Teoretické a praktické úspory tepla panelových domů po jejich zateplení 1. část

Transkript

1 Tortické a praktické úspory tpla panlových domů po jjich zatplní 1. část Miloš Bajgar Autor s v dvoudílném příspěvku zamýšlí nad skutčnými přínosy zatplní panlových objktů. Tnto první díl j věnován analýz tortických, na papíř vlmi dobř vypadajících procntních úspor a praktických, ktré zřjmě vyvolají řadu diskuzí. icméně z této analýzy jasně vyplývá, ž prosté (bz dalších návazností na otopnou soustavu) zatplní objktu má fkt vlmi sporný, z konomického hldiska až ngativní, pokud byly zatplním sldovány pouz úspory tpla. Paradoxně tak hlavní přínos spočívá v opravě obvodového pláště, stavbních výplní a v sttickém fktu. V dalším díl bud věnována pozornost návrhu směšovacího uzlu po zatplní objktu. Úvod Rcnznt: Jiří Doubrava jako např. cigartový kouř, při ktrém s požadovaná výměna vzduchu, a tím i tplná ztráta větráním, zvyšuj přibližně na dvojnásobk. Poměr mzi tplnými ztrátami přd a po zatplní objktu bývá označován jako procntní úspora roční spotřby tpla. Jak uvidím dál, nní tomu tak. Roční spotřba tpla na vytápění závisí kromě nových tplných ztrát po zatplní domu jště na výpočtové a průměrné vnkovní tplotě, počtu dnostupňů, počtu provozních hodin vytápění za dn a zjména na průměrné tplotě vnitřního vzduchu, na ktrý j objkt vytápěn. Zatímco hodnoty výpočtové i průměrná vnkovní tplota, počt dnostupňů a doba vytápění zůstávají přibližně stjné, vnitřní tplota v vytápěném prostoru s po zatplní objktu výrazně zvýší. To v případě, ž tplota otopné vody zůstan stjná jako přd zatplním. Kolm zatplování panlových domů xistuj množství pověr, pokud s týč očkávaných úspor tpla a doby návratnosti vložných prostřdků. Tortická úspora v spotřbě tpla vychází z podílu tplných ztrát po zatplní objktu k stavu přd jho zatplním. Skutčná úspora tpla vychází z podílu fakturovaného množství tpla po zatplní objktu k stavu přd jho zatplním. I když takové porovnání nní úplně přsné z důvodu jiné vnitřní tploty, na ktrou j a byl objkt vytápěn, a jiného počtu dnostupňů v srovnávacím období, lz dokázat, ž mzi snížním tplných ztrát a snížním spotřby tpla nlz klást rovnítko. Aby bylo možné zjistit rozdíl mzi tortickou a skutčnou úsporou spotřby tpla, byl pro porovnání zvoln konkrétní typ panlového domu Larsn- ilsn o dvou skcích. V domě j clkm 6 bytů a 155 bydlících osob. Tplná izolac panlových domů byla původně v tloušťc 5 cm, později s začaly stavět domy s tloušťkou tplné izolac 8 cm. Má smysl zatplovat oba typy domů, nbo jn tn s mnší tloušťkou tplné izolac? Obr. 1 Pohld na sldovaný objkt Obr. Půdorys typického podlaží Součinitlé prostupu tpla obvodových konstrukcí, gomtrická a tplotní charaktristika objktu jsou přdpokladm pro stanovní původních a nových tplných ztrát prostupm panlového domu. Tplné ztráty větráním s na rozdíl od tplných ztrát prostupm nmění s tloušťkou tplné izolac. Zůstávají stál stjné, mění s al poměr tplné ztráty větráním k tplné ztrátě prostupm. Zatímco u nzatplného objktu j tnto poměr vždy mnší jak 1, u zatplného j tnto poměr obrácný a tdy větší jak 1. Proto byla otázc bytového větrání věnována zvýšná pozornost. uvažuj s přitom