Státní podpora exportu

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra mezinárodního a evropského práva Bakalářská práce Státní podpora exportu Petra Šindlářová 2005/2006 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Státní podpora exportu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. 1

2 Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Mgr. Jiřímu Valdhansovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které přispěly k vytvoření této práce. 2

3 Obsah Obsah...3 Seznam zkratek Úvod Export a exportní politika Exportní politika ČR Instituce a legislativní rámec jejich činnosti Nástroje proexportní politiky Pojištění exportních úvěrových rizik Financování exportu Legislativa upravující podporu exportu Právní předpisy obecného charakteru Celní a devizové předpisy Mezinárodní smlouvy Předpisy upravující další vnější ekonomické vztahy Zákon č. 58/1995 Sb Závěr...34 Résumé...35 Literatura

4 Seznam zkratek ČEB - Česká exportní banka, a. s. ČNB - Česká národní banka ČNR - Česká národní rada EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost,a. s. EHS - Evropské hospodářské společenství ES - Evropské společenství ESVO - Evropské sdružení volného obchodu FMZO - Federální ministerstvo zahraničního obchodu GATT - General Agreement on Tariffs and Trade 1994 (Všeobecné ujednání o clech a obchodu) KPÚ - Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a. s. MF - Ministerstvo financí ČR MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MZV - Ministerstvo zahraničních věcí ČR OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) WTO - World Trade Organization (Světová obchodní organizace) 4

5 1. Úvod Zahraniční obchod byl a vždy bude spojen s většími výdaji než obchod vnitrostátní, což je způsobeno nejen geografickou vzdáleností státu exportu a státu importu, ale také vyšší mírou rizikovosti. Export má dnes značný význam pro výkonnost každé ekonomiky, státy se tedy zcela logicky snaží své podniky podporovat všemi možnými nástroji, a to od těch informačních a poradenských až po ty finanční. Velký význam exportu si také žádá svá specifická pravidla. Česká legislativa začala reagovat na nově vzniklou potřebu počátkem 90. let 20. století tvorbou příslušných zákonů, nařízení a vyhlášek, ale také zakládáním nových institucí. Cílem této práce je podat charakteristiku exportu v prostředí českého práva a jeho podpory ze strany státu. Ve své bakalářské práci se soustředím na legislativní úpravu jak této podpory, tak institucí a orgánů, které tyto podpory poskytují či zastřešují. Dále analyzuji jednotlivé nástroje státní podpory exportu, tedy pojišťování exportních úvěrových rizik a zvýhodněné financování exportních úvěrů. V prvních kapitolách, které jsem nazvala Export a exportní politika, jsem se soustředila na definici exportu, cíle a zásady exportní politiky obecně a charakteristiku současné exportní politiky Vlády ČR. Tato kapitola však také pojednává o jevech, které každou ekonomiku charakterizují a určují, a o aktuálním stavu mezinárodního obchodu na světových trzích. Další kapitoly jsou zaměřeny na popis státních institucí či organizací, které jsou se státní podporou exportu úzce spjaty, ať již tuto podporu samy poskytují, nebo zastřešují. U žádné instituce samozřejmě nechybí legislativní rámec její činnosti. V následujících kapitolách se věnuji jednotlivým nástrojům proexportní politiky, kterými jsou pojištění exportních úvěrových rizik a zvýhodněné financování exportních úvěrů. 5

6 Poslední kapitoly jsou analýzou platné české legislativy týkající se exportu, resp. celého zahraničního obchodu. Ve své práci uvádím jak vnitrostátní prameny týkající se této problematiky, tak prameny mezinárodní. Zvláštní důraz je kladen na zákon č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů. 6

7 2. Export a exportní politika Export zboží a služeb má pozitivní vliv na zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem, na snížení nezaměstnanosti, růst produktivity práce a na zrychlení inovačních procesů. Zákon č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů, definuje export jako dodání zboží nebo poskytnutí služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky 1. V dnešní době jsou vztahy mezi státy velice úzké, což se projevuje zejména napojením každé ekonomiky na zbytek světa obchodními a finančními vazbami. Dalším aktuálním jevem se stávají nově vznikající trhy v zemích třetího světa a s tím spojená vzrůstající rizika, kterým chtějí státy co nejlépe čelit. Proto se dnes velká většina států této problematice věnuje ve značné míře. Stát je svým způsobem povinen důsledně využít všech daných možností k tomu, aby nabídl svým exportérům účinnou a zřetelnou proexportní politiku 2, jejímž důležitým znakem by měla být dlouhodobost. Do zahraničního obchodu se ve stále větší míře zapojuje zboží technicky i investičně značně složité. Rychle roste i podíl obchodu s technologiemi a investičními celky včetně leasingových operací, což také předpokládá dlouhodobé obchodní vztahy. Efektivní umístění zboží na zahraničních trzích souvisí s nutností mít k dispozici značné objemy finančních prostředků a předpokládat, že tyto budou v některých případech vázány na delší časové období. Cílem státní podpory exportu ve finanční oblasti je vytvořit, resp. podpořit fungování finančních mechanismů, které posílí proexportní orientaci české ekonomiky tím, že českým exportérům vytvoří v této oblasti podmínky, které má 1 Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů, 2 2 ŠÁRAL, L. Úloha ministerstva průmyslu a obchodu v podpoře exportu. In Export Praha: Public History, 1999, s. 24 7

