Keywords: milking, liner, vacuum, milking machine, shape charakteristic

Transkript

1 LIMITOVANÉ PŮSOBENÍ STRUKOVÉ NÁVLEČKY NA STRUK A STANOVENÍ JEJÍ TVAROVÉ CHARAKTERISTIKY LIMITED EFFECT OF LINER ON TEAT AND DETERMINATION OF ITS SHAPE CHARACTERISTIC A. Machálek Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Abstract In cows milking process the milking machines acts on the udder teats through the vacuum and teat cup. Incorrect technical parameters of these elements could lead to the milk gland inflammation as well as to the teat channel damage or even whole complex. Two various requirements are put on the teat cup properties. In the grip fact it should be very flexible and elastic to embrace the teat but in the suction fact it should be very strong to avoid extent of its diameter in such extent that the teat is released and follow conditions for reverse milk flow in a short milk hose. This problem is solved by means of teat cup construction by the use specimen of VUZT (Paper 16432). The function example was made and laboratory measurement performed which proved high elasticity in the grip time. To achieve contract of the teal cup opposite walls it is necessary the pressure difference by 3,1 kpa lower in the vacuum in both pulsation and liner chambers in comparison with standard design of the teat cup. In the suction time the teat cup working part diameter is maintained due to the net placed on the outer surface characterized by fact that it is not expansible but slightly deformable. Keywords: milking, liner, vacuum, milking machine, shape charakteristic Úvod Při dojení krav působí dojicí stroj na struky vemene dojnic prostřednictvím podtlaku a strukové návlečky. Současně používaná dojicí zařízení mají ve strukových násadcích pryžovou nebo silikonovou strukovou návlečku, která při dojení obepíná struk vemene a působením cyklických změn podtlaku v pulzační komoře strukového násadce provádí dojení a masáž struku. Pokud je v podstrukové komoře i pulzační komoře podtlak, je struková návlečka otevřena a dochází k vysávání mléka, pokud je v podstrukové komoře podtlak a v pulzační komoře atmosférický tlak, struková návlečka se uzavře, obepne struk a provádí masáž struku. Při taktu stisku je proto důležité, aby struková návlečka obepnula pokud možno celý struk. Tím se umožní cirkulace krve v tkáních struku na které jinak působí dojicí podtlak. V průběhu dojení se podtlak v podstrukové komoře při vyšších průtocích mléka snižuje až o kpa (Machálek, 5; Vegricht, 5). Vyplývá to také z provozního měření Jepsena (3). Při taktu sání je tak v mezistěnné komoře podtlak až o kpa vyšší, což způsobí zvětšování průměru strukové návlečky až natolik, že přestane těsně obepínat struk a podtlak působí na větší plochu struku. Dochází k většímu vtažení struku do strukové návlečky a při následném taktu stisku nepřestane podtlak působit na hrot struku, protože nedojde k úplnému obepnutí hrotu struku. Nesprávné působení strukové návlečky na struk může vést k hyperkeratóze struku, a v konečném stádiu k brakaci zvířete (Pobedinschi, 5). Podle doporučení mezinárodní normy ČSN ISO 577 Dojicí zařízení Konstrukce a provedení by měla být průměrná hodnota pracovního podtlaku ve sběrači během doby špičkového průtoku mléka v rozsahu 36 kpa. Dalším negativním efektem přílišného rozevření strukové návlečky a zvětšení průměru je i to, že v taktu sání se vytvoří v podstrukové komoře větší podtlak než je ve sběrači a tak nastanou podmínky pro zpětný tok mléka v krátké mléčné hadičce, což nejen zpomalí odtok mléka z podstrukového prostoru, ale zpětný tok mléka také negativně působí na zdravotní stav struku a vytváří podmínky pro přenos patogenů z mastitidního struku na zdravý. Eliminaci přenosu patogenů s jednoho struku na druhý přináší dojicí systém bez sběrače s dlouhou mléčnou hadicí od každého strukového násadce, přičemž změny podtlaku v podstrukové komoře u tohoto dojicího systému jsou srovnatelné s klasickou dojicí soupravou (Rose 7). Na vlastnosti strukové návlečky jsou tedy kladeny dva protikladné požadavky. V taktu stisku by měla být velmi pružná a elastická, aby došlo k obepnutí struku, ale v taktu sání by měla být velmi pevná, aby nedošlo k zvětšení jejího průměru natolik, že se struk uvolní a vzniknou podmínky pro zpětný tok mléka v krátké mléčné hadičce. U současně používaných dojicích zařízení jsou strukové návlečky v pouzdře strukového násadce v nataženém stavu, což sice omezuje jejich rozpínání a zvětšování průměru v taktu sání, ale zhoršuje obepnutí struku v taktu stisku. Nevýhodou napnutí strukové návlečky v pouzdře strukového násadce je i to, že stárnutí a únava materiálu strukové návlečky probíhá daleko rychleji a tím se zkracuje její životnost. Intenzivní působení strukové návlečky na struk v taktu stisku řeší například firma Happel tím, že při taktu stisku je do pulzační komory vpuštěn stlačený vzduch, jak je vidět na grafu z měření dojicí soupravy Bulli provedeného pracovníky VÚZT,v.v.i. v laboratoři strojního dojení Leibnitz- Institut für Agrartechnik Potsdam-Bornim.. Přetlak v pulzační komoře dosahoval hodnoty 3,3 kpa. 1

