ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. IREAS centrum, s. r. o.

Transkript

1 VYHODNOCENÍ A OPTIMALIZACE SOUSTAVY INDIKÁTORŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA IREAS centrum, s. r. o. verze 9. února 2010

2 Autoři dokumentu (abecední pořadí) Mgr. Viktor Květoň Ing. Emil Machálek, CSc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D. Ing. Oto Potluka, Ph.D. Autorská práva Tento materiál, stejně jako všechny jeho části je duševním vlastnictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a autorů. Použití materiálu nebo jeho částí podléhá autorskému zákonu a souhlasu sekce strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu. Poděkování Řešitelský tým si tímto dovoluje poděkovat zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a agentury CzechInvest za velmi účinnou, efektivní a flexibilní spolupráci při řešení tohoto projektu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČR Kontakty Na zadavatele: Ing. Miloslava Boučková vedoucí oddělení OP, evaluace a veřejné podpory bouckova@mpo.cz Koordinátor projektu: Ing. Ondřej Ptáček ptaceko@mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku Praha 1 Staré Město Na zpracovatele: Ing. Martin Pělucha, Ph.D. manager pelucha@ireas.cz IREAS centrum s.r.o. Mařákova 292/ Praha 6 Česká republika Verze 9. února

3 OBSAH Seznam zkratek... 4 Seznam tabulek... 5 Úvod Představení celkového metodického přístupu evaluačního projektu Přehled jednotlivých metod evaluace Informační zdroje a podklady evaluace Vyhodnocení evaluačního úkolu 1: Hodnocení a optimalizace indikátorů projektů OPPI Zhodnocení jednoznačnosti definic a vypovídací schopnosti monitorovacích indikátorů Způsob zpracování analýzy Indikátory na úrovni operačního programu Doplňkové nezávazné indikátory sledované ve více podprogramech OPPI Program ICT a strategické služby ( ) Program ICT v podnicích ( ) Program Potenciál ( ) Program Spolupráce - Klastry ( ) Program Spolupráce Technologické platformy ( ) Program Prosperita ( ) Program Marketing ( ) Dílčí závěry k analýze jednoznačnosti definic a vypovídací schopnosti indikátorů Hodnocení provázanosti indikátorové soustavy s cíli OPPI Způsob zpracování analýzy Hodnocené indikátory Vyhodnocení výsledků desk research Dílčí závěry k hodnocení provázanosti indikátorů s cíli OPPI Souhrn indikátorů navržených k vyřazení Vyhodnocení evaluačního úkolu 2: Hodnocení indikátorů na úrovni operačního programu, prioritních os a oblastí podpory Metodický postup a zdroje dat Vyhodnocení naplňování vybraných indikátorů a predikce Indikátory na úrovni operačního programu Indikátory prioritní osy 1 a oblasti podpory Indikátory prioritní osy 2 a oblasti podpory 2.1 a Indikátory prioritní osy 3 a oblasti podpory Indikátory prioritní osy 4 a oblasti podpory 4.1 a Indikátory prioritní osy 5 a oblasti podpory 5.1, 5.2 a Indikátory prioritní osy 6 a oblasti podpory Závěry k hodnocení naplňování vybraných indikátorů a jejich predikce Závěry a shrnutí

4 Seznam zkratek Zkratka Vysvětlení ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČR Česká republika ERDF European Regional Development Fund EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie FTE Full-time equivalent ICT Informační a komunikační technologie IS Informační systémy MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MSP Malé a střední podniky NČI* Národní číselník indikátorů NOK Národní orgán pro koordinaci NSRR OPPI Operační program Podnikání a inovace OPPP Operační program Průmysl a podnikání OZE Obnovitelné zdroje energie PO** Prioritní osa PŽ Plná žádost ŘO Řídicí orgán SF Strukturální fondy TP Technologická platforma VaV Výzkum a vývoj VŠ Vysoká škola VTP Vědecko-technický park ZS Zprostředkující subjekt Pozn.: * U indikátorů (kromě doplňkových) jsou používány číselné kódy z Národního číselníku indikátorů. ** Pokud jde o použití číselného označení prioritních os OPPI, oblastí podpory nebo programů podpory ve smyslu označení jednotlivých oblastí využití příslušných indikátorů, je v této zprávě použito číselné označení v souladu s IS MSC

5 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Indikátory s hodnotou vypočítávanou z jiných indikátorů Tabulka č. 2: Indikátory vztahující se k investicím Tabulka č. 3: Sumarizace výsledků analýzy struktury hodnocených indikátorů na projektové úrovni.. 21 Tabulka č. 4: Sumarizace výsledků hodnocení vazby hodnocených indikátorů projektové úrovni Tabulka č. 5: Sledovaná skupina indikátorů, rozdělení na projektové úrovni Tabulka č. 6: Souhrnné výsledky hodnocení vazby indikátorů na cíle programu na projektové úrovni 22 Tabulka č. 7: Přehled indikátorů klasifikovaných stupněm X slabá vazba Tabulka č. 8: Seznam indikátorů analyzovaných v evaluačním úkolu Tabulka č. 9: Nově vytvořená pracovní místa ve VaV Tabulka č. 10: Struktura dosažených hodnot dle programů Tabulka č. 11: Struktura dosažených hodnot dle programů Tabulka č. 12: Nově vytvořená přepočtená pracovní místa Tabulka č. 13: Diferenciace velikostní kategorie podniku na naplnění indikátoru Tabulka č. 14: Struktura dle programů podpory a dosažených hodnot Tabulka č. 15: Struktura naplnění indikátoru dle jednotlivých programů a velikostní kategorie podniku Tabulka č. 16: Nově vytvořená přepočtená pracovní místa - z toho ženy Tabulka č. 17: Diferenciace velikostní kategorie podniku na naplnění indikátoru Tabulka č. 18: Struktura dle programů podpory a dosažených hodnot Tabulka č. 19: Struktura naplnění indikátoru dle jednotlivých programů a velikostní kategorie podniku Tabulka č. 20: Cílové hodnoty a naplnění indikátorů zaměřených na nově vytvářená pracovní místa 42 Tabulka č. 21: Instalované technologie Tabulka č. 22 Diferenciace velikostní kategorie podniku na naplnění indikátoru Tabulka č. 23: Účetní přidaná hodnota v podpořených firmách Tabulka č. 24: Snížení emisí CO Tabulka č. 25: Diferenciace velikostní kategorie podniku dle finančních objemů projektů Tabulka č. 26: Vyrobená tepelná energie z OZE (v TJ) Tabulka č. 27: Snížení spotřeby energie (v TJ) Tabulka č. 28: Diferenciace velikostní kategorie podniku na naplnění indikátoru Tabulka č. 29: Dodatečná kapacita produkce z OZE Tabulka č. 30: Vyrobená elektrická energie z OZE Tabulka č. 31: Diferenciace velikostní kategorie podniku na naplnění indikátoru Tabulka č. 32: Podíl z tržeb inovovaných produktů na celkových tržbách u podpořených firem Tabulka č. 33: Diferenciace velikostní kategorie podniku z hlediska naplňování indikátoru Tabulka č. 34: Uvedení na trh nových nebo inovovaných produktů, zavedení procesních, organizačních a marketingových inovací Tabulka č. 35: Vynálezy a udělené patenty Tabulka č. 36: Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a vědeckotechnickými parky Tabulka č. 37: Přírůstek kapacity školicího střediska k datu ukončení projektu Tabulka č. 38: Diferenciace velikostní kategorie podniku na naplnění indikátoru Tabulka č. 39: Podlahová plocha rekonstruovaných objektů (m2) Tabulka č. 40: Plocha nově vystavěných nájemních objektů Tabulka č. 41: Investičně připravené podnikatelské plochy a objekty

