DOPORUČENÍ A NÁVRH PODMÍNEK PRO PROGRAM NA PODPORU CENTER DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH

Transkript

1 DOPORUČENÍ A NÁVRH PODMÍNEK PRO PROGRAM NA PODPORU CENTER DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH Michal Pazour, Zdeněk Kučera, Jan Vanžura 24. října 2010

2 Tato zpráva byla vypracována na základě zadání Technologické agentury ČR ze dne 20. srpna 2010 v rámci Výzkumného záměru MSM

3 Úvod Tato studie byla vypracována na základě požadavku Technologické agentury ČR. Cílem je doporučit základní principy pro fungování center pro dlouhodobou spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích a na základě těchto doporučení navrhnout konkrétní podmínky programu na podporu těchto center z veřejných prostředků. Východiskem pro doporučení a návrh podmínek programu byly následující studie připravené Technologickým centrem AV ČR v předchozích fázích: Dílčí vyhodnocení programu výzkumu a vývoje Výzkumná centra 1M (červen 2010) Rešerše zahraničních programů na podporu center dlouhodobé spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích (září 2010) Analýza stavu a potenciálu pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR (září 2010). Tato studie je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsána doporučení pro nastavení základních parametrů center tak, aby tato centra přispívala k naplnění základního cíle, tj. rozvoji konkurenceschopnosti hospodářství založené na výzkumu, vývoji a inovacích. Tato doporučení jsou strukturována do následujících oblastí: právní subjektivita centra model řízení centra model financování centra tématické zaměření center vnitřní spolupráce v rámci centra a jeho otevřenost dalším partnerům vazby na poskytovatele (kontrola, monitorování, evaluace) vazby mezi centry výběr center pro financování V druhé části jsou navrženy podmínky programu podpory vzniku a činnosti center pro dlouhodobou spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích odpovídající parametrům fungování center popsaným v části doporučení. Konkrétní návrh textu programu je doplněn komentářem se zdůvodněním navržených podmínek programu. 3

4 Doporučení pro formulaci programu na podporu center pro dlouhodobou spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI V této části jsou formulována doporučení pro formulaci nového programu TA ČR na podporu vzniku a činnosti center pro dlouhodobou spolupráci výzkumných organizací a podniků ve VaVaI. Tato doporučení reflektují zkušenosti s obdobnými programy v zahraničí, formy dosavadní spolupráce ve VaVaI v ČR a názory vybraných odborníků, s kterými byly uskutečněny strukturované rozhovory Právní subjektivita centra Doporučení: Doporučujeme, aby program umožnil založení center buď ve formě subjektu s právní subjektivitou (např. jako společnost s ručením omezením nebo jako zájmové sdružení právnických osob), kde jsou společníci všichni partneři a všichni společně odpovídají za činnost centra (prostřednictvím svého orgánu Radou, viz dále), nebo jako volné sdružení, jako je např. konsorcium vedené jedním partnerem (koordinátorem). V podmínkách programu by měla být ponechána volnost, zda příjemce zvolí volnější formu spolupráce v rámci centra bez právní subjektivity, nebo zda bude preferovat těsnější svázání společných projektů VaVaI v centru se samostatnou právní subjektivitou. V případě centra s vlastní právní subjektivitou se jako vhodné zdá být zájmové sdružení právnických osob (upravené podle Občanského zákoníku), s kterými v ČR existuje již zkušenost například při spolupráci v rámci technologických platforem. V zahraničí existují centra pro výzkum, vývoj a inovace, ve kterých spolupracují výzkumné organizace s podniky ve formě jak zcela samostatných právnických osob, tak i centra bez právní subjektivity. Ukazuje se však, že volnější konsorcia jsou obecně vhodnější pro krátkodobější spolupráci jednotlivých subjektů na dílčích projektech VaVaI, zatímco pro dlouhodobou spolupráci je vhodnější těsnější forma sdružení s vlastní právní subjektivitou. Každá s těchto forem má samozřejmě své výhody a nevýhody. Výhodou volnější formy sdružení (např. klasického konsorcia s jedním koordinátorem a několika partnery) je právně jednodušší vznik takového konsorcia (na základě smlouvy o spolupráci) a vyšší flexibilita při změnách členství v konsorciu. Určitou výhodou je i zkušenost výzkumných organizací a podniků s touto formou spolupráce. Naopak určitou nevýhodou volné formy sdružení je nižší stupeň identifikace s činností centra mezi jeho členy a menší viditelnost takového centra navenek, což sebou přináší snížení atraktivity pro případné externí výzkumníky či potenciální investory. Také se může stát, že dominantní roli v centru bude mít koordinátor, který bude důrazně prosazovat své zájmy před běžnými partnery, nebo naopak, běžní partneři nechají zcela odpovědnost na koordinátorovi, který jako jediný bude centrum táhnout. Výhodou těsnější formy spolupráce zaštítěné vznikem nového subjektu s vlastní právní subjektivitou je jednoznačný závazek členů sdružení usilovat o společný cíl formulovaný ve stanovách nově založené společnosti. Centrum s vlastní právní subjektivitou je možné snadněji a účinněji prezentovat navenek a zvyšovat tak jeho prestiž. Nevýhodou vzniku samostatného právního subjektu je především nižší flexibilita jak v případě jeho založení, tak i v případě zásadnějších změn v jeho činnosti vyžadujících oficiální souhlas všech jeho členů (např. přijetí nového člena, změny v podílech aj.). Tato nevýhoda se 4