8 k dispozici konkurence v zemích s tržní ekonomikou. 3 V souvislosti se státní podporou exportu tedy nelze hovořit jen o poskytování zvýhodněných úvěrů či jiných forem financování se státní podporou, ale také, a možná hlavně, o orientaci hospodářské politiky na celkové posílení domácí ekonomiky, na vytváření náročného a motivujícího ekonomického prostředí vedoucího ke zvyšování konkurenční schopnosti hospodářských subjektů, jež je skutečným a trvalým základem pro úspěch v zahraničním obchodě 4. Výstižně to ve svém projevu k rozpočtu vyjádřil Bill Clinton v roce 1994: Srdcem naší zahraniční politiky je zajištění konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. (tamtéž) Velmi významnou je tak kultivace celkového ekonomického prostředí, růst tzv. souhrnné národohospodářské efektivnosti domácí ekonomiky prostřednictvím náročného konkurenčního prostředí, rozvojem vědy a techniky, zvyšováním výdajů na školství a tomu odpovídající nárůst kvalifikace národní pracovní síly. 5 Nelze ovšem zapomínat, že i státní exportní politika se musí řídit jistými pravidly: musí být v souladu s mezinárodními závazky, kterými je stát vázán, musí respektovat pravidlo rovného přístupu, má charakter nepřímé podpory a zachovává klima volné hospodářské soutěže. Velice sporným bodem mohou být například subvence. Členské země Světové obchodní organizace (WTO), mezi něž patří i ČR, se musí mj. řídit Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních 6, která rozlišuje pojmy subvence a specifická subvence. Specifické subvence jsou dále rozděleny na subvence zakázané, napadnutelné a nenapadnutelné. Specifickými subvencemi jsou ty, kterými orgán poskytující 3 Důvodová zpráva k zákonu č. 58/1995 Sb., Půlpán, K. Úvod o struktuře a zaměření publikace in Export 2000, Praha: Public History, 1999, s Půlpán, K. Úvod o struktuře a zaměření publikace in Export 2000, Praha: Public History, 1999, s Tato dohoda je Přílohou 1 Dohody o zřízení WTO a vzešla z tzv. Uruguayského kola GATT 1994, která předcházela vzniku WTO. 8

9 subvence výslovně omezí přístup k subvencím jen pro určitý podnik, výrobní odvětví, oblast či teritorium. Členské země nesmějí takové subvence poskytovat. Za zakázané jsou dále považovány různé exportní úvěrové záruky nebo pojištění, programy eliminace kursových rizik, exportní úvěry poskytnuté přímo vládami nebo jimi kontrolovanými institucemi za zvýhodněných podmínek. Z toho by se dalo vyvodit, že činnost institucí EGAP, a. s. a ČEB, a. s. 7 je zakázaná. Platí však i pravidlo, podle něhož člen WTO jako smluvní strana mezinárodního závazku týkajícího se oficiálních exportních úvěrů, se chová podle ustanovení Ujednání OECD o pravidlech pro oficiálně podporované exportní úvěry (dále jen Konsensus OECD) a exportní úvěrová praxe, která je v souladu s těmito ustanoveními, není považována za exportní subvenci obecně zakázanou. 8 Stranou tohoto ujednání je i Evropské společenství, což je předmětem rozhodnutí Rady ze dne 4. dubna 1978, které bylo rozšířeno rozhodnutím 93/112/EHS a naposledy pozměněno rozhodnutím 97/530/ES. Hlavním účelem Konsensu OECD je poskytnout rámec pro řádné používání oficiálně podporovaných exportních úvěrů a povzbudit konkurenci mezi různými vývozci ze zemí OECD na základě kvality a ceny vyváženého zboží a služeb, místo na základě nejpříznivějších podporovaných podmínek. 9 Problematice úvěrového pojištění a financování se věnuje i Evropská unie, a to např. ve Směrnici Rady č. 98/29/EC ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních opatření, týkajících se pojištění exportních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým krytím. 7 O těchto institucích podrobněji v následující kapitole. 8 Půlpán, K. Úvod o struktuře a zaměření publikace in Export 2000, Praha: Public History, 1999, s Böhm, A., Janata, F. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním obchodě. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004, s. 56 9

10 2.1 Exportní politika ČR Aktuální Exportní strategii České republiky vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, a to pro období let Tato exportní strategie vychází ze strategie hospodářského růstu, projednané vládou ČR dne , navazuje na předcházející Koncepci proexportní politiky pro období 2003 až Je také v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ČR (schválenou usnesením vlády č dne ), s Koncepcí jednotné prezentace ČR (schválenou usnesením vlády č. 74 ze dne ), s Koncepcí zahraniční rozvojové politiky ČR na léta (schválenou usnesením vlády č. 91 ze dne ), jakož i s Koncepcí zahraniční politiky ČR (schválenou usnesením vlády č. 223 ze dne ). 10 Tato strategie reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do Evropské unie, na nutnost definovat teritoriální priority, na nové potřeby klientů a nové trendy v poskytování služeb (např. investice do zahraničí či export služeb). Vychází z úspěšných koncepcí zemí Evropské unie, které jsou zaměřeny na přímou asistenci firmám v zahraničí, na cílenou propagaci státu a oborů, a na aktivní práci lidí vysílaných státem ve prospěch podniků. Exportní strategie ČR je založena na vizi prosadit ČR ve světě prostřednictvím obchodu a investic a na zvýšení její konkurenceschopnosti. V rámci této vize bylo stanoveno dvanáct klíčových projektů, které odpovídají čtyřem hlavním cílům: 1. více příležitostí pro podnikatele - usnadňování podmínek obchodu - působení na klíčových trzích - budování kvalitní značky ČR ve světě 2. poskytování profesionálních a účinných podpor - účinná asistence pro exportéry 10 Tlapa, M. a kol.: Exportní strategie ČR pro období , Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005, s. 3 10