6 Úvod Tento dokument představuje Závěrečnou zprávu, která byla vytvořena v rámci realizace projektu Vyhodnocení a optimalizace soustavy indikátorů Operačního programu Podnikání a inovace (dále jen OPPI) Hlavním účelem Závěrečné zprávy je poskytnout zadavateli podrobnější náhled na celkové výsledky šetření a provedených výzkumů, dále informovat o celkovém průběhu realizace evaluace. Hlavním cílem provedených aktivit bylo vyhodnocení a optimalizace nastavení indikátorů projektů z hlediska jejich návaznosti na cíle programů podpory a cílů OPPI a vyhodnocení indikátorů na úrovni operačního programu, prioritních os a oblastí podpory z pohledu predikce naplnění jejich cílových hodnot s ohledem na současný hospodářský vývoj. Evaluace se tak zaměřila na zlepšení funkčnosti indikátorové soustavy OPPI a možnosti provedení predikce míry naplnění nově vymezených cílových hodnot indikátorů OPPI do konce roku Monitorovací systém a soustava monitorovacích indikátorů OPPI je v současné době plně funkční a ve vztahu jejich dílčí role ve vykazování hodnot indikátorů pro externí subjekty (např. NOK a Evropská komise) nejsou významnější problémy a z procesního hlediska je tato funkce uspokojivě řešena. Monitorovací indikátory však mají velký potenciál z pohledu možnosti Řídícího orgánu (dále ŘO) sledovat, koordinovat a řídit průběh implementace programu nejen ve vazbě na zprostředkující subjekty (součást implementační struktury), ale také vůči příjemcům pomoci (realizační/projektová úroveň). V roce 2010 budou postupně připravovány podmínky pro midterm evaluace všech programů financovaných ze strukturálních fondů v ČR, které budou vyhodnocovat dosavadní vývoj implementace jak po finanční, tak i věcné stránce. ŘO přesto může již v průběhu implementace ověřovat kvalitu nastavení klíčových součástí implementačního systému tak, aby zajistil efektivní řízení a hladký průběh realizace programu. V tomto kontextu se pohybuje tento evaluační projekt. Hlavním účelem projektu Vyhodnocení a optimalizace soustavy indikátorů Operačního programu Podnikání a inovace je vyhodnocení funkčnosti indikátorové soustavy jako nástroje řízení OPPI (tj. z hlediska koherence a vypovídací schopnosti) a zhodnocení indikátorové soustavy v procesu naplňování indikátorů v průběhu implementace včetně provedení predikce jejich dalšího naplňování dle dostupných dat a údajů. Výsledkem realizovaných aktivit tudíž není a ani nemohla být přestavba monitorovacího systému OPPI, protože tím by se výrazně ohrozila kontinuita a plynulost realizace tohoto programu. Smyslem tohoto projektu je poukázat na dílčí nesrovnalosti a úzká místa soustavy monitorovacích indikátorů a souvisejících procesních záležitostí, které by mohly v konečném důsledku negativně ovlivňovat procesy a potřeby strategického plánování, řízení a hodnocení realizace OPPI. Projekt se realizoval v období Dle zadávací dokumentace je evaluační projekt rozdělen do následujících evaluačních úkolů, které se vzájemně doplňují a tvoří hlavní tématické okruhy aktivit. Evaluační úkoly 1.1 až 1.3 a 2.1 byly doplněny řešitelským týmem nad rámec zadávací dokumentace. Tyto 6

7 evaluační úkoly tvoří páteřní aktivity a podklad pro hlavní zjištění a závěry týkající se návrhů redukce či jiných úprav u neagregovaných a nezávazných indikátorů. Jedná se o: 1) Hodnocení a optimalizace indikátorů projektů OPPI: 1.1 Zhodnocení jednoznačnosti definic monitorovacích indikátorů 1.2 Vyhodnocení vypovídací schopnosti indikátorů 1.3 Provedení hodnocení provázanosti indikátorové soustavy s OPPI; 1.4 Doporučení, závěry na zlepšení monitoringu projektových indikátorů OPPI a návrhy na redukci monitorovacích indikátorů, které nemají významný vztah k plnění cílů programů podpory, resp. souvisejících cílů OPPI; 2) Hodnocení indikátorů na úrovni operačního programu, prioritních os a oblastí podpory 2.1 Zhodnocení dosavadního naplňování vybraných indikátorů OPPI s ohledem na vývoj celkové implementace OPPI (k ); 2.2 Predikce naplnění cílových hodnot u vybraných indikátorů s ohledem na současný hospodářský vývoj a připravované změny v textu OPPI. K realizaci projektu byl vytvořen tým specialistů se zkušenostmi v oblasti evaluací programů financovaných ze SF, monitoringu, indikátorové soustavy, statistiky a ekonomie, absorpční kapacity, včetně znalostí odborné terminologie používané v rámci dané problematiky v ČR a v EU. Vedoucím řešitelského týmu byl Ing. Martin Pělucha, Ph.D., který odpovídal na straně řešitelského týmu za celkovou realizaci projektu. Zástupcem vedoucího projektu byl Mgr. Viktor Květoň. Odborní experti řešitelského týmu (abecední pořadí): Mgr. Viktor Květoň evaluační úkol 2 Ing. Emil Machálek, CSc. evaluační úkol 1.3 a 1.4 Ing. Martin Pělucha, Ph.D. evaluační úkol 1.1 a 2 Ing. Oto Potluka, Ph.D. evaluační úkol 1.2 a 1.4 Bc. Štěpánka Valentová asistentka projektu 7