5 může projevit jako vážnější překážka zejména v případě, že se členem centra bude chtít stát afilace zahraniční (nadnárodní) firmy, neboť vstup takové firmy a jakákoliv budoucí vážnější změna ve fungování centra by zpravidla musela být schvalována vrcholným orgánem této zahraniční (nadnárodní) společnosti. To by mohlo vést ke značným průtahům až ochromení činnosti centra. Alternativou (a určitým kompromisem) je rovněž vytvoření volnějšího uskupení subjektů zapojených do činnosti centra, přičemž pokud se spolupráce těchto partnerů po čase osvědčí a z hlediska budoucího vývoje centra bude vhodnější těsnější forma spolupráce, bylo by možné vytvořit centrum jako samostatný právní subjekt. Z hlediska podmínek programu se však zdá být účelné, ponechat uchazečům volbu, jakou formu spolupráce v centru z hlediska právní subjektivity zvolí. Také názory respondentů se shodují na tom, že právní forma sdružení či konsorcia nemusí být v podmínkách programu pevně stanovena. Snahou poskytovatele by mělo být plnění cílů výzkumné agendy, volba formy sdružení by měla být ponechána na samotných řešitelích. Z možných alternativ forem vlastní právní subjektivity se jeví jako nejlepší zájmové sdružení, které poskytuje dostatek volnosti svým členům. Je však nutné počítat, že se vznikem nového právního subjektu mohou vyvstat problémy s právy duševního vlastnictví a s právy k majetku nabytém centrem Model řízení centra Doporučení: Pro fungování center není nezbytné, aby byla fyzicky lokalizována na jednom místě. Přestože centra působící jako samostatná organizace (bez ohledu na právní subjektivitu) mají zpravidla výhodu větší viditelnosti navenek, v zahraničí existují i příklady dobře fungujících distribuovaných center. Pro lepší identifikaci spolupracujících partnerů s činností centra je užitečné vytvořit jednotnou komunikační strategii a prezentaci centra navenek. Ve vnitřní organizační struktuře centra by strategicko-koncepční úlohu měla plnit Rada centra složená ze všech zástupců spolupracujících partnerů. Tato Rada by měla jmenovat ředitele centra odpovědného za organizačně-provozní činnost centra. V zahraničí se lze setkat jak s centry fungujícími jako samostatná organizace, tak i s centry, kde partneři působí na svých geograficky rozptýlených pracovištích. V organizační struktuře kompetenčních center působících v zahraničí zpravidla nechybí Rada centra (správní rada) složená ze zástupců obou sektorů veřejného (výzkumné organizace) a soukromého (podniky). Předseda této Rady bývá společně s ředitelem odpovědný za plnění výzkumné agendy centra a za jeho činnost. Odpovědnost za provozní činnost centra je zpravidla svěřena managementu odděleného od Rady. V některých případech je kromě Rady centra ustavena také vědecká rada (se zastoupením zahraničních expertů), které garantuje vědeckou kvalitu výzkumné agendy centra. Zkušenosti ukazují, že centra působící jako samostatné organizace mají lepší podmínky pro koordinaci výzkumných aktivit a větší tah na dosažení společných cílů. 5

6 Samostatně fungující kompetenční centra se zpravidla vyznačují větší atraktivitou pro výzkumné pracovníky. Výhodou distribuovaných center může být větší flexibilita partnerů a lepší podmínky pro napojení na další partnery (stojící mimo centrum) v různých regionech. Nevýhodou těchto center mohou být snahy jednotlivých institucí prosazovat své partikulární zájmy na úkor společným zájmům a cílům centra Model financování centra Doporučení: Nejvhodnějším modelem financování centra je uzavření smlouvy s příjemci na celou dobu předpokládané délky fungování centra (např. 8 let). Jednotkou podpory by v tomto případě bylo centrum (resp. jeho výzkumná agenda). Finanční prostředky by byly uvolňovány na základě podrobných rozpočtů na projekty v každém následujícím roce, přičemž po každých dvou letech by byla uskutečněna hlubší evaluace činnosti centra. Na základě této evaluace by bylo rozhodnuto o pokračování činnosti centra v následujících letech nebo o postupném utlumení jeho činnosti. V případě zvolení tohoto modelu financování, kde jednotkou podpory je centrum, by každá jednotlivá podpora překračující 3 mil. musela být (dle pravidel Nařízení Komise 800/2008, čl. 9 odst. 4) oznámena zvlášť Evropské komisi. S ohledem na předpokládanou velikost center by se toto oznámení týkalo téměř (ne-li úplně) všech podpor. Alternativou, která by nevyžadovala oznamování každé jednotlivé poskytnuté podpory zvlášť, je poskytování podpory na jednotlivé projekty realizované v rámci výzkumné agendy, přičemž podmínkou pro účast ve veřejné soutěži by bylo schválení výzkumné agendy. Jednotkou podpory by v tomto případě nebylo centrum jako takové, ale každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jeden projekt by byla omezena obdobně jako v programu Alfa, tj. 3 mil.. Prakticky by tento model financování byl realizován tak, že v první stupni veřejné soutěže by byla hodnocena kvalita a přínosy výzkumné agendy. Do druhého stupně hodnocení by postupovaly pouze projekty konsorcií, které implementují výzkumnou agendu schválenou v prvním stupni. Financování jednotlivých schválených projektů by pak probíhalo obdobně jako v tradičních programech podpory aplikovaného VaV (např. Alfy). Kromě každoročního monitoringu a předkládání podrobného rozpočtu pro financování běžících projektů v následujících letech by po každých dvou letech byla uskutečněna hlubší průběžná evaluace, kde by byl hodnoceno naplňování výzkumné agendy centra. Na základě této evaluace by bylo rozhodnuto (Radou programu) o pokračování financování projektů centra v dalších letech či jejich postupném útlumu. Značnou nevýhodou tohoto alternativního modelu je nutnost předložení, schvalování a administrace každého jednotlivého projektu centra zvlášť. Nutnou podmínkou účasti v programu by mělo být spolufinancování všech partnerů centra. V případě podniků je vhodné (i s ohledem na jejich obtížnější ekonomickou situaci po hospodářské recesi) poskytovat maximální možnou míru podpory podle Rámce. Výzkumné organizace by pak měly investovat do projektů centra alespoň 10 % uznaných nákladů projektu připadajících na výzkumné organizace z vlastních zdrojů (neveřejných či veřejných). Z hlediska způsobilých výdajů doporučujeme zahrnout osobní náklady, náklady na přístrojové vybavení a nehmotný majetek, další provozní náklady a režijní náklady. Způsobilé výdaje by zcela určitě neměly zahrnovat výstavbu pevné infrastruktury. 6

