Ohrožují tetřeva více predátoři, nebo lidé? (prohlášení 13 VŠ profesorů)
|
|
- Vladimíra Říhová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ohrožují tetřeva více predátoři, nebo lidé? (prohlášení 13 VŠ profesorů) V poslední době získaly značnou mediální publicitu 1-6 dvě studie, na jejichž základě je pak usuzováno, že vedení NP Šumava má v ruce nový trumf, jímž chce přebít karty ochránců přírody" 2, že víc než turisté tohoto lesního ptáka ohrožují predátoři" 3, že "zásadní problém neznamená pro tetřeva ani hluk motorových pil nebo těžké techniky" 3, že "populaci tetřevů nesnižuje jejich hnízdění u turistických tras" 4, že populace tetřeva hlušce v NP Šumava stoupá 5 apod. Autorem jedné studie je J. Plaňanský a kol., autorem druhé je J. Dúha. Studie jsou charakterizovány takto: "jedná se o statistické vyhodnocení skutečných nálezů tetřeva v souvislostech" 6. Je tedy užitečné se podívat na to, jaká je tedy skutečná vypovídací hodnota obou studií a co ve sutečnosti o faktorech ohrožujících tohoto ptáka vypovídají. Práce J. Dúhy nepodává jediný konkrétní, literárně či daty podložený argument pro tvrzení autora, proto není třeba s touto prací polemizovat. Práce Plaňanského a kol. (2012) zveřejňuje rozsáhlá empirická data o nálezech tetřeva v NP Šumava z let 2010 a Je dobře, že tato data jsou dána k dispozici, a je jen škoda, že nebyla zveřejněna dříve. Autoři porovnávali počet pozorování tetřeva v zásahových a bezzásahových oblastech a počet pozorování tetřeva v oblastech, kde docházelo k lesnické činnosti způsobující hluk, lesnické činnosti nezpůsobující hluk a v oblastech bez lesnické činnosti, a zjišťovali vzdálenost pozorování tetřeva od cest. Na základě těchto dat docházejí autoři k následujícím závěrům: 1. 43% všech nálezů bylo zaznamenáno v bezzásahovém území a 57% nálezů pochází ze zásahového území. Proto je možné říci, že tetřev hlušec preferuje území, kde se lesnicky zasahuje a hospodaří % nálezů je z porostních skupin, kde působily motorové pily či harvestory, tedy činnosti významně způsobující hluk, dále 25 % nálezů je z porostních skupin, kde probíhaly lesnické činnosti, které hluk nezpůsobují, 45% všech nálezů je v porostních skupinách, kde neprobíhala žádná lesnická činnost. Podle výsledků lze vyloučit, že těžba kůrovcem napadených stromů, asanace a přibližování trvale ruší tetřeva hlušce a že tyto činnosti mají trvalý dopad na populaci tetřeva hlušce % nálezů je v živém lese a 42 % je v suchém lese. 13 % nálezů je v biotopu mlazina a holina. Zbylé 1 % náleží k biotopu slatě. Z provedeného výzkumu vyplývá, že tetřev hlušec nepreferuje biotop suchý les a ani biotop živý les, toto tvrzení je možné demonstrovat na poměru nálezů, protože je téměř vyrovnaný
2 4. 15% nálezů do 100 metrů od turistické trasy, 25 % nálezů od 101 metrů do 300 metrů a 60% nad 301 metrů od turistických tras. Obdobnou situaci lze vypozorovat mezi roky 2010 a 2011, výsledky jsou totiž velmi podobné. Na základě této části výzkumu nelze jednoznačně říci, že tetřev hlušec se turistickým trasám vyhýbá, 40% všech nálezů tetřeva či pobytových znaků je do 300 metrů od turistických tras. 5. Jak lesnická činnost, tak i turismus nemá trvalé následky pro populaci tetřeva. (viz též Lesnická činnost nenese trvalé následky pro tetřeva, po skončení prací se tetřev navrací do těchto míst, kde probíhaly těžby, asanace a atd, což potvrdil i náš výzkum. str. 77 v Plaňanský a kol. 2012) Trvalé následky má predace, zničením několika hnízd či dospělých, produkce schopných jedinců, může trvale ovlivnit populaci tetřeva v dané lokalitě. Kritické zhodnocení interpretace výsledků ve studii Plaňanský a kol. (2012) V práci není nikde uvedeno, kolik