8 1. Představení celkového metodického přístupu evaluačního projektu V této části uvádíme obecný přehled využitých metod evaluace indikátorové soustavy OPPI, které byly použity pro oba klíčové evaluační úkoly. V rámci jednotlivých evaluačních úkolů byly metodické postupy upraveny ve vazbě na řešení příslušného tématu. Tyto dílčí záležitosti jsou popsány v následujících kapitolách u vyhodnocení jednotlivých evaluačních úkolů. Způsob řešení projektu odpovídá zadávací dokumentaci, přičemž došlo také k prohloubení na detailnější dílčí evaluační úkoly. Hlavním účelem tohoto prohloubení bylo přispění k vyšší využitelnosti výsledků tohoto projektu. 1.1 Přehled jednotlivých metod evaluace Při řešení tohoto evaluačního projektu využil řešitelský tým níže uvedené způsoby sběru dat a informací pro kvantitativní a kvalitativní analýzu. S ohledem na velmi omezený časový prostor pro realizaci tohoto projektu bylo nezbytné v průběhu jeho řešení velmi interaktivně spolupracovat se zástupci zadavatele a průběžně diskutovat jednotlivé podklady. Obecně lze vymezit následující způsoby sběru dat a jejich zpracování: A. Desk research/základní analýza dostupných dat monitorovacích indikátorů, rešerše a využití pramenů a informací již publikovaných (desk research). V desk research se jednalo zejména o prostudování všech programových dokumentů a výsledky dosavadních tématických analýz týkajících se OPPI. B. Řízené rozhovory se zástupci ŘO OPPI a zprostředkujících subjektů pilotní ověření výsledků získaných analýzou základních dat. Účelem této metody bylo zjištění specifických informací, které nebylo možné získat prostřednictvím analýzy základních dat. V tomto případě se pro zvýšení efektivity zapojených aktérů evaluace na straně zadavatele i řešitelského týmu zvolila metoda společného kolokvia řízených rozhovorů, které se uskutečnilo v prostorách MPO. C. Panel expertů. Panel expertů zahrnoval zástupce implementační struktury OPPI (ŘO a ZS CzechInvest) a členy zpracovatelského týmu. Tato metoda sloužila k ověření a odborné diskusi nad předběžnými závěry a zjištěními v realizovaných aktivitách. Panel expertů se konal v prostorách realizátora projektu. 1.2 Informační zdroje a podklady evaluace Níže uvádíme přehled základních dokumentů, které byly využity jako výchozí podklad pro zpracování tohoto evaluačního projektu: 1) Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2) Výtah z Prováděcího dokumentu OPPI (verze březen 2008) 8

9 3) Metodika monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období ) Agregační mapa indikátorů OPPI 5) Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluace v programové období ) Metodika posuzování indikátorů pro zařazení do NČI 7) Příručka pro žadatele o finanční podporu z OPPI 8) Výroční zprávy o provádění OPPI za rok 2007 a ) Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu HODNOCENÍ ABSORPČNÍ KAPACITY OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE VE VZTAHU K CÍLOVÝM SKUPINÁM, Berman Group, ) projektu Celkové vyhodnocení výsledků a dopadů realizace Operačního programu Průmysl a podnikání , Deloitte, listopad ) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 (dále v textu označované jako nařízení k ERDF) 13) Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj 14) Podklady a informace získané od jednotlivých úrovní implementační struktury, tj. Řídící orgán MPO, příslušné odbory MPO. Ze zprostředkujících subjektů bylo komunikováno pouze se zástupci agentury CzechInvest. Podklady zahrnovaly: informace v rámci kolokvia řízených rozhovorů a panelu expertů; monitorovací sestavy z ISOP (projekty vybraných indikátorů OPPI a OPPP, čerpání, plnění indikátorů); výtah z Páteřního manuálu OPPI část monitoring; podklady k připravovaným změnám v OPPI realokace, nové cílové hodnoty indikátorů. 9

10 2. Vyhodnocení evaluačního úkolu 1: Hodnocení a optimalizace indikátorů projektů OPPI 2.1 Zhodnocení jednoznačnosti definic a vypovídací schopnosti monitorovacích indikátorů Způsob zpracování analýzy Z úvodních jednání se zadavatelem vyplynulo, že hodnocení jednoznačnosti definic není zcela prioritní ve vazbě na doporučení k redukci neagregovaných monitorovacích indikátorů. Hlavním důvodem je to, že indikátory OPPI již byly několikrát podrobeny detailním interním analýzám a hodnocením ve vazbě na jejich definiční vymezení. Řešitelský tým se proto v hodnocení evaluačního úkolu 1 zabýval definičním vymezením indikátorů jen částečně a zaměřil se zejména na analýzu vypovídací schopnosti indikátorů a dále na jejich provázanost s cíli OPPI. Hodnocení vypovídací schopnosti indikátorové soustavy bylo zaměřeno nejen z pohledu vazby na strategické plánování (programová úroveň OPPI), ale také z hlediska implementace programu. V hodnocení vypovídací schopnosti indikátorů se řešitelský tým zabýval následujícími otázkami: Jsou dané monitorovací indikátory relevantní? Nemají dané monitorovací indikátory podobnou či stejnou vypovídací schopnost jako další z indikátorů? Jaká zjednodušení jsou možná? Řešitelský tým se zabýval částečně definičním vymezením a zejména vypovídací schopností u indikátorů, které nejsou agregovány na vyšší úroveň a pro žadatele nejsou závazné. V těchto 50 indikátorech může ŘO udělat jakékoliv bezprostřední změny. Pokud se jedná o závazný indikátor, či dokonce agregovaný indikátor, tak je doporučení konstituováno na příští programovací období, ve kterém jej již nedoporučujeme nadále používat. Pro současné programové období nelze doporučit zrušení používání takových indikátorů z důvodu zachování kontinuity a konzistence programování OPPI. Řešitelský tým také sledoval logiku analýzy, aby nenastala situace, kdy by došlo k doporučení zrušit indikátor, který je výsledkem agregace. Hlavní tíha práce spočívala na analyzování seznamu monitorovacích indikátorů a jejich definicích. V oblasti definic se řešitelský tým zaměřil na hodnocení základních identifikačních charakteristik jednotlivých indikátorů z hlediska jejich přesného názvu, definice a logiky. Základní analýza definičního vymezení příslušných indikátorů byla doplněna v lednu 2010 kolokviem řízených rozhovorů se zástupci zadavatele. V následující části jsou v hodnocení uvedeny pouze problematické indikátory, u nichž je potřeba zpřesnit definici daného indikátoru, nahradit jiným stávajícím indikátorem nebo daný indikátor již nepoužívat. 10