s prostou výměnou vzduchu za hodinu, často diskutabilní, al s koncntracmi CO črstvého a vydchovaného vzduchu, jho množstvím a hyginicky přijatlnou horní mzí této koncntrac. Výsldná hodnota potřbného množství větracího vzduchu j porovnána s čistým objmm zóny, tdy objmm budovy bz vnějších a vnitřních konstrukcí. Výsldná hodnota výměny vzduchu platí v případě, ž do bytového prostoru nvstupuj jiná škodlivina, Bz možnosti snížit dodávku tpla do objktu snížním tploty otopné vody j dosažitlná úspora tpla problmatická. Přibližně s uvádí, ž zvýšní vnitřní tploty o 1 K znamná zvýšní spotřby tpla o víc jak 6 %. Má-li s snížit tplota otopné vody na vstupu do objktu, což j nutnou podmínkou pro snížní spotřby tpla, musí s navrhnout směšovací stanic. Jak uvidím, ani návrh směšovací stanic nní bz problému. Do sídliště j dodávána otopná voda kvitrmně rgulovaná na tplotu o něco vyšší, nž vyhovuj njvzdálnějšímu, jště nzatplnému objktu. Znamná to, ž objkty bližší zdroji tpla mohou být přtápěny a zcla určitě jsou pak přtápěny objkty zatplné, pokud njsou vybavny směšovací stanicí schopnou na změny vyvolané zatplním ragovat odpovídajícím způsobm. a tomto místě s tdy zcla zákonitě objvuj otázka, zda můž být směšovací stanic nfunkční, rspktiv nsprávně funkční. Odpověď zní ano, můž. Lz odhadnout, ž takových stanic můž být vlké množství, jak bud ukázáno dál. Hlavní příčinou nsprávně funkčních směšovacích stanic j skutčnost, ž nní známa hodnota dispozičního tlaku na patě zásobovaného objktu. Běžné důvody: a vstupním potrubí otopné vody chybí manomtry nbo jsou poškozné. Chybí vypouštěcí kohouty, na ktrých by s dala tlaková difrnc změřit nbo j vypouštěcí kohout jn jdn. Pokud jsou vypouštěcí kohouty na přívodním i zpětném potrubí, pak 6 5/011

2 projktantovi obvykl chybí měřidlo, ktrým by s dala tlaková difrnc změřit. a údaj od dodavatl tpla s spolhnout nlz. Obvykl nám sdělí tlak 6 bar (!), v lpším případě minimálně 40 kpa, nbo rozmzí tlakové difrnc 40 až 110 kpa. Tyto, svým způsobm tabulkové, údaj nlz použít pro odpovědný tchnický návrh směšovací stanic. V praxi bylo mnohokrát ověřno, ž skutčnost j jiná a hodnoty s dynamicky mění. Gomtrická charaktristika panlového domu Vybraný panlový dům popisují gomtrické paramtry podl tabulky 1: Tab. 1 Gomtrická charaktristika objktu Půdorysná plocha objktu m 557 Konstrukční výška podlaží m,8 Počt podlaží 8 Výška objktu m,4 Objm objktu (V) m Objm zóny pro větrání m Objm zóny pro větrání j spočtn z clkového objmu domu s odčtním vnějších i vnitřních konstrukcí. Tplotní charaktristika panlového domu Tplotní paramtry, výpočtové tploty vnkovního a vnitřního prostřdí jsou v tab.. Tab. Tplotní charaktristika objktu Vnitřní výpočtová tplota C 0 Tplota v sutrénu C 15 Vnkovní výpočtová tplota C 1 Výpočtový rozdíl tplot vnějších konstrukcí K 3 Rozdíl tplot v sutrénu K 5 Tplně tchnické paramtry součinitlé prostupu tpla konstrukcí Obr. 3 Paramtry průčlních panlů přd a po tplně-tchnické rvizi Původní obvodový plášť zvolného panlového domu j v průčlí nnosný, v štítch nosný, clostěnový žlzobtonový. Přd tplně-tchnickou rvizí v roc 1979 s průčlní panly skládaly z 150 mm žlzobtonu, 50 mm tplné izolac a dalších 