MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury Morfologická analýza subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině v porovnání s češtinou Bakalářská práce Brno 2014 Autor práce: Veronika Rašovská Vedoucí práce: PaedDr. Renée Grenarová, Ph.D.

2 - 2 - Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. podpis

3 - 3 - Mnohokrát děkuji PaedDr. Renée Grenarové, Ph.D., za odborné vedení mé bakalářské práce, ochotu konzultovat, cenné rady a připomínky, trpělivost, vstřícnost a poskytnutí některých pramenů literatury.

4 - 4 - OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Morfologická klasifikace a vymezení slovních druhů v češtině a ruštině Morfologická klasifikace a vymezení přídavných jmen jako slovního druhu v ruštině Tvoření přídavných jmen v ruštině Skloňování přídavných jmen v ruštině Lexikálně-gramatické třídy přídavných jmen v ruštině Morfologická charakteristika jakostních přídavných jmen v ruštině Stupňování jakostních přídavných jmen v ruštině Tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v ruštině Prefixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině Sufixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině Tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v češtině Prefixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině Sufixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině PRAKTICKÁ ČÁST Úvodní slovo k praktické části popis postupu práce při provádění excerpcí a jejich zpracování Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraném ruskojazyčném románu Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraných ruskojazyčných divadelních hrách Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraných dílech ruskojazyčné poezie Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybrané ruskojazyčné literatuře pro děti Shrnutí výstupů z praktické části k subjektivnímu hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině v porovnání s češtinou ZÁVĚR РЕЗЮМЕ POUŢITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 73

5 - 5 - ÚVOD Naše bakalářská práce se zabývá problematikou komparace subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině a ruštině. Zaměřujeme se zejména na uţívání jakostních přídavných jmen se sufixy a prefixy subjektivního hodnocení. Jelikoţ toto téma je v publikacích ruské gramatiky a morfologie zpracováno jen velmi okrajově a schematicky, předpokládáme, ţe by se naše bakalářská práce mohla stát přínosnou, a to nejen pro studenty oboru ruský jazyk a literatura, ale i pro další zájemce o ruštinu jako cizí jazyk. Cílem naší bakalářské práce je zaměřit se na otázku uţívání prefixů a sufixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině v porovnání s češtinou, shromáţdit teoretické poznatky týkající se tématu subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině a češtině, zkoumat a provést vyhodnocení formou dílčích závěrů na základě analýzy a komparace získaných dat. V souladu s naším cílem je tedy zkoumat, analyzovat, porovnávat daný jev; určit a popsat uţití subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině v porovnání s češtinou s ohledem na četnost výskytu zkoumaného jevu ve vybraném ruskojazyčném románu, ve vybraných ruskojazyčných divadelních hrách, ve vybraných dílech ruskojazyčné poezie a ve vybrané ruskojazyčné literatuře pro děti. Pro komparaci a analýzu zvláštností v uţití budeme také vyuţívat překlady těchto jevů do českého jazyka. Práce je členěna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce vycházíme ze studia a analýzy odborné literatury ke zvolenému morfologickému tématu. K nastudování východisek pro teoretickou část bakalářské práce nám poslouţily odborné publikace, učebnice gramatiky a morfologie v ruštině a češtině. Teoretické poznatky nacházíme zejména v publikacích V. V. Vinogradova Грамматика русского языка в 2 томах (3 книгах): Фонетика и морфология (Vinogradov, 1960), S. Ţaţi a P. Adamce Morfologie ruštiny I (Ţaţa, Adamec, 1996), R. Grenarové Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména (Grenarová, 2009) či M. Grepla Příruční mluvnice češtiny (Grepl, 1995) a v mnohých dalších, jeţ uvádíme v seznamu pramenů literatury. Zdrojem pro excerpce v praktické části jsou pak texty vybraných ruskojazyčných děl. Konkrétně se jedná o román Zločin a trest (Преступление и наказание) F. M. Dostojevského, divadelní hry Tři sestry (Три сѐстры) a Višňový sad (Вишнѐвый сад) A. P. Čechova, poémy Démon (Демон) M. J. Lermontova, Ruslan a Ludmila (Руслан и Людмила) A. S. Puškina a Pohádky (Сказки) M. J.

