Graf č. II.1.1 Dlouhodobý vývoj průmyslové produkce (indexy ve stálých cenách, měsíční průměr roku 1990 = 100) ,5 85,7 86,2 85,7 80,7 75,8

Transkript

1 II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Dosažený vysoký meziroční růst průmyslové produkce v roce 2000 o 5,4 % se dále zrychlil na 6,8 % 10 v roce V porovnání s celoročním průměrem roku 1990 byla průmyslová produkce (podle propočtů MPO) nižší o 2,5 %, když meziročně snížila tuto výkonnostní mezeru (samozřejmě v jiné struktuře a kvalitě) o 5,1 bodu. Po sezónním očištění od opakujících se vlivů byla nižší jen o 1,7 %. Proti průměrnému měsíci bazického roku 1995 vzrostla průmyslová produkce v roce 2001 o 17,9 %. Vysoký růst průmyslové produkce ji přiblížil k úrovni roku 1990 Graf č. II.1.1 Dlouhodobý vývoj průmyslové produkce (indexy ve stálých cenách, měsíční průměr roku 1990 = 100) , , ,2 72,1 68,3 69,7 75,8 80,7 85,7 86,2 85, Pramen: ČSÚ, graf MPO Hlavním tahounem růstu byl vývoz do vyspělých zemí i do zemí s tranzitivní ekonomikou. Příznivému vývoji průmyslové produkce napomáhaly zejména zahraniční investice zvyšováním schopnosti podniků prosadit se na zahraničních trzích. Těsnou závislost průmyslu na exportu dokumentuje hodnota korelačního koeficientu 0,77 (za období leden 1999 prosinec 2001), přičemž dovozní závislost ukazuje ještě těsnější vztah, vyjádřený korelačním koeficientem 0,89. Růst vývozu a domácí poptávka táhly průmyslovou produkci 10 Vzhledem k chybnému započítání nových výrobků a výrob do indexu průmyslové produkce za měsíc prosinec provede ČSÚ revizi tohoto údaje. 69

2 Příznivě se vyvíjela i domácí poptávka, vyjádřená rostoucí spotřebou domácností a vysoká investiční aktivita, projevující se zejména vysokým nárůstem produkce pro investice (o 16,7 %) a pro dlouhodobou spotřebu (o 14,9 %). Graf č. II.1.2 Vývoj vývozu, dovozu a tržeb z průmyslové činnosti (meziroční změny v %, stálé ceny) Dovoz 15 Vývoz 10 % 5 Tržby z průmyslové činnosti Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q. 01 Pramen: ČSÚ Růst produkce ve vyspělých ekonomikách se zpomalil Malý růst produkce byl v surovinových a energetických odvětvích Nepříznivě se na vývoj průmyslové produkce, zejména u malých podniků, projevoval přetrvávající nedostatek finančních prostředků a potíže při získávání úvěrů. V průběhu roku 2001 se projevilo zpomalování ekonomického růstu a růstu zahraničního obchodu s dopadem na dynamiku průmyslu. Meziroční růst průmyslové produkce se tak snižoval z 10 % v 1. čtvrtletí, na 7,2 % ve 2.čtvrtletí, na 4,2 % ve 3. čtvrtletí a ve 4. čtvrtletí mírně posílil na 5,8 %. Ze zemí EU15 zaznamenalo vysoký růst průmyslové produkce Irsko o 11,2 %, mírnější Portugalsko o 2,4 % a velmi mírný růst Německo o 0,5 %, kde ve 3. a 4. čtvrtletí došlo k poklesu. Ve ostatních zemí průmyslová produkce stagnovala, popřípadě poklesla. Téměř stejnou dynamiku průmyslové produkce jako Česká republika zaznamenalo Slovensko o 6,7 %, z dalších nejbližších kandidátských zemí rostla průmyslová produkce v Ma arsku o 4,1 % a v Polsku o 1,6 %. Surovinová odvětví zaznamenala v roce 2001 nárůst produkce o 1,9 %, tržby (ve s. c.) se snížily o 1,1 %. Vývoj v těchto odvětvích byl vyvolán jak zvýšenou poptávkou po energetických surovinách vlivem růstu výroby a spotřeby elektrické energie, tak i po nerostných surovinách v souvislosti s růstem ve stavebnictví. V naturálních jednotkách vzrostla odbytová těžba černého uhlí o 1,9 % (k dílčímu meziročnímu zvýšení těžby došlo i v letech 1998 a 2000, proti roku 1990 se snížila o 34,7 %), z toho energetického uhlí o 7,4 %. Odbytová těžba hnědého uhlí vzrostla o 1,3 % (meziročně se zvýšila v roce 1996 a 2000, proti roku 1990 je nižší o 35,5 %), v tom energetického uhlí o 0,3 %. Z nerostných surovin vzrostla zejména těžba žuly o 57,9 %. V energetických odvětvích vrostla produkce o 1,9 %, tržby (ve s. c.) se snížily o 2,8 %. Růst produkce byl ovlivněn zejména pokračujícím růstem ekonomiky a projevil se zvýšením spotřeby elektrické energie. U velkoodběratelů vzrostla spo- 70

3 Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a jejich agregátů (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q 2. Q 3. Q říjen listopad prosinec 4. Q 2001 Vývoj průmyslové produkce Průmyslová produkce celkem 10,0 7,2 4,2 4,1 6,6 7,0 *) 5,8 6,8 C Dobývání nerostných surovin 1,8 3,0 4,6 0,4 5,7 1,2 1,8 1,9 D Zpracovatelský průmysl 12,1 7,7 5,3 4,9 6,7 8,0 6,5 7,8 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,9 5,0 2,6 0,7 6,1 3,2 3,0 1,9 Tržby z průmyslové činnosti (ve s. c.) Průmyslová produkce celkem 10,3 6,4 4,5 5,0 4,0 4,5 1,7 5,5 C Dobývání nerostných surovin 5,2 0,8 4,0 7,0 1,7 8,3 5,5 1,1 D Zpracovatelský průmysl 12,6 7,3 5,4 6,4 4,2 4,5 2,3 6,6 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 5,6 0,7 2,1 5,0 3,0 3,6 1,9 2,8 *) Vzhledem k chybnému započítání nových výrobků a výrob do indexu průmyslové produkce za měsíc prosinec provede ČSÚ revizi tohoto údaje. Pramen: ČSÚ třeba o 6 %, u maloodběratelů vzrostla o 3,1 %, z toho u podnikatelského maloodběru o 3,8 % a u domácností o 2,8 %. V naturálních jednotkách vzrostla čistá výroba elektrické energie o 1,5 %, vývoz se snížil o 2 % (od roku 1995 se každoročně vývoz zvyšoval). Produkce zpracovatelského průmyslu v roce 2001 vzrostla o 7,8 %, tržby (ve stálých cenách) se zvýšily o 6,6 %. Nejvýraznější nárůst produkce a tržeb zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů o 29,4 %, resp. o 25,9 %. Po vstupu zahraničního kapitálu dosahuje toto odvětví trvalého růstu, zejména u oborů, jejichž produkce je určena na vývoz. Dynamicky vzrostla zejména výroba elektromotorů a generátorů, elektrických a rozvodových zařízení, výroba rozhlasových a televizních přístrojů a výroba elektrického zařízení pro stroje a vozidla. V koksování a rafinérském zpracování ropy vzrostla produkce o 20,2 %, při poklesu tržeb o 1,9 %. Klesající trend vývoje tuzemského zpracování ropy, trvajícího od roku 1997, byl v roce 2001 přerušen růstem o 3,4 % a odpovídá zvýšené poptávce. Ve struktuře domácí rafinérské produkce došlo k pozitivní změně směrem ke zvýšení výroby ušlechtilých produktů (pohonných hmot), které bylo vyvoláno realizací investic v České rafinérské a. s. (Kralupy, Litvínov). Nárůst zaznamenala zejména produkce benzínu. Ve výrobě strojů a zařízení vzrostla produkce o 16,3 %, tržby se zvýšily o 4,8 %. Tento příznivý vývoj byl ovlivněn uváděním nových výrobních kapacit do provozu v průmyslových zónách za účasti zahraničního kapitálu. Vysoký nárůst zaznamenala výroba zvedacího a dopravního zařízení, účelových strojů a výroba chladícího a klimatizačního zařízení. Příznivě se vyvíjela produkce a tržby v gumárenském a plastikářském průmyslu růstem o 11,6 %, resp. o 16,4 %. Na dynamický vývoj v odvětví působil masivní vstup zahraničního kapitálu do společností, vyrábějících plastové součástky a díly, určené zejména pro elektronický a automobilový průmysl. Nejvýrazněji vzrostla výroba pneumatik a vzdušnic, výroba zboží z plastů a obalů z plastů a ostatních pryžových výrobků. Zpomalený růst západních ekonomik a to zejména v Německu, kam směřuje většina našeho vývozu, se projevil ve výrobě dopravních prostředků, kde produkce vzrostla v roce 2001 pouze o 2,8 % (v roce 2000 o 18,4 %). Snížená poptávka vyvolala omezení výroby a odstávky v automobilce Škoda Auto. Stejným vývojem prošel i zpracovatelský průmysl jinde neuvedený růstem produkce o 0,3 % (v roce 2000 o 15,3 %), kde rozhodující podíl má výroba nábytku. Průmyslovou produkci ovlivnil zejména růst zpracovatelského průmyslu 71