11 Kapitola 2.1 je dále členěna na hodnocení indikátorů nejdříve na úrovni operačního programu a následně jsou hodnoceny problematické indikátory z hlediska jejich definičního vymezení a vypovídací schopnosti dle jednotlivých programů podpory OPPI. Indikátory na úrovni operačního programu Doplňkové nezávazné indikátory sledované ve více podprogramech OPPI Program ICT a strategické služby ( ) Program ICT v podnicích ( ) Program Potenciál ( ) Program Spolupráce Klastry ( ) Program Spolupráce Technologické platformy ( ) Program Prosperita ( ) Program Marketing ( ) Dílčí závěry k hodnocení jednoznačnosti definic a vypovídací schopnosti indikátorů OPPI Indikátory na úrovni operačního programu V případě indikátorů sledujících počet nově vytvořených pracovních míst (dále pak v rozdělení na muže a ženy) jsou definice jasně uvedeny v Pokynech pro žadatele a příjemce dotace z Operačního programu Podnikání a inovace. Jedná se zejména o vymezení období, za které má být tento ukazatel vykazován a dále, že se jedná o indikátor s přírůstkovým charakterem. Všechny indikátory sledující počet nově vytvářených pracovních míst jsou agregované, proto v nich nelze dělat významnější změny ze strany ŘO. V průběhu realizace řízených rozhovorů však vyplynulo, že v těchto indikátorech se vyskytují nejčastější chyby při vyplňování ze strany konečných příjemců pomoci (chybovost je dle zprostředkujícího subjektu odhadována na 8 10 %). Přesné sledování tohoto indikátoru je zcela zásadní s ohledem na agregaci příslušných údajů až na úroveň Evropské komise. V tomto smyslu doporučujeme zdůraznění dvou výše uvedených charakteristik v interaktivní nápovědě elektronického formuláře. Jedná se o následující sérii agregovaných indikátorů, které nejsou pro žadatele závazné, tj.: Počet nově vytvořených pracovních míst celkem; Počet nově vytvořených pracovních míst ženy; Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem; Počet nově vytvořených pracovních míst (FTE), zaměstnanci VaV ženy. 1 Indikátory Počet nově vytvořených pracovních míst v sektoru MSP celkem, Počet nově vytvořených pracovních míst v sektoru MSP - z toho muži, Počet nově vytvořených pracovních míst v sektoru MSP - z toho ženy, jsou sledovány za obchodní případy ČMZRB. 11

12 V případě indikátorů Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem a Počet nově vytvořených pracovních míst (FTE), zaměstnanci VaV ženy je vhodné zvážit rozsah programů, ve kterých budou sledovány z hlediska jejich logické kauzality. V těchto indikátorech jsou nadbytečně zahrnuty programy Ekoenergie, Školící střediska a Nemovitosti. K nebyly vykázány žádné hodnoty nově vytvořených pracovních míst VaV u těchto programů. Logická provázanost zaměření těchto indikátorů na cíle těchto programů není zcela zřejmá (viz také poznámky u těchto indikátorů v evaluačním úkolu 2, tj. predikce naplnění hodnot do roku 2015) Doplňkové nezávazné indikátory sledované ve více podprogramech OPPI Doplňkový indikátor: Spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými ústavy a podniky Jako špatně definičně vymezený se jeví doplňkový indikátor Spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými ústavy a podniky. Tento indikátor je naplňován v programech ICT a strategické služby a Potenciál. Řešitelský tým se domnívá, že z hlediska definice tohoto indikátoru se nejedná o stěžejní záležitost v programu ICT a strategické služby. Indikátor je definován jako: Počet spoluprací mezi příjemcem dotace a výzkumnými či vzdělávacími institucemi (zahraničními, partnerskými i jinými). V definici indikátoru je uveden následující příklad, jehož prostřednictvím má žadatel lépe pochopit podstatu indikátoru, tj. počet zapojených studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků do činností vývojového centra a naopak zapojení odborných zaměstnanců vývojového centra do projektů realizovaných výzkumnými či vzdělávacími institucemi. Program ICT a strategické služby není primárně zaměřen na aktivity měkkého charakteru, tj. spolupráci mezi příjemce dotace a subjekty VaV. Hlavním záměrem je přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím kvalitativně vyššího využití potenciálu informačních a komunikačních technologií u konečných příjemců a dále také přispívat k rozvoji informační a znalostní společnosti. Proto doporučujeme tento indikátor z programu ICT a strategické služby vyřadit. Program Potenciál je zaměřen na zvýšení výzkumné, vývojové a inovační kapacity podniků, a zejména prohloubení spolupráce podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi. V tomto smyslu je nezbytné u tohoto programu tento indikátor kvalitativně rozlišovat v typech udávaných hodnot konečnými příjemci. Nelze totiž sledovat společně počet spoluprací např. se studenty magisterského studia na straně jedné a s kvalifikovanými odborníky z oblasti vědy a výzkumu na straně druhé. Studenty doktorského studia lze zařadit do kategorie kvalifikovaných odborníků z oblasti VaV. Proto lze zvážit následující úpravu definice tohoto indikátoru: Počet spoluprací mezi příjemcem dotace a výzkumnými či vzdělávacími institucemi (zahraničními, partnerskými i jinými) např. počet zapojených studentů 12

13 doktorského studia, pedagogů a vědeckých pracovníků do činností vývojového centra a naopak zapojení odborných zaměstnanců vývojového centra do projektů realizovaných výzkumnými či vzdělávacími institucemi. Hodnoty indikátorů vypočítané ze vstupujících údajů V některých případech se objevují indikátory, které jsou výsledkem výpočtu (alespoň je vzorec pro výpočet uváděn v definici příslušného indikátoru). Tabulka č. 1: Indikátory s hodnotou vypočítávanou z jiných indikátorů Název indikátoru Oblast využití indikátoru Poznámky k vymezení indikátoru Produktivita práce na jednoho zaměstnance , (doplňkový indikátor) Celkové roční náklady na IS/ICT (doplňkový indikátor) Investice do IS/ICT (doplňkový indikátor) Prodej vlastních výrobků a služeb prostřednictvím internetu (doplňkový indikátor) Produktivita práce na jednoho zaměstnance , Produktivita práce se vypočte jako přidaná hodnota / průměrný počet zaměstnanců. (doplňkový indikátor) Vypovídací schopnost těchto indikátorů pro použití při vyhodnocování výsledků má hodnotu, pokud jsou údaje v absolutních hodnotách na úrovni projektů. Jakmile se podílové hodnoty začnou agregovat na vyšší úroveň, ztrácí část své hodnoty pro analýzu (nelze provádět detailnější náročnější statistické zpracování) Program ICT a strategické služby ( ) Doplňkový indikátor: Provozní hospodářský výsledek ( ) Z hlediska zaměření definice dvou ukazatelů, tj Přírůstek přidané hodnoty a doplňkového indikátoru Provozní hospodářský výsledek ( ) lze doporučit úpravy k redukci jednoho z nich, protože vykazují velmi podobné hodnoty a informačně čerpají z výkazu zisků a ztrát konečného příjemce. Níže uvádíme definice obou indikátorů: a. Provozní hospodářský výsledek je hodnota za poslední uzavřené účetní období uvedená ve Výkazu zisku a ztrát. Tuto hodnotu vyplníte v příslušném typu monitorovací zprávy při jejím podání. Výchozí hodnota: k poslednímu uzavřenému účetnímu roku před podáním PŽ. b. Přidaná hodnota uvedena v řádku č. 11 výkazu zisku a ztrát. Vzhledem k tomu, že přírůstek přidané hodnoty u podpořených firem je pro ŘO a evaluace OPPI informačně důležitější, a navíc patří mezi indikátory agregované na úroveň prioritních 13