6 - 6 - Saltykova-Ščedrina. Pro komparaci uţíváme téţ profesionální překlady příslušných textů do českého jazyka. V teoretické části nejprve morfologicky vymezíme slovní druhy v češtině a ruštině a uvedeme jejich klasifikaci. Dále se pak budeme zabývat přídavnými jmény jako slovním druhem v ruštině, jejich tvořením, skloňováním a základní klasifikací tohoto slovního druhu podle významu do tří skupin. Provedeme definici a blíţe charakterizujeme jakostní přídavná jména v ruštině, uvedeme moţnosti jejich stupňování. Poté se budeme věnovat vlastní problematice subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině. Soustředíme se především na způsoby tvoření těchto tvarů pomocí prefixů a sufixů subjektivního hodnocení a na moţnosti jejich uţití. Pozornost zákonitě zaměříme také na tvoření a způsoby uţití těchto tvarů v českém jazyce. Těţištěm naší bakalářské práce je část praktická, v níţ uplatňujeme jako východiska prostudované teoretické materiály a odborné statě k našemu tématu. Provedeme zde excerpce a sběr konkrétního jazykového materiálu k tématu; rozřídíme vyexcerpovaný jazykový materiál; porovnáme vyexcerpovaný konkrétní jazykový materiál ve výše uvedených dílech ruskojazyčné beletrie a v překladech těchto děl do češtiny; provedeme morfologickou analýzu excerpcí. V samostatné podkapitole uvedeme také podrobné výstupy z našeho praktického bádání v oblasti vytčeného tématu, následně shrneme získané poznatky a výsledky a vyvodíme závěry. Součástí naší bakalářské práce je ruskojazyčné resumé, dále přehled pramenů citované a pouţité ruské i české literatury pro teoretickou část spolu se seznamem zdrojů excerpované literatury pro navazující část praktickou. Nedílnou součást práce tvoří také grafické znázornění výstupů a poznatků z praktické části. Doufáme, ţe naše práce můţe být přínosná pro svůj teoretický vhled do problematiky slovních druhů v ruském a českém jazyce, přídavných jmen v ruském jazyce, a to zejména jakostních a také se domníváme, ţe pomůţe kromě jiného na základě provedené morfologické analýzy podrobněji objasnit zákonitosti subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině a češtině. Provedená komparace profesionálních překladů jakostních přídavných jmen s prefixy a sufixy subjektivního hodnocení z ruštiny do češtiny poukáţe na četnost výskytu těchto tvarů.

7 - 7-1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Morfologická klasifikace a vymezení slovních druhů v češtině a ruštině V této kapitole se budeme zabývat základní charakteristikou a klasifikací slovních druhů v češtině a ruštině z morfologického hlediska. Jednotlivá slova lze na základě různých kříţících se významových, skladebných a tvarových vztahů řadit do několika skupin. Nejdůleţitějším, základním rozřazením je po morfologické stránce ruštiny a češtiny kategorizace do tzv. druhů slov neboli slovních druhů. Existují tři základní hlediska, podle nichţ provádíme uspořádání slov do jednotlivých skupin slovních druhů. Konkrétně se jedná o: věcně významové hledisko; skladebné / syntaktické hledisko; tvarové / tvaroslovné hledisko. Všechna tato hlediska se dle B. Havránka zároveň vzájemně doplňují. 1 Uspořádání slov do skupin slovních druhů podle tří základních hledisek uvádí ve shodě s B. Havránkem téţ publikace ruské morfologie P. Adamce a S. Ţaţi, kde je konkrétně uvedeno: «Части речи не результат какой-либо логически последовательной классификации. Среди этих принципов следующие: 1) общее значение части речи, 2) морфологические особенности части речи, 3) синтаксические функции части речи.» 2 Na základě výše uvedených hledisek se slovní zásoba ruského jazyka (a stejně tak i českého jazyka) vnitřně člení na deset slovních druhů. Mezi tyto slovní druhy (части речи) řadíme: 1. podstatná jména / substantiva (имена существительные); 2. přídavná jména / adjektiva (имена прилагательные); 1 HAVRÁNEK, Bohuslav. Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy I: Hláskosloví a tvarosloví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, s ŢAŢA, Stanislav a Přemysl ADAMEC. Morfologie ruštiny I. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 22.

