Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Možnosti společného kompostování zemědělských a obecních biologicky rozložitelných odpadů v podnicích zemědělské prvovýroby Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D. Vypracovala: Bc. Ivana Charousová Brno 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma:,,možnosti společného kompostování zemědělských a obecních biologicky rozložitelných odpadů v podnicích zemědělské prvovýroby vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce panu Ing. Bohdanu Stejskalovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování této práce.

4 ABSTRAKT: Název diplomové práce: Možnosti společného kompostování zemědělských a obecních biologicky rozložitelných odpadů v podnicích zemědělské prvovýroby. Obsahem této práce je problematika v oblasti kompostování a využití biologicky rozložitelného odpadu. Hlavní činností práce bylo zjistit zájem zemědělských prvovýrobců o obecní biologicky rozložitelný komunální odpad a možnosti společného kompostování těchto odpadů. Zjistila jsem, kde a kolik kompostáren se na okrese Vyškov nachází a které obce ji budují. Kolik se vyprodukuje na okrese biologicky rozložitelného odpadu a jaké jsou kapacity kompostáren. Součástí mé diplomové práce bylo i zjištění, jak obce s biologicky rozložitelnými komunálními odpady nakládají. Klíčová slova: kompostování, biologicky rozložitelný odpad. ABSTRACT: Title: Possibilities of the common agricultural and municipal composting of biodegradable waste in farming businesses. The content of this thesis is the issue of composting and the use of biodegradable waste. The main activity was to find the interest of agriculture producers of biodegradable municipal waste and the possibility of composting waste together. I found out where and how many of compostage are located in Vyškov and which communities are building it. How much biodegradable waste is produced in the district and compostage capacity. Part of my thesis was also to determine how the villages are handling with biodegradable municipal waste. Key words: composting, biodegradable waste.

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Kompostování Definice základního pojmu Založení kompostovacího procesu Technologie kompostování Biologicky rozložitelný odpad Odpad Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelné komunální odpady Důvody pro oddělený sběr a využití biologicky rozložitelného komunálního odpadu v obci: Kompost versus skládka Předcházením vzniku biologicky rozložitelného komunálního odpadu Legislativa v oblasti biologicky rozložitelných odpadů Zdravotní rizika MATERIÁL A METODIKA Kompostárny na okrese Vyškov Kompostárna v Kozlanech Kompostárna Slavkov u Brna Kompostárna v obci Krásenko Kompostárna v Habrovanech Nakládání vybraných obcí s biologicky rozložitelným odpadem Orlovice Chválkovice Moravské Málkovice Pustiměř Nesovice Rousínov Zemědělští prvovýrobci Potencionální zemědělští prvovýrobci pro kompostování... 36

6 4.3.2 Morava Pustiměř, družstvo Zemědělské družstvo Haná VÝSLEDKY A DISKUZE Návrh postupu při zahajování spolupráce Bilance BRO ve vybraném okrese ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY... Chyba! Záložka není definována.

7 1 ÚVOD V současné době dochází ve světě, i v České republice k erozi půd, úbytku organické hmoty a ke ztrátě kvalitního humusu. Humus má pro kvalitu půdy zásadní význam. Organická hmota má příznivý vliv na rozvoj biologické činnosti v půdě, urychluje mobilitu živin, především fosforu, draslíku, hořčíku, zvyšuje jejich uvolňování z pevnějších vazeb, významně podporuje mineralizaci organických látek a tvorbu humusu. Organickou hmotu lze doplnit kompostem vyrobeným z biologicky rozložitelných odpadů, který je dnes především ukládán na skládky. [EKODOM 2, 2011] V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Evropská komise uložila všem členským státům Evropské unie postupně omezit ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky. Cílem tohoto zásadního opatření je snížit emise skleníkových plynů do atmosféry, tedy metanu a kysličníku uhličitého, které vznikají při rozkládání biologicky rozložitelných odpadů na skládkách. Biologicky rozložitelný odpad (zkráceně BRO) tvoří více než 40 % komunálního odpadu. [KROPÁČEK, 2006] Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) na skládky ukládat zatím lze, ale jeho množství je nutné snižovat v souladu s harmonogramem snižování množství BRKO ve směsné komunálním odpadu (SKO) tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce Tato informace vychází ze směrnice Evropské unie o skládkách. V české legislativě je to uvedeno v Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. V roce 2010 toho však nebylo docíleno, a protože své závazky Česká republika neplní, hrozí nám pokuty v řádech desítek tisíc korun. V současnosti se odhadují sankce na Eur za každou tunu BRO na skládce navíc oproti plánu. Do roku 2020 musíme oproti současnosti odklonit od skládek cca 1 mil. tun. Řešením je oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu, kompostování a využití kompostů v zemědělství. Česká republika chce dosáhnout snížení ukládání BRKO na skládku legislativním opatřením, ale i ekonomickým tlakem. Legislativní opatření vyplývá ze skládkové Směrnice 1999/31/ES, která byla implementována vyhláškou č. 294/2005 Sb. Tato vyhláška zakazuje volně ukládat BRKO na skládky. Snížení

8 ukládaní BRKO na skládku, lze docílit podporou odděleného sběru a následném využívání BRO, a také podstatným nárůstem poplatků za ukládání odpadů na skládky. BRO lze zpracovávat dvěma způsoby. Anaerobním procesem, prováděným v bioplynových stanicích a aerobním procesem, kdy vzduch je nedílnou součástí při rozkládání kompostu. V rámci své diplomové práce jsem se věnovala problematice, zda mají představitelé menších obcí okresu Vyškov vědomí o uvedených vyhláškách týkajících se nakládání s BRO a jakým způsobem je v dané obci s BRKO nakládáno. Malé obce mají zájem efektivněji zpracovávat tyto odpady, ale je to pro ně ekonomicky zatěžující. Proto jsem popsala možnosti spolupráce obcí s místními zemědělskými podniky při zpracování a využívání biologicky rozložitelného odpadu. Tato spolupráce by obcím umožnila efektivní zpracování BRKO a byla by pro tyto obce ekonomicky únosná.

9 2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce je provést průzkum ve vybraných obcích okresu Vyškov, jakým způsobem je zde nakládáno s biologicky rozložitelným odpadem. Provést analýzu hospodárnosti nastaveného systému v jednotlivých obcích a navrhnout efektivnější a hospodárnější postupy při nakládání s BRO. Dalším cílem je vytyčení potenciálních zemědělských prvovýrobců, kteří by mohli v daném areálu zemědělského družstva vytvářet kompost, ze zemědělského i obecního biologicky rozložitelného odpadu, a poté jej využít ke hnojení zemědělské půdy.

