Půdní úrodnost. Výživa rostlin a hnojení
|
|
- Jiřina Štěpánková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Půdní úrodnost
2 Půdní úrodnost Zdravá půda je proto základním předpokladem pro růst a vývoj zdravých rostlin Půda má řadu funkcí: a)produkční funkce b)mimoprodukční (funkce filtrační, pufrační, transformační, je prostředím pro život organismů, nezanedbatelné jsou i její socio-ekonomické funkce) 2
3 Indikátory kvality půdy fyzikální vlastnosti (textura, hloubka půdy, hydraulická vodivost, maximální a retenční vodní kapacita, objemová hmotnost, pórovitost, struktura, chemické nebo fyzikálně chemické vlastnosti (obsah a kvalita humusu, obsah celkového dusíku, kationtová výměnná aktivita, reakce (ph), vodivost, obsah živin, nasycenost sorpčního komplexu a hygienické parametry s ohledem na rizikové prvky a organické kontaminanty, biologické (obsah uhlíku a dusíku v biomase mikroorganismů, potencionálně mineralizovaný dusík, respirace, aktivita půdních enzymů atd.). 3
4 Rozdíly půdních charakteristik v porovnání konvenčního a ekologického zemědělství půdní organická hmota (ekologicky obhospodařované plochy mají zpravidla vyšší obsah organického uhlíku), zvýšená biologická aktivita půdy (významný indikátor dekompozice organické hmoty), struktura půdy (v některých případech se zlepšuje), snížení erozní ohroženosti pozemků. 4
5 Půdní život ovlivňují: Půdní vlastnosti (typ a druh půdy) Hloubka půdního profilu (objemová hmotnost, pórovitost, vlhkost, teplota, výměna plynů atd.) nejintenzivnější půdní život je ve svrchní vrstvě ornice (0,1 m) Obracení půdy narušuje aktivitu půdních organismů 5
6 Teorie a specifika výživy v ekologickém zemědělství, organická hnojiva - zásady ošetření a aplikace
7 Rozdílné pojetí výživy rostlin a ekologickém a konvenčním zemědělství Kulturní rostliny jsou zásobeny živinami nepřímo přes systém půda-rostlina, ve kterém hraje klíčovou roli půdní život odpovídající za procesy rozkladu a přeměny Konvenční nauka o tom, že je do půdy třeba dodat živiny, které rostliny z půdy odebraly, v EZ neplatí. Tato nauka totiž nezohledňuje fakt, že půda je oživený, produktivní ekosystém. Půdní mikroorganismy mohou z minerální části půdy, ze vzduchu (dusík) a z organických zbytků mobilizovat živiny a ty pak zpřístupňovat rostlinám. 7
8 Význam hnojení Hnojení by mělo udržovat a zlepšovat úrodnost půdy, poskytovat organickou výživu edafonu, vracet živiny do koloběhu a doplňkově zajišťovat úhradu živin exportovaných z pozemků a z hospodářství v zemědělských produktech. Organickým hnojivem podporujeme biologickou aktivitu půdy, která je základem její úrodnosti. 8
9 Význam hnojení Biologická aktivita udržuje živiny v přístupných formách a pomáhá rostlinám osvojovat živiny i z méně přístupných organických sloučenin a minerálů Na biologicky aktivní půdě jsou rostliny všestranně odolnější, dokáží lépe vzdorovat invazím chorob a škůdců. 9
10 Teorie a specifika výživy rostlin Fotosyntéza je prvotním a základním krokem procesů, které zahrnujeme pod pojem výživy rostlin (biogenní prvky C, H, O získávají rostliny ze vzduchu a vody) Výživa rostlin zahrnuje takové procesy, při kterých rostlina souběžně se svým růstem a vývojem čerpá určité látky z vnějšího prostředí nebo je vyměňuje za jiné, tyto látky přemisťuje mezi svými orgány a přeměňuje na sobě vlastní 10
11 Teorie a specifika výživy rostlin Výživa rostlin představuje fyziologický proces, úzce spjatý s fotosyntézou a přirozeným koloběhem látek Nezbytné jsou následující živiny: uhlík, vodík, kyslík, dusík, draslík, vápník, hořčík, síra, železo, mangan, zinek, měď, bor, chlor, molybden Organické látky živých organismů obsahují uhlík, vodík a kyslík 11
12 Role živin ve fyziologických procesech Prvotním zdrojem organické hmoty jsou rostliny Pro fotosyntézu rostlin je nezbytný chlorofil, v jehož porfyrinové složce je kromě C,H,O dále N a Mg, nepostradatelné je také Fe Metabolické pochody řídí enzymy (jejich základní složky bílkoviny jsou složené z aminokyselin dále obsahují síru a další stopové prvky (Mn, Zn, Cu, Co, B, Mo) 12
