I. Úvodní ustanovení. II. Výklad pojmů

Transkript

1 ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO ROK 2012 NA PODPORU A ROZVOJ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH SUBJEKTŮ ZAJIŠŤUJÍCÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNOU ČINNOST V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB I. Úvodní ustanovení 1. Jihomoravský kraj stanovil pro účely dotačního řízení v návaznosti na ustanovení 36 odst. 1 písm. c) a 59 odst. 2 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, následující Zásady poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje pro rok 2012 na podporu a rozvoj nestátních neziskových subjektů zajišťujících veřejně prospěšnou činnost v oblasti sociálních služeb (dále jen "Zásady"). 2. Zásady upravují pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup pro posouzení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a vyúčtování dotace pro rok Celkový objem finančních prostředků poskytovaných nestátním neziskovým subjektům v oblasti sociálních služeb je limitován objemem prostředků, který na tyto účely pro rok 2012 schválí Zastupitelstvo Jihomoravského kraje. 4. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo dotační program zrušit. II. Výklad pojmů 1. Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služba je veřejná služba a je poskytována prostřednictvím zařízení sociálních služeb. 2. Zařízení sociálních služeb (dále jen zařízení ) je samostatná jednotka pro poskytování sociálních služeb charakterizovaná adresou, skupinou uživatelů, pracovním týmem, souborem na sebe úzce navazujících služeb a prostorem pro poskytování služeb, nebo oblastí působnosti (např. obec nebo její část). Zařízení sociálních služeb nemusí mít vlastní právní subjektivitu. 3. Nepříznivou sociální situací se rozumí taková situace, ve které osoba pro ztrátu soběstačnosti z důvodu věku, nemoci, zdravotního postižení, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby nebo z jiných závažných důvodů není schopna dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své základní životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak zabezpečeny. 4. Krizovou sociální situací se rozumí taková situace, která ohrožuje život nebo významně snižuje jeho kvalitu a perspektivy a vyžaduje bezodkladné řešení. 5. Standardy kvality sociálních služeb se rozumí soubor kritérií, která definují nezbytnou úroveň kvality poskytovaných sociálních služeb v oblasti procedurální, personální a provozní (zákon o sociálních službách a vyhl. č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů). 6. Uživatel je osoba, která využívá sociální služby, protože se ocitla v nepříznivé sociální situaci. 7. Pracovník v sociálních službách je osoba, která vykonává v zařízení práci při poskytování služby. Jde zejména o zaměstnance, dobrovolníky a studenty, kteří vykonávají odbornou praxi. Pracovníci v sociálních službách musí splňovat podmínky upravené v 116 a násl. zákona o sociálních službách.

2 8. Sociální pracovník je odborný pracovník, který vykonává činnosti směřující k předcházení sociálního vyloučení uživatelů a k začleňování znevýhodněných a zranitelných skupin obyvatel do společnosti, za podpory vlastního potenciálu uživatele. Předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka jsou upraveny v části osmé zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. Dobrovolník je fyzická osoba starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území České republiky; fyzická osoba starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí, která se na základě svých vlastností, znalostí a dovedností svobodně rozhodne poskytovat dobrovolnickou službu. 10. Oprávněním k poskytování sociálních služeb se rozumí rozhodnutí o registraci vydané příslušným krajským úřadem ve smyslu ustanovení 78 a násl. zákona o sociálních službách. 11. Žadatelem se rozumí ten, kdo splňuje podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci z rozpočtu kraje na sociální služby. 12. Poskytovatelem dotace (dále jen poskytovatel ) se rozumí Jihomoravský kraj, který vyhlašuje dotační řízení a určuje podmínky pro poskytování finančních prostředků a rozhoduje o dotaci z rozpočtu kraje na sociální služby. 13. Příjemcem se rozumí žadatel, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotace z rozpočtu kraje poskytovatelem rozhodnuto. 14. Dotací se rozumí výdaj z rozpočtu kraje ve smyslu ustanovení 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 15. Neoprávněným použitím peněžních prostředků kraje se rozumí jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, smlouvou, případně rozhodnutím, nedodržení účelu nebo časové použitelnosti dotací z rozpočtu kraje. Za neoprávněné použití se považuje rovněž neschopnost prokázat použití peněžních prostředků Jihomoravského kraje v souladu s právním předpisem, smlouvou, popř. rozhodnutím. 