4 Pokles produkce a tržeb zaznamenal pouze kožedělný průmysl o 18,2 %, resp, o 1,3 %. Dlouhodobý pokles v tomto odvětví byl dále prohlouben nedostatkem finančních prostředků na nákup kvalitní suroviny, jejíž cena se po nemocích skotu zvýšila zhruba o třetinu. Výrazný pokles zaznamenala výroba a úprava usní a výroba obuvi, u které se projevil vliv vysokých dovozů. Tabulka č. II.1.2 Vývoj průmyslové produkce podle ekonomických činností (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Q 2. Q 3. Q 4. Q rok Průmysl celkem 5,4 10,0 7,2 4,2 5,8 6,8 Dobývání nerostných surovin 9,2 1,8 3,0 4,6 1,8 1,9 z toho: Dobývání energetických surovin 9,8 1,3 2,8 2,5 2,8 1,6 Dobývání ost. nerost. surovin 9,5 3,9 3,3 10,4 1,5 2,7 Výroba a rozvod el., plynu a vody 7,0 1,9 5,0 2,6 3,0 1,9 Zpracovatelský průmysl 5,0 12,1 7,7 5,3 6,5 7,8 z toho: Průmysl potravinářský a tabákový 3,0 1,8 2,5 1,3 0,8 0,3 Textilní a oděvní průmysl 11,9 5,4 1,3 8,1 4,8 1,7 Kožedělný průmysl 19,9 27,2 25,9 9,7 4,3 18,2 Dřevozpracující průmysl 15,3 2,3 2,6 10,3 11,4 5,3 Papírenský a polygrafický průmysl 1,6 1,9 0,8 2,3 3,8 1,0 Koksování, raf. zpracování ropy 1,3 14,4 19,3 13,5 33,7 20,2 Chemický a farmaceutický průmysl 2,3 5,6 2,6 5,2 2,6 2,5 Gumárenský a plastikářský průmysl 15,5 14,8 13,7 13,4 5,2 11,6 Prům. skla, keram. a stav. hmot 5,3 2,1 5,6 5,0 3,4 4,1 Výroba kovů a kovoděl. výrobků 3,2 5,7 7,2 3,3 1,6 3,6 Výroba strojů a zařízení 9,8 22,9 13,5 11,1 17,7 16,3 Výroba elektr. a optických přístrojů 11,5 44,7 35,4 13,2 27,9 29,4 Výroba dopravních prostředků 18,4 13,7 3,7 0,4 5,3 2,8 Zpracov. prům. jinde neuvedený15,3 20,8 1,9 9,6 5,5 0,3 Pramen: ČSÚ Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách průmyslu vzrostl zejména na úkor energetických odvětví Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu vzrostla Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách průmyslu dlouhodobě roste. V porovnání s rokem 1997 se strukturální změny projevily i v růstu podílu zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách o 3,7 bodu na 88,5 % a poklesem podílu energetických odvětví o 2,1 bodu a surovinových odvětví o 1,6 bodu (dle propočtu MPO). V roce 2001 vzrostl podíl zpracovatelského průmyslu o 0,9 bodu na 88,5 %, zejména na úkor poklesu podílu energetických odvětví o 0,7 bodu na 8,5 %. Mírný pokles podílu o 0,2 bodu na 2,9 % zaznamenala surovinová odvětví. V rámci zpracovatelského průmyslu dlouhodobě roste podíl zejména výroby dopravních prostředků a výroby elektrických a optických přístrojů, zatímco průmyslu potravin a pochutin a v odvětví koksování a rafinérského zpracování ropy klesá. V roce 2001 vzrostl ve zpracovatelském průmyslu nejvýrazněji podíl odvětví s vyšším stupněm restrukturalizace a přílivem přímých zahraničních investic, zejména výroba elektrických a optických přístrojů s růstem podílu o 1,5 bodu na 9,3 % a výroba dopravních prostředků o 1,3 bodu na 15,4 %. Naopak největší snížení podílu shodně o 0,5 bodu zaznamenal průmysl potravinářský a tabákový na 11,8 % a výroba kovů a kovodělných výrobků na 12,7 %. Vysoká dynamika průmyslové produkce na počátku roku vytvořila podmínky pro rozšiřování výroby a přijímání nových pracovníků. Na postupné ochlazování evropské i světové ekonomiky a z ní vyplývající nižší tržby reagovaly podniky 72

5 Graf č. II.1.3 Podíl jednotlivých odvětví na tržbách z průmyslové činnost v roce 2000 a 2001 v podnicích s 20 a více zaměstnancii Dobývání energetických surovin Dobývání ostatních nerostných surovin Výroba s rozvod elektřiny, plynu a vody Potravinářský a tabákový průmysl Textilní a oděvní průmysl Odvětví zpracovatelského průmyslu Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelská činnost Koksov., rafinér. zprac. ropy, výroba jaderných paliv Chemický a farmaceutický průmysl Gumárenský a plastikářský průmysl Průmysl skla, keramiky porcelánu a stavebních hmot Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený v % ze stálých cen Podíl zpracovatelského průmyslu na tržbách z průmyslové činnosti 87,6% 88,5 % Pramen: ČSÚ, graf MPO v průběhu roku tlakem na snižování nákladů propouštěním nadbytečných pracovníků. Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2001 zvýšila o 0,5 %. Její růst byl zahájen (poprvé od začátku transformace) a zároveň dosáhl svého vrcholu v 1. čtvrtletí s nárůstem o 1,7 %, v následujících čtvrtletích se její růst zpomaloval jako reakce na snižování růstového tempa produkce, ve 4. čtvrtletí zaměstnanost poklesla o 1,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu zaměstnanost vzrostla o 1,2 % (ve 4. čtvrtletí poklesla o 0,9 %), v jednotlivých odvětvích nejvýrazněji vzrostla v gumárenském a plastikářském průmyslu o 7,6 %, a dále ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném o 4 % a ve výrobě dopravních prostředků o 3,9 %. Pokles zaměstnanosti zaznamenalo pět odvětví, 73