13 Role živin ve fyziologických procesech Nukleotidy, které jsou základní složkou nukleových kyselin obsahují fosfor, fosfolipidy jsou stavebními prvky všech buněčných membrán (plazmalema, membrány chloroplastů, mitochondrie) hořčík se dále uplatňuje při stavbě ribozomů (produkce bílkovin) Vápník stabilizuje buněčné stěny a slouží k neutralizaci a vykrystalizování přebytečných kyselin a úpravě ph 13
14 Role živin ve fyziologických procesech Jednomocné kationty draslíku a sodíku spolupůsobí při úpravě buněčného prostředí reakce (snížení kyselosti), osmotického tlaku, elektrické vodivosti apod. 14
15 Z pohledu zdrojů živin hraje hlavní roli: Fyzikálně-chemická sorpce výměnná (vápník, hořčík, draslík a další jednomocné a dvojmocné prvky) Chemická sorpce (fosfor, síra, aj.) Biologická sorpce (dusík, fosfor, aj.) 15
16 Soužití rostlin s bakteriemi, aktinomycety a houbami Rostlina vyměšuje kořeny do půdy také organické látky a odumřelé buňky a vyživuje tak rhizosférní organismy Řada rhizosférních organismů pak uvolňuje živiny pro sebe a hostitelské rostliny živiny z hůře přístupných vazeb Mykorrhiza zlepšuje příjem živin a celkovou vitalitu a odolnost rostlin 16
17 Možnosti hodnocení obsahu živin Výsledky AZP (agrochemického zkoušení půd) Kationtová výměnná kapacita půdy a podíl jejího nasycení jednotlivými ionty Projevy deficitů Rozbory listů a plodů 17
18 Hlavní živiny v agroekosystému - N Nejčastěji limituje v konvenčním i ekologickém zemědělství výnos zemědělských plodin. Bilance dusíku je v ekologickém zemědělství zabezpečena organickými hnojivy a vyšším podílem pěstovaných leguminóz a zlepšením podmínek pro rozvoj půdního mikroedafonu. 18
19 Hlavní živiny v agroekosystému - N Největší význam mají ionty dusičnanové (NO3-) a amonné (NH4+) Při mikrobiálním rozkladu organické hmoty se prvotně do půdy uvolňuje amoniak (NH3), který ve vodním prostředí přechází na amonný iont, který je pak poután organominerálním komplexem) = nutnost rychlého zapravení organické hmoty N je součástí humusu (přístupná zásobárna) 19
20 Vliv EZ na koloběh dusíku Snaha farem o maximální recikulaci dusíku a minimalizace ztrát Statková hnojiva mají zřídka příliš úzký poměr uhlíku k dusíku (problematická je močůvka a kejda) Prvotním zdrojem dusíku je symbiotická fixace molekulárního dusíku leguminózami 20
21 Možnosti ztrát dusíku Denitrifikace komplex denitrifikačních bakterií redukuje dusičnany na níže oxidované plynné produkty, které unikají do ovzduší (podporuje ji dostatek organické hmoty v půdě ve vrstvách s nižším obsahem kyslíku = utužení a špatná aerace půdy) Odčerpávání amonných iontů z půdy bakteriemi, které je oxidují a nitrifikují až na dusičnanový dusík = při přebytku je vyplaven do spodních vod 21
22 Možnosti omezení ztrát dusíku Harmonická výživa a dodržení zásad aplikace hnojiv Zelené hnojení spotřeba dusíku imobilizovaného mineralizací a zajištění biologické sorpce Přiměřené dusíkem chudší organické hmoty (slámy) zapravené do půdy 22
23 Input dusíku osevním postupem Z hlediska inputu N do půdy jsou výbornými předplodinami vojtěška setá, kukuřice na zrno, jetel luční, slunečnice, mák, řepka olejka a hrách setý se zapracováním slámy do půdy. Input N do půdy je více než 100 kg/ha. Dobrými předplodinami jsou: kukuřice na siláž, ozimá pšenice a oves, po sklizni zůstává v půdě průměrně kg N/ha. Slabými předplodinami jsou: ozimé žito, jarní a ozimý ječmen a cukrová řepa, jejichž rostlinné zbytky obsahují v průměru méně jak 26 kg N/ha. Při zaorávce slámy je třeba doplnit 5-10 kg N na jednu tunu slámy. 23
24 Množství dusíku fixované některými plodinami (podle Lampkina, 1990) Plodina Množství fixovaného N (kg*ha-1) za rok Jetel bílý, tráva Jetel červený Vojtěška Fazol Hrách Lupina
25 Důvody pro odmítnutí syntetických dusíkatých hnojiv Zamezení vytvoření umělé nerovnováze v půdním roztoku a nadměrné jednostranné výživy Omezení lákání škůdců, které vábí vysoký obsah dusíku v pletivech rostlin Šetrnost k půdnímu životu Energetická náročnost výroby dusíkatých hnojiv Podpora alternativ (pěstování leguminóz příznivý vliv v rámci celého OP 25