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Kompostování Definice základního pojmu Kompostování Kompostování je proces, který probíhá za aerobních podmínek a dochází při něm k rozkladu organických látek v kompostovaných surovinách, kde je konečným akceptorem elektronů při rozkládaných reakcích kyslík. Výsledkem kompostování je kompost, což doprovází snížení objemu a hmotnosti, pokles obsahu vody a potlačení nežádoucích mikroorganismů v původních surovinách. [PLÍVA, 2006] Tento proces lze vyjádřit obecnou rovnicí: organický materiál + O 2 kompost + CO 2 + H 2 O + teplo Kompostování je přirozený způsob, jak vrátit přírodě zpět, to co jsme jí vzali. Je to důležitý krok ke správnému ekologickému chování, ale také podstatný ekonomický přínos k úspoře výdajů města a občanů za odpad vyvážený na skládku. Postupně, jak budou zvyšovány poplatky za skládkování, bude ekonomický efekt z kompostování narůstat. Tabulka č. 1: Množství BRO z komunálních odpadů využitého v kompostování v tunách v letech Rok Kompostování celkem (t) z toho BRO z KO (t) [HŘEBÍČEK, 2009] Z tabulky vyplývá, že technologie kompostování je čím dál více využívána Kompost Kompost je organické hnojivo, které se získá aerobním rozkladem směsi organického materiálu. Kompost je jedinečný zdroj humusu,

11 má vysokou výměnnou kapacitu pro živiny jako je dusík, vápník, hořčík, draslík, které rostlinám postupně uvolňuje, zamezuje vyplavování živin do podzemních a povrchových vod, a tím zamezuje zarůstání vodních ploch, které znemožňuje rekreaci u vody, zvyšuje biologickou aktivitu půdy, což umožňuje rozklad některých znečišťujících látek (například ropných produktů), zvyšuje samočistící schopnost půdy, rozpouští živiny z půdních minerálů pro rostliny, zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky, zlepšuje strukturu půdy i jímavost půdy pro vodu (tím se snižuje riziko povodní), dodává půdě tmavou barvu, která zvyšuje její záhřevnost, má určité složky, jež mají charakter stimulátorů růstu, zvyšuje odolnost půdy proti okyselení, obsahuje organickou hmotu, která dokáže vázat těžké kovy - tím omezuje jejich příjem rostlinami. [PLÍVA, 2006] Kompostoviště Kompostovištěm se rozumí dočasné zřízení zakládky kompostů s kapacitou do tis. kg na jednu zakládku. Kompostoviště je provozováno minimálně po dobu fermentace, po dobu nezbytného skladování kompostu před expedicí nebo až do doby aplikace kompostu na dotčený pozemek se zemědělskou půdou. Ve zranitelných oblastech je kompostoviště na zemědělské půdě přípustné jen v případě, že nedojde ke znečištění ani k ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod, a to maximálně po dobu 9 měsíců. Umístění kompostoviště na stejném místě je zde možné opakovat nejdříve po čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování pozemku Humus Humus je stabilní hmota organického původu. Tato hmota, díky své složité pórovité struktuře zadržuje vodu, váže na sebe toxické látky a vyrovnává ph. Dále zvyšuje kyprost i soudržnost půdy a optimalizují její osídlení mikroorganismy, čímž se zvyšuje kvalita půdy a snižuje riziko půdní eroze. Humus vzniká pomalým a dlouhodobým procesem zvaným humifikace.

12 3.1.2 Založení kompostovacího procesu Za účelem správného průběhu kompostovacího procesu a možnosti jeho řízení je nutné zajistit určitý postup jednotlivých operací. Tento postup lze rozložit do těchto kroků: 1. Výběr vstupních surovin v této fázi se separují biologicky rozložitelné odpady od ostatních nekompostovatelných odpadů. 2. Příprava vstupních surovin jsou to procesy, které vedou k dosažení optimální velikosti částic, rovnováhy živin a obsahu vlhkosti vstupních surovin v rozmezí 50 až 60 % pro podporu mikrobiální aktivity. 3. Skladování suroviny se skladují odděleně dle druhu. Skladovat lze pouze suroviny s nízkou vlhkostí a to do 40 %. Suroviny s úzkým poměrem C:N se musí skladovat odděleně. 4. Správné založení kompostu lze dosáhnout optimálním surovinovým složením zakládky kompostu. 5. Kompostování je fáze, kde se vytváří podmínky pro řízený mikrobiální rozklad. 6. Zrání a stabilizace celý proces kompostování trvá 56 až 84 dnů v závislosti na použité technologii a druhu zpracovávaných surovin. Proces stabilizace nastává již v průběhu kompostovacího procesu v závislosti na technologii kompostování a může pokračovat i po ukončení kompostování, ale pouze tehdy, je-li kompost uložen a není s ním nijak manipulováno. 7. Konečná úprava proces, který je závislý na způsobu využití vyrobeného kompostu. Skládá se z prosévání zralého kompostu, popřípadě separace nežádoucích příměsí, jako jsou nerozložené organické částice, plasty, sklo, kov a jiné. [PLÍVA, 2009] Technologie kompostování Z technologického hlediska lze základní způsoby výroby kompostu rozdělit na: I. Kompostování na volné ploše: v plošných hromadách Je to nejstarší technologie kompostovaní. Nyní tato technologie využívána především ve velkých kompostárnách, u městských aglomerací. Kde je zpracováváno velké množství biologicky rozložitelných odpadů, především biologicky rozložitelné

13 komunální odpady. Plošné hromady se zakládají do výšky 5 m, jsou překopávány překopávači kompostu s pracovním ústrojím, které pracuje z boku kompostované hromady. Kompost je vrstven na nové, vedlejší stanoviště. v pásových hromadách Technologie, kde kompostované suroviny jsou zakládány do pásových hromad. Tyto hromady mají trojúhelníkový nebo lichoběžníkový průřez. Délka hromady je odvislá od velikosti plochy. Dle kvality zabezpečení kompostovací plochy, které musí zamezit případnému ohrožení povrchových a podzemních vod, a podle množství kompostovaných surovin lze provozovat kompostování na kompostovišti nebo na průmyslové kompostárně. K provozování kompostovišť se počítá se zpevněnou plochou s roční produkcí kompostu 50 až 500 tis. kg. Pro provoz průmyslové kompostárny je vyžadována vodohospodářsky zabezpečená plocha s roční produkcí kompostu minimálně 500 tis. kg. II. Kompostování v uzavřeném zařízení v bioreaktorech v boxech nebo žlabech III. Kompostování ve vacích IV. Vermikompostování V České republice je nejvýše rozšířené kompostování na volných plochách v plošných a pásových hromadách. Tato technologie lze provozovat na zpevněných, vodohospodářsky zabezpečených plochách pod širým nebem Vermikompostování Vermikompostování je schopnost žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu, a to kolem 20 o C a správnou vlhkost substrátu. V zimě nesmí být vermikompostér ponechán venku bez izolace. V létě nesmí být vystavován přímému slunci, aby nedošlo k výparu vody a k přehřívání. Překopávání, fragmentaci a aeraci zabezpečují žížaly, proto se dá vermikompostování zařadit mezi nízkonákladové systémy zpracování odpadů. Technologie je šetrná k životnímu prostředí.

