Malé a střední podniky podpora EU v době krize

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Malé a střední podniky podpora EU v době krize Bakalářská práce Autor: Andrea Kostohryzová Hospodářská politika a správa v oboru, Veřejná správa a Evropská unie Vedoucí práce: JUDr. Ladislav Soukup Praha Leden 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Malé a střední podniky podpora EU v době krize zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Písku dne Andrea Kostohryzová

3 Poděkování: Velmi ráda bych touto cestou poděkovala všem, kteří mi při psaní mé bakalářské práce poskytli podporu, cenné rady a odbornou pomoc, zejména pak Ing. Petře Walterové a JUDr. Ladislavovi Soukupovi.

4 Anotace Cílem mé práce je popsat a vyhodnotit účinnost podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků v regionu Písecko. Nejprve se zaměřuji na všeobecný popis malého a středního podnikání v České republice. Věnuji se institucím, které se zabývají podporou a pomocí malému a střednímu podnikání při poskytování finančních prostředků z fondů EU. Následně se zaměřuji na fondy EU, z kterých mohou zaměstnavatelé čerpat finanční prostředky. V další části práce se zaměřuji na podporu zaměstnanosti malých a středních podniků pomocí finančních prostředků z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Na závěr se zaměřuji na zhodnocení účinnosti podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků v regionu Písecko. Abstract The aim of my bachelor s work is to describe and evaluate the effectiveness of EU support for small and medium enterprises in the region Písecko. First I focus on general description of small and medium entrepreneurship in the Czech Republic. I describe institutions dealing with support and assistance of small and medium entrepreneurship in providing financial subsidies from EU funds. Afterwards I concentrate on the EU funds which employers can draw the financial support from. The following part is targeted the employment support of small and medium enterprises with the financial subsidies from The Operation Programme Human Resources and Employment. Finally, I evaluate the effectiveness of the EU support and its impact on the employment of small and medium enterprises in the region Písecko.

5 Obsah: Úvod Místo a význam MSP v ekonomice ČR Definice malých a středních podniků Význam malých a středních podniků Ekonomický a sociální přínos malých a středních podniků Výhody a nevýhody malých a středních podniků Podpora malého a středního podnikání v ČR Vládní organizace Nevládní instituce Privátní organizace Finanční programy podpory podnikání Vládní podpora podnikání Vládní podpora exportu Privátní sluţby 23 2 Projekty EU podporující MSP Fondy EU Strukturální fondy (SF) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudruţnosti (CF) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský rybářský fond (EFF) Evropský fond solidarity (EUSF) Nástroj předvstupní pomoci (IPA) Komunitární programy Nové nástroje regionální politiky a finančního inţenýrství Operační programy v ČR na období Podpora zaměstnanosti MSP Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).34 5

6 3.1.1 Prioritní osa 1 Adaptabilita Prioritní osa 2 Aktivní politika trhu práce Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příleţitosti Prioritní osa 4 - Veřejná správa a veřejné sluţby Prioritní osa 5 - Mezinárodní spolupráce Prioritní osa 6 - Technická pomoc Malé a střední podniky v regionu Písecko NIP - Projekt Vzdělávejte se! Projekt Vzdělávejte se! v regionu Písecko První fáze projektu Vzdělávejte se! Druhá fáze projektu Vzdělávejte se! NIP Aktivní politika trhu práce Projekt Společensky účelná pracovní místa ( SÚPM) vyhrazená Projekt Veřejně prospěšné práce (VPP) Projekt Poradenství a rekvalifikace Poradenství Rekvalifikace..52 Závěr Seznam použité literatury. 57 Seznam použitých zkratek Seznam grafů, obrázků a tabulek Seznam příloh

7 Úvod Malé a střední podniky jsou důleţitým článkem ekonomiky nejen České republiky, ale mají své místo a význam i v ekonomikách ostatních zemí Evropské unie. Svojí roli hrají nejenom v ekonomických přínosech, ale i ve společenských. Nelze zde nezmínit i jejich podíl na vzniku nových pracovních příleţitostí a na rozvoji měst obcí a regionu. V době hospodářské recese, je velice důleţité podpořit malé a střední podniky. Tuto skutečnost si uvědomují všechny členské státy EU. Typy podpor jsou různé. Jednou z nich je podpora zaměřená na zaměstnanost. Cílem mé bakalářské práce je popsat a vyhodnotit účinnost podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků v regionu Písecko. V prvních kapitolách mé bakalářské práce se zaměřuji na všeobecný popis malého a středního podnikání v České republice. Popisuji jejich ekonomický a sociální přínos, jejich výhody a nevýhody. Dále se věnuji institucím, které se zabývají podporou a pomocí malému a střednímu podnikání při poskytování finančních prostředků z fondů EU. Následující kapitoly jsou zaměřené na projekty EU podporující malé a střední podnikání. Jsou zde popsány fondy EU, z kterých mohou zaměstnavatelé čerpat finanční prostředky. Dále jsou zde zmíněny operační programy v ČR na období V další části práce se zaměřuji na podporu zaměstnanosti malých a středních podniků pomocí finančních prostředků z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Jsou zde popsány všechny prioritní osy OP LZZ. Následně se zaměřuji na dvě prioritní osy operačního programu OP LZZ. První z nich je prioritní osa 1 Adaptabilita, oblast podpory: 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. Do této oblasti podpory spadá projekt Vzdělávejte se!. Tento projekt vyhlásilo MPSV v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí a je zaměřen na zaměstnavatele, kteří se dostali do obtíţné ekonomické situace a následkem toho museli nebo budou muset omezit výrobu ve svých provozech, a jejich zaměstnance. Cílem tohoto projektu je pomoci zaměstnavatelům překonat dopady hospodářské recese. Projekt nabízí zaměstnavatelům moţnost získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů pro své zaměstnance, kteří jsou ohroţeni negativními důsledky organizačních změn podniku v důsledku krize. Dále mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky na úplnou, či částečnou úhradu mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění a cestovních náhrad zaměstnanců po dobu jejich účasti na 7

