DOPLNĚNÍ K ENERGETICKÉMU AUDITU EV.Č Mateřská škola Jahůdka v Praze 12 Krouzova 3036/10, Praha 12 - Modřany

Transkript

1 DOPLNĚNÍ K ENERGETICKÉMU AUDITU EV.Č Mateřská škola Jahůdka v Praze 12 Krouzova 3036/10, Praha 12 - Modřany ENERGETICKÝ SPECIALISTA Ing. Jiří Mazáček číslo oprávnění: prosince 2015

2 1. Identifikační údaje Identifikace dokumentu Název díla / Title Doplnění energetického auditu - Mateřská škola Jahůdka v Praze 12 Datum vydání / Date of delivery 4. prosince 2015 Počet stran / Pages 7 Počet příloh / Annexes 0 Počet výtisků / Printed copies 2 Č.výtisku / Copy number Identifikace zpracovatele Název / City Name PORSENNA o.p.s. Adresa sídla / Postal address Bystřická 522/2, Praha 4 Adresa pracoviště / Office address Michelská 18/12a, Praha 4 Odpovědná osoba / Responsible person Ing. Miroslav Šafařík, PhD., ředitel Energetický specialista / Authorised person Ing. Jiří Mazáček, č. osvědčení 1395 Vypracoval / Processed by Ing. Jiří Mazáček, Ing. Lucie Stuchlíková Telefon / Phone ; ops@porsenna.cz Identifikace vlastníka předmětu energetického auditu Název / City Name Hlavní město Praha Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce: Městská část Praha 12 Adresa sídla / Postal address Písková 830/25, Praha 12 - Modřany Identifikační číslo / Identification number Statutární orgán / Responsible person Kontaktní osoba / Contact person PhDr. Daniela Rázková, starostka Ing. Radek Pašek Adresa pracoviště / Office address U Domu služeb 166/5, Praha 412 Předmět energetického auditu Název / Name Mateřská škola Jahůdka v Praze 12 Adresa / Address Krouzova 3036/10, Praha 12 - Modřany IČ: Odpovědná osoba / Responsible person Mgr. Eva Březinová, ředitelka školy 1

3 2. Optimální varianta doporučená v energetickém auditu - shrnutí V energetickém auditu byla doporučena realizace varianty 4, která zahrnuje následující opatření: Opatření B2: výměna veškerých původních dosud neměněných výplní otvorů (cca 142 m 2 ) za nové na úrovni blízké doporučeným hodnotám součinitele prostupu tepla pro pasivní domy (okna U = 0,85 W/(m 2.K), vstup do prádelny U = 1,20 W/(m 2.K)) dle normy ČSN :2011. Opatření C2: zateplení obvodových stěn šedým pěnovým polystyrenem EPS 70 F (λ D = 0,032 W/(m.K) tl. 220 mm splňující doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,15 W/(m 2.K) podle typu obvodové konstrukce. Opatření D2: zateplení střechy pěnovým polystyrenem EPS 150 S (λ D = 0,035 W/(m.K) tl. 320 mm. Toto zateplení je na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,12 W/(m 2.K). Zároveň budou vyměněny stávající poklopy a světlík za nové se součinitelem prostupu tepla U = 0,24, resp. 1,20 W/(m 2.K). Opatření E2: zateplení stěn a stropů k nevytápěným prostorům (199 m 2 ) 150 mm šedého pěnového polystyrenu EPS 70 F (λ D = 0,032 W/(m.K)). Současně budou vyměněny i kovové dveře za nové max. s U = 1,20 W/(m 2.K) Opatření F2: instalace řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %. Poznámka: Navržené řešení s dvojicí samostatných systémů (vždy jednoho pro dvě třídy MŠ může být po konzultaci s projektantem upraveno. Pro dosažení předpokládaných úspor je nezbytné hydraulické vyvážení otopné soustavy po realizaci energeticky úsporných opatření. Rovněž je doporučeno dodržování zásad energetického managementu uvedených v opatření A (kapitola energetického auditu) a v návrhu systému managementu hospodaření s energií v kapitole 7.4 EA. Zdůvodnění Výše uvedená optimální varianta byla doporučena s ohledem na možnost podání žádosti o investiční dotaci z dotačního titulu OPŽP. Tato varianta splňuje předběžně známá kritéria tohoto programu: Po realizaci projektu dojde k úspoře celkové energie min. o 20 % oproti původnímu stavu. Realizací projektu dojde k úspoře emisí CO 2 min. o 20 % oproti původnímu stavu. Po realizaci projektu bude budova plnit požadavky na energetickou náročnost, které jsou definovány v 6 odst. 2 písm. a) nebo b) vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti. Realizace systému větrání v souladu s vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů. Zajištění energetického managementu. 2

