, jahody nebo i hroznové víno. Oblast blížící se k Českomoravské vrchovině je charakteristická spíše hnědozeměmi; na nich se pak pěstují méně náročné plodiny, kterými jsou pícniny, řepka, mnohé se také využívají pro chov dobytka. Oblast jižní Moravy je hodně vyhledávána i turisty, a to nejen českými. Přitahuje je sem vinařská oblast v okolí Mikulova, Valtic nebo Pálavy, proslulá útulnými vinnými sklípky. Mnohé láká i Moravský kras se svými velkými krápníkovými jeskyněmi, propastí Macochou a podzemní říčkou Punkva. Plavba po ní je opravdovskou atrakcí. Turisty často navštěvovanými místy jsou dále lokality Slavkova, Lednicko-valtického areálu (zapsán v kulturním dědictví UNESCO). Na tomto seznamu je zapsána i brněnská vila Tugendhat, která se do historie zapsala i tím, že zde v roce 1992 proběhla významná schůzka mezi tehdejšími národními premiéry Klausem a Mečiarem a bylo zde dohodnuto rozdělení Československa. Turisté rádi navštěvují i Znojmo, pověstné historickým podzemím, nebo Strážnici, známou svými už legendárními hudebními festivaly. Dokumenty: Zlínský kraj Zlínský kraj se rozkládá na území spíše východní Moravy. 12

13 Hlavním městem je Zlín. Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m. n. m.). Na ně navazují Javorníky a posléze nejvyšší Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšší bod - Lysá hora - už ovšem leží na území sousedního Moravskoslezského kraje. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m. n. m.). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek. Z hlediska obyvatelstva je zde dost věřících obyvatel, s tím jsou spojena i různá poutní místa na Valašsku, Slovácku i Hané. Mezi velká sídla patří Zlín, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kroměříž, či Uherské Hradiště. Město Zlín bylo za komunistického režimu přejmenováno na město Gottwaldov. Ekonomicky se tato oblast začala rozvíjet více až na přelomu 19. a 20. století. Je už hodně blízko ke Slovensku a to samo je typické tím, že velká industrializace zde proběhla až po 2. světové válce. Zemědělství zde využívá spíše pastevectví, neboť hornatá půda je dost nekvalitní. Pro pěstování zemědělských plodin se hodí pouze oblasti úrodných nížin v moravských úvalech. Pěstuje se zde ovoce, vinná réva, obilí, cukrová řepa, pícniny; chová se skot, ovce, a to hlavně na Valašsku. Mléko se pak zpracovává ve známé mlékárně Kunín (ta už je ale v Moravskoslezském kraji). Průmysl je zde rozšířen zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu tomu jen napomáhá. Nezaměstnanost zde dosahuje celostátního průměru. Zlín je známý svou proslulou výrobou obuvi. Už v době První republiky zde fungovaly proslulé Baťovy závody. S obuvnictvím souvisela i nutná podpora formou strojírenské výroby. Kraj je též proslulý výrobou malých letadel (Kunovice, Otrokovice) nebo výrobou zbraní v Uherském Brodu. Vsetín se zase vyznačuje výrobou strojů a nářadí, Rožnov pod Radhoštěm pak výrobou autodílů. Otrokovice se vyznačují hlavně gumárenským průmyslem. Vyrábějí se zde známé pneumatiky Barum - Continental. S gumárenským průmyslem pak souvisí i průmysl chemický, který je soustředěn hlavně ve Valašském Meziříčí, Chropyni, Zubří nebo Napajedlech. Velký závod na výrobu plastů má název Fatra. V Rožnově pod Radhoštěm se vyrábějí hlavně elektronické součástky, 13