8 vzdělávání. Následně je zhodnoceno vyuţití tohoto projektu zaměstnavateli z řad MSP v regionu Písecko. Další osa, na kterou se zaměřím, je prioritní osa 2 Aktivní politika trhu práce, oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik trhu práce. Do této oblasti patří NIP zaměřeny na podporu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, poradenství a rekvalifikace. Tyto nástroje nabízející finanční podporu stávajícím i budoucím zaměstnavatelům ze strany státu prostřednictvím úřadů práce a jsou zaměřeny na zvyšování zaměstnanosti a její udrţení. Na závěr se zaměřuji na zhodnocení účinnosti podpory EU na zaměstnanost malých a středních podniků především v regionu Písecko. 8

9 1 Místo a význam MSP podniků v ekonomice ČR Malé a střední podniky (dále jen MSP) jsou důleţitým článkem ekonomiky nejen České republiky, ale mají své významné místo i v ekonomikách ostatních zemí Evropské unie. Jsou širokou základnou pro podnikání a svou roli plní v ekonomických a společenských přínosech. MSP se v kaţdé ekonomice podílejí na zaměstnanosti, na tvorbě HDP, na vývozu a na dovozu. Prostředí malých a středních podniků je specifické a má své přednosti a nevýhody. 1.1 Definice malých a středních podniků MSP je vymezeno v zákoně o podpoře malého a středního podnikání č. 47/2002 Sb., v novelizovaném znění. Ţadatelé o podporu v programech pro malé a střední podniky musí jako příjemci veřejné podpory od 1. ledna 2005 splňovat novou definici Evropské unie pro MSP, která vstoupila v platnost pro členské země EU ke stejnému datu. Tato definice je také obsaţena v Doporučení Evropské komise (REC 2003/361/EC). Nová definice je i součástí Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 kterým je novelizováno Nařízení Komise (ES) č. 70/2001. Novelu zákona, č. 47/2002 Sb., o podpoře MSP, kterou se ruší dosavadní definice MSP a zavádí se přímý odkaz na novou definici MSP podle Nařízení Komise (ES) č. 70/2001, kterou podepsal prezident ČR a zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení. 1 Za drobného, malého a středního podnikatele podnikem se rozumí kaţdý subjekt vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní formu a hospodářskou činností se rozumí nabízení sluţeb a zboţí na trhu. - se povaţuje subjekt, pokud: a) zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců, a b) jeho aktiva (z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví) /majetek (z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví) nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR Za malého podnikatele se povaţuje subjekt, pokud: a) zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců, a 1 Uplatňování definice MSP [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 9

10 b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. Za drobného podnikatele se povaţuje subjekt, pokud: a) zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR Význam malých a středních podniků Základní podmínky pro rozvoj podnikání a to jak ekonomické, tak legislativní byly vytvořeny na počátku 90. let. Od té doby se MSP začaly rozvíjet a rozrůstat. Hrají svou významnou roli při tvorbě pracovních příleţitostí, sociální stability a při hospodářském rozvoji. Jednou z výhod MSP je jejich prostředí vhodné pro inovace. K vykazovalo v České republice podnikatelskou činnost MSP, které se v roce 2009 podílely 62,33 % na celkové zaměstnanosti a 36,22 % na tvorbě HDP. Od roku 2003 dochází k nepřetrţitému růstu podílu MSP na celkovém vývozu, který v roce 2009 dosáhl 50,7 %. Na celkovém dovozu České republiky se MSP podílejí 57,4 %. 3 Pro názorný přehled vývoje MSP v období viz grafy č. 1, 2, 3, 4, sledující vývoj počtu MSP, zaměstnanosti, mzdových nákladů a investic a jejich následné porovnání s rokem Definice MSP [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< >. 3 Zpráva o vývoji MSPa jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 10

11 Graf č. 1 V ývoj počtu aktivních subjektů M SP v Č R v letech Počet M SP - právnické osoby Počet M SP-fyzické osoby Počet M SP celkem Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< V České republice bylo k evidováno celkem ţivnostenských oprávnění, coţ oproti roku 2008 představuje nárůst o ţivnostenských oprávnění, tj. o 2,96 %. Ţivnostenské oprávnění získalo k celkem podnikatelů, z toho bylo právnických osob a fyzických osob. Oproti roku 2008 se celkový počet podnikatelů s ţivnostenským oprávněním zvýšil o , tj. o 2,9 %. Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k v ČR celkem právnických a fyzických osob, z toho bylo MSP. Oproti roku 2008 je to pokles o MSP subjektů, tj. 5,2 %. U právnických osob MSP došlo k poklesu o subjektů (o 7,1 %), a to zejména v obchodu (o 10,2 %) a ve sluţbách (o 9,8 %). U fyzických osob došlo k poklesu o subjektů (o 4,7 %) na celkových podnikajících fyzických osob. K poklesu došlo především v obchodu, stavebnictví a sluţbách. 4 4 Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 11