7 Zahraniční zkušenosti ukazují, že činnost center, kde spolupracují na VaVaI subjekty z veřejného a soukromého sektoru, je potřeba vždy částečně spolufinancovat z veřejných zdrojů. Proto jsou programy na podporu takových center vždy financovány částečně z veřejných a částečně ze soukromých zdrojů, přičemž veřejná podpora zpravidla nepřesahuje 60 %. Požadavek na finanční soběstačnost center by mohl vést ke snaze o dosahování krátkodobých cílů těchto center a vyústit v realizaci činností s rychlou návratností, případně realizaci komerčně zaměřených aktivit (konzultace, smluvní výzkum, testování apod.). V zahraničních programech podpory je financování center z veřejných zdrojů zajištěno po dostatečně dlouhou dobu Výhodou dlouhodobého financování center je snížení nejistoty budoucího fungování centra, což umožňuje realizovat dlouhodobější výzkumné cíle a přispívat tak k rozvoji výzkumu v určité oblasti (problémově orientované). Na druhou stranu zde existuje riziko zpohodlnění kompetenčního centra a postupném ustrnutí v naplňování stále stejných výzkumných cílů. Proto je vhodné, aby se centrum po určité době (např. po 6-8 letech) zásadně přetransformovalo a formulovalo novou výzkumnou agendu. Zároveň je nezbytné naplňování výzkumné agendy průběžně vyhodnocovat a v případě neplnění stanovených cílů omezit financování takového centra Tématické zaměření center Doporučení: Program doporučujeme tematicky neomezovat. Tematické zaměření centra by mělo vzejít zdola na základě výzkumné agendy definované společně výzkumnými organizacemi a podniky. Téma by však mělo vycházet ze socio-ekonomických potřeb ČR, tzn. mělo by být problémově orientované. Kromě problémově zaměřeného tématu musí být výzkumná agenda vyvážená z hlediska zastoupení zájmů výzkumných organizací a podniků. Obecně je možné konstatovat, že VaV, který je realizován v centrech, musí svým zaměřením odpovídat potřebám aplikační sféry (podniků) a socioekonomickým potřebám dané země (které jsou například stanoveny v jejích dlouhodobých prioritách VaVaI). Konkrétní zaměření center je potom stanoveno v jeho výzkumné agendě. Při formulaci výzkumné agendy existuje riziko jednostranného zaměření strategie buď na jedné straně extrému na vědeckou excelenci, nebo na druhé straně na vývoj aplikací s rychlou uplatnitelností na trhu. První riziko hrozí zejména v případě silného postavení veřejných výzkumných organizací v managementu centra, druhé potom při dominanci podniků. Za účelem splnění hlavního poslání kompetenčních center, tj. rozvoj dlouhodobé spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve strategických oblastech výzkumu, je proto nezbytné vyvážené zastoupení obou sektorů při formulaci výzkumné agendy. 7

8 1.5. Vnitřní spolupráce v rámci centra a jeho otevřenost dalším partnerům Doporučení: Důležitým rysem podporovaných center je multilaterální charakter spolupráce ve VaVaI. Proto doporučujeme v programu omezit rozsah bilaterální spolupráce na projektech. Popis spolupráce by měl být součástí výzkumné agendy tak, aby bylo možné rozsah bilaterální spolupráce zhodnotit již v první stupni veřejné soutěže. Pro nastavení podmínek programu doporučujeme umožnit změny ve složení členů konsorcia, neboť podporovaná centra budou mít dlouhodobější charakter a v průběhu jejich činnosti může docházet ke vzniku různých situací (fúze, zánik či změna vlastníků) či potřeb (přijetí nového člena do konsorcia). Každá taková změna by však měla být posouzena oponenty a schválena Radou programu. Při výběru center pro financování by měl být kladen mimo jiné i důraz na kvalitu návrhu smlouvy o spolupráci (vyváženost zájmů, upravení vztahů k právům průmyslového vlastnictví aj.). V souvislosti s implementací výzkumné agendy jsou v centrech obvykle řešeny projekty, do kterých se zapojují subjekty působící v centru i mimo něj. Akcentovaným rysem center je multilaterální spolupráce. Centrum by také mělo být otevřené pro zapojení dalších partnerů z výzkumné a zejména podnikové sféry. Významným aspektem fungující spolupráce uvnitř centra je jasné vymezení průmyslových práv jak na straně nehmotného vlastnictví vkládaného do společných projektů jednotlivými partnery, tak na straně výstupů z těchto projektů. Pro rozvoj vnitřní spolupráce je v zahraničních centrech klíčový způsob a forma definování výzkumné agendy. Ta by měla vytvořit prostor pro dlouhodobou multilaterální spolupráci veřejného a soukromého sektoru uvnitř i vně kompetenčního centra Vazby na poskytovatele (kontrola, monitorování, evaluace) Doporučení: Je nezbytné, aby příjemce předkládal každý rok zprávu o průběhu řešení projektů realizovaných v rámci centra. Současně by měl příjemce každý rok předložit návrh rozpočtu na realizaci projektů v následujícím roce (potud je tento monitoring shodný s Alfou). Kromě toho by vždy po 2 letech byla uskutečněna podrobnější evaluace činnosti centra, tj. nejen pokroku a přínosů jednotlivých projektů, ale činnosti centra jako celku včetně jeho schopnosti získávat další prostředky na realizaci cílů výzkumné agendy. Na základě této evaluace by měla Rada programu doporučit či nedoporučit další pokračování financování projektů centra. Za účelem možnosti průběžného sledování činnosti centra by si TA měla vyhradit právo účastnit se jednání Rady centra. 8

9 Poskytovatel (agentura) pravidelně kontroluje a monitoruje činnost center. K tomuto účelu slouží zprávy, které jsou pravidelně předkládány centry, přičemž jejich obsah bývá striktně stanoven agenturou. Sledovány jsou nejen výsledky a plnění cílů projektů, ale také přínosy a širší dopady aktivit VaVaI, které jsou realizovány v centru. Velmi důležité je také stanovení vhodných povinných indikátorů a jejich cílových hodnot, jejichž plnění je pravidelně a důsledně monitorováno a evaluováno. Některé indikátory jsou stanoveny poskytovatelem, jiné si může centrum podle svého zaměření a stanovených cílů určit samo ( bottom-up ). Indikátory zpravidla postihují jak VaV aktivity (patenty, publikace, objem VaV projektů apod.), tak i komerční výstupy, jako jsou počty spin-off firem, počet nových pracovních míst, mobilita, zvýšení výdajů na VaV v podnicích, prodané licence, příjmy z licencí apod Vazby mezi centry Doporučení: Toto doporučení se netýká programu jako takového, ale spíše činností TA, které mohou napomoci zvýšení publicity a prestiže programu. TA by v této souvislosti měla iniciovat vznik komunikační platformy a organizovat semináře, na kterých by byly prezentovány výsledky a zkušenosti center. Zahraniční zkušenosti ukazují, že pro zajištění vazeb a koordinace mezi centry je přínosné vytváření sítí a komunikačních platforem. Zde hraje významnou roli zpravidla poskytovatel (agentura), která tyto komunikační prostředky iniciuje a koordinuje Výběr center pro financování Doporučení: Iniciátorem vzniku centra (příp. koordinátorem konsorcia) může být výzkumná organizace nebo podnik. V tomto ohledu doporučujeme, aby program nevytvářel žádná omezení. Je však nezbytné, aby zájmy obou sektorů byly v centru vyvážené, což by mělo být zohledněno při hodnocení výzkumné agendy. Pro výběr center doporučujeme dvoustupňovou veřejnou soutěž, kde v první stupni bude hodnocena výzkumná agenda, rozsah a úroveň spolupráce uvnitř konsorcia a organizační zajištění činnosti centra. Ve druhém stupni pak budou hodnoceny jednotlivé projekty z hlediska jejich kvality a přínosů pro naplnění cílů výzkumné agendy včetně aplikačního potenciálu, dále přiměřenost nákladů a zkušenosti jednotlivých subjektů realizujících dané projekty. Pro hodnocení v prvním stupni veřejné soutěže je nezbytné, aby uchazeči předložili seznam členů konsorcia, výzkumnou agendu včetně rámcového rozpočtu, seznam projektů implementujících výzkumnou agendu včetně určení, kdo z členů konsorcia bude tyto projekty realizovat, organizační strukturu centra a návrh smlouvy o spolupráci mezi členy konsorcia. Pro zhodnocení kvality výzkumné agendy by měly být využity zkušenosti zahraničních expertů. 9