11 - zvýšení exportu služeb - zvýšení přímých investic - rozvoj vývozních aliancí 3. zlepšení a rozšíření kvality služeb - nový systém služeb státu pro export - zákaznické centrum pro export 4. zvýšení kapacit pro export - síť pro export - rozšíření finančních služeb pro český export - vzdělávání. 11 Uvedených cílů má být dosaženo prostřednictvím dvanácti projektů a každý takový projekt má stanoveny své konkrétní dílčí cíle, jejichž plnění bude hodnoceno na základě transparentních měřítek. Novým prvkem v exportní strategii je to, že je zaměřena na celé spektrum obchodních vztahů, nikoli jen na export zboží, ale i na investice českých firem do zahraničí a export služeb. Uvedená strategie se zabývá pouze činnostmi a postupy, které mají přímý vztah k exportním procesům a nepopisuje makroekonomické vazby a souvislosti hospodářské politiky. 11 Tlapa, M. a kol.: Exportní strategie ČR pro období , Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005, s. 4 11

12 3. Instituce a legislativní rámec jejich činnosti Jak již bylo uvedeno v úvodu této práce, stát začal na nově vzniklou potřebu podporu exportu reagovat nejen vytvářením nových zákonů, ale také zakládáním institucí, jimž tuto podporu stát prostřednictvím nové legislativy svěřil. Na této podpoře se však samozřejmě podílejí i ústřední orgány státní správy, které tuto podporu zastřešují. Tyto instituce jsou vykonavateli státní exportní politiky a jsou tak napojeny na státní rozpočet. Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, jako ústřední orgán státní správy ČR pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci zahraniční politiky, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje ČR k nim. Zabezpečuje vztahy ČR k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením. Dále MZV koordinuje na základě tohoto zákona činnost ministerstev a jiných státních orgánů v oblasti zahraničních vztahů, zabezpečuje přípravu a sjednávání mezinárodních smluv a dohod a sleduje jejich dodržování a provádění, působí na dodržování závazků ČR vyplývajících z mezinárodních smluv a ze členství v mezinárodních organizacích, zajišťuje ochranu práv a zájmu ČR a jejich občanů v zahraničí, uděluje souhlas v případech exportu vojenského materiálu. 12 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) je na základě zákona č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy mj. pro zahraničně ekonomickou politiku ČR. Jako ústřední orgán v této oblasti koordinuje zahraničně ekonomickou politiku ve vztahu 12 Zákon ČNR č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, 6 12

13 k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod, realizuje obchodní spolupráci s Evropským společenstvím (ES), Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními či posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. 13 Ministerstvo financí ČR (MF) je na základě zákona č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy mj. pro ochranu zahraničních investic. Dále zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a v dalších mezinárodních hospodářských seskupeních, pokud toto členství nepřísluší výhradně České národní bance. V oblasti zahraničního obchodu posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. 14 Podle 2 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, ústřední orgány při výkonu působnosti podle tohoto zákona navzájem spolupracují tak, aby bylo zabezpečeno provádění státní hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy České republiky v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodněprávních vztahů České republiky Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (EGAP) je úvěrovou státní pojišťovnou, která se zaměřuje na pojišťování exportních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům. Již od svého vzniku v červnu roku 1992 je na základě povolení Ministerstva financí ČR úvěrovou pojišťovnou ve smyslu zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. EGAP provádí pojišťovací činnost se státní podporou na základě zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování 13 Zákon ČNR č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, Zákon ČNR č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, 4 13

14 vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů, a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 58/1995 Sb."). Předmětem činnosti této pojišťovny je státní podpora exportu spočívající v pojištění exportních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. Zákon č. 58/1995 Sb. rovněž vymezuje předpoklady, za kterých může být tato forma státní podpory poskytována. Z toho vyplývá, že se tato specifická pojišťovací činnost nevztahuje na pojišťování veškerých exportních úvěrů, nýbrž toliko těch, které splňují předpoklady poskytnutí státní podpory danou formou. 15 EGAP tedy pojišťuje jak exportní úvěry se státní podporou, tak i ty exportní úvěry, které předpoklady a podmínky státní pomoci nesplňují, a je tedy ryze komerčním pojištěním, poskytovaným za obvyklých podmínek a v souladu se zákonem o pojišťovnictví, naposledy novelizovaným zákonem č. 39/2004 Sb. Toto komerční pojištění poskytuje Komerční úvěrová pojišťovna EGAP,a.s. 16 (KÚP), která je dceřinou společností EGAP. Činnost EGAP dále upravuje prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jediným akcionářem EGAP je stát, Česká republika, který vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím Ministerstva financí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Česká exportní banka, a. s., (ČEB) je bankovní institucí státní podpory exportu, jejímiž akcionáři jsou některá ministerstva ČR (MF, MPO, MZV, MZ) a EGAP. Jako bankovní instituce plně podléhá platným bankovním předpisům, zejména zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a navazujícím opatřením České národní banky ve všech oblastech, ale též zákonu č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů. ČEB poskytuje exportní úvěry a 15 Důvodová zpráva Vlády ČR, V současné době (březen 06) se hovoří o prodeji KÚP. K transakci by mělo dojít na podzim tohoto roku. 14