času bylo stráveno v jednotlivých oblastech hledáním tetřeva a jak jsou tyto oblasti veliké. Proto, a navíc z důvodů jejich velkých rozptylů, nelze z těchto dat činit žádně závěry o relativní početnosti tetřeva ve zkoumaných oblastech, jak uvedeme na příkladech. Příklad 1. Rozdílné doby strávené hledáním tetřeva v jednotlivých územích Představme si hypotetický příklad, že početnosti tetřeva jsou takové, že za 10 hodin strávených v bezzásahovém území spatřím 10 jedinců, za tutéž dobu v území zásahovém najdu 1 jedince - čili v bezzásahovém území je cca 10 více tetřevů než v území zásahovém. Představme si, že strávím 100 hodin v zásahovém území (pak zde podle našeho předpokladu najdu něco kolem 10 jedinců) a 5 hodin v bezzásahovém území (čili zde najdu něco kolem 5 jedinců). Při tomto zkoumání tedy najdu v bezzásahovém území dvakrát méně jedinců (5), než než v území zásahovém (10). Mohu však na základě toho tvrdit, že v bezzásahovém území je méně jedinců, než než v území zásahovém? Samozřejmě, že nikoli výsledek je ovlivněn dobou, kterou jsem v jednotlivých územích strávil. Uvedené základní chyby se právě dopustili autoři studie Plaňanský a kol. (2012): bez znalosti toho, kolik pozorovatelé strávili v jednotlivých územích, dedukují z počtu nálezů, ve kterém území je tetřeva více či méně ve srovnání s územími ostatními (závěry č. 1-4). Jak jsme na tomto příkladě názorně ukázali, může tato chyba zcela zásadně změnit závěr studie obzvláště, pokud vezmeme v úvahu, že lidé se mnohem častěji objevují na turistických cestách nebo v jejich blízkosti, v územích zásahových a v územích, kde dochází k lesnické činnosti proto je počet pozorovaných tetřevů v těchto územích patrně značně nadhodnocen. Obzvláště závažný je tento prohřešek v analýze závislosti pozorování tetřeva na vzdálenosti od cest závěr č. 4, neboť člověk se dále než 300 m od nejbližší cesty vyskytuje jen velice vzácně. Podobně, pokud došlo k cílenému monitoringu (čili jeho větší intenzitě) v nějaké oblasti, bude výsledek ovlivněn charakteristikou této oblasti. Prostě bez znalosti počtu hodin strávených monitoringem v každé zkoumané oblasti není možné z uvedených dat činit jakékoliv závěry. 2
3 Příklad 2. Rozdílné velikosti území Procházím-li náhodně oblastí skládající se z mozaiky různých typů území, pak nutně strávím více času v území, které je v dané oblasti nejvíce zastoupeno obr. 1. Následkem toho nadhodnotím počty nalezených jedinců v tomto území (viz příklad 1). Této základní chyby se dopustili autoři studie Plaňanský a kol. (2012): pokud pozorování tetřeva pocházejí z náhodných pochůzek, pak budou silně podhodnoceny jeho počty v menších územích, třeba v územích bezzásahových, nebo v těch místech na Šumavě ležících více než 300 m od všech lidských cest. Obr. 1. Jestliže procházím oblastí složenou se dvou typů stanovišť, zde vybarvených zeleně a červeně, z nichž jedno (zde zelené) má větší rozlohu než to druhé, pak pokud se úmyslně nezdržuji v jedné oblasti déle než v druhé strávím více času v oblasti s větší rozlohou viz modrá čára náhodné procházky, která jde po přímce a nezastavuje se či jiným způsobem úmyslně nezdržuje v žádném z vyznačených biotopů. 3. Vliv predace Autoři ukazují na několika snímcích, že predátoři jsou schopni nalézt vejce tetřeva, a v jednom grafu, založeném na údajných datech z Polska, dokládají ztrátu jeho vajec v období 4 týdnů. Bohužel zcela oproti veškerým zvyklostem ve skutečně vědecké literatuře není uveden zdroj. Není tedy možné ověřit, do jaké míry jsou uvedená data spolehlivá, jak byla sbírána a o čem ve skutečnosti svědčí. Je jasné, že na tetřeva jako na mnoho jiných druhů existuje predační tlak, avšak uvedení jediného obrázku o úbytku vajec není žádným hodnověrným argumentem, na základě něhož by bylo možné porovnávat vzájemnou důležitost predace a jiných především antropogenních faktorů na ohroženost tohoto druhu. Pro takovou analýzu by bylo nutné vzájemně srovnat různé příčiny mortality tetřeva a řádně je statisticky vyhodnotit. Ve studii není proveden ani zdánlivý pokus o takovou analýzu, a proto je závěr č. 5 naprosto neopodstatněný. 3