60 mm žlzobtonu. Po rvizi došlo k úpravě na 150 mm žlzobtonu + 80 mm tplné izolac + 60 mm žlzobtonu. Pro zatplní domu s uvažuj s přidáním vrstvy tplné izolac tloušťky 100 mm k popsané konstrukci. Hodnoty tplných odporů jdnotlivých vrstv obvodového pláště přd a po zatplní, tplné odpory konstrukcí a součinitlé prostupu tpla U pro dodatčnou tplnou izolaci v tloušťc 100 mm jsou uvdny v tabulc 3. Tab. 3 Tplně-tchnické vlastnosti pláště Přstup Žlzobton (1,1) Pol. (0,043) Rc U [m K/W] [W/m K] 0,1685 0,1 1,5 1,5 0,7 0,1685 0,1 3,85 3,85 0,6 0,1685 0,1,, 0,50 0,1685 0,1 4,55 4,55 0, Ostatní hodnoty U (okna, dvř, střcha, podlaha) v původním provdní a po zatplní jsou v tabulc 4. Tab. 4 Součinitlé prostupu tpla U přd a po zatplní Okna,8 1,3 Dvř 4 1,6 Střcha 0,3 0, Podlaha do sutrénu 1,0 1,0 Požadavky na bytové větrání Hlavní škodlivinou u bytového větrání j oxid uhlíku CO. Koncntrac CO s udává buď v %, nbo v jdnotkách PPM (Parts pr milion částic v milionu), ktré jsou větší. Koncntrac této škodliviny v vnkovním vzduchu, vydchovaném vzduchu a hyginicky přijatlnými hodnotami pro intriér jsou v tabulc 5. Tabulka j doplněna množstvím vydchovaného vzduchu pro průměrnou, v klidu sdící osobu. Tab. 5 Koncntrac CO % ppm Vnkovní vzduch k 0, Vydchovaný vzduch k d Přijatlná horní mz k max 0, Vydchovaný vzduch m 3 /os. 0,5 U hyginicky přijatlné horní mz j uvdna koncntrac 1000 ppm. Tato hodnota s podl litratury můž pohybovat od 700 do 100 ppm. Požadavk na bytové větrání j spočtnvm 3 /osobu podl množství vydchovaného vzduchu, jho koncntraci, koncntraci vnkovního vzduchu a hyginicky přijatlnou horní mz koncntrac CO viz tabulka 6. Tab. 6 Koncntrac CO požadavk na bytové větrání Požadavk V 1 (V d k d )/(k max k) m 3 /os. 36,9 Počt bytů 6 Počt osob 155 Požadavk na větrací vzduch m 3 /h 573 Tplná ztráta větráním W Intnzita větrání 1/h 0,50 Clkový požadavk na množství větracího vzduchu j spočtn jako násobk počtu osob v domě bydlících a požadavku na jdnu osobu. Porovnáním hodnoty výsldných 573 m 3 /h s objmm zóny pro větrání m 3 vychází intnzita větrání 0,5 1/h, což j hodnota očkávaná. Pokud by byl v bytch i jiný druh škodliviny, pak j tato hodnota výměny vzduchu ndostatčná. apř. u kouřní s udává potřbná hodnota výměny vzduchu dvojnásobná. Tabulka j doplněna potřbou tpla pro ohřv větracího vzduchu, ktrá zůstává stjná bz ohldu na zatplní objktu. Tplné ztráty panlového domu přd a po zatplní Clková tplná ztráta j součt tplné ztráty prostupm a tplné ztráty větráním. Zatplním panlového domu, včtně výměny okn za okna plastová, s sníží clkové tplné ztráty o 34,4 % v případě tnčí původní izolac a o 30,0 % v případě panlů s silnější původní izolací. Tab. 7 Plášť Okna Dvř Střcha Podlaha Q p [W] Q c [W] Plochy [m ] VVÚ ETA 5 cm izolac 0,7,8 1,6 0,3 1, VVÚ ETA cm izolac 0,6 1,3 1,3 0, 1, VVÚ ETA 8 cm izolac 0,50,8 1,6 0,3 1, VVÚ ETA cm izolac 0, 1,3 1,3 0, 1, /011 7