15 finanční služby za zvýhodněných podmínek (oproti podmínkám tržním), zejména z hlediska doby splatnosti a výše úrokových sazeb. Její speciální činnost, podpořené financování, se řídí zákonem č. 58/1995 Sb. Česká centra jsou příspěvkovou organizací se samostatnou právní subjektivitou, zřízenou Ministerstvem zahraničních věcí ČR v souladu se zákonem č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění pozdějších navazujících předpisů. Česká centra jsou podle rozhodnutí ministra zahraničních věcí ČR č. 5/94 nástupnickou organizací Správy zahraničních kulturních zařízení. Česká centra prezentují ČR v zahraničí, a to zejména v oblasti kultury, obchodu, cestovního ruchu, zabezpečují účast ČR na světových výstavách, zajišťují informační servis o ČR, podporují vnější ekonomické vztahy a proexportní politiku ČR. Z výše uvedeného vyplývá, že jejich posláním je, prostřednictvím sítě českých center, vytvářet dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s aktivním prosazováním zájmů ČR a uskutečňováním veřejné diplomacie v souladu s obecnou diplomacií a zahraničně-politickými prioritami státu. Dále vyvíjí komerční aktivity sloužící k podpoře proexportní politiky ČR. Česká centra poskytují zejména informační podporu. Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade je příspěvkovou organizací MPO, zřízenou rozhodnutím č. 97/1997 ministra průmyslu a obchodu o zřízení České agentury na podporu obchodu, v souladu se zákonem č. 576/1990 Sb. Jako příspěvková organizace je napojena na státní rozpočet svého zřizovatele a její hospodaření se řídí vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 205/191 Sb. o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. Posláním této organizace je poskytování informačních, poradenských a podpůrných služeb zaměřených na zlepšování výsledků 15

16 zahraničního obchodu České republiky a exportních aktivit českých podnikatelských subjektů v zahraničí. Tato organizace se tedy zaměřuje především na poskytování informačních, poradenských a vzdělávacích služeb pro české exportéry jednak před vstupem na zahraniční trhy a jednak při jejich působení na těchto trzích, neboť disponuje informacemi o světových trzích a širokou sítí zahraničních kanceláří, které tyto služby poskytují. Hlavním cílem CzechTrade je přispívat k vyššímu exportnímu výkonu jednotlivých výrobců a znamenat tak přínos k celkovému hospodářskému růstu. Veškeré informace poskytuje v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je rovněž příspěvkovou organizací MPO, která byla zřízena zákonem č. 1/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále se řídí zákonem č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. CzechInvest je právním nástupcem Agentury pro zahraniční investice, státní příspěvkové organizace. Agentura hospodaří v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR. CzechInvest zajišťuje výkon finanční kontroly ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Její hlavní činností je zprostředkovávat popř. poskytovat podpory v oblasti malého a středního podnikání, zprostředkovávat popř. poskytovat podporu podnikatelům na základě programů schválených vládou či ministerstvem, podporovat příliv investic formou poskytování služeb jak potencionálním, tak již existujícím investorům. Dále se specializuje na vyhledávání kontaktů pro zahraniční investory s českými podnikatelskými subjekty, zprostředkovává investiční pobídky či zajišťuje podporu domácím subdodavatelům a jejich propojení na nadnárodní společnosti. Dále podporuje rozvoj průmyslových 16

17 zón, soustřeďuje se na jejich vyhledávání a propagaci. Do její působnosti patří i spolupráce s dalšími tuzemskými i zahraničími subjekty zabývajícími se podporou podnikání, zajišťování podpory rozvoje technologických center, vědeckotechnických parků a center pro transfer technologií. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že její činnost spočívá především v poskytování informačního servisu, ekonomického poradenství a vzdělávacích služeb, a to nejen domácím, ale i zahraničním podnikatelským subjektům. Generální ředitelství cel jako součást Ministerstva financí ČR plní jeho úkoly v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb a celní statistiky. Je nejvyšším orgánem celní správy, který mj. řídí celní ředitelství a v případech celostátního významu a s mezinárodním dopadem řídí přímo i celní úřady, přezkoumává rozhodnutí celních ředitelství či rozhoduje o sazebním zařazení zboží. Dále v této oblasti poskytuje informace o celní legislativě, o celních předpisech, o celních úlevách, o požadovaných průvodních dokladech při exportu apod. Existuje také celá řada samosprávných a nezávislých organizací a společností, jako např. Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz hraničních speditérů a další průmyslové a obchodní svazy, které jsou však již nad rámec této práce. 17

18 4. Nástroje proexportní politiky Součástí státní exportní politiky by měly být jen takové nástroje, které jsou v přímém vztahu k exportním procesům. Neměly by sem být tedy zařazeny takové nástroje, které by determinovaly celkové ekonomické prostředí v zemi (např. daňová soustava, podpora podnikání aj.). Státní podpora spočívá především v poskytování státních záruk za závazky specifických institucí vykonávajících tyto činnosti. Základními formami státní podpory exportu ve finanční oblasti jsou: - pojištění exportních úvěrů proti teritoriálním a dlouhodobým komerčním rizikům nezaplacení ze strany zahraničního kupujícího - financování exportních úvěrů za zvýhodněných podmínek ve srovnání s tržními podmínkami, zejména z hlediska délky splatnosti úvěru a úrovně úrokových sazeb. Jedná se o mechanismy, které jsou konformní s fungováním tržní ekonomiky, a proto jsou přijatelné z hlediska ujednání WTO, jakož i z hlediska systémů používaných v zemích OECD a EU, jak již bylo zmíněno ve 2. kapitole. 18