4 Ekonomické a ekologické parametry optimální varianty jsou shrnuty v následujících bodech: úspora energie je 148 MWh/rok (534 GJ/rok) v porovnání s výchozím stavem, zohledňujícím dlouhodobé klimatické podmínky a předpokládaný provoz objektu; Upozornění: úspora emisí CO 2 v porovnání s výchozím stavem je 44 t CO2/rok; celkové investiční náklady činí cca tis. Kč včetně DPH; úspora nákladů je 277 tis.kč/rok v porovnání s výchozím stavem, zohledňujícím dlouhodobé klimatické podmínky a předpokládaný provoz objektu; průměrné provozní náklady objektu po realizaci optimální varianty budou činit 449 tis. Kč/rok (při ceně elektřiny z roku 2014 a ceně tepla z roku 2015). V případě realizace projektu bez investiční dotace doporučujeme realizovat minimálně energetický management. 3. Specifikace hlavních problematických míst se vztahem k energeticky efektivním opatřením V následujících odstavcích jsou popsány zásadní faktory či slabá místa týkající se spotřeby energie, resp. nákladů na provoz. 1. Tepelně technický stav obvodových konstrukcí, zejména střechy a obvodových stěn Jak bylo zmíněno v předcházejícím odstavci, obvodové konstrukce neodpovídají současným tepelně technickým požadavkům. Prostupem tepla obvodovými konstrukcemi uniká více než 85 % tepla na vytápění, což představuje náklady ve výši téměř 400 tis.kč/rok. komplexním zateplením je možné uspořit více než 250 tis.kč/rok. Přínos komplexního zateplení je podrobněji popsán v kapitolách až energetického auditu. 2. Technický stav výměníkové stanice a regulovatelnost soustavy vytápění V budově je umístěna výměníková stanice, dle dostupných informací ve vlastnictví města. Od doby výstavby budovy se příliš nemodernizovala, výjimkou je nový výměník a zásobník na teplou vodu. Původní části jsou na pokraji své životnosti, jejich účinnost je nízká v porovnání s moderními technologiemi. Dalším problematickým místem je nedostatečná regulovatelnost celého systému. Důvodem je špatná koncepce celé soustavy, chybějící regulační armatury i zastaralý řídicí systém. Přínos modernizace výměníkové stanice je podrobněji popsán v kapitole energetického auditu. Kromě výše uvedených hlavních oblastí, které souvisí se spotřebou energie či náklady, doporučujeme dodržovat principy energetického managementu a zaměřit se na beznákladová či nízkonákladová opatření, mezi které patří: 3. Sledování a vyhodnocování spotřeby tepla a úprava odběrového diagramu Náklady na nákup tepla tvoří cca 89 % celkových nákladů na energii. Náklady na teplo jsou stanoveny součtem nákladů na skutečně odebrané množství tepla a tzv. fixní náklady, které jsou stanoveny dle předem smluveného odběrového diagramu. Pokud smluvené množství odebraného tepla neodpovídá skutečnému odběru, dochází vždy k navýšení nákladů (v 3