6 nejvýrazněji koksování a rafinérské zpracování ropy o 6,9 %. V energetických a surovinových odvětvích zaměstnanost poklesla o 5,5 %, resp. o 4,3 %. Tabulka č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci Index 2000/ 2001 Skuteč. index index evid. produkt. průměr. mzda jednotkové průměr. průmysl. tržeb počet práce mzda přepočt. mzdové mzda produk. z prům. zaměst. z tržeb nominál. indexem náklady Kč (IPP) činnosti cen Ukazatel ve s. c. výrobců nomin. reálné Dobývání nerostných surovin 101,9 98,9 95,7 103,3 106,9 104,8 103,4 101, z toho: Dobývání energetických surovin 101,6 99,2 96,1 103,2 106,9 104,7 103,6 101, Dobývání ostatních nerost. surovin 102,7 97,6 93,3 104,6 106,7 105,4 102,0 100, Výroba a rozvod el., plynu a vody 101,9 97,2 94,5 102,9 107,5 102,0 104,5 99, Zpracovatelský průmysl 107,8 106,6 101,2 105,3 106,3 103,6 100,9 98, z toho: Průmysl potravinářský a tabákový 100,3 100,9 100,1 100,8 105,3 99,1 104,5 98, Textilní a oděvní průmysl 101,7 101,5 100,8 100,7 106,5 103,7 105,8 103, Kožedělný průmysl 81,8 98,7 98,8 99,9 106,4 102,6 106,5 102, Dřevozpracující průmysl 105,3 106,1 101,5 104,5 103,3 103,3 98,8 98, Papírenský a polygrafický průmysl 101,0 105,4 99,4 106,0 106,3 102,4 100,2 96, Koksování, rafinérské zprac. ropy 120,2 98,1 93,1 105,4 110,3 123,5 104,7 117, Chemický a farmaceutický průmysl 102,5 99,6 95,9 103,9 107,3 106,7 103,3 102, Gumárenský a plastikářský průmysl 111,6 116,4 107,6 108,2 105,6 104,6 97,6 96, Prům. skla, keramiky, stavebních hmot 104,1 99,3 100,7 98,6 105,8 101,3 107,3 102, Výroba kovů a kovoděl. výrobků 103,6 101,3 101,6 99,7 106,8 104,2 107,1 104, Výroba strojů a zařízení 116,3 104,8 98,7 106,2 107,5 105,8 101,2 99, Výroba elektr. a opt. přístrojů 129,4 125,9 102,0 123,4 106,0 104,5 85,9 84, Výroba dopr. prostředků 102,8 115,6 103,9 111,3 106,4 101,4 95,6 91, Zprac. průmysl jinde neuvedený100,3 102,6 104,0 98,7 105,1 101,2 106,5 102, Průmysl celkem 106,8 105,5 100,5 105,0 106,2 103,2 101,1 98, Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců. Pramen: ČSÚ, propočty MPO Pomaleji rostla produktivita práce než nominální mzdy Dynamika růstu tržeb byla vyšší než zaměstnanosti, což vedlo ke zvýšení produktivity práce o 5 % (v roce 2000 vzrostla o 10,7 % přepočteno na srovnatelnou metodiku). Z jednotlivých průmyslových agregátů vzrostla nejvíce ve zpracovatelském průmyslu o 5,3 %, kde nejvýrazněji ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 23,4 %) a dále ve výrobě dopravních prostředků (o 11,3 %) a gumárenském a plastikářském průmyslu (o 8,2 %). Naopak poklesla ve čtyřech odvětvích a to ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném (o 1,3 %) a ve výrobě kovů a kovodělných výrobků (o 0,3 %) vlivem vyššího růstu zaměstnanosti než tržeb a v průmyslu skla, keramiky a stavebních hmot (o 1,4 %) a v kožedělném průmyslu (o 0,1 %) vlivem poklesu tržeb. Růst produktivity práce (5 %) předstihl růst reálných mezd (3,2 %), přepočtený indexem cen průmyslových výrobců o 1,8 bodu, přičemž ve zpracovatelském průmyslu o 1,7 bodu a v energetických odvětvích o 0,9 bodu, zatímco v surovinových odvětvích rostly rychleji mzdy o 1,5 bodu. V rámci zpracovatelského průmyslu nebylo předstihu dosaženo v sedmi ze čtrnácti odvětví, nejvýrazněji v koksování a rafinérském zpracování ropy o 18,1 bodu a to vlivem poklesu cen ropy a ropných produktů na světových trzích, který se projevil snížením cenové hladiny produktů rafinérského zpracování ropy. 74

7 Zpomalování růstu mzdového vývoje, které bylo zahájeno v roce 1997 se v roce 2001 zastavilo, průměrná nominální mzda vzrostla o 6,2 % (v roce 2000 rovněž o 6,2 %). Z jednotlivých odvětví dosáhla nevyššího nárůstu v koksování a rafinérském zpracování ropy o 10,3 % a ve výrobě strojů a zařízení o 7,5 %. Nejnižšího nárůstu dosáhl dřevozpracující průmysl o 3,3 % a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený o 5,1 %. Reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) vzrostla v průmyslu celkem o 1,4 %, přitom v energetických a v surovinových odvětvích o 2,7 %, resp. o 2,1 %, ve zpracovatelském průmyslu o 1,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu nejvíce v koksování a rafinérském zpracování ropy o 5,3 % a ve výrobě strojů a zařízení o 2,7 %, naopak k jejímu poklesu došlo pouze v dřevozpracujícím průmyslu o 1,3 %. Nominální mzda vzrostla o 6,2 %, reálná o 1,4 % Graf č. II.1.4 Vývoj produktivity práce, zaměstnanosti a mezd v průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) % Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q. 01 Produktivita práce Zaměstnanost Nominální mzda Reálná mzda Poznámka: reálná mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců Pramen: ČSÚ, propočty MPO Snižující se tempo meziročního růstu produktivity práce v průběhu roku 2001, při mírném zpomalování růstu průměrné nominální mzdy a zrychlování růstu reálné mzdy (přepočtené indexem cen průmyslových výrobců) se projevily ve zhoršení vývoje jednotkových mzdových nákladů. Nominální začaly růst už ve 2. čtvrtletí, s celkovým růstem za rok 2001 o 1,1 %, reálné vzrostly až ve 4. čtvrtletí s celkovým poklesem za rok o 1,7 %. V roce 2000 byl pokles nominálních jednotkových mzdových nákladů o 2 % a reálných o 5,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu došlo v roce 2001 k poklesu jednotkových mzdových nákladů nominálních v 4 odvětvích a reálných v 7 odvětvích. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků s 20 a více zaměstnanci dosáhly nejvýraznějšího nárůstu tržeb (ve s. c.) organizace s zaměstnanci o 10,8 % a jejich podíl na celkových tržbách se zvýšil o 0,9 bodu na 18,6 %. Vyšší nárůst tržeb zaznamenaly i organizace s zaměstnanci o 6,6 %, při stagnaci jejich podílu na celkových tržbách. Tyto organizace dosáhly i nejvyššího nárůstu produktivity práce z tržeb (ve s. c.). K poklesu tržeb došlo pouze u malých Jednotkové mzdové náklady nominální vzrostly, reálné poklesly Vysoký růst tržeb byl u organizací s zaměstnanci 75