14 os 2 a 6, tak řešitelský tým doporučuje k redukci doplňkový ukazatel Provozní hospodářský výsledek. Doplňkový indikátor: Nově vytvořená pracovní místa z toho vysokoškolské pozice ( ) Program ICT a strategické služby je spíše zaměřen na vybavenost firem a zajištění obecné zaměstnanosti. Interpretační hodnota tohoto indikátoru je sice zajímavá, ale ve vazbě na plnění hlavních stanovených cílů není indikátor zcela důležitý. Z hlediska vypovídací schopnosti tohoto indikátoru je však dále nutné vzít v úvahu, že často mají velmi dobré schopnosti práce a dovednosti s IS/ICT také absolventi středních škol. Absolventi VŠ mají hlubší znalosti v oblasti analytických schopností a práce s IS/ICT a dále schopnosti vhodné pro management firem. Z těchto důvodu navrhujeme tento indikátor vyřadit ze sledování Program ICT v podnicích ( ) Doplňkové indikátory: internetové obchodování Doplňkové indikátory Realizované on line objednávky ( ) a Nákupy prostřednictvím internetu ( ) vyjadřují stejnou záležitost. Pro toto tvrzení předpokládáme, že každý nákup je realizován nejprve prostřednictvím objednávky. Obecněji může být objednávka verbální i písemná. V případě internetu předpokládáme objednávku vždy písemnou. Z hlediska definičního vymezení a vypovídací schopnosti obou indikátorů lze doporučit, aby oba indikátory byly sloučeny do jediného, příp. zcela zrušeny. V případě, že u indikátoru Realizované on line objednávky jde o objednávky produkce příjemce podpory, je nutné zpřesnit definici indikátoru, aby bylo jasné, kdo u koho objednává. V takovém případě je pak ale nutné tento indikátor sloučit s doplňkovým indikátorem Prodej vlastních výrobků a služeb prostřednictvím internetu, který tento vztah také vyjadřuje. Doplňkové indikátory: investice Následující doplňkové indikátory ve svých definicích obsahují věcný překryv. Indikátor Hardware a ostatní stroje a zařízení ( ) a doplňkový indikátor Investice do IS/ICT ( ) spadají pod stejnou oblast podpory. Indikátor Hardware a ostatní stroje a zařízení v sobě může zahrnovat ve stejných jednotkách nesouměřitelné položky (např. dražší notebook, ale také server), přičemž obě se započítávají stejnou vahou. Vždy se ale tyto indikátory věnují podobné záležitosti, jen jsou používány jiné měrné jednotky. Vzhledem k tomu, že z indikátorů uvedených v následující tabulce je pouze indikátor Investice do IS/ICT nepovinný na úrovni žadatele, týkají se doporučení pouze tohoto indikátoru. Doporučujeme vyřadit doplňkový indikátor Investice do IS/ICT z evidence. Dle definice tento indikátor v sobě zahrnuje víceméně veškeré nákupy (pořízení hmotného i nehmotného 14

15 dlouhodobého i krátkodobého majetku). Rozlišovací schopnost tohoto indikátoru je tak poměrně malá. Vzhledem k tomu, že v rámci tohoto indikátoru navíc dochází k výpočtu, je vhodnější sledovat pouze vstupující informace a výpočet provést teprve při jeho využití. Tabulka č. 2: Indikátory vztahující se k investicím Název indikátoru Oblast využití indikátoru Poznámky k vymezení indikátoru Investice do IS/ICT (doplňkový indikátor) Minimální výše investice (doplňkový indikátor) Investice do projektu (doplňkový indikátor) Hardware a ostatní stroje a zařízení (383400) Náklady na nové projekty a investice do IS/ICT vůči celému projektu za 1 rok. Indikátor je vyjádřen jako % podíl na celkových ročních nákladech na IS/ICT. Může jít tedy o součet pořízení hmotného i nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku Jde o investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, vyjádřená v pořizovacích cenách. Vykazován je pouze na konci projektu. Zahrnuje i nezpůsobilé výdaje projektu Uváděn je v tisících Kč. Jde o dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Uváděn v kusech zařízení. Musí jít o dlouhodobý hmotný majetek. Doplňkový indikátor Celkové roční náklady na IS/ICT ( ) sleduje obdobné záležitosti jako předchozí indikátor Investice do IS/ICT a proto jej rovněž doporučujeme k vyřazení. Doplňkový indikátor: Počet zaměstnanců zapojených do využití IS/ICT ( ) Cílem programu ICT v podnicích je podpořit ve vybraných regionech realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a především středních podnikatelů týkajících se investic do nových moderních technologií, přispívat k upevnění pozice takto podpořených podniků na trhu a tím přispívat k udržení a růstu zaměstnanosti. Ke sledování cíle ʺpřispění k udržení a růstu zaměstnanostiʺ slouží ukazatel ʺPrůměrný počet zaměstnancůʺ pro OP 2.2. Proto lze indikátor Počet zaměstnanců zapojených do využití IS/ICT vyřadit Program Potenciál ( ) Doplňkový indikátor: Počet zaměstnanců na specializovaných pracovních místech s VŠ vzděláním ( ) Tento doplňkový indikátor má sice velmi úzkou a dobrou vypovídací hodnotu ve vazbě na program Potenciál, nicméně je duplicitní s indikátorem Počet vytvořených pracovních míst ve VaV. S ohledem na definiční vymezení obou indikátorů lze předpokládat, že druhý indikátor vykazuje z majoritní části shodné hodnoty. V podnicích, výzkumných ústavech i 15