19 4.1 Pojištění exportních úvěrových rizik Úvěrová rizika, tj. rizika možného nezaplacení exportního úvěru ze strany zahraničního importéra - kupujícího jsou jedním z nejvýznamnějších rizik, kterým jsou exportéři prodávající vystaveni. Nejzávažnější jsou rizika nezaplacení v důsledku politické a makroekonomické situace země (politický převrat, devizová omezení), z níž má být úhrada provedena. Jak již bylo naznačeno, tato rizika se v praxi projevují zastavením transferu plateb v důsledku politických událostí jako jsou války, občanské nepokoje, všeobecné stávky, ale také odebráním dovozních nebo výrobních licencí. Pro exportéry to znamená dočasnou nebo trvalou nedostupnost inkasa za kontrakty z celé země teritoria, v němž k takovým událostem dojde. Proto se tato rizika souhrnně označují jako teritoriální rizika. Tato rizika mohou nastat jak u krátkodobých exportních úvěrů (tzn. s dobou splatnosti do dvou let), tak u dlouhodobých exportních úvěrů (tj. se splatností delší než dva roky). Především u dlouhodobých exportních úvěrů jsou teritoriální rizika zpravidla kombinována s riziky vyplývajícími z ekonomické situace zahraničního kupujícího, tedy z jeho možné platební neschopnosti či z jeho platební nevůle. Tato rizika jsou souhrnně označována jako dlouhodobá komerční rizika. Míra těchto rizik narůstá s délkou splatnosti úvěru. Řešení pojistných událostí velkého rozsahu přesahuje finanční kapacitu úvěrové pojišťovny a nelze pro ně získat zajištění na komerčním zajišťovacím trhu. Proto je nezbytné, aby do pojištění teritoriálních a dlouhodobých komerčních rizik vstupoval stát jako "zajistitel", zpravidla formou státních záruk za závazky specifické úvěrové pojišťovny. V ČR je touto pojišťovnou EGAP, a. s., o které bylo pojednáno ve 3. kapitole. Společnost EGAP je součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem exportérům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní 19

20 formy a objemu pojištěného exportu. Kromě toho nabízí pojištění tuzemských pohledávek. Rozhodující činností společnosti je tedy pojišťování exportních úvěrů proti exportním úvěrovým rizikům. Tento typ pojištění je realizován se státní podporou, která spočívá v ručení státu za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv a v pojištění exportních úvěrových rizik. Druhou oblastí činnosti EGAP je pojišťování proti krátkodobým komerčním rizikům nezaplacení v důsledku platební neschopnosti či platební nevůle domácího nebo zahraničního kupujícího. Toto pojištění poskytuje dceřiná společnost EGAP Komerční úvěrová pojišťovna, a. s., a to na vlastní účet na komerční bázi, se zajištěním prostřednictvím zajistitelských smluv s evropskými zajišťovnami. Tato činnost je vyloučena z jakékoli podpory státu. EGAP, a. s. i její dceřiná společnost KÚP, a. s., poskytují exportérům a financujícím bankám: - pojištění krátkodobého exportního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení, - pojištění střednědobého a dlouhodobého exportního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení, - pojištění exportního odběratelského úvěru proti riziku nezaplacení, - pojištění potvrzeného akreditivu, - pojištění úvěru na financování výroby pro export nebo úvěru na investice do výroby pro export proti riziku nezaplacení úvěru v důsledku neschopnosti exportéra splnit podmínky smlouvy o exportu nebo neschopnosti výrobce vyrobit zboží anebo poskytnout služby určené pro export, 20

21 - pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, - pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů proti riziku nezaplacení, - pojištění proti riziku ztrát v důsledku nemožnosti vývozce splnit smluvní závazky ze smlouvy o exportu (pojištění výrobního rizika), - pojištění bankovní záruky vystavené v souvislosti s podmínkami získání nebo plnění smlouvy o exportu. 17 Jednotlivé pojistné produkty EGAP a KÚP jsou navázány na různé formy úvěrových vztahů a nástroje financování využívané v zahraničním obchodě. Kromě ochrany věřitele (exportéra nebo financující banky) proti riziku nezaplacení lze pojištění EGAP a KÚP využít jako nástroj k zabezpečení úvěru od banky financující export. Pro zajištění splátek pojištěných úvěrů bývají využívány prvky projektového financování, při kterých je splácení úvěru založeno na výnosech z prodeje výrobků z vyvezeného zařízení. 17 EGAP, a. s.: Produkty EGAP [citováno ]. Dostupný z: 21

22 4.2 Financování exportu Podpora financování exportu spočívá ve vytvoření podmínek financování exportních dodávek, aby byli exportéři schopni konkurence při získávání zakázek na světových trzích. Financováním zákon č. 58/1995 Sb. rozumí: financování exportních úvěrů a poskytování finančních služeb s exportem souvisejících, včetně financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce, za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka nebo závazků exportéra nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb. Financováním se státní podporou je dále dotování části úrokových rozdílů vzniklých exportérům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných exportních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady exportérů, spojenými s financováním těchto úvěrů. 18 Stát proto pověřuje specializovanou banku soustřeďováním finančních zdrojů a jejich přerozdělováním za podmínek, které staví české exportéry do podmínek rovnocenných se zahraniční konkurencí. Tradičními partnery v souvislosti s řešením problému financování exportu jsou obchodní banky. Nabízejí obdobné produkty jako státní instituce, a protože většinou za závazky zahraničního partnera exportéra ručí stát, je financování exportu díky nízkému riziku pro banky vysoce atraktivní. Při výběru metody financování a způsobu zajištění exportu exportér zvažuje a zhodnocuje základní skutečnosti, které charakterizují každý obchod. Posuzuje zejména cílovou zemi obchodu, její hospodářská a politická rizika, stupeň rozvoje konkurence na vybraném trhu, ale také legislativu a vymahatelnost právních předpisů či konkrétní režim obchodního práva. 18 Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, 1 22