8 zájmena/pronomina (местоимения); 4. číslovky/numeralia (имена числительные); 5. slovesa/verba (глаголы); 6. příslovce/adverbia (наречия); 7. předložky/prepozice (предлоги); 8. spojky/konjunkce (союзы); 9. částice/partikule (частицы); 10. citoslovce/interjekce (междометия). Slovní druhy se v ruštině a češtině dále vnitřně člení na dvě skupiny dle toho, jakým způsobem se podílejí na významové výstavbě textu. Uplatněním věcně významového hlediska se desítka slovních druhů rozpadá na: plnovýznamové / autosémantické druhy slov (самостаятельные части речи), ke kterým v ruském jazyce řadíme: o podstatná jména; o přídavná jména; o zájmena; o číslovky; o slovesa; o příslovce; neplnovýznamové / synsémantické druhy slov (служебные части речи), ke kterým v ruském jazyce řadíme: o předloţky; o spojky; o částice. 3 Poslední slovní druh citoslovce má v ruské morfologii zvláštní postavení, nespadá totiţ ani do první výše jmenované skupiny slovních druhů plnovýznamových, ale není v ruštině řazen ani k neplnovýznamovým slovním druhům. Citoslovce se dle významu 3 Nutno poznamenat, ţe český jazyk se s ruským jazykem rozchází v otázce řazení slov do plnovýznamových a neplnovýznamových skupin slovních druhů. K plnovýznamovým slovním druhům se v češtině nejčastěji řadí podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce a citoslovce; předloţky, spojky a částice v češtině patří do skupiny neplnovýznamových druhů slov; na pomezí stojí zájmena a číslovky.

9 - 9 - v ruštině vydělují, a tvoří tak v rámci slovních druhů samostatnou skupinu. 4 k vyjádření emocionálního vztahu nebo subjektivního hodnocení. 5 Slouţí Skladebné / syntaktické hledisko vychází z toho, jakým způsobem se jednotlivé slovní druhy podílejí na výstavbě výpovědí a s jakými skupinami slovních druhů se spojují. na: Na základě tvarového / tvaroslovného hlediska se slovní druhy v češtině i ruštině dělí ohebné / flektované slovní druhy (флективные части речи), ke kterým se řadí substantiva, adjektiva, pronomina, numeralia a verba; neohebné slovní druhy (неизменяемые части речи), ke kterým patří adverbia, prepozice, konjunkce, partikule a interjekce. 6 Podle morfologických tvarů a způsobu ohýbání se flektované slovní druhy v ruštině i češtině dělí do dvou skupin na slova, která lze: skloňovat, tj. podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky, např. завод, добрый, я, пять; časovat, tj. slovesa, např. читать, стоять, строить. 7 Hranice mezi jednotlivými slovními druhy jsou pohyblivé. 1.2 Morfologická klasifikace a vymezení přídavných jmen jako slovního druhu v ruštině V předchozí kapitole jsme se pokusili stručně podat obecnou charakteristiku slovních druhů v češtině a ruštině. Přídavnými jmény jako slovním druhem v ruštině se budeme podrobněji zabývat v této kapitole. Uvedeme ruskojazyčné definice adjektiv a podáme charakteristiku tohoto slovního druhu z hlediska ruské morfologie. Uvedeme zde na začátek stručnou definici adjektiva dle Renée Grenarové: «Имя прилагательное это самостаятельная часть речи, которая обозначает признак 4 Český jazyk citoslovce povaţuje za specifický slovní druh s funkcí jakési nástavby. 5 НОВИКОВ, Лeв Aлeксeeвич. Современный русский язык. Санкт Петербург: Лань, 2001, с CVRČEK, Václav. Mluvnice současné češtiny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2010, s BARNETOVÁ, Vilma. Русская грамматика. Praha: Academia, 1979, s. 655.