8 Tabulka č. II.1.4 Vývoj relace mezd a produktivity práce (meziroční změna v %) Číslo Rok 2001 řádku Q 2. Q 3. Q 4. Q Rok Průměrná nominální mzda 1 13,5 10,5 6,6 6,2 7,1 6,9 6,1 5,2 6,2 Průměrná mzda přepočtená indexem cen výrobců 2 8,2 5,3 5,5 1,2 2,6 3,1 3,6 4,2 3,2 Produktivita práce 3 10,9 3,7 5,0 10,7 8,5 4,8 4,2 3,0 5,0 Jednotkové mzdové náklady Nominální 1/3 2,3 6,6 1,5 4,1 1,3 2,0 1,8 2,1 1,1 Reálné 2/3 2,4 1,5 0,5 8,6 5,4 1,7 0,6 1,1 1,7 Poznámka: produktivita práce vyjádřena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti ve stálých cenách a indexu počtu zaměstnanců. Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Výrazně vzrostly tržby u společností s ručením omezeným, u státních podniků klesly Tržby sektoru pod zahraniční kontrolou rostly, u veřejného sektoru poklesly Nejvýraznější nárůst tržeb byl v kraji Vysočina organizací s zaměstnanci o 5,8 %, při snížení jejich podílu o 0,7 bodu na 6 %. U malých podniků se zejména projevovaly problémy se získáváním úvěrů u bank. Nárůst zaměstnanosti zaznamenala většina velikostních skupin, nejvíce organizace s zaměstnanci o 3,6 %. Zaměstnanost poklesla u velkých organizací nejvíce v organizacích s zaměstnanci o 6,6 %, o více než tři procenta u organizací s 4000 a více zaměstnanci a u nejmenších organizací s zaměstnanci. Předstihu růstu produktivity práce z tržeb (v b.c.) proti růstu nominálních mezd bylo dosaženo ve čtyřech velikostních skupinách s , s , s 4000 a více zaměstnanci a s zaměstnanci. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle právní formy dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) v roce 2001 společnosti s ručením omezeným o 14,5 %, při růstu jejich podílu na celkových tržbách o 2,8 bodu na 35 %. Akciové společností měly růst jen 1,4 % a jejich podíl se snížil o 2,5 bodu na 60,6 %. Tržby u státních podniků výrazně poklesly o 16,1 %. U společností s ručením omezeným tento podíl dlouhodobě roste, od roku 1997 vzrostl o 10,5 bodu zejména na úkor poklesu podílu akciových společností a státních podniků. Příznivý vývoj společností s ručením omezeným se odráží v růstu zaměstnanosti o 5,8 %, při zvýšení podílu na celkové zaměstnanosti o 1,9 bodu na 39,4 %. Vyšší nárůst zaměstnanosti zaznamenala i kategorie ostatních o 3,7 % a živnostníků o 3 %. Předstihu růstu produktivity práce z tržeb (v b.c.) proti růstu nominálních mezd bylo dosaženo pouze u společností s ručením omezeným. Ve struktuře průmyslových podniků podle sektorů soustavy národních účtů se dlouhodobě dynamicky vyvíjí sektor pod zahraniční kontrolou. Příliv zahraničního kapitálu zvyšuje technickou a organizační úroveň, projevující se růstem výkonnosti a lepším přístupem na zahraniční trhy. V roce 2001 jeho tržby vzrostly meziročně o 13,8 % (ve stálých cenách) a jejich podíl se zvýšil o 2,9 bodu na 41,9 %. Tento vývoj se odráží i v růstu zaměstnanosti o 5,6 %, při růstu jeho podílu na celkové zaměstnanosti o 1,3 bodu na 27,5 %. Předstihu růstu produktivity práce z tržeb (v b.c.) proti růstu nominálních mezd bylo dosaženo pouze u sektoru pod zahraniční kontrolou. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů bylo dosaženo nejvýraznějšího meziročního nárůstu tržeb (ve s.c.) v kraji Vysočina o 19,9 %, vysoký nárůst o více než deset procent dosáhl i pardubický a středočeský kraj, příznivě se vyvíjela i jejich produktivita práce z tržeb. Podíl těchto krajů na celkových tržbách se zvýšil (u středočeského kraje o 0,9 bodu, u kraje Vysočina o 0,3 bodu a u pardubického kraje o 0,2 bodu) a dosahuje 27,4 % a jsou zde koncentrována odvětví, jejichž podniky jsou pod zahraniční kontrolou a dosahující nejlepších výsledků, zejména výroba elektrických a optických přístrojů, výroba dopravních prostředků a dřevozpracující průmysl. Mírný pokles tržeb zaznamenal pouze olomoucký kraj a hlavní město Praha. Zaměstnanost v průmyslu se zvýšila, nej- 76

9 Tabulka č. II.1.5 Přehled základních ukazatelů podle velikostních kategorií v roce 2001 Ukazatel Prům. počet podniků Tržby z prům. činnosti Počet zaměstnanců Průměrná měsíční mld. Kč podíl meziroč. b. c. v % index s. c. v tis. podíl meziroč. tržba/zaměst. mzda osob v % index v Kč meziroč. meziroč. v Kč meziroč. s. c. index index index s. c. b. c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem ,1 100,0 105,5 1173,4 100,0 100, ,0 106, , ,3 6,0 94,2 117,8 10,0 96, ,2 99, , ,4 7,0 102,8 131,2 11,2 103, ,2 101, , ,5 14,1 105,0 209,9 17,9 102, ,9 105, , ,8 13,7 105,9 179,6 15,3 102, ,7 106, , ,5 15,8 106,4 171,3 14,6 101, ,1 104, , ,8 18,6 110,8 156,4 13,3 100, ,8 111, , ,7 4,5 104,9 57,6 4,9 101, ,7 106, , ,5 2,7 106,6 24,6 2,1 93, ,2 114, , a více ,7 17,4 105,1 125,1 10,7 96, ,9 110, ,9 Pramen: ČSÚ 77

10 78 Tabulka č. II.1.6 Přehled základních ukazatelů podle právní formy v roce 2001 Ukazatel Prům. počet podniků Tržby z prům. činnosti Počet zaměstnanců Průměrná měsíční mld. Kč podíl meziroč. b. c. v % index s. c. v tis. podíl meziroč. tržba/zaměst. mzda osob v % index v Kč meziroč. meziroč. v Kč meziroč. s. c. index index index s. c. b. c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem ,1 100,0 105,5 1173,4 100,0 100, ,0 106, ,2 v tom: státní podnik 25 8,4 0,4 83,9 11,8 1,0 95, ,1 92, ,6 akciová společnost ,5 60,6 101,4 615,5 52,5 96, ,7 106, ,8 Družstvo ,0 0,8 102,9 25,1 2,1 100, ,8 104, ,3 společnost s r.o ,1 35,0 114,5 461,9 39,4 105, ,3 109, ,2 živnostník nezapsaný v obchodním rejstříku ,5 1,4 99,8 33,1 2,8 103, ,9 99, ,9 ostatní 1/ ,7 1,7 102,6 26,1 2,2 103, ,9 101, ,3 1/ Ostatní veřejná obchodní společnost, společnost komanditní, zahraniční osoby, živnostníci zapsaní v obchodním rejstříku, ostatní fyzické osoby. Pramen: ČSÚ Tabulka č. II.1.7 Přehled základních ukazatelů podle sektorů soustavy národních účtů v roce 2001 Ukazatel Prům. počet podniků Tržby z prům. činnosti Počet zaměstnanců Průměrná měsíční mld. Kč podíl meziroč. b. c. v % index s. c. v tis. podíl meziroč. tržba/zaměst. mzda osob v % index v Kč meziroč. meziroč. v Kč meziroč. s. c. index index index s. c. b. c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem ,1 100,0 105,5 1173,4 100,0 100, ,0 106, ,2 101 veřejný sektor ,6 8,8 93,6 69,8 6,0 89, ,7 107, ,4 102 soukromý sektor ,8 47,9 101,5 746,4 63,6 99, ,0 103, ,2 103 sekt. pod zahr.kontr ,9 41,9 113,8 322,6 27,5 105, ,7 109, ,4 800 domácnosti ,7 16,7 100,2 34,5 2,9 103, ,2 99, ,9 Pramen: ČSÚ

