ROSÍK. Noviny plné novinek aneb co se děje ve škole i za školou ČÍSLO. rosického občasníku žáků ZŠ Rosice

Transkript

1 ROSÍK Noviny plné novinek aneb co se děje ve škole i za školou ČÍSLO rosického občasníku žáků ZŠ Rosice * * ročník II * školní rok 2004/2005 * cena 15 Kč *

2 Vážení čtenáři! Už máme za sebou 6 čísel našeho školního časopisu Rosík. Toto je 7. díl našich Novin plných novinek. Pro někoho je to číslo šťastné, a tak věříme, že se nám tento díl (a samozřejmě i ostatní ) neobyčejně povedl. V 7. čísle časopisu jsme pro Vás připravili následující témata : Akce školy... 3 Testy... 4 Šachový kroužek... 5 Přírodovědný kroužek; Florbal... 6 Návštěva Ekocentra Závislosti Lyžařský výcvik Masopust Cesta do krajiny snů (projekt IV. třídy) Tři zlaté vlasy děda Vševěda (projekt III. třídy) Beseda se zdravotnicí Jak si pejsek a kočička dělali k svátku dort (projekt II. třídy) Rozhovor Tonda Obal; Zemní plyn DOREMI Velikonoce Horoskop Pro chytré hlavy Křížovka na závěr Tak nám držte palce. Lenka Horníková, VII. třída Obr.: Honza Chytil, VII. třída VYBARVI SI. 2

3 Akce, které se uskutečnily na naší škole v měsících prosinci, lednu a únoru vánoční vernisáž přehlídka čepic v tělocvičně ZŠ a vyhlášení nejlepších sběračů papíru lyžařský výcvik v Krkonoších pololetní vysvědčení 3.2. zápis žáků do I. třídy 4. a 5.2. šachový turnaj v Luži výukový program Tonda Obal turnaj ve florbalu v Luži masopust hudební představení v Chrudimi celostátní testování žáků IX. tříd okresní kolo dějepisné olympiády 24. a chřipkové prázdniny Akce, které se uskuteční na naší škole v následujících měsících (vydání časopisu Rosík č. 7) = 1. jarní den, ale astronomické jaro začalo již divadelní představení ve Skutči pro I. - IV. třídu malování na sklo (svícny) vynášení Morany loučení II. třídy se zimou 24. a velikonoční prázdniny velikonoční pondělí (návrat do školy je v úterý 29.3.) 1.4. projektový den Jaro v Evropě (více na ředitelské volno přijímací zkoušky čtvrtletní pedagogická rada KONZULTAČNÍ DEN květen, červen zkoušky nanečisto pro žáky VIII. třídy květen, červen školní výlety pololetní pedagogická rada v úterý školní akademie (pod vedením p. uč. Odstrčila a jeho deváťáků) Koloděj více informací na straně 5 Poděkování OÚ Rosice Žáci dopravního kroužku a p. uč. Novotná moc děkují panu starostovi a všem zastupitelům obce, že jim schválili nákup 3 nových cyklistických kol k dopravním soutěžím. Budeme se snažit, abychom co nejlépe reprezentovali naši školu i obec ROSICE. Marie Novotná 3

4 Předvánoční zastavení Před Vánocemi se uskutečnila tradiční vánoční vernisáž spojená s prodejem výtvarných prací a výrobků. Celkový výtěžek z této akce byl Kč a již se pro žáky naší školy chystá nákup překvapení k rozšíření možností relaxace. Marcela Kohoutová, zást. řed. Vycházející žáci Rok s rokem se sešel a náš časopis opět přináší zprávu o tom, kam se rozletí naši deváťáci. Jejich let bude směřovat: 1 gymnázium 7 střední odborné školy 6 střední odborná učiliště Důležitým dnem pro ně bude 18. duben 2005 (konání přijímacích zkoušek). Držíme palce! Eva Malinská, výchovná poradkyně Dějepisná olympiáda Václav Chmelík a Filip Kutílek se připravovali velmi vzorně pro okresní kolo dějepisné olympiády, bohužel nemoc si člověk nevybírá, a tak se nemohli zúčastnit a změřit síly s ostatními. Pro ověření načerpaných informací si zkusili olympiádu nanečisto po návratu do školy. Eva Malinská Kalibro V průběhu posledních 4 týdnů jsme psali testy Kalibro (jsou to testy, které se odesílají a vyhodnocují za celý kolektiv třídu). Tématy byla matematika, český jazyk, přírodovědný základ, humanitní základ (dějepis a občanská výchova) a anglický nebo německý jazyk podle zaměření. Tyto testy vypracovávala V., VII. a IX. třída. Lenka Horníková, VII. třída Již 2. rokem se naše škola účastní srovnávacích testů. V loňském roce naši žáci prošli testy Kalibro i Scio a po zralé úvaze se vedení školy rozhodlo pro další testování v projektu Kalibro. Výsledky testů jsou součástí výroční zprávy školy a mají určitou vypovídací schopnost o úrovni vědomostí žáků v daném oboru. Nelze ji však brát jako jediné kritérium hodnocení schopností a dovedností. Mají nám spíše pomoci určit směr další práce. Eva Malinská, výchovná poradkyně Celostátní testování Jednou z aktualit nového školské zákona je povinnost testování úrovně vědomostí a dovedností žáků IX. tříd. Letošní rok byl v tomto ohledu zkušební. Dne 17. února 2005 se žáci naší školy společně se všemi deváťáky několika dalších krajů podrobili jednotným celostátním testům. Každý žák své výsledky obdrží ve formě certifikátu. V některých případech bude k výsledkům přihlíženo při přijímacím řízení. Eva Malinská, výchovná poradkyně OZNÁMENÍ: Přinášíme čtenářům smutnou zprávu, že dne zemřel ve věku 91 let pan Doubek. Více prostoru jeho památce věnujeme v příštím čísle Rosíku. 4

5 Testy nanečisto Vzhledem k tomu, že volba povolání je zásadním krokem pro další život, měl by to být krok promyšlený a uvážený. Je třeba mimo jiné prověřit své schopnosti a vědomosti. Firma Scio nabízí pro žáky VIII. ročníků internetový přístup zdarma na své testy a to vždy jeden týden v těchto termínech: 1. český jazyk od 9. května 2. matematika od 23. května 3. obecné studijní předpoklady od 6. června Další testy pak budou následovat opět s přístupem na internet zdarma v měsíci září. Eva Malinská, výchovná poradkyně Koloděj se přesouvá na září! Přinášíme velmi důležitou informaci pro žáky a rodiče letošní V. a VIII. třídy. Již 3. rokem by se měli žáci těchto tříd účastnit třídenního zážitkového programu. O tento program nebudou připraveni, pouze dojde k malé změně termínu. I letos naše škola podávala grant na KÚ Pardubice k získání finanční podpory pro tento projekt. Výsledek grantového řízení bude zveřejněn až v letních měsících tohoto roku. Pokud finanční podporu získáme, uhradí nám větší část nákladů akce, a proto termín konání akce přesouváme na měsíc září. Eva Malinská, výchovná poradkyně ŠACHOVÝ KROUŽEK Věk nerozhoduje, důležitá je taktika! Dne 4. a 5. února 2005 se v Luži, v Hamzově dětské léčebně, konal dvoudenní šachový turnaj, kterého jsme se zúčastnili také my z šachového kroužku Rosice. Hrálo se na čtyřčlenná družstva, naše se jmenovalo ZŠ Rosice a byl jsem v něm já (Tomáš Ullrich pozn. red.), Jan Chytil, Matěj Eliášek a Pavla Samková. Hráli jsme na šachové hodiny, každý měl časový limit 30 minut na jednu partii. Hrálo se 8 kol. Každý z našeho družstva uhrál 3 body, což byl docela úspěch, protože se hrálo i proti dospělým. Už se těším na další turnaj. Tomáš Ullrich, VII. třída Jaký tah by zahrál Karel? PS: V průběhu měsíce května letošního roku se bude konat šachový turnaj i v naší škole. Na turnaj se může přihlásit každý žák ZŠ Rosice, i ten, který nechodí do šachového kroužku, a samozřejmě jsou vítáni všichni, kteří tento kroužek navštěvují. Bližší informace budou včas zveřejněny. Karel Brožka, vedoucí šachového kroužku 5

