Problém načasování vstupu nových členů EU do eurozóny z pohledu ekonomických úrovní jednotlivých zemí

Transkript

1 Problém načasování vstupu nových členů EU do eurozóny z pohledu ekonomických úrovní jednotlivých zemí Eva Kaňková Úvod: V současné době řeší Česká republika, stejně tak jako ostatní noví členové Evropské unie, problém načasování vstupu do eurozóny. S tímto problémem těsně souvisí otázka vstupu do systému ERM II. Vzhledem k tomu, že ČNB nepovažuje za vhodné vstupovat do ERM II předčasně, je třeba pečlivě vyhodnotit veškerá rizika, která s sebou nese pobývání v ERM II a následný vstup do eurozóny. Zásadní otázkou proto je, zda Česká republika tvoří, nebo netvoří se současnou eurozónou dobře fungující potenciální měnovou unii 1 a pokud ji netvoří, kdy ji tvořit bude. Z moderní teorie optimálních měnových oblastí plyne, že k odpovědi na uvedené otázky je nutné sledovat a rozebrat základní charakteristiky, jako je např.: mobilita vstupů a flexibilita cen, podobnost měr inflace a flexibilita reálného kurzu, podobnost ekonomických úrovní současných členů a potenciálních kandidátů na vstup do eurozóny, podobnost hospodářských cyklů, stupeň integrace trhů, podobnost produkčních struktur, velikost a otevřenost ekonomiky, atd. Na jejich základě ekonomové vyslovují závěr, zda je nebo není potenciální měnová unie dostatečně homogenní a tedy odolná vůči asymetrickým šokům. V této práci se zaměřím téměř výhradně na jednu charakteristiku, kterou je podobnost ekonomických úrovní mezi jednotlivými členy eurozóny a mezi eurozónou a jejími potenciálními kandidáty. I když jde pouze o jedinou charakteristiku domnívám se, že je natolik zásadní, že její nesplnění mě opravňuje tvrdit, že příslušná oblast není dobře fungující potenciální měnovou unií. Proto bude mým cílem zjisti, zda je podmínka sladěnosti ekonomických úrovní splněna v současné eurozóně a v současné Evropské unii. Pokud splněna nebude, pak se pokusím zjistit, za jak dlouho ke sjednocení ekonomických úrovní dojde. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů vytvoření Evropské unie a následně eurozóny bylo zvýšit výkonnost Evropy a stát se vážným soupeřem USA, pokusím se lehce dotknout ekonomické úrovně USA a eurozóny. Rovněž se stručně zmíním o vzájemné obchodní propojenosti evropských ekonomik a o jejím vlivu na fungování eurozóny. 1 Dobře fungující měnovou unii definujeme jako geografickou oblast, která při využívání společné měny realizuje dlouhodobě vyšší výnosy, než pokud by jednotlivé části této oblasti využívaly měnu vlastní. Optimální měnová oblast je takovou geografickou oblastí, v rámci které jsou flexibilní ceny nebo jsou vstupy dokonale mobilní nebo je oblast tak homogenní, že všechny šoky, které ji zasáhnou, jsou zcela symetrické. Kaňková, E., (2006), s. 76

2 Ekonomická úroveň jednotlivých zemí měnové unie a asymetrické šoky S otázkou ekonomické úrovně jednotlivých zemí měnové unie úzce souvisí problém asymetrických šoků. Asymetrické šoky mohou postihovat jednotlivé členy měnové unie i v případě, že jde o země na víceméně shodné ekonomické úrovni. Většina studií se ale shoduje v názoru, že výrazně nižší ekonomická úroveň kandidátských zemí oproti průměru společenství je speciální živnou půdou pro asymetrické šoky. 2 Kromě samotné ekonomické úrovně je s ohledem na asymetrické šoky zásadní již zmíněná vnitřní struktura ekonomik a struktura mezinárodního obchodu. V případě vysoké diverzifikace mezinárodního obchodu je riziko asymetrických šoků malé. Naopak u ekonomik vysoce specializovaných a vysoce specializovaného mezinárodního obchodu je toto riziko vysoké. Při diskusích o rychlosti vstupu České republiky do eurozóny ekonomové často vyjadřují obavy z příliš rychlého vstupu. Jako jeden z důvodů bývá uváděna malá ekonomická vyspělost ČR ve vztahu k eurozóně. Za takové situace by vstup do ERM II a následně do eurozóny vystavil Českou republiku asymetrickým šokům, které by negativně ovlivnily produkt a zaměstnanost u nás. Zásadní a nejdůležitější problém, který nyní musí Česká republika řešit, je proto problém správného načasování vstupu. Z výše uvedených důvodů je např. Stanislava Janáčková stoupencem spíše pomalého vstupu do eurozóny a to až v okamžiku, kdy se ekonomická úroveň dostane minimálně na úroveň současných slabších členů unie. Obdobné názory jako Stanislava Janáčková mají i mnozí další ekonomové. Mezi ně patří František Vencovský, Luboš Komárek, Zdeněk Tůma, atd. Problém konvergence jednotlivých ekonomik zkoumá obrovské množství ekonomů. Mezi ně patří např. Martin Mandel a Vladimír Tomšík. Ti k tomu, aby mohli odpovědět na otázku, jaká je míra konvergence mezi jednotlivými členy eurozóny a potenciálními kandidáty na vstup, konstruují model. Jejich model zkoumá, zda ekonomický růst v dané ekonomice nezpůsobuje zhoršování běžného účtu platební bilance, tj. zda existuje nesoulad mezi vnitřní a vnější rovnováhou z pohledu rovnovážné emise peněz. Čím je tento nesoulad větší, tím je daná země méně zralá pro zapojení do EU (zejména pak do EMU), neboť při reálném růstu ekonomiky bude mít optimální emise peněz z pohledu vnitřní rovnováhy za následek vážné problémy v oblasti vnější rovnováhy 3. Při budování svého modelu vycházeli z Polakova modelu monetárního přístupu k platební bilanci a monetaristického pojetí vnitřní rovnováhy. Autoři vycházeli z předpokladu počáteční vnější rovnováhy: importu). Jejich závěrem je rovnice, kterou nazývají rovnicí rovnováhy: POT EX = IM (rovnost exportu a ln Y POT, F ln LP δ 1 + α 1 = δ 3 + δ 2, 4 ln Y ln Y POT 2 Janáčková, S., (2002), č. 6, s Mandel, M. Tomšík, V., (2003), s Mandel, M. Tomšík, V., (2003), s.269