10 (качество, свойство) предмета и выражает это значение в грамматических категориях рода, числа и падежа. Оно отвечает на вопросы какой? чей?» 8 (např. Какой это дом? Чей это дом? Чей это костюм?) Uvedeme téţ definici přídavného jména dle publikace Stanislava Ţaţi a Přemysla Adamce: «Имя прилагательное это та часть речи, которая включает слова, обозначающие непроцессуальный (статичный) признак предмета (свойство, качество, состояние и т. д.), определяющие имена существительные (в синтаксической роли согласованного определения, именной части составного сказуемого и дуплексива) и обладающие формами падежей, одушевлѐнности, чисел и родов, отчасти также краткой формой и формами степеней сравнения.» 9 Z ruských lingvistů vycházíme z pojetí adjektiv podle Viktora Vinogradova: «В тесной связи с именами существительными находится другой многочисленный разряд знаменательных слов имена прилагательные, которые обозначают качество предметов непосредственно (...) или же по отношению к другим предметам (...).» 10 Přídavná jména slouţí k označování vlastností osob, zvířat a věcí, jeţ jsou označeny podstatným jménem. Označovat je mohou jak absolutně (např. молодой мужчина, злая кошка, высокий шкаф), tak udáním vlastnosti vyplývající ze vztahů k ostatním osobám, zvířatům, věcem či dějům (např. замочная скважина, деревянская жизнь, папин брат). 11 Adjektiva svými tvary vyjadřují gramatické kategorie rodu (např. молодой, молодая, молодое; молод, молода, молодо), čísla (např. молодой, молодая, молодое, молoдые; молод, молода, молодо, молоды), pádu (např. молодой, -ого, -ому, -ого, -ом, -ым; молодая, -ой, -ой, -ую, -ой, -ой; молодые, -ых, -ым, -ые, -ых, -ыми). 8 GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s ŢAŢA, Stanislav a Přemysl ADAMEC. Morfologie ruštiny I. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s ВИНОГРАДОВ, Виктор Владимирович. Грамматика русского языка в 2 томах (3 книгах): Фонетика и морфология. Москва: Издательство Академии наук СССР, 1960, с Tento rozdíl hraje základní roli při dělení přídavných jmen na jakostní a vztahová.

11 V syntaktickém jazykovém plánu zastávají přídavná jména funkci různých větných členů. Přídavné jméno můţe být ve větě uţito jako: přívlastek, např. молодой мужчина, старый дом, красивая девушка; jmenný přísudek, např. он ещѐ молод, дача деревянная, он уже стар; doplněk, např. дом построили деревянный, он бежал чуть жив, дом не построили кирпичный; příslovečné určení, např. она выглядела молодо, он выглядел старо, оно выглядело хорошо; základní větní člen, např. в квартире приятно, в доме холодно, в комнате тепло. Některá přídavná jména mohou přecházet v substantiva. Proces přechodu adjektiva do slovního druhu substantiv se nazývá substantivace (субстантивация). Takto vzniklá slova se potom uţívají ve významu podstatného jména v muţském, ţenském i středním rodě, skloňují se však dále jako adjektiva (např. Рабочий вернулся домой. Рабочий день кончился. Сын занял рабочее место.). Do skupiny těchto slov patří: některé názvy osob muţského a ţenského rodu, které se týkají nejčastěji zaměstnání či pozice, např. дежурный, рабочий, военный; označení některých jídel, např. мороженое, пирожное, сладкое; označení místností, např. ванная, передняя, гостиная; označení slov, která se pouţívají výhradně v mnoţném čísle, např. родные, близкие, чаевые. Existuje skupina slov, která plní roli substantiva i adjektiva zároveň (např. сборная и сборная команда, скорый и скорый поезд, ванная и ванная комнатa) Tvoření přídavných jmen v ruštině Tvoření přídavných jmen probíhá v ruském jazyce dvěma základními způsoby, a to odvozováním (pomocí sufixů, pomocí prefixů, pomocí sufixů a prefixů zároveň) a skládáním. 12 GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 56.