6 PŘÍRODOVĚDNÝ KROUŽEK EXKURZE DO VÝCHODOČESKÉHO MUZEA V PARDUBICÍCH 15. ledna 2005 jsme se zúčastnili prohlídky a výukového programu ve Východočeském muzeu v Pardubicích, kde byla nově instalována stálá expozice Příroda východního Polabí. Co nám autor vyprávěl? Výstava je pojata velmi názorně a poutavě, na rozdíl od zaběhaných tradic jsou exponáty seskupeny do 21 vitrín podle typů prostředí, se kterými se lze setkat v přírodě východního Polabí. Např. Pod hladinou rybníka, Písečné přesypy, Dubový les, Rumiště či Lidská obydlí. A protože v přírodě nemají rostliny a zvířata cedulky se jménem, nenajdete je ani ve zdejší expozici. Kdo ovšem touží po pojmenování jednotlivých vystavených exponátů, musí se trochu snažit... K dispozici je tištěný průvodce s černobílými kresbami a popisky rostlin a živočichů zachycující pohledy do vitrín. V expozici Příroda východního Polabí je představeno na 400 druhů rostlin a živočichů většinou vycpanin nebo modelů. Dalších 150 druhů je zobrazeno na fotografiích. Návštěvník si rovněž může vybrat z 50 ukázek zvířecích zvuků. Najdete zde také dětský koutek s omalovánkami a puzzle, liščí norou nebo vycpaninou divočáka ( Dotýkati se povoleno! ). Prohlídka výstavy se nám všem moc líbila, navíc jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí od člověka nejpovolanějšího autora expozice RNDr. Vladimíra Lemberka. Marek Odstrčil TURNAJ VE FLORBALU CHLAPCŮ LUŽE V pátek se členové florbalového kroužku M. Červinka, O. Dušek, M. Hnátek, S. Krejčí, S. Procházka, V. Chmelík a F. Kutílek zúčastnili turnaje ve florbalu, který pořádala ZŠ Luže. Našimi soupeři byli týmy ZŠ Komenského a ZŠ Sladkovského Skuteč, ZŠ Proseč a tým pořádající školy. Po neslavném začátku, kdy jsme prohráli 0:4 jsme se v následujících zápasech vzchopili, takže jsme v konečném hodnocení obsadili hezké 3. místo. Na to, že náš kroužek funguje teprve půl roku a k tomu ještě jen každých 14 dnů, to je velmi dobrý výkon. Věřím, že do dalšího turnaje se ještě zlepšíme, zdokonalíme orientaci na hřišti, přihrávky a taktiku a že nám už také nebude dělat problémy dodržování některých pravidel, na která nejsme při tréninku zvyklí. Tak, abychom se případně umístili ještě lépe. I když přece není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Marek Odstrčil Jsme tým! 6

7 Znáte dobře sami sebe? Myslíte si, že dokážete podat druhému pomocnou ruku v okamžiku, kdy to potřebuje? Umíte se projevit sami za sebe a ne pouze schovaní za kolektiv? Dokážete si ze sebe udělat legraci? Naši sedmáci měli možnost se o tom přesvědčit. Kde? V Ekocentru Paleta v Pardubicích, kam jsme se vydali jeden lednový čtvrtek za programem Jeden za všechny a všichni za jednoho. tř. učitelka Petra Brožková D Návštěva Ekocentra PALETA ne jsme s paní učitelkou Brožkovou a jejím manželem navštívili Ekocentrum v Pardubicích. Program se jmenoval: Mezilidské vztahy - jeden za všechny, všichni za jednoho. Chvíli nám trvalo, než jsme tu budovu našli (byla to totiž malá dřevěná chaloupka). Programem nás provázel Ondra. V předsíňce jsme si svlékli bundu a boty, protože uvnitř byly koberečky. Pohodlně jsme se posadili a mohli jsme začít. Ondra měl s sebou plyšového delfína, který zdůrazňoval, kdo má slovo. Představil se a delfína poslal dokola, abychom se představili Další hru bych pojmenovala PÁÁÁÁU. Náš úkol byl jednoduchý. Velmi se nám to líbilo a moc doporučujeme, sami bychom si to ještě rádi zopakovali!!!! Jaroslava Freibergová, VII. třída B yli jsme v Pardubicích v Ekocentru Ujal se nás pán, který se nám představil jako Ondra. My jsme se mu také představili a řekli mu, bez čeho bychom nemohli žít. Vyskytla se tam slova počítač, televize, zdraví, rodina, přátelé a podobně Když jsme se dostali k samotným hrám, tak jsme nejprve počítali do deseti a pak zakřičeli slovo PAU. Sami jsme si museli počítat potichu a na deset zakřičet opět PAU. Téměř každý zakřičel v jinou dobu a na to nám Ondra řekl, že když křičíme v jinou dobu, tak už se stydíme. Každý to uznal, nóóó, možná na výjimky. Hráli jsme také mnoho her, které nás bavily, třeba chůzi po laně, sedání na sebe do kroužku, měli jsme utvořit poslepu z lana kruh nebo jsme si vyměňovali místa po levici. Tyhle hry nejsou zdaleka všechny, ale snad to stačí. Lenka Horníková, VII. třída Obr.: Kristýna Vondráčková, VII. třída 7

8 J en co jsem se probudil, tak jsem se nasnídal, napil, sbalil se a šel na autobusovou zastávku, kde jsem společně se Zuzkou Machačovou počkal na autobus (kterým jela i naše třída). Pak jsme se vydali k Ekocentru Paleta. Tam jsme si povídali o tom, jak poznat sami sebe. Hráli jsme nějaké hry, ve kterých jsme drželi všichni za jeden provaz např. jsme balancovali na laně a na každém konci lana byli vlci. A my jsme se museli přemístit (skupinka kluků a skupinka holek byly na opačných koncích) z jednoho konce na druhý. Bavilo mě to tam a chtěl bych se tam vrátit na druhé pokračování! Jan Chytil, VII. třída S edli jsme si do kroužku, ten, kdo měl delfína, měl slovo. Představili jsme se a říkali, bez čeho bychom nemohli žít. Potom jsme si všichni stoupli a za 10 sekund jsme museli na plný pecky zakřičet pau. Pak jsme si vzali lano a udělali kroužek a museli jsme zavřít oči a z kroužku udělat čtverec. Rychle ta hodina utekla Potom jsme se rozloučili a šli jsme na 20 minut do Grandu a do HYPERNOVY. Petra Koubová, VII. třída P rogram byl od 10:15-11:45. Byla tam docela sranda. Učili jsme se chápat sami sebe a pomáhat si. Po programu jsme měli ještě rozchod a já jsem se vrátil domů linkovým autobusem. David Tesař, VII. třída N ejdřív jsme se Ondrovi představili a řekli mu, co je pro nás důležité, hráli jsme zajímavé hry. Mně osobně se nejvíc líbila hra, když jsme na sebe dělali obličeje, byla to velká švanda. Nikola Kadidlová, VII. třída V ydali jsme se do Čajovny. Když jsme ji nalezli, přivítal nás lektor Ondra. Když nás pozval dovnitř, šli jsme si sednout na koberečky. Hráli jsme hromadu zábavných her. Nejvíce se mi líbila hra Nejoriginálnější obličej. Měli jsme si vymyslet nejoriginálnější obličej a pak ho ukázat spolužákům. Všichni jsme se velice zasmáli. Na tomto výletu jsme si to velice užili a moc se nám líbil. Zuzana Machačová, VII. třída Č P ajovna byla malá, útulná a dřevěná. Vevnitř bylo teplo, sedli jsme si do kruhu Hra i celý program byl zaměřen na pomoc druhým a poznaní sama sebe. Martina Malinská, VII. třída řivítal nás Ondra, který nás programem, který se jmenoval Jeden za všechny, všichni za jednoho, provázel. Hráli jsme spoustu zajímavých her. Nejvíce se mi líbilo přelézání po provaze. Nikola Tesařová, VII. třída 8

9 Říká se: Někdy je lépe nevědět!, ale v tomto případě se vyplatí vědět a znát. Jde přece o naše děti. Pozvání na společné sezení rodičů a dětí se závažným tématem závislost mělo za úkol poskytnout společně strávené chvíle, vzájemné naslouchání a hlavně pohodu. Eva Malinská ZŠ Rosice Dne 12. ledna se v VII. třídě konal program o závislostech, začátek byl v 17:00. Uváděla paní učitelka Malinská, bylo pár úkolů. Utvořili jsme páry, nejlépe rodič a dítě, já tam byl sám, tak mě adoptoval pan ředitel, byl mi dobrým otcem, dozvěděl jsem se hodně věcí, třeba jak se měli o Vánocích a svátcích, Silvestr byl prý divoký, panu řediteli křuplo v zádech. Dostali jsme papír a na něm byl strom s duchy, my si museli vybrat dva z nich a měli se vyjádřit proč. Taky jsme dostali papír, na kterém byl muž, my měli hádat, kdo to mohl být, byl to odsouzený muž za vraždu. Taky jsme dostali velký papír, na který jsme kreslili, co si představujeme pod pojmem závislost. Bylo to moc hezké a mohu to každému doporučit. Vojtěch Falgenhauer, VII. třída Programu se účastnili žáci sedmé třídy a jejich rodiče + pan ředitel a paní učitelka Brožková. Diskutovali jsme o drogách. Dostali jsme do ruky papír, na kterém byli nakresleni duchové a říkali jsme, kteří se nám líbí a proč. Mluvili jsme o naslouchání druhým! Jako další úkol bylo popsat na obrázku pána, který vypadal jako slušný pán, ale pak jsme se dozvěděli, že to byl vrah. Z toho plyne ponaučení, že nemáme lidi soudit podle toho jak vypadají, ale podle jejich skutků! Potom jsme se rozdělili do tří skupin a každá skupina dostala asi deset kartiček a měli jsme za úkol seřadit je podle svého názoru od nejlehčí po nejtěžší závislost. Sice tam docházelo k menším sporům, ale bylo to super. Jednou větou: Bylo to zajímavé a prostě pěkné. Gusta Korčkovský, VII. třída Přišli jsme o trošku později a už tam skoro všichni seděli a tak jsme se přidali. Dostali jsme papír, na kterém byli duchové a my jsme si měli vybrat dva duchy podle toho, jak se cítíme. A pak jsme dostali papíry, rozdělili se do tří skupin a povídali jsme si o drogách. Líbilo se mi to. David Kvapil, VII. třída Dne 12. ledna se ve škole v Rosicích v VII. třídě konal program ZÁVISLOST. Kolem páté hodiny se scházeli rodiče se svými dětmi (žáky VII. třídy). Sedli jsme si do kolečka na židle. Od paní učitelky Malinské jsme obdrželi velký papír a na něm byl strom, na kterém bylo nakreslených asi tak dvacet duchů. 9

10 Pak jsme ještě dostali papír, z kterého, když jsme vždy přeložili a odtrhli pravý roh, nám mělo něco vzniknout, každý měl jiný výsledek, i když návod byl stejný. Pak jsme ještě dostali velikánský papír, na který jsme měli nakreslit něco o závislosti a potom jsme říkali, proč jsme to tam nakreslili. Líbilo se nám tam a přál bych si, aby se to konalo každý měsíc. Roman Vondráček, VII. třída Rád jsem zasedl mezi žáky své bývalé třídy a jejich rodiče. Nechal ředitelské papírování za dveřmi a s chutí se účastnil připravených aktivit. Potěšil mě zájem rodičů, kteří si našli čas, aby školu okusili tak trochu jinak, a děti zažily své rodiče v nových situacích. Rád bych i touto cestou paní učitelce Malinské poděkoval za takové tvůrčí odpoledne a těším se na pozvání na další podobnou aktivitu. Milan Barták, ředitel školy Česká republika se 12. března 1999 spolu s Polskem a Maďarskem stala členem NATO. Pár dní poté ji čekala zatěžkávací zkouška v souvislosti s válečným konfliktem v Kosovu. Další velkou zkoušku přinesl teroristický útok na USA 11. září V hlavním sídle NATO v Bruselu se během prvního roku členství vytvořila největší česká diplomatická mise v zahraničí - má kolem 40 lidí. Základním účelem NATO je tedy ochrana svobody a bezpečnosti všech jejích členů. Eliška Fedašová, VIII. třída POMOZME ASII V neděli postihla jihovýchodní Asii zatím nejhorší přírodní katastrofa v novodobých dějinách. Žáci naší školy projevili solidaritu a rozhodli se lidem z postižených oblastí pomoci. Šesťáci společně s paní učitelkou třídní Hanou Brázdovou poslali 7. ledna 2005 na pomoc Asii 22 dárcovských SMS. Sedmáci uspořádali celoškolní akci. Rozhlasem oslovili žáky všech ostatních tříd a vyzvali je ke sběru papíru, železa, mědi, hliníku a dalších kovů. Během jednoho únorového týdne bylo možné sběr shromažďovat v prostorách školní budovy a školního pozemku, poté byl sběr odvezen do firmy Recycling, kovové odpady ve Slatiňanech. Některé třídy přispěly také finančně (poděkování patří zejména čtvrťákům). Celkem se vybralo 1 118,- Kč, které budou zaslány na konto organizace ADRA. Je to nevládní nezisková organizace, zaměřená na poskytování humanitární a sociální pomoci v České republice i v zahraničí. Byla založena v USA v roce V ČR ji založil Rudolf Reitz v roce 1992 jako nadaci, v roce 1994 se změnila na občanské sdružení. Sídlí v Praze a pobočku má ve Zlíně. Vojta Falgenhauer, VII. třída 10

11 Lyžařský výcvik My na konci světa. Jednoho dne naše škola jela do Krkonoš na chatu Kuprovku. Cesta byla ukrutná, vítr foukal, sníh kolem proletoval, zapadali jsme do velkých závějí. Stromy se prolamovaly, už jsme se těšili, až objevíme naši chatu Kuprovku, ale když jsme dorazili, stáli jsme zděšeně, chata byla zasněžená. Když jsme se dostali dovnitř, tak jsme si šli sednout na dřevěné lavice a židle ke dřevěným stolům. Druhý den před chatou nás paní učitelka Malinská rozdělila do tří skupin, po rozdělení skupina jedna šla na sjezdovku kousek od naší chaty, druhá a třetí trénovaly u chaty. Po vydatném obědě jsme měli polední klid, když jsme byli odpočatí, šli jsme jezdit před chatu, bylo pěkně, svítilo sluníčko. Po večeři jsme udělali práva a povinnosti, večerka byla ve 21:30 hod. Čtvrtý den se záhadná postava objevila na sjezdovce, byli jsme vyděšeni k smrti, když jsme však řekli všechno panu Budínskému, postava náhle zmizela. Odpoledne jsme byli zase na sjezdovce, ale postava tam nebyla, večer jsme měli Miss lyžák, holky ze 7. třídy vyhrály. Pátý den bylo tak ukrutné počasí, že jsme nemohli ven, říkali jsme si: Co když za to může ta postava? Ale do večera se fujavice uklidnila. Večer byl zajímavý program Kuprovka hledá Superstar. No, vyhrály holky z 9. třídy Stáňa V. a Lenka K., na 2. místě byly holky z 8. třídy Terča, Eliška, Irena a Iva a na 3. místě byly holky ze 7. třídy Nikča, Nikča, Zuzka, Marťa, Lenka a Jarča. Sníh, sníh a zase sníh Šestý den jsme dopoledne bobovali před chatou. Odpoledne jsme šli na sjezdovku, ale v tom začalo být tak šeredné počasí, vítr foukal, sníh proletoval tak hustý, že nebylo vůbec nic vidět, moc jsme se báli, že v tom má prsty ta záhadná postava. Když jsme náš záhadný lyžák vypravovali ve škole, nikdo nám to nevěřil, ale dělají chybu, ale ne nadarmo se říká, kdo nezažije, neuvěří. Téma slohu bylo Lyžák jako detektivka (pozn. red.) Nikola Kadidlová, VII. třída V pátek jsme vyrazili na lyžařský výcvik na chatu Kuprovku v Krkonoších. Všichni jsme se moc těšili na sníh a na lyžování, jenže to ještě nikdo netušil, co nás čeká!!! Po příjezdu na parkoviště jsme vyrazili na chatu. Všichni si mysleli, že půjdeme jen 2 km, ale to byl jen veliký omyl. Šli jsme pořád do kopce, foukalo a sněžilo. Asi v půlce cesty už byli všichni unavení, vítr stále sílil. Bála jsem se, že se ztratíme. A co se nestalo! Já šla mezi posledními, když jsme došli na rozcestí, zjistili jsme, že všichni před námi šli špatně. Byli od nás docela daleko, takže bychom je už nedohonili. Co teď? Paní 11

12 učitelka Malinská se naštěstí dovolala panu učiteli Línkovi, který šel první, takže se vraceli. My jsme se vydali správnou cestou dál. Pořád hodně foukalo a byla nám zima. Přáli jsme si, abychom tam už byli. Asi kilometr před naší chatou však cesta náhle skončila! Museli jsme se brodit až po pás sněhem, ztráceli jsme boty a naději, že do chaty dorazíme suší. Šestý den, ve středu, byla už od rána venku strašná vichřice. Horská služba vyhlásila zákaz vycházení. U nějaké chaty 5 km od nás prý nafoukalo 17 m sněhu, před naší chatou bylo 4 a půl metru. Hrozilo, že kdyby byla vichřice i v pátek, nemohli bychom jet domů! Ve čtvrtek se vítr uklidnil a my šli před chatu bobovat. Po obědě jsme šli na sjezdovku. Nejdřív se jezdilo dobře, ale pak začalo zase foukat. Všem byla zima, tak jsme naposledy vyjeli vlekem nahoru a po sobě sjížděli dolů k chatě. Když jsem jela, vítr mi rozfoukával stopu a já nevěděla, kam mám jet, přede mnou nikdo, za mnou nikdo Naštěstí jsem jela správným směrem a šťastně dorazila k chatě. V pátek ráno si všichni zabalili a kolem desáté hodiny jsme na lyžích vyrazili zpátky na parkoviště. Jeli jsme pořád z kopce a jelo se dobře. I přes některé nedostatky se mi na lyžáku líbilo. Domů jsme dorazili v pořádku. Martina Malinská, VII. třída Na sjezdovce u tří smrčků Dne jsme odjížděli na lyžařský výcvik do Krkonoš. Naše výprava směřovala do chaty Kuprovky. Sníh padal čím dál víc. Pak jsme uviděli dvě cesty, jedna směřovala doprava a druhá doleva. Někdo, kdo šel pomaleji, byl úplně vzadu, a my byli vepředu. Já jsem šla s Nikčou Tesařovou. Dostala jsem hlad, tak mi ségra Janča dala sušenku. Nikča měla pak taky hlad, tak si vyndala taky sušenku. Moje ségra šla zatím dopředu. Šli jsme tedy doleva. Za chvíli jsme uslyšeli: Stůjte!, tak jsme se zastavili. Jdete špatně a běželi pro 1. skupinu. Já a Nikča jsme šli za 2. skupinou, kterou vedla paní učitelka Malinská a Bumbálková. My jsme šli s paní učitelkou Bumbálkovou, paní učitelka Malinská na ně čekala. Potom jsme se šťastně sešli. Konečně jsme uviděli další chaty. Sláva, Kuprovka, zakřičeli jsme. A tak jsme šli ke Kuprovce. Brodili jsme se do pasu sněhem, protože tam nebyla vyšlapaná cesta. Pak jsme se rozmístili do pokojů. 3. den, pondělí Byli jsme na snowbordu. Někdy to šlo a někdy ne. Učili jsme se padat (to nám šlo nejlíp), učili jsme se koloběžku, váhu na přední nohu atd. Večer jsme měli módní přehlídku. Jarča F. říkala, co vše má Jarča P. na sobě a samozřejmě jsme to i vyhrály. Kdo první zvládne backside? 12

13 6. den, čtvrtek Byli jsme si naposledy zalyžovat a zasnowbordovat. Šli jsme na vlek, ale nijak zvlášť nám to nešlo, a tak jsme radši šlapali do kopce. Večer jsme měli mít diskotéku, ale já ji neměla, protože mi bylo špatně, tak jsem se přestěhovala k paní učitelce Malinské. Zuzana Machačová, VII. třída Byl pěkný, chladný den a naše škola odjížděla na lyžařský výcvik. Všichni jsme byli natěšení a zvědaví, jak to tam bude vypadat. Ovšem jsme netušili, co nás tam bude všechno čekat. Po dvou dlouhých strastiplných hodinách jsme dorazili do tajemného městečka Strážné. Odtud jsme museli jít pěšky, učitelé nám říkali, že půjdeme přes dva kilometry, avšak museli jsme jít pět kilometrů. Tak jsme tedy vyšli. Bylo to jak zlý sen. Všude jen samý sníh, vysoké stromy a halda unavených děti s batůžky na zádech. Až najednou jsme uviděli dvě chaty. Hned nám v hlavě blesklo, že jedna z nich je určitě Kuprovka. A co holky z naší školky? Uplynul odpolední klid a šli jsme opět lyžovat. Celí zničení jsme se v podvečer vrátili zpátky do chaty. Následovala večeře a po ní večerní program. Podobný rozpis dne jsem měli i v dalších dnech. Ovšem ve čtvrtek se pan učitel Línek proměnil v paní Gábinu Osvaldovou. Měli jsme totiž Superstar. Ve čtvrtek přišla na rozloučenou diskotéka. Když jsme se v chladných ranních hodinách v pátek probudili, šli jsme balit. Při odjezdu cestou do Strážné nám z rolby vypadly dva snowbordy. Copak asi za tím stálo? Před nástupem do autobusu jsme se naposledy podívali na tu krásnou okouzlující krajinu. Po příjezdu domů jsem vše vykládala, své dojmy a zážitky. Jarča Procházková, VII. třída V sobotu jsme odjížděli do Krkonoš na lyžařský výcvik. Byli jsme tam až do pátku. Teď vám řeknu, jak to bylo. Když jsem dojeli na místo, čekalo nás ještě pěkných pár kilometr do kopce, na chatu Kuprovku. Po příchodu dovnitř se to jevilo jako pěkná bouda, ale opak byl pravdou. Spodní místnosti byly pěkné, ale pokoje za moc nestály. Naše modelky a modelové Druhý den jsme šli na sjezdovku se třemi smrčky. Jezdili jsme po skupinách a učili se velké obloučky. Naši skupinu (tu třetí) vedl pan Budínský a paní učitelka Malinská. Třetí den dopoledne jsme šli opět na tu samou sjezdovku, dole jsem si udělala výron kotníku, a tak tím to zkracuji a pokračuji až středou, kdy byl zákaz vycházení, a tak jsme šli ven asi jenom na 5 minut. Ten den jsme měli přednášku od KRNAPu o Krkonoších. Na večer byla vyhlášena soutěž Miss/ák chaty Kuprovky, kterou jsme my (holky ze 7. třídy) vyhrály... Lenka Horníková, VII. třída 13

14 2. MASOPUST v Rosicích sobota 12. února Víc hlav víc ví, více očí více vidí! Jaké bude přání pána domu? očima pana ředitele Naše masopustní sobota nám ukázala, že veselit se po OSTATCÍCH se nemá, a tak se na nás z nebe snesly proudy vody, které nám to měly připomenout. I přesto jsme se vydali do ulic s Laufrem (Zd. Volejník ml.) a s muzikou, abychom na vědomost dali, že masopustní doba již skončila. Kdo šel s námi, jistě nelitoval. Najedl se dosyta, zatancoval, co to dalo a zmokl tak, jak se mu v únoru jindy těžko podaří. Už se však těšíme na další masopust (v řádném termínu), při kterém nám sníh bude křupat pod nohama. Milan Barták, ředitel školy očima žáků V. třídy V hodinách českého jazyka jsme si četli různé masopustní povídačky, dozvěděli jsme se, že název MASOPUST vznikl překladem latinského slova karnevale, což v doslovném překladu znamenalo maso sbohem tedy pobídka k rozpuštění zásob. Masopust je obdobím relativního pracovního klidu, kdy je čas ke společné zábavě. V dalších hodinách jsme si vysvětlovali, že určení data OSTATKŮ závisí stejně jako určení velikonočních svátků na 1. jarním úplňku (úplněk, který je po 21. březnu). První neděle po 1. jarním úplňku je NEDĚLE VELIKONOČNÍ. za V. třídu p. uč. Marie Novotná Při pondělním ranním sezení na koberci nám p. učitelka připravila překvapení!!! Celý týden ve škole bude ve znamení masopustu abychom se dobře seznámili s touto starou tradicí. A my jsme se s naší třídou pilně připravovali i na masopustní průvod vymýšleli jsme masky, kreslili plakáty a pozvánky, učili jsme se vyrábět růže z krepáku, no prostě už jsme se nemohli dočkat soboty. Gábina Paclíková, V. třída Přemýšlela jsem nad maskou, prohrabala babičce skříň a ustrojení pro kartářku bylo na světě. Nejvíce ustrojených maškar bylo z naší třídy. I když počasí bylo ošklivé, moc se mi to líbilo. Nikol Svobodová, V. třída Obr.: Jitka Stehlíková, V. třída Já jsem se zase ustrojil za myslivce a s Jakubem Sádeckým (měl beranici a kožich jako sedlák) jsme dorazili ke škole. Ve 14 hodin začal masopustní průvod a za doprovodu kapely jsme došli ke starostovi. Lukáš Michler, Jakub Sádecký, V. třída Mně se zase líbilo, že jsme lidem černili tváře pro štěstí. Já a Jitka Stehlíková jsme byly ustrojené za hokynářky. Průvod 14

15 zastavoval u několika stavení, kde muzikanti hráli, hospodyně si zatancovaly a pak nás pohostily. Nejvíce nám chutnaly koláčky. Michaela Šimonová, Jitka Stehlíková, V. třída Největší přípravu na masopustní průvod nám daly růžičky. Domluvila jsem se s Gábinou, že půjdeme za květinářky a každá měla plný košík růžiček, které jsme rozdávaly u každého stavení. První růžičky jsme daly panu starostovi, který nám dal svolení k průvodu. Líbila se nám i Paní máma (p. ředitel) a tanec s panem starostou. Marie Chocenská, V. třída I přes špatné počasí se nám masopustní průvod líbil muzikanti vyhrávali, všichni byli veselí. Moc se nám líbil poník s cikánkou, zbrojnoši a další masky. Na závěr došel průvod k hospodě a tam proběhl soud s kobylou. Laufr přečetl vše, čím se kobyla provinila, byly na ni svaleny všechny hříchy a za to byla myslivcem zastřelena. Pak všichni tancovali a kobyla zase ožila. Pavla Samková, Kristýna Bendíková, V. třída očima žákyně VII. třídy Naše škola uspořádala masopustní průvod stejně jako minulý rok, ale místo toho, aby nám počasí přálo, bylo šeredně, pršelo. Moc masek se tedy nesešlo, ale přeci jsme vyrazili, dostali jsme svolení od pana starosty a šli jsme. Navštívili jsme rodinu Kohoutových, Malinských, Havlíčkových, Procházkových a také naši paní kuchařku Kličkovou. Byla to velká sranda, muzikanti hráli a také se tancovalo, dostali jsme pohoštění, no prostě bašta. Po celém průvodu jsme došli do hospody, tam pan myslivec, naše paní učitelka Bumbálková, zastřelila kobylu, Jarču Procházkovou. Nakonec jsme dostali tolik koblih, kolik jsme unesli a šli domů. Masopust byl pěkný až na to šeredné a deštivé počasí. Nikola Kadidlová, VII. třída Zatančit si s Laufrem se nám poštěstí jen jednou do roka. očima hostitelů Už od sobotního rána jsme se pilně chystali na příchod masopustního průvodu. Připravili jsme jednohubky a banány v čokoládě. Babička usmažila koblihy. Od půl druhé jsme netrpělivě vyhlíželi z okna. Krátce po druhé hodině jsme se dočkali. Vyšli jsme před dům s připraveným pohoštěním. Přivítala nás hudba a vesele oblečené maškary. Všem moc chutnalo, zbyly nám prázdné tácy. Děda i babička byli nadšeni z toho, že si zatančili. Za odměnu jsme dostali krepové kytičky. I přes nepřízeň počasí se nám masopust líbil a už se těšíme na další. rodina Malinských Redakce Rosíku rodině Malinských děkuje nejen za sladké pohoštění, ale hlavně za krásný příspěvek na naše stránky. pozn. red. 15

16 Projektový den ve 4. třídě: Cesta do krajiny snů Kdo z nás by si nepřál, aby vyučování začínalo až v 9 hodin ráno a my si mohli v klidu pospat a nechat si dozdát naše sny. Ve IV. třídě spíme rádi snad úplně všichni, a tak jsme se jednou ráno pěkně uvelebili na koberci, zavřeli oči a vydali se na cestu do Krajiny snů Aby se během výpravy nikdo nebál, cestoval každý se svojí rodinou. Každá rodina si vymyslela jméno, sbalila zavazadlo a vybrala vhodný dopravní prostředek. A pak už na nás čekala cesta, během které jsme museli plnit nejrůznější matematické, vlastivědné, výtvarné a pohybové úkoly. Nakonec se nám všem podařilo překonat nebezpečné nástrahy i překážky a šťastně jsme dorazili do cíle. Naše cestovatelské zážitky si můžete přečíst na následujících řádcích. za IV. třídu Michaela Pavlíková mapa Krajiny snů 1) Potřebujete se dostat do Krajiny snů. Při vaší cestě musíte nejprve překročit hlubokou řeku Spavku. Přes Spavku vede pět mostů, jen jeden z nich je však pravý. Abyste se dostali k tomu správnému, musíte ujet 100 km na severozápad od startu. Vyznačte vaši cestu k mostu na plánku a vybarvěte krajinu kolem této cesty. Most zatím nepřecházejte, hrozí vám nebezpečí!!! Přijďte si pro další zprávu. 2) Přes most musíte přejít všichni najednou. Pozor! Most unese pouze 80 kg. Zvažte se a spočítejte, jestli unese celou skupinu najednou. Pokud vážíte dohromady více než 80 kg, udělejte každý 15 dřepů tak na chvíli zhubnete a můžete rychle přejít most. Až budete na druhém břehu, vybarvěte řeku Spavku a přijďte si pro další zprávu. 3) Jste na druhém břehu řeky Spavky. Teď se vydejte 50 km přímo na sever a vyznačte na plánku tuto cestu. Pokud jste šli správně, došli jste k podzemním tunelům. Jen jeden tunel je bez chyby a dovede vás až k hranicím Krajiny snů. Vaším úkolem je najít správný tunel a vybarvit ho. Až dojdete k hranicím, přijďte se zeptat, co vás čeká dál. Dobrý den, já jsem Pepa Novák. Bydlím v hlavním městě Chroupáčky. Já jsem prezident jedné firmy, která se jmenuje Strašidelný dům. Moje firma vyrábí hodiny, hodinky, lodě, letadla a další věci. Bydlím v centru to centrum se jmenuje Josefovo centrum. Mám i kamaráda, který bydlí ve městě Spací Lhota. Ten kamarád se jmenuje Lukáš Ždánský. Tak ahoj! Pepa Novák, IV. třída 16

17 Cestoval jsem, protože městečko dobrodružství existuje a chtěl jsem zažít s Petrou Stupavskou a Zuzanou Chlebounovou dobrodružství. Létali jsme na létajícím koberci. Všechno bylo jako na dlani. Pěkný široký výhled. Největší dobrodružství bylo, když jsme potkali draka a ještě plno dalších zvířátek a duchy taky. Když jsme přelétli hranici Krajiny snů, čekal tam Tichošlápek. Tichošlápka jsme museli přelstít. Zuzana s Petrou začaly házet bonbóny a Tichošlápek neměl čas nás hlídat a my jsme mohli letět dál. Tomáš Dang, IV. třída Jeli jsme do Krajiny snů na létajícím koberci, protože jsme chtěli vědět a vidět, jak vypadá taková Krajina snů. Cestovali jsme s Veronikou Růžičkovou a Markétou Brunclíkovou. Po cestě jsme potkali například lva, jelena a u hradu byly nějaké přízraky. Když jsme konečně překročili hranice, čekal tam již Tichošlápek. Museli jsme být tichý jako myšky, aby nás Tichošlápek neslyšel a nechytil. A když jsme se tam konečně dostali, šli jsme do následujících míst: Spací Lhota, Hajany, Peřinov, Dobrá Noc atd. Poznámka: Ve Spací Lhotě je přísně zakázáno vlastnit bez povolení budíky! A jak se nám to líbilo? Mně se ta cesta líbila. Lukáš Ždánský, IV. třída My jsme se vydali do Krajiny snů, protože se nám zdají hezké i nehezké sny. A já jsem cestovala s Pepou a Petrou. Jeli jsme krásným zeleným autem. No a taky nás potkal drak a duch. Potkal nás i skřítek Tichošlápek. Viděli jsme krásná města: Hajany, Postelov, Chrápalice, Peřinov, Zívalov, Dobrá Noc. Mně se to moc, ale moc líbilo. Lucka Motyčková, IV. třída Protože se nám zdají sny, tak jsme se chtěli podívat do Krajiny snů. Cestovali jsme jako rodina. V rodině jsou: Pepa Novák, Veronika Mládková, Lucka Motyčková a já. Jeli jsme zeleným autem. Po cestě nás potkal jednohlavý drak a sem tam nějací duchové, ale my jsme to zvládli a projeli jsme to. A když jsme dojeli k hranici, tak jsme potkali Tichošlápka. Měli jsme štěstí, protože měl zavázané oči a tak jsme mohli v klidu přejít za hranici. Za hranicí jsme dostali úkol, museli jsme poznat, jak se jmenují města v Krajině snů. Vypadalo to, že je asi nepoznáme, ale poznali jsme je, a tak jsme mohli jít dál. Byli jsme moc zvědaví, co nás dál potká, ale nic zlého nás nepotkalo. A tak jsme se moc a moc radovali, že jsme došli do cíle. Cesta se nám všem líbila a na tuhle výpravu nikdy nezapomenem. Péťa Samková, IV. třída Byli jsme tam, protože rádi spíme. Byla jsem tam se Zuzkou Ch. a Tomášem D. Cestovali jsme na létajícím koberci. Potkali jsme spoustu věcí a zvířat, nejstrašnější byl drak a velikánská myš. Když jsme prošli tunelem, tak jsme narazili na hranice. Bylo to těžké, dostat se přes ty hranice, protože tam byl Tichošlápek. To je takový pán, který nevidí, ale dobře slyší. Museli jsme projít jako myšky. Nakonec jsme kolem Tichošlápka prošli a on nikoho z nás nechytil. Došli jsme do města ukolébavek, které se jmenovalo Dobrá Noc. Zpívaly se tam ukolébavky na dobrou noc. Potom jsme dojeli do města Hajany. Tam byla krásná zoologická zahrada, ve které byla zvířátka, která v zimě spí. Je to opravdu krásný kraj, je tam zámek, hrad a zřícenina. Také jsme byli v jeskyni Polštářovka a u jezera Noční můra. Byl to moc hezký výlet. Péťa Stupavská, IV. třída 17

18 Rozhodli jsme se, že celá rodina pojede do země snů. Jeli jsme Kanafásci Pepa, Lucka, Péťa a já. Potkali jsme medvěda a ten byl hodný. Navštívili jsme Hajany a tam všichni spali, jeli jsme i do města Postelov, Chrápalice, Peřinov, Zívalov a do jeskyně Pyžamovka. Šli jsme spát a všem se zdály hezké sny. Prostě, bylo to fajn. Verča Mládková, IV. třída Vyjeli jsme si do Krajiny snů. Byli jsme tam, protože rádi spíme. Jeli jsme přes most a viděli jsme tam žraloka, krokodýla a taky stromy, lesy, zahrady. No prostě pohádka. Potom jsme potkali Tichošlápka. Jeli jsme na kouzelném koberci. Překročili jsme hranice a poznávali města, zámky a hrady. Některé vám napíšu: Chrápačka, Postelov, Hajany, Dobrá Noc. Jmenovali jsme se Snílci. Potom jsme to ukončili a letěli na novém koberci domů a povídali jsme si o tom. Zuzka Chlebounová, IV. třída Protože jsem ráda spala a vůbec se mi nechtělo vstávat, cestovala jsem se 2 osobami a ty se jmenují Markéta Brunclíková a Lukáš Ždánský. Jeli jsme na létajícím koberci a potkali nás duchové, drak, zajíc, jelen a taky nás potkali jiní přátelé, kteří asi také jeli do krajiny snů a byli hodní. My jsme museli být potichu, abychom se dostali přes hranice, kde číhal Tichošlápek. Nakonec jsme ho přelstili a vyhráli jsme. Ale čekal nás tam další úkol a ten byl těžký, ale byl legrační a pobavil nás. Museli jsme najít města a hrady a propasti a zámky a našli jsme například město Hajany, Postelov a další čtyři města. A pak jsme měli vymyslet jméno pro hlavní město Krajiny snů. Já a moje skupina si vybrala Spací Lhota. Mně se to strašně líbilo a bylo to legrační. Jo a ještě jsme viděli Hajany a tam byla ZOO a to je konec, zazvonil zvonec... Veronika Růžičková, IV. třída Rozhodli jsme se, že pojedeme do Hajan, protože je tam zoologická zahrada a rybník a v něm jsou žáby. Je tam i slon a medvěd. Mě se to líbilo. Jeli jsme autobusem a zpátky lodí. Překročení hranic bylo těžké. Měli jsme s sebou batoh a stan a auto a hráli jsme na Tichošlápka ten měl zavázané oči a my jsme museli chodit moc potichu. Cestovala jsem s Verčou Růžičkovou a s Lukášem Ždánským. Navštívili jsme město Hajany. Markétka Brunclíková, IV. třída 18

19 Dne se ve III. třídě konal projektový den Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Hravou formou jsme si zopakovali zejména násobení, dělení, ale i probrané učivo z českého jazyka a dalších předmětů. Děti samostatně či ve skupinách plnily úkoly, za jejichž správné vyřešení dostaly zlatý vlas. Nechyběla ani dramatizace této pohádky. Na závěr děti vyráběly korunky, ke kterým získané tři vlasy připevnili. za III. třídu Irena Čápová Projektový den III. třídy Tři zlaté vlasy děda Vševěda Dne jsme měli den s dědou Vševědou. Dostávali jsme otázky, když jsme otázku správně odpověděli, tak jsme dostali zlatý vlas. Pak jsme si zahráli pohádku Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Text i obr. David Smejkal, III. třída Začalo to tím, že jsme si četli pohádku, pak jsme počítali. Udělali jsme skupinky. Dostávali jsme zlaté vlasy. Mně se to líbilo. Hedvika Chourová, III. třída Každý dostal hádanku pomocí matematiky. A když to měl správně, dostal zlatý vlas. Hádanky byly taky náhradní. Nakonec jsme hráli pohádku a já jsem byl vypravěč. Tomáš Klička, III. třída Mně se líbilo, jak jsme byli na koberci a četli knížku děda Vševěda. Ester Ščuková, III. třída Mně se líbilo, jak jsme hráli hry ve skupince, jak jsme dělali úkoly samostatně a za to dostávali tři zlaté vlasy. Pak jsme hráli pohádku. Kristýna Tlapáková, III. třída Den s dědou Vševědou se mi hodně líbil. Měli jsme matematiku a český jazyk s dědou Vševědou a na konci jsme si zahráli pohádku. Lenka Pražanová, III. třída Obr.: Petr Hejduk, III. třída Obr.: Milan Vrabec, III. třída 19

20 Na počátku února mne požádala p. uč. Bumbálková, zda bych nemohla dětem její třídy (II. tř.) přijít vysvětlit základy první pomoci. Souhlasila jsem. Hlavu mi však trochu tížil fakt, jestli budu schopná malým druháčkům předat vše, co jsem k tomuto tématu měla na srdci. Musím říct, že mne mile překvapili svými znalostmi, ochotou poslouchat i praktickou šikovností. Eva Malinská II. třída: Výprava za poznáním Beseda se zdravotnicí Líbilo se mně, jak jsme si obvazovali šátkem ruku. Paní zdravotnice ukazovala lékárnu a různé druhy první pomoci. Obr. a text Katka Vašková, II. třída V lékárničce máme mít obvaz, náplast, kysličník a paralen. Kristýna Štěpánková, II. třída V pátek jsme měli v naší třídě vzácnou a zajímavou návštěvu. Byla to paní učitelka Malinská, která nám povídala, jak poskytnout první pomoc. Bylo to zajímavé. Teď už vím, jak kamarádce ošetřit rozbité koleno. A také jsme si přinesli šátek, se kterým jsme nacvičovali fixování zlomené ruky. Katka Motyčková, II. třída Mně se nejvíce líbilo, jak jsme si podávali léky a jak jsme si obvazovali ruce. Ondra Šach, II. třída Mně se nejvíce líbilo, jak jsme si ovazovali ruku šátkem a jak jsme dělali stoličku. Martin Šach, II. třída Dne 18. února nás navštívila paní zdravotnice. Ukázala nám, co vše má být v lékárničce. Například obvaz, obyčejný i pružný, náplast, desinfekce na rány. Ukázali jsme si, jak se ošetří některá zranění. A to odřené koleno, vyvrtnutý kotník, zlomená noha i ruka. První pomoc u zlomené ruky je, že zavěsíme ruku do šátku. Když se zlomí noha a jsme daleko od domova, tak uděláme z rukou stoličku a zraněného odneseme k nejbližší cestě. Těšíme se příště, ahoj! Martina Chmelíková, II. třída Ve škole jsme měli přednášku se zdravotnicí. Jmenovala se Eva Malinská. Ukázala nám vybavení lékárničky, jak ošetřit různá poranění. Také jsme na sobě vyzkoušeli šátkový závěs. Moc se mi to líbilo! Andrea Červinková, II. třída Když se někomu něco stane, tak máme zavolat nejstaršího člověka. Ten starší zavolá sanitku. A když si někdo zlomí nohu, tak mu uděláme sedátko a dovezeme ho na nejbližší silnici. Když jedeme někam na výlet, tak bychom měli mít lékárničku. Honza Šumpík, II. třída Mně se líbilo, jak mně obvazovali nohy. A líbila se mi celá lékárnička. Bylo to všechno hezké. Monika Zezulová, II. třída 20

21 Projektový den ve II. třídě 4. března 2003 Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort Český jazyk poslech pohádky z magnetofonu vypravování po větách v kruhu obr. Katka Vašková hra Najdi slovo SVÁTEK skupinová práce krátké a dlouhé samohlásky, tvrdé a měkké souhlásky, slova opačného významu Matematika Dort sčítání a odčítání desítek v oboru do 100 práce ve skupinkách Dort početní operace Pracovní činnosti zásady správné výživy, stolování PUDINK příprava + vaření + zdobení Hudební výchova zpěv písní Sněží a Kočka leze dírou oslava svátku s pudinkem a tancem Jitka Bumbálková 4. března jsme měli výjimečný den. Tancovali jsme, jedli jsme, pili jsme. Těším se zase na další pěkný den. Kristýna Štěpánková, II. třída Dne 4.3. jsme měli ve škole hezký den o pejskovi a kočičce. Hráli jsme hru, kde musíte rozdat písmena a potom jsme museli jít za dveře a zpívat písničku. A potom nám rozdala značky paní učitelka a já byla s Míšou Tesařovou. Měl s námi být Martin Šach. Byly skupiny Koláč, Pudink a Dort. Martin onemocněl, a tak jsme byly s Míšou samy a vařily jsme pudink. Jiřina Šimonová, II. třída Všichni měli za úkol přinést písničku. Jediný Ondra přinesl kazetu. Poslední hodinu jsme poslouchali písničky. Jan Šumpík, II. třída Paní učitelka nám připravila den o pejskovi a kočičce. Líbilo se mi, jak jsme vařili pudink. Katka Vašková, II. třída Paní učitelka nám četla pohádku O pejskovi a kočičce, jak dělali dort. Samostatně jsme pracovali ve čtyřech skupinách. Počítali jsme obrázek. Vařili jsme pudink. Potom jsme ho zdobili. Společně jsme ho jedli. Pak jsme ještě tancovali. Už se těším příště. Ahoj. Martinka Chmelíková, II. třída 21

22 Rozhovor s paní učitelkou Hanou Brázdovou 1) Na kolika školách jste učila? ZŠ Rosice je moje 4. škola (pracoviště). 2) V prosinci 2004 zasáhlo Asii zemětřesení vlnou tsunami. Se svou třídou jste posílala dárcovské SMS. Sledovala jste informace o vývoji uzdravování Asie a přispívala jste ještě jinou formou? Zprávy o katastrofě mnou hluboce otřásly a zpozorněla jsme vždycky, kdykoliv se o vývoji situace zmiňovali v televizi či rozhlase. Proto jsem žákům své třídy vysvětlila, že naše podpora je především humánní. Já jsem přispěla pěti SMS, neboť tato forma mi připadala nejjednodušší a hlavně nejrychlejší. 3) Chtěla jste být vždycky učitelkou? Ano. Asi už od 1. třídy. 4) Máte nějaké domácí zvíře? Bydlím na vesnici, takže psa jezevčici a samozřejmě hospodářská zvířata. 5) Co bylo nebo je Vaším životním snem? Asi ovládat několik cizích jazyků tak dobře, abych se jimi domluvila jako rodným jazykem. 6) Máte nějaké heslo nebo přísloví, kterým se ve škole i v soukromí řídíte? Určitě. Např. nedělej jinému, co nechceš, aby dělal tobě. 7) V jakých zahraničních zemích jste doposud byla? Mimo Evropu jsem ještě nebyla, ale procestovala jsem dost evropských zemí (Slovensko, Itálii, Řecko, Turecko, Jugoslávii, Maďarsko, částečně Německo (bývalé NDR), země Beneluxu, Švýcarsko, Skotsko, Norsko, Švédsko), dalšími jsem jen projížděla (Rakousko, Rumunsko, Bulharsko, Polsko, Francie). Chtěla bych se podívat ještě do Španělska a Portugalska. 8) Jak dlouho učíte na naší škole? Od školního roku , tedy 24. rok. 9) Vedete na škole výtvarně keramický kroužek. Kolik dětí ho navštěvuje a kde se tato činnost rozvíjí? Zapsaných je 15 dětí od V. do IX. třídy, ale nechodí všichni žáci pravidelně. Je to zájmová činnost, a proto toleruji u dětí chuť a náladu či zaneprázdnění. Nemusí přijít, ale mají povinnost se předem omluvit. Pracujeme ve školní dílně. 10) Nyní jste třídní učitelkou v VI. třídě. Jak se Vám s ní pracuje? Je to třída živá, převažují chlapci. Vadí mi, že jsou upovídaní, roztěkaní a než se zklidní, je začátek hodiny trochu problematický. Jinak se pořád ještě seznamujeme. Snažím se, abychom se při pořádaných mimoškolních akcích více poznali. 11) Líbí se Vám ve Vaší třídě? Líbí, protože jsme si ji upravili podle svého. Žáci se podílejí na výzdobě a především udržují třídu v čistotě. Těšíme se, až nám ji vymalují a nějaké další změny snad ještě v budoucnu zamýšlíme. 12) V jakých předmětech jste specializovaná a jaké učíte? Mám aprobaci český jazyk výtvarnou výchovu a učím, jak se říká, všehochuť. Tedy i německý jazyk, občanskou, rodinnou a hudební výchovu a pracovní činnosti. 22

23 13) Co byste změnila na naší škole? Určitě bych chtěla změnit výzdobu školy přesněji na chodbách. Mrzí mě, když ji někteří žáci ničí. Za druhé vrátit se do jedné sborovny a vídat se denně se všemi kolegy. 14) Těšíte se na Velikonoce? Na Velikonoce se těším, protože bude volno a mám ráda tradice. Nelíbí se mi ale, že někteří koledníci chodí na koledu, aby dostali alkohol. 15) Chtěla byste něco vzkázat žákům k Velikonocům? Protože jsou pro mě zároveň svátky jara, přála bych si, aby vysvitlo a hřálo sluníčko. Koledníkům přeju dobrou pomlázku. za rozhovor děkují redaktorky Lenka Horníková a Kristýna Vondráčková ze VII. třídy TONDA OBAL aneb JAK TŘÍDIT ODPAD Dne navštívil naši školu zástupce firmy Ekokom a povídal nám o třídění odpadu, kam máme vhazovat polystyren, sáčky od bonbónů, kartony, ale i léky a další (i nebezpečný) odpad. Této přednášky se zúčastnila celá naše škola. Téměř každý dostal lístek s odpadkem a měl ho hodit do správné krabice na určité druhy odpadu. Dozvěděli jsme se také něco o recyklaci odpadu, jak se zpracovává sklo, plast, papír atd. Celá přednáška se líbila a snad by stálo za to (aby se na nás matka příroda nezlobila) si to zase někdy připomenout. Lenka Horníková, VII. Třída Zemní plyn Tonda Obal osvětlil žákům naší školy některé informace o třídění odpadu. Ale co bylo na počátku? Začali jsme pátrat po výrobním zdroji plastů a umělých hmot. Zjistili jsme, že i tyto věci souvisejí s přírodou, a to konkrétně s ropou. Při hlubším pátrání po informacích jsme narazili na další zajímavou surovinu, která nám zbyla z dávné minulosti naší planety. Představujeme Vám zemní plyn Před více než 150 lety se začala psát bohatá historie českého plynárenství. Zpočátku byl odběratelům dodáván svítiplyn vyráběný z uhlí karbonizací, který byl od padesátých let tohoto století postupně nahrazován svítiplynem vyráběným zplyňováním uhlí nebo štěpením uhlovodíku. Po zprovoznění tranzitního plynovodu začal postupný převod všech odběratelů 23

24 na zemní plyn. Od roku 1996 je odběratelům v České republice dodáván pouze zemní plyn. Těžba a úprava zemního plynu Zemní plyn se těží vrty vedenými přímo do pórovitých vrstev ložisek, která se nacházejí většinou v hloubce do 3 km pod povrchem země. Plyn se však těží i z daleko větších hloubek až kolem 8 km. Zemní plyn se těží jak z ložisek na pevnině (Rusko, Alžírsko, Nizozemsko), tak z ložisek, které se nacházejí pod mořským dnem (např. v Severním moři). Vytěžený zemní plyn je nutno před jeho dálkovou dopravou upravit na takovou kvalitu, aby ho bylo možné bez dalších úprav komerčně využívat. Technologie čištění je závislá na složení plynu. Zemní plyn se často těží z ložisek společně s ropou, takže obsahuje vysoké podíly vyšších uhlovodíků. Dále zemní plyn zpravidla obsahuje látky, které by mohly negativně působit na distribuční systémy, proto se každý zemní plyn po těžbě suší a zbavuje pevných částic (prachu), případně se odstraňují vyšší uhlovodíky a sirné látky, pokud jsou přítomny. Dodávky zemního plynu Díky vhodné geografické poloze se stalo bývalé Československo významným tranzitérem ruského zemního plynu do západoevropských zemí. I po rozdělení republiky proudí přes naše území významné množství zemního plynu určené pro zásobování SRN a Francie. Jednou z firem, která se dodávkami zemního plynu zabývá, je firma Transgas. Pokud se chcete dozvědět něco víc, tak se můžete nahlédnout na internetovou adresu: Ivana Jušková, VIII. třída Naše redakce začala pátrat, kde ještě by se mohl plyn uplatnit! Napadlo nás, že se podíváme na parkoviště před školu. Na jednom z automobilů jsem našli zvláštní nálepku a otvor. Po bližší identifikaci jsme zjistili, že zmiňovaný vůz patří našemu panu řediteli. Pane řediteli, Vaše auto jezdí na plyn, to znamená, že jezdíte ekologicky? Bohužel, má odpověď zní ne. Aby tomu tak bylo, musel by být automobil poháněn zemním plynem. Tak tomu však není. Drtivá většina přebudovaných aut jezdí na tzv. LPG, což je plyn, který ale vzniká jako vedlejší produkt tzv. krakováním při zpracování ropy. A jak je známo, těžba ropy a ropné produkty (nafta, benzín, plasty) šetrné k přírodě rozhodně nejsou. Ve světě jsou již technologie, které právě zemní plyn využívají, například i při pohonu aut. Ale to je zatím hudba budoucnosti (snad blízké). Na začátku byla jedna nálepka a na konci spousta nových informací. Pane řediteli, děkujeme za vstřícnost a ochotu a doufáme, že nám zase někdy pomůžete rozlousknout nějaký oříšek. red. Časopisu 24