3 kde δ 2, δ 3, α 1 >0, δ 1 <0, LP. produktivita práce, YPOT,F..zahraniční potenciální produkt, Y POT..domácí potenciální produkt. Rovnici nazývají rovnicí rovnováhy, protože v případě její platnosti dochází k rovnovážné emisi peněz jak z pohledu vnitřní, tak z pohledu vnější rovnováhy. V případě tranzitivních ekonomik střední a východní Evropy lze intuitivně cítit nebezpečí, že levá strana rovnice je větší než pravá. V rostoucí ekonomice pak rovnovážná emise peněz z pohledu vnitřní rovnováhy produkuje chronické deficity běžného účtu. 5 Autoři to vysvětlují vysokou důchodovou elasticitou importu v malých otevřených tranzitivních ekonomikách, která je způsobena zaostalostí těchto ekonomik. Jako další důvod uvádějí nízký poměr růstu zahraničního a domácího potenciálního produktu. Tuto skutečnost vysvětlují reálnou konvergencí tranzitivních ekonomik k ekonomikám vyspělejším. Jak již bylo řečeno, země by neměly usilovat o vstup do eurozóny, dokud nebudou odstraněny nebo alespoň významně sníženy příčiny problémů vedoucích k nesouladu mezi vnitřní a vnější rovnováhou přistupující ekonomiky, tj. autoři doporučují nejprve zvýšit ekonomickou úroveň tranzitivním ekonomikám a pak teprve uvažovat o vstupu do eurozóny. Závěrem lze shrnout, že libovolná země, která usiluje o vstup do měnové unie, by měla primárně usilovat o sblížení své ekonomické úrovně s ekonomickou úrovní měnové unie, do které chce vstupovat. To samé platí i o nutnosti dosáhnout co možná největší diverzifikace produkce a integrace trhů mezi vstupující zemí a stávající měnovou unií. V opačném případě by byla vstupující země zbytečně vystavena působení asymetrických šoků, které by nežádoucím způsobem zvyšovaly nezaměstnanost a snižovaly růst v nově přistoupivší zemi. Proto se nyní stručně podívám na data, která vypovídají o ekonomické připravenosti jednotlivých zemí a o vzájemné propojenosti těchto zemí. Vyspělost zemí Evropské unie I když připustím, že samotný vstup do měnové unie může významným způsobem zvýšit proces integrace 6, není možné budovat a rozšiřovat měnovou unii spojováním zemí, které vykazují velké rozdíly v ekonomické vyspělosti. Je pravdou, že neexistují konkrétní kritické hodnoty, podle kterých by bylo možné zaujmout jasné a objektivní stanovisko. Na druhé straně ekonomie je vědou, která se s tímto problémem potýká takřka neustále. Produktivita práce Jedním z významných ukazatelů vyspělosti ekonomik je produktivita práce. Tento ukazatel je sledován buď jako domácí produkt na zaměstnance, nebo jako domácí produkt na pracovní hodinu. 5 Mandel, M. Tomšík, V., (2003), s To je samo o sobě sporné viz. Kaňková, E., ( )

4 Problémem vykazování produktivity práce ve vztahu k zaměstnancům je skutečnost, jak autoři uvedených statistik upozorňují, že tento způsob výpočtu nerespektuje rozdíly mezi plným pracovním poměrem a částečným pracovním poměrem. Dalším problémem, o kterém se již nikdo nezmiňuje, je změna délky pracovní doby. Při tomto vykazování lze produktivitu práce zvýšit tak, že v dané zemi dojde k prodloužení pracovní doby. Tím sice dojde k růstu produktivity práce, ale současně uvedenou skutečnost nelze interpretovat jako růst vyspělosti země. Proto se dostáváme do problémů při srovnávání produktivity práce v jednotlivých zemích, ve kterých je odlišná pracovní doba, případně ve kterých jsou odlišné zvyklosti s využíváním částečných pracovních úvazků. Tyto problémy nemohou nastat, jestliže bereme v úvahu produktivitu práce počítanou k pracovní hodině. Výše uvedený komentář měl sloužit k vysvětlení, proč dávám přednost produktivitě práce počítané ve vztahu k pracovní hodině. Bohužel statistika pro země Evropské unie je z nepochopitelných důvodů daleko kompletnější u předchozího ukazatele. Dalším problémem současných dat o produktivitě práce počítané na zaměstnance (a nejenom těchto dat) je skutečnost, že jako 100% je brána produktivita práce současné Evropské Unie, tj. EU-25. Uvedený přístup lze považovat za alibistický, protože pak by stačilo, aby do EU vstoupilo ještě pár méně vyspělých zemí a ČR (stejně jako mnohé další nově přistoupivší země) by okamžitě byla na 100%. Ve skutečnosti, pokud má EU v budoucnu dobře fungovat a pokud má být respektovaným partnerem USA, musí docházet ke zvýšení ekonomické úrovně nových členů. Proto by bylo daleko serióznější a objektivnější stále brát jako 100% produktivitu práce v zemích EU-15. Ani tato situace by nebyla zcela ideální, protože v EU-15 byly i země, které mají co dohánět. Jak z tabulky (2) v příloze I plyne, zejména jde o Portugalsko a Řecko. Na základě hodnot uvedených v tabulkách a grafech v příloze I lze konstatovat, že i některé země současné eurozóny jsou od sebe, co se týče ekonomické vyspělosti, dosti vzdáleny. Z tabulky (2) plyne, že mezi již zmíněným Portugalskem a Lucemburskem (případně Belgií) byl v roce 2003 rozdíl v produktivitě práce mezi 60 a 70 procentními body. Není ale nutné situaci dramatizovat. Pokud pečlivě srovnáme produktivitu práce mezi jednotlivými členy současné eurozóny, dostaneme se k závěru, že v případě naprosté většiny zemí jsou rozdíly mezi zeměmi do 15 procentních bodů (stejná tabulka a stejný rok). (Svým způsobem překvapivé může být pro nás zjištění, že produktivita práce v Německu je podstatně nižší než produktivita práce ve Francii.) Pokud právě nesrovnáváme nejméně a nejvíce vyspělé ekonomiky eurozóny, lze konstatovat, že rozdíly v produktivitách práce jsou přijatelné, a tak z tohoto pohledu lze eurozónu vnímat jako dobře fungující měnovou unii. Jediné, co způsobuje v současné době problémy, je budoucí vývoj produktivity práce v jednotlivých zemích. Hovořit o vlivu eurozóny na ekonomické přibližování jednotlivých zemí je s ohledem na krátké časové řady předčasné. Rovněž vykazovaná data nejsou stoprocentně časově srovnatelná a tak závěry, které jsou na jejich základě formulovány, musejí být dělány velmi opatrně. Jediné, co lze říci je, že vývoj v současné době o nějakém sbližování nevypovídá. Stačí se podívat na graf 1 v příloze I. Zatímco např. v Německu produktivita práce neustále pozvolna klesá a tento trend je očekáván i