12 Graf č. 2 V ývoj počtu zam ěstnanců M SP v Č R v letech Počet zaměstnanců (v tis.) Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2009 sníţil oproti roku 2008 o 75 tis. (o 3,73 %) na celkových tis. zaměstnanců. K největšímu poklesu počtu zaměstnanců došlo v roce 2009 v průmyslu, sluţbách a zemědělství. Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR činil v roce ,33 %, coţ je nárůst oproti roku 2008 o 1,4 procentního bodu. 5 Graf č. 3 V ývoj m zdových nákladů M SP v Č R v letech M zdové náklady /bez O O N / (mil. Kč) Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 5 Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 12

13 V sektoru MSP dosáhly průměrné měsíční mzdy v roce 2009 výše Kč a meziročně tak došlo k nárůstu průměrných výdělků o 603 Kč, coţ je zvýšení o 3,05 %. Průměrné mzdy v sektoru MSP byly v roce 2009 niţší o 9,7 % neţ celostátní průměr podnikatelské sféry, který je podle propočtu MPO z údajů ČSÚ vykazován ve výši Kč (zde je nutné vzít v úvahu vliv odvětvové diferenciace). Celkové mzdové náklady MSP klesly v roce 2009 oproti roku 2008 o 0,79 %. 6 Graf č. 4 V ývoj investičních nákladů M SP v Č R v letech Investice celkem (hmotné, nehmotné, vč.pozemků) (mil. Kč) Zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) MSP dosáhly v roce 2009 hodnotu mil. Kč, coţ je o mil. Kč méně neţ v roce 2008, tj. o 15%. K největšímu poklesu došlo v průmyslu, obchodu a sluţbách, naopak mírné zvýšení bylo zaznamenáno v peněţnictví. Navzdory poklesu celkového objemu investic MSP, však jejich podíl na celkových investicích podnikatelské sféry v ČR v roce 2009 dosáhl 60,79 %, coţ je oproti roku 2008 nárůst o 2,83 procentního bodu Ekonomický a sociální přínos malých a středních podniků Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2009 byl 99,83 %. 6 Nelze opomenout skutečnost, ţe MSP jsou většinou mnohem těsněji svázány 6 Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 13

14 s daným regionem. Také nejsou většinou vlastněni zahraničním subjektem a často reprezentují místní kapitál a místní vlastnické poměry. Převáţná většina podnikatelů v daném regionu bydlí, tím jsou méně anonymní a jejich jednání je pod veřejnou kontrolou. Proto je podpora rozvoje MSP jednou z cest, jak rychleji oţivit ekonomický rozvoj daného regionu. Malí a střední podnikatelé vytvářejí nové pracovní příleţitosti a jsou konkurenceschopní. Lidé, zaměstnaní v těchto firmách jsou vedeni k zodpovědnosti a učí se přeţít, neboť jakýkoliv omyl znamená ztrátu a někdy i pád podniku. Malý nebo střední podnikatel nese osobně důsledky neúspěchu, protoţe většinou ručí celým svým majetkem. Je důleţité zmínit, ţe na sebe nemohou strhnout moc a nemohou dosáhnout monopolního postavení. Sice jsou monopoly vytlačovány z trhu, ale díky tomu, ţe neustále vyhledávají své uplatnění na lokálním trhu, nacházejí místa, ve kterých se rozvíjejí. A dokonce i často úzce spolupracují s velkými podniky, jako jejich subdodavatelé. 1.3 Výhody a nevýhody malých a středních podniků Prostředí MSP má své výhody a nevýhody. Mezi hlavní výhody MSP především patří: jednodušší organizační a řídící struktura rychlé přizpůsobení se novým podmínkám a změnám na trhu znalost lokálních trhů schopnost vyplnit mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi velkými podniky (MSP jsou v roli subdodavatele). vytváření nových pracovních příleţitostí tzv. rodinné prostředí (ztráta anonymity, větší zainteresovanost, vyšší osobní nasazení) menší zatíţení fixním kapitálem oproti velkým podnikům inovace, rychlé zavádění vědy a techniky do praxe specifický okruh odběratelů, osobní kontakt se zákazníky Mezi hlavní nevýhody MSP především patří: obtíţnější přístup ke kapitálu a rozvoji svých provozních kapacit slabší pozice ve veřejných soutěţích o státní zakázky v konkurenci větších firem špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách mohou být ohroţovány velkými nadnárodními organizacemi 14