4 4. Velký rozptyl vstupních dat Předpokládejme, že jsme počítali tetřevy v pěti různých týdnech na dvou lokalitách, A a B (třeba bezzásahové a zásahové plochy, nebo plochy bez lesnické aktivity a plochy s lesnickou aktivitou). Za týden jsme byli schopni projít jen velmi malou část plochy každé z lokalit, proto jsou námi naměřené počty pozorování jen odhadem skutečné početnosti tetřevů na zkoumaných lokalitách. Na lokalitě A jsme tak nalezli 9, 10, 11, 10 a 10 tetřevů, na lokalitě B 15, 15, 15, 15 a 15 tetřevů. Naším závěrem pravděpodobně bude, že na lokalitě B je tetřevů s největší pravděpodobností více, i když jsme je určitě neviděli všechny, protože tam byl nalezen větší průměrný počet tetřevů a rozptyl nálezů mezi jednotlivými lety je velice malý. Rozptyl je přesně definovaná statistická veličina (definici podává každá učebnice základní statistiky), kterou je možno zhruba chápat jako míru toho, jak se data mezi jednotlivými pozorováními (v našem případě týdny) na dané lokalitě od sebe liší. Předpokládejme nyní, že naměřená data vypadají takto: na lokalitě A bylo nalezeno 18, 2, 1, 19 a 10 tetřevů, zatímco na lokalitě B bylo nalezeno 30, 0, 15, 30 a 0 tetřevů. Průměrné naměřené hodnoty jsou tedy stejné, jako v předchozím případě: 10 tetřevů na lokalitě A a 15 na lokalitě B. Můžeme však i nyní s velkou mírou určitosti tvrdit, že na lokalitě A je méně tetřevů než na lokalitě B? Zcela určitě nikoli, protože námi naměřená data se mezi jednotlivými dny značně liší řečeno mluvou matematické statistiky, mají velké rozptyly. Díky těmto velkým rozptylům v datech jsou proto naše odhady počtů tetřevů na jednotlivých lokalitách velice nespolehlivé a přestože se námi naměřené průměrné hodnoty od sebe liší, není možné z toho činit hodnověrné závěry. Právě této zásadní chyby se dopustili Plaňanský a kol. (2012). Autoři vyhodnocovali nálezová data tetřeva ze dvou let (2010 a 2011), přičemž data z obou let jednoduše sečetli a na základě těchto součtů vyvodili své závěry, aniž by vzali v úvahu rozptyl studovaných dat značné meziroční rozdíly. Tak např. v roce 2010 pocházelo 68% pozorování tetřeva z bezzásahového území, zatímco v roce 2011 to bylo pouze 23 %. To je dalším důvodem pro tvrzení, že žádný ze závěrů 1-4 není nijak opodstatněný. 5. Biologie tetřeva Tetřev je velmi sedentární druh a prokazatelně velmi nerad opouští své domovské okrsky 7, proto jeho výskyt na lokalitách po asanaci kůrovce nutně neznamená, že mu tyto práce nevadí, nebo že se negativně neodráží na jeho schopnosti přežít a úspěšně se množit. Podobně třeba z faktu, že autor kritizované studie byl pozorován na zubařském křesle, není správné dovozovat, že zubařské křeslo je jeho oblíbeným místem odpočinku a že se sem bude rád vracet. 7 Storch I. (1994) Habitat and survival of capercaillie Tetrao urogallus. Nests and broods in the Bavarian Alps. Biological Conservation 70: Wegge P., Kastdalen L. (2008) Habitat and diet of young grouse broods: resource partitioning between Capercaillie (Tetrao urogallus) and Black Grouse (Tetrao tetrix) in boreal forests. Journal of Ornithology 149:
5 Závěr Zvážíme-li výše uvedené skutečnosti, metodické nedostatky a navíc fakt, že plocha zásahových oblastí se v roce 2011 změnila, nutně docházíme k závěru, že zde prezentované výsledky nám o biotopových preferencích tetřeva na Šumavě nic neříkají. Pro opravdu seriózní zhodnocení by byl potřeba rigorózní výzkum s přesně standardizovanou metodikou. Mimo výše uvedených výtek by musela zahrnovat například i reprodukční úspěšnost. Studie Plaňanský a kol. (2012) tedy přináší zajímavá data, avšak závěry, které se z nich pokouší vyvodit, jsou těmito daty naprosto neopodstatněné. Autoři se při interpretaci dopouštějí zásadních prohřešků proti nejelementárnějším zásadám správné analýzy dat a ignorují základní poznatky o biologii tetřeva uvedená studie by proto neuspěla ani jako seminární práce začínajícího studenta na solidní vysoké škole. Závěry této práce proto nelze v žádném případě brát vážně a opodstatňovat jimi jakákoli managementová rozhodnutí. Prof. RNDr. Pavel Kindlmann 8, DrSc., Centrum výzkumu globální změny AV ČR, Brno a Mgr. Petr Šípek 8, PhD., RNDr. Roman Fuchs 8, CSc., a Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc., zástupce ředitele Ústavu pro životní prostředí, Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc., ředitel Ústavu pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., Prof. RNDr. Vojtěch Jarošík, CSc., Prof. RNDr. Jan Lepš, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice Prof. RNDr. Ing. Michal Marek, CSc. ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR, Brno a Ústav ekologie lesa, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., ředitel Centra pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova, Praha Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., ředitel Binatang Research Center, Papua - Nová Guinea a Entomologický ústav AV ČR, České Budějovice Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., zástupce ředitele, Botanický ústav AV ČR, Průhonice a Prof. ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice Prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc 8 autoři textu 5
Vážený pan Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda Česká strana sociálně demokratická Lidový dům Hybernská 7 110 00 Praha 1. Vážený pan Ing.
Vážený pan Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda Česká strana sociálně demokratická Lidový dům Hybernská 7 110 00 Praha 1 Vážený pan Ing. Andrej Babiš, předseda ANO politické hnutí Pyšelská 2361/4 141 00 Praha
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceROZHODNUTÍ. Správě Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 1.máje 260, 385 01 Vimperk, IČ: 00583171 (dále jen Správa ), ukládá:
Oblastní inspektorát České Budějovice U Výstaviště 16, P.O.Box 32, 370 21 České Budějovice tel.: 386 109 111, fax: 386 357 581 IČ: 41 69 32 05, e-mail: public@cb.cizp.cz, www.cizp.cz Dle rozdělovníku Naše
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
Více*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha
Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VícePosouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava
Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceOP VK, individuální projekty ostatní prioritní osa 2, oblast podpory 2.4 1. výzva
OP VK, individuální projekty ostatní prioritní osa 2, oblast podpory 2.4 1. výzva Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ukončilo dne 3. dubna 2009 přijímání projektových žádostí do Operačního programu
VíceRada Národního parku Šumava
Rada Národního parku Šumava Zápis z jednání Rady NPŠ ze dne 24. listopadu 2016 ověřený Místo zasedání Hotel Zlatá hvězda, Vimperk Přítomno: 27 členů Rady, 4 pověření plnou mocí, 31 celkem hlasujících Hosté:
VíceTabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00
Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.