5 v budoucnu, produktivita práce ve Finsku má v posledních letech rostoucí charakter a obdobný trend je očekáván i v roce Celkově lze konstatovat (při pohledu na tabulku 1, případně graf 1 v příloze I), že výrazný růst produktivity práce je očekáván pouze v Irsku, jehož produktivita práce je již v současné době nad průměrem ostatních zemí eurozóny a v posledních letech dochází a patrně bude docházet i nadále k mírnějšímu růstu v již zmiňovaném Finsku. Velmi mírně roste produktivita práce v případě Řecka a u ostatních zemí eurozóny se situace buď nemění, nebo produktivita práce klesá. Zatím tedy nelze v žádném případě hovořit o sbližování ekonomických úrovní v důsledku fungování eurozóny. Česká republika je dnes přibližně na 50% EU-15. Pokud nás zajímá pohled na celou současnou EU-25, pak je zřejmé, že mezi jednotlivými zeměmi dnes existují obrovské rozdíly v ekonomické vyspělosti. Např. z tabulky (2) v příloze I plyne, že v roce 2003 byl rozdíl v produktivitě práce mezi Belgií a Litvou přibližně 80 procentních bodů. I pokud se zaměříme na aktuálnější hodnoty uvedené v tabulce (1) v příloze I, pak podle odhadovaného vývoje bude rozdíl v produktivitě práce např. mezi Lucemburskem a Litvou v roce 2006 mírně pod 100 procentních bodů. I za situace, že nebudeme potenciální kandidáty na vsup srovnávat zrovna s Lucemburskem, zjistíme, že rozdíly v ekonomické vyspělosti mezi potenciálními a stávajícími členy eurozóny jsou výrazné. Např. pokud srovnáváme ekonomickou úroveň ČR a Francie (stejná tabulka a stejný rok) rozdíl představuje více než 50 procentních bodů. Je otázkou, jak rychle se budou jednotlivé země přibližovat. Zatím se zdá (tabulka (1)), že produktivita práce v zemích, které se staly součástí Evropské unie v roce 2004 roste a dochází tedy ke zvyšování ekonomické úrovně nově přistoupivších členů. Rychlost přibližování jednotlivých zemí se ale zatím nejeví jako dostatečná k tomu, aby noví členové EU hromadně vstupovaly do eurozóny v průběhu příštích pěti let. Samotná eurozóna si možná ještě poradí s několika málo zeměmi s výrazně nižší ekonomickou úrovní, ale je otázkou, jak by ovlivnilo její fungování a budoucí životaschopnost, jestliže by musela vstřebat masivní příliv nových, nedostatečně připravených členů. Hlavním doporučením pro to je, aby jednotlivé země vstupovaly do eurozóny postupně a aby raději počkaly, až jejich ekonomická úroveň bude srovnatelná s úrovní členů eurozóny. I v současné době má eurozóna dost problémů se vstřebáváním různě vyspělých ekonomik. Současná EU dnes není a ani v příštích pěti letech nebude dobře fungující potenciální měnovou unií. HDP na osobu a míra růstu HDP Při diskusi o ekonomické výkonnosti země není možné opominout ukazatel HDP na osobu a míru růstu produktu. V tabulkách v příloze I je vidět, že ekonomická úroveň ČR měřená ukazatelem HDP na osobu, je hluboce pod průměrem EU-15. Jestliže bereme jako 100% EU-15, pak produkt na osobu za rok 2005 je přibližně na 65% - tj. hluboce pod úrovní EU-15. Zásadní otázka, kterou si v této souvislosti musíme klást je ta, jak rychle se ČR přizpůsobuje a bude přizpůsobovat patnáctce. K tomu

6 nutně potřebujeme ukazatel míry růstu HDP. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel se v jednotlivých letech mění, je vhodné použít průměrnou hodnotu za několik let. Tím bude zajištěna vyšší objektivita výsledku než v případě, že by byla uvažována hodnota za konkrétní rok. K výpočtu proto bude použit průměr na pět let (od roku 2001 do roku 2005). Vyřešením rovnice (1) získáme počet let, za které se ČR ekonomicky vyrovná s EU-15. n (1) 108,8 ( 0, ) = 71,4 ( 0, Vyřešením uvedené rovnice se dostaneme k velice nepříjemnému závěru. Zjistíme, že pokud ČR nebude schopna radikálně zvýšit ekonomický růst a rozdíl mezi mírou růstu u nás a v EU-15 se nezmění, pak dosáhneme úrovně EU-15 zhruba za třicet let. Krom vztahu EU-15 a ČR nás rovněž může zajímat vztah EU-15 a USA. Konec konců jedním z cílů Evropské unie a eurozóny je dohnat Spojené státy. Z rovnice (2) je ovšem zřejmé, že pokud nedojde k výraznému zvýšení míry růstu produktu v EU-15, tak se unie bude naopak od Spojených států vzdalovat. Proto lze usuzovat, že Evropská unie bude muset udělat taková opatření, aby k významnému růstu reálného hrubého domácího produktu došlo. (2) 156,2 + n n (1 + 0,02354 ) = 108,8 (1 0,01494 ). Pro Českou republiku a ostatní přistupující země je uvedené zjištění mimořádně zajímavé, protože tím dále dochází ke zvýšení nároků na růst produktu v těchto zemích. 1) n. Jak již bylo řečeno, ekonomická výkonnost zemí je jedním ze stěžejních ukazatelů, který bychom měli při našich úvahách sledovat. Proto na základě výše uvedených zjištění lze současné eurozóně pouze doporučit, aby jednotlivé země provedly co nejdříve nutné reformy veřejných financí, které jim v budoucnu umožní vyšší růst. Totéž lze doporučit i jednotlivým transformujícím se ekonomikám ještě s tím doplněním, že by do eurozóny neměly vstupovat, dokud se její členské země nepostarají o to, aby se eurozóa reformovala tak, aby se mohla v budoucnu stát partnerem a konkurentem USA. Propojenost zahraničního obchodu Jestliže řeším otázku vstupu země do měnové unie, je zajímavé podívat se na obchodní propojenost příslušné země s unií. Jak bylo řečeno, vysoká obchodní propojenost brání vzniku asymetrických šoků. Proto země, které jsou silně obchodně propojeny, mají daleko větší předpoklady tvořit dobře fungující měnovou unii a mohou tedy daleko spíše vytvořit měnovou unii než země, u kterých toto propojení není. Při pohledu na exportní propojenost jednotlivých zemí Evropské unie (v tomto případě je namístě hovořit o celé současné EU) je vidět, že v případě většiny zemí je dosti vysoká příloha II.