15 menší zábrany při uvolňování nadbytečné pracovní síly přetěţování klíčových lidí z důvodu nedostatku odborníků platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost Snaha o zmírnění nevýhod MSP je jednou z cest ze strany státu, jak podpořit jejich rozvoj. Vlády volí různé formy veřejné podpory MSP vč. finanční. Pokud jsou pravidla této podpory nastavena správně, nejde o zvýhodňování těchto podnikatelských subjektů na úkor jiných (a tedy porušení pravidel trhu), ale právě o zmírňování uvedených nevýhod Podpora malého a středního podnikání v ČR MSP jsou významnou sloţkou národního hospodářství ČR. Nejenom, ţe jsou nositeli pracovních příleţitostí, ale mají také značný vliv na rozvoj jednotlivých měst, obcí a regionu. Vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a ovlivňují i dynamiku trhu. Jsou schopny absorbovat část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků. V České republice tvoří malé a střední podniky 99,83 % všech ekonomicky aktivních subjektů. MSP se podílejí 62,33 % na zaměstnanosti a 55,87 % na účetní přidané hodnotě v sektoru nefinanční sféry a domácností. 8 Tato jejich úloha ještě více vzrostla v době hospodářské krize. Jak jiţ bylo zmíněno, jednou z výhod MSP je jejich rychlé přizpůsobování se měnícím skutečnostem. I toto je jeden z důvodu, proč stát má zájem na podpoře malého a středního podnikání. Ne kaţdé podnikání skončí úspěchem. Nemálo podnikatelů skončí krachem, které je doprovázeno finančními ztrátami či také osobními tragédiemi. Vzhledem k těmto skutečnostem určitě není na škodu, a to nejen pro začínající podnikatele, ale i pro jiţ existující podnikatele, zajímat se o moţnosti, které různé instituce podnikatelům poskytují, ať na bázi komerční či zvýhodněné, díky finančním injekcím ze státních prostředků či rozvojových fondů EU. Tyto aktivity můţeme rozdělit do dvou obecných skupin: Informační podpora Finanční podpora Subjekty poskytující jiţ zmíněné aktivity se dle původu rozděluji do tří skupin: Vládní organizace zaměřené na poskytování různých sluţeb podnikatelům 7 Krátká tématická analýza MSP [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 8 Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 15

16 Nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací Podnikatelské subjekty Vládní organizace Jiţ několikráte zde byla zmíněna důleţitost MSP pro ekonomiku ČR, a proto není překvapující veřejná podpora ze strany státu. Vládní instituce, vytvořily řadu institucí, které poskytují poradenské sluţby i podnikatelům ze sektoru malého a středního podnikání. Jsou zde programy s celostátní působností a programy, které jsou zaměřené na příslušný region, popř. na přeshraniční spolupráci. Je na místě zmínit aktivitu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které kaţdoročně vydává zprávu o vývoji MSP a jeho podpoře v daném roce. Zpráva obsahuje informace o vývoji MSP, o realizaci programů podpory v daném roce, o počtu a výši podpořených projektů v jednotlivých programech a o jejich předpokládaných přínosech pro národní hospodářství. 10 Přehled významných institucí podporující rozvoj podnikání. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center. Internetové stránky CzechInvest: 11 CzechTrade je příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, zabývající se informacemi o světových trzích. Má širokou sít zahraničních a regionálních kanceláří. Internetové stránky CzechTrade: Národní vzdělávací fond byl zaloţen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a je zaměřen na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje. Internetové stránky Národního vzdělávacího fondu: 9 VEBER Jaromír; SRPOVÁ Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s., s. ISBN Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 11 O CzechInvestu [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 16

17 Centrum pro regionální rozvoj ČR je příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR se zaměřením na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, přeshraniční spolupráce a implementaci programů a projektů Evropské unie v ČR. Internetové stránky Centra pro regionální rozvoj ČR: 12 RPIC - regionální poradenská a informační centra a BIC - podnikatelská a inovační centra. Tato centra byla vytvořena po vzoru zemí Evropské unie jako jeden z nástrojů aktivní politiky podpory podnikání v ČR. Jejich hlavní činností je zajistit malým a středním podnikatelům úspěšné působení na trhu práce, sluţeb, myšlenek (know-how), výrobků a kapitálu. Tyto poradenské a informační sluţby jsou dotovány ze státního rozpočtu, popř. dalších programů podpory MSP. Informační portály. Kaţdá příslušná vládní instituce má své webové stránky. Pro lepší orientaci v informacích poskytovaných státní správou byly uvedeny v provoz samostatné státní informační portály určené podnikatelské veřejnosti. integrovaný systém informací pro podnikání a export. Portál je vstupní branou a jednotným on-line informačním místem na internetu pro podnikatele a exportéry. Obrázek č. 1: Úvodní strana portálu Zdroj:Úvodní strana portálu [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 12 VEBER Jaromír; SRPOVÁ Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s., s. ISBN

18 centrum pro regionální rozvoj ČR zde nalezneme veškeré informace týkající se programů a projektů spolufinancovaných z EU. Obrázek č. 2: Úvodní strana Zdroj:Úvodní strana [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< Nevládní instituce Nevládní organizace představují různorodé spektrum subjektů, které v rámci plnění svých funkcí poskytují řadu uţitečných sluţeb různým podnikatelským subjektům včetně malého a středního podnikání. 5 Přehled významných nevládních institucí podporující rozvoj podnikání: Hospodářská komora ČR 13 byla zřízena k podpoře podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů k zajišťování potřeb svých členů. Je členěna regionálně a odborově (profesní společenstva, 13 Hospodářská komora a agrární komora jsou instituce zřízené ze zákona č.301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Obě komory zaloţily Rozhodčí soud, jehoţ funkcí je řešení obchodních sporů, které mohou nastat mezi členy. 18