2 5 Podtlak, kpa 1 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5-1 Čas, s u regulačního ventilu podstruková komora pulzační komora Obr. 1 Průběhy podtlaku při laboratorním měření dojicí soupravy Bulli (Happel) při průtoku média 8 l.min -1 Materiál a metody Při srovnávacím laboratorním měření byl použit standardní nerezový strukový násadec Agromilk se strukovou návlečkou typ 167. Pro úpravy byl použit shodný strukový násadec včetně shodné strukové návlečky. Úpravy spočívaly ve zkrácení pouzdra strukového násadce o 12 mm, tak, aby struková návlečka byla v pouzdře v nenataženém stavu a tloušťka stěny strukové návlečky byla zmenšena broušením vnějšího povrchu pracovní časti strukové návlečky o,5 mm ( z 2 mm na 1,5 mm) jak je vidět na obr. 2. Na zbroušený povrch byla připevněna silonová síťka, která brání zvětšení průměru strukové návlečky při taktu sání. Tvarová charakteristika strukových návleček byla zjišťována v laboratoři VÚZT, v.v.i. metodou, která je předmětem přihlášky užitného vzoru. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové řešení a v současné době probíhá průzkum novosti, není možné toto řešení popisovat, ani jinak zveřejňovat. Na tomto zařízení bylo provedeno porovnání deformační charakteristiky strukové návlečky originálního strukového násadce a strukového násadce s omezením pohybu strukové návlečky podle užitného vzoru VÚZT, v.v.i. (Spis č ). Obr. 2 Úprava strukové návlečky broušením Výsledky a diskuse Výsledek měření tvarové (deformační) charakteristiky je na obr. 3. 2

3 8 8 Vzdálenost mezi vnitřními stěnami strukové návlečky v místě max. sploštění nebo vydutí, mm, Rozdíl tlaků mezi podstrukovou a pulzační komorou, kpa Délka kontaktu struk návlečky při stisku, mm Vzdálenost D - standardní Délka kontaktu L-standardní Vzdálenost D - podle užitného vzoru Délka kontaktu L-podle užitného vzoru Obr. 3 Tvarová charakteristika strukové návlečky standardního strukového násadce a násadce podle užitného vzoru Tvarová charakteristika strukové návlečky ukazuje pomocí měřitelných veličin deformaci strukové návlečky při různém rozdílu tlaků mezi podstrukovou a pulzační komorou strukového násadce. V levé části osy x od hodnoty kpa je oblast zvětšování vnitřního průměru strukové návlečky (podtlak v pulzační komoře je větší než podtlak v podstrukové komoře) v taktu sání. V levé části je pak nejdříve hodnota nejmenší vzdálenosti protilehlých bodů až do okamžiku kontaktu protilehlých stěn strukové návlečky (bod leží na ose x) a dále pak je vynášena hodnota délky kontaktu protilehlých stěn, což odpovídá přechodu do fáze taktu stisku a vlastnímu taktu stisku. Jak je z grafu patrno, u strukového násadce podle užitného vzoru VÚZT v taktu sání nedochází ke zvětšení průměru strukové návlečky (balónový efekt) a přechod do taktu stisku probíhá rychleji a ke kontaktu protilehlých stěn strukové návlečky dojde již při rozdílu tlaků 12,9 kpa, zatímco u standardního provedení při podtlaku 16,1 kpa. V taktu stisku je pak délka kontaktu protilehlých stěn strukové návlečky podle užitného vzoru VÚZT v první fázi při kpa téměř dvojnásobná, což vede k lepšímu obepnutí struku vemene a tím účinnějšímu zamezení přístupu podtlaku ke tkáni struku Závěr Tvarová charakteristika strukového násadce podle užitného vzoru VÚZT dokazuje lepší parametry než standardní strukový násadec a lze proto očekávat, že i působení tohoto násadce na struky při dojení bude šetrnější a sníží se i riziko traumatizace struků a vzniku bolestivých pocitů vyvolávajících zastavení ejekce alveolárního mléka. Tento článek vznikl v souvislosti s řešením Výzkumného záměru MZE27311-Výzkum nových poznatků vědního oboru zemědělské technologie a technika a aplikace inovací oboru do zemědělství ČR 3