14 K vermikompostování se používá žížala hnojní, tu lze najít na zahradě v kompostu. Na trhu je možnost koupit vyšlechtěné tzv. kalifornské hybridy, které se rychle množí a dokáží intenzivně přeměňovat BRO ve vermikompost. Žížaly se krmí zejména zbytky ovoce, zeleniny nebo částečně zkompostovanou trávou a listím. Nevhodné pro žížaly jsou mléčné výrobky, maso a tuky. Množství odpadu se odvíjí od počtu žížal. 0,5 kg žížal zkonzumuje za den okolo 0,25 kg odpadů, což je zhruba množství, které vyprodukuje čtyřčlenná rodina za den. [EKODOM 4, 2011] Uplatnění vermikompostování Technologie vermikompostování je uplatnitelná při zpracování surovin a odpadů pocházejících z živočišné a rostlinné zemědělské produkce, např. hnůj, kejda, sláma, tráva ale i z potravinářského průmyslu, popřípadě z komunální sféry. Jedná se např. o odpad z brambor, štěpku, čistírenské kaly, kuchyňský odpad, papír. Zvláště kompostování papíru může být jedním z možných řešení současného problému odbytu sběrového papíru, přičemž papír je jedno z velice vhodných krmiv pro žížaly. [HANČ, PLÍVA, 2010] Využití vermikompostu Vermikompost získaný pomocí žížal je považován za nejúčinnější organické hnojivo s obsahem až 17 % humnových kyselin v sušině. Kvůli deficitu stabilizované humusové složky v našich půdách je hnojení kompostem a zejména vermikompostem nejúčinnější opatření, neboť na rozdíl od zeleného hnojení, slámy nebo statkových hnojiv, obsahuje organické látky ve výrazně stabilizovanější formě. Vermikompost také zlepšuje odolnost rostlin proti chorobám, zvyšuje nutriční hodnotu produktů a omezuje vstup cizorodých látek do rostlin. Vzhledem k vysokému obsahu humnových látek je perspektivní i využití výluhu vznikající při tomto procesu. Další možnosti využití je použití vermikompostu jako absorbent k imobilizaci těžkých kovů v půdě nebo v jiných materiálech k odstranění kovových iontů z odpadních vod a jako náplně do biofiltrů k filtraci vzduchu. Vermikompostér je možnost použít i na bioplynových stanicích. Nyní se prověřuje použití vermifiltrace k odstranění znečištění při produkci kejdy. [HANČ, PLÍVA, 2010]

15 3.1.4 Průběh kompostovacího procesu Doba potřebná pro kompostování Čas potřebný pro přeměnu surovin na stabilizovaný kompost je závislý na mnoha faktorech. Dobu rozkladu organických surovin ovlivňuje z té největší části poměr C : N, vlhkost, teplota, obsah kyslíku v zakládce a charakter kompostované biomasy. Délka periody kompostování je závislá i na zamýšleném použití výsledného produktu. V některých případech není zcela nutné, aby byl kompost úplně stabilizovaný. Příkladem může být aplikace kompostu v dostatečné době před setím, která zaručí jeho dozrání na poli. Komposty, které jsou méně zralé, jsou dobrým zdrojem rostlinných živin a komposty dokonale vyzrálé zvyšují účinek minerálních hnojiv. Je možné dosáhnout úplného rozkladu organických látek a stability surovin při ideálních podmínkách během několika týdnů, ale je lepší si prodloužit tuto periodu na dobu delší než dva měsíce. Dobu kompostování ovlivňuje i zvolená technologie. [PLÍVA, 2009] Pro zajištění optimální doby kompostování je nutné monitorovat určené fyzikálně-chemické, chemické a mikrobiologické vlastnosti zpracovávaných surovin, aby bylo možné v případě odchýlení od optimálních hodnot, provést vhodný zásah. Mezi zjišťovací hodnoty patří: měření teploty, hodnocení vlhkosti, měření obsahu kyslíku, stanovení stability a zralosti, mikrobiologické hodnocení, chemické hodnocení. [PLÍVA, 2009] V průběhu kompostovacího procesu jsou zjišťovány první tři uvedené vlastnosti kompostu tedy teplota, vlhkost a obsah kyslíku. Po ukončení procesu jsou prováděna zbylá tři hodnocení, která vypovídají o konečné kvalitě hotového kompostu. Viz.graf.

16 Graf č.1: Optimální průběh teploty při kompostování [PLÍVA, 2006] Započatý kompostovací proces má tři základní fáze, které lze od sebe rozeznat. Tyto fáze odlišuje teplota, vzhled, pach a objem substrátu. Jde o následující fáze: I. fáze rozkladná mineralizace se vyznačuje rychlým nárůstem teploty, při následném rychlém poklesu. Celkový pokles hmotnosti je až 30 % původního množství. Tato fáze patří termofilním mikroorganismům. II. fáze přeměnná se vyznačuje pozvolným poklesem teploty ze 40 C na 25 C. Termofilní bakterie jsou nahrazeny jinou skupinou mikroorganismů a plísní. V této fázi se hmotnost snižuje o 10 %. III. fáze dozrávání kompostu teplota klesá na hodnotu okolní teplotu. Kompost ovládají malí živočichové a hmyz. V této fázi dochází jen k nepozorovatelnému poklesu hmotnosti. Dochází ke tvorbě a stabilního humusu. [JELÍNEK, 2001] Optimální hodnoty vlhkosti a poměru C:N Poměr C : N by se měl u čerstvě založeného kompostu pohybovat v rozmezí 20 až 40 : 1. Počáteční vlhkost zakládky by měla být v rozmezí 50 až 60 %.