23 Zvýhodněným financováním exportu je v ČR pověřena Česká exportní banka, o které bylo pojednáno ve 3. kapitole. ČEB, a. s. nabízí několik možností zvýhodněného financování: Střednědobé a dlouhodobé financování exportu, se splatností od 2 do 10 let Toto financování je v souladu jak se zákonem č. 58/1995 Sb., tak s mezinárodními pravidly pro státem podporované exportní úvěry podle pravidel Konsensu OECD. Produkty tohoto financování jsou vhodné zejména na financování zboží investičního nebo kvazi-investičního charakteru vyšší hodnoty. Z financování podle pravidel Konsensu OECD jsou vyloučeny zemědělské produkty, zbraně a spotřební zboží. ČEB, a. s. může toto financování poskytnout i za komerčních podmínek mimo pravidla Konsensu OECD. Mezi produkty střednědobého a dlouhodobého financování patří: - předexportní úvěr, tj. přímý úvěr výrobci a vývozci na financování výroby pro export, - exportní dodavatelský úvěr, tj. přímý úvěr exportérovi na financování exportu, - exportní odběratelský úvěr, což je přímý úvěr zahraniční osobě na financování exportu, - úvěr na investice v zahraničí - refinanční předexportní úvěr bance výrobce a bance exportéra na financování výroby pro export, - refinanční exportní úvěr bance exportéra na financování exportu. Krátkodobé financování exportu, se splatností do 2 let Produkty, které spadají do krátkodobého financování exportu jsou vhodné zejména na financování dodávek spotřebního zboží, zboží nestrojírenského charakteru a dodávky strojírenského zboží nižší hodnoty, které nemá charakter investičních celků. ČEB, a. s. se však soustředí především na 23

24 financování dodávek dlouhodobějšího charakteru např. na základě ročních rámcových smluv o exportu. Mezi krátkodobé produkty ČEB, a. s. patří např.: - předexportní úvěr, což je přímý úvěr výrobci a exportérovi na financování výroby pro export (bez financování následného exportu), - předexportní úvěr v kombinaci s exportním úvěrem, což je přímý úvěr výrobci a exportérovi na financování výroby pro export s následným financováním exportu, - exportní dodavatelský úvěr, tj. přímý úvěr na financování exportu, - exportní odběratelský úvěr, tj. přímý úvěr zahraniční osobě na krátkodobé financování exportu, - refinanční předexportní úvěr bance výrobce a bance exportéra na financování výroby pro export, - refinanční exportní úvěr bance výrobce a bance exportéra na financování výroby pro export. Bankovní záruky Bankovní záruky slouží k zajištění splnění závazku příkazce (exportéra) vůči beneficientovi v zahraničí. Záruka je písemné prohlášení banky, že uspokojí věřitele do určité výše peněžní částky v souladu s obsahem záruční listiny, jestliže exportér nesplní své závazky související se sjednáváním a plněním smlouvy o exportu. Stát prostřednictvím ČEB, a. s. nabízí především neplatební záruky: - za nabídku; ta zajišťuje závazek prodávajícího uzavřít smlouvu o exportu v případě, že prodávající uspěl v tendrovém řízení - za vrácení akontace; ta zajišťuje závazek prodávajícího vrátit akontaci nebo její poměrnou část, pokud nedodá zboží včas nebo jen částečně 24

25 - za dobré provedení (resp. splnění) podmínek smlouvy o exportu; ta zajišťuje závazek prodávajícího řádně splnit podmínky smlouvy o exportu. Další možnosti: - dokumentární platby - platební styk a zúčtování - financování místních nákladů v zemi sídla dovozce. 19 Jednou z podmínek pro získání zvýhodněného financování je pojištění exportních úvěrových rizik. Tím také dochází k prolínání činností ČEB, a. s. a EGAP, a. s. 19 ČEB, a. s.: O nás [citováno ]. Dostupný z: 25

26 5. Legislativa upravující podporu exportu Vnější ekonomické vztahy ČR jsou upraveny několika právními předpisy. V souvislosti se vstupem ČR do EU došlo v poslední době k harmonizaci těchto předpisů tak, aby byli v souladu s předpisy platnými v zemích EU. Tyto předpisy jsem pro pracovní účely rozdělila do čtyř skupin. 5.1 Právní předpisy obecného charakteru Každý stát upravuje nejen pravidla zahraničního obchodu, ale samozřejmě také vnitřního obchodu. Subjekty, které se chtějí věnovat jakýmkoli obchodním aktivitám na území jiného státu se těmito vnitřními předpisy musí řídit. V ČR k těmto předpisům patří zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů. 5.2 Celní a devizové předpisy Celní politika je legislativně upravena zákony, vyhláškami a nařízeními vlády. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., vychází z celní úpravy EU. Tento zákon upravuje celní řízení, clo a jeho ukládání, export, import a průvoz zboží a služeb, osvobození od cla a celní prohlídky, správní přestupky a správní delikty. V souvislosti s harmonizací českého práva s právem ES je již v současné době celní zákon v souladu s komunitárním právem. Celní zákon vychází zejména z: - Nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství - Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku 26

27 - Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla. Dalšími předpisy, které upravují tuto problematiku, jsou: - zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě ČR, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb. - zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě ČR - vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a o způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES - vyhláška MF č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění pozdějších předpisů - nařízení vlády č. 56/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2003 Sb., o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník) a o změně některých souvisejících předpisů - zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Rozvoji exportu mohou napomoci zejména dovozní celní sazby. Jejich snižování u surovin a polotovarů totiž znamená snížení výrobních nákladů a tím vyšší konkurenceschopnost finálních výrobků. 27