16. Zadržením peněžních prostředků kraje se rozumí porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých z rozpočtu Jihomoravského kraje ve stanoveném termínu nebo nepředložení závěrečného vyúčtování poskytnuté dotace. 17. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků do krajského rozpočtu. 18. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (dále jen SPRSS ) je strategickým dokumentem, který je výsledkem zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobu jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny včetně strategie rozvoje sociálních služeb. III. Vyhlášený program Pro rok 2012 vyhlašuje Jihomoravský kraj v oblasti poskytování sociálních služeb Program podpory sociálních služeb na území Jihomoravského kraje. Tento program je určen na podporu sociálních služeb podle zákona o sociálních službách poskytovaných v souladu s místními či regionálními potřebami, jejichž převažující působnost je vymezena územím Jihomoravského kraje a na jejichž poskytování má kraj zájem. Pro rok 2012 je pro Jihomoravský kraj prioritou podpora služeb sociální péče a sociální prevence se zaměřením na přímou práci s uživatelem služby. Jihomoravský kraj v roce 2012 podpoří pouze sociální služby žadatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci. V případě, že doposud registrace sociální služby nebyla provedena, ale byla podána Žádost o registraci sociálních služeb, bude o přidělení dotace rozhodnuto až po nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.

3 IV. Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace 1. Žádost o dotaci mohou podat: občanská sdružení zřízená podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, církevní právnické osoby evidované podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené subjekty (dále jen "nestátní neziskové subjekty") musí provozovat veřejně prospěšnou činnost v oblasti sociálních služeb určenou občanům, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci. Příjemcem dotace může být pouze subjekt, který působí na území kraje (má zde své zařízení a stará se zejména o občany Jihomoravského kraje) a který splňuje podmínky uvedené v těchto Zásadách. 2. Dotaci z rozpočtu kraje nelze poskytnout nadacím a nadačním fondům. 3. Na dotaci z rozpočtu Jihomoravského kraje není právní nárok. 4. Dotaci lze poskytnout jen těm žadatelům, kteří nemají k datu podání žádosti závazky po lhůtě splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu, ke státnímu fondu, finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, České správě sociálního zabezpečení nebo rozpočtu územního samosprávného celku. Tato skutečnost musí být deklarována formou čestného prohlášení při podání žádosti. 5. Maximální výše dotace poskytnuté z rozpočtu Jihomoravského kraje na spolufinancování projektu nesmí přesáhnout 30 % neinvestičních nákladů (výdajů) na sociální službu. Dotace nebude poskytnuta na sociální služby, na jejichž uznatelné náklady nelze přiznat podporu ve výši minimálně 5.000,- Kč. V případě, že sociální služba byla zařazena do systému víceletého financování Jihomoravského kraje, nemůže být podpořena v jednoletém dotačním řízení Jihomoravského kraje pro rok Uvedený maximální podíl dotace poskytnuté z rozpočtu Jihomoravského kraje na nákladech (výdajích) sociální služby nesmí být překročen ani při poskytnutí dotace (podíl na rozpočtovaných nákladech /výdajích/ sociální služby) ani ve vyúčtování dotace (podíl na skutečných nákladech /výdajích/ sociální služby). 6. Nestátní neziskový subjekt může do své spoluúčasti na sociální službě zahrnout i práci dobrovolníků, která je organizována podle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) ve znění pozdějších předpisů. Náklady na jeho činnost jsou pak stanoveny na úrovni odpovídající platovému tarifu 6. platové třídy a 6. platovému stupni uvedenému v příloze č. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to bez mimotarifních složek platu. 7. Obsahové zaměření žádosti musí odpovídat vyhlášenému programu. 8. V rámci vyhlášeného programu nebudou podporovány sociální služby, jejichž dostupnost je na území kraje zajištěna v rámci tzv. individuálních projektů podporovaných v rámci oblastí podpory 3.1. a 3.2. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 9. Dotace z rozpočtu kraje se nestátnímu neziskovému subjektu poskytuje účelově a lze ji použít pouze na úhradu nezbytně nutných výdajů poskytované služby, tzn., že do rozpočtu sociální služby nesmí být zakalkulován zisk, ani nesmí být fakticky realizován. 10. Dotace z rozpočtu kraje se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisí s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným SPRSS.