3 Paramtry otopné soustavy přd a po zatplní objktu Snížní spotřby tpla o stjné procnto by bylo možné jn v případě, ž: v odpovídajícím poměru s sníží i tplota otopné vody objkt j vybavn fungujícími trmostatickými vntily s přdnastavním vntilových spodků podl výpočtu otopná soustava objktu byla hydronicky vyvážna Jak jsou tyto přdpoklady v praxi splněny? tplota otopné vody zůstan v většině případů stjná, jako přd zatplním objktu. Díky tomu dojd k přtápění objktu. Vyhovující tplota otopné vody po zatplní objktu j obvykl nižší o 10 až 15 K oproti tplotě otopné vody přd zatplním objktu. n všchny objkty mají funkční trmostatické vntily s nastavním vntilových spodků na základě výpočtu j pouz minimum objktů, ktré mají na odbočkách stoupačk vyvažovací vntily. Pokud už j mají, nxistuj protokol z měřní, ktrý by dokladoval, ž otopná soustava byla sřízna pomocí vyvažovacího přístroj a jak Po snížní tplných ztrát v důsldku zatplní objktu j potřba snížit i dodávku tpla do objktu. Toto nní možné udělat hldáním správné polohy kulového kohoutu na vstupu otopné vody. Snížit průtok do otopné soustavy by bylo torticky možné jn v případě, ž by s po zatplní v stjném poměru snížní tplných ztrát zmnšila i otopná plocha. Protož to v praxi npřipadá většinou v úvahu, j potřba v poměru snížní tplných ztrát snížit tplotu otopné vody. Střdní tplota otopné vody s stanoví z výpočtové tploty na přívodu a zpátčc jako aritmtický průměr obou tplot: tp + tz ts Kd: t p výpočtová tplota v přívodu t z výpočtová tplota v zpátčc t s střdní tplota otopné vody (1) Tplota v přívodu a zpátčc, nboli tplotní paramtry otopné soustavy mohou být jmnovité a provozní. Jmnovité paramtry otopné soustavy byly u starších objktů např. 90/70 C nbo 9,5/67,5 C, u novějších objktů pak např. 80/60 C nbo 75/55 C apod. Tab. 8 Jmnovité a skutčné paramtry otopné soustavy Vnkovní výpočtová tplota C 1 Jmnovité paramtry C 90/70 Skutčné paramtry přd zatpl. C 76/56 a jmnovité paramtry otopné soustavy byla dimnzována otopná plocha objktu. Vlivm rzrv v výpočtu tplných ztrát a nsoučasně působících dalších vlivů, jsou provozní paramtry otopné soustavy nižší, v praxi například 76/56 C. Znamná to, ž dodavatl tpla dodává otopnou vodu při vnkovní výpočtové tplotě např. 1 C o tplotě 76 C. Protož hldám nastavní nové kvitrmní křivky, ktrá by vyhovovala provozu objktu po jho zatplní, budm pro jjí stanovní vycházt z poměru nových a původních tplných ztrát. Původní střdní tplota otopné vody byla vypočtna z tplotního spádu 76/56 C podl rovnic : tp + tz ts C () ová střdní tplota otopné vody byla vypočtna podl rovnic 3: Q 1 + n ts ti + ( ts ti) Q ( 66 0) 1+ 0, , C (3) Konkrétní hodnota tplných ztrát j dosazna pro objkt s zatplním 5/15 cm izolac. U zatplného objktu s sníží tplotní spád v poměru nových a původních tplných ztrát, průtok do otopné soustavy zůstává tak zachován, stjně jako oběhové črpadlo. Pokud by s průtok snížil v poměru snížní tplných ztrát, mohlo by dojít k narušní hydrauliky otopné soustavy. ový, snížný tplotní spád otopné vody j vypočtn podl rovnic 4: Q + 1 Δ t ( tp tz) Q ( 76 56) , K (4) ová tplota v přívodu bud podl rovnic 5: Δt t p t s ,, + 600, C (5) ová tplota zpátčky bud podl rovnic 6: 1 1 Δt t z t s ,, 470, C (6) V rovnicích až 6 j: t i vnitřní tplota [ C] Q tplná ztráta objktu přd zatplním [kw] Q +1 tplná ztráta objktu po zatplní [kw] n koficint otopného tělsa, pro radiátory n 0,33 t s původní střdní logaritmická tplota otopné vody (v tabulc t s 