VíceJednofaktorová analýza rozptylu
I I.I Jednofaktorová analýza rozptylu Úvod Jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA) se využívá při porovnání několika středních hodnot. Často se využívá ve vědeckých a lékařských experimentech, při kterých
VíceManagement of habitats and species
Management of habitats and species based on the Transboundary cooperation in Šumava/Bavarian Forest from a local perspective Martin Starý Šumava NP One of the largest crossborder protected areas in Europe
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceNárodní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Velkoplošná chráněná území Ptačí oblasti Území NATURA
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceHardy-Weinbergův zákon - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceVýznam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť
Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Markéta Šantrůčková, Katarína Demková, Jiří Dostálek, Tomáš Frantík Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceVýsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava
Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava výsledky roku 2012 v kontextu let minulých tisková konference 19.2.2013 letecké snímkování celého NP probíhá každoročně od roku 2006, (dříve
Víceworkshop 2016 příměstské lesy
workshop 2016 příměstské lesy Termín: 8. 2. 2016 14. 2. 2016 MÍSTO KONÁNÍ: POŘADATEL: KLADNO - SPORTHOTEL SLETIŠTĚ MĚSTO KLADNO LEKTOŘI: ING. MILOTA SIDOROVÁ, PHD. ING. LADISLAV BAKAY, PHD. HOSTÉ: RNDR.
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceDlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce
Dolní Lomná, Návstěvnické centrum URSUS - 4.12.2018 Dlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce Miroslav Kutal 1,2, Martin Duľa 1,2 & Michal Bojda 2 1 Ústav ekologie lesa,
VíceStatistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ
Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Ing. Dana Trávníčková, PaedDr. Jana Isteníková Funkční gramotnost je používání čtení a psaní v životních situacích. Nejde jen o elementární
VíceKapacita jako náhodná veličina a její měření. Ing. Igor Mikolášek, Ing. Martin Bambušek Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Kapacita jako náhodná veličina a její měření Ing. Igor Mikolášek, Ing. Martin Bambušek Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Obsah Kapacita pozemních komunikací Funkce přežití Kaplan-Meier a parametrické
VíceKATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ
KATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ Soubor map Vladimír Bejček, Petra Šímová, Karel Šťastný
VícePřehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000
Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení
VíceObčané o životní úrovni a sociálních podmínkách
Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017 V roce 2017 bylo mapováno území a prováděny odchyty ve stejném rozsahu jako v předcházejících letech monitoringu. Metodika: Monitoring
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceB. VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB
B. VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Pokud chceme modelovat rozvoj cyklistické infrastruktury, je nutné zhodnotit
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceZpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny
Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpráva pro veřejnost za rok 212 Zpracovali: Bc. Eva Jirásková, Mgr. David Zahradník, RNDr. Marek Banaš, Ph.D.
VícePilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů
Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů v České republice Ludmila Tichá, ČVUT v Praze Fakulta
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceCHOVY ZVĚŘE V OLOMOUCKÉM KRAJI A ČESKÉ REPUBLICE ZPĚTNÝ PROPOČET
V. ZPĚTNÝ PROPOČET Kapitola obsahuje srovnání trendu odlovu (červená křivka), sčítání (zelená křivka) a zpětného propočtu početních stavů z vykázaného odlovu (modrá křivka při poměru pohlaví 1:1, oranžová
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePříloha 1 Strana 1. Naměřené hodnoty v mikroteslách (barevné hodnoty dle stupnice), souřadnice v metrech
Obr. 1: Uspořádání při měření magnetickéh o pole pomocí měřicí mřížky Aktivovaný přístroj Protector (svítící) vedle měřicího pole (s dřevěnou měřicí mřížkou, vedením a držákem pro měřicí sondu) A. Měření
VíceKomentovaný materiál petice Hnutí DUHA
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA předložený Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PS ČR Komentář sestavil: Ing. Martin Klewar Česká akademie zemědělských věd Komise pro
VíceDokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII
Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII 25 Příprava záchranného programu hořečky hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
VíceKůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení
Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Správa NP a CHKO Šumava OBSAH PREZENTACE Základní
VíceKONFERENCE NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČR KAPITOLA 9 VELKÉ KARLOVICE A SLOVÁCKO, KVĚTNA 2007
VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB ING. JIŘÍ ČARSKÝ, ČVUT v Praze - Fakulta dopravní, Katedra dopravních systémů, www.fd.cvut.cz, E-MAIL: carsky@fd.cvut.cz
VíceNÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO Jan Losík červenec 2012 2 Zpracovatel: Mgr.