7 Např. export České republiky z 85% směřuje do ostatních zemí unie. Velmi dobře na tom jsou i ostatní noví členové EU. Spíše se dá říci, že nižší exportní propojenost vykazují země geograficky, kulturně a historicky odlišnější, jako např. Malta a Řecko nebo na druhé straně Finsko a Švédsko. Stejně zajímavý je i pohled na importní propojenost zemí Evropské unie. V případě importu lze v podstatě konstatovat totéž jako u exportu. Většina zemí vykazuje vysokou importní propojenost se zeměmi unie a není závislá na importech mimo unii. Souhrnný pohled na propojenost zahraničního obchodu jednotlivých zemí unie poskytuje tabulka 3 v příloze II. Závěrem lze říci, že až na Litvu, vykazují všichni noví členové EU vysokou obchodní propojenost - většinou vyšší, než jakou vykazuje např. Německo. Příznivé hodnoty tohoto ukazatele by v budoucnu mohly do jisté míry kompenzovat některé jiné ukazatele jako např. nižší produktivitu práce které byly vyjmenovány výše. Závěr Závěrem lze shrnout, že z hlediska dostupných dat o ekonomické úrovni a obchodní propojenosti mezi zeměmi, lze současnou eurozónu považovat za dobře fungující měnovou unii (máme na paměti, že existují i další významné charakteristiky, kterými jsem se v tomto příspěvku nezabývala). Na druhé straně současná Evropská unie dobře fungující potenciální měnovou unii netvoří. Jednotlivé ekonomiky jsou natolik vzdáleny průměru EU-15, že nepovažuji za vhodné, aby do eurozóny v brzké době vstupovaly. Konkrétně v případě ČR se domnívám, že pokud se významně nezvýší tempo růstu produktu 7, nebude na vstup v původně plánovaném roce 2010 připravena. 7 ČR musí dlouhodobě vykazovat podstatně vyšší růst než euozóna. Poslední výsledky jsou sice optimistické, ale něco takového zatím nezaručují.

8 LITERATURA: Brůžek, A.: Evropská měnová integrace. Vysoká škola ekonomická v Praze, Cohen, B.: Zelená bankovka zůstane početní jednotkou pro obchodní a finanční transakce. Kapitál, 1998, č. 5 Coughlan, A.: Ponechte si korunu místo eura. Mladá fronta DNES, De Grauwe, P.: The Economics of Monetary Integration. Oxford, Oxford University Press, De Grauwe, P. Vanhaverbeke W.: Is Europe an Optimum Currency Area? Evidence from Regional Data. In.: Masson P. R. Taylor, M. P. (eds.): Policy Issues in the Operation of Currency Unions, Cambridge, Cambridge University Press, Dědek, O. (2003): Převzetí eura: Brzda nebo motor reálné konvergence? Politická ekonomie, 2003, č. 4, s Janáčková, S.: Rozšiřování eurozóny: některá rizika pro dohánějící země. Politická ekonomie, 2002, č. 6, s Jonáš, J. (2001): Měnová politika ČR před vstupem do EMU. Finance a úvěr, 2001, č. 9, s Kaňková, E.: Teorie optimálních měnových oblastí a její uplatnění v praxi. Disertační práce, VŠE, Praha 2006 Kaňková, E.: Vliv existence měnové unie na budoucí četnost výskytu asymetrických šoků. In: IV. výroční konference ČSE v Praze ČSE, Praha, interní materiál. Kenen, P. B.: The Theory of Optimum Currency Areas. In: Mundell, R. A. Swoboda, A. A., (eds.): Monetary Problems of the International Economy. Chicago, Chicago University Press, 1969, s Kenen, P. B.: Common Currencies versus Currency Areas: Preferences, Domains, and Sustainability. American Economic Review, 1997, č.2, s Kenen, P. B.: Toward a Supranational Monetary System. (článek z roku 1967) In: Kenen, P. B.: Essays in International Economics. Princeton, New Jersey, Princeton University Press, 1980, s Komárek, L. a kol.: Kurzové aspekty v procesu přistoupení České republiky k eurozóně. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 2005, č. 1 Krugman, P. R.: International Economics: Theory and policy. University of California, Berkley 2003 Mandel, M. Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. Management Press, Praha 2003 McKinnon, R.I.: Optimum Currency Areas. American Economic Review, 1963, č. 4, s McKinnon, R. I.: EMU as a Device for Collective Fiscal Retrenchment. American Economic Review, 1997, č. 2, s Mundell, R., A.: A Theory of Optimum Currency Areas. American Economic Review, September 1961, č.50, s

9 Mundell, R. A.: Updating the Agenda for Monetary Union. In: Blejer, M. I. Frenkel, J. A. Liederman,L. Razin, A., (eds.): Optimum Currency Areas: New Analytical and Policy Developments. Washington, International Monetary Fund, 1997,s Skořepa, M. (2001): K rozdílům v cenových hladinách mezi ČR a Německem. Finance a úvěr, 2001, č. 6, s Šmídková, K. (2002): Transmisní mechanismus měnové politiky na počátku 3. tisíciletí. Finance a úvěr, 2002, č. 5, s Tavlas, G. S.: The New Theory of Optimum Currency Areas. The World Economy, 1993, č.4, s Vencovský, F.: Připravenost české ekonomiky k přijetí eura. Acta oeconomica pragensia, 2003, č. 6, s Zahradník, P.: Význam maastrichtských kritérií makroekonomické konvergence. Finance a úvěr, 1999, č.1, s internetové zdroje:

10 Příloha I: Tabulka 1: Produktivita práce na zaměstnanou osobu EU (25 zemí) (f) 100 (f) 100 (f) 100 (f) EU ,1 109,9 109,8 109,6 108,9 108,4 108,2 107,8 106,7 (f) 106,4 (f) 106,2 (f) 106 (f) Euro-zona ,5 111,9 111,7 110,8 109,8 108,7 107,8 106,5 (f) 106,1 (f) 105,6 (f) 105,1 (f) Euro-zona (12 zemí) 112,2 111,7 111,3 110, ,1 108,7 107,8 106,5 (f) 106,1 (f) 105,6 (f) 105,1 (f) Belgie 130, ,2 126,7 126,3 126,4 126,7 127,3 127,6 129,2 129,2 (f) 129,1 (f) Česká republika 57,5 (e) 59,5 (e) 57,9 (e) 57,9 (e) 59,7 59,7 60,9 61,3 61, ,6 (f) 67,3 (f) Dánsko 101,7 103,1 103,8 103,1 104, ,4 102,6 103, ,4 (f) 104,6 (f) Německo 109,5 109,2 108,1 106,7 105,4 103,1 102,3 102,1 101,3 100,9 99,6 (f) 98,9 (f) Estonsko 33,4 (e) 35,3 (e) 38,4 (e) 40,6 (e) 41, ,2 47, ,8 51,6 (f) 53,6 (f) Řecko 84,9 85,5 89,5 84,6 85,9 87,5 90,3 95,6 97,9 96,8 97,6 (f) 98,3 (f) Španělsko 104,1 103,7 101,8 101,3 102,4 99,4 99,4 100,7 101,7 100,2 99,4 (f) 98,5 (f) Francie 125,6 125,2 126,7 127,2 125,6 124, ,8 120,4 120,5 (f) 120,2 (f) Irsko 114,4 116,2 122,1 120,5 121,3 122,7 124,9 128,8 126,8 (f) 132,2 (f) 134,3 (f) 136,9 (f) Itálie 123,7 123,1 121,8 123,4 121,8 119,9 117,2 113,3 109,6 108,5 107,8 (f) 107,5 (f) Kypr 80,9 (e) 80,6 (e) 81,4 (e) 83,5 (e) 79,9 78, ,5 72,1 (f) 72,3 (f) 73,2 (f) 74,1 (f) Lotyšsko 31,5 (e) 32,9 (e) 33,5 (e) 34,8 (e) 36 38,5 39,8 40,6 41,3 43,3 45,4 (f) 47,4 (f) Litva 31 (e) 31,7 (e) 33,2 (e) 35,5 (e) 34,5 36,7 40,6 45,5 47,4 49,8 52 (f) 53,9 (f) Lucembursko 139,7 137,8 141,8 145,9 153,7 156,2 146,6 143,8 142,4 146,3 146 (f) 145,2 (f) Maďarsko 58,2 (e) 58,5 (e) 60 (e) 61,1 (e) 60,6 61, ,4 67,3 69,3 70,6 (f) 71,5 (f) Malta 95,2 89,6 84,3 85,4 85,4 83,7 83,5 (f) 83,1 (f) Nizozemsko 107,1 105,6 104, ,7 102,9 104,7 103,4 102,3 103,2 (f) 102,6 (f) 101,9 (f) Rakousko 108,2 108,7 106,3 105,8 106,4 107, ,2 103,2 103,4 103,8 (f) 103,6 (f) Polsko 43,9 (e) 45,1 (e) 46,1 (e) 46,6 (e) 49,1 50,9 50,1 50, ,6 (f) 60,7 (f) 61,7 (f) Portugalsko 67,3 66,7 67, ,4 69,3 69,1 69,1 67,3 (f) 66,3 (f) 65,9 (f) 65,8 (f) Slovinsko 61,4 (e) 64,1 (e) 67,5 (e) 69 (e) 70,7 70,3 72,2 73,3 74, ,7 (f) 79,4 (f) Slovensko 46,6 (e) 47,8 (e) 49,8 (e) 51,5 (e) 52,8 55,2 56,5 59, ,5 61,2 (f) 62,8 (f) Finsko 108,2 107,5 110,2 112,8 109,5 110,9 110,3 109,5 108,5 110,5 111,8 (f) 112,4 (f) Švédsko 104,7 105,7 106,8 105,7 107,8 107,6 103,9 102,8 102,7 105,4 106,6 (f) 106,8 (f) Velká Británie ,8 104,2 104,6 104,3 105,1 106,9 109,1 108,7 108,4 109,3 (f) 110,1 (f) Bulharsko 29,4 (e) 28,4 (e) 29,2 (e) 30,1 31,9 33,2 33,2 31,8 31,1 (f) 31,9 (f) 32,4 (f) Chorvatsko Rumunsko 28,4 30,4 32,7 33,6 (f) 36 (f) 37,5 (f) 38,8 (f) Turecko 36,2 (e) 37,5 (e) 40,6 (e) 40,2 (e) 37 40,2 (f) 35,9 (f)0 37,8 (f) 40 (f) 41,8 (f) 42,5 (f) 43,1 (f) Island 108,3 109,4 110,2 111,8 (f) 111 (f) 109,4 (f) 109,3 (f) 105,7 (f) 104,1 (f) 104,6 (f) 106,4 (f) 107 (f) Norsko 112,5 117,6 117,4 110,1 117,9 135,9 134,6 127,9 126,6 133,1 135,3 (f) 136,1 (f) Spojené státy 132,6 133,4 134,1 134,9 135,7 134,3 134, ,6 140,6 (f) 142,1 (f) 142,9 (f) Japonsko 96, ,1 95,5 94,8 95,3 95,7 95,8 96,8 (f) 99 (f) 98,5 (f) 98,6 (f) Kanada 116,9 116,4 116,6 116,9 118,1 118,2 117,5 (f) 117,8 (f) 115,8 (f) 114,7 (f) 114,3 (f) 114 (f) (e) odhadnutá hodnota (f) předpověď Pramen: Eurostat &screen=detailref&language=en&product=strind_ecobac&root=strind_ecobac/ecobac/eb 021