28 5.3 Mezinárodní smlouvy Mezinárodní smlouvy mají významný vliv na legislativní úpravu podpory exportu, neboť tyto smluvní dokumenty upravují obchodně politické vztahy států, které je ratifikovaly a dobrovolně se tak jimi řídí. Může se jednat o smlouvy dvoustranné či mnohostranné. V gesci Ministerstva obchodu a průmyslu ČR je velká řada zejména dvoustranných mezinárodních smluv. Nejčastěji se týkají různých typů spolupráce, ať už obchodní, průmyslové či technické. V následujícím seznamu uvedu jen některé z nich: - Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky /Praha, /, vstup v platnost , zůstává v platnosti, určena k dalším konzultacím. Tato dohoda byla vydána ve vyhlášce MZV č. 32/1986 Sb. - Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Italské republiky o rozvoji hospodářské spolupráce /Praha, /, vstup v platnost , zůstává v platnosti, určena k dalším konzultacím. Tato dohoda byla vydána ve sdělení MZV č. 30/2001 Sb.ms.s - Dohoda mezi vládou ČR a Rakouskou spolkovou vládou o hospodářské, průmyslové, technické a technologické spolupráci /Český Krumlov, /, zůstává v platnosti, určena k dalším konzultacím. Tato dohoda byla vydána ve sdělení MZV č. 262/1993 Sb. - Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství SR /Praha, /, vstup v platnost Tato dohoda byla vydána ve sdělení MZV č. 66/2004 Sb.m.s. Z mnohostranných mezinárodních smluv patří do působnosti MPO zejména Dohoda o zřízení WTO /Marrakeš /, která byla vydána ve sdělení MZV č. 191/1995 Sb. 28

29 5.4 Předpisy upravující další vnější ekonomické vztahy I další vnější ekonomické vztahy potřebuje stát upravit v rámci zahraniční obchodní politiky. Těmito předpisy jsou: - zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. a zákona č. 188/1999 Sb., - vyhláška FMZO č. 47/1989 Sb., o zákazu vývozu některých plastických trhavin, - zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, - zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška MPO č. 62/1995 Sb., kterou se zrušují některé právní předpisy z oblasti zahraničního obchodu, - vyhláška MF č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., - zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška MPO č. 251/2004 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství, 29

30 5.4.1 Zákon č. 58/1995 Sb. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. a zákona č. 188/1999 Sb. představuje právní rámec pro státní podporu exportu. Konkrétně tento zákon upravuje pojišťování exportních úvěrových rizik a financování exportu. Ve všech případech, které tento zákon neupravuje, platí pro pojišťovací činnost EGAP obecně závazné předpisy platné pro pojišťovnictví a pro finanční činnost ČEB obecně závazné předpisy platné pro bankovnictví. 1 Stát podporuje export nepřímo, prostřednictvím finančních institucí, které pro takovou činnost založil. Tyto instituce poskytují exportérům finanční služby jako je pojištění exportních úvěrových rizik a zvýhodněné financování exportu. O exportních úvěrových rizicích a možnostech jejich pojištění, stejně jako o možnostech zvýhodněného financování, které tento paragraf stanovuje, bylo pojednáno ve 4. kapitole. 2 vymezuje pojmy, které mají pro tento zákon zásadní význam. 3 stanoví podmínky pojištění exportních úvěrových rizik, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů. Podle tohoto ustanovení se riziko návratnosti exportního úvěru posuzuje s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které mám být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice v zahraničí. Toto posuzování je založeno především na zjišťování ověřených ekonomických, obchodních a bankovních informací o dlužníkovi, a dále na posuzování makroekonomického vývoje a politické stability teritoria, do kterého je vyváženo. Zvýhodněné financování poskytované exportní bankou je jednoznačně podmíněno posouzením přijatelnosti úvěrového 30

31 rizika konkrétního kontraktu a jeho pojištěním exportní pojišťovnou. V 4 o pojištění exportních úvěrových rizik stát přímo pověřuje konkrétní právnickou osobu provozovatelem pojištění vývozních úvěrových rizik. V tomto ustanovení jsou stanoveny práva a povinnosti této právnické osoby. Podmínkou k provozování pojištění exportních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy 20. Na tuto exportní pojišťovnu se vztahuje zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. 5 stanovuje základní náležitosti žádostí o pojištění exportních úvěrových rizik. Posuzováním této žádosti je pověřena exportní pojišťovna, která může na základě předložené žádosti uzavřít s žadatelem pojistnou smlouvu, nebo smlouvu o příslibu pojištění. Svěřením rozhodování exportní pojišťovně, zákon, aniž to výslovně stanoví, zajišťuje účast státu na rozhodování, a to nejen prostřednictvím ministerstev jako akcionářů, ale i účastí zástupců ministerstev financí, hospodářství, průmyslu a obchodu, zemědělství, zahraničních věcí a České národní banky ve statutárních nebo kontrolních orgánech obou společností. Tímto způsobem je zajištěna i koordinace mezi příslušnými resorty při rozhodování o poskytování státní podpory exportních úvěrů, aniž je třeba zasahovat do jejich zákonných kompetencí a provádět změnu tzv. kompetenčního zákona nebo vytvářet nový meziresortní orgán. 21 V 6 o zvýhodněném financování a úhradě úrokových rozdílů stát pověřuje konkrétní právnickou osobu exportní banku, která bude zajišťovat provádění státní podpory exportu jako provozovatel zvýhodněného financování exportních úvěrů. V tomto ustanovení jsou stanoveny práva a povinnosti této právnické osoby. Podmínkou k provozování zvýhodněného 20 viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 21 Důvodová zpráva k zákonu č. 58/1995 Sb.,