17 Tabulka č. 2: Poměr C:N u kompostovaných látek Piliny 500:1 Papír 350:1 Kůra 120:1 Sláma 80:1 List 50:1 Hovězí hnůj 25:1 Tráva 20:1 Močůvka 2:1 [VLAŠÍNOVÁ,2010] Zrnitost a homogenita surovin Z technického hlediska je dosažení zrnitosti a homogenity kompostovaných surovin jedním z nejvýznamnějších požadavků. Zrnitost, to je největší rozměr částic, by neměla překročit 50 mm. Současně musí ale struktura hromady umožnit výměnu plynů mezi zrajícím kompostem a okolí tak, aby v hromadě byl dostatek kyslíku. Výsledná směs surovin musí být kyprá, porézní a nepřevlhčená. [PLÍVA, 2009] Závlaha kompostu Velmi důležité je, aby kompost nepřeschl. Proto se zakládá nejraději pod stromy. Pochody přeměny probíhají rychleji v polostínu než na prudkém slunci. Přeschlá hromada hnoje nebo kompostu vyžaduje provlhčení či dokonce závlahu. Suchý hnůj se lehce přehřívá. Vyschne-li hromada docela, ustane fermentace, hnůj zůstane ležet tak jak je a nanejvýš se při občasném výskytu vlhkosti objeví plíseň. Bělavě šedý nádech plísně jakož i výskyt svinek jsou znakem, že hromada přeschla a přehřála se. [DOSTÁLEK, HRADIL, 1998]

18 Shrnutí jakostních znaků Tabulka č. 3: Jakostní znaky kompostu Znak jakosti: Vlhkost (%) Spalitelné látky ve vysušeném vzorku (%) Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek (%) Hodnota: Od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, avšak min. 40 a max. 65 Min. 25 Min. 0,6 Poměr C:N Max. 30:1 Hodnota ph Od 6 do 8,5 Nerozložitelné příměsi (%) Max. 2 Homogenita celku (relativní %) Biologicky rozložitelný odpad [PLÍVA, 2009] Odpad Odpadem je podle zákona o odpadech č.185/2001 Sb. každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. [HŘEBÍČEK, 2009] Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelný odpad je jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Je biologicky rozložitelný pomocí mikroorganismů, bakterií, plísní, kvasinek, červů, žížal a dalších živých organismů. Rozpadem vzniká stabilní organická hmota. Způsob zpracování a využití závisí na typu biologicky rozložitelného odpadu. Mezi biologicky rozložitelné odpady patří odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství, z výroby a zpracování potravin. Dále to jsou odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru i lepenky, odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu, papírové, lepenkové i dřevěné obaly a odpady z čištění odpadních vod. Zvláštní podskupinou jsou biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). BRO jsou cenným zdrojem organických látek, které by měly být navraceny do půdy nejlépe ve formě hnojiva, tedy kompostu. Podíl organické hmoty a humusu v půdě celosvětově již dlouhodobě klesá. [HŘEBÍČEK, 2009]

19 3.2.3 Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelné komunální odpady patří do skupiny BRO, ale jsou i kvantitativně významnou skupinou tzv. směsných komunálních odpadů (SKO). Podíl SKO je v závislosti na oblasti kolem 40 %. BRKO mají různorodé vlastnosti a proto je jejich sběr, zpracování a odstraňování problematické. Mají i negativní vliv na životní prostředí - jde zejména o tvorbu skleníkových plynů a kyselých výluhů při hydrologických procesech. Životní prostředí může výrazně ovlivnit i způsob nakládání s nimi, a to jak pozitivně, tak negativně. [ALTMANN, 2010] Obce a města mají povinnost řešit nakládání s BRKO od občanů jako původci tohoto odpadu. BRKO má v rámci katalogu odpadů číslo 20 a patří sem: Tabulka. č. 4: Přehled BRKO Č. dle katalogu odpadů Druh odpadu Složky z odděleného sběru (kromě odpadů v podskupině 15 01) Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Jedlý olej a tuk Dřevo neuvedené pod číslem Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Biologicky rozložitelný odpad Ostatní komunální odpady Odpad z tržišť Uliční smetky Kal ze septiků a žump Odpad z čištění kanalizace [VLAŠÍNOVÁ, 2010]

20 Graf č. 2: Podíl BRKO na celkové produkci BRO v letech [ALTMANN, 2010] Průměrné hodnoty složení SKO v roce 2009 Ostatní odpad 35% Spalitelný odpad 12% Elektro 1% Papír 12% Papír Textil 5% Plasty 11% Sklo 5% Kovy 2% BRKO 17% Plasty Sklo Kovy BRKO Textil Elektro Spalitelný odpad Ostatní odpad Graf č. 3: Průměrné hodnoty složení směsného komunálního odpadu v roce 2009 [HŔEBÍČEK, 2009] V grafu je uvedeno průměrné složení směsného komunálního odpadu z roku Tyto hodnoty jsou velice variabilní. V grafu jsou uvedeny hodnoty dle Hřebíčka.

21 3.2.4 Důvody pro oddělený sběr a využití biologicky rozložitelného komunálního odpadu v obci: a) Environmentální důvody minimalizace skládkování těchto odpadů a s ním spojených úniků skládkového plynu, coby významného skleníkového plynu do atmosféry. Biologicky rozložitelný odpad uložený na běžnou skládku komunálního odpadu podléhá anaerobním rozkladným procesům a tím vzniká velké množství skládkového plynu složeného převážně z methanu, oxidu uhličitého a řady dalších příměsí, a to i v případě, že má skládka vybudovaný systém odplynění. Další negativní jevy při skládkování BRKO jsou zápach z veškerých technologických procesů od počátečního sběru v nádobách až po jeho uložení na skládku, zábor půdy pro skládku, transport odpadu apod. b) Agronomický důvody zemědělské půdy v České republice trpí nedostatkem organické hmoty a neustále klesajícím množstvím základních živin, zejména fosforu a draslíku. Tento problém se v současnosti řeší navýšením množství minerálních hnojiv aplikovaných do zemědělské půdy, což je následováno splachem těchto materiálů (obsahujících dusičnany, sírany a fosforečnany) do povrchových vod. Protože BRKO je vhodnou surovinou pro výrobu kompostu, lze výše uvedený problém řešit výrazným zvýšením množství produkovaného kompostu z BRKO a jeho aplikací do zemědělských půd na úkor BRKO ukládaných na skládky. c) Ekonomický důvody při vhodně zvolené strategii zavádění systému odděleného sběru a využití BRKO může být pro obec významný ekonomický přínos plynoucí z provozu zařízení na využívání na BRKO. Finanční motivací je úspora ze snížení množství směsného komunálního odpadu, tedy celkové částky, kterou obec musí platit svozové firmě za zpracování odpadů. Snížením počátečních nákladů až o desítky % lze dosáhnout za pomoci dotačních prostředků z řady fondů. d) Legislativní důvody - plynou z Evropské směrnice 1999/31/ES ze dne 29. dubna 1999, o skládkách odpadů, realizované vyhláškou č. 294/2005., o podrobnostech nakládání s odpady, která se promítla do Plánu odpadového hospodářství (dále jen POH) České republiky i krajů požadavkem na snížení množství BRKO v SKO a jeho ukládání na skládky. Skládkování kompostovatelných BRKO