10 Pro hodnocení v druhém stupni budou předloženy veškeré údaje potřebné ke zhodnocení jednotlivých projektů implementujících výzkumnou agendu. Z přehledu zahraničních programů na podporu center pro dlouhodobou spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI vyplývají tři základní formy výběru projektů. Prvním typem jsou programy podporující projekty, kde hlavními iniciátorem a předkladatelem je výzkumná organizace (univerzita) a podniky se následně do projektu společného centra zapojují (např. Švédsko, Dánsko). Zaznamenán byl i opačný přístup, kdy jsou nejprve formulovány zájmy a potřeby podniků a teprve poté se do návrhů zapojují výzkumné organizace (typický příklad je Irsko). Třetím typem jsou programy, kdy poskytovatel hodnotí projekty na základě výzkumné agendy formulované společně výzkumnými organizacemi a podniky, přičemž je kladen důraz na vyvážené zastoupení zájmů obou sektorů ve výzkumné agendě (toto je praxe v Rakousku). Výběr bývá zpravidla několikastupňový (vyjádření zájmu, stručný návrh, finální návrh), což omezuje administrativu jak na straně poskytovatele, tak i na straně (neúspěšných) žadatelů. Kritéria pro výběr návrhů odpovídají konkrétnímu zaměření a cílům programu, zpravidla se jedná o kritéria, jako je rozsah spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi, cíle a strategie center, kvalifikace partnerů a excelence VaV, zapojení jednotlivých partnerů do činnosti centra, šíření výsledků, dopady aktivit centra a další. 10

11 2. Návrh podmínek programu na podporu center pro dlouhodobou spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI V této části jsou navrženy konkrétní podmínky programu na podporu center pro dlouhodobou spolupráci výzkumných organizací a podniků ve VaVaI. Struktura návrhu odpovídá požadavkům na obsah programu stanoveným v zákoně (130/2002 Sb.). 1. Název programu: Bude doplněn TA ČR. 2. Právní rámec programu: Program bude realizován podle: Zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ); Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací - Úřední věstník Evropské unie C 323, (dále jen Rámec ); a podle ostatních souvisejících předpisů. Program je vyňat z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť splňuje podmínky Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) - Úřední věstník Evropské unie L 214, , s (dále jen Nařízení Komise ). S ohledem na nedostatek času pro notifikaci programu EK a vzhledem k preferenci EK realizovat programy na podporu VaVaI podle podmínek blokové výjimky Nařízení komise (ES) č. 800/2008 je program navržen tak, aby splňoval veškeré podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti. 3. Poskytovatel: Poskytovatelem podpory je Technologická agentura České republiky (dále jen TA ČR ) se sídlem v Praze 10, Ruská 85/ Identifikační kód programu: Bude doplněn RVVI 11

12 5. Doba trvání programu: Doba trvání programu se předpokládá v letech 2012 až 2019, tj. 8 let. Doba trvání programu je navržena tak, aby bylo v průběhu trvání programu možné vyhlásit více než jednu veřejnou soutěž. 6. Termín vyhlášení programu: Veřejná soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen veřejná soutěž ) na výběr projektů do programu bude vyhlášena poprvé v roce 2011 se zahájením poskytování podpory v roce Následně bude veřejná soutěž vyhlašována v letech 2013 a 2015 se zahajováním poskytování podpory v letech 2014 a Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích bude vyhlašována jako dvoustupňová podle podmínek stanovených 22 zákona. Roky pro vyhlášení veřejné soutěže ve VaVaI jsou navrženy tak, aby bylo možné realizovat dlouhodobější projekty i na základě veřejné soutěže vyhlášené v roce Lze přitom předpokládat, že v případě nevyčerpaných finančních prostředků (např. v důsledku utlumení některých podpořených center pro neplnění cílů programu) bude vyhlášena dodatečná veřejná soutěž na kratší projekty nebo bude navýšena podpora existujícím centrům (v rámci zákonem povolených limitů, tj. max. o 50 % schválených uznaných nákladů - 9 odst. 7) 7. Celkové výdaje na program: Celkové výdaje na program jsou na období trvání programu rozvrženy v souladu s předpokládaným postupným vyhlašováním veřejných soutěží a ve vazbě na očekávanou průměrnou délku projektů. Podíl výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích reflektuje očekávanou průměrnou míru podpory v programu ve výši 70 %. Tato očekávaná průměrná míra podpory vychází ze skutečnosti, že je program zaměřen na podporu projektů zejména aplikovaného výzkumu a částečně i experimentálního vývoje bonifikované dle Rámce za vzájemnou spolupráci partnerů. [mil. Kč] ROK Celkem Celkové výdaje Výdaje státního rozpočtu Neveřejné zdroje Průměrná míra podpory 70 % 70 % 70 % 70 % 70 % 70 % 70 % 70 % 70 % Celkové výdaje na program jsou navrženy na základě následujících předpokladů: 12