11 Graf 1: Produktivita práce (HDP na zaměstnanou osobu) procenta EU (25 zemí) EU - 15 Euro-zona Euro-zona (12 zemí) Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Turecko Island Norsko Spojené státy Japonsko Kanada roky

12 Tabulka 2: Produktivita práce na pracovní hodinu EU (f) Euro-zona 104,5 104,6 104,7 104,6 104,2 104, , ,5 101,1 (f) Euro-zona (12 zemí) 103,1 103,2 103,3 103,1 102,9 102,7 102,6 102, ,5 101,1 (f) Belgie 119,1 (e) 120,2 (e) 118,1 (e) 118,3 (e) 116,5 (e) 114,8 (e) 120 (e) 121,7 (e) 119,8 (e) 120 (e) 121,3 (f) Česká republika 42,6 (e) 43,9 (e) 42,5 (e) 42,3 (e) 43,1 42,9 45,7 46,4 47,4 (f) Dánsko 101,8 (e) 98,2 (e) 100,6 100,7 100,1 99,3 102, ,3 98,5 99,7 (f) Německo 104,5 104,8 105,3 106,1 105,5 104,5 104,2 103,1 103,1 103,3 103,2 (f) Estonsko 33,2 34,2 34,9 Řecko 66 (e) 65,4 (e) 58,4 59, ,6 60,3 61,2 62,9 66,2 68,2 (f) Španělsko 86,1 (e) 86,2 (e) 88, ,4 84,7 85,7 86, ,8 91,3 (f) Francie 111,9 111,4 111, ,6 113,9 113,1 114, ,7 115,6 (f) Irsko 89,6 (e) 89,5 (e) 92,3 (e) 93,5 (e) 100,4 (e) 103,2 (e) 105,3 (e) 106,7 (e) 108,9 (e) 112,7 (e) 115,3 (f) Itálie 94,4 95, ,1 95,6 96,1 95,3 94,9 92,8 90,4 88,8 (f) Kypr Lotyšsko Litva 33,1 36,4 36,3 38,9 (f) Lucembursko 127,8 (e) 127,5 (e) 122,5 (e) 122,2 (e) 125,7 (e) 130,1 (e) 137,5 (e) 139,9 (e) 132,4 (e) 130 (e) 127 (f) Maďarsko Malta Nizozemsko 119 (e) 114,8 (e) 114 (e) 113,3 (e) 113,3 (e) 111,5 (e) 110,3 (e) 112,8 (e) 113,2 (e) 112,5 (e) 111,9 (f) Rakousko 102,2 (e) 102,2 (e) 100,3 (e) 100,4 (e) 97,5 (e) 99,4 (e) 99,4 (e) 99,5 (e) 96,5 (e) 97 (e) 97,6 (f) Polsko 38 (e) 37,5 (e) 37,9 (e) 43,5 (f) Portugalsko 55,3 (e) 55,4 (e) 55 (e) 55,9 (e) 57,3 (e) 58 (e) 58,8 (e) 60,1 (e) 59,7 (e) 59,3 (e) 58,9 (f) Slovinsko Slovensko 40,1 (e) 36,5 (e) 38,1 (e) 39,8 (e) 42 (e) 42,9 44, ,7 51 (f) Finsko 91, ,6 91, ,4 93,7 95,1 95,2 92,4 92,6 (f) Švédsko 94,5 94,5 94,7 94,9 95,5 94,6 96,2 97,2 94,9 94,9 96,3 (f) Velká Británie 86,5 (e) 86,7 (e) 86,3 (e) 86,8 (e) 88 (e) 88,7 (e) 89,1 (e) 90,3 (e) 91,5 (e) 94 (e) 95,2 (f) Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Turecko Island 90,8 (e) 90,7 (e) 86,9 (e) 86,4 (e) 87,9 (e) 90,2 (f) 87,1 (f) 85,2 (f) 86,7 (f) 85 (f) 84,2 (f) Norsko 113,7 115,3 117,1 122,7 122,8 115,4 123,9 144,5 144,8 138,7 138,8 (f) Spojené státy ,9 106, ,9 107,5 108,4 107,8 109,1 110,9 113,4 (f) Japonsko 75,7 (e) 74,8 (e) 75,2 (e) 76,1 (e) 76,4 (e) 76 (e) 77 (e) 76,8 (e) 75,5 (e) 77,7 (f) 78,8 (f) Kanada 101,1 (e) 100,2 (e) 99,5 (e) 98,3 (e) 97,7 (e) 97,8 (e) 98,6 (e) 99 (e) 98,4 (f) 99,2 (f) 98,8 (f) (e) odhadnutá hodnota (f) předpověď Pramen: Eurostat &screen=detailref&language=en&product=strind_ecobac&root=strind_ecobac/ecobac/eb 022

13 Graf 2: Produktivita práce na pracovní hodinu 160 procenta EU - 15 Euro-zona Euro-zona (12 zemí) Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Turecko Island Norsko Spojené státy Japonsko Kanada roky