4 11. Poskytovatel sociální služby smí prostředky dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje použít pouze na úhradu nákladů na poskytování základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi při poskytování sociálních služeb pro příslušný druh sociální služby podle zákona o sociálních službách. V případě domovů pro osoby se zdravotním postižením (ustanovení 48 zákona o sociálních službách) lze prostředky dotace použít i na osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby poskytované nezaopatřeným dětem podle ustanovení 48 odst. 3 zákona o sociálních službách. 12. Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje se neposkytuje na zajištění dalších fakultativních činností ( 35 zákona o sociálních službách). 13. Služba musí mít zajištěno vícezdrojové financování (minimálně tři zdroje financování). 14. Neinvestiční finanční dotaci lze použít na úhradu nákladů, které byly vynaloženy k účelu, na který je dotace poskytována, a to i před nabytím účinnosti smlouvy o poskytnutí dotace, lze ji však použít pouze na úhradu nákladů, které věcně a časově souvisejí s kalendářním rokem, na který je dotace poskytována (tj. rok 2012). Finanční výdaje uskutečňované z prostředků dotace v souladu s předchozím odstavcem lze provést nejpozději do 31. prosince Z poskytnuté neinvestiční finanční dotace lze hradit: a) provozní náklady nezbytné pro realizaci sociální služby, které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné a podložené originálními dokumenty, uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase. V případě pořizování drobného hmotného majetku musí být tento podrobně rozepsán (druh a jednotková cena), nestačí uvést celkovou částku. Provozními náklady se rozumí: aa) nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku s dobou použitelnosti více než 1 rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že jej nebude účtovat na účtech dlouhodobého majetku (účtová třída 0) do povinné stanovené částky ,- Kč, ab) nákup drobného dlouhodobého nehmotného majetku s dobou použitelnosti více než 1 rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že jej nebude účtovat na účtech dlouhodobého majetku (účtová třída 0) do povinné stanovené částky ,- Kč, ac) služby: energie, telefony, internet, poštovné, ostatní spoje, nájemné, právní a ekonomické služby, opravy a udržování, školení a kurzy v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a v oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků podle zákona o sociálních službách, cestovní náhrady v souvislosti s poskytováním sociální služby, případně v souvislosti s účastí zaměstnanců poskytovatele sociální služby na školeních a kurzech podle předchozího bodu (výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje zaměstnanců poskytovatele sociální služby za předpokladu, že náhrady vyplacené zaměstnancům jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), ostatní služby pokud souvisejí s poskytováním základních činností sociální služby. b) osobní náklady včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět. Jedná se o výdaje na zaměstnance zajišťující činnost zařízení i sociální služby či poskytování sociální služby (vedoucí pracovníci, administrativní např. sekretářka, účetní a provozní pracovníci např. kuchaři, pradleny, uklízeči atd.) a náklady na zaměstnance, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách podle ustanovení 115 písm. a), b), d), e) zákona o sociálních službách, přičemž tyto výdaje musí odpovídat nominálním mzdám, event. platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase.