16 univerzitách jsou na pracovní pozice ve VaV přijímani zpravidla lidé s vysokoškolským vzděláním. Proto doporučujeme zrušit doplňkový indikátor Počet zaměstnanců na specializovaných pracovních místech s VŠ vzděláním ( ). Doplňkový indikátor: Počet absolventů na specializovaných pracovních místech ( ) Tento doplňkový indikátor má velmi silnou vazbu na program Potenciál, nicméně s ohledem na reálné potřeby ŘO a připravované průběžné evaluace nemá tento indikátor zcela zásadní význam a není zcela nutné sledovat tuto tématiku v tak detailním členění. Smyslem poskytování podpory v rámci této oblasti (program Potenciál) je stimulovat inovační a vývojové aktivity zejména malých a středních podniků a zvýšit počet podnikatelských subjektů, které provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovaci. Podpora růstu zaměstnanosti díky tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst nemusí mít zcela přímou vazbu na sledování počtu nově přijímaných absolventů. Proto doporučujeme tento indikátor vyřadit ze sledování Program Spolupráce - Klastry ( ) Doplňkový indikátor: Průměrný počet členů klastru účastnících se na společném projektu ( ) Tento doplňkový indikátor nemá zcela zásadní vypovídací hodnotu ve vazbě na zaměření programu Klastry. Z tohoto důvodu navrhujeme jeho vyřazení. Indikátory Výsledky projektů v oblasti VaV, inovace (doplňkový, ) a Uvedení na trh nových nebo inovovaných produktů, zavedení procesních, organizačních a marketingových inovací (382135, oblast podpory 3.4.1) je možné definovat stejným způsobem. V případě prvního z uvedených indikátorů jde o výsledek aktivit klastru, přičemž v definici není uvedeno, že inovace jsou uvedeny na trh. Nicméně lze předpokládat, že jejich uvedení na trh je nutné, jinak by neměly význam. Rozdíl mezi těmito indikátory je v roli příjemce podpory a klastru a tento rozdíl definuje přiřazení k příslušné oblasti podpory. Z tohoto důvodu je vhodné oba indikátory sloučit do jediného do indikátoru

17 Doplňkový indikátor: Přidaná hodnota ( ) Tento indikátor sleduje přidanou hodnotu klastru včetně všech subjektů sdružených v klastru. Převládajícím zaměřením dané oblasti podpory je tvorba infrastruktury pro rozvoj spolupráce především v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, internacionalizace, transferu know how a podpora konkrétních projektů společně realizovaného průmyslového výzkumu a vývoje podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Hlavním účelem je tudíž vytvořit příznivé podnikatelské prostředí a zlepšovat podmínky pro podnikání a inovace. Z účetního hlediska lze v tomto smyslu sledovat vývoj přidané hodnoty až v delším časovém horizontu, kdy se projeví reálné dopady v tomto sledovaném indikátoru. Z tohoto úhlu pohledu se tento indikátor jeví jako redundantní a lze jej vyřadit Program Spolupráce Technologické platformy ( ) Doplňkový indikátor: Průměrný počet subjektů sdružených v TP účastnících se mezinárodních projektů VaV ( ) Jedná se o podobný indikátor jako je v programu Spolupráce Klastry (viz výše), který je nadbytečný a lze jej doporučit k jeho vyřazení Program Prosperita ( ) Doplňkový indikátor: Pronajímatelná plocha ve vědeckotechnickém parku ( ) Doplňkový indikátor: Pronajímatelná plocha v inkubátoru ( ) Doplňkové indikátory Pronajímatelná plocha ve vědeckotechnickém parku a Pronajímatelná plocha v inkubátoru mají přímou vazbu na program Prosperita, který se převážně zaměřuje na tvorbu infrastruktury pro rozvoj spolupráce v oblasti VaV, vzdělávání, internacionalizace, transferu know how a podpora konkrétních projektů společně realizovaného průmyslového výzkumu a vývoje podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Z hlediska definičního vymezení i vypovídací schopnosti jsou však tyto indikátory duplicitní na straně jedné s indikátory Celková plocha VTP a Plocha pro účely inkubátoru celkem a na straně druhé s indikátory Míra obsazenosti VTP a Míra obsazenosti inkubátoru. Vykazované hodnoty tak lze v případě VTP jednoduše dopočítat za předpokladu přesně vykazovaných hodnot navazujících indikátorů. V případě indikátorů sledujících souvislosti s inkubátory lze údaje, které budou potřebné pro evaluaci dopadu programu Prosperita, relativně jednoduše odvodit. Proto doporučujeme doplňkové indikátory Pronajímatelná plocha ve vědeckotechnickém parku a Pronajímatelná plocha v inkubátoru vyřadit ze sledování. 17

18 Program Marketing ( ) Doplňkový indikátor: Tržby za prodej zboží Doplňkový indikátor: z toho vývoz do EU Doplňkový indikátor: z toho vývoz mimo EU Tyto indikátory mají velmi silnou vazbu na cíle programu Marketing, nicméně vykazované hodnoty se projeví až v delším časovém období. Prezentace na veletrzích a nasmlouvané kontrakty na další roky nemusí mít bezprostřední dopad během realizace projektu, příp. těsně po jeho realizaci. Typovým podporovaným projektem v rámci této oblasti podpory je získávání marketingových informací, nákup propagačních materiálů a tvorba internetových stránek či účast na výstavách a veletrzích v zahraničí. Z hlediska vypovídací schopnosti doporučujeme vyřadit všechny tři sledované doplňkové indikátory Dílčí závěry k analýze jednoznačnosti definic a vypovídací schopnosti indikátorů 1. Pokud není s hodnotou indikátoru pracováno při monitoringu či evaluaci, je vhodné takový indikátor zcela zrušit. Ušetří se tím úsilí žadatelů s vykazováním hodnot a implementačním subjektům se zpracováním dat. 2. Zrušit některé indikátory, jejichž hodnota je získávána výpočtem na úrovni žadatele. Místo nich je vhodné mít takové indikátory, ze kterých je možné posléze požadované veličiny vypočítat. 3. Agregované indikátory počty nově vytvořených pracovních míst nutné zdůraznění hlavních charakteristik tohoto indikátoru v interaktivní nápovědě elektronického formuláře (přírůstkový indikátor a vykazované období). Hlavním důvodem tohoto doporučení je poměrně vysoká chybovost při vyplňování ze strany konečných příjemců. Přitom přesné sledování tohoto indikátoru je zcela zásadní s ohledem na agregaci příslušných údajů až na úroveň Evropské komise. V tomto smyslu doporučujeme zdůraznění dvou výše uvedených charakteristik. 4. V případě indikátorů Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem a Počet nově vytvořených pracovních míst (FTE), zaměstnanci VaV ženy je vhodné pro příští programovací období zvážit rozsah programů, ve kterých budou sledovány z hlediska jejich logické kauzality. 5. Upřesnění u doplňkového indikátoru Spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými ústavy a podniky. Tento indikátor je naplňován v programech ICT a strategické služby a Potenciál. V případě programu Potenciál je nezbytné kvalitativně rozlišovat v typech udávaných hodnot konečnými příjemci (počet spoluprací se studenty různé úrovně studia X kvalifikovanými pracovníky VaV) viz výše uvedený návrh na úpravu definice. 18