14 Tabulka 3: Míry růstu reálného HDP v zemích EU EU (25 zemí) 1,8 2,7 3 2,9 3,7 1,8 1,1 1 2,3 2 (f) 2,3 (f) EU 15 2,6 1,7 2,7 2,9 2,9 3,7 1,8 1,1 0,9 2,2 1,9 (f) 2,2 (f) Euro-zona 2,5 1,5 2,5 2,9 2,8 3,7 1,7 0,9 0,7 2 1,6 (f) 2,1 (f) Euro-zona (12 zemí) 2,5 1,5 2,6 2,9 2,8 3,7 1,7 0,9 0,7 2 1,6 (f) 2,1 (f) Belgie 2,4 1,2 3,5 2 3,2 3,9 0,7 0,9 1,3 2,9 2,2 (f) 2,3 (f) Česká republika 4,2-0,7-1,1 1,2 3,9 2,6 1,5 3,7 3,9 4 (f) 4,2 (f) Dánsko 2,8 2,5 3 2,5 2,6 2,8 1,3 0,5 0,7 2,4 2,3 (f) 2,1 (f) Německo 1,9 1 1, ,2 1,2 0,2 0 1,6 0,8 (f) 1,6 (f) Estonsko 4,5 4,5 10,5 5,2-0,1 7,8 6,4 7,2 5,1 6,2 6 (f) 6,2 (f) Řecko 2,1 2,4 3,6 3,4 3,4 4,5 4,3 3,8 4,7 4,2 2,9 (f) 3,1 (f) Španělsko 2,8 2,4 4 4,3 4,2 4,4 3,5 2,7 2,9 3,1 2,7 (f) 2,7 (f) Francie 2,4 1,1 2,4 3,6 3,3 4,1 2,1 2,1 0,8 2,3 2 (f) 2,2 (f) Irsko 9,8 8,1 10,8 8,9 11,1 9,9 6 6,1 3,7 5,4 (f) 4,9 (f) 5,1 (f) Itálie 2,9 1,1 2 1,8 1,7 3 1,8 0,4 0,3 1,2 1,2 (f) 1,7 (f) Kypr 9,9 1,8 2,3 5 4,8 5 4,1 2,1 2 3,8 3,9 (f) 4,2 (f) Lotyšsko -0,9 3,8 8,3 4,8 3,3 6,9 8 6,4 7,5 8,5 7,2 (f) 6,9 (f) Litva 3,3 4,7 7 7,3-1,7 3,9 6,4 6,8 9,7 6,7 6,4 (f) 5,9 (f) Lucembursko 1,4 3,3 8,3 6,9 7,8 9 1,5 2,5 2,9 4,5 3,8 (f) 4 (f) Maďarsko 1,5 1,3 4,6 4,9 4,2 5,2 3,8 3,5 2,9 4,2 3,9 (f) 3,8 (f) Malta 4,1 6,4-0,4 1-1,9 1 1,7 (f) 1,9 (f) Nizozemsko 3 3 3,8 4,3 4 3,5 1,4 0,6-0,9 1,4 1 (f) 2 (f) Rakousko 1,9 2,6 1,8 3,6 3,3 3,4 0,7 1,2 0,8 2,2 2,1 (f) 2,1 (f) Polsko 2,7 6 6,8 4,8 4, ,4 3,8 5,3 4,4 (f) 4,5 (f) Portugalsko 4,3 3,5 4 4,6 3,8 3,4 1,8 0,4-1,1 1 1,1 (f) 1,7 (f) Slovinsko 4,1 3,6 4,8 3,6 5,6 3,9 2,7 3,3 5,5 4,6 3,7 (f) 4 (f) Slovensko 5,8 6,1 4,6 4,2 1,5 2 3,8 4,6 4,5 5,5 4,9 (f) 5,2 (f) Finsko 3,4 3,9 6,3 5 3,4 5,1 1,1 2,2 2,4 3,7 3,3 (f) 2,9 (f) Švédsko 4,1 1,3 2,4 3,6 4,6 4, ,5 3,6 3 (f) 2,8 (f) Velká Británie 2,9 2,8 3,3 3,1 2,9 3,9 2,3 1,8 2,2 1,3 2,8 (f) 2,8 (f) Bulharsko 2,9-9,4-5,4 3,9 2,3 5,4 4,1 4,9 4,5 5,6 6 (f) 4,5 (f) Chorvatsko 5,9 6,8 2,5-0,9 2,9 4,4 5,2 4,3 3,7 (f) 4 (f) 4,3 (f) Rumunsko -1,2 2,1 5,7 5 4,9 8,3 (f) 5,5 (f) 5,1 (f) Turecko 7,2 7 7,5 3,1-4,7 7,4-7,5 7,9 5,8 7,7 (f) 5 (f) 5,1 (f) Island 0,1 5,2 4,7 5,7 4,4 5,7 2,6-2,1 4,2 5,2 5,2 (f) 4,8 (f) Norsko 4,4 5,3 5,2 2,6 2,1 2,8 2,7 1,1 0,4 2,9 3,8 (f) 2,9 (f) Spojené státy 2,5 3,4 4,5 4,2 4,4 3,7 0,8 1,9 3 4,4 3,6 (f) 3 (f) Japonsko 2 3,4 1,8-1 -0,1 2,4 0,2-0,3 1,4 2,7 1,1 (f) 1,7 (f) Kanada 2,7 1,6 4,4 4,1 5,5 5,3 1,7 3,2 2 (f) 2,8 (f) 2,6 (f) 2,9 (f) Pramen: Eurostat etailref&language=en&product=yearlies_new_economy&root=yearlies_new_economy/b/b1/b11/eb012

15 Tabulka 4: HDP na osobu v paritě kupní síly geo eu25 EU (25 countries) eu15 EU (15 countries) (f) (f) (f) (f) (f) (f) eurozone Euro-zone (f) (f) (f) (f) (f) Euro-zone (12 eurozone12 countries) (f) (f) (f) (f) (f) Be Belgiím (f) (f) (f) Cz Czech Republic 71.5 (e) 69.3 (e) 66.7 (e) (f) 72.7 (f) 75.9 (f) Dk Denmark (f) (f) (f) De Germany (f) (f) (f) Ee Estonia 36.9 (e) 40.4 (e) 41.4 (e) (f) 55.3 (f) 61.3 (f) Gr Greece (f) 83.0 (f) 84.9 (f) Es Spain (f) 98.3 (f) 98.5 (f) 98.3 (f) 97.6 (f) Fr France (f) (f) (f) ie Ireland (f) (f) (f) it Italy (f) (f) (f) (f) (f) cy Cypru 84.4 (e) 83.1 (e) 83.8 (e) (f) 82.7 (f) 86.1 (f) lv Latia 30.2 (e) 32.7 (e) 33.6 (e) (f) 47.8 (f) 51.5 (f) lt Lithuania 35.2 (e) 37.0 (e) 38.9 (e) (f) 52.0 (f) 55.1 (f) lu Luxembourg (f) (f) (f) (f) hu Hungary 49.2 (e) 50.3 (e) 51.4 (e) (f) 63.5 (f) 64.4 (f) mt Malta : : : (f) 70.2 (f) 66.4 (f) nl Netherlands (f) (f) (f) at Austria (f) (f) (f) pl Poland 42.2 (e) 43.9 (e) 44.8 (e) (f) 49.1 (f) 52.4 (f) pt Portugal (f) 71.7 (f) 71.0 (f) 68.9 (f) si Slovenia 69.3 (e) 70.9 (e) 71.6 (e) (f) 80.7 (f) 84.5 (f) sk Slovakia 46.1 (e) 47.0 (e) 47.6 (e) (f) 55.3 (f) 58.0 (f) fi Finland (f) (f) (f) se Sweden (f) (f) (f) uk United Kingdom (f) (f) (f) bg Bulharka 27.4 (e) 25.5 (e) 25.9 (e) (f) 31.9 (f) 33.1 (f) 34.3 (f) hr Croatia 39.9 (e) 41.4 (e) 42.1 (e) 40.0 (e) 41.3 (e) 41.9 (e) 43.6 (e) 45.2 (e) 46.0 (f) 47.0 (f) 48.0 (f) 48.6 (f) ro Romania : : (f) 32.9 (f) 34.0 (f) 34.9 (f) tr Turkey 31.0 (e) 32.6 (e) 32.2 (e) (f) 29.2 (f) 30.0 (f) 30.4 (f) is Iceland (f) (f) no Norway (f) (f) (f) us United States (f) (f) (f) jp Japan (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) Ca Canada (f) (f) (e) odhadnutá hodnota (f) předpověď (e) odhadnutá hodnota (f) předpověď Pramen: Eurostat etailref&language=en&product=yearlies_new_economy&root=yearlies_new_economy/b/b1/b11/eb011