13 V průběhu celého programu bude podpořeno center Průměrná výše uznaných nákladů centra bude cca 40 mil. ročně Průměrná míra podpory bude 70 % Maximální výše podpory bude cca 250 mil. Kč na celou dobu činnosti centra (tj. omezení 10 mil. na projekt). Budou vyhlášeny postupně 3 veřejné soutěže (2011, 2012 a 2013) 8. Příjemci podpory: Z programu bude podporován vznik a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR vytvořených společně výzkumnými organizacemi a podniky. Příjemci podpory na projekt podle zákona a Rámce mohou být: Podniky právnické i fyzické osoby, které podle Přílohy 1 Nařízení Komise vykonávají hospodářskou činnost a které řeší projekt ve spolupráci s dalšími účastníky, z nichž musí být nejméně dva nezávislé podniky a jedna výzkumná organizace. Výzkumné organizace právnické osoby, které splňují definici výzkumné organizace podle zákona a které řeší projekt ve spolupráci s dalšími účastníky, z nichž musí být nejméně tři nezávislé podniky. Podnik nebo výzkumná organizace založená společně nejméně třemi nezávislými podniky a nejméně jednou výzkumnou organizací za účelem dosahování společných cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích. Příjemci a další účastníci musí společně formulovat dlouhodobou strategickou výzkumnou agendu (na 6 10 let), kde budou stanoveny společné výzkumné cíle s prokázaným přínosem pro rozvoj zkoumané oblasti, pro uplatnění výsledků VaV v inovacích a pro rozvoj konkurenceschopnosti ČR v daném odvětví. Příjemci i další účastníci musí být schopni projekt společně spolufinancovat z neveřejných prostředků. Okruh příjemců je navržen tak, aby byla umožněna účast jak tradičních projektových konsorcií bez právní subjektivity, tak i samostatných právních subjektů vytvořených společně výzkumnými organizacemi a podniky za účelem dosahování společných cílů ve VaVaI. Právní forma takto vytvořených subjektů není stanovena ani omezena. Návrh předpokládá, že přípustná budou pouze konsorcia (s právní či bez právní subjektivity) složená z nejméně 3 podniků a jedné výzkumné organizace. Zastoupení více než jednoho podniku je důležitým předpokladem, aby nedocházelo ke sledování ekonomického zájmu pouze jednoho podniku a centrum nesklouzlo k bilaterální spolupráci mezi VO a podnikem (v horším případě realizaci VaV na základě požadavků jednoho podniku). Pojítkem konsorcia je strategická výzkumná agenda, která musí dle návrhu zohledňovat vědecké i aplikační přínosy a přínosy pro rozvoj konkurenceschopnosti ČR. 13

14 Návrh předpokládá stejný režim spolufinancování jako v programu ALFA, tj., že podniky a VO musí být schopni projekt spolufinancovat společně, přičemž míra podpory pro VO může dosahovat až 100 %. 9. Způsobilost uchazečů o podporu: Podporu na projekt v tomto programu mohou obdržet pouze uchazeči, kteří splňují podmínky způsobilosti dané 18 zákona. Povinnost prokázat svoji způsobilost se vztahuje na všechny uchazeče i další uchazeče. Způsobilost prokazuje uchazeč a další uchazeč doklady povinně předkládanými k návrhu projektu (originálem či úředně ověřenou kopií dokladu) pouze jednou v průběhu veřejné soutěže. Způsobilost uchazečů a dalších uchazečů v rozsahu 18 zákona bude prokazována v souladu s podmínkami stanovenými zákonem ( 18 odst. 4). Splnění podmínky způsobilosti bude vyhodnoceno komisí pro přijímání návrhů projektů před hodnocením návrhů projektů. Nesplnění některé z podmínek způsobilosti je důvodem pro nezařazení návrhu projektu do veřejné soutěže. Způsobilost uchazečů je stanovena zákonem. Stejně tak je stanoveno, že způsobilost musí uchazeč dokládat v návrhu projektu a tato způsobilost musí být vyhodnocena při kontrole splnění formálních požadavků pro zařazení návrhu projektu do soutěže. Je tedy nezbytné, aby podmínky způsobilosti uchazeči doložili již před zařazením do prvního stupně veřejné soutěže. Na rozdíl od programu Alfa navrhujeme nestanovovat způsob prokazování způsobilosti v textu programu, ale konkrétní podmínky pro prokazování způsobilosti upravit až v zadávací dokumentaci při vyhlášení veřejné soutěže. V textu programu navrhujeme pouze odkaz na příslušné ustanovení zákona. 10. Spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi K hlavním cílům tohoto programu (viz dále) patří koncentrace výzkumných kapacit na rozhodující výzkumné směry z hlediska posílení konkurenceschopnosti ČR a rozvoj dlouhodobé vícestranné spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky ve výzkumu, vývoji a inovacích. Z programu proto bude podporován vznik a činnost center vytvořených výzkumnými organizacemi a podniky za účelem naplňování společných cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích. Tyto cíle musí být formulovány ve společné strategické výzkumné agendě, která bude předkládána uchazeči v návrhu projektu. Strategická výzkumná agenda musí stanovovat jasné cíle, kterých chtějí výzkumné organizace a podniky společně dosáhnout, přičemž zájmy jednotlivých účastníků projektu zde musí být vyvážené. Důležitým rysem podporovaných center je multilaterální charakter spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Přestože rozsah bilaterální spolupráce na implementaci výzkumné agendy není v programu omezen, charakter spolupráce bude zohledněn při hodnocení návrhů projektů. V souladu s podmínkami Rámce bude v programu bonifikována vyšší mírou podpory účinná spolupráce podniků a výzkumných organizací. Za účinnou spolupráci na projektu mezi podnikem a výzkumnou organizací se v souladu s Rámcem považuje projekt, ve kterém se výzkumná organizace podílí na řešení projektu, na jeho uznaných nákladech a jeho výsledcích alespoň ve výši 10 %. Zároveň má výzkumná organizace právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu, které nemají za následek vznik práv duševního 14