5 Náklady na zdravotnické pracovníky lze hradit pouze v návaznosti na ustanovení 36 zákona o sociálních službách, a pokud již nejsou hrazeny podle ustanovení 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Předchozí odstavce platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. 16. Z poskytnuté neinvestiční finanční dotace nelze hradit tyto náklady (tzv. neuznatelné náklady): a) nesouvisející s poskytováním základních činností, b) na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než ,- Kč; dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než ,- Kč), c) odpisy majetku, d) na reprezentaci (tj. na pohoštění, dary a obdobná plnění), e) na činnost funkcionářů (např. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, cestovní náhrady apod.), f) ostatní sociální pojištění a ostatní sociální náklady na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni podle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci apod.), g) členské poplatky/příspěvky v institucích/asociacích, h) finanční leasing, i) tvorbu kapitálového jmění (zisku), j) zahraniční cesty, k) výzkum a vývoj, l) provedení účetního auditu mimo případů, kdy je audit povinně vyžadován (viz čl. VII, bod 5), m) daně a poplatky (tj. daň silniční, daň z nemovitostí, daň darovací, daň dědická, daň z převodu nemovitostí, správní poplatky, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za televizi a rozhlas apod.), n) DPH, o jejíž vrácení je možné podle příslušného právního předpisu žádat, o) smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky, kursové ztráty, dary, manka a škody, p) na školení a kurzy, které nejsou zaměřeny na oblast dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a na oblast vzdělávání vedoucích pracovníků dle zákona o sociálních službách, a na pořádání workshopů, teambuildingů, výjezdních zasedání apod., q) nespecifikované náklady (tj. výdaje, které nelze účetně doložit). 17. Z poskytnuté dotace nelze hradit náklady na zdravotní péči poskytovanou podle ustanovení 36 zákona o sociálních službách. Tato péče je hrazena podle ustanovení 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 18. Přiznané peněžní prostředky od Jihomoravského kraje, určené na konkrétní účel, nelze duplicitně použít, pokud byly na tentýž účel poskytnuty prostředky jiným orgánem státní správy nebo samosprávy. 19. Do vlastních zdrojů nelze započítávat finanční prostředky, které nejsou evidovány v účetnictví. 20. Příjemce nesmí z dotace z rozpočtu kraje poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na které byly prostředky uvolněny. 21. Pokud žadatel požádá o finanční prostředky z rozpočtu kraje, uvede v žádosti rozpočet výnosů (příjmů) a nákladů (výdajů), které mu vzniknou realizací deklarovaných činností. V rozpočtu uvede i předpokládané výnosy (příjmy) z jiných veřejných zdrojů včetně plateb ze zdravotního pojištění.

6 V. Žádost o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje 1. Dotační řízení je vyhlášeno Jihomoravským krajem vyvěšením oznámení na úřední desce umístěné na budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno a na internetových stránkách Jihomoravského kraje 2. Pro potřeby dotačního řízení pro rok 2012 se v rámci systému dotačního řízení Jihomoravského kraje využije žádost podaná v rámci dotačního řízení MPSV na rok 2012, kterou poskytovatel Služby vyplní a podá prostřednictvím internetové aplikace OK služby-poskytovatel, kterou nalezne na internetových stránkách MPSV V rozpočtu služby je uvedený i požadavek na dotaci od Jihomoravského kraje. Tuto částku je však potřeba rozepsat do tabulky Rozpočet poskytované služby a požadavek na dotaci od Jihomoravského kraje na rok 2012 podle nákladových položek (dále jen rozpočet ), která bude zveřejněna na internetových stránkách Jihomoravského kraje společně se Žádostí o poskytnutí dotace nestátním neziskovým subjektům z rozpočtu Jihomoravského kraje na zajištění sociální služby na rok 2012 (dále jen žádost ) a úplným zněním Zásad. 