11 Tabulka č. II.1.8 Přehled základních ukazatelů podle krajů v roce 2001 Ukazatel Prům. počet podniků Tržby z prům. činnosti Počet zaměstnanců Průměrná měsíční mld. Kč podíl meziroč. b. c. v % index s. c. v tis. podíl meziroč. tržba/zaměst. mzda osob v % index v Kč meziroč. meziroč. v Kč meziroč. s. c. index index index s. c. b. c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem ,1 100,0 105,5 1173,4 100,0 100, ,0 106, ,2 v tom: Hlavní město Praha ,6 12,3 99,8 114,5 9,8 95, ,1 107, ,2 Středočeský ,1 18,5 111,6 126,4 10,8 102, ,3 110, ,1 Jihočeský ,8 5,4 103,0 73,6 6,3 100, ,7 105, ,4 Plzeňský ,5 5,6 106,2 68,9 5,9 99, ,9 109, ,8 Karlovarský282 39,1 2,1 105,3 39,4 3,4 102, ,9 105, ,0 Ústecký ,5 10,1 100,3 84,7 7,2 98, ,2 101, ,6 Liberecký434 80,0 4,2 104,1 65,8 5,6 102, ,9 103, ,9 Královéhradecký ,1 4,6 106,7 72,3 6,2 102, ,7 105, ,6 Pardubický457 81,2 4,3 112,0 58,3 5,0 99, ,5 113, ,7 Vysočina ,6 4,6 119,9 65,1 5,5 106, ,4 114, ,8 Jihomoravský ,9 7,0 104,9 115,9 9,9 102, ,6 105, ,3 Olomoucký497 72,9 3,9 99,7 65,4 5,6 100, ,7 101, ,3 Zlínský611 91,2 4,8 104,5 73,2 6,2 100, ,9 105, ,0 Moravskoslezský ,5 12,7 104,3 149,7 12,8 99, ,7 106, ,1 Pramen: ČSÚ 79

12 Průmyslová produkce a tržby na počátku roku 2002 vzrostly výrazněji v kraji Vysočina o 6,7 % (největší vliv mělo rozšíření výrobní kapacity v rámci investičních pobídek u firmy Bosch Diesel s.r.o. Jihlava), v pěti krajích zaměstnanost poklesla, nejvíce v hlavním městě Praze o 4,1 % a také v krajích, které jsou postiženy vysokou mírou nezaměstnanosti (ústecký, moravskoslezský). Předstihu růstu produktivity práce z tržeb (v b.c.) proti růstu nominálních mezd bylo dosaženo pouze v pěti krajích, přitom ve výše zmíněných krajích s nejvyšší dynamikou růstu. Na počátku roku 2002 průmyslová produkce v kumulaci za leden až únor vzrostla o 4,1 %, tržby (ve stálých cenách) se zvýšily o 1,9 %. Nejvýraznější nárůst zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů o 35,2 % a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený o 19,9 %, nárůst produkce o více něž deset procent byl v gumárenském a plastikářském průmyslu a v koksování a rafinérském zpracování ropy. Produkce poklesla ve čtyřech odvětvích, nejvíce v kožedělném průmyslu o 14,1 %, mírněji v textilním a oděvním průmyslu, výrobě kovů a kovodělných výrobků a ve výrobě dopravních prostředků. V členění podle hlavních průmyslových seskupení vzrostla výroba zboží pro dlouhodobou spotřebu o 15 % a výroba výrobků investiční povahy o 11,7 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků vzrostly (ve stálých cenách roku 2000) o 10,8 %. II.2. Pozice průmyslových podniků v zahraničním obchodu ČR Průmyslové subjekty zabezpečily svým přímým vývozem téměř 81 % vývozu ČR Výsledky zahraničního obchodu podle přímých vývozců a dovozců 11, převedené na odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) za rok 2001 opět potvrdily silnou pozici průmyslových subjektů jako přímých vývozců, a to svým cca 81 % podílem na vývozu ČR (v porovnání s předcházejícím rokem se podíl nezměnil), a 57 % podílem na dovozu, při jeho zvýšení o 3,2 proc. bodu. (viz tabulka č. II.2.1). Tabulka č. II.2.1 Vývoz a dovoz průmyslu podle OKEČ Vývoz Podíly v % Dovoz Podíly v % Saldo mil. Kč Index ČR=100 Rozdíl mil. Kč Index ČR=100 Rozdíl mil. Kč mil. Kč Index 2001/ / / 2001 / / /2000 v bod v bod Průmysl celkem ,0 80,55-0, ,4 57,07 3, ,7 v tom: C Dobývání nerostných surovin ,6 0,62-0, ,2 0,16-0, ,5 D Zpracovatel. průmysl ,2 79,33 0, ,6 54,33 1, ,0 E Výroba a rozvod el., plynu a vody ,1 0,60-0, ,0 2,58 1, x Pramen: GŘC 11 Realizace vývozu a dovozu na vlastní jméno a účet organizace, podle propočtu GŘC. 80

13 Stejně jako v roce 2000 rostl i v roce 2001 rychleji přímý dovoz průmyslových subjektů (vliv dovozu nových technologií a subdodávek pro výrobu) než jejich přímý vývoz, přitom aktivní obchodní bilance meziročně klesla o 2,3 % na 230 mld. Kč. Ke zhoršení bilance přispěly organizace v agregaci energetiky, zatímco ve zpracovatelském průmyslu jeho aktivní bilanci zlepšily o 9 %. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu mělo 6 odvětví pasivní obchodní bilanci: koksování a zpracování ropy (32,3 mld. Kč), výroba počítačů (5,4 mld. Kč), polygrafický průmysl (4,1 mld.kč), potravinářský a tabákový průmysl (3,3 mld. Kč), výroba ostatních dopravních zařízení (1 mld. Kč) a výroba radiových, televizních přístrojů a spojových zařízení (0,5 mld. Kč). Na celkovém vývozu ČR si dominantní postavení udržuje výroba dvoustopých motorových vozidel (17,7 % podíl) s aktivní obchodní bilancí ve výši 70,2 mld. Kč. Druhý v pořadí byl elektrotechnický průmysl, který svůj podíl meziročně zvýšil o 2 proc. body na 16,8 %. V přímém vývozu a dovozu průmyslu stále roste podíl průmyslových subjektů pod zahraniční kontrolou (podle sektorů národních účtů). Údaje i za rok 2001 ukazují, že průmyslové podniky pod zahraniční kontrolou dosahují vysoké dynamiky růstu přímého exportu (16,6 % proti 7,7 % v soukromém domácím sektoru) a stále zvyšují svůj podíl na celkovém objemu přímého vývozu průmyslu (v roce 2001 o 2 proc. body na 66,2 %) a mírně větším podílem jejich dovozu (67,2 % při jeho mírném zvýšení o 0,1 proc. bodu). Vývoj podílů podle sektorů národních účtů na přímém vývozu a dovozu průmyslu dokládá tabulka II.2.2. Vysoce aktivní obchodní bilance průmyslových podniků v sektoru pod zahraniční kontrolou se dále meziročně zlepšila ze 132,2 mld. Kč na 144,6 mld. Kč. Více jak třetinu přímého vývozu průmyslových organizací tvořil vývoz po aktivním zušlechtění. Vývoj zušlech ovacího procesu v průmyslu vyplývá z tabulky č. II.2.3. Obchodní bilance průmyslových podniků byla vysoce aktivní Roste přímý vývoz podniků pod zahraniční kontrolou Třetinu přímého vývozu průmyslu tvoří vývoz po aktivním zušlechtění Tabulka č. II.2.3 Vývoj vývozu a dovozu pro zušlechtění v roce 2001 Vývoz po aktivním Dovoz k aktivnímu Indexy aktivního Podíly zušlechtění zušlechtění zušlechtění zušlechtění v roce 2001 rozdíl rozdíl na celkovém mil. Kč ČR= mil. Kč ČR= vývoz dovoz objemu v odvětví v bodech v bodech 01/00 01/00 vývoz dovoz v % v % Průmysl celkem ,9-0, ,38 0,37 109,7 116,7 33,40 30,40 v tom: C Dobývání nerostných surovin 109 0,03 0, ,01 0,01 224,6 197,8 1,40 1,10 D Zpracovatelský průmysl ,87-0, ,37 0,36 109,7 116,7 33,90 32,00 E Výroba a rozvod el., plynu a vody ,3 96,5 Pramen: GŘC Zušlech ovací proces v ČR byl z téměř 88 % realizován v průmyslových subjektech. V řadě odvětví zpracovatelského průmyslu pak zušlechtění tvoří podstatnou část jejich přímého vývozu i dovozu. Jedná se o některé odvětví elektrotechnického průmyslu, např. výroba počítačů (97 %) a výroba radiových, televizních a spojových přístrojů (cca 90 %). Z dalších odvětví převažuje zušlechtění v kožedělném a oděvním průmyslu (70%, resp. 65 % podíl na přímém vývozu odvětví). Přesto, že vývoz po aktivním zušlechtění v průmyslových organizacích me- V elektrotechnickém průmyslu byl podíl zušlechtění téměř tříčtvrtinový 81