26 Hlavní živiny v agroekosystému - P V půdě je v anorganických a organických formách Anorganické zdroje Sloučeniny s Ca (apatity, mono a dikalcium fosfáty) Organické zdroje (50% celkového P) Inositolfosfáty (10-50% Porg) Nukleové kyseliny DNA, RNA (0,2-2,5% Porg) Fosfolipidy (0,2-2,5% Porg) 26
27 Hlavní živiny v agroekosystému - P Přítomnost fosforu pro rostliny je ovlivňována ph (optimum 6-7), přítomností minerálů s obsahem Fe, Al, Mg, Ca, množstvím organické hmoty a aktivitou mikroorganismů Ke zpřístupňování P z organických vazeb dochází pomocí mikrobiální mineralizace Z hektaru půdy odčerpávají plodiny kg fosforu ročně. Náhrada organickými hnojivy je nedostačující vzhledem k malému obsahu fosforu v nich a obtížné přeměně na přijatelné formy 27
28 Hlavní živiny v agroekosystému - P Obsah fosforu v rostlinných zbytcích je relativně nízký. Nejvíce ho obsahují zbytky máku setého, řepky olejky, vojtěšky a kukuřice na zrno. Zbytky těchto rostlin zanechávají v půdě cca kg P/ha, ze kterých následné plodiny mohou potenciálně využít kg P/ha. 28
29 Hlavní živiny v agroekosystému - K Průměrný obsah v půdě je kolem 1,3% Tři základní formy: 1. Relativně nepřístupný K (90-98%), v živcích, slídách 2. Snadno přístupný K (1-2%), je jednak v půdním roztoku a také jako výměnný K absorbovaný na koloidních površích 3. Pomalu přístupné formy, K je pevně fixován půdními koloidy 29
30 Hlavní živiny v agroekosystému - K Výborné předplodiny: mák a slunečnice do půdy vrátí průměrně 195 až 249 kg K/ha (v prvním roce se uvolní kg K/ha) Velmi dobré předplodiny: kukuřice na zrno, oves a řepka v zanechávají v půdě kg N/ha (první rok se může využít 76 až 85 kg K/ha) Dobré předplodiny: vojtěška, jetel luční, hrách setý se zaorávkou slámy, brambory a ostatní obilniny se zaorávkou slámy obsahují v průměru kg K/ha, z čehož se uvolní kg K/ha. Slabé předplodiny: všechny obilniny u nichž se nezaorává sláma, kukuřice na siláž a na zrno, cukrová řepa. Pro následné plodiny je z těchto zbytků využitelných pouze 30 kg K/ha. 30
31 Hlavní živiny v agroekosystému Ca, Mg Mg obsažen v chlorofilu (aktivace enzymatických pochodů a ovlivňování metabolismu sacharidů, lipidů, nukleových kyselin Ca význam při tvorbě optimálních fyzikálních, fyzikálně-chemických a biologických vlastností půdy Zdrojem těchto prvků jsou uhličitany Vysoký obsah je v rendzinách a černozemích 31
32 Organická hnojiva Chlévský hnůj Močůvka Kejda Komposty Zelené hnojení 32
33 Organická hnojiva - význam Uzavírají koloběh prvků a vrací živiny pro další plodiny Ovlivňují fyzikální a chemické vlastnosti půdy Druh statkového hnojiva kg/den t/rok Chlévská mrva dojnice Chlévská mrva - jalovice Chlévská mrva prasata (100 kg) 5-5,5 1,8-2 Chlévská mrva ovce (45 kg) 2-2,5 0,8-1,0 Kejda (1DJ) Močůvka (skot) ,5 33
34 Složení statkových hnojiv v % Druh hnojiva sušina org. látky N P K Hnůj střední jakosti ,48 0,11 0,51 Kejda skotu (před skladováním) 7,7 5,7 0,30 0,06 0,24 Kejda prasat 6,4 4,8 0,49 0,11 0,17 močůvka 0,6-4,8-0,050,91 Stopy 0,121,44 34
35 Chlévská mrva - hnůj Produkuje se v něm ¾ organických látek a o něco méně živin Způsoby ošetření chlévské mrvy a jejího skladování: za studena (utěsněný blok, bez přístupu vzduchu, omezení ztrát, vysoký obsah amonného dusíku) za horka (kombinace aerobních a anaerobních procesů, zvýšená teplota má autosterilizační účinek, vyšší podíl organicky vázaného a využitelného dusíku) fermentace s produkcí bioplynu kompostování (aerobní dekompozice) 35
36 Ztráty živin a využití hnoje Ztráty mohou dosáhnout až 60% cíl Kompostovaný hnůj hnůj Dlouhodobější zisk Krátkodobější zisk Půdní úrodnost výnos Množství hnoje Přebytek Nedostatek Půdní typ Lehčí půdy Těžší půdy Osevní postup s leguminózami Kladná bilance N Záporná bilance N Vegetační doba Dlouhá (trávy) Krátká (jarní plodiny) Potřeba živin Nižší (obilniny) Vyšší (brambory) Nitrátové riziko Vysoké (salát) Nízké (obiloviny) Specifické faktory Respekt typu plodin: 36