5 případě překročení smluveného množství je obvykle uplatňováno penále, v případě menšího odběru jsou fixní náklady zbytečně vysoké). Z tohoto důvodu je vhodné sledovat každoroční množství odebraného tepla a v případě výraznějších výkyvů provést úpravu odběrového diagramu. K podrobnějšímu vyhodnocování spotřeby tepla na vytápění a teplou vodu doporučujeme osadit podružné kalorimetry na přívod k výměníkům vytápění, resp. TV. Dále doporučujeme sledovat spotřebu studené vody pro přípravu TV, na základě které je možné stanovit měrnou spotřebu energie na přípravu TV, tedy efektivitu přípravy TV. 4. Realizace, resp. využití podružného měření tepla pro vytápění bytu Vytápění bytu je samostatnou větví z VS. Dle informací správce VS je na této větvi instalován podružný kalorimetr, naměřené hodnoty však nejsou zaznamenávány, resp. využívány (platba za teplo je stanovena paušálně ve výši 3,57 % z celkových fakturovaných nákladů). Z energetického hodnocení budovy vyplývá, že spotřeba tepla na vytápění v bytě tvoří cca 6-7 % celkové spotřeby na vytápění. Fakturovaný podíl by tedy mohl být vyšší, přesná hodnota dodaného tepla by měla být odečítána na podružném měřidle. 5. Izolace hlavních rozvodů tepla a teplé vody Jak vyplývá z hodnocení uvedeném v kapitole EA, tepelná izolace hlavních rozvodů tepla na vytápění i teplé vody, včetně armatur ve VS, je nedostatečná. Vzhledem k tomu, že rozvody vedou nevytápěnými prostory v technickém podlaží, nejedná se o využitelné zisky, resp. jedná se o tepelné ztráty. Důkladným tepelným izolováním potrubí je možné dosáhnout úsporu cca 3 6 % tepla, což odpovídá úspoře tis. Kč/rok. Investiční náklady kvalitní souvislé tepelné izolace potrubí se pohybují ve výši Kč/m, v tomto případě cca tis. Kč. Podrobný popis je možné nalézt v kapitole energetického auditu. 4

6 4. Doplnění návrhu vybraných energeticky úsporných opatření K opatřením uvedeným v energetickém auditu doplňujeme v rámci tohoto dokumentu posouzení fotovoltaického systému a dále posouzení možnosti realizace úsporných opatření metodou EPC Instalace fotovoltaického systému Od roku 2014 již není žádným způsobem podporována výroba elektřiny fotovoltaickými systémy. Jedinými přínosy tak zůstává úspora konvenční elektřiny, kterou díky výrobě ze sluneční energie není nutné odebírat ze sítě, případně prodej elektřiny za cenu silové elektřiny, která je však v poslední době velmi nízká (zhruba 0,80 1,00 Kč/ kwh). Fotovoltaický systém, resp. jeho velikost by proto měla být navržena tak, aby bylo maximalizováno využití výroby pro vlastní potřebu, resp. aby nedocházelo k přebytkům výroby nad potřebou (odběrem). K tomu je nezbytné realizovat alespoň krátkodobé průběhové měření. V rámci tohoto posouzení je uvažován modelový příklad instalace fotovolatického systému o výkonu 5 kwp (odpovídá cca 22 panelům o celkové ploše 38 m 2 ). Základní charakteristika: instalace v podobě fotovoltaických panelů z monokrystalického křemíku o celkovém výkonu 5 kwp (to odpovídá ploše panelů 38 m 2 ); předpokládaná výroba elektřiny bude 4,75 MWh/rok, přičemž je uvažováno se 100% využitím v budově, resp. není uvažováno s prodejem; investiční náklady jsou uvažovány ve výši 225 tis.kč Systém za rok při standardních klimatických podmínkách vyrobí 4,75 MWh elektrické energie a v případě, že veškerá elektřina bude využita pro vlastní potřebu, dojde k úspoře nákladů na nákup běžné konvenční elektřiny ze sítě ve výši 21,4 tis.kč/rok (za předpokladu konečné ceny elektřiny 4,5 Kč/kWh, tj. při uvážení, že bude nadále nutno platit příspěvek na obnovitelné zdroje a příspěvek na systémové služby provozovateli distribuční soustavy). Velikost systému je samozřejmě možné modulově zvyšovat. V následující tabulce jsou shrnuty přínosy tohoto opatření při různé velikosti systému. Tabulka 1 Přínosy opatření instalace fotovoltaického systému Úroveň opatření Velikost systému (výkon) Investiční náklady Provozní náklady Úspora energie, resp. nákladů Prostá návratnost [kwp] [tis.kč] [tis.kč/rok] [MWh/rok] [tis.kč/rok] [roky] stávající stav A ,3 10,5 let B ,5 10,5 let C ,4 10,5 let D ,7 10,5 let Vyčíslení úspor energie a nákladů je pouze orientační. Návrh systému musí provést autorizovaná osoba v oboru elektrotechnika. Podrobnější návrh systému, resp. stanovení přínosů opatření je možné provést až v návaznosti na základě průběhového měření odběru elektřiny během dne. Bez licence na výrobu elektřiny bude možné instalovat FV systémy do velikosti 10 kwp. 5