19 svazy, asociace). Internetové stránky Hospodářské komory: 14 Agrární komora ČR byla zřízena k podpoře podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů. Internetové stránky Agrární komory ČR: 14 Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR - je nezávislé, dobrovolné a otevřené profesní sdruţení právnických a fyzických osob v odvětví obchodu, pohostinství a ubytování a cestovního ruchu. Internetové stránky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: Svaz průmyslu a dopravy ČR je dobrovolná nepolitická organizace, sdruţující zaměstnavatele a podnikatele v ČR z oblasti průmyslu a dopravy. Internetové stránky Svazu průmyslu a dopravy ČR: Design Cabinet CZ, Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, byl zaloţen v březnu Navazuje na některé činnosti bývalého Design centra ČR, příspěvkové organizace podřízené Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (zaloţeno 1991, zrušeno 2007). Design Cabinet CZ má slouţit jako servisní tým pro designéry, podnikatele, firmy, média, studenty a školy všech stupňů a typů. Design Cabinet CZ chce spolupracovat se státními institucemi, nevládními organizacemi, odbornými sdruţeními, spolky, skupinami a firmami i jednotlivými designéry a zájemci o design. Internetové stránky Design Cabinet CZ: Asociace malých a středních podnikatelů a ţivnostníků ČR - sdruţuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky a ţivnostníky i jejich organizace z celé republiky. 15 Jejím cílem je přispět k rozvoji malého a středního podnikání a to hlavně zlepšováním podnikatelského prostředí, nabídkou širších a kvalitnějších informací, dostupnosti finančních prostředků a reprezentování zájmů svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí. Internetové stránky Asociace malých a středních podnikatelů a ţivnostníků ČR: Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR sdruţení podnikatelů a ţivnostníků České republiky, jako zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převáţně malého a středního stavu a ţivnostníků, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje 14 Zákon 301/1992 Sb. [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 15 O asociaci [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 19

20 je a pomáhá jim. Vytváří podmínky pro dynamický rozvoj malého a středního podnikatelského stavu, který povaţuje za garanta hospodářské stability státu a sociálního smíru. Internetové stránky Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR: 16 Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) byla vytvořena Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Czech Trade. Její hlavní náplní je prezentace a obhajoba českých podnikatelských zájmů v EU přímo v Bruselu. Působí všude tam, kde se zájmy vaší firmy protínají s činností orgánů Evropské unie nebo jiných evropských organizací sídlících v Bruselu. Internetové stránky Česká podnikatelská reprezentace při EU: Asociace inovačního podnikání ČR a Společnost vědeckotechnických parků ČR - jsou nevládní organizace, které se soustřeďují na aktivity, které směřují k rozvoji inovačních aktivit zaměřených na vývoj technicky nového produktu a jeho uvedení na trh. Internetové stránky Asociace inovačního podnikání ČR: a internetové stránky Společnosti vědeckotechnických parků ČR: Privátní organizace Pomocnou ruku podnikatelům podávají vedle vládních a neziskových organizací také podnikatelské subjekty. Tyto podnikatelské subjekty, které na trhu existují, nabízejí začínajícím i jiţ existujícím podnikatelům celou škálu sluţeb v různých sférách podnikání. K různým typům poradenských sluţeb neodmyslitelně patří vedení účetnictví, daňové poradenství, právní konzultace, zabezpečení poţadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod Finanční programy podpory podnikání V kapitole 1.4. Podpora malého a středního podnikání v ČR jsme se dočetli, ţe jednou z forem podpory podnikání je finanční podpora. Tato podpora podnikání je poskytována prostřednictvím finančních programů. Finanční prostředky na tyto programy jsou čerpány ze státního rozpočtu, ze strukturálních fondů EU a z privátních zdrojů. 16 Stanovy SP [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 20

21 Vládní podpora podnikání Vládní podpora podnikání má legislativní základ viz zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Zákon stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakoţ i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů. Vymezuje, kdo můţe podporu získat viz 1.1. Definice malých a středních podniků, oblasti podpory, formu podpory i instituce podporu poskytující viz Vládní organizace. Finanční prostředky státního rozpočtu určené k financování podpor podle tohoto zákona jsou soustředěny v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu, které můţe zajišťovat finanční prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. Podpora je poskytována prostřednictvím programů schválených vládou České republiky a ţadatel o podporu musí mít trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. Oblasti podpory MSP: projekty zaměřené na investice, výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem, zvyšování odbornosti dospělých, hospodářské a technické poradenství, projekty sdruţení pro rozvoj malých a středních podnikatelů a k posílení jejich postavení na trhu, získávání informací o podnikání, projekty výzkumu a vývoje, jejichţ výsledky malí a střední podnikatelé vyuţívají, projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichţ podporování státem je ţádoucí z jiných důvodů, vytváření nových pracovních míst, navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích, zavedení systémů zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a vyuţití sluţeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti, projekty zaměřené na investice spojené s ochranou ţivotního prostředí, poskytování technických informací a poradenských sluţeb nebo vybraných provozních nákladů určených na činnosti spojené s ochranou ţivotního prostředí. 21