3. V případě, že subjekt nežádal o dotaci MPSV, vyplní pro potřeby Jihomoravského kraje formulář žádosti spolu se všemi přílohami. Formulář žádosti se všemi přílohami je ke stažení na internetových stránkách Jihomoravského kraje Výše uvedené dokumenty zašle na adresu Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odbor sociálních věcí, Žerotínovo nám. 3/5, Brno. 4. Dotace z rozpočtu kraje je poskytována na základě žádosti předložené v jednom písemném vyhotovení. Žádost a rozpočet (u žadatelů, kteří nežádali o dotaci MPSV včetně všech dalších příloh) je potřeba zaslat v tištěné podobě na adresu Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odbor sociálních věcí, Žerotínovo nám. 3/5, Brno. 5. Žádost musí být zpracovaná dle přílohy těchto Zásad. 6. Informace v průběhu zpracování žádosti poskytuje: Ing. Lenka Kršňáková, tel , krsnakova.lenka@kr-jihomoravsky.cz. Osobní konzultace jsou poskytovány po předchozí telefonické domluvě. 7. Do dotačního řízení Jihomoravského kraje se zařazují žádosti podané nejpozději do do hodin na podatelnu Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno (rozhodující je datum a čas razítka podatelny Krajského úřadu). Ve stanovené lhůtě musí být žádost doručena, nestačí převzetí zásilky k poštovní přepravě. Pozdní podání žádosti je důvodem k vyřazení z dotačního řízení Jihomoravského kraje. 8. Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje žádosti přijme a zaregistruje. Registrovány budou pouze kompletní žádosti, podané na příslušném formuláři. Žádost, která nebude splňovat podmínky dotačního řízení Jihomoravského kraje, bude z dotačního řízení pro formální nedostatky vyřazena, pokud nedostatky nebudou odstraněny ve stanoveném termínu. První fáze hodnocení žádostí (splnění formálních náležitostí) bude provedena nejpozději do 10 dnů od termínu pro podání žádosti. Výsledky hodnocení budou zveřejněny na internetových stránkách Jihomoravského kraje Pokud žadatel uvedené nedostatky neodstraní do 3 dnů od zveřejnění, bude jeho žádost z dalšího hodnocení vyřazena. Registraci žádosti nelze považovat za příslib poskytnutí dotace. 9. Kritéria pro posouzení žádosti a požadavku na dotaci jsou: Přiměřenost a hospodárnost rozpočtu sociální služby, požadavku na dotaci a vymezení neuznatelných nákladů zahrnutých v rámci požadavku na dotaci V rámci tohoto kritéria je posuzována finanční náročnost poskytované sociální služby vzhledem k příslušnému druhu sociální služby, a to zejména při přepočtu na 1 jednotku (lůžko, uživatele, kontakt, intervenci apod.) s přihlédnutím ke specifickým podmínkám poskytování (územní dostupnost, forma služby, personální zabezpečení, cílová skupina, atd.). Je posuzován meziroční nárůst/pokles nákladů na poskytování sociální služby s ohledem na změny (kapacita, personální změny atd.). Je také posuzována přiměřenost a hospodárnost jednotlivých položek rozpočtu poskytované sociální služby. Je posuzováno, zda náklady na zajištění posuzované sociální služby jsou srovnatelné v rámci