37 Močůvka Dusíkato-draselné hnojivo Roční produkce 4-5 m³/1dj N 0,05-0,7%; P méně něž 0,01%; K 0,11,3% 90% N v lehce rozpustné formě Obsahuje také látky, které mají povahu růstových stimulátorů Při zatížení 1DJ/ha ročně 10kg N; 0,5 kg P; 20 kg K 37
38 Kejda V případě skotu obsahuje 7,7% sušiny; 5,7% organických látek; 0,3% dusíku; 0,06% P; 0,24% K Produkce v EZ je omezená (zákaz celoroštového ustájení) Doporučuje se její aerace (redukce zápachu, omezení přežívání plevelů a patogenů, zvýšení hodnoty hnojiva) 38
39 Komposty Přirozený proces rozkladu různorodé organické hmoty za aerobních podmínek Směs organických látek a zeminy, oživená mikroflórou, ve které proběhly nebo probíhají humusotvorné procesy Rozlišujeme 4 fáze kompostování: první zahřívání materiálu (rozmnožení organismů odbourávajících lehce rozložitelné látky likvidace choroboplodných zárodků a semen plevelů druhá rozklad hůře rozložitelých látek třetí fáze látkových přeměn a počátek mineralizace čtvrtá produkce látek humusové povahy 39
40 Suroviny pro kompostování Organické odpady ze zemědělství (plevel, sláma, makovina, bramborová nať, plevy, znehodnocená krmiva, listí, stařina luk, dřevní štěpka) + anorganická hmota (zemina, popel) + mikrobiálně oživený substrát (hnůj, kejda, močůvka) Kompostovaní probíha ve: a. stabilní kompostárně b. polní kompostárně 40
41 Zásady kompostování: Poměr C:N = 30:1 Optimální vlhkost 10% podíl zeminy Homogenizace zakládky Udržování aerobních podmínek První týden udržet teplotu pod 65 C Do 21 dnů udržet teplotu nad 50 C Do 6-8 týdnů ukončit kompostovací proces Vyzrálý kompost představuje stabilizované organické hnojivo s obsahem 30-50% organických látek; 0,3% N; 0,2% P;0,8% K; 2,5-3,5% Ca+Mg; ph 7,5-8,0% 41
42 Způsoby aplikace statkových hnojiv Způsobem aplikace a zapravení zásadně ovlivníme rychlost jejich rozkladu a mineralizace živin a ztráty Obecně platí, že: na lehčích půdách a ve vlhčích podmínkách zapravujeme hnojiva hlouběji nejvhodnější jsou menší dávky v častějších intervalech 3 (2) roky 42
43 Aplikace hnoje Rozmetání za chladného a vlhkého počasí přímo na pozemek a následné zapravení do půdy Tab.: Dávky hnoje průměrné kvality t/ha (Škarda, 1982) Plodiny Půdní druh Lehké - střední Střední-těžké Velmi těžké Obilniny a meziplodiny Okopaniny Jednoleté pícniny, olejniny Zelenina 35 (45) 40 (50) 50 (60) 43
44 Ztráty živin V případě opožděného zapravení hnoje do půdy a aplikace při nevhodných povětrnostních podmínkách vznikají značné ztráty: Čas mezi aplikací a zapravením Ztráta dusíku v % (jarní aplikace) Ztráta hnojivé hodnoty 6 hodin den dny
45 Ostatní statková hnojiva Kejda rychle působící hnojivo, nezbytné je zapravení do půdy, ideální je trojkombinace: kejda-sláma-meziplodina Močůvka rychle působící N-K hnojivo, vhodná pro přihnojování Sláma drcení a úprava poměru C:N (10 kg N/t) Komposty použití na velmi lehkých půdách a při přihnojení (vhodné je lehké zapravení do půdy) 45
46 Zelené hnojení 46
47 Význam zeleného hnojení zvyšuje obsah rychle rozložitelné organické hmoty zvyšuje fixaci vzdušného dusíku zvyšuje aktivitu edafonu zlepšuje výživu následné rostliny zvyšuje obsah humusu zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy omezuje erozi půdy omezuje ztráty živin potlačuje plevele omezuje choroby a škůdce využití při krmení ៤៧
48 Možnosti založení zeleného hnojení Zelené hnojení jako hlavní plodina Meziplodiny podsev ozimé meziplodiny letní a strništní meziplodiny Podplodiny Musí být splněny následující podmínky: délka meziporostního období dní dostatek srážek ៤៨
49 Minerální hnojiva v ekologickém zemědělství ៤៩
50 Co říká zákon a vyhláška o EZ? Vyhláška č. 53/2001 Sb., oddíl 2 Pěstování rostlin, 4 (k 11 odst. 1 písm. C) a k 12 odst. 3 zákona) říká: Minerální hnojiva se použijí jen v případě, že agrochemické zkoušení půd prokáže pokles obsahu živin do oblasti vyhovující nebo nízké zásoby živin. Hnojení stopovými prvky se provádí jen v případě jejich nedostatku zjištěného buď symptomaticky, nebo rozborem. 50