65,55 C) t p nová tplota přívodní otopné vody t z nová tplota zpětné otopné vody Vypočtná tplota t p slouží pro první nastavní kvitrmního rgulátoru při vnkovní výpočtové tplotě. Podl odzvy otopné soustavy s tato hodnota v praxi můž lišit až o ±5 K. Pro výpočt průměrné tploty otopné vody byl použit jdnodušší vztah pro aritmtický průměr. Pokud by s při výpočtu průměrné tploty otopné vody použil namísto aritmtického průměru logaritmický, vznikla by odchylka t p mnší nž 0,5 K, což j pro nastavní otopné křivky v praxi bzvýznamné. Výsldky výpočtu jsou v tabulc 9: Tab. 9 Původní a nová střdní tplota otopné vody Poměr tplných ztrát po a přd zatplním Poměr nových a původních tplných ztrát 5/15 cm 8/18 cm 0,656 0,700 Koficint otopných těls 0,33 0,33 Tplota v přívodu t p C Tplota v zpátčc t z C Tplota v vytápěném C 0 0 prostoru t i Původní střdní tplota t s C 65,5 65,5 ová střdní tplota t s C 53,1 54,8 Požadovaná tplota po C 60,0 6, zatplní přívod t p Požadovaná tplota po C 47,0 48, zatplní zpětná t z Paradoxně můž na první pohld působit fakt, ž víc zatplný objkt (clkm 18 cm izolac) potřbuj pro stjnou vnitřní tplotu +0 C vyšší přívodní tplotu otopné vody (porovnj hodnoty 61,8 a 59,7 C). J to dáno tím, ž (v procntuálním vyjádřní) s původní tplné ztráty víczatplného objktu snížily méně, nž j tomu o objktu s clkovými 15ti cm tplné izolac. a tomto místě si lz všimnout, ž nová přívodní tplota otopné vody j nižší o víc jak 15 K, nž byla tplota přd zatplním. Pokud s npodaří přívodní tplotu otopné vody o tuto hodnotu 8 5/011

4 snížit, pak nní možné tortické úspory v spotřbě tpla očkávat, ani dosáhnout. tpla po zatplní objktu tpla po zatplní objktu závisí na rozdílu tplných ztrát, vnkovní výpočtové tplotě, vnkovní průměrné tplotě za otopné období, počtu dnostupňů pro danou oblast, provozní době vytápění za dn a zjména na v průměru dosahované vnitřní tplotě t i, podl vztahu (3): Q ( Q Q ) D Pd t t i rok + 1 t t i φ (7) Opravný součinitl na snížní vnitřní tploty a na zkrácní doby provozu vytápění j uvažován 1 a nní do rovnic zahrnut. Kd: Q rok roční spotřba tpla [kwh] Q tplná ztráta přd zatplní objktu Q +1 tplná ztráta po zatplní objktu D počt dnostupňů pro danou oblast (0) [ ] Pd počt provozních hodin za dn (4 h/dn) t φ průměrná vnkovní tplota za otopné období (+4 C) Dosazním hodnot do rovnic (7) získám hodnoty podl tabulky 10. stjný počt topných dnostupňů, počt provozních hodin vytápění za dn i průměrná vnkovní tplota za otopné období, pak j vnitřní tplota t i [ C] jdiným paramtrm, ktrý ovlivňuj spotřbu tpla. Tplné zisky od otopné soustavy, dané příliš vysokou tplotou otopné vody, nní snadné a ani možné odstranit uzavíráním hlavic trmostatických vntilů. A pokud s to v části objktu podaří, pak jn za cnu ztráty funkčnosti trmostatických vntilů, ktré již ndokáží plnit svou základní funkci, pro ktrou byly navržny využívat vnější a vnitřní tplné zisky a tím štřit spotřbu tpla. ní výjimkou, ž běžně dosahovaná tplota vzduchu v vytápěných místnostch v zatplných domch bz správně funkční směšovací stanic, dosahuj hodnot 5 až 6 C. Při vyšší vnitřní tplotě jak 0 C s tplné ztráty objktu zvyšují podl rovnic 9: Q ( Δ ) ti + t t Q i +Δ 