22 mimo KO je zakázáno vyhláškou č. 294/2005 Sb. POH České republiky navíc stanovuje, že podíl BRO v KO má klesnout do roku 2020 na pouhých 35 % jeho množství z podílu v roce 1995, přičemž stanovuje také podíl BRKO v KO pro roky 2010 (75 %) a 2013 (50 %). Přehled stavu plnění výše uvedených cílu ve snižování podílu BRKO v odpadu ukládaném na skládky je uveden v následující tabulce. [HŘEBÍČEK, 2009] Tabulka č.5 : Množství BRKO ukládaného na skládky v České republice v letech 2004 až 2007 a požadovaného množství dle POH cílené [Mt] 1,530 1,147 0,765 0,535 množství [%] skutečné [Mt] 1,530 1,311 1,363 1,425 1,471 množství [% cíle ] [HŘEBÍČEK, 2010] V roce 1995 činil hmotnostní podíl BRKO v SKO 41 % a toto množství se za 15 let výrazně nezměnilo, přičemž celková produkce SKO roste. Hmotnostní podíl kolísá v závislosti na ročním období a typu zástavby. Množství BRKO v zástavbě rodinných domů se zahradami může být i podstatně vyšší, pokud není zelený odpad kompostován. [HŘEBÍČEK, 2010] Kompost versus skládka Pokud je biologicky rozložitelný komunální odpad (jako součást směsného komunálního odpadu) uložen na skládku, začíná jeho rozklad. Brzy je aerobními mikroorganismy vyčerpán dostupný kyslík a rozklad dále pokračuje v anaerobních podmínkách. Přitom se vyvíjí skládkový plyn, jehož hlavními složkami jsou metan a oxid uhličitý, dále čpavek, sirovodík a další příměsi. Z odpadu, který ve skládce hnije, dále vznikají výluhy organických kyselin. BRKO mění svůj objem, skládka je nestabilní a může dojít k pohybu tělesa skládky. Vzniká tím riziko porušení izolace skládky, které může vést ke kontaminaci podzemních vod. BRKO uložený na skládku zůstává bez dalšího využití. Živiny a organické látky v něm obsažené se nevrací do přirozeného koloběhu látek

23 Vytříděný bioodpad se v kompostu rozkládá za přístupu vzduchu pomocí bakterií, plísní, kvasinek a dalších živých organismů. Organická hmota v aerobních podmínkách tleje. Složité organické látky jsou rozkládány na jednodušší minerální částice, které jsou lépe přístupné rostlinám. Z plynů vzniká při kompostování převážně oxid uhličitý. Uhlík byl předtím odebrán z atmosféry a zabudován do rostlin při jejich růstu (při procesu fotosyntézy), proto se kompostováním množství oxidu uhličitého v atmosféře nezvyšuje. Humus vzniklý při kompostování na sebe váže živiny, které se do půdy uvolňují pomalu a nehrozí tak jejich vyluhování do podzemních vod. BRKO se mění v kompost, díky němu se do půdy navrací živiny a organické látky. [EKODOMOV 5, 2010] Předcházením vzniku biologicky rozložitelného komunálního odpadu Prevence vzniku BRKO je problematická. Je obtížné omezit provádění činností, při kterých tyto odpady vznikají. To by předpokládalo jednak omezení zelených ploch nebo jejich údržby, jednak omezení životní úrovně obyvatel. Prevenci vzniku BRKO na obecní úrovni lze však řešit podporou domácího a komunitního kompostování. Při zavedení systému nakládání s BRKO je nutné očekávat naopak zvýšení produkce tohoto odpadu. Lze očekávat přesun části složky z toku odpadů v směsný komunální odpad, který je žádoucí a celkové navýšení objemu BRKO o část odpadu, se kterým je nakládáno v režimu prevence (domácí kompostování) nebo mimo režim zákona (domácí spalování, ukládání na černé skládky). [HŘEBÍČEK, 2009] Jako opatření pro předcházení vzniku odpadů je ustanovením 10a zákona obci umožněno stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Zbytky rostlin se tedy vůbec nestanou odpadem, ale zeleným kompostem, který je následně využit na hnojení pozemků obce. [POKORNÁ, 2009] Legislativa v oblasti biologicky rozložitelných odpadů BRO jsou zařazeny do čtvrté části zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Zákon stanovuje povinnosti při nakládání s BRO při jejich sběru, výkupu a zpracování v zařízeních.

24 Zákon definuje tzv.,,malá zařízení, to jsou zařízení, které zpracovávají využitelné BRO zejména z obecní zeleně a zahrad v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů pro jednu zakládku. Roční množství těchto odpadů zpracovaných v malém zařízení nesmí přesáhnout 150 tis. kg. Tato zařízení je možné provozovat bez souhlasu příslušného krajského úřadu. Lze je zřídit a provozovat pouze na základě souhlasného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. [POKORNÁ, 2009] Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví vydalo v září 2008 vyhlášku č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO. Vyhláška uvádí seznam biologicky rozložitelných odpadů využitelných v zařízeních, stanovuje technické a technologické požadavky na kompostárny a bioplynové stanice, upravuje kvalitu výstupů z těchto zařízení, včetně stanovení možnosti jejich dalšího použití. Kromě využití výstupů ze zařízení jako hnojiva na zemědělské a lesnické půdy, je možné rekultivační komposty či rekultivační digestát jasně definované kvality využít jako substráty na povrchu terénu v rekreačních a sportovních zařízeních, v městských parcích, v průmyslových zónách nebo pro rekultivační vrstvy skládek. [POKORNÁ, 2009] Zdravotní rizika Nakládání s BRO může sebou přinášet nebezpečí rozšiřování patogenních organismů pro lidi, zvířata i rostliny. Kromě výskytu patogenních mikroorganismů v konečném produktu zpracování je třeba sledovat i možnost jejich šíření během celého procesu nakládání s BRO. Mezi nakládání s BRO patří shromažďování a sběr odpadu, jeho transport do místa dalšího zpracování, vlastní zpracování a využití. Při těchto operacích jsou pracovníci vystaveni bioaerosolům, které při manipulacích vznikají. Bioaerosoly obsahují i různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být patogenní nebo mohou mít alergizující účinek. Vzniká tak nebezpečí ohrožení pracovního prostředí i emisí do ovzduší. Proto musí být věnována zvýšená pozornost pracovní hygieně v těchto provozech a službách. Zdravotní rizika vznikají především při transportu bakterií a plísní vzduchem. Mikroorganismy z BRO mohou ohrozit lidské zdraví vyvoláním infekčních onemocnění, vyvoláním alergií, produkcí toxických látek.