15 vlastnictví, v rozsahu jejího podílu na realizaci tohoto projektu. Práva k duševnímu vlastnictví na výsledky projektu náleží výzkumné organizaci ve výši stanovené smlouvou o spolupráci, odvíjí se od výše jejího podílu na činnostech v projektu a mohou být převedena na spolupracující podnik za tržní cenu tohoto podílu. Podkladem pro zhodnocení, zda návrh projektu zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou organizací, bude návrh smlouvy o spolupráci mezi uchazečem (příjemcem) a navrhovanými dalšími účastníky, ze kterého bude splnění výše uvedených podmínek účinné spolupráce patrné. Toto zhodnocení bude provedeno při hodnocení návrhů projektů. Na rozdíl od původních doporučení navrhujeme přímo neomezovat rozsah bilaterální spolupráce při implementaci výzkumné agendy, ale posoudit charakter spolupráce při hodnocení projektů. Důvodem pro návrh neomezovat rozsah bilaterální spolupráce je nedostatečná zkušenost a informace o potenciálu pro smysluplnou multilaterální spolupráci v ČR. Arbitrární omezení bilaterální spolupráce by tak ve svém důsledku mohlo vést k účelové tvorbě partnerství mezi uchazeči. Nicméně považujeme za důležité, aby byl charakter spolupráce zařazen mezi významná kritéria pro výběr projektů. 11. Délka trvání projektů Za účelem zajištění podmínek pro dlouhodobou spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích bude podpora poskytována na projekty s délkou řešení 48 měsíců. Tuto délku řešení projektu bude možné poskytovatelem prodloužit až o dalších 48 měsíců za předpokladu splnění následujících podmínek: Projekt bude úspěšně hodnocen z hlediska naplnění cílů strategické výzkumné agendy a cílů tohoto programu. Toto důkladné zhodnocení uskuteční poskytovatel 6 měsíců před ukončením projektu. Příjemce předloží návrh na pokračování projektu (na dalších až 48 měsíců) a tento návrh bude poskytovatelem kladně hodnocen. Způsob hodnocení návrhů na pokračování projektů je popsán v bodu 22. tohoto programu. Projekty mohou být řešeny nejdéle do roku 2019 včetně. Program je na podporu center dlouhodobé spolupráce je navržena minimální délka projektů 5 let. Maximální délka je v návrhu omezena dobou trvání programu, tj. projekty schválené v první veřejné soutěži budou moci být řešeny až 8 let důraz však bude kladen na průběžné hodnocení činnosti center a jejich rozvoje. V případě neplnění stanovených cílů, bude možné činnost center postupně utlumit (opět v rámci zákonem povolených limitů, tj. max. o 50 % schválených uznaných nákladů - 9 odst. 7, zákona 130/2002 Sb.) 12. Forma, míra a výše podpory: Podpora bude poskytována formou dotace na uznané náklady právnickým nebo fyzickým osobám a formou zvýšení výdajů organizačních složek České republiky, územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstev. 15

16 Míra podpory, stanovená jako procento uznaných nákladů projektu, bude vypočtena pro každý projekt i pro každého příjemce a dalšího účastníka samostatně podle Rámce. Bez ohledu na typ příjemce je maximální míra podpory na jeden projekt 70 % celkových uznaných nákladů. Minimální podíl neveřejných prostředků ve výši 30 %, které musí příjemce a další účastníci projektu společně vynaložit na realizaci projektu, by měl přispět k dosažení dostatečné motivace k efektivnímu využití podpory při realizaci projektu a k implementaci dosažených výsledků v praktických aplikacích. Pro výzkumné organizace není minimální podíl spolufinancování projektu stanoven. Při hodnocení návrhů projektů však bude bonifikováno, pokud se výzkumná organizace na financování projektu z neveřejných prostředků bude podílet. Maximální míry podpory pro aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a jednotlivé kategorie příjemců a dalších účastníků jsou uvedeny v následující tabulce: Příjemce / Další účastník Míra podpory při zohlednění příplatků malým a středním podnikům Aplikovaný výzkum Míra podpory při doložení účinné spolupráce s výzkumnou organizací Míra podpory při zohlednění příplatků malým a středním podnikům Experimentální vývoj Míra podpory při doložení účinné spolupráce s výzkumnou organizací Malé podniky* 70% 80% 45% 60% Střední podniky* 60% 75% 35% 50% Velké podniky 50% 65% 25% 40% Výzkumné organizace 100% 100% 100% 100% * Poznámka: Malý a střední podnik je vymezen podle definice uvedené v Příloze 1 Nařízení Komise. V souladu s Rámcem se do celkové veřejné podpory započítávají prostředky výzkumné organizace vložené do projektu, pokud tyto prostředky pochází z veřejných zdrojů (např. z jiné účelové podpory nebo podpory institucionální). Maximální výše (částka) podpory na jeden projekt, u něhož je převažující aktivitou aplikovaný výzkum, se v souladu s čl. 6 odst. 1 Nařízení Komise omezuje na 10 mil. (přepočteno podle kurzu Kč platného v den vyhlášení veřejné soutěže na příjem projektů do tohoto programu na příslušný rok). Maximální výše (částka) podpory na jeden projekt, u něhož je převažující aktivitou experimentální vývoj, se v souladu s čl. 6 odst. 1 Nařízení Komise omezuje na 7,5 mil. (přepočteno podle kurzu Kč platného v den vyhlášení veřejné soutěže na příjem projektů do tohoto programu na příslušný rok). Míry podpory pro podniky jsou navrženy jako maximální, které povolují podmínky Rámce. Pro výzkumné organizace je navržena povolená míra podpory až 100 % uznaných nákladů, nicméně stejně jako v programu Alfa je stanovena maximální míra podpory na projekt (centrum). Tato maximální míra podpory je 70 %. Ve výběrových kritériích bude posuzována míra spoluúčasti výzkumných organizací na financování centra, kdy při vyšší spoluúčasti bude projekt hodnocen lépe. Absolutně je výše podpory na projekt (centrum) omezena 10 mil. v případě převažujícího aplikovaného výzkumu a 7,5 mil. v případě převažujícího 16

17 experimentálního vývoje, což jsou maximální hranice, kdy program podpory ještě nemusí být notifikován EK. 13. Uznané náklady: Podpora bude poskytována na uznané náklady projektu vymezené v souladu se zákonem a Rámcem. Veškeré uznané náklady projektu musí být přiřazeny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje, tj. na aplikovaný výzkum nebo na experimentální vývoj. V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, musí příjemce postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Uznanými náklady projektu v tomto programu jsou: a) osobní náklady nebo výdaje (výzkumných pracovníků, technických pracovníků a ostatního podpůrného personálu) v rozsahu nezbytném pro účely řešení projektu; b) náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a na období, kdy je využíván pro výzkumný projekt; pokud není hmotný majetek využíván pro projekt po celou dobu jeho životnosti, jsou za uznané náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí zavedených účetních postupů. Náklady na pořízení hmotného majetku mohou v projektu činit maximálně 20 % z celkových uznaných nákladů; c) náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku nezbytného pro řešení projektu (technické poznatky, patenty, software); d) další provozní náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např. materiál, drobný hmotný majetek); e) doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např. režijní náklady, administrativní náklady); f) pro malé a střední podniky a pro výzkumné organizace náklady nebo výdaje na získání a uznání práv k průmyslovému vlastnictví, které je výsledkem projektu. Uznané náklady jsou stejné jako v programu Alfa. Výjimkou jsou náklady na pořízení hmotného majetku, kde je omezena výše těchto nákladů na 20 % celkových uznaných nákladů. Důvodem je to, že investice do infrastruktury a přístrojového vybavení jsou v současné době masivně podporovány ze Strukturálních fondů EU. Co bude výzkumným organizacím v následujících letech pravděpodobně chybět, budou finance na provoz, tj. především na osobní náklady a další provozní náklady. 14. Zaměření programu: Program je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Tato centra zároveň vytvoří podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. 17