0 t t ti t t Tab. 10 Roční spotřba tpla přd a po zatplní objktu i 0 φ [8] Kd: Q ti tplné ztráty při t i 0 C [kw] Q t i +Δ t0 tplné ztráty při t i t i + Δt 0 [kw] Δt 0 zvýšní vnitřní tploty nad hodnotu +0 C [K] Tloušťka tplné izolac cm t i C Tplná ztráta kw 174,6 114,6 160,0 11,0 t φ C t C Topné dny dn Provozní doba vytápění h/dn Roční spotřba kwh/rok Roční spotřba GJ/rok Tortická roční úspora tpla GJ/rok Tortická roční úspora tpla % 34,4 30,0 Roční spotřba tpla s současně zvýší podl rovnic (7). Tortické roční ztráty tpla při nárůstu vnitřní tploty, vyjádřné v GJ/rok, Kč/rok a v%pro objkt s cm/15 cm izolac jsou v tabulc 11. Tabulka vychází z tplné ztráty objktu s clkovou tloušťkou izolac 15 cm po jho zatplní. Obdobné výsldky j možné získat pro tloušťku izolac cm. V konkrétních případch s zjišťuj, ž roční ztráty tpla jsou v skutčnosti i vyšší, nboť uživatlé bytů násldkm nmožnosti dosáhnout snížní nadměrné tploty rgulací tnto npříznivý stav řší odvětráváním přbytčného tpla okny. Ekonomická návratnost invstic při zatplování domů Při výpočtch konomické fktivnosti zatplní s stkávám s pojmy životnosti a návratnosti invstic. U tchnologického zařízní pro tplnou tchniku s uvažuj s dobou životnosti cca 15 lt. Dobu návratnosti invstic můžm stanovit v případě, ž k stávajícímu stavu zvolím altrnativní řšní, při ktrém invstujm prostřdky s cílm dosáhnout provozních úspor. Z hldiska úvah o zatplování domů j stávajícím stavm stav objktu přd zatplním a altrnativním řšním stav po jho zatplní. U zatplovacích systémů s běžně uvažuj s dobou životnosti 5 lt přsto, ž něktrá provdní zatplní budou vyžadovat opravu i v době kratší. Otázkou j, jaká by měla být doba návratnosti prostého zatplní objktu. Tdy zatplní bz nutnosti opravy statických prvků konstrukc panlového domu. Jinými slovy zatplní objktu pro zlpšní jho vzhldu a nějakou úsporu tpla. Prostá doba návratnosti nní zdalka jdiným kritérim pro hodnocní fk- Vidím, ž při dodržní tploty +0 C v vytápěném prostoru j tortická roční úspora tpla vyjádřná v % stjná, jako j poměr tplných ztrát přd a po zatplní objktu. tpla po zatplní objktu Praktická úspora v spotřbě tpla po zatplní objktu závisí zjména na dodržní stjné tploty t i [ C] v vytápěném prostoru, jaká byla přd zatplním. Tuto tplotu j možné udržt na původní hodnotě, přdpokládjm +0 C, jn při snížní tploty otopné vody. Pokud j v srovnávacím období Tab. 11 Zvýšní spotřby tpla při přtápění t i, t(i+n) C Tplná ztráta kw 114,6 118,1 11,7 15,3 18,9 13,4 136,0 t φ C t C Topné dny dn Provozní doba vytápění h/dn Roční spotřba kwh/rok Roční spotřba GJ/rok Roční ztráta tpla GJ/rok Roční ztráta tpla Kč/rok Roční spotřba tpla % 100,00 106,5 11,50 118,75 15,00 131,5 137,50 5/011 9