12 Odvozování (словопроизводство) Odvozovat nová přídavná jména lze v ruském jazyce třemi způsoby pomocí sufixů (tzv. sufixace), pomocí prefixů (tzv. prefixace) a pomocí sufixů a prefixů zároveň. A. Sufixace (суффиксация) 13 Nejuţívanější sufixy přídavných jmen je moţno rozdělit na dvě skupiny. Do první skupiny se řadí ty sufixy, pomocí kterých se adjektiva tvoří od ostatních slovních druhů, a to zejména od podstatných jmen a sloves. Mezi tyto sufixy se v ruštině řadí: -н-; -ск-; -к-; -лив-; -чив-; -енн-; -ичн-; -ическ-; -аст-; -ист- a další (např. звездный, лесной, морской, резкий, говорливый, задумчивый). Druhou skupinu tvoří sufixy, které jiţ existujícím přídavným jménům dodávají nové odstíny či významy. Mezi tyto sufixy patří například -еньк-; -оньк- a další (např. синенький, маленький, молоденький, свеженький, сухонький, тихонький), jimiţ se budeme podrobněji zabývat v následujících kapitolách, jelikoţ se jedná o sufixy subjektivního hodnocení. B. Prefixace (префиксация) 14 Tento způsob odvozování je relativně řídkým jevem. Přídavná jména této skupiny se tvoří nejčastěji pomocí prefixů: а-; анти-; без-; не-; пре-; раз-; сверх-; архи-; супер-; суб; вне-; экстра-; по-; после-; над- (např. аморальный, безопасный, суперсложный, экстралингвистический, внеклассный, посмертный). Pomocí některých těchto prefixů vznikají adjektiva se subjektivním hodnocením, podrobněji se jim tedy budeme věnovat v následujících kapitolách. C. Prefixálně-sufixální způsob odvozování (префиксально-суффиксальный способ словопроизводства) 15 V některých případech je slovo tvořeno za pomoci prefixu a sufix zároveň. Tento způsob tvoření slov je u přídavných jmen relativně hojně zastoupen, např. послеоперационный, предвечерний, внеевропейский. 13 Sufixace je slovotvorný způsob zaloţený na odvozování slov pomocí přípon. 14 Prefixace je slovotvorný způsob zaloţený na odvozování slov pomocí předpon. 15 Prefixálně-sufixální způsob je zaloţený na odvozování slov pomocí předpon a přípon zároveň.