22 Podpora se poskytuje ve formě: návratné finanční výpomoci, dotace, finančního příspěvku, záruky, úvěry se sníţenou úrokovou sazbou. 17 Česká záruční a rozvojová banka, a.s. je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu. 18 Podpora je poskytována formou zvýhodněných záruk za úvěry, leasing, záruka za návrh do výběrového řízení, zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků, příspěvky na zvýšení zaměstnanosti, příspěvky na náklady spojené s kapitálovým vstupem. Prostředky pro tyto podpory jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Internetové stránky České záruční a rozvojové banky: Vládní podpora exportu Česká exportní banka, a.s. (ČEB) je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu. Posláním ČEB je poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších sluţeb s vývozem souvisejících. ČEB tak doplňuje sluţby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyţadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosaţitelné. Umoţňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěţe na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které vyuţívá jejich hlavní zahraniční konkurence. Internetové stránky České exportní banky: Zákon 47/2002 Sb. [on line].[cit ]. Dostupný WWW:< 18 O bance [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 19 O bance [on line].[cit ]. Dostupný z WWW:< 22

23 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) je součástí systému státní podpory exportu. EAGP je státní úvěrová pojišťovna zaměřena na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojených s vývozem zboţí a sluţeb z České republiky. Toto pojištění je realizováno se státní podporou, která spočívá v tom, ţe stát ručí za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik. MSP představují pro EGAP významnou klientelu a podpora jejich vývozních aktivit patří k prioritám pojišťovny. Internetové stránky Exportní garanční a pojišťovací společnosti: Privátní služby Finanční produkty z privátních zdrojů jsou realizovány na komerčním principu a většinou je nabízí banky se zaměřením na financování podnikatelských aktivit malým a středním podnikatelům. Jedná se hlavně o nabídku vedení běţných účtů (vedených jak v tuzemské, tak i v zahraniční měně). Banky také poskytují kontokorentní úvěry. Tyto úvěry jsou určené k překlenutí výkyvů cash flow, doplnění zásob, drobných oprav apod. Podnikatelé nejsou výrazně limitováni v pouţití finančních prostředků a po splacení úvěru se tato úvěrová linka obvykle automaticky obnovuje. Nevýhodou u tohoto produktu je poměrně vysoká úroková sazba. Řada bank také nabízí různé podnikatelské úvěry. V porovnání s lety minulými u tohoto produktu došlo k výrazné změně a ta se týkala zkrácení doby schvalování úvěru. Další v řadě sluţeb, které nabízejí finanční instituce je leasing. I kdyţ je obvykle draţší neţ klasický úvěr, vzhledem k jednoduššímu vyřizování, je podnikateli upřednostňován před klasickým úvěrem. V případě, kdy se podnikatel chystá rozšířit svůj podnik, můţe vyuţít fondy rizikového kapitálu. Podstatou investování do podniku formou rizikového kapitálu je přímý vstup do základního jmění firmy. Investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Cílem investora rizikového kapitálu je umoţnit malým a středním perspektivním společnostem, aby se staly velkými. Investiční poradenská společnost zabývající se správou fondů rizikového kapitálu v České republice je Czech Venture Partners s.r.o. Zabývá se také vyhledáváním investičních 20 VEBER Jaromír; SRPOVÁ Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s., s. ISBN

24 příleţitostí pro investory rizikového kapitálu, uzavíráním investic, jejich monitorováním aţ po závěrečný výstup. Internetové stránky Czech Venture Partners: ww.cvp.cz. 24

25 2 Projekty EU podporující MSP Kromě finančních prostředků ze státního rozpočtu a ze soukromého sektoru jsou dalším významným zdrojem podpory rozvoje MSP v ČR finanční prostředky z fondů EU. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se Česká republika zapojila do realizace strukturální politiky EU a získala tak moţnost vyuţívat jejích nástrojů stejně jako ostatní země Společenství. Jiţ před vstupem do EU Česká republika čerpala finanční prostředky z fondu předvstupní pomoci kandidátským zemím a to prostřednictvím programů PHARE, ISPA, SAPARD. Program PHARE byl zaměřen na projekty přípravy institucí veřejné správy na vstup do EU a ČR jej vyuţívala od roku Za dobu trvání programu PHARE získala ČR přístup k celkem 1,034 mld. EUR. Program ISPA byl zaměřen na podporu investičních projektů, které byly zaměřeny na zlepšení infrastruktury ţivotního prostředí a dopravních sítí Trans-evropských koridorů a ČR jej vyuţívala od roku Do konce srpna 2003 bylo ČR alokováno 244,297 mil EUR. Program SAPARD byl speciálním programem pro zemědělství a rozvoj venkova a ČR jej vyuţívala od roku V období obdrţela ČR celkem 66,1 mil. EUR. Evropská unie realizuje cíle regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů. Pro kaţdý jednotlivý cyklus členské země vypracovávají vţdy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou jasně definovány a nastaveny nové cíle a priority, jichţ se členské státy v daném období snaţí dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. 21 Při vstupu do EU Česká republika vstoupila doprostřed sedmiletého plánovacího období EU , takţe byly realizovány projekty v rámci zkráceného programového období Toto období bylo významné především poznáváním principů a metodik, které umoţňují čerpání podpory ze strukturálních fondů EU. 22 Kaţdá členská země má povinnost vypracovat strategické dokumenty, v nichţ navrhuje oblasti, kam chce směřovat prostředky z fondů EU. Následně si dojednává s Evropskou 21 Abeceda fondů Evropské unie Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, s. K dispozici také elektronicky na 22 TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., s. ISBN