7 příslušného území pro daný druh sociální služby (např. s ohledem na průměrné náklady na poskytování příslušného druhu sociální služby), s přihlédnutím ke specifickým podmínkám poskytování (např. rozdílnost cílové skupiny). Zejména v případě pobytových sociálních služeb je posuzováno využití kapacity poskytované sociální služby. Je posuzováno, zda do rozpočtu sociální služby, resp. do požadavku na dotaci nejsou zahrnuty položky, které nesouvisí se zabezpečením/poskytováním základních činností sociální služby. Je posuzován meziroční nárůst/pokles požadavku na dotaci vzhledem k výši dotace v předchozích letech. V rámci tohoto kritéria je sledováno, zda dotace je požadována pouze na uznatelné náklady (viz čl. IV, bod 15). Pokud je dotace požadována i na položky, které nelze hradit z dotace, jsou tyto položky označeny a vyčísleny jako neuznatelné náklady (viz čl. IV bod 16). Zajištění dalších zdrojů financování služby zejména vzhledem k druhu sociální služby a právní formě poskytovatele sociální služby V případě služeb sociální péče Jihomoravský kraj vychází při hodnocení z částek příjmů od uživatelů dle jednotlivých služeb minimálních průměrných výší úhrad na 1 uživatele v Kč za měsíc (viz metodika MPSV na rok 2012). V případě pečovatelské služby se v návrhu výše dotace zohledňují situace stanovené v ustanovení 75 odst. 2 zákona o sociálních službách, tj. případy, kdy pečovatelská služba je poskytována bez úhrady (s výjimkou nákladů za stravu). V těchto případech může dotace pokrýt až 100 % nákladů pečovatelské služby, a to při respektování kritéria přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu služby a vymezení neuznatelných nákladů. V případě činností u služeb sociální prevence, které jsou poskytovány za úhradu, je potřebné v návrhu výše dotace zohlednit výběr této úhrady a její maximální výši stanovenou vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. U služeb domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a týdenní stacionáře se při posuzování žádosti přihlíží k tomu, zda a v jaké výši je poskytovaná zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V případě výše uvedených služeb musí být v rozpočtu tento zdroj financování sociální služby vždy uveden (pokud s ohledem na strukturu uživatelů sociální služby je zdravotní péče zajišťována). V případě, kdy do rozpočtu sociální služby nejsou zakalkulovány předpokládané platby z veřejného zdravotního pojištění, bude toto zohledněno v návrhu výše dotace (požadavek bude snížen o předpokládanou hodnotu platby z veřejného zdravotního pojištění). Při návrhu výše dotace na jednotlivé sociální služby se dále přihlíží k dosavadní historii financování sociální služby ze státního rozpočtu a rozpočtů samospráv (krajů a obcí) a podílu jednotlivých zdrojů financování příslušné sociální služby na celkových nákladech poskytování sociální služby. Při návrhu výše dotace se přihlíží k dalším možnostem poskytovatele sociální služby zajistit financování sociální služby z jiných zdrojů. Těmito zdroji mohou být prostředky poskytované z Evropského sociálního fondu (např. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost), dotační programy Úřadu vlády v oblasti protidrogové politiky a v oblasti podpory začleňování sociálně vyloučených romských lokalit/komunit, jiných dotačních titulů MPSV (program podpory rodiny, program podpory integrace cizinců) atd. Dále se posuzuje, zda v rámci žádosti nejsou zahrnuty sociální služby, resp. ty druhy služeb, jejichž dostupnost je na území příslušného kraje v souladu se SPRSS zajištěna prostřednictvím tzv. individuálních projektů podporovaných v rámci oblastí podpory 3.1. a 3.2. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Výjimku tvoří sociální služby, resp. ty druhy sociálních služeb podporované v rámci individuálního projektu za předpokladu, že do individuálního projektu není zahrnuta celá cílová skupina uživatelů příslušné sociální služby. V tomto případě lze podat žádost o dotaci na sociální službu, a to pouze pro cílovou slupinu uživatelů, která není podpořena v rámci individuálního projektu kraje. 10. O veškerých změnách údajů týkajících se žadatele, ke kterým dojde v průběhu dotačního řízení a realizace podpořených aktivit, je nestátní neziskový subjekt povinen informovat Jihomoravský kraj nejpozději do 14 dnů od jejich vzniku.