16 Příloha II Tabulka 1: Podíl exportu jdoucího do EU-25 na celkovém exportu geo be 0,7806 0,7845 0,7631 0,785 0,7852 0,7657 0,7767 0,752 0,769 0,769 0,7791 cz 0,8662 0,85 0,855 0,8467 0,863 0,8592 0,8525 dk 0,7361 0,7446 0,7005 0,7056 0,707 0,7038 0,6929 0,6949 0,6999 0,7072 0,7228 de 0,641 0,6405 0,6243 0,6417 0,6496 0,6415 0,6296 0,6269 0,6417 0,639 0,646 ee 0,8576 0,8806 0,8131 0,8163 0,824 0,804 0,7792 gr 0,6637 0,6053 0,5761 0,6094 0,6079 0,5488 0,5056 0,5253 0,5614 0,5521 0,5583 es 0,6975 0,6979 0,7051 0,7333 0,7344 0,7283 0,7416 0,7448 0,749 0,7342 0,7518 fr 0,6491 0,6482 0,6428 0,6483 0,65 0,645 0,6379 0,6465 0,6612 0,6526 0,6467 ie 0,757 0,7309 0,6997 0,7035 0,6719 0,6463 0,6411 0,6591 0,623 0,6258 0,6226 it 0,6156 0,6003 0,5956 0,6149 0,6288 0,6027 0,5953 0,5926 0,6055 0,5926 0,5993 cy 0,5697 0,5881 0,5352 0,559 0,5908 0,6532 0,6723 lv 0,7762 0,807 0,7854 0,7771 0,793 0,7726 0,7751 lt 0,7348 0,7459 0,7334 0,6919 0,6251 0,6645 0,6869 lu 0,8764 0,8666 0,8818 0,881 0,8922 0,9012 0,8782 hu 0,8236 0,8131 0,8089 0,8182 0,812 0,7918 0,7751 mt 0,4898 0,3392 0,5249 0,474 0,4874 0,5034 0,5238 nl 0,8029 0,8233 0,8108 0,8128 0,8178 0,8108 0,8123 0,801 0,8007 0,7949 0,7953 at 0,7673 0,7598 0,7495 0,7661 0,7534 0,7371 0,7365 0,7351 0,7363 0,7165 0,7045 pl 0,8091 0,8044 0,8031 0,8027 0,8082 0,7874 0,7865 pt 0,8152 0,82 0,8157 0,8286 0,8416 0,8149 0,814 0,8165 0,8087 0,7987 0,7968 si 0,7292 0,7124 0,6966 0,6752 0,6691 0,6493 0,6713 sk 0,8842 0,8863 0,8934 0,8815 0,8465 0,8508 0,8683 fi 0,6469 0,6278 0,6065 0,6385 0,6522 0,6291 0,6037 0,6098 0,6008 0,5791 0,5706 se 0,6697 0,6567 0,5924 0,6176 0,6239 0,6006 0,5872 0,5831 0,5841 0,5877 0,589 uk 0,607 0,6026 0,5754 0,6005 0,6056 0,5915 0,5965 0,611 0,5887 0,5833 0,5768 Pramen: ČSÚ

17 Tabulka 2: Podíl importu jdoucího ze zemí EU-25 na celkovém importu be 0, , , , , , , , , , , cz 0, , , , , , , dk 0, , , , , , , , , , , de 0, , , , , , ,6404 0, , , , ee 0, , , , , , , gr 0, , , , , , , , , , ,55303 es 0, , , , , , , , , , , fr 0, , , , , , , , , , , ie 0, , , , , , , , , , , it 0, , , , , , , , , , , cy 0, , , , , , , lv 0, , , , , , , lt 0, , , , , , , lu 0, , , , , , , hu 0, , , , , , , mt 0, , , , , , , nl 0, , , , , , , , , , ,5136 at 0, , , , , , , , , , , pl 0, , , , , , , pt 0, , , , , , , , , , , si 0, , , , , , ,78507 sk 0, , , , , , , fi 0, , , , , , , , , , , se 0, , , , , , , , , , , uk 0, , , , , , , , , , , Pramen: ČSÚ

18 Tabulka 3: Podíl importu jdoucího ze zemí EU-25 a exportu jdoucího do EU na celkovém zahraničním obchodě be 0, , , , , , , , , , , cz 0, , , , , , , dk 0, , , , , , , , , , , de 0, , , , , , , , , , ,65007 ee 0, , , , , , , gr 0, , , , , , , , , , , es 0, ,7016 0, , , , , , , , , fr 0, , , , , , , , , , , ie 0, , , , , ,641 0, , , , , it 0, , , , , , , , , , , cy 0, , , , , , , lv 0, , , , , , , lt 0, , , , , , , lu 0, , , , , , ,8153 hu 0, , , , , , , mt 0, , , , , , ,66695 nl 0, , , , , , , , , , , at 0, , , , , , , , , , , pl 0, , , , , , , pt 0, , , , , , , , , , , si 0, , , , , , , sk 0, , , , , , , fi 0, , , , , , , , , , , se 0, , , , , , , , , , , uk 0, , , , , , , , , , , Pramen: ČSÚ