18 Stěžejním předpokladem pro vznik a činnost centra je formulace strategické výzkumné agendy, tj. strategických a operativních cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích, kterých chtějí uchazeči společně dosáhnout. Strategická výzkumná agenda musí být vytvořena společně všemi uchazeči (výzkumnými organizacemi a podniky) a musí odrážet vyváženě zájmy jak výzkumné, tak i aplikační sféry. Kvalita strategické výzkumné agendy včetně vyváženého zastoupení výzkumných a aplikačních cílů bude významně zohledněna při hodnocení návrhů projektů. 15. Cíle programu: Hlavním cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti ČR v progresivních oborech s vysokým potenciálem pro uplatnění výsledků VaV v inovacích. K naplnění tohoto cíle přispěje spojení kapacit výzkumných organizací a podniků za účelem dosažení společně definovaných cílů výzkumu, vývoje a inovací. Program proto usiluje o stimulaci vytvoření a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací, ve kterých budou soustředěny výzkumné a aplikační kapacity z veřejného a soukromého sektoru. Tato centra vytvoří podmínky pro dlouhodobou spolupráci výzkumných organizací a podniků včetně zapojení do mezinárodní spolupráce a pro systematický výzkum a vývoj v oblastech významných z hlediska budoucího růstu konkurenceschopnosti ČR. Mezi dílčí cíle odvozené z výše popsaného hlavního cíle programu patří: Posílení dlouhodobé spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI Vytvoření strategických partnerství výzkumné a podnikové sféry pro dosažení pokroku ve výzkumu a vývoji a pro implementaci jeho výsledků v inovacích Posílení interdisciplinarity výzkumu a vývoje Vytvoření podmínek pro rozvoj lidských zdrojů ve VaVaI, zejména s důrazem na začínající výzkumné pracovníky Vytvoření podmínek pro horizontální mobilitu výzkumných pracovníků 16. Srovnání současného stavu v České republice a v zahraničí: Česká republika obecně zaostává ve výzkumu, vývoji a inovacích za světovou špičkou reprezentovanou USA, Japonskem či Izraelem, stejně jako za špičkou evropskou. Přesto v České republice existuje množství výzkumných pracovišť a podniků realizujících vysoce kvalitní aplikovaný výzkum a experimentální vývoj v progresivních oborech na světové, popř. evropské úrovni. V současné době jsou základními formami strategických oborových uskupení v ČR technologické platformy a výzkumná centra podpořená z programu MŠMT Výzkumná centra 1M ( ). Na rozdíl od zahraniční praxe je podpora spolupráce na této úrovni v ČR otázkou jen posledních několika let, tvoří však jednu z hlavních strategií ke zvýšení vědecké excelence a konkurenceschopnosti České republiky. Klíčovým nedostatkem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v ČR je slabá spolupráce veřejného a soukromého sektoru, která se odráží v nedostatečném využívání výsledků VaV v inovacích. Třetina stávajících výzkumných center podporovaných z programu Výzkumná centra 1M je tvořena výhradně veřejnými výzkumnými organizacemi, kde zcela chybí aplikační partner. Naproti tomu v zahraničních centrech pro výzkum, vývoj a inovace výzkumné organizace a podniky stanovují společné dlouhodobé výzkumné cíle a na jejich dosahování intenzivně spolupracují. 18

19 Výzkumná centra podpořená z programu Výzkumná centra 1M pokrývají tematicky téměř všechny základní skupiny vědních oborů. Někdy jsou však až příliš úzce tematicky zaměřena či se v tomto směru prolínají s jinými centry. Navzdory zahraniční praxi převažuje u těchto center nastavení cílů v podobě výzkumných oblastí (směrů) a nikoliv jako problémově orientovaných cílů, což se mimo jiné odráží v nejednoznačně definovaných očekávaných výsledcích VaV. Zahraniční zkušenosti ukazují, že činnost center, kde na VaV spolupracují subjekty z veřejného a soukromého sektoru, je třeba vždy částečně spolufinancovat z veřejných zdrojů, a to po dostatečně dlouhou dobu. Veřejná podpora programů na podporu takových center zpravidla nepřesahuje 60 %. V České republice je podíl neveřejných prostředků na spolufinancování činnosti center relativně nízký (jen asi 11%), což do značné míry snižuje motivaci k dosažení aplikovaných výsledků VaV realizovaných na trhu. V zahraničí je věnována velká pozornost také zajištění vazeb a koordinace mezi centry s cílem vytvořit sítě a komunikační platformy. Zde hraje významnou roli zpravidla poskytovatel (agentura), která tyto komunikační prostředky iniciuje a koordinuje. Tento aspekt není u českých center příliš v praxi rozvinut. 17. Očekávané výsledky: Očekává se, že program přispěje k vytvoření a fungování center výzkumu, vývoje a inovací v oblastech se značným potenciálem pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Cíle výzkumu a vývoje realizovaného v těchto centrech budou stanoveny ve spolupráci výzkumných organizací a podniků, což vytváří předpoklad pro simultánní zajištění vědecké kvality a aplikačního potenciálu výsledků VaV. V tomto programu mohou být podporovány pouze projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho nového výsledku VaV z následujících druhů výsledků (kategorizace dle rejstříku informací o výsledcích), jenž byl realizován nebo jej lze po případném dalším vývoji a po přípravě výroby realizovat: P Patent Z poloprovoz, ověřená technologie F výsledky s právní ochranou užitný vzor, průmyslový vzor G technicky realizované výsledky prototyp, funkční vzorek N certifikované metodiky a postupy včetně specializovaných map s odborným obsahem R software Za nový výsledek VaV se pro účely tohoto programu považuje výsledek, který byl dosažen výhradně v rámci projektu podpořeného v tomto programu a v rejstříku informací o výsledcích je a bude uplatněn výhradně jako výsledek tohoto projektu. Hlavním výsledkem programu je posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblastech VaVaI, kde existují v ČR dobré výzkumné a aplikační kapacity. Z konkrétních dílčích výsledků je v programu navrženo stejné omezení druhů výsledků jako v programu Alfa, tj. alespoň jeden z výše uvedených kategorií výsledků. 19