25 Domácí odpady pravidelně obsahují bakterie rodu Streptococcus, Pseudomonas, Enterobacter, Citrobacter a jiné. Těmito zdravotními riziky jsou však ohroženy především citliví lidé a lidé s chorobami dýchacích cest. Nejběžnější alergeny při kompostování jsou spory plísní. Jejich četnost je velká protože plísně se množí růstem na celulosových a lignocelulosových materiálech obsažených v bioodpadu. Teplo, které vzniká při hnití BRO podporuje růst plísně patogenní. [ZIMOVÁ, 2009] Zdravotní rizika kompostování dokládá konkrétní příklad. V roce 2005 byly ve stolici dvouletého dítěte z jižní Moravy zachyceny larvy dvoukřídlého hmyzu, čeleď Calliphoridae. Dítě bylo po celou dobu sledování bez výrazných klinických příznaků, matka uváděla občasné slabé bolesti břicha. K nákaze došlo náhodnou konzumací ovoce z biokompostu. [BORKOVCOVÁ, 2007]

26 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Kompostárny na okrese Vyškov Podle statistické ročenky životního prostředí ČR z roku 2007 bylo v ČR v režimu zákona o odpadech provozováno k 31. prosinci 2006 dohromady 99 kompostáren s celkovou povolenou kapacitou tis. kg odpadu na vstupu za rok. [Hřebíček, 2009] V okrese Vyškov se nachází pouze dvě provozované kompostárny, třetí je v procesu budování a čtvrtá je teprve plánovaná. Jedná se o kompostárny nacházející se v Kozlanech, ve Slavkově u Brna, v obci Krásensko a v Habrovanech. Na základě již zmíněných cílů Plánu odpadového hospodářství je nutné, v co nejkratší době uvést do provozu nové kapacity kompostáren. Plánuje se ČR vybudovat řadu nových, velkých kompostáren s individuální roční kapacitou okolo tis. kg. Tyto kompostárny však nepokryjí zpracování veškerého naplánovaného množství zbytkové biomasy kompostováním, a proto zbývající potřebnou kapacitu je nutné pokrýt menšími kompostárnami a kompostovišti s roční individuální kapacitou zpracování od tis. kg, která by měla být doplněna domácím a komunálním kompostováním Kompostárna v Kozlanech Provozovatelem zařízení je firma RESPONO, a. s., jehož IČ je Kompostárna je v provozu od roku Vstupní suroviny tvoří odpady ze skupin 02,03,15,19,20 katalogu odpadů. RESPONO, a.s. je regionální společnost, která zaručuje zodpovědné nakládání s odpady v souladu s platnými legislativními předpisy jak České republiky, tak Evropské unie. Kvalitou a rozsahem služeb patří k významným a perspektivním společnostem v regionu okresů Vyškov, Prostějov, Brno venkov a Blansko. Společnost byla založena v roce Je akciovou společností 88 obcí a měst akcionářů okresu Vyškov a části okresu Prostějov. Základní kapitál společnosti činí Kč. V současné době provozuje skládku směsného komunálního odpadu, dotřiďovací linku na plasty a papír, montážní dílnu pro nakládání s elektroodpadem, provádí komplexní služby v odpadovém hospodářství pro 97 obcí a měst, což představuje svozovou oblast cca obyvatel. [RESPONO 1, 2011]

27 Na skládce v Kozlanech se využila část plochy, kde se skládkuje komunální odpad, pro zřízení kompostárny biologicky rozložitelného odpadu (odpad ze zeleně, zahrad atd.) i kaly z ČOV. Cílem je hlavně snížit ukládání tohoto odpadu na skládku a využít kompost při rekultivaci tělesa skládky. Biologicky rozložitelný odpad mohou občané odevzdávat na sběrných dvorech. RESPONO, a. s. provozuje 7 sběrných dvorů. Tyto dvory se nacházejí ve městech Vyškov, Ivanovice na Hané, Bučovice, Slavkov u Brna, Rousínov a v obci Kozlany. V roce 2009 bylo odevzdáno do sběrných dvorů 547,36 tis. kg BRO. V roce 2010 to bylo již 574, 4 tis. kg BRO. Tabulka. č. 6 Informace o kompostárně v Kozlanech Roční kapacita kompostárny [kg]: Rozloha zájmového území: Technologie: Zařízení a stroje využívané ke kompostování: Zpracovaná hmota za rok [kg]: Surovinová skladba zakládky: do 1000 tis. kg okr. Vyškov kompostování otevřené v trojúhelníkových zakládkách nakládač 548 tis. kg odpad ze zeleně Zastoupení složek: Sběr BRO v regionu a třídění: Předpříprava vstupních surovin: Množství vyprodukovaného kompostu za rok [kg]: Registrace kompostu dle zák. č. 156/1998 Sb. O hnojivech: tráva, listí, ovoce, zelenina, ořezy stromů a keřů apod. pouze sběrné dvory ne 548 tis. kg ne, pro rekultivaci pro vlastní potřebu [ZERA, 2010]

28 4.1.2 Kompostárna Slavkov u Brna Na okrese Vyškov se nachází relativně nová kompostárna, která byla otevřena dne 24. dubna 2009 ve Slavkově u Brna. Byla postavená a vybavená především z dotací Evropské unie, Státního fondu životního prostředí České republiky. Technické služby města Slavkov u Brna zajišťují provoz, včetně systému sběru a svozu bioodpadů z veřejné zeleně a od občanů ze soukromých zahrad. V prvních sedmnácti svozových týdenních cyklech se naložilo, podrtilo, rozmíchalo a svezlo 180,41 tis. kg. To je v průměru 10,61 tis. kg za týden. Z vlastní činnosti technických služeb města Slavkov u Brna se z veřejné zeleně naložilo 143,83 tis. kg biologicky rozložitelného odpadu. Celkem bylo na kompostárnu navezeno 324,24 tis. kg biologicky rozložitelného odpadu ze zeleně. Tento odpad je průběžně zpracován a výstupem je rekultivační kompost případně rekultivační substrát, což je rekultivační kompost promíchaný se zeminou. Rekultivační kompost je nabízen bezplatně občanům. Po prvních třech dnech si víc jak sto občanů odvezlo litrů tohoto přírodního hnojiva. Kompost se dále využívá na biologickou rekultivaci bývalé skládky, ale také na zkvalitnění veřejné zeleně města. BRKO se svážejí nově pořízenou technikou, kolovým traktorem s čelním nakladačem a za ním připojeným drtičem míchačem, který má vlastní váhu 16,5 tis. kg a délku víc jak 14 m, ale i malými dopravními prostředky Kompostárna v obci Krásenko Obec Krásensko se rozkládá asi 16 km severozápadně od Vyškova. Trvalý pobyt na území této menší vesnice má úředně hlášeno kolem 420 obyvatel, z toho v produktivním věku 285. Průměrný věk obyvatel je 37 let. Vesnice leží 552 m. n. m. Celková katastrální plocha obce je 726 ha, z toho orná půda zabírá 37 % a 1/3 les. V současné době má obec Krásensko vyřízena všechna potřebná povolení i dotace na vybudování plánované obecní kompostárny, která zde bude stát do konce června. V současné době započali stavební úpravy. Projekt vyjde na Kč. Výstavbu ekologického zařízení již podpořil řídící výbor Operačního programu Životní prostředí. Z Fondu soudržnosti Evropské unie se pokryje 85 % nákladů, tedy Kč. Ze Státního fondu životní prostředí dalších 5 %. Dotace slouží pro více účelů. Předmětem podpory je výstavba kompostárny a nákup jejího vybavení. Půjde o drtící a míchací vůz, překopávač kompostu, prosévací zařízení a traktor s čelním