14 vyráběly se zde ještě do nedávna i televizory značky Tesla. Hodně je zde rozšířena výroba polovodičů. V Koryčanech se vyrábí nábytek. Z hlediska dopravy je trochu nevýhodná poloha Zlína mimo důležité silniční a železniční trasy. Dálnice D1 v úseku Brno - Ostrava není ještě zcela dokončena. Jakmile se tak stane, bude částečně procházet i Zlínským krajem a samotný Zlín bude k ní připojen rychlostní komunikací. Velmi vytížená je v současné době spojka mezi Zlínem a Uherským Hradištěm. Turisté ve Zlínském kraji rádi navštěvují Kroměříž, pověstnou svými zámeckými parky a zahradami. Jsou zapsány na seznamu památek UNESCO. Zajímavostí je, že právě v Kroměříži se inspirovali i stavitelé při rekonstrukci městských sadů v Plzni. Využívány jsou pro rekreaci hodně i hornaté oblasti Beskyd, Bílých Karpat, Chřibů. Známý je zámek Buchlov, či Buchlovice. Mnoho turistů, a nejen z naší republiky, míří i do známých lázní Luhačovice. Jsou to čtvrté největší lázně v naší republice. Léčí se zde hlavně problémy s dýchacím nebo trávicím ústrojím. Dokumenty ke shlédnutí: Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj se rozkládá na území severní Moravy a v části Českého Slezska. Co se státních hranic týká, tak sousedí tento kraj s Polskem a se Slovenskem. Povrch vytváří rozhraní mezi Českým masívem a západními Karpaty. Na území Moravskoslezského kraje se, podobně jako na většině dalších našich krajů, nacházejí pohraniční hory. Zde jsou jimi Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd, 14

15 dále Moravskoslezské Beskydy, zasahující i do Zlínského kraje, s nejvyšší horou Lysá hora. Okolí Ostravy osidluje Ostravskou pánev. Hlavní moravskoslezskou řekou je Odra, která odvádí vodu do Baltského moře. Vzhledem k tomu, že většinou na našem území vanou západní větry, které s sebou přinášejí hodně vláhy, působí Beskydy jako bariéra v jejich postupu a vzniká tedy v této oblasti místo, kde je poměrně hodně srážek - až mm ročně. Z hlediska obyvatelstva patří kraj mezi hodně hustě osídlené, z pohledu naší země se jedná o nejlidnatější kraj ČR. Je zde i poměrně pestré národnostní složení. Kromě Čechů a osob hlásících se k národnosti moravské, jsou zde Poláci, Slováci, Slezané i Romové. Přesto, že je kraj hodně zalidněn, dochází i zde k velkému úbytku obyvatelstva, a to vlivem nízké porodnosti a emigrace. Je zde obrovská míra nezaměstnanosti, dosahující až 16 % - vzhledem k velké hustotě obyvatelstva a zároveň nižší nabídce pracovních příležitostí. V kraji je totiž z dřívější doby mnoho velkých hutních a těžebných podniků, které jsou dnes dost v útlumu. Osídlena je nejvíce oblast Ostravy, Karviné a Havířova. Jedná se o místa, kde vždy byly hodně rozvinuty černouhelné doly. Ostrava je třetím největším městem v naší republice. Jsou zde významné vysoké školy, kterými jsou Vysoká škola báňská, Technická univerzita a Ostravská univerzita. Dalšími významnými městy jsou Frýdek-Místek, Opava, Třinec, Orlová, Český Těšín, Bohumín a Havířov. Právě Havířov je město charakteristické stavbami, které spadají ryze do období socialismu. Většina pracujících obyvatel je zaměstnána v průmyslu - jejich zastoupení představuje asi 50 %. V kraji jsou některé velké tepelné elektrárny - Dětmarovice. Většina průmyslu, jehož největší rozvoj začal od 19. století, je postavena na těžbě a zpracování černého uhlí. Velký význam mají Vítkovické železárny (Nová huť - dnešní ArcelorMittal), Třinecké železárny, Válcovny plechu, Železárny a drátovny. Je zde rozšířen i průmysl strojírenský - výroba automobilů v Tatře Kopřivnice, ale dnes hlavně montáže automobilů Hyundai v Nošovicích. Vagóny se vyrábějí ve Studénce. Pro naše město, tedy pro Plzeň, je zajímavé i město Krnov, se svými Krnovskými opravnami a strojírnami. Zde se provádějí modernizace tramvají, které v Plzni jezdí. Velké prohlídky a těžká údržba některých plzeňských tramvají zase probíhá v Ostravě Martinově. Jsou zde ale i jiná odvětví průmyslu. Významná je výroba léčiv v Opavě, elektrotechnický průmysl ve Frenštátu pod Radhoštěm, potravinářský průmysl je samozřejmě v Ostravě (masokombinát), v Nošovicích (pivovar 15