14 82 Tabulka č. II.2.2 Struktura vývozů a dovozů průmyslu celkem a jeho agregací podle SNÚ Veřejný sektor Soukromý domácí sektor Sektor pod zahraniční kontrolou vývoz rozdíl dovoz rozdíl vývoz rozdíl dovoz rozdíl vývoz rozdíl dovoz rozdíl Agregace Průmysl celkem (=100) 3,2-0,5 2,2-1 30,5-1,5 30,5 0,8 66,2 2,0 67,2 0,1 v tom: C Dobývání nerostných surovin (=100) 19,6-6,5 15,5-5,7 69,3 5,6 73,2 9,2 11,1 0,9 11,3-3,5 D Zpracovatelský průmysl (=100) 2,3-0,4 1,7-0,5 30,5-1,6 27,9-1,9 67,2 2,0 70,4 2,4 E Výroba a rozvod el., plynu a vody (=100) 98,7 1,8 11,4-58,8 1,2-1,7 84,6 69,5 0,0-0,1 4,1-10,6 Pramen: GŘC Tabulka č. II.2.4 Podíly agregací průmyslu na zušlech ovacím procesu podle SNÚ Veřejný sektor Soukromý domácí sektor Sektor pod zahraniční kontrolou vývoz po rozdíl dovoz rozdíl vývoz po rozdíl dovoz rozdíl vývoz po rozdíl dovoz rozdíl akt. zušl. 2001/ k akt. zušl. 2001/ akt. zušl. 2001/ k akt. zušl. 2001/ akt. zušl. 2001/ k akt. zušl. 2001/ Agregace 2001 / / / / / /2000 Průmysl celkem (=100) 1,19-0,3 0,76-0,22 23,84-1,5 23,00 0,24 74,94 1,8 76,23 0,04 v tom: C Dobývání nerostných surovin (=100) 0,00 0,00 0,00 0,00 85,45 0,90 82,51 20,19 14,55-0,90 17,49-20,19 D Zpracovatelský průmysl (=100) 1,19-0,30 0,76-0,22 23,82-1,50 22,99 0,24 74,96 1,80 76,23 0,04 E Výroba a rozvod el., plynu a vody (=100) 0,00 0,00 0,00 0,00 85,36 21,20 82,95 21,25 14,64-21,20 17,09-21,24 Pramen: GŘC

15 ziročně vzrostl o 9,7 %, hodnota zpracovatelské operace, tj. náklady podniků spojených se zušlechtěním (energie, mzdové náklady, režijní náklady apod.) vzrostla jen o 0,7 % a hodnota přidaného materiálu (materiál nakupovaný od českých výrobců) meziročně klesla (o 7,5 %). Rozhodující podíl na zušlech ovacím procesu v průmyslu měly organizace v sektoru pod zahraniční kontrolou, jak vyplývá z tabulky II.2.4. Z pohledu na přímý vývoz a dovoz průmyslu podle jeho velikostní struktury je zřejmé, že velké průmyslové organizace (s 500 a více zaměstnanci) měly rychlejší růst přímého vývozu i dovozu a jejich podíl na celkovém vývozu ČR meziročně vzrostl o cca 1 proc. bod na více jak 50 %. Velké průmyslové organizace realizovaly více jak polovinu vývozu ČR Tabulka č. II.2.5 Zahraniční obchod podle velikostní struktury průmyslových organizací Vývoz Podíl v % Dovoz Podíl v % Saldo ZO počet mil. Kč Index ČR=100 mil. Kč Index ČR=100 mil. Kč zam rozdíl rozdíl /2000 /2000 Průmysl ,3 2,01-0, ,4 1,77 0, ,6 7,32-0, ,1 4,86-0, ,4 10,98-0, ,4 7,15-0, ,1 9,96-0, ,3 6,52-0, ,9 35,20 0, ,0 28,69 3, a více ,4 15,08 0, ,5 8,09 1, Průmysl celkem ,0 80,55-0, ,4 57,07 3, Vývoz po akt. Podíl v % Dovoz k akt. Podíl v % zušlechtění zušlechtění počet mil. Kč Index ČR=100 mil. Kč Index ČR=100 zam rozdíl rozdíl /2000 /2000 Průmysl ,1 2,58-0, ,4 2,24-0, ,9 10,74 0, ,2 9,22-1, ,1 15,51-0, ,4 12,88-3, ,8 12,18-0, ,2 10,07-2, ,6 53,53 9, ,1 52,13 8, a více ,1 2,59-0, ,5 0,84-0,56 Průmysl celkem ,7 97,12 8, ,7 87,38 0,36 Pramen: GŘC Obdobný vývoj těchto organizací byl i u přímého dovozu, kde jejich podíl vzrostl o 4 proc. body na téměř 37 %. 83