32 financování je, že akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu a ve zbývající části ve vlastnictví exportní pojišťovny, což naplňuje výhodu funkčního propojení poskytování státní podpory v oblastech úvěrového pojištění a financování exportních úvěrů. Na bankovní činnost exportní banky se vztahuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů a zákon České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, včetně ustanovení o bankovním dohledu vykonávaném Českou národní bankou. V odst. 2 tohoto ustanovení je uvedeno, že úvěry, které bude exportní banka poskytovat v rámci zvýhodněného financování, budou poskytovány na smluvním základě, převážně jako refinanční úvěry komerčním bankám zapojeným do úvěrování konkrétního exportního kontraktu v postavení banky exportéra. Zákon však též umožňuje, aby exportní banka v některých případech poskytla exportérovi zvýhodněný úvěr přímo bez zprostředkování komerční bankou. Státní kontrolu nad zvýhodněným financováním provádí podle zvláštního zákona 22 Ministerstvo financí ČR, přičemž zákon č. 58/1995 Sb. stanoví základní obsah výkonu této státní kontroly. 7 stanovuje základní náležitosti žádosti o zvýhodněné financování. Toto ustanovení stanovuje, kdo může být žadatelem o zvýhodněné financování a pověřuje exportní banku posouzením žádosti žadatele. Exportní banka vychází z toho, že při rozhodování bude již k dispozici vyhodnocení žádosti v souvislosti s pojištěním exportních úvěrů a předložena smlouva o pojištění nebo příslib pojištění exportního úvěrového rizika. Se žádostí o zvýhodněné financování totiž předkládá žadatel exportní pojišťovně žádost o pojištění exportních úvěrových rizik, s výjimkou případu, kdy žadatelem o pojištění exportních úvěrových rizik je exportní banka Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 23 Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů. 32

33 V 8 stát ručí za závazky exportní pojišťovny z pojištění exportních úvěrových rizik a za závazky exportní banky za splacení úvěrů získaných touto bankou ke zvýhodněnému financování. Zákon zde dále stanoví exportní pojišťovně i exportní bance povinnost postoupit v rozsahu podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky Ministerstvu financí pohledávky, které v souvislosti se svou činností podle zákona převzaly od exportéra. Exportní bance zde stát stanoví povinnost sjednávat zajištění splácení poskytnutých přímých úvěrů exportérovi či výrobci a refinančních úvěrů bance exportéra a úvěrů bance výrobce, s možností udělení výjimky ve dvou konkrétních uvedených podmínkách. Podle 9 musí být poskytování státní podpory v souladu se zákonem č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb. 10 doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Doplňuje se 3 odst. 5 a toto doplnění se týká hospodaření EGAP, a. s. a ČEB, a. s. Účelem tohoto zákona bylo vytvoření legislativních předpokladů pro státní podporu exportu ve finanční oblasti a stanovení základních oblastí, forem, subjektů a podmínek takovéto podpory. Cílem státní podpory exportu je podpořit fungování finančních mechanismů, které posílí proexportní orientaci české ekonomiky tím, že českým exportérům vytvoří podmínky srovnatelné s podmínkami, které má k dispozici konkurence v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. 33

34 6. Závěr Cílem této práce bylo charakterizovat export a jeho státní podporu v dosahu českého práva. Mou snahou bylo rovněž rozkrýt několik rovin této problematiky a poukázat na komplikovanost, vycházející ze stále více se jednotícího světového trhu na straně jedné a na straně druhé z obranných pozic jeho účastníků, kteří se snaží o podporu národních zájmů. Vzhledem k zásadnímu významu exportu na chod celé ekonomiky je tato otázka velice důležitá, ale rovněž je nutné vždy pečlivě volit nástroje sloužící k prosazování opatření na podporu exportu, a to zejména vzhledem k citlivému prostředí vztahů panujících v mezinárodním obchodu. Česká legislativa začala reagovat na nově se vyvíjející potřebu především v průběhu 90. let 20. století tvorbou příslušných zákonů a dalších právních norem a zakládáním nových institucí. Tato nepříliš dlouhá etapa vývoje právní úpravy a posilování složek činných v oblasti exportu a jeho podpory jsou ovšem důležitým stavebním kamenem pro úspěšné zacílení nástrojů podpory exportu na nově vznikajících trzích v zemích třetího světa, jejichž potenciální i faktický význam stále roste. Nástroje a právní úpravy, které instituce ovlivňující podporu exportu mají k dispozici, jsou účinné, ale musí se s nimi zacházet uváženě, vzhledem k dohodnutým úmluvám. Vzhledem k sílícímu tlaku a pozici výrobců z asijského regionu a dalších významných, rychle se rozvíjejících oblastí bude význam podpory exportu nejen České republiky nadále stoupat. Vlastní posilování našeho exportu bude stále těžší a obrana jednotlivých trhů konečných zákazníků stále větší i přes snahu o uzavírání oboustranně výhodných dohod. 34

35 Résumé Ce travail concernant l exportation traite la problématique de son soutien d Etat. Ce soutien consiste à aider les exportateurs de façon indirecte à être compétitifs dans leurs affaires commerciales à l étranger. Cette aide doit être conforme aux traités internationaux que l Etat avait ratifiés (p.e. GATT 1994) ainsi qu aux règles de certaines organisations commerciales dont l Etat est le membre (l OMC ou l OCDE). Aussi la loi intérieure doit observer certaines principes. La stratégie actuelle du soutien de l exportation en République Tchèque concentre son attention sur les occasions élargies pour les entrepreneurs, sur l attribution des soutiens professionnels et efficaces, sur l amélioration et l élargissement de la qualité des services et aussi sur l augmentation des capacités pour l exportation. L Etat dispose de deux instruments possibles pour soutenir l exportation : l assurance des risques de crédit exportateurs et le financement de l exportation. Pour assurer le fonctionnement de ceux deux instruments l Etat a fondé deux sociétés anonymes : une compagnies d assurances dont l Etat possède toutes les actions et une banque d exportation qui, elle aussi, est toute en propriété de l Etat. Ces compagnies offrent leurs services conformément à la loi No 58/1995 Sb. et aux règles internationales que j ai déjà mentionné ci-dessus. En ce qui concerne la législation, la problématique de l exportation est arrangée par différentes prescriptions juridiques. Il s agit des prescriptions juridiques de valeur générale, des prescriptions douanières et de devises, des traités internationaux et des prescriptions spécifiques. 35