13 Skládání (сложение слов) S tvořením nových přídavných jmen za pomoci skládání kořenů dvou slov se v morfologii setkáváme relativně často. Zde je moţno rozlišit čtyři skupiny těchto jevů: A. tvorba adjektiv za pomoci spojovaní kořenů dvou přídavných jmen, např. беложѐлтый, светло-зелѐный, глухо-слепой; B. tvorba adjektiv spojováním kořenů podstatných a přídavných jmen, např. западноевропейский, железнодорожный, восточноевропейский; C. tvorba adjektiv spojováním číslovek a přídavných jmen, např. трѐхнедельный, шестилетний, двухэтажный; D. tvorba adjektiv spojováním zájmen a přídavných jmen, např. всесторонный, своевольный, каждодневный Skloňování přídavných jmen v ruštině Plné tvary přídavných jmen, jak jiţ bylo uvedeno výše, disponují kategorií rodu, ţivotnosti či neţivotnosti, pádu a čísla. Podle těchto gramatických kategorií se adjektiva skloňují. V jednotném čísle se u přídavných jmen koncovky muţského, středního a ţenského rodu liší, zatímco v čísle mnoţném se koncovky všech tří rodů shodují. Adjektiva je za účelem skloňování třeba třídit dle toho, je-li poslední souhláska v kořeni tvrdá, nebo měkká. Rozlišujeme: tvrdá přídavná jména (имена прилагательные с твѐрдой основой), např. новый, молодой, умный; měkká přídavná jména (имена прилагательные с мягкой основой), např. летний, волчий, синий. Přídavná jména tvrdá mají v ruštině v prvním pádě jednotného čísla koncovku -ой (např. голубой, прямой, молодой), jestliţe je koncovka pod přízvukem. Je-li však přízvuk na kmeni, adjektiva končí na -ий (např. старый, новый, умный) GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s

14 Základními vzory pro skloňování přídavných jmen v ruštině jsou: tvrdý vzor: новый, -ая, -oe, -ые (молодой, -ая, -oe, -ые); měkký vzor: летний, -яя, -ee, -ие; волчий, -ья, -ье, -ьи; vzor přivlastňovacích zájmen: мамин, -a, -o, -ы. Přehled skloňování základních vzorů přídavných jmen v ruštině: PÁD MUŽSKÝ ROD ŽENSKÝ ROD STŘEDNÍ ROD MN. ČÍSLO 1. новый новая новое новые 2. нового новой нового новых 3. новому новой новому новым 4. новый, нового новую новое новые, новых 6. новом новой новом новых 7. новым новой новым новыми Tab. 1 Skloňování vzoru новый PÁD MUŽSKÝ ROD ŽENSKÝ ROD STŘEDNÍ ROD MN. ČÍSLO 1. летний летняя летнее летние 2. летнего летней летнего летних 3. летнему летней летнему летним 4. летний, летнего летнюю летнее летние, летних 6. летнем летней летнем летних 7. летним летней летним летними Tab. 2 Skloňování vzoru летний PÁD MUŽSKÝ ROD ŽENSKÝ ROD STŘEDNÍ ROD MN. ČÍSLO 1. волчий волчья волчье волчьи 2. волчьего волчьей волчьего волчьих 3. волчьему волчьей волчьему волчьим 17 OLIVERIUS, Zdeněk František. Úvod do morfologie ruštiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, s. 110.

15 волчий, волчьего волчью волчье волчьи, волчьих 6. волчьем волчьей волчьем волчьих 7. волчьим волчьей волчьим волчьими Tab. 3 Skloňování vzoru волчий PÁD MUŽSKÝ ROD ŽENSKÝ ROD STŘEDNÍ ROD MN. ČÍSLO 1. мамин мамина мамино мамины 2. мамина маминой мамина маминых 3. мамину маминой мамину маминым 4. мамин, мамина мамину мамино мамины, маминых 6. мамином маминой мамином маминых 7. маминым маминой маминым мамиными Tab. 4 Skloňování vzoru мамин Lexikálně-gramatické třídy přídavných jmen v ruštině V ruském jazyce se podle významu adjektiva klasifikují na tři třídy. Rozlišujeme: jakostní přídavná jména (качественные прилагательные), která bezprostředně označují příznak svým kořenem, např. добрый, холодный, густой; vztahová přídavná jména (относительные прилагательные), jeţ příznak označují zprostředkovaně, např. каменный камень, дeревянный дерево, вечерный вечер; přivlastňovací přídavná jména (притяжательные прилагательные) 18, označující to, komu náleţí daný předmět, např. отцов ответ ответ отца, мамин шкаф шкаф мамы, дядин привет привет дяди. 19 Vztahová přídavná jména definuje Renée Grenarová takto: «Относительными называются имена прилагательные, обозначающие признак предмