Rozpočtový výhled města STRÁŽ POD RALSKEM

Transkript

1 22. května 2011 Zpracováno dne Rozpočtový výhled města STRÁŽ POD RALSKEM Obsahuje: analýzu dosavadního hospodaření města s uvedením silných a slabých stránek (rekapitulaci a možné hrozby) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA... 2 TEORETICKÝ ÚVOD... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Doporučení PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM - TABULKA PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS KONTAKT... 25

3 ÚVOD Město Stráž pod Ralskem (dále jen město nebo Stráţ PR) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu uváděných v 3 daného zákona. Zejména analyzuje vývoj finančního hospodaření a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů města a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udrţitelnost financí, vymezit finanční moţnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti. Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě výhledu je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového výhledu města bylo použito zejména těchto zdrojů: Upravený rozpočet města na rok 2011 srpen 2011 Stav úvěrů a půjček - srpen 2011 Výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M Systém ARIS Web MF ČR Systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR Predikce výnosů daní na roky 2012 až 2015 MF ČR dle dat návrhu SR Upravená predikce výnosů daní Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled kaţdý rok aktualizován. 1 2 až 5 let Ing. Luděk Tesař, 1

4 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 financí. je znalost vývoje a trendů Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města jen tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města z agregovaných finančních dat druhově tříděných, které jsou za normálních okolností rozepsány do položek a paragrafů. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. TEORETICKÝ ÚVOD Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo z výplaty dost peněz na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na 2 Ing. Luděk Tesař, 2

5 odpisy a to je také vážný problém 3. Města a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 4 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru 5. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zdroj: VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku 6 - údržba Ceny nakupovaných sluţeb a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Výše a ceny dluhů Úřad lidé a efektivita jeho chodu Investice Politika rozvoje a řízení projektů Odpisy Politika udržitelnosti - potřebné výdaje na obnovu majetku Zřejmé je, že samospráva můţe řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 stejný problém řeší stát ve svých financích 4 kladné provozní saldo 5 je zatím obtížně realizovatelná vize, protože stát samosprávy trvale šidí a obírá 6 majetek typu budov a infrastruktury vyžaduje nejvíce zdrojů Ing. Luděk Tesař, 3

6 ANALÝZA Počet obyvatel města, na kterém závisí většina příjmů 7, byl stabilní. Za uplynulých 13 let přibylo ve městě 148 obyvatel. Z toho 145 obyvatel od roku Město přírůstkem obyvatel získává do rozpočtu celkem 1 mil. Kč ročně navíc na daňových příjmech. Aktuálně je ve městě 4224 obyvatel 8. Stabilní počet obyvatel má vliv také na posílení stability daňových příjmů. Ty se sice nebudou vyvíjet dobře vlivem špatné hospodářské a ekonomické situace státu, ale i tak je to významný údaj. Mnoha městům obyvatel ubývá a má to potom negativní vliv na daňové příjmy. Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru města místo výkonu práce vzrostl na 4380 tisíce a od roku 2006 do roku přibylo ve městě více než 1100 zaměstnanců. Tento údaj má ale na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Stráţe PR Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě rok Zdroj: Počet obyvatel Počet zaměstnanců Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Stráţe PR Počet obyvatel Počet zaměstnanců INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr průměr za 10 let od 2006 Počet obyvatel 100,4 100,8 100,5 98,2 100,0 99,5 100,7 100,0 100,3 99,8 103,7 101,5 98,1 100,6 100,7 Počet zaměstnanců 101,2 88,2 103,0 100,4 97,2 135,9 83,2 96,8 103,1 102,7 104,3 DOPAD ZMĚNY POČTUI OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč tis.kč roční průměr za 13 let Změna počtu obyvatel 11, Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel 85, Zdroj: ČSÚ, MFČR, 7 především daňové příjmy 8 Podle údajů ČSÚ mělo město k celkem 4898 obyvatel. Ing. Luděk Tesař, 4

7 Vývoj celkové bilance města ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji od 47 do 108 mil. Kč ročně. Město nevykazovalo zrovna zdravé kořeny financí, protože v dlouhodobém trendu se hůře vyvíjely příjmy a lépe výdaje. Příjmy za posledních 10 let rostly průměrně meziročně o 8% a výdaje o 12%. Finance města ovlivňovaly silně dotace. Město nemělo stabilní základnu příjmů. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Stráţe PR Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr od Daňové příjmy 104,8 100,2 110,9 116,7 78,3 104,4 105,3 109,6 110,9 99,2 109,6 116,1 99,4 115,0 107,9 2. Nedaňové příjmy 130,7 151,2 92,8 61,4 396,2 30,8 128,2 67,7 89,8 111,2 119,4 107,1 140,4 116,7 118,9 3. Kapitálové příjmy 136,7 159,7 472,6 16,4 98,4 218,0 114,1 43,3 80,8 123,4 322,8 72,7 52,2 241,7 162,6 4. Přijaté dotace 148,8 86,8 81,9 69,9 250,1 212,9 150,6 81,7 43,7 127,1 21,7 154,4 410,6 35,2 149,8 Příjmy celkem 108,0 108,6 134,4 69,4 145,4 106,9 128,6 84,5 74,1 109,9 93,4 109,0 133,2 94,5 108,0 5. Běžné výdaje 106,5 88,7 178,9 77,4 113,7 98,2 126,0 106,5 69,7 101,3 95,5 136,8 124,7 92,6 110,2 6. Kapitálové výdaje 179,8 86,3 64,6 20,0 345,8 395,3 104,5 35,8 114,7 142,5 16,5 248,1 351,0 43,7 160,3 Výdaje celkem 112,0 87,5 126,2 63,8 130,9 156,2 115,4 74,9 79,3 114,0 65,0 147,7 162,0 75,2 112,8 POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb. Zdroj: MFČR, Město ovlivnila reforma veřejné správy. Za zmínku v této souvislosti stojí rok 2002, kdy ukončily činnost okresní úřady a kompetence přešly na město a kraj. Na základě této fáze reformy veřejné správy od roku 2003 město disponuje dotacemi na přenesený výkon státní správy, které se ale bohužel poslední roky snižují. Běžné výdaje města se výkonem státní správy výrazně zvýšily, cca o 17 mil. Kč, o něco méně, sice o 12 mil. Kč městu vzrostly v roce 2003 běžné dotace. Hospodaření města proto zkresluje financování přeneseného výkonu státní správy a transfery, které dostává město od státu. Sociální transfery již od nebudou součástí rozpočtů měst. Riziko, že bankrotující stát bude stále urputněji odmítat městu platit za objednané sluţby, sílí. Existuje zvýšená hrozba rostoucích nákladů města na financování přeneseného výkonu státní správy bez odpovídajících dotací a také riziko růstu nákladů města způsobené růstem cen ze zvyšování daní ze spotřeby. tis. Kč Ing. Luděk Tesař, 5

8 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Stagnaci zejména daňových příjmů města nelze v budoucnu vyloučit, dokonce ji lze spíše očekávat. Město bude muset dále bojovat s tendencí vyšší dynamiky výdajů. V roce 2009 proběhla Světová finanční krize. Tento rok přinesl negativní dopad do příjmů města, ale zdaleka ne tak negativní jako tomu bylo u jiných měst. Světová finanční krize způsobila, že městu klesly daňové příjmy, a to o 1%. Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 2009 řádově o 4 mil. Kč na daňových příjmech, protože původně byl očekáván nárůst daňových příjmů. To ovlivnilo finance města. Připravovaná novela RUD 9 by mohla v roce 2013 navýšit daňové příjmy města. Pokud by novela RUD prošla, lze očekávat zvýšení daňových příjmů od ve výši minimálně 5,5 mil. Kč. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Stráţe PR Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska mírně deficitní. Deficit v roce 2009 nezpůsobil ani tak výpadek příjmů v důsledku světové finanční krize, jako především nárůst výdajů, a to běžných výdajů, protože růst kapitálových výdajů kryla investiční dotace. Ovšem u růstu běžných výdajů se nejspíše jednalo o opravy. Deficity byly kryty jednak z úspor a potom z úvěrů. 9 Zákon č. 243/2000 Sb., rozpočtové určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Luděk Tesař, 6

9 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Stráţe PR Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem rok Zdroj: MFČR, Na předchozích grafech je dobře vidět, jak město v letech 2007 vytvořilo přebytek, který v roce 2009 rozpustilo ve výdajích. Za zmínku stojí, že se městu v roce úspěšně podařilo sníţit výdaje na přijatelnou úroveň, kterou si město mohlo dovolit pokrýt ze svých příjmů. V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a tím výrazně klesly příjmy i výdaje města a zvýšil se význam daňových i nedaňových příjmů. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Stráţe PR Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj a struktura příjmů v % skladbě 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Město dosud nemělo příliš stabilní strukturu příjmů. Především vlivem investičních dotací, které kolísaly. Zejména existoval silnější vliv investičních dotací a město se bude muset v budoucnu nejspíše více spoléhat na vlastní příjmy, tedy především stagnující daňové příjmy. Stagnace pravidelných příjmů je největším finančním rizikem města. Daňové příjmy budou spíše stagnovat především špatnou politikou státu, ale také nedobrou situací světové ekonomiky. Ing. Luděk Tesař, 7

10 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Graf 5. Vývoj struktury výdajů Stráţe PR Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč 100% 90% Podíly výdajů na výdajích celkem v % % 70% 60% 5. Běžné výdaje % 40% 30% 20% 10% HLADINA PRŮMĚRU KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ V ČR 6. Kapitálové výdaje 0 0% rok Zdroj: MFČR, rok Investiční aktivita města byla až dosud velice vysoká. Město za posledních 10 let investovalo 239 mil. Kč, tedy 57 tis. Kč na každého obyvatele. Od roku 2006 do roku město investovalo 98 mil. Kč, tedy cca 23,3 tis. Kč na obyvatele, z toho byly 45 mil. Kč (46%) investiční dotace. Městu se dařilo dosud cca 1/2 všech investic získávat z dotací. Investiční dotace jsou v současné době pro města značně riskantní. Pro finance města je riskantní budovat nový majetek, který vyvolává tlak na výdaje 10 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Nevýhodou města je, že čerpalo na investice dotace, takže realizovalo investice, které si nemohlo dovolit z vlastních zdrojů, ale odpisy bude muset město čerpat z vlastních financí. Města bohužel trpí poslední dobou stihomamem získávat dotace a stavět z darů typu dotací nový majetek, který si nemohou dovolit. Města si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město má, tím více prostředků je třeba na jeho údrţbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků pořizovaných z dotací je v pozadí. Mnohokráte města vystavějí z dotací nové majetky, jako jsou aquacentra, zimní stadiony, sportovní haly, evropské domy, domy kultury, azylové domy, informační centra, multifunkční zařízení apod., aniž by měla vlastní finance na obnovu svého dosavadního majetku. Budovanými zařízeními 10 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Ing. Luděk Tesař, 8

11 často nakonec ani neposkytují služby dostatku zákazníků na to, aby to odpovídalo vynaloženým prostředkům na investici, provoz a odpisy. Neříkáme, že je to případ Stráže PR, ale je třeba, aby město postupně zajistilo potenciál v příjmech na provoz, údržbu a obnovu dosavadního majetku města (finance na odpisy). Znamená to maximálně redukovat majetek, který město stojí zdroje a nepřináší adekvátní hodnoty občanům a zároveň maximalizovat sluţby prostřednictvím majetku poskytované. Pro města bude stále těžší pokrýt provoz z pravidelných příjmů a zároveň vytvářet dostatek zdrojů na obnovu svého majetku. Dokazuje to u Stráže PR graf níže. Přes veškerou snahu je znát trend rychlého růstu pravidelných (běžných) výdajů na provoz a nedostatek běžných příjmů na krytí provozu města. Graf 6. Vývoj krytí běţných výdajů běţnými příjmy Stráţe PR BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Jak je vidět z grafu, tak jsou finance města citlivé na vnější vlivy, tedy zejména na stagnaci ekonomiky a podléhají silnému tlaku růstu provozních výdajů. Součástí běžných příjmů i běžných výdajů jsou tzv. transfery (neinvestiční dotace), proto je objem položek zdánlivě vysoký. Neinvestiční dotace představují cca 6 aţ 13 mil. Kč ročně a rozpočtem města protečou na straně příjmů i výdajů. Hospodaření neovlivní, ale zasahují do obratů. Běžné příjmy města bez těchto dotací skutečně představují částku, na kterou se můţe město ročně spolehnout, a to je cca 60 mil. Kč pravidelných běžných příjmů bez neinvestičních dotací. Ing. Luděk Tesař, 9

12 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Špatný trend, kdy se zvyšovaly běžné výdaje nad rámec možností změny běžných příjmů města, trval dva roky, rok 2008 a Ovšem byl tu vliv výpadku příjmů vlivem vnějšího ekonomického prostředí a vliv dotací. Teprve rok přinesl znatelnou úsporu běţných výdajů. Graf 7. Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů Stráţe PR ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) Zdroj: MFČR, ROČNÍ % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) % 16% 15% 19% 3% 1% -5% 37% 25% -7% Graf 8. Podrobnější vývoj běţných výdajů Stráţe PR NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Trvalé růsty výdajů zaznamenaly především neinvestiční nákupy a platy. Daleko ve větší míře však ovlivňovaly běžné výdaje nárůsty neinvestičních nákupů v letech 2005 až Je třeba bedlivě zváţit, zda jde většina nákupů do obnovy dosavadního, pro občany užitečného a efektivně sloužícího, majetku a služeb. Dále také zda jsou výdaje na platy veškeré nutné. Ing. Luděk Tesař, 10

13 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŢ POD RALSKEM LISTOPAD 2011 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít město na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje finanční prostor samosprávy, tedy finanční sílu města a potenciál pro investice města, ale také pro obnovu majetku města, splácení dluhů na tvorbu rezerv apod. Graf 9. Vývoj finančního "prostoru" (provozního salda) Stráţe PR FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo v tis. Kč) Zdroj: PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Z provozního salda města se hradí investice, úmor dluhů a vytváří se z něho finanční rezervy do budoucnosti na obnovu majetku města. Provozní saldo města bylo až na výjimku let 2007 a velmi nízké. Z dlouhodobého hlediska mělo město značně nestabilní provozní saldo. Městu výsledek provozního salda značně zkreslovaly dotace na opravy a investice Ing. Luděk Tesař, 11

14 Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Stráţe PR tis. Kč % ZMĚNY Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) PRŮMĚR Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) % 16% 15% 19% 3% 10% 5 Běžné výdaje (provozní) % -5% 37% 25% -7% 10% Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech -1% 17% 1% -4% 6% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 20% 23% 24% 17% 22% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Vysvětlení pojmů: Dobrý rok = finanční prostor Z hlediska vývoje finančního ŠPATNÝ DOBRÝ ŠPATNÝ ŠPATNÝ DOBRÝ samosprávy se zvětšil, tedy běžné prostoru samosprávy (provozního ROK ROK ROK ROK ROK příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje salda) se jednalo o: (špatný rok = opak) Zdroj: V současnosti lze konstatovat, že finanční potenciál města je velmi slabý. Město dosahuje provozního salda na úrovni -4% až 6% z běžných příjmů. Aby mělo město zajištěno přežití po stránce financí, mělo by generovat alespoň 10 mil. Kč provozního salda. Dosud město stěţí financovalo samotný provoz, nemluvě o údržbě a obnově dosavadního majetku. Zároveň od roku 2006 převládaly roky se špatným trendem. Dlouhodobě se nakonec prakticky nic nezlepšilo ani nezhoršilo. Od roku 2006 rostly průměrně stejně jak běžné výdaje, tak běžné příjmy o 10%. Graf 10. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic Stráţe PR Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice upravený rozpočet srpen Zdroj: upravený rozpočet srpen Stagnace běžných příjmů i nutnost snižovat výdaje šly zatím ruku v ruce, proto se městu s veškerou snahou nedařilo do roku zlepšit a stabilizovat stav svých financí. Situace je značně nestabilní. Ing. Luděk Tesař, 12

15 Město disponuje finančními rezervami. Díky finančním rezervám město zvládal výkyvy výdajů. Výše rezerv, tedy zůstatků na účtech a fondech města činil k cca 17 mil. Kč 11. Graf 11. Finanční rezervy a provozní saldo města Stráţ PR Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet a fondy v tis. Kč upravený rozpočet srpen Zdroj: upravený rozpočet srpen Město mělo k dlouhodobé dluhy cca 20 mil. Kč. Celkem 13 mil. Kč 12 dlouhodobé úvěry a cca 7 mil. Kč dodavatelské úvěry. Dluhy města nejsou vysoké, ale vzhledem k aktuálnímu stavu financí, nestabilitě a nedobré finanční kondici města povaţujeme 20 mil. Kč za strop bezpečného zadluţení města. Graf 12. Zůstatky bankovních úvěrů a splátek Stráţe PR Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč upravený rozpočet srpen Zdroj: upravený rozpočet srpen 11 ARIS WEB 60M řádek 96, od roku ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy 12 ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku ÚFIS 01M řádek 113 Ing. Luděk Tesař, 13

16 Dlouhodobé pohledávky 13 města jsou poměrně vysoké ve výši cca 18 mil. Kč. Většina pochází z dluhů z nájemného a městu se dařilo pohledávky vymáhat, ale je třeba, aby město i nadále postupovalo rasantně při jejich vymáhání. Graf 13. Zůstatky pohledávek Stráţe PR Pohledávky za dlužníky v tis. Kč Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 60M, od ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost Zdroj: 13 ARIS WEB 60M řádek 75, od roku ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy Ing. Luděk Tesař, 14

17 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční kondice města je slabá a nestabilní. Ve financích města je znát snaha zlepšit stav financí z velmi špatné situace v roce 2009 k lepší v roce a ještě lepší dle upraveného rozpočtu Přesto je současný stav financí stále špatný. Hlavním problémem města je nízké provozní saldo a příliš vysoké běţné výdaje. Problematické jsou investice realizované z dotací neb město realizuje svůj rozvoj a obnovu z cizích zdrojů a zvyšuje se tím riziko budoucí udržitelnosti těchto investic. Největší rizika v oblasti financí města jsou stagnace příjmů a hrozba, že město nebude mít finance na obnovu, údrţbu a provoz svého dosavadního majetku a vzroste riziko dluhů. Příležitostí pro finance města je uvažovaná novela RUD, která by městu mohla od přinést městu cca 5,5 mil. Kč daňových příjmů ročně navíc a výzvou je také komplexní audit majetku a racionalizace spojená s personálním auditem tak aby se docílilo jednorázové úspory alespoň 25% běžných výdajů s cílem vytvářet zdroje na odpisy zbylého majetku. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Finanční rezerva k cca 17 mil. Kč Stabilní počet obyvatel. Snaha zlepšit stav financí v roce a dle dat upraveného rozpočtu i Slabé stránky Nízké a nestabilní provozní saldo teprve v roce bylo 4,5 mil. Kč, do té doby bylo i záporné, nejvyšší bylo v roce 2007 (8,3 mil. Kč) aby město přežilo, mělo by vytvářet alespoň 10 mil. Kč provozního salda. Stále příliš vysoké provozní výdaje. Nestabilní příjmy hodně závislá na dotacích. Dluh - k cca 20 mil. Kč, z toho 13 mil. Kč dlouhodobé bankovní úvěry a 7 mil. Kč dodavatelské úvěry. Dlouhodobě špatný trend převládaly špatné roky snižující provozní saldo, dobře dopadl rok. Dlouhodobé pohledávky za nájemníky cca 18 mil. Kč Ing. Luděk Tesař, 15

18 Příleţitosti Ohroţení (rizika) Změna RUD 14 - změnou zákona, který je navrhován MF ČR by město mohlo získat minimálně 1300 Kč na jednoho obyvatele, tedy 5,5 mil. Kč nových příjmů, a to již od Stagnace běţných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky hrozí nadále spíše úbytek nebo velmi nízký nárůst pravidelných příjmů, zejména daňových příjmů a běžných dotací. Minimalizovat majetek a maximalizovat sluţby z něho pro občany snížit objem odpisů prodejem nepotřebného, či příliš nákladného majetku, ze kterého občané nemají adekvátní užitek. Budování nového majetku z dotací v kombinaci s nedostatkem prostředků na odpisy město ohrožuje, tak jako jiná města, že nebude v budoucnu schopné udržet svůj současný majetek ve stavu odpovídajícímu době, tedy vytvářet finance na odpisy. Přitom čerpat nabízené dotace na novou výstavbu je tak lákavé. Město se zatím zlákat nedalo. Vytvářet dostatek prostředků na odpisy. Růst cen vstupů způsobený růstem daní ze spotřeby, zejména DPH. Rostoucí pohledávky nebo nesplácení pohledávek za nájemníky. 14 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Luděk Tesař, 16

19 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město mělo finance do roku trvale ve špatném stavu a zároveň bude zapotřebí město připravit na hrozby a zajistit jeho dobrou finanční kondici. Běžné příjmy, zejména daňové mají stagnovat, tlaky na růst výdajů, zejména cen však porostou. Rozpočtový výhled je postaven na těchto trendech: Stagnaci daňových příjmů na rok 2012 plánujeme pokles o 3%. Pokles běţných výdajů i příjmů na rok 2012 se snižují běžné výdaje o 2,5 mil. Kč a daňové příjmy se snižují o 1,5 mil. Kč oproti upravenému rozpočtu 2011 o Celkem v období let 2012 až 2015 očekáváme růst příjmů jen o 0,5 mil. Kč a předpokládáme ozdravení financí poklesem běžných výdajů o 4 mil. Kč oproti současnosti. Splácení dosavadních dluhů. Město bude schopné, při dodržení výhledu a ozdravení financí vygenerovat ze svých financí po úhradě prostého provozu od roku 2012 do roku 2015 jen cca 25 mil. Kč (postupně cca 3 až 9 mil. Kč ročně) po úhradě splátek dluhů bez zapojení dotací, úvěrů a prodejů majetku. Tyto zdroje budou muset městu stačit na investice, obnovu majetku v budoucnu a případně tvorbu rezerv. Ve výhledu jsou tyto prostředky na položce kapitálové výdaje, to ale neznamená, že je město nemůže uspořit či využít na rekonstrukce a obnovu majetku. Naopak. Doporučení Stabilizovat a ozdravit finance města: o sníţit běţné výdaje jednorázově ideálně auditem majetku a zaměstnanců s cílem zbavit město majetku, který nepřináší efekt občanům a stojí město prostředky. Nadále si ponechat současné finanční rezervy. Nepřijímat nové dlouhodobé dluhy. Vytvářet dostatek prostředků na obnovu dosavadního majetku města (tzv. odpisy). Cestou je s minimem majetku, který stojí město prostředky, poskytovat maximum služeb. Ing. Luděk Tesař, 17

20 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA Rozpočty města by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 6 mil. Kč 15. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 16, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 20 mil. Kč. Město má nyní dosažen tento strop úvěry bankovními 13 mil. Kč a dodavatelskými 7 mil. Kč. Podrobný rozpočtový výhled uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový výhled, Tabulka 7. Kumulovaný rozpočtový výhled ). 15 Jde o minimum. 16 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař, 18

21 Dodržení výhledu by mělo následující dopad do financí města. Graf 14. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového výhledu Stráţe PR Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) Zdroj: Tabulka 5. Provozní saldo Stráţe PR Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Podrobné informace uvádí dále tabulky výhledu upravený rozpočet srpen 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled tis. Kč 2015 výhled Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech -1% 17% 1% -4% 6% 10% 10% 12% 15% 16% % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -3% 16% 15% 19% 3% -7% -3,4% 0,5% 2,6% 1,1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 1% -5% 37% 25% -7% -10% -4,2% -1,4% -0,4% -0,9% Celkem Ing. Luděk Tesař, 19

22 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový výhled je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Nezahrnuje změnu sociální agendy od DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude kaţdý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve výhledu je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, že dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těžko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Kaţdý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti výhledu příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 17 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Ing. Luděk Tesař, 20

23 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový výhled města Stráţ pod Ralskem ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled STRÁŽ POD RALSKEM Údaje upravený rozpočet srpen 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,8 100, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (sráţková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , aţ 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy ,7 98, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy , Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,8 99, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,0 99, Běžné výdaje ,5 98, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům , Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 aţ 56 obyv , Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,8 111, VÝDAJE CELKEM ,0 97, ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běţné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,6 100, Běţné výdaje (provozní) ,5 98, ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,4 114, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček , výhled 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,5 99, ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,8 99, ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) Základní běţný účet a účty fondů (poloţka 96 ARIS-60M, od ř ÚFIS 01M) Krátkodobý finanční majetek (od ř. 80) , ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ,8 130, ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,0 100, ř.36+leasing Dluhová sluţba pol , ř.47/ř.46 *% Ukazatel dluhové sluţby 37,28% 4,27% 4,66% 5,00% 4,98% 2,42% 2,40% 88, Dlouhodobé bankovní úvěry (poloţka 190 ARIS - 60M, rozvaha od ř ÚFIS 01M) tis. Kč 49 Pohledávky dlouhodobé (poloţka 75 ARIS - 60M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost suma 2012 až Plán Investice, obnova majetku či úspory z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad ř INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ průměr 2000 až průměr 2012 až / 2012 / / / / 2014 Ing. Luděk Tesař, 21

24 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM Tabulka 7. Kumulovaný rozpočtový výhled města Stráţ pod Ralskem ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled STRÁŽ POD RALSKEM Údaje upravený rozpočet srpen 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,8 100, Nedaňové příjmy ,7 98, Kapitálové příjmy ,7 0, Přijaté dotace (transfery) ,8 128, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) PŘÍJMY CELKEM ,0 99, Běžné výdaje ,5 98, Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,8 111, VÝDAJE CELKEM ,0 97, ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ,4 0, Běţné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,6 100, Běţné výdaje (provozní) ,5 98, a Meziroční změna BĚŢNÝCH PŘÍJMŮ a Meziroční změna BĚŢNÝCH VÝDAJŮ b ř.32a-ř.33a ROZDÍL ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,4 114, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,0 88, ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku ,0 0, FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ,0 0, Krátkodobý finanční majetek (od ř. 80) ,0 100, Dlouhodobé bankovní úvěry (poloţka 190 ARIS - 60M, rozvaha od ř.113 ÚFIS 01M) tis. Kč 49 Pohledávky celkem (poloţka 75 ARIS - 60M, od ř. rozvaha ÚFIS 01M) suma 2012 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad ř INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ výhled průměr 2000 až průměr 2011 až / 2012 / / / / 2014 Ing. Luděk Tesař, 22

25 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU STRÁŽE PR... 4 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STRÁŽE PR... 5 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ STRÁŽE PR TABULKA 5. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) TABULKA 6. PROVOZNÍ SALDO STRÁŽE PR TABULKA 7. ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM TABULKA 8. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU STRÁŽE PR... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU STRÁŽE PR... 6 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STRÁŽE PR... 7 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ STRÁŽE PR... 7 GRAF 5. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ STRÁŽE PR... 8 GRAF 6. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY STRÁŽE PR... 9 GRAF 7. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ STRÁŽE PR GRAF 8. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ STRÁŽE PR GRAF 9. VÝVOJ FINANČNÍHO "PROSTORU" (PROVOZNÍHO SALDA) STRÁŽE PR GRAF 10. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC STRÁŽE PR GRAF 11. FINANČNÍ REZERVY A PROVOZNÍ SALDO MĚSTA STRÁŽ PR GRAF 12. ZŮSTATKY BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ A SPLÁTEK STRÁŽE PR GRAF 13. ZŮSTATKY POHLEDÁVEK STRÁŽE PR GRAF 14. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU STRÁŽE PR

26 ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS 24

27 KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: F: T: E: IČO: ČÚ: /0100 Živnost vedena u MČ Praha 5 Poštovní adresa: Neumannova 1470/ Praha 5 Zbraslav 25