VíceOHROŽUJE ŠUMAVSKÉ PTÁKY KŮROVEC NEBO ČLOVĚK? Jan Hora Česká společnost ornitologická
OHROŽUJE ŠUMAVSKÉ PTÁKY KŮROVEC NEBO ČLOVĚK? Jan Hora Česká společnost ornitologická Kůrovec a ptáci Dnes při prohlídce mrtvého lesa po kůrovci se s ptáky nepotkáte. I. Vicena, Lesnická práce 9, 2004:
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceII. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu
II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu Peter Surový Ceska Zemědělská univerzita Praha 21.5.2015 Prezentace: Cíle aktivity Přehled výsledků k prvnímu
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
Více5. Pro jednu pružinu změřte závislost stupně vazby na vzdálenosti zavěšení pružiny od uložení
1 Pracovní úkoly 1. Změřte dobu kmitu T 0 dvou stejných nevázaných fyzických kyvadel.. Změřte doby kmitů T i dvou stejných fyzických kyvadel vázaných slabou pružnou vazbou vypouštěných z klidu při počátečních
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceInduktivní statistika. z-skóry pravděpodobnost
Induktivní statistika z-skóry pravděpodobnost normální rozdělení Z-skóry umožňují najít a popsat pozici každé hodnoty v rámci rozdělení hodnot a také srovnávání hodnot pocházejících z měření na rozdílných
VíceProkazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů
Genetika a šlechtění lesních dřevin Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů Ing. R. Longauer, CSc. Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceOPONENTSKÝ POSUDEK DIZERTAČNÍ PRÁCE
OPONENTSKÝ POSUDEK DIZERTAČNÍ PRÁCE Uchazeč: MUDr. Ing. Kamil Zeman Pracoviště: Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice Brno, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. Studijní program:
VíceAktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018. Ing. Jan Drozd
Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018 Ing. Jan Drozd Biologie kůrovce lýkožrout smrkový - brouk 5 mm, 1 samice 100 150 vajec - první rojení koncem dubna (prům.teplota
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VíceObčané o životní úrovni a sociálních podmínkách
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické
VíceSeznam profesorů jmenovaných prezidentem republiky s účinností od 11. 6. 2013
Seznam profesorů jmenovaných prezidentem republiky s účinností od 11. 6. 2013 1. doc. RNDr. Tomáš ADAM, Ph.D. pro obor: lékařská chemie a biochemie 2. doc. Ing. Štefan BARCÍK, CSc. pro obor: technika v
VíceMetodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky
Zasedání EK OLH ČAZV Rožnov pod Radhoštěm 29. 4. 2014 Ing. Josef Lenoch, Ph.D. Metodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky Představení metodiky strana 2 Metodika speciální
VíceHISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec
HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ V dnešní výpravě za poznáváním historie krajiny v okolí Jedovnic navštívíme několik míst, kde si ukážeme, jak vypadají pozůstatky po lidském osídlení v krajině. Je možné,
VíceKatedra myslivosti a lesnické zoologie
Katedra myslivosti a lesnické zoologie BLACKSPOTS: Místa křížení zelené a dopravní infrastruktury TAČR Řešitel: CDV ČZU v Praze http://www.srazenazver.cz/cz/ Projekt na 2 roky (2016 a 2017) Monitoring
VíceZelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
VíceKorelace. Komentované řešení pomocí MS Excel
Korelace Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Tabulka se vstupními daty je umístěna v oblasti A2:B84 (viz. obrázek) Prvotní představu o tvaru a síle závislosti docházky a počtu bodů nám poskytne
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceStanovisko ke studii Plaňanský a kol. 2012: Tetřev hlušec v koexistenci v současném prostředí v NP Šumava
Stanovisko ke studii Plaňanský a kol. 2012: Tetřev hlušec v koexistenci v současném prostředí v NP Šumava Česká společnost ornitologická, 2012 1. Studie má závažné metodické a formální nedostatky. Nevíme,
VíceNÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY
NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány bezprostředně činností člověka (na rozdíl od např. Třeboňské rybniční
Vícebodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice
VíceHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ
HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ Luděk Praus Ústav nauky o dřevě, LDF MENDELU v Brně Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceEkologie Ing. Vladimír Hula, PhD.