7 4. 2. Posouzení možnosti realizace úsporných opatření metodou EPC Metoda EPC je vhodná pro opatření s krátkodobou návratností vložené investice (cca do 10 let, resp. do 7 let prosté návratnosti). Příprava projektu EPC a smluvní zabezpečení jsou náročné (celkové náklady projektu EPC obvykle převyšují samotné investiční náklady o %). Dále je nutné počítat s náklady na přípravu projektu, které se běžně pohybují v rozmezí cca 200 až 500 tis. Kč, přínosy projektu tak musí kromě splátek investice z dosažených úspor kompenzovat i tyto náklady na přípravu. Níže je uveden návrh možných opatření, které jsou typické pro projekty EPC, resp. jejichž realizaci by pro hodnocenou budovu bylo možné očekávat. Dále je uveden odhad jejich přínosu a investiční náročnosti. A. Energetický management B. Modernizace výměníkové stanice C. Osazení nového centrálního řídicího systému, doplnění regulačních prvků (osazení vnitřních čidel, nové směšovací ventily, elektronicky řízená oběhová čerpadla apod.) D. Úsporná opatření na vybraných svítidlech, resp. osvětlovací soustavě E. Instalace spořičů vody (perlátory, podvojné splachování apod.) Tabulka 2 Orientační potenciál v případě realizace úsporných opatření metodou EPC Opatření Orientační investiční náklady (tis. Kč) voda (m 3 /rok) Úspora energie (MWh/rok) náklady (tis. Kč/rok) Prostá návratnost (roky) A + B + C + D + E ,6 Celkem ,6 Orientační návratnost navrženého souboru opatření činí cca 11,6 let. Vyhodnocení Samostatný objekt je pro realizaci projektu metodou EPC spíše nevhodný. V rámci větší skupiny budov je možné uvažovat o jeho zařazení do projektu EPC. 6

8 5. Závěr a doporučení dalšího postupu Pro účely optimálního nastavení žádosti o dotaci v ose 5, podprogramu 5.1 OPŽP doporučujeme následující postup: 1. Zpracování projektové dokumentace podle parametrů doporučené varianty (4) energetického auditu (integrovaný projekt). 2. Zpracování projektové dokumentace na další opatření generující úspory energie popsané v energetickém auditu: a. Modernizace výměníkové stanice a následné vyregulování otopné soustavy (povinné dle OPŽP) b. Termosolární systém pro přípravu teplé vody (velmi výhodné spojit s projektem modernizace výměníkové stanice a případně využít termosolární systém i pro přitápění). 3. Případně také zpracování projektové dokumentace na výměnu interiérového osvětlení - v případě, že toto bude uváženo s ohledem na technický stav stávající osvětlovací soustavy (není popsáno v EA). 4. Případně zpracování projektové dokumentace na fotovoltaický systém (je obecně popsán v tomto doplnění EA, ale není doporučen). Projekt je možno dopracovat návazně na kalkulaci uznatelných nákladů a bodového hodnocení pro získání dotace podle bodů 1. a 2. výše. Podpora FV systému je zahrnuta v rámci uznatelných nákladů společně s opatřeními na obálce budovy. 5. Zavedení energetického managementu (případně s využitím podpory v programu EFEKT 2016). 6. Na základě projektové dokumentace vyhodnotit přínos jednotlivých opatření z hlediska optimalizace investičních a provozních nákladů a výše dotace, resp. jejího poměru k celkovým nákladům takto integrovaného projektu. 7. Zpracování energetického posudku podle metodiky SFŽP na konečno variantu rekonstrukce se zvolenými opatřeními. 7