29 nakládačem. Zbytek nutných peněz bude rozděleno mezi obce Krásenko, Podomí, Ruprechtov, Ježkovice a Račice-Pístovice. Každá obec doplatí Kč. Kompostárna vznikne v areálu zemědělského družstva. Bude zpracovávat 350 tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu ročně. Zařízení bude sloužit pro obec Krásensko a pro čtyři sousední vesnice. Jedná se konkrétně o: Podomí, Ruprechtov, Ježkovice a Račice-Pístovice. Do těchto obcí přijede každý týden na určené místo traktor s míchacím sběrným vozem. Do něj dělník speciální rukou naloží odpad, který se poté podrtí a pomele. Tento proces se dělá, aby se ve voze nevozilo hodně vzduchu. V kompostárně z dovezeného odpadu vznikne hnojivo, které si zpět zdarma rozeberou uvedené obce a místní lidé Kompostárna v Habrovanech Obec Habroviny se rozkládá 10 km jihozápadně od Vyškova. Počet obyvatel je asi 780 obyvatel. Obec leží v průměrné výšce 314 m.n m. Celková katastrální plocha obce je 550 ha, z toho orná půda zabírá 76 %. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. V Habrovanech chtějí místní občané a obecní zastupitelstvo postavit kompostárnu, která by sloužila jen pro potřeby obce. Pozemek plánuje obec pořídit z vlastních nákladů. Žádost o dotaci byla podána jen na technologie. Projekt kompostárny je již vypracován. 4.2 Nakládání vybraných obcí s biologicky rozložitelným odpadem Okres Vyškov patří do Jihomoravského kraje a rozkládá se východním směrem od Brna. Rozloha tohoto okresu je 889 km², počet obyvatel přesahuje 86 tisíc. Nachází se zde 80 obcí, z toho 5 měst a 3 městyse. Sousedními okresy jsou Brno venkov, Blansko, Prostějov, Kroměříž, Hodonín a Břeclav. Z geologického hlediska se území nachází na hranici Českého masivu na západě a Karpat na východě. Zpracování BRKO kompostováním šetří životní prostředí, ale i peníze obcím. V následující tabulce je uvedeno porovnání cen za zpracování těchto odpadů. Ceny jsou uvedeny bez DPH.

30 Tabulka č. 7: Porovnání obecních nákladů za zpracování BRKO: Domácí a komunitní kompostování: Komunální kompostování: Zpracování v bioplynové stanici: Skládkování: Spalování: 0,- Kč / tis. kg cca ,- Kč / tis. kg cca ,- Kč / tis. kg (pokud se jedná o živočišné zbytky ,- Kč / tis. kg) cca 2 000,- Kč / tis. kg cca ,- Kč / tis. kg [EKODOMOV 5, 2010] Průzkum, jak nakládají obce s biologicky rozložitelným komunálním odpadem jsem prováděla v následujících obcích Orlovice Obec Orlovice se rozkládá asi 9 km jihovýchodně od Vyškova. Počet trvale žijících osob této menší vesnice se pohybuje kolem čísla 320 obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 39 let. Vesnice Orlovice leží v průměrné výšce 330 m. n. m. Celková katastrální plocha obce je ha, z toho orná půda zabírá pouze 39 %. Více než polovinu výměry katastru obce tvoří les. Obec Orlovice spolupracuje se zemědělským družstvem Haná, které má sídlo ve Švábenicích. Orlovice nakládají s obecním biologicky rozložitelným odpadem následujícím způsobem. Odřezky ze stromů jsou ukládány na deponii za obcí a po vysušení se spálí. Trávu ukládají na hromadu slámy, která je vytvořena v zemědělském družstvě v Orlovicích. Tato spolupráce funguje na základě smluvní dohody, a to bezplatně. Družstvo Haná si klade podmínky, aby byla na hromadu slámy pokládána pouze tráva, bez žádných jiných nežádoucích příměsí. V Orlovicích již družstvo nefunguje, jsou tam pouze garáže na traktory, dílna a odkládací prostory. Kompost vytvořený ze slámy a z obecní trávy je využíván na hnojení zemědělských polí. V rámci sezónní údržby veřejné zeleně obec zřizuje v jarním a podzimním období pro své občany přistavení kontejnerů na svoz BRO. Přistavení těchto kontejnerů a následný svoz odpadu do kompostárny zajišťuje pro obec firma RESPONO, a. s.

31 Na odvoz BRO byla obcí v roce 2009 vynaložena částka Kč, v roce 2010 pak Kč. Cena je odvozena dle množství odvezeného odpadu. V obci Orlovice se nachází hřbitov. Hřbitov patří obci Orlovice a obci Moravské Málkovice. Dne 30. března 2010 bylo odvezeno ze hřbitova 1,4 tis. kg biologicky rozložitelného odpadu, které bylo nashromážděno za dobu čtyř měsíců. BRO bylo tvořeno odřezky stromů a dalším odpadem z údržby zeleně. Cena za 1 tunu odpadů činí 530 Kč. Poplatky za pronájem kontejneru a dopravu u hřbitova činí 500 Kč/t. Celkově tedy bylo zaplaceno Kč. Za rok se vyprodukuje z hřbitovních prostor zhruba 3 až 4 tis. kg odpadů. O finanční položky se Orlovice dělí s obcí Moravské Málkovice. Množství BRKO (t) v obci Orlovice 12 Množství BRKO (t) jaro 2009 podzim 2009 jaro 2010 podzim 2010 Doba svozu Graf č. 4: Produkce BRKO v Orlovicích odvezené firmou Respono, a. s. [obecní úřad Orlovice] V roce 2008 bylo uloženo z obce Orlovice na kompostárnu v Kozlanech 19 tis. kg, v roce ,4 tis. kg BRKO a v roce 2010 to bylo 12,72 tis. kg. Tedy občané ukládají do místních kontejnerů čím dál méně BRO a i obec se snaží na kompostárnu odvážet méně odpadů kvůli financím.