51 Příloha č. 3 k Vyhlášce č. 53/2001 Sb. Číslo typu Označení typu Složení a způsob výroby Fosforečná hnojiva 2.6 Přírodní měkký fosforit Trikalcium fosfát a uhličitan vápenatý, mletí měkkého fosforitu Draselná hnojiva 3.1 Surová draselná sůl (kainit) Surová draselná sůl (KCl+MgSO4) 3.5 Síran draselný Síran draselný 3.6 Síran draselný s hořčíkem Síran draselný a hořečnatý Hnojiva s vápníkem, hořčíkem a sírou (hnojiva s druhotnými živinami) 4.4. Kieserit, síran hořečnatý Monohydrát síranu hořečnatého 4.5. Hořká sůl, síran hořečnatý Hořká sůl, heptahydrát síranu hořečnatého 17.1 Vápenatá a hořečnatá hnojiva 51
52 Hnojení minerálními hnojivy N v EZ nejsou přípustná P mleté fosfáty a Thomasova moučka přednostně se zapravují do půdy s organickými hnojivy vhodná je aplikace mletých fosfátů na stelivo nebo přímo do hnoje (omezení ztrát živin a zlepšení stájového mikroklimatu) K přírodní soli draslíku (kainit, karnalit, apod.) nutné je zohlednit poměr K/Mg v půdě zásady aplikace jako u fosforečných 52
53 Hnojení minerálními hnojivy Mg přírodní soli kieserit a kainit, dolomitické vápence a dolomity přednost dáváme dolomitickému vápenci (také úprava ph) Ca mleté a dolomitické vápence oxidované formy jsou zakázené aplikují se zásadně odděleně od statkových hnojiv (min. 1 měsíc odstup) akutní nedostatek (jabloně, apod.) se řeší vápenným mlékem nebo chloridem vápenatým 53
54 Hnojení minerálními hnojivy Stopové prvky Pouze při prokázaném nedostatku Technické soli jednotlivých stopových prvků Pomocné půdní látky Mikrobiální hnojiva s obsahem kmenů symbiotických rhizobií Pomocné půdní látky s obsahem huminových kyselin a fulvokyselin 54
55 Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku 55
56 56
57 57
58 58
59 59
60 Bilance živin - zdroje 1. Bilance zdrojů živin a) b) c) d) ze srážek vynásobením plochy pěstovaných plodin (i TTP) x množství dusíku v srážkách na ha (v závislosti od množství srážek představuje kg N/ha) se vybilancuje množství N ze srážek. zvětráváním z posklizňových zbytků ze statkových hnojiv při kalkulaci počítáme na 1 VDJ 8,5 tun chlévského hnoje a 5 tun močůvky. Obsah živin NPK: chlévský hnůj 4,81,06-5,15. Močůvka 2,3-0,18-3,23 kg/t. zdroje živin celkem (a + b + c + d) 60
61 Bilance živin - ztráty Stanoví se struktura osevu, předpokládané výnosy a celková produkce. Vynásobením produkce x obsah živin v jednotlivých plodinách se vypočítá potřeba živin za všechny osevní postupy a celková potřeba živin. Vynásobením množství tržní produkce (včetně živočišné produkce) x obsah živin se vypočítá množstvím živin, které představuje ztrátu prodejem (exportuje se za hranici subjektu). 61
62 Bilance živin - výpočet 5. Výpočet bilance zdroje živin potřeba živin = schodek a nebo přebytek živin. Mírné přebytky neřešíme, živiny ze zeleného hnojení evidujeme jako rezervu. Pokud máme v bilanci živin schodek, nahradíme ho zeleným hnojením. 6. Produkce živin ze zeleného hnojení při bilanci postupujeme takto: Výměra meziplodin x výnos (10 t/ha x příslušný obsah živiny) jedné tuny biomasy použité na zelené hnojení představuje 5-0,35-3,49 kg NPK. 7. Výsledná bilance živin 62
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceSpeciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení
Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,
VíceFaktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška
Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní
VíceHnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal
Hnojiva a technika hnojení Roman Rozsypal Půda s čím pracuje zemědělec Příklad: 1 ha hlinité černozemě Hloubka ornice 0,25 m Objemová hmotnost 1,35 t.ha -1 Celková hmotnost ornice 3375 t.ha -1 Obsah organické
VíceJméno:... Akademický rok:...
P R O J E K T H N O J E N Í Jméno:... Akademický rok:... I. Zadání projektu č.:... Hon Výměra Půdní podmínky AZP (ppm) N min na Výnos č. ha jaře v t/ha BPEJ půdní půdní druh ph KCl P K ornici typ 1 2 3
VícePůda a hnojení. Roman Rozsypal
Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ) KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Témata konzultací