5 tivnosti invstic. Pokud s pohybuj v rozmzí cca 0 až 30 % doby životnosti invstic, pak má smysl použít složitější konomická kritéria, aby s došlo k zjištění, zda bud invstic výhodná nbo ztrátová. Provozní úspory při zatplní objktu mohou být uvažovány v dvou rovinách. Jdnou při instalaci vhodné směšovací stanic, kdy j torticky možné dosáhnout vypočtné spotřby tpla pro vytápění, v druhém případě v obvyklých a njvíc rozšířných případch zatplných objktů bz směšovací stanic, nbo s směšovací stanicí, ktrá už v počátku svého návrhu nmůž být funkční. Invstiční náklady na zatplní v tabulc 1 vycházjí z ralizovaných cn v roc 010, navýšné pro rok 011 o 5%. Roční úspora tpla na vytápění závisí na množství uštřného tpla v GJ/rok a na cně tpla. Pro snadnou rprodukovatlnost údajů byla cna tpla uvažována v výši 400, Kč/GJ. Obvykl j cna tpla dvousložková a mění s jak s lokalitou, tak i s typm zdroj tpla. Z tabulky 13 j vidět, ž prostá doba návratnosti s nachází v oblasti výrazně vzdálné od doby životnosti zatplovacího systému. A to i v případch, kdy j tplota otopné vody přsně rgulována na hodnotu, ktrá vylučuj přtápění objktu. Jaká j prostá doba návratnosti v případě, ž objkt nní vybavn funkční směšovací stanicí a dochází tak k přtápění objktu na průměrnou tplotu 4 C, j uvdno v tabulc 14. U panlového domu s mnší tloušťkou tplné izolac s při přtápění způsobného zatplním domu bz odpovídajících opatřní na straně směšovací stanic zvýší prostá doba návratnosti z původních 47 na 89 lt. U panlového domu s větší tloušťkou tplné izolac j tnto poměr jště horší, původní návratnost 58 lt s zvýší na zcla nrálných 167 lt. Tab. 1 Invstiční náklady na zatplní Konstrukc Plocha [m ] [Kč/m ] Plášť 341, Okna 647, Dvř 50, Střcha 557, Součt bz DPH Clkm s DPH 0 % Tab. 13 Prostá doba návratnosti s vhodnou směšovací stanicí 5 cm 15 cm Kč/rok a téměř 3,0 mil. Kč za období 5 lt v dnšních cnách. Po provdných výpočtch lz dojít k závěru a doporuční pro správc jdnotlivých objktů: Zatplní panlového domu s můž vyplatit v případch, kdy j nutná oprava statických závad objktu, nbo příspěvk státu bud tak významný, ž doba návratnosti vložné invstic do samotného zatplní bud kratší, nž j přdpokládaná doba životnosti zatplovacího systému. Samotné zatplní objktu úsporu tpla npřináší, nbo jn v minimální výši. Většinou přins jn zvýšní vnitřní tploty a větší tplnou ztrátu odvětráváním přbytčného tpla. Úsporu tpla přináší až směšovací stanic, ktrá dokáž udržovat vnitřní tplotu na požadované hodnotě. Autor: Ing. Miloš Bajgar, Vytápění znalcká a projktová kanclář, Praha; čln rdakční rady Topnářství instalac Rcnznt: Ing. Jiří Doubrava, LDM s.r.o., Čská Třbová; čln rdakční rady Topnářství instalac Thortical and practical nrgy savings in prfabricatd buildings aftr thrmal insulation installation part 1 Author dals with building nrgy savings aftr thrmal insulation installation. Enrgy savings ar achivd only whn both mad th corrct adjustmnt of hating systm. Kywords: nrgy saving achivmnt, hating systm rgulation Dokonční příště Roční spotřba GJ cm 18 cm Roční spotřba GJ Tab. 14 Prostá doba návratnosti bz směšovací stanic 5 cm 15 cm Roční spotřba GJ cm 18 cm Roční spotřba GJ I když j doba návratnosti dlší jak doba životnosti zatplovacího systému nní zajímavá, j zajímavé zjištění, o kolik pněz přichází objkt vlivm ndobrovolného přtápění. Porovnáním tabulk docházím k zjištění, ž po zatplní objktu s tloušťkou izolac 15 cm a průměrnou tplotou 4 C objkt ztrácí v průměru 108,8 tis. Kč/rok a,7 milionů Kč za přdpokládanou dobu životnosti zatplovacího systému 5 lt. U objktu s větší tloušťkou tplné izolac 18 cm j finanční ztráta 118,6 tis. 30