16 II.3. Investice v průmyslu Zdrojem růstu investiční aktivity v průmyslu byly zahraniční investice V průmyslu jako celku začal růst investiční aktivity v 1. čtvrtletí 2001 a byl iniciován růstem investic ve zpracovatelském průmyslu, který byl nastartován již v předchozím roce. Hrubé hmotné investice v průmyslu se zvýšily v roce 2001 meziročně (ve s.c.) o 10,5 %, při růstu investic do budov a staveb o 20,6 % (s podílem necelé třetiny na celkových investicích), strojních investic o 9,7 % (s podílem 62 %) a poklesu ostatních investic o 10,6 %. Graf č. II.3.1 Vývoj hrubých hmotných investic v průmyslu (za organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční indexy, s. c. 1994) % ,4 16,7 24,7 Průmysl celkem 14,1 11,2 7,6 4,4 0,8 Zpracovatelský průmysl 4,1 2,6 2,1 15,9 10, , ,0 13, Pramen: ČSÚ, graf MPO podpořené investičními pobídkami K růstu investic v průmyslu celkem pomohly i stavební práce, ve zpracovatelském průmyslu hlavně stroje a zařízení Investoři se při pořizování investic více orientovali na dovoz Hlavním zdrojem růstu investic byl příliv přímých zahraničních investic, podporovaný zlepšeným systémem investičních pobídek a rozvojem průmyslových zón, které vytvořily zahraničním investorům příznivé podmínky. Míra vlivu stavebních a strojních investic na růst investiční aktivity průmyslu, (kvantifikovaná v tabulce č. II.3.1) byla rozdílná za průmysl celkem a za jeho hlavní agregát zpracovatelský průmysl. Meziroční růst hmotných investic za celý komplex průmyslu byl ovlivněn ze 42 % přírůstkem stavebních investic, zatímco ve zpracovatelském průmyslu měl rozhodující vliv (z 97,5 %) růst investic do strojů a zařízení. Dovoz investic, který se na celkovém objemu hmotných investic průmyslu podílel téměř třetinou, vzrostl meziročně (v b.c.) o 9,8 % a dodávky investic z tuzemska se zvýšily meziročně o 13,6 % (v b.c.), avšak jejich podíl na celkových investicích průmyslu zůstal téměř na úrovni roku 2000 (cca na 68 %). Podrobnější informace o vývoji hrubých investic v jednotlivých odvětvích průmyslu, o jejich struktuře i dovozu jsou uvedeny v tabulce č. II

17 Tabulka č. II.3.1 Vliv přírůstků hmotných investic na růst investiční aktivity průmyslu (ve s. c.) Průmysl celkem Zpracovatelský průmysl Měrná hmotné budovy stroje ostatní hmotné budovy stroje ostatní jedn. investice a stavby a zařízení investice investice a stavby a zařízení investice celkem celkem Rok 2000 mil.kč Rok 2001 mil.kč Přírůstek pokles mil.kč Meziroční index % 110,5 120,6 109,7 89,4 115,9 113,8 120,5 75,6 Struktura přírůstku poklesu % 100,0 41,8 65,5 7,3 100,0 14,4 97,5 11,9 Vliv přírůstku poklesu na investiční aktivitu % 10,5 4,4 6,8 0,7 15,9 2,3 15,5 1,9 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Vzhledem k dlouhodobému a cyklickému charakteru investic byl jejich růst i dovoz v základních agregátech průmyslu i v jejich odvětvích velmi rozdílný: V odvětví dobývání nerostných surovin pokračoval útlum strojních investic i jejich dovozu souběžně s pokračujícím útlumem těžby uhlí a uranové rudy. Výrazné zvýšení stavebních investic bylo spojeno s růstem stavebních prací při rekultivaci půdy po ukončené těžbě. V energetice došlo k útlumu strojních investic i jejich dovozu po dostavbě 1. bloku JE Temelín. Růst stavebních investic byl ovlivněn rekonstrukcemi rozvodu páry, teplé i studené vody. Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila investiční aktivita meziročně téměř o 16%, přitom dominujícím zdrojem růstu byly investice do strojů a zařízení, které se zvýšily o více než pětinu, stejně jako celkový dovoz investic. Růst stavebních investic (o 13,8 %) byl spojen s realizací některých nových investičních projektů zahraničních investorů na zelené louce. V tomto agregátu průmyslu se zvýšila investiční aktivita celkem v 11 ze 14 odvětvích, avšak její intenzita růstu byla velmi rozdílná. Zásluhou zahraničních investic byl její největší růst v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů, v gumárensko plastikářském, dřevozpracujícím, sklářském, papírenském a polygrafickém průmyslu a ve výrobě dopravních prostředků. K poklesu investiční aktivity došlo v kožedělném průmyslu, v koksování a rafinérském zpracování ropy a ve zpracování druhotných surovin. Hrubé nehmotné investice, které zajiš ují progresivitu investic (zahrnují výdaje na výzkum a vývoj, založení nového podniku či na nákup software, know how, licencí atd.) se zvýšily v roce 2001 meziročně (v b.c.) o více než čtvrtinu na 7,3 mld. Kč; z nich bylo téměř 80% realizováno ve zpracovatelském průmyslu (v odvětví výroby dopravních prostředků cca 16%, v papírenském a polygrafickém průmyslu 12,5 %, v průmyslu potravin a pochutin 12%, ve výrobě strojů a zařízení 9% a ve výrobě elektrických a optických přístrojů cca 8%). Velké diference v investiční aktivitě základních agregátů průmyslu Zahraniční kapitál podpořil růst investiční aktivity zpracovatelského průmyslu Hrubé nehmotné investice výrazně vzrostly 85

18 86 Tabulka č. II.3.2 Hrubé investice v průmyslu v roce 2001 Hmotné investice Podíl na investicích Dovoz investic Nehmotné průmyslu (v % b. c.) investice v mil. Kč b. c. index 2001/2000 s. c. Odvětví podle OKEČ celkem stavební stroje a celkem stavební stroje a celkem stavební stroje a mil.kč index mil. Kč index (organizace s 20 a více zaměstnanci) zařízení zařízení zařízení b. c. 2001/00 b. c. 2001/00 Průmysl celkem ,5 120,6 109,7 100,0 100,0 100, , ,4 Dobývání nerostných surovin ,5 138,1 97,4 4,7 6,5 3, , ,2 Výroba a rozv. elektřiny, plynu a vody ,3 128,3 64,8 20,9 39,8 10, , ,8 Zpracovatelský průmysl ,9 113,8 120,5 74,4 53,7 85, , ,7 z toho : průmysl potravin a pochutin ,4 97,1 100,1 6,4 4,1 6, , ,4 textilní a oděvní průmysl ,9 56,4 143,1 2,6 1,6 3, , ,4 kožedělný průmysl ,1 73,6 68,8 0,1 0,1 0, ,2 5 97,7 dřevozpracující průmysl ,8 76,5 158,0 1,2 0,6 1, , ,8 papír. a polygr. prům., vydav. činnost ,8 81,0 128,2 3,7 1,6 5, , ,0 koksování a rafinérské zpracov. ropy ,5 65,8 55,4 1,4 0,7 1, , ,7 chemický a farmaceutický průmysl ,8 104,5 133,3 5,3 7,5 4, , ,2 gumárenský a plastikářský průmysl ,3 101,6 125,2 4,8 3,6 5, , ,6 prům. skla, ker., porc. a stav. hmot ,3 100,8 121,3 5,0 3,5 5, , ,6 výroba kovů a kovodělných výrobků ,9 92,9 111,0 7,0 5,1 7, , ,7 výroba strojů a zařízení ,2 78,1 106,9 3,9 2,5 4, , ,5 výroba elektrických a optic. přístrojů ,5 229,4 176,2 14,2 12,5 15, , ,2 výroba dopravních prostředků ,4 136,1 112,7 17,3 8,9 22, , ,6 zpracovatel. průmysl jinde neuvedený ,8 106,7 97,5 1,5 1,4 1, , ,9 Pramen : ČSÚ