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VícePrincipy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno
Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských zkoušek ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Zacílení prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR Osevní sledy ideál versus realita
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceKRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III
KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových
VíceHnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová
Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová KONFERENCE OCHRANA PŮDY.-3.3.17 Náměšť nad Oslavou 1 Statková hnojiva Organické látky % Hnůj skotu 17 Kejda drůbeže 8,1 Kejda
VíceVýživářské pokusy s organickými vstupy
Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení
VíceROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2
ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N
Více11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku
11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceOdborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne
Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19
Více7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
(platí od 151. 8. 2014 do 14. 8. 2017) 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. a vyhlášky č. 229/2017 Sb. 7 Používání hnojiv,
VíceEkonomické zhodnocení živin v digestátu a ve statkových hnojivech
Ekonomické zhodnocení živin v digestátu a ve statkových hnojivech Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Agronomická fakulta Mendelova univerzita v Brně Úrodnost půdy
VíceZ K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů
Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování
VíceOptimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku
Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku Renata Duffková (duffkova.renata@vumop.cz) 1 Gabriela Mühlbachová 2 1 Výzkumný ústav meliorací
VíceNegativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy
Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva
VíceVýživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství
Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ekologické zemědělství je popisováno jako zvláštní druh
VíceZákony pro lidi - Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2ornajdelrvd) IV.
IV. Platné znění části vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb., s vyznačením navrhovaných změn *** 7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
VícePůda a půdní úrodnost. Roman Rozsypal
Půda a půdní úrodnost Roman Rozsypal Půda z pohledu farmáře Vznik půdy (historie- půdní druh a půdní typ) - nelze ovlivnit Půdní úrodnost - současnost (a budoucnost) lze řídit Délka životních cyklů
VíceOsevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska
Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému
VíceKvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)
Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého Olomouc Ekologické zemědělství můžeme chápat jako vyvážený agroekosystém trvalého charakteru, jehož cílem je mimo jiné snaha
VíceDOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
VíceSestavování osevních postupů
Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VíceČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍHNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV. Skladovánítuhých hnojiv
Úplné znění vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 476/2000 Sb., vyhláškou č. 473/2002 Sb. a vyhláškou č. 399/2004 Sb. Ministerstvo
VíceVliv kompostu na kvalitu půdy
Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního
VícePůda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů
Půda a organická hmota Praktické zkušenosti s používáním kompostů 26.1.2016 KOMPOST KOMPOST je organické hnojivo obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým
VíceEkologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.
Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D. S využitím podkladů Ing. Vopravila Ph.D., VÚMOP Praha Charakteristiky zemědělských půd z hlediska jejich retence a způsobu hospodaření Celková možná
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceOrganické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace
Organické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace Ing. Petra Huislová: e-mail petra.huislova@vumop.cz Ing. David Řeháček: e-mail - rehacek.david@vumop.cz OBSAH 1) Půdní organická hmota
VíceKvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura
Kvalita kompostu certifikace kompostáren Zemědělská a ekologická regionální agentura www.zeraagency.eu Externí zdroje živin a organické hmoty odpady ODPAD ODPAD je každá movitá věc, které se osoba zbavuje
VíceZměny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012
Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Novela NV 103/2003 Sb. Co bude novela NV 103/2003 Sb. obsahovat: Revize zranitelných oblastí (ZOD) Revize akčního programu Současný stav: MŽP zahájilo
VícePředstavení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí
Inovace technologií při kompostování, využití kompostu a ochrana půdy Náměšť nad Oslavou 21. září 2018 Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách
VícePorovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce
Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce Ing. Soňa Valtýniová Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU v Brně 1 V rámci disertační práce Téma komplexního hodnocení udržitelnosti
VíceDlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K
Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K 1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3 Černý
VícePlatné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV
Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.
VíceHnojiva, minerální a organická hnojiva
Hnojiva, minerální a organická hnojiva o Rozd lení hnojiv o Význam a rozd lení minerálních hnojiv o Jednosložková minerální hnojiva o Vícesložková minerální hnojiva o Význam a rozd lení organických hnojiv
VícePLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ
PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,
VíceTrendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno
Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Struktura prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR a jejich projevy Potenciální
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických prostředků
VíceNázev projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova
Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci
Více274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv
274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo
VíceLávové sklo porézní materiál Vyšší vzdušnost substrátů vzdušnost Drahé Tropické rostliny, sukulenty (kaktusy, )
Lávové sklo porézní materiál Vyšší vzdušnost substrátů vzdušnost Drahé Tropické rostliny, sukulenty (kaktusy, ) Směs převážně jílových minerálů Vysoké sorpční schopnosti Obsahuje Mg Doplněk různých substrátů,
VíceDRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE
DRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE Význam hnojení ovocných kultur draslíkem Pěstování ovoce má v Českých zemích dlouholetou tradici. Podle posledních zpráv jeho výměra dosahuje 18
VíceVÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek
Mendelova univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU Ing. Petr Babiánek Školitel: doc. Ing. Pavel
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství
Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství Martin Prudil Školení IP réva vinná, 17.2. 2017 Mikulov Ekologické zemědělství (EZ) v ČR Celková výměra půdy
VíceNařízení Rady 834/2007 a související předpisy
Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující
VícePOOSLAVÍ Nová Ves, družstvo
25.09.2017 POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo Zemědělská praxe kompostování a využití v zemědělské praxi (přínos, technologie, ekonomika) Ing. Lukáš Jurečka Zahájení činnosti září 2014 Roční kapacita 2000 tun
VíceHnojivo: je látka, která po přidání do živného prostředí rostlin může zlepšovat jejich výživu, tedy i jejich výnosy a jakost (Tesař et al., 1992).
Hnojiva Hnojení Zemědělská produkce je spojena s koloběhem látek. Nutnost doplňovat chybějící živiny hnojením. Hnojení je třeba chápat jako součást celého komplexu faktorů tedy všech agrotechnických opatření
VíceJ a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
VíceÚvod. Čl. 1 Účel Zásad
Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)
VíceJečmen setý. Ječmen setý
Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška
VíceProjektování přechodného období
Projektování přechodného období Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření
Více1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)
1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) Statkové hnojivo Dusík (N) Fosfor (P 2 O 5 ) Průměrný obsah sušiny
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové
VíceMetodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K
Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:
VíceŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.
ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba
VíceTravní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině
Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP
VíceZemědělská část exkurze
Zemědělská část exkurze Lokalita: nad Orlicí, pokusná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Garanti: Kunzová, E., Menšík, L. Umístění: Na pokusné stanici nad Orlicí se nacházejí
VíceVYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
Strana 6694 Sbírka zákonů č. 377 / 2013 377 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb.,
VíceLetní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu
Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými
Více474/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 13. prosince 2000 o stanovení požadavků na hnojiva
474/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 13. prosince 2000 o stanovení požadavků na hnojiva Změna: 401/2004 Sb. Změna: 209/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 3 odst. 5 a 16 písm.
VíceIng. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová
Digestát a jeho využití v pícninářství Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová AGROEKO Žamberk, s.r.o. Zemědělská 1004, ŽAMBERK, 564 01 e-mail: jd.agroeko@zamberk-city.cz www.agroeko-zamberk.cz
VícePožadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu
Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VícePedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
VícePorovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová
Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.
VíceJistota za každého počasí!
Jistota za každého počasí! SVĚTOVÁ NOVINKA jistota životní prostředí výnos DUSÍK STABILIZOVANÝ Hnojivo do každého počasí Budoucnost hnojení. Sasko, květen 2013 102 mm srážek za 9 dní Sasko, duben 2015
VíceIng. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství
Možnosti nastavení správných zemědělských postupů přispívajících ke zlepšení kvality povrchových i podzemních vod s ohledem na nové nastavení SZP po roce 2015 Ing. Jan Gallas Ředitel odboru environmentálního
VícePlatné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
IV. Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn Příloha č. 1 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. Limitní hodnoty rizikových
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
Více84 Ekologické zemědělství
84 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství 85 6 Výživa rostlin a hnojení 6.1 Teorie a specifika v Ïivy rostlin v EZ Základními atributy života, tedy existence živých organismů, jsou aktivní a organizovaná
VíceTeoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.
Systémy hospodařen ení na půděp Současn asné systémy hospodařen ení Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed. Tržně orientované hospodaření
VíceBiologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
VícePRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY
PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY Rostliny potřebují ke svému růstu a vývoji řadu prvků Nezbytné prvky jsou: C N P K Ca Mg S Fe Stopové prvky, součástí rostlinných enzymů: B Zn Cu Co Mn Mo Hnojiva Směsi pro
VíceJak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?
Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období? Řepka ozimá je jednou z nejnáročnějších plodin na výživu dusíkem. Na začátku jarní vegetace je v půdě pod řepkou zpravidla jen nízká zásoba rostlinami
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ
Polní lyzimetry Praktický význam výše zmíněného spočívá zejména v tom, že: Lyzimetry poskytují detailní informace o vodním režimu včetně bilance rozpuštěných chemických látek v půdním profilu v rozdílných
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceVysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS
Vysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS M0 M1 Hnojení dusíkatými hnojivými látkami není omezeno. Omezení hnojení platí pro hnojení: 1. 2. minerálními dusíkatými hnojivy v období 15.6.
VícePracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce
Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich
VícePozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová
www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních
VíceNitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici
Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva
VíceStav půd v ovocných sadech, jejich výživa a hnojení
Školení za účelem rozšíření znalostí o systému integrované produkce ovoce podle 12 odst. 5 písm. i) nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně - klimatických opatření Ústřední
VíceZměny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko
Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných
VíceTematické okruhy závěrečné zkoušky
Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika
VíceBilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení pedologie a ochrany půdy Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi Ing. David Řeháček VUMOP 2016 Význam půdních organických hmot Dehumifikace
VíceDatum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin
Přednáška: Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Příprava půdy technologií odkamenění, výživa a závlahy brambor. Datum: 19.3.2015 od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Inovace studijních programů
VíceLedek amonný s dolomitem 27N(4,1 MgO)
Ledek amonný s dolomitem 27N(4,1 MgO) Popis hnojiva, obsah živin,, forma a rozpustnost Ledek amonný s dolomitem LAD 27 je granulovaná směs dusičnanu amonného s jemně mletým dolomitem, který snižuje přirozenou
VíceTypy hnojiv. močovma kyanamid 1.2.2 dusíkaté vápno s 18%N celkový dusík, dusíkjako celkový; kyanamid vápenatý,
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. Typy hnojiv Druh hnojiva: 1. Minerální jednosložková hnojiva a) dusíkatá hnojiva obsah živin typ,formya další požadavky výroby 1.1.1 ledek vápenatý 15%N celkový
Více