8 VI. Způsob poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje 1. Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje koordinuje přípravu a vyhodnocení žádostí včetně poskytování finančních prostředků, kontroluje, zda stejná činnost není duplicitně financována v rámci jiného odboru Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 2. Pro projednávání, hodnocení žádostí a pro stanovení výše poskytované dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje je stanoven následující postup: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje provede kontrolu formální úplnosti náležitostí žádosti, splnění účelu vyhlášeného programu a předběžnou kontrolu dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) ve znění pozdějších předpisů. Věcné hodnocení sociální služby je provedeno hodnotiteli, kterými jsou zaměstnanci Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Hodnotitelé posoudí žádost, zejména pak rozpočet a požadavek na financování sociální služby. Výsledkem je stanovení zbytných nákladů a redukce požadovaných částek o vyčíslené zbytné náklady. Zpracované žádosti jsou projednány příslušnými orgány Jihomoravského kraje, které rozhodnou o výši dotace poskytnuté jednotlivým žadatelům. 3. Dotace schvaluje Zastupitelstvo Jihomoravského kraje. 4. S výsledky dotačního řízení se mohou žadatelé seznámit do 30 dnů po schválení dotace příslušnými orgány Jihomoravského kraje prostřednictvím oznámení na internetových stránkách Jihomoravského kraje VII. Uzavření smlouvy 1. Za předpokladu kladného posouzení žádosti a schválení dotace Zastupitelstvem Jihomoravského kraje bude uzavřena Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje (dále jen Smlouva ) mezi poskytovatelem dotace a jejím příjemcem. Smlouva bude připravena odborem sociálních věcí a předložena k podpisu hejtmanovi Jihomoravského kraje do 30 dnů od schválení jejího znění Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. Za příjemce Smlouvu uzavírá statutární zástupce organizace, za poskytovatele Smlouvu uzavírá hejtman Jihomoravského kraje, nebo jeho zástupce. Statutární zástupce organizace může pověřit podpisem Smlouvy i jinou osobu, avšak tato osoba musí při podpisu Smlouvy předložit notářsky ověřenou plnou moc od statutárního zástupce. 2. Součástí Smlouvy jsou podmínky, které je příjemce povinen při čerpání a použití finančních prostředků z rozpočtu Jihomoravského kraje dodržet. 3. Dotace z rozpočtu kraje je poskytována účelově a lze ji tudíž použít jen na účel uvedený ve Smlouvě. 4. Dotace z rozpočtu kraje se poskytuje převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce. 5. Pokud bude v roce 2012 přidělena dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje vyšší než 500 tis. Kč, předloží subjekt do 30. června 2013 odboru sociálních věcí výrok auditora k účetní závěrce za rok 2012.

9 VIII. Sledování, kontrola a vyúčtování dotace 1. Nestátní neziskový subjekt odpovídá za hospodárné použití rozpočtových prostředků v souladu s účely, pro které byly poskytnuty. Dále je nestátní neziskový subjekt povinen vést přidělené finanční prostředky na sociální službu odděleně a vést účetnictví řádně v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2. Příjemce dotace umožní průběžnou kontrolu pověřeným pracovníkům Krajského úřadu Jihomoravského kraje, a to jak po stránce věcného naplnění předmětu smlouvy, tak po stránce finanční. V případě nevyřešeného vyúčtování finančních prostředků poskytnutých z rozpočtu kraje nebudou žadateli v projektech v oblasti sociálních služeb další finance poskytnuty. Příjemce je povinen umožnit poskytovateli provést následnou kontrolu po ukončení realizace celé sociální služby, a to po dobu 10 let po jeho ukončení. 3. Při kontrole dodržování podmínek čerpání finančních prostředků z rozpočtu kraje a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení finančních prostředků se postupuje zejména dle zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších přepisů, prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Přidělená dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje za rok 2012 musí být řádně vyúčtována k 31. prosinci 2012 a toto vyúčtování musí být předloženo Jihomoravskému kraji na předepsaném formuláři nejpozději do 31. ledna Součástí vyúčtování musí být rovněž přehled skutečných podílů jednotlivých zdrojů na financování, tabulka vyúčtování a souhrnná zpráva o realizaci sociální služby v roce Příjemce doloží vyúčtování soupisem prvotních účetních dokladů, kopiemi prvotních účetních dokladů, smluv, objednávek a dalších dokladů, které se vztahují k realizaci sociální služby a prokazují čerpání dotace (zejména faktur, dodacích listů, smluv, paragonů, výpisů z bankovního účtu apod.). Nevyčerpané finanční prostředky z dotace poukáže její příjemce zpět na účet Jihomoravského kraje nejpozději do 31. ledna Příjemci dotace vrátí nevyčerpané prostředky dotace spolu s vyúčtováním nejpozději do 30 dnů od oznámení o odstoupení od provádění sociální služby nebo její ukončení, pokud se sociální služba neuskuteční nebo je ukončena v průběhu roku. 6. Příjemci dotace, kteří nevyúčtují dotaci ve stanoveném termínu nebo ji použijí v rozporu s uzavřenou Smlouvou, jsou povinni dotaci vrátit zpět na účet Jihomoravského kraje v termínu stanoveném poskytovatelem. 7. Současně se zasláním vratky dotace nebo její části zpět na účet Jihomoravského kraje, zašle příjemce dotace odboru sociálních věcí oznámení Krajského úřadu Jihomoravského kraje k platbě, alespoň elektronicky na adresu krsnakova.lenka@kr-jihomoravsky.cz. V oznámení uvede důvod vrácení prostředků, účel, na který byla dotace poskytnuta, číslo účtu plátce, číslo účtu příjemce a symboly platby. IX. Závěrečná ustanovení Tyto Zásady nabývají platnosti a účinnosti dnem schválení Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. Zásady byly schváleny Zastupitelstvem Jihomoravského kraje na 24. zasedání konaném dne usnesením č. 1524/11/Z 24.

10 Příloha č. 1 Žádost o poskytnutí dotace nestátním neziskovým subjektům z rozpočtu Jihomoravského kraje na zajištění sociální služby na rok 2012 Název organizace: IČ: Právní forma organizace: I. Identifikační údaje o žadateli Název sociální služby: Druh sociální služby: Identifikátor*: Plátce DPH: Adresa sídla: Telefon: E- mail: Číslo bankovního účtu/kód banky: Statutární zástupce: (jméno, příjmení, funkce, telefon) Kontaktní osoba: (jméno, příjmení, telefon, ) Čestné prohlášení žadatele Prohlašuji, že žadatel nemá ke dni podání žádosti žádné závazky po lhůtě splatnosti ve vztahu k Jihomoravskému kraji, ani jiným územním samosprávným celkům, nemá daňové nedoplatky ani nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění ani na penále, stejně jako na sociálním pojištění. Prohlašuji, že žadatel není v likvidaci ani vůči němu nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Datum: Podpis: Razítko organizace: * Viz Žádost o dotaci na MPSV

11 II. Obsah a způsob poskytování sociální služby Popište prosím stručně (max. na jednu stránku) sociální službu, na kterou požadujete dotaci, (včetně údajů o poskytnutých službách, o personálním zajištění, kapacitě služby, struktuře uživatelů služby apod.) a zdůrazněte změny v realizaci proti roku 2011.

12 III. Povinné náležitosti žádosti K žádosti dále přiložte: 1. kopii dokladu o právní subjektivitě žadatele občanská sdružení předloží kopii stanov s registrací u Ministerstva vnitra církevní právnické osoby předloží kopii výpisu z rejstříku registrovaných církví a náboženských společností obecně prospěšné společnosti předloží kopii výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností 2. kopii dokladu o ustanovení statutárního zástupce žadatele (např. jmenovací listina nebo zápis z ustavující schůze o jeho zvolení apod.) 3. kopii dokladu o přidělení IČ, pokud není patrné z kopie dokladu o právní subjektivitě žadatele 4. kopii smlouvy o zřízení běžného účtu žadatele 5. doklad prokazující registraci k dani z přidané hodnoty, pokud je žadatel plátce DPH a skutečnost, zda bude odpočet uplatňovat Termín pro podání žádostí je Rozhodující je razítko podatelny Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Ve stanovené lhůtě musí být žádost doručena, nestačí předání zásilky k poštovní přepravě. Pozdní podání žádosti je důvodem k vyřazení z dotačního řízení Jihomoravského kraje, tzn., že všechny žádosti obdržené po tomto termínu budou automaticky vyřazeny z dalšího řízení.