16 Radegast, jehož vlastníkem je Plzeňský Prazdroj), v Kuníně (mlékárna); zpracovává se zde hlavně mléko z horských pastvin Valašska. Jsou zde ale i další průmyslová odvětví, kterými jsou textilní průmysl v Příboru, Frýdku- Místku, či Novém Jičíně, kde se dělají klobouky. Zajímavý je i podnik na výrobu varhan v Krnově. Doprava se postupem času rozvíjí. V současné době se dokončují stavby III. tranzitního železničního koridoru, který vede z Mostů u Jablunkova, přes Ostravu, směrem dále na Českou Třebovou, Pardubice, Prahu, Plzeň do Chebu. Dokončuje se také dálnice, která byla nedávno přejmenována na dálnici D1 a spojuje tak Ostravu přes Brno s Prahou. Tím se výrazně otevřely další možnosti pro rozvoj podniků a v důsledku toho i snížení nezaměstnanosti. Pro dopravu má význam i letiště v Ostravě Mošnově. Turisty jsou nejvíce vyhledávány horské oblasti Jeseníků a Beskyd, a to i v létě i v zimě. Na Pradědu jsou lyžařské areály, kde se většinou sníh udrží nejdéle a lyžovat se zde dá i v pokročilých jarních měsících. V některých městech jsou chráněné městské památkové rezervace - např. ve Štramberku, Příboru, či Novém Jičíně. Dokumenty ke shlédnutí: Olomoucký kraj Olomoucký kraj zabírá oblast střední a severozápadní části Moravy. Státní hranici, jak je vidět z obrázku, má pouze v malé části s Polskem. V Olomouckém kraji najdeme pohoří Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd. Ta je pátá nejvyšší hora v naší republice a je hraniční horou mezi krajem Olomouckým a Moravskoslezským. Ze Zlínského kraje sem zasahuje Hornomoravský úval, v dolní části kraje jsou pak nížiny Hané. Na území Olomouckého kraje najdeme i naši nejhlubší propast. Jmenuje se Hranická propast a její nadmořská výška je -274,5 m. n. m. Krajem protékají dvě velké řeky, a to Morava (odvádí vodu do Dunaje a tedy do Černého moře) a Odra (odvádí vodu do Polska a tedy do Baltského moře). Obyvatelstvo, podobně jako v dalších krajích naší republiky, podléhá úbytku, nezaměstnanost je zde nad celostátním průměrem a dosahuje asi 12 %. Hlavním městem kraje je Olomouc. 16

17 Město je zároveň průmyslovým a obslužným centrem, ale i univerzitním městem. Sídlí zde Univerzita Palackého (Cyrilometodějská teologická fakulta, Lékařská fakulta, Přírodovědecká fakulta, Filozofická fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta tělesné kultury, Právnická fakulta) a také soukromá Moravská vysoká škola. V Olomouci sídlí i některé instituce s celostátní působností - Vrchní soud, Vrchní státní zastupitelství, Velitelství společných sil Armády České republiky. Do Olomouckého kraje zasahují z kraje Jihomoravského oblasti s velkým výskytem vápence. Ten se těží hlavně u Hranic na Moravě a Zábřehu na Moravě. Průmysl zde najdeme, jako téměř všude, potravinářský (značky Milo, Olma - v Olomouci), strojírenský (domácí spotřebiče a Sigma Olomouc - čerpací technika; Přerov), chemický a optický v Přerově (fotoaparáty), oděvní v Prostějově - ten je však na útlumu, průmysl zabývající se jemnou mechanikou ve Šternberku (hodinky), elektronikou a elektrotechnikou jsou známé Mohelnice a Hranice na Moravě. V Hranicích na Moravě je rozvinut i stavební průmysl (cementárna, výrobna střešních krytin). Ustupující textilní průmysl najdeme ještě i v Šumperku a v Jeseníku. V Jeseníku je v menší míře zastoupen i těžební průmysl. V nížinách - hlavně v jižní části kraje - jsou hnědozemě i černozemě, které se využívají k pěstování teplomilných plodin (obilniny, cukrovka, chmel, ovoce). Pro zemědělství je významná hlavně úrodná oblast Hané, kde se pěstuje pšenice, sladovnický ječmen i cukrovka. Doprava je v horských oblastech kraje spíše ve špatném stavu (zanedbané železnice), na druhou stranu se ale Olomouc a Přerov vyskytují už na zrekonstruovaných úsecích tranzitních železničních koridorů. Tato města jsou tedy velmi významnými železničními uzly. Olomouckým krajem prochází i dálnice D1 ve směru od Brna do Ostravy a na ni navazují různé rychlostní silnice. Turisté vyhledávají pro rekreaci hlavně oblast Jeseníků. Navštěvovány - i zahraničními turisty - jsou lázně Jeseník, dále města Lipová, zámek Velké Losiny, město Hranice na Moravě, či Svatý Kopeček u Olomouce. Je zde i několik městských památkových rezervací - patří mezi ně historické jádro Olomouce, Lipníku nad Bečvou a do seznamu kulturního dědictví UNESCO je zapsán i barokní sloup v Olomouci. Dokumenty ke shlédnutí: 17