20 Nově je v programu upraveno, co se považuje za nový výsledek VaV. 18. Očekávané přínosy a dopady: Podpořená centra výzkumu, vývoje a inovací vytvoří příznivé podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích. To bude mít pozitivní dopad na pokrok ve výzkumu a vývoji v perspektivních oborech a na bezprostřední uplatnění výsledků VaV v inovacích. Očekávané posílení interdisciplinarity výzkumu a vývoje přispěje k nalezení nových přístupů a k získávání nových poznatků, které vytvoří základ pro specializaci ČR a růst její konkurenceschopnosti ve těchto oblastech. Významný pozitivní dopad budou mít podpořená centra na rozvoj znalostí a zkušeností výzkumných pracovníků (zejména těch začínajících) a na mobilitu výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem. Vzhledem k tomu, že program není tematicky vymezen, jsou očekávané přínosy a dopady navrženy pouze takto obecně. Je však zřejmé, že přínos fungující spolupráce bude mnohdy vyšší než jen přínosy dílčích tematicky zaměřených výzkumných projektů. 19. Kritéria splnění cílů programu: Dosažení cílů programu bude vyhodnocováno na základě souboru indikátorů určených pro monitorování průběhu plnění programu a hodnocení jeho celkové výkonnosti a úspěšnosti. Výběr a nastavení indikátorů rovněž respektuje požadavek zajištění a sledování motivačního účinku podpory Rámce. Kód indikátoru Indikátor Cílová hodnota I-01 Minimální počet podpořených projektů 25 I-02 Minimální počet zapojených subjektů 120 I-03 Minimální počet nových výsledků VaV v některé z kategorií uvedených v bodě 17 programu 200 I-04 Minimální počet uplatněných výsledků VaV 120 I-05 Minimální podíl neveřejných zdrojů na celkových výdajích programu I-06 Minimální počet výzkumníků do 35 let zapojených do podpořených projektů 30 % 100 Kritéria splnění cílů programu vycházejí z následujících předpokladů: Rozpočet na program bude 350 mil. Kč v r. 2012, 560 mil. Kč v r a 700 mil. Kč v dalších letech až do r Očekávaná průměrná míra podpory bude 70 % Průměrná roční podpora centra je 30 mil. Kč 20

21 Průměrný počet subjektů v centru je 5 (podmínky programu stanovují min. 4) Průměrný počet výsledků na 1 centrum je 10. Průměrný podíl uplatněných výsledků na celkovém počtu výsledků je 50 %. 20. Předpokládané parametry programu: Ze zkušeností z předchozích programů na podporu center pro spolupráci výzkumných organizací a podniků ve výzkumu, vývoji a inovacích lze předpokládat, že v průměru bude podpořené centrum dosahovat celkových uznaných nákladů ve výši 340 mil. Kč na celou dobu řešení strategické výzkumné agendy. Lze tak předpokládat, že bude podpořeno celkem 30 center, přičemž průměrná roční výše podpory jednoho centra bude dosahovat 30 mil. Kč. Z předchozích zkušeností a ve vazbě na podmínky programu lze předpokládat, že v podpořených centrech bude zapojeno v průměru 5 subjektů. Celkově tak lze očekávat, že bude v programu podpořeno 150 subjektů. Z hlediska typu podpořených subjektů program předpokládá majoritní zapojení výzkumných organizací a malých a středních podniků. Parametr Počet Počet projektů (center) 30 Průměrný počet partnerů na 1 centrum 5 Počet podpořených subjektů celkem 150 z toho: Počet výzkumných organizací 60 Počet MSP 60 Počet velkých podniků 30 Viz komentář k odst Motivační účinek: Program naplňuje poslání TA ČR, kterým je jednak zefektivnění a zkvalitnění činností v oblasti aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a dále zvýšení kvalitní spolupráce mezi průmyslovými podniky (zejm. malými a středními), veřejnými i neveřejnými výzkumnými organizacemi a organizacemi poskytujícími služby s vysokou přidanou hodnotou. Snahou programu je změnit motivační mechanismy podniků a výzkumných organizací tak, aby spolupracovaly při získávání nových poznatků, jejich využívání a zavádění v nových výrobcích, službách a procesech výroby. Za účelem naplnění těchto cílů bude poskytovatel v rámci procesu hodnocení návrhů projektů posuzovat dosažení dostatečného motivačního účinku podpory podle Rámce. Motivační účinek bude posuzován pro všechny příjemce souhrnně za celý projekt. V souladu s Rámcem tak musí uchazeči v návrhu projektu prokázat, že podpora přispěje k realizaci projektu ve větším rozsahu nebo s rozsáhlejšími cíli nebo s vyšší finanční účastí podniků v projektu nebo v kratší době než by tomu bylo bez poskytnutí podpory, případně (zejména u malých podniků), že účast na společném výzkumu a vývoji vůbec umožní. Zhodnocení motivačního účinku bude součástí protokolu o výsledku hodnocení 21

22 zpracovaném odborným poradním orgánem, který bude pro účely hodnocení návrhů projektů ustaven poskytovatelem. Podmínky motivačního účinku jsou stejné jako v programu Alfa. Motivační účinek bude hodnocen ve výběrových kritériích. 22. Obecná kritéria hodnocení projektů: Projekty bude hodnoceny ve třech fázích: Hodnocení návrhů projektů Hodnocení řešených projektů Hodnocení ukončených projektů Hodnocení návrhů projektů Návrhy projektů budou komplexně hodnoceny podle pravidel stanovených zákonem. S cílem zvýšení účelnosti a omezení administrativní zátěže kladené na předkladatele projektů, bude vyhlašována dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích dle podmínek stanovených 22 zákona. Po vyhodnocení splnění podmínek způsobilosti a formálních náležitostí komisí pro přijímání návrhů projektů bude v první stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích posuzován soulad cílů předložených návrhů projektů s cíli a podmínkami programu. Za tímto účelem bude hodnocena zejména: kvalita, aktuálnost a proveditelnost strategické výzkumné agendy, rozsah a charakter spolupráce uvnitř konsorcia a způsob organizačního zajištění činnosti centra celkový rozpočet na implementaci strategické výzkumné agendy včetně míry spolufinancování uchazeči. Do procesu hodnocení návrhů projektů v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích budou zapojeni také externí zahraniční odborníci. Návrhy projektů pro hodnocení v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích budou proto předkládány v českém a anglickém jazyce. Uchazeči, jejichž návrhy projektů budou schváleny v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, budou vyzváni k dopracování návrhů projektů pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Po vyhodnocení splnění podmínek způsobilosti komisí pro přijímání návrhů projektů budou ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích hodnoceny návrhy projektů dle: navrhovaného způsobu implementace strategické výzkumné agendy; aplikačního potenciálu předpokládaných výsledků VaV; přiměřenosti nákladů na implementaci strategické výzkumné agendy; zkušeností jednotlivých uchazečů, kteří se budou podílet na implementaci strategické výzkumné agendy a 22