32 4.2.2 Chválkovice Vesnice Chválkovice se nachází v okrese Vyškov, leží v průměrné výšce 338 m. n. m. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Bučovice. Obec Chválkovice se rozkládá asi třináct kilometrů jihovýchodně od Vyškova a 9 km severovýchodně od města Bučovice. Trvalý pobyt na území této vesnice má úředně hlášeno kolem 260 obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 43 let. Celková katastrální plocha obce je 694 ha, z toho orná půda zabírá 79 %. Lesy zabírají jednu desetinu katastru obce. Obec nakládá s biologicky rozložitelným odpadem následovně. Posečenou trávu nechávají volně ležet. Odřezky ze stromů se v obci ořezávali naposledy před 4 lety a dřevo ze stromů bylo odebráno místními obyvateli. Vytvoření kompostu v zemědělském podniku Hvězdlice a. s., který se nachází také ve Chválkovicích by nemělo význam, protože téměř každý obyvatel v obci má svůj vlastní kompost a obecní biologicky rozložitelný kompost je minimální. Pokud by však zemědělský podnik Hvězdlice a. s. tuto možnost nabídl, určitě by ji využili Moravské Málkovice Obec Moravské Málkovice se rozkládá asi 8 km východně od Vyškova. Úředně žije v katastru této středně velké vesnice zhruba 600 obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 40 let. Vesnice leží v průměrné výšce 270 m. n m. Celková katastrální plocha obce je 364 ha, z toho orná půda zabírá 83 %. Obec vyváží jediný odpad ze hřbitova, a to jeden až dvakrát do roka. Tento hřbitov se nachází v Orlovicích viz. výše. Tráva z obce se mulčuje, nebo se nechá vysušit na seno. Občané v této obci mají o seno velký zájem. Seno si mohou občané odebírat bezplatně. Odřezky ze stromů se předávají podnikateli Ing. Štěrbovi, který je občanem této obce. Pan Štěrba vlastní štěpkovač, v kterém využije obecní odřezky, které mu obec dává bezplatně. Kontejnery se v této obci pro občany nepřistavují Pustiměř Obec Pustiměř se rozkládá asi 7 km severovýchodně od Vyškova a leží v průměrné výšce 287 m. n. m.. Na území této středně velké obce žije trvale zhruba obyvatel, z toho v produktivním věku Průměrný věk obyvatel je 36 let. Pustiměř se dále dělí na dvě části, konkrétně to jsou: Pustiměř a Pustiměřské Prusy.

33 Katastrální výměna je ha, z toho orná půda zabírá 76 %. V obci se pěstuje také víno. Pustiměř má po celé obci na sedmi místech od firmy RESPONO, a. s. 34 kontejnerů o objemu l. Tyto kontejnery slouží na oddělený odpad: sklo, plasty, papír. Obec má také 8 kontejnerů od firmy Ekotermex a. s. Ekotermex, a. s. je spalovna nebezpečného a průmyslového odpadu Vyškov. Pustiměř si kupuje od firmy Ekotermex, a. s. pytle do kterých obec ukládá směsný obecní odpad, tedy i biologicky rozložitelný. Jeden pytel stojí 70 Kč. Za rok jich potřebují 250 až 300. Spalovna bere tyto odpady a spaluje bezplatně, protože Ekotermex, a. s. leží na katastrálním území obce Pustiměř. V obci se hřbitovní biologicky rozložitelný odpad pálí na volné ploše patřící obci. Protipožární zabezpečení při této činnosti provádí firma LA-PO Fire, s.r.o. z Brna. Společnost EKOTERMEX, a.s zajišťuje tyto služby: spalování odpadů, likvidace autogramů, ekologická likvidace nelegálních skládek, poradenská činnost v oblasti nakládání s odpady, uložení stavebních sutí, pronájem kontejnerů, prodej nádob Nesovice Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Bučovice. Obec Nesovice se rozkládá asi 17 km jihovýchodně od Vyškova a 7 km východně od města Bučovice. Území této středně velké vesnice trvale obývá asi 1140 obyvatel. Nesovice se dále dělí na dva části, a to: Letošov a Nesovice. Vesnice Nesovice leží v průměrné výšce 248 m. n. m. Celková katastrální plocha obce je ha, z toho orná půda zabírá 26 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Obec ukládá BRKO do kontejneru pro směsný odpad nebo jej ukládají do lesa. V loňském roce obec uvažovala o koupi kompostérů, avšak k této koupi nedošlo. Směsný odpad vyváží firma RESPONO, a. s..

34 4.2.6 Rousínov Město Rousínov se rozkládá asi 12 km jihozápadně od Vyškova. Trvalý pobyt na území tohoto menšího města má nahlášeno asi obyvatel. Rousínov se dělí na sedm části, a to: Čechyně, Královopolské Vážany, Kroužek, Rousínov, Rousínovec, Slavíkovice a Vítovice. Město Rousínov leží v průměrné výšce 240 m. n. m. Celková katastrální plocha obce je ha, z toho orná půda zabírá 74 %. Rousínov BRKO ukládá na hromadu a poté tuto hromadu spálí. Radnice v Rousínově plánuje postavit kompostárnu, a to u tamního hřbitova. Vše ale záleží na tom, zda město na projekt získá dotaci. Celkové náklady odhadl starosta Rousínova František Havíř na Kč. 4.3 Zemědělští prvovýrobci Česká republika je chápána spíše jako průmyslový stát. Zemědělství zaujímá významné postavení v hospodaření našeho státu. Zemědělství je součástí národního hospodářství a pomáhá státu řešit energetické problémy. Jeho důležitost spočívá převážně v tom, že zemědělství produkuje potraviny a potřebné suroviny pro potravinářský průmysl, ale nejen pro něj. Tyto suroviny jsou potřebné také pro textilní průmysl, kožedělný průmysl, farmaceutický průmysl aj. Díky němu dochází také ke zkulturňování krajiny a její udržování, což vede k rozvoji venkova a k rozvoji agroturistiky. Od ostatních odvětví hospodářství se odlišuje svojí biologičností, prací na půdě, závislostí na klimatu a přírodních činitelích, sezónností prací. Výrobní proces zemědělství je dlouhý a neměnný. Zemědělci na okrese Vyškov se ve své produkci zaměřují na rostlinnou nebo živočišnou výrobu. Velké podniky se zaměřují na obě dvě tyto oblasti, neboť jsou spolu spojeny. Do zemědělského průmyslu je zahrnuta potravinářská výroba, lesní a vodní hospodářství. Souhrnná produkce kompostu ročně (zemědělské přebytky + BRO) činí zhruba 0,7 milion tun s tím, že pouze zhruba polovina této produkce je využita v zemědělství a krajinářství. Zemědělství nejeví zájem o využití kompostu z BRKO ke hnojení půdy, jeho potřeba živin je pokrývána kompostováním vlastním přebytků a zaoráváním zbytků po sklizni do půdy. Přesto je tento způsob hospodaření zemědělců z hlediska vyrovnané bilance organické hmoty v půdě deficitní. Na 1 ha orné půdy by mělo být aplikováno