4 Literatura JEPSEN L. Testing of vacuum during milking. In. ICAR Technical Series No 7, A. Rosati, S. Mihina & C. Mosconi, ICAR, Rome, 3 p ISSN: , ISBN: POBEDINSCHI V., BADINTER A., IOSHER P. et all. Perfection of methods and testing means of milking systeme In. ICAR Technical Series No 7, A. Rosati, S. Mihina & C. Mosconi, ICAR, Rome, 3 p ISSN: , ISBN: ROSE S., BRUNSCH R.. Vacuum Behaviour at Teat End in Conventional and Single Tube Milking Clusters In 8 th Conference Construction, Engineering and Environment in Livestock Farming, October 8 th 1 th in Bonn, KTBL Darmstadt, 7, p ISBN SZLACHTA J.; WIERCIOCH M. Comparisin of modern milking units in aspect of their usefulness In Trends in Agricultural Engineering. Proceedings of the International Conference. Prague.: Czech University of Agricultural, p ISBN VEGRICHT J.; MACHÁLEK A.; AMBROŽ P. Analysis of vacuum fluctuation in milking units. In TANČIN, V.; MI- HINA Š.; UHRINČAŤ, M (ed) Physiological and technical aspect of machine milking. Proceeding of international conference ICAR 26-28,april 5. Villa del Ragno. ICAR, 5. p ISSN , ISBN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY PRA- HA. Strukový násadec. Původce patentu: JIŘÍ VEGRICHT, ANTONÍN MACHÁLEK. Int Cl 6 A 1 J 5/16. Česká republika. Spis Anotace Při dojení krav působí dojicí stroj na struky vemene dojnic prostřednictvím podtlaku a strukové návlečky. Nesprávné technické parametry těchto prvků mohou vést ke vzniku zánětu mléčné žlázy a poškození strukového kanálku, případně celého struku. Na vlastnosti strukové návlečky jsou kladeny dva protikladné požadavky. V taktu stisku by měla být velmi pružná a elastická, aby došlo k obepnutí struku, ale v taktu sání by měla být velmi pevná, aby nedošlo k zvětšení jejího průměru natolik, že se struk uvolní a vzniknou podmínky pro zpětný tok mléka v krátké mléčné hadičce. Tento problém řeší konstrukce strukového násadce podle užitného vzoru VÚZT (Spis 16432). Byl vyroben funkční vzorek a provedeno laboratorní měření, které prokázalo vyšší elasticitu v taktu stisku. Ke kontaktu protilehlých stěn strukové návlečky tohoto strukové násadce je potřeba o 3,1 kpa nižší rozdíl podtlaku v pulzační a podstrukové komoře ve srovnání se standardním provedením strukového násadce. Při taktu sání nedochází ke zvětšení průměru pracovní části strukové návlečky, protože na vnějším povrhu je omezovací síť, která se vyznačuje tím, že není roztažná, ale lehce deformovatelná. Klíčová slova: dojení, struková návlečka, podtlak, dojicí zařízení, tvarová charakteristika Kontaktní adresa Ing. Antoním Machálek,CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Drnovská 57, 1611 PRAHA 6 antonin.machalek@vuzt.cz, tel.:

5