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a
VíceProsazování politických cílů ministerstvem ŽP v NP Šumava z pohledu o.s. Šumava 21 (Jiří Štich)
Prosazování politických cílů ministerstvem ŽP v NP Šumava z pohledu o.s. Šumava 21 (Jiří Štich) V referátu stručně vzpomenu některé kauzy, ve kterých bylo naše sdružení podle 70 odst. 2 zákona 114/1992
VíceStatistické zpracování naměřených experimentálních dat za rok 2012
Statistické zpracování naměřených experimentálních dat za rok 2012 Popis dat: Experimentální data byla získána ze tří měřících sloupů označených pro jednoduchost názvy ZELENA, BILA a RUDA. Tyto měřící
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceZnalost log politických stran
Sociologie politiky Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Aleš Kudrnáč E-mail: ales.kudrnac@soc.cas.cz Znalost log politických stran Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v14-11 Realizátor:
VíceVzorce konzumace piva v České republice v roce 2010
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Vzorce konzumace piva v České republice v roce
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek
Více7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice
7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyčíslí Jednou z úloh statistiky je odhad (výpočet) hodnot statistického znaku x i,
VíceBezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les
TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,
VíceInformační a znalostní systémy
Informační a znalostní systémy Teorie pravděpodobnosti není v podstatě nic jiného než vyjádření obecného povědomí počítáním. P. S. de Laplace Pravděpodobnost a relativní četnost Pokusy, výsledky nejsou
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy
TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceMetodiky hodnocení a oceňování přírody a krajiny na AOPK ČR Jaromír Kosejk, Tomáš Görner, Pavel Štěrba
Metodiky hodnocení a oceňování přírody a krajiny na AOPK ČR Jaromír Kosejk, Tomáš Görner, Pavel Štěrba Metodiky hodnocení a oceňování přírody a krajiny na AOPK ČR AOPK ČR v současnosti pracuje v oblasti
VícePostup proti kůrovcům s ohledem na území výskytu populace tetřeva hlušce
Oznámení záměru podle 6 zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (v rozsahu přílohy č. 3) Postup proti kůrovcům s ohledem na území výskytu populace tetřeva
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
VíceNávrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10
Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 1 Tento návrh byl vypracován v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TA23664 Souhrnná metodika
VíceStudenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013. Kde a co studují?
Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013 Kde a co studují? říjen 2014 RPIC-ViP, s.r.o. Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce Moravskoslezského
VícePosudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000.
Posudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000. Hodnocení je zpracováno podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v září 2006 Prof. RNDr. Vladimírem
VíceStudium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku
Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku Eva Marková1) (eva.radec @seznam.cz) a Petr Heinzel2) (petr.heinzel @asu.cas.cz) 1) Sluneční sekce ČAS, 2) Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Ondřejov
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceProfilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy
Profilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy Autor práce : RNDr. Ivo Beroun,CSc. Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. PROFILOVÁNÍ Profilování = klasifikace a rozlišování
VíceTechnické parametry výzkumu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty
VíceVliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
Více