26 komisí operační programy (OP), které plní funkci zprostředkujícího mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudruţnosti) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. ČR na programové období předloţila Národní strategický referenční rámec, který byl Evropskou komisí schválen v červenci 2007 a ČR dostala z evropských fondů k dispozici 26,7 miliard EUR, tedy zhruba 752,7 mld. Kč. Bylo stanoveno 26 operačních programů, které se dělí na tématické, regionální, programy pro Prahu a programy Evropské územní spolupráce. Ţádost o získání prostředků ze strukturálních fondů je formalizovaný dokument projekt, jehoţ zpracování se řídí pravidly, která stanovila Evropská komise, a která rozpracovaly jednotlivé řídící orgány ČR do metodických pokynů Fondy EU Fondy EU jsou hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Prostřednictvím těchto fondů se rozdělují finanční prostředky určené ke sniţování sociálních a ekonomických rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie má tři hlavními fondy: Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudrţnosti (CF) Strukturální fondy (SF) Jádro regionální a strukturální politiky EU tvoří strukturální fondy. Prostředky z těchto fondů jsou určeny na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti. Skupinu strukturálních fondů v období 23 TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., s. ISBN

27 tvoří dva fondy, z nichţ kaţdý plní svoji specifickou roli a je moţné jej vyuţívat na předem vymezeném území. 24 Regionální rozvoj je v současnosti postaven na třech cílech: konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Cíl konvergence je zaměřen na zlepšování podmínek a podporu aktivit, které vedou ke zvyšování úrovně nejméně rozvinutých členských států a regionů EU tj. oblastí, jejichţ HDP je menší neţ 75% průměru EU (pod Konvergenci spadá celá ČR vyjma regionu hlavní město Praha). Je financován z fondu soudrţnosti, ERDF a ESF. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je zaměřen na posilování konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů pomocí inovačních projektů, zlepšování ţivotního prostředí a posilování zaměstnanosti, například prostřednictvím investic do lidských zdrojů. Jedná se o regiony, jejichţ HDP převyšuje 75% průměru v EU (v ČR se jedná pouze o region hlavní město Praha). Je financován z ERDF a ESF. Cíl Evropská územní spolupráce je zaměřen na posilování přeshraničních, meziregionálních a nadnárodních spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ, také však podpora výzkumu a výměna zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými zeměmi navzájem (pod tento cíl spadá celá ČR, včetně Prahy). Je financován z ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ERDF je zaměřen na podporu investičních (infrastrukturních) projektů jako jsou např. výstavby silnic a ţeleznic, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, odstraňování ekologických zátěţí, rekonstrukce kulturních památek rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných pro cestovní ruch, podpora začínajícím podnikatelům, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní a sociální péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových 24 D1 příručka pro žadatele 1.5 [on line].[cit ]. Dostupný z WWW: < 25 Abeceda fondů Evropské unie Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, s. K dispozici také elektronicky na 27

28 zón, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, investice do rozvoje podnikání a investice do infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů Evropský sociální fond (ESF) ESF realizuje Evropské strategie zaměstnanosti prostřednictvím podpory rozvoje lidských zdrojů (např. rekvalifikace, vzdělávání), podporou zaměstnatelnosti 26, zaměstnanosti, podnikání a vyrovnáváním příleţitostí v přístupu na trh práce. ESF podporuje neinvestiční projekty Fond soudružnosti (CF) Fond soudrţnosti, jinak také Kohezní fond, byl zaloţen v roce 1993, aby poskytoval pomoc vybraným zemím EU. Na rozdíl od strukturálních fondů je fond soudrţnosti zaměřen na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti ţivotního prostředí, rozvoje dopravy (podpora veřejné dopravy, transevropské dopravní sítě), nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členský stát můţe čerpat prostředky z Fondu soudrţnosti pouze v případě pokud: jeho hrubý národní produkt na obyvatele nepřekročí 90% průměru EU a má sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbliţování (tzv. konvergenční program) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Fond byl vytvořen na podporu rozvoje venkova jako součást společné zemědělské politiky EU. Nahradil činnost Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu. Prostředky z EAFRD budou pouţity na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství. V rámci fondu budou podpořeny environmentální projekty, nově vznikající podniky na venkově apod. EU neustále klade větší důraz na tzv. multifunkční zemědělství. Významnou součástí multifunkčního zemědělství je orientace na nepotravinářské vyuţití zemědělské produkce a politika rozvoje venkova. 26 Zaměstnatelnost schopnost být zaměstnán, nezbytné základní a odpovídající schopnosti a motivace k získání a udrţení si zaměstnání 28