19 V případě programu ICT a strategické služby doporučujeme tento indikátor vyřadit z jeho sledování. 6. Zrušit následující doplňkové indikátory: Program ICT a strategické služby ( ) Provozní hospodářský výsledek ( ); Nově vytvořená pracovní místa z toho vysokoškolské pozice ( ) Program ICT v podnicích ( ) Sloučit / zrušit indikátory Realizované on line objednávky; Nákupy prostřednictvím internetu; Prodej vlastních výrobků a služeb prostřednictvím internetu ( ); Investice do IS/ICT ( ) Celkové roční náklady na IS/ICT ( ) Počet zaměstnanců zapojených do využití IS/ICT ( ) Program Potenciál ( ) Počet zaměstnanců na specializovaných pracovních místech s VŠ vzděláním ( ) Počet absolventů na specializovaných pracovních místech ( ) Program Spolupráce Klastry ( ) Průměrný počet členů klastru účastnících se na společném projektu ( ) Sloučit doplňkový indikátor Výsledky projektů v oblasti VaV, inovace ( ) s indikátorem Uvedení na trh nových nebo inovovaných produktů, zavedení procesních, organizačních a marketingových inovací (382135); Přidaná hodnota ( ) Program Spolupráce Technologické platformy ( ) Průměrný počet subjektů sdružených v TP účastnících se mezinárodních projektů VaV ( ) Program Prosperita ( ) Pronajímatelná plocha ve vědeckotechnickém parku ( ) Pronajímatelná plocha v inkubátoru ( ) Program Marketing ( ) Doplňkový indikátor: Tržby za prodej zboží Doplňkový indikátor: z toho vývoz do EU Doplňkový indikátor: z toho vývoz mimo EU 19

20 2.2 Hodnocení provázanosti indikátorové soustavy s cíli OPPI Způsob zpracování analýzy Cíl: Posoudit, do jaké míry zvolené indikátory zabezpečují realizaci cílů OPPI a odpovědět na otázku: jak stanovené indikátory plní úlohu zajištění zpětné vazby v tom smyslu, zda poskytnutá podpora přispěla k naplnění stanoveného globálního cíle a specifických cílů OPPI. Aktivity: analyzovat a zhodnotit relevanci jednotlivých indikátorů jako kvantitativního vyjádření cílů programu a posouzení účelnosti a rozsahu indikátorů a jejich skupin ve vztahu k požadavkům hodnocení efektivnosti OPPI; klasifikace intenzity vazeb s cíli programů podpory a kvality vypovídací schopnosti jednotlivých indikátorů; x slabá vazba; xx střední vazba; xxx silná vazba (viz příloha č. 1 CD); zhodnocení struktury indikátorů, zejména v rámci jednotlivých programů podpory z hlediska jejich relevance pro objektivní kvantitativní vyjádření jejich cílů a posouzení efektivnosti; zpracování návrhu na zjednodušení indikátorové soustavy v části neagregovaných a nezávazných indikátorů. Při zpracování tohoto evaluačního úkolu jsme na základě zadání vycházeli z poslední verze agregační mapy indikátorové soustavy. Pro analýzu jsme použili redukovanou mapu, z které jsme vyřadili všechny indikátory, které nejsou dále používány k další agregaci na vyšší úrovně. Tímto jsme pracovali pouze s indikátory, jejichž případné vypuštění nemůže nenarušit používané agregační vzorce. Další selekci jsme provedli mezi indikátory závaznými a nezávaznými a zaměřili se pouze na nezávazné indikátory. Tyto může Řídící orgán upravit nebo vypustit. Závazné neagregované indikátory jsme přesto vyhodnotili po stránce jejich vazby k cílům oblasti podpory a především programů podpory. Výsledky analýzy jsme zpracovali do postupně sumarizovaných tabulek, tak aby bylo možné získat jasný obraz o struktuře hodnocených indikátorů (nezávazných, monitorovacích) a jejich vazby na cíle programu, oblastí a programů podpory. Tabulky řadíme podle stupně a obsahu sumarizace. Hodnocení vazby jednotlivých hodnocených indikátorů je na cíle prioritních os, oblastí a programů podpory. Řešenou otázkou je také, do jaké míry zvolené indikátory zabezpečují realizaci cílů OPPI. Kolekce tabulek vzhledem k jejich objemu je umístěna do přílohy č. 1 CD. 20

21 2.2.2 Hodnocené indikátory Tabulka č. 3: Sumarizace výsledků analýzy struktury hodnocených indikátorů na projektové úrovni Celkem Výstup Výsledek Dopad Projektová úroveň 95/ Vysvětlivky: Ve sloupci celkem : celkem počet neagregovaných /nezávazných indikátorů Ve sloupci výstup : počet nezávazných indikátorů výstupu Ve sloupci výsledek : počet nezávazných indikátorů výsledku Tabulka č. 4: Sumarizace výsledků hodnocení vazby hodnocených indikátorů projektové úrovni Celkem X slabá XX střední XXX silná Projektová 95/ úroveň Vysvětlivky: Ve sloupci celkem : celkem počet neagregovaných /nezávazných indikátorů Ve sloupcích hodnocení vazby X, XX, XXX : počet nezávazných indikátorů Tabulka č. 5: Sledovaná skupina indikátorů, rozdělení na projektové úrovni Celkem VÝSTUP VÝSLEDEK Projektová úroveň Rozvoj 2/ ICT a strategické 6/4 4 služby ICT v podnicích 13/ Inovace 1/ Potenciál 6/ Spolupráce Klastry 8/ Spolupráce TP 19/ Prosperita 21/ Školící střediska 4/ Nemovitosti 5/ Poradenství 2/ Marketing 8/4 4 celkem 95/ Vysvětlivky: Ve sloupci celkem : celkem počet neagregovaných /nezávazných indikátorů Ve sloupci výstup : počet nezávazných indikátorů výstupu Ve sloupci výsledek : počet nezávazných indikátorů výsledku 21

22 Tabulka č. 6: Souhrnné výsledky hodnocení vazby indikátorů na cíle programu na projektové úrovni Celkem X slabá XX střední XXX silná Projektová úroveň Rozvoj 2/ ICT a strategické 6/ služby ICT v podnicích 13/ Inovace 1/ Potenciál 6/ Spolupráce Klastry 8/ Spolupráce TP 19/ Prosperita 21/ Školící střediska 4/ Nemovitosti 5/ Poradenství 2/ Marketing 8/4 3 1 Celkem 95/ Vysvětlivky: Ve sloupci celkem : celkem počet neagregovaných /nezávazných indikátorů Ve sloupcích hodnocení vazby X, XX, XXX : počet nezávazných indikátorů 22