19 II.4. Finanční situace průmyslových podniků Vývoj finančních ukazatelů v průmyslu odrážel podmínky v zahraniční a domácí ekonomice a reakci průmyslových podniků na tento vývoj. Jedná se především o snižující se růst zahraniční poptávky při rostoucí domácí poptávce, vývoj světových cen paliv a surovin, kursové vlivy a rozsah vzájemných kooperací, které se odrazily ve výsledcích jednotlivých podniků (odvětví) s různou mírou intenzity. V neposlední řadě jsou výsledky ovlivněny údaji z nových výrobních kapacit, které zahrnovala datová základna průmyslu roku Změny v zahraniční poptávce a pokračující trend zpevňování kursu Kč se promítly do poklesu růstu exportu zboží v b.c. (z 24,3 % v 1. čtvrtletí 2001 na 5,1 % ve 4. čtvrtletí), spolu s klesající dynamikou vývozních cen (z růstu o 4,2 % v 1. čtvrtletí na pokles o 3,1 % ve 4. čtvrtletí), při průměrném růstu za rok o 0,4 %. Obdobně se vyvíjely i ceny průmyslových výrobců, které reagovaly na rostoucí konkurenční prostředí, když se jejich růst postupně snižoval ze 4,4 % (v 1. čtvrtletí) na 1 % (ve 4. čtvrtletí), v průměru za rok vzrostly o 2,9 % (při vyšším růstu v energetice). Výsledný deflátor tržeb z průmyslové činnosti (zahrnující oba vlivy) byl 1,7 %. Vliv cen, kursu a poptávky působil jak na výkonovou, tak i nákladovou oblast podniků. Pokles světových cen surovin a vývoj kursu koruny působil pozitivně na zpomalování růstu výkonové spotřeby v průběhu roku (levnější dovozy, pohonné hmoty), ale vytvářel i silnější konkurenční prostředí pro domácí trh. Na druhé straně na výkony podniků, zvláště vysoce exportně zaměřených mimo oslabování růstu exportu působil i kurs koruny, takže postupně v průběhu roku klesal růst výkonů a hospodářský výsledek před zdaněním. Základní produkční charakteristiky za průmysl celkem 12 odrážejí na výrazné zpomalení růstu přidané hodnoty a prohloubení zaostávání výkonů před výkonovou spotřebou když: Přidaná hodnota zpomalila růst o více jak 7 proc. bodů z 12 % (v roce 2000) na 4,9 %. Za delší časové období (od roku 1996) je to druhý nejnižší růst (v roce 1999 rostla jen o 1,4 %). Výkony vzrostly o 9,6 % proti 13,6 % (ve srovnatelném období), výkonová spotřeba o 11,4 % (proti 14,2 %). Zaostávání výkonů za výkonovou spotřebou se prohloubilo na 1,5 proc. bodu proti 0,6 proc. bodu v roce Zatímco v roce 2000 se podnikům dařilo vypořádat s rostoucími cenami vstupů poklesem podílu osobních nákladů na přidané hodnotě a jejich pozitivním působením na ziskovost, v roce 2001 byl vývoj opačný. V nákladech podniků po výkonové spotřebě rostly nejvíce osobní náklady, takže vzrostl jejich podíl na přidané hodnotě. Výsledky za průmysl celkem byly ovlivněny organizacemi v sektoru pod zahraniční kontrolou, které zvýšily svůj podíl na výsledcích průmyslu a v základních produkčních ukazatelích (přidaná hodnota, výkony, spotřeba) a dosáhly nejvyšších meziročních růstů. Průmyslové organizace se 100 a více zaměstnanci si stále zachovávají více jak tří čtvrtinový podíl na přidané hodnotě, výkonech a výkonové spotřebě, na celkové zaměstnanosti průmyslu posílily svůj podíl o 0,3 proc. bodu na více jak 68 % na celém průmyslu. Ve větších průmyslových organizacích pokračoval příznivý vývoj v poklesu ob- Finanční výsledky odrážejí zpomalení růstu průmyslu (zpracovatelského) Větší průmyslové organizace měly rozhodující podíl na výsledcích průmyslu 12 Včetně odhadu za subjekty od 0 do 19 zaměstnanců. 87

20 Výrazné zpomalení růstu přidané hodnoty jemu ztráty a počtu ztrátových organizací, na druhé straně však vzrostl objem záporného vlastního kapitálu. Výrazně se zpomalil meziroční růst celkových zásob, zvláště pak zásob nedokončené výroby a výrobků. Velkým problémem průmyslu zůstává platební neschopnost, související s předlužením některých organizací. Z pohledu na podniky podle sektorů národních účtů (SNÚ) je zřejmé, že i v roce 2001 to byl sektor pod zahraniční kontrolou, který i při zpomalení dynamiky zabezpečil růst přidané hodnoty a výkonů. Podrobnější hodnocení finančních výsledků podniků se 100 a více zaměstnanci zahrnuje následující vývojové tendence: Růst přidané hodnoty v průmyslu se zpomalil meziročně o 8,7 proc. bodu (ze 14 % v roce 2000) na 5,3 %. Ve všech předcházejících obdobích (s výjimkou roku 1999) rostla přidaná hodnota rychleji. Výsledky za průmysl ovlivnila agregace zpracovatelského průmyslu, kde byl meziroční růst více jak trojnásobně nižší, ze 16,4 % (ve srovnatelném období) na 5,1 %. Vývoj přidané hodnoty a produktivity z přidané hodnoty v jednotlivých agregacích obsahuje tabulka č. II.4.1: Tabulka č. II.4.1 Vývoj přidané hodnoty v průmyslových agregacích v roce 2001 (organizace se 100 a více zaměstnanci) 2001 Přidaná hodnota na zaměstnance mil. Kč meziroční tis. Kč meziroční změna v % změna v % Průmysl , ,0 v tom: Dobývání nerostných surovin , ,5 Zpracovatelský průmysl , ,0 Výroba a rozvod elektř., plynu, vody , ,0 Pramen: ČSÚ Nejnižší růst přidané hodnoty ve 4. čtvrtletí Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů V polovině odvětví zpracovatelského průmyslu klesla přidaná hodnota V průběhu roku 2001 se růst přidané hodnoty meziročně zpomaloval, z 8,6 % v 1. čtvrtletí až na 1,8 % ve 4. čtvrtletí (ve zpracovatelském průmyslu vzrostla jen o 1,2 %). Stále přetrvávalo zaostávání růstu výkonů (10,5 %) za výkonovou spotřebou (12,5%), přičemž meziročně došlo ke zhoršení relace na 2 proc. body. Výkony rostly pomaleji než tržby za vlastní výrobky a služby (11 %), když pořízení zásob vlastní výroby kleslo o více jak polovinu (z 12 mld. Kč v roce 2000) na 5,3 mld. Kč. V řadě odvětví zpracovatelského průmyslu bylo záporné, podniky přistupovaly z odprodeji skladových zásob. Tento vývoj může signalizovat zpomalení produkční aktivity průmyslu v souvislosti se slabší poptávkou. Vývoj přidané hodnoty v odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu byl značně rozkolísaný. Téměř polovina odvětví (10 z 22 podle 2 místné klasifikace OKEČ) zaznamenala meziroční pokles přidané hodnoty, propady se pohybovaly od 52,2 % (koksování, zpracování ropy) po 0,4 % ve výrobě strojů a zařízení pro další výrobu. Mimo odvětví zpracování ropy vykázala velmi vysoký pokles (o čtvrtinu) výroba radiových, televizních a spojových přístrojů a zařízení. Ve zbývajících 12 odvětvích se meziroční růsty pohybovaly od 149,7 % (výroba kanc. strojů a počítačů 13 ) po 0,7 % v kožedělném průmyslu. O více jak 20 % vzrostla meziročně přidaná hodnota ve výrobě zdravotnických a optických přístrojů a ve 13 Vliv zahájení nové výrobní kapacity FOXCCONN CZ, s. r. o. a rozšiřování stávajících kapacit v rámci investičních pobídek. 88