29 2.1.4 Evropský rybářský fond (EFF) V tomto období nahrazuje dosavadní Finanční nástroj na podporu rybolovu a stává se tak novým nástrojem společné rybářské politiky EU. Jeho hlavním cílem je zajištění trvale udrţitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. V rámci EFF budou podpořeny projekty vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti na jedné straně a k ochraně a zlepšování ţivotního prostředí na straně druhé. Z EFF budou také financovány aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu Evropský fond solidarity (EUSF) EUSF byl zaloţen po záplavách, které v srpnu 2002 zpustošily střední Evropu. Fond je určen na pomoc členským i přistupujícím státům, které jsou postiţeny velkou přírodní katastrofou (konkrétně katastrofy, při nichţ jsou odhadované škody vyšší neţ 0,6% HDP postiţeného státu). Jeho úkolem je poskytnutí flexibilní a rychlé pomoci (např. hrazení nákladů na dočasné ubytování, provizorní opravy dopravních tepen), ale také preventivní opatření proti těmto přírodním katastrofám Nástroj předvstupní pomoci (IPA) Novým nástrojem předvstupní pomoci se pro programové i období stal program IPA, který nahradil předešlé nástroje např. PHARE, ISPA, SAPARD. Podařilo se vytvořit jednotný rámec, který pokrývá celou škálu aktivit předvstupní pomoci EU. Hlavním cílem podpory fondu IPA se zaměřuje na pět nejdůleţitějších oblastí přechodová pomoc, regionální a přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Přestoţe pomoc IPA není určena pro ČR, české veřejné a soukromé subjekty se mohou zapojit do její realizace v přijímacích zemích, např. účastí na zakázkách v oblasti sluţeb a investic Abeceda fondů Evropské unie Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, s. K dispozici také elektronicky na 29

30 2.1.7 Komunitární programy Tato specificky zaměřená skupina programů slouţí k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských států EU v oblastech, které přímo souvisejí s politikami Společenství. Jsou financovány z rozpočtu EU, a to formou grantů. Podporované projekty jsou z oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, kultury, podpory malého a středního podnikání, rozvoje dopravní a energetické infrastruktury, informační společnosti a mnoho dalších Finanční nástroje regionální politiky Tři nové nástroje regionální politiky na období pomohou členským státům a regionům zavést řádné a účinné řízení fondů a lépe vyuţít nástroje finančního inţenýrství (tím se rozumí kombinace různých forem financování, včetně přímých dotací). Jde o uţší spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou a jinými finančními institucemi. 27 JASPERS Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech - představuje bezplatnou pomoc expertů Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské komise při přípravě velkých a náročných projektů především v oblasti ţivotního prostředí a dopravy. JEREMIE - Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky - je společná iniciativa Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a Evropské komise v zájmu zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU. JESSICA - Společná evropská podpora udrţitelných investic do městských oblastí - je iniciativa Evropské komise ve spolupráci s Rozvojovou bankou Rady Evropy a Evropskou investiční bankou zaměřenou na podporu investic s dlouhodobým přínosem do městských oblastí. 28 Abeceda fondů Evropské unie Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, s. K dispozici také elektronicky na 30

31 2.2 Operační programy v ČR na období Členské země mohou vyuţívat zdroje evropských fondů pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů. Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické podpory pro konkrétní tématickou oblast, nebo konkrétní region soudrţnosti. V operačním programu jsou podrobně popsány cíle a priority, kterých chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovém období. Odpovědnost za řízení a správné vyuţívání finančních prostředků čerpaných z finanční podpory fondů EU je přesunuta do pravomoci členského státu. Finanční prostředky ze strukturálních fondů nejsou poskytovány za účelem nahrazování prostředků národních rozpočtů členských zemí. Jejich účelem je tyto prostředky doplňovat. Mezi členským státem a EU je pro dané období uzavřena dohoda určující míru národního spolufinancování, kterou musí členský stát dodrţet. V ČR je tato míra národního spolufinancování 15%. 29 Operační programy v ČR na období jsou zaměřeny na zvýšení konkurenceschopnosti, podporu výzkumu a vývoje, inovace, rozvoj trvale udrţitelné turistiky, vzdělávání, zaměstnanosti a sociální soudrţnost, rozvoj informačních společností, omezení administrativní zátěţe, zlepšení dopravní dostupnosti, trvale udrţitelný rozvoj venkova a měst. V ČR směřuje podpora do tzv. regionů soudruţnosti. Region soudrţnosti jsou v oblasti regionální politiky základními statistickými jednotkami pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základě kterého je přidělena podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Jsou jimi regiony na úrovni NUTS II. 30 V kapitole 2. Projekty EU podporující malé a střední podnikání jsme se dočetli, ţe na programové období bylo stanoveno 26 operačních programů, které se dělí na tématické a regionální (Cíl konvergence), programy pro Prahu (Cíl Regionální 29 TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, ŠUBRTOVÁ Jana. Získejte dotace z fondů EU. Computer Press, a.s., s. ISBN NUTS (z francouzského Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) je zavedená zkratka pro tzv. územně statistické jednotky, které jsou v rámci EU vymezeny podle jednotných kritérií. Klasifikace NUTS obsahuje 6 úrovní vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Kraje v ČR jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby strukturální a regionální politiky bylo nutné vytvořit sdruţené kraje tzv. regiony soudrţnosti na úrovni NUTS II. V ČR je celkem osm regionů soudrţnosti. ČR je statistickou jednotkou na úrovni NUTS 0 ( a současně NUTS I). Okresy jsou statistickými jednotkami NUTS IV a jednotlivé obce NUTS V. 31