23 Tabulka č. 7: Přehled indikátorů klasifikovaných stupněm X slabá vazba Měrná Závaznost Kód Název indikátoru Typ jednotka indikátoru Kód indikátor u z NČI U centrálních indikátorů shodný s NČI ICT a strategické služby Kontext/ Dopad/ Výsledek/ Výstup U centrálních indikátorů dle NČI Ano/NE Vazba na cíle x slabá, xx střední, xxx silná doplňkový Investice do projektu Výstup tis. Kč ano X doplňkový Nově vytvořená pracovní místa z toho vysokoškolské pozice Výstup počet ne X doplňkový Provozní hospodářský výsledek Výstup tis. Kč ne X ICT v podnicích doplňkový Outsourcované činnosti Výstup počet ano X doplňkový Čistý obrat Výstup tis. Kč ne X doplňkový Tržby za zboží a služby Výstup tis. Kč ne X doplňkový Průměrný počet zaměstnanců Výstup počet ne X doplňkový Produktivita práce na jednoho zaměstnance Výstup tis. Kč ne X doplňkový Celkové roční náklady na IS/ICT Výstup % ne X doplňkový Realizované on line objednávky Výstup % ne X doplňkový Nákupy prostřednictvím internetu Výstup % ne X doplňkový Počet zaměstnanců zapojených do využití IS/ICT doplňkový Prodej vlastních výrobků a služeb prostřednictvím internetu Inovace doplňkový Potenciál Produktivita práce na jednoho zaměstnance Výstup počet ne X Výstup % ne X Výstup tis. Kč ne X doplňkový Minimální výše investice Výstup tis. Kč ano X doplňkový doplňkový Vložit do NČI Spolupráce Klastry doplňkový doplňkový Počet zaměstnanců na specializovaných pracovních místech s VŠ vzděláním Počet absolventů na specializovaných pracovních místech Výstup Počet ne X Výstup Počet ne X Výsledky centra Výstup Počet ne X Instituce terciárního vzdělávání a výzkumné ústavy zapojené do aktivit klastru Společná setkání min. většiny členů klastru Spolupráce Technologické platformy Výstup Počet ne X Výsledek počet ne X 23

24 doplňkový doplňkový doplňkový Instituce terciárního vzdělávání a výzkumné ústavy zapojené do aktivit klastru Společná setkání min. většiny členů klastru Projekty VaV realizované na základě SVA/IAP Výstup Počet ne X Výsledek počet ne X Výstup počet ne X Prosperita doplňkový Počet realizovaných projektů vedoucích k ochraně duševního vlastnictví Výstup počet ne X doplňkový Počet zaregistrovaných firem Výstup počet ano X doplňkový Míra obsazenosti podlahové plochy VTP, PI Výstup % žadatel X doplňkový Pronajímatelná plocha (inkubátoru) Výstup m 2 ne X Nemovitosti doplňkový Obestavěný prostor objektu po realizaci projektu (v m3) Poradenství doplňkový Oblasti poskytnutých poradenských služeb Marketing Výstup m3 ne X Výstup Počet ano X Realizace marketingových informací Výstup Počet ano X Realizace marketingových propagačních materiálů doplňkový Realizace propagace prostřednictvím internetu Výstup Počet ano X Výstup Počet ano X doplňkový Tržby za prodej zboží Výstup tis. Kč ne X doplňkový z toho vývoz do EU Výstup tis. Kč ne X doplňkový z toho vývoz mimo EU Výstup tis. Kč ne X Vyhodnocení výsledků desk research Hodnocení uvedených podkladů, ve kterém jsme analyzované indikátory a jejich vazbu na cíle programů podpory hodnotili škálou X slabá, XX střední, XXX silná, ukázalo následující poměr (v %): 39/13/48. Ukazuje se, že v soustavě nezávazných indikátorů má téměř polovina silnou vazbu na cíle programů podpory. Vzhledem k tomu, že se jedná o neagregované a v převážné míře doplňkové indikátory, považujeme tento poměr za odpovídající požadavkům hodnocení cílů i monitoringu aktivit projektů. Na druhé straně 39 % nezávazných indikátorů hodnocených X slabou vazbou na cíle nabízí možnost jejich zrušení a tím i zjednodušení indikátorové soustavy. V další části této kapitoly se budeme zabývat skupinou indikátorů, které jsme hodnotili slabou vazbou na cíle X : 24

25 Z hlediska příspěvku poskytnuté podpory k naplnění specifických cílů OPPI je možné konstatovat, že hodnocené indikátory na úrovni programů podpory a jednotlivých projektů jsou v převážné míře koncipovány tak, aby poskytly informaci o plnění jednotlivých aktivit realizovaných v rámci projektů. Vazba těchto indikátorů na globální a v řadě případů i specifické cíle je slabší, protože většinou nevypovídají o efektech a dopadech realizace projektů na plnění stanovených cílů. Tyto indikátory nejsou navrženy tak, aby vypovídaly o dynamice procesu (např. přírůstkovým nebo poměrným způsobem), ale vykazují počty, m2, či nabývají pouze jedné ze dvou hodnot (ano/ne). V souvislosti s tím se vyvstává otázka, jak jsou takové indikátory následně využívány k vyhodnocování příslušných programů podpory, jejich přínosů a efektů Řídícím nebo zprostředkujícím orgánem. Analýza ukázala, že 90 % nezávazných indikátorů se týká výstupu, který vyjadřuje rozsah aktivit (součást průběžného monitorovacího procesu). Systém doplňkových indikátorů (většinou nezávazných) je z hlediska jejich provázanosti s cíli OPPI do značné míry nehomogenní ve své struktuře. V řadě případů obsahuje tato část indikátorové soustavy některé indikátory, které nemají směrem k cílům programu významnou vypovídací schopnost. To se týká především programů ICT v podnicích (celkem 10 indikátorů, z toho 9 hodnocených slabou vazbou), Spolupráce Klastry (celkem 6 indikátorů, z toho 2 hodnocené slabou vazbou), Spolupráce technologické platformy (celkem 8 indikátorů, z toho 3 hodnocené slabou vazbou, Prosperita (8 indikátorů, z toho 4 hodnocené slabou a 1 střední vazbou), Marketing (celkem 4 indikátory, z toho 3 hodnocené slabou vazbou. Na základě tohoto zjištění jsme provedli podrobné srovnání cílů uvedených programů podpory s jejich indikátory se záměrem navrhnout jejich případnou redukci a zjednodušení Dílčí závěry k hodnocení provázanosti indikátorů s cíli OPPI Hodnocení poskytnutých podkladů, ve kterých jsme analyzované indikátory a jejich vazbu na cíle programů podpory hodnotili škálou X slabá, XX střední, XXX silná, ukázalo následující poměr (v %): 39/13/48. V tomto smyslu se ukazuje, že v soustavě nezávazných indikátorů má téměř polovina z nich silnou vazbu na cíle programů podpory. Vzhledem k tomu, že se jedná o neagregované, v převážné míře doplňkové indikátory považujeme tento poměr za odpovídající požadavkům hodnocení cílů i monitoringu aktivit projektů. Indikátory a jejich hodnocení je uvedeno v tabulkách v příloze č. 1 na CD. Na základě srovnání stanovených cílů programů podpory a vybraných indikátorů včetně definic navrhujeme vypuštění následujících indikátorů: ICT a strategické služby Nově vytvořená pracovní místa, z toho VŠ ICT v podnicích Čistý obrat (doplňkový) Tržby za zboží a služby (doplňkový) Produktivita práce na jednoho zaměstnance (doplňkový) 25