18 Pardubický kraj Svou polohou se Pardubický kraj rozkládá na východě Čech. Hlavním krajským městem jsou Pardubice. Povrch oblasti tvoří hlavně Východočeská tabule a Svitavská pahorkatina, dále sem pak zasahuje masív Králického Sněžníku, oblast Orlických hor, ale Železných hor a Žďárských vrchů.. Jižní oblast kraje tedy tvoří Českomoravská vrchovina. Krajem protéká řeka Labe - můžeme ji spatřit přímo v hlavním městě kraje, tedy v Pardubicích. Dalšími významnými řekami jsou Chrudimka a Svitava. Z hlediska zastoupení obyvatelstvem je nejvíce osídlena oblast Polabí a dále velká sídla, kterými jsou Pardubice, Chrudim, Svitavy nebo Ústí nad Orlicí. V kraji se těží různé stavební suroviny. Jsou zde dvě velké tepelné elektrárny - Chvaletice a Opatovice. Elektrárna ve Chvaleticích pochází ze 70. let minulého století a byla významná i tím, že sem byla vybudována labská vodní cesta - řeka Labe byla splavněna a hnědé uhlí ze severu Čech se dopravovalo vlakem do Lovosic a odtud po Labi do Chvaletic. 18

19 Protože se ale objevovaly problémy s dopravou - hlavně v zimních měsících, byla později tato lodní doprava zrušena a nyní se uhlí do elektrárny dopravuje po železnici. Průmyslová výroba v kraji je založena na textilním průmyslu, který je hlavně v Ústí nad Orlicí, Svitavách, Moravské Třebové nebo v Litomyšli, dále na strojírenském průmyslu v Pardubicích (výroba mlýnských strojů), Ústí nad Orlicí, Svitavách, Chrudimi, Vysokém Mýtě (výroba autobusů), či v Chocni. V kraji je rozvinut i chemický průmysl - zejména v Pardubicích (rafinérie Paramo nebo výroba výbušnin v podniku Synthesia v Semtíně, což je dnes část Pardubic). V Pardubicích je historicky známý i potravinářský průmysl - proslulá je výroba perníku. V různých městech Pardubického kraje je zastoupen i elektrotechnický průmysl. Mezi tato města patří Pardubice, Přelouč, Lanškroun nebo Hlinsko. Zemědělství využívá hlavně teplé nížiny v Polabí, kde převažují hnědozemě a nivní půdy. Pěstuje se zde cukrová řepa, obilí, ale i ovoce. V teplých oblastech na Svitavsku, Podorlicku, či Chrudimsku se pěstují měně náročné obiloviny, brambory, pícniny, v poslední době hodně rozšířená řepka olejka, ale chová se zde i skot a prasata. Pardubickým krajem vede I. a III. tranzitní železniční koridor, mezinárodní rychlíky a expresy tak projíždějí ve směru západ - východ i ve směru sever - jih přímo Pardubicemi, kde také všechny zastavují. Pardubice a Česká Třebová jsou významné železniční uzly. Krajem ale nevede žádná dálnice, pouze dálnice z Prahy do Hradce Králové se táhne po krátké severní hranici kraje. V budoucnu by ale přes kraj měla vést dálnice spojující Hradec Králové s Olomoucí. 19

20 Turisté rádi navštěvují hlavně Orlické hory nebo i Železné hory, pro koupání je vhodná i Sečská nádrž. Částečně sem zasahuje i CHKO Žďárské vrchy, které jsou také hlavně v poslední době dost vyhledávány. V některých městech jsou městské památkové rezervace - např. v Pardubicích, Litomyšli nebo Moravské Třebové. Zámek v Litomyšli je zapsán i na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Dokumenty ke shlédnutí: Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj se rozkládá na severovýchodě Čech. Kraj má poměrně dlouhou státní hranici se sousedním Polskem - Dolnoslezským vojvodstvím. Zasahuje sem křídová tabule Polabí. Podobně jako ve většině našich krajů, tak i v kraji Královéhradeckém najdeme pohraniční hory. Jsou jimi Krkonoše a Orlické hory. Hlavní řekou, která zde pramení a kraj protíná, je Labe. Na samotném území se vyskytují poměrně značné výškové rozdíly., což způsobuje i značné klimatické rozdíly mezi Polabím a hornatými oblastmi. 20

21 Kraj z hlediska obyvatelstva nějak extrémně osídlen není. Žije zde asi 5 % obyvatelstva celé České republiky. Nejvíce osídlené jsou nížiny Polabí, nejméně samozřejmě oblasti horské. Obyvatelé jsou většinou soustředěni spíše v menších městech - řádově do 10 tisíc obyvatel. V kraji žije poměrně velké procento starších obyvatel - věkově nad 65 let. Nezaměstnanost je zde lehce pod celostátním průměrem. Hlavním městem kraje je Hradec Králové. Je zároveň i největším sídlem. Hradec Králové je i univerzitním městem. Je zde Univerzita Hradec Králové, některé fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity obrany. Dalšími velkými sídly jsou Trutnov, Náchod, Jičín, Rychnov nad Kněžnou. Poměrně velká jsou i sídla rekreačního a lázeňského významu - Janské Lázně, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Částečně se v kraji těží nerostné suroviny, dříve se v okolí Žacléře těžilo černé uhlí, ale tato těžba už byla ukončena. Sídlí zde některé firmy, známé po celé republice - někdy i v zahraničí; např. Petrof, Texlen, Tiba, Kara, FAB. Tepelná elektrárna je v Poříčí. Zemědělství je rozvinuto spíše v nížině Polabí - jsou zde hlavně hnědozemě, na nichž se pěstuje řepa a pšenice. V podhůří hor se pak chová skot i prasata a pěstují se zde pícniny a nenáročné obiloviny. Průmysl je zde historicky textilní - Kara Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Náchod, Broumov, Dobruška, či výroba krajek ve Vamberku. Leckde najdeme i průmysl strojírenský - v Hradci Králové výroba motorů, převodovek, zařízení pro potravinářský a chemický průmysl, piana Petrof, či známá firma Foma vyrábějící fotomateriál. Menší strojírenské závody jsou v Jičíně, Vrchlabí, Broumově, Novém Městě nad Metují. Ve Vrchlabí je pobočný závod mladoboleslavské automobilky. Dřevozpracující průmysl je v Jablonném nad Orlicí, gumárenský průmysl pak v Náchodě. Doprava je v kraji poměrně nedostatečně rozvinutá. Do Hradce Králové sice vede z Prahy dálnice D11, další rychlostní komunikace však scházejí, ačkoliv doprava do Polska je přes kraj dost frekventovaná. Stejně tak krajem nevede žádný tranzitní železniční koridor. Turisté vyhledávají hlavně horské oblasti v Krkonoších nebo v Orlických horách. V Krkonoších je náš historicky nejstarší národní park (KRNAP) a jsou hodně využívány hlavně v zimě. V současné době je v rozsáhlé rekonstrukci lanovka na nejvyšší naši horu - na Sněžku. Po dokončení její modernizace bude nahrazena původní lanovka sedačková lanovkou s menšími kabinkami. 21

22 Velmi zajímavými partiemi pro turisty jsou i skalní města v Českém ráji, či památné Ratibořice se svým údolím známým z románu Boženy Němcové Babička. Zajímavé zámky jsou v Rozkoši, Novém Městě nad Metují, známý je i Kuks, Josefov, Dobrošov a Opočno. Turisty přitahují i Adršpašské skály v Broumovsku. V Královéhradeckém kraji jsou i známé hrady Trosky nebo Kost. Městské památkové rezervace jsou v Jičíně, Novém Městě nad Metují, Josefově i v samotném Hradci Králové. Dokumenty ke shlédnutí: Liberecký kraj 22

23 Liberecký kraj se rozkládá na samém severu Čech. Sousedí s německou spolkovou zemí Sasko a Dolnoslezským vojvodstvím v Polsku. Povrch Libereckého kraje tvoří Český masiv a poměrně členitý reliéf Lužických a Jizerských hor. Zasahují sem i Krkonoše. Část pohraničních hor tvoří i Ještědsko-kozákovský hřbet a Frýdlantská pahorkatina. Směrem jižním se zase rozkládá Jičínská pahorkatina. Významnými řekami, které krajem protékají, jsou Jizera a Ploučnice. Na území kraje je i několik vodních nádrží - Bedřichov, Josefův Důl a hlavně známé Máchovo jezero. Je zde několik zajímavých velkoplošných chráněných území. Životní prostředí je zde zatížené hlavně v problémových oblastech bývalého vojenského prostoru Ralsko na Českolipsku a v prostorech bývalého prostoru, kde se těžil uran, tedy mezi Stráží pod Ralskem a Mimoní. Obyvatelstvo v kraji prodělalo ve 2. polovině 20. století výrazné změny ve složení, vyplývající zejména z problémových příhraničních oblastí u německé hranice (Sudety). Velkými sídly jsou samozřejmě krajské město Liberec, dále Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Semily, Turnov. Samotný Liberec leží na úpatí Ještědskokozákovského hřbetu a je důležitým kulturně-společenským, obchodním, ale i výstavním centrem. V minulosti se zde konaly proslulé každoroční Liberecké výstavní trhy. V současné době je univerzitním městem. Je zde Technická univerzita. 23

24 Ekonomicky měl v kraji vždy největší význam spotřební průmysl - zejména sklářský a hlavně textilní. Pro průmysl mají rozhodující význam aglomerace Liberce a Jablonce nad Nisou. V Liberci je rozvinut strojírenský průmysl - specializuje se na výrobu přístrojů, řídících systémů, textilních strojů a automobilových dílů. Sklářstvím je proslulý Nový Bor, Železný Brod, Kamenický Šenov a Harrachov. Textilní průmysl patří hlavně k Liberci, kde se vyrábějí vlněné látky, bytový textil a v nedalekých Vratislavicích nad Nisou pak koberce (v minulosti proslulá česká značka Kovral). Varnsdorf je historicky známý značkou Elite - výroba punčoch a punčochových kalhot. Celý kraj je pak historicky proslulý výrobou bižuterie, jejíž hlavním centrem byl vždy Jablonec nad Nisou. V tomto městě byla i známá automobilka LIAZ, která se v současné době přeorientovala na výrobu autobrzd. V České Lípě se vyrábějí železniční nákladní vagony a dále pak dílenské a elektrické nářadí a autobaterie. V Hrádku nad Nisou se zhotovují zejména výrobky zdravotnického a spotřebního zboží z přírodního latexu. Známými firmami v kraji jsou Crystalex, Bižuterie a Česká mincovna. Od 90. let se v kraji rozšířilo zaměření na výrobu automobilových dílů. Souvisí to hlavně s krátkou vzdálenosti do mladoboleslavské automobilky a jejích filiálek - např. ve Vrchlabí. Zemědělství má v kraji poměrně malý význam s ohledem na drsnější horské podnebí, umocněné navíc polohou kraje na samém severu Čech. Proto je zde také asi nejmenší podíl zemědělské půdy a samotné zemědělství zaměstnává pouze asi 2 % obyvatel. Doprava v kraji dost zaostává za současnými požadavky. Jedinou významnější komunikací je spojení Liberce s Prahou novou rychlostní komunikací.. Ve směru do Německa a do Polska ale kvalitní spojení pro tranzitní dopravu chybí. Kuriozitou a zároveň i zajímavostí pro turisty je tramvajová trať vedoucí z Liberce do Jablonce nad Nisou. Je jednokolejná a má užší rozchod kolejí. Ten se v minulosti používal i v ulicích Liberce. S rekonstrukcemi se ale tratě předělávají na rozchod standardní. Kraj je poměrně hodně vyhledáván turisty. V zimě lákají hlavně Krkonoše, ale i Jizerské hory nebo Ještědský hřbet. V Jizerských horách se každoročně koná závod v běhu na lyžích - Jizerská padesátka. Známými zimními středisky jsou Bedřichov, Harrachov i sportovní areál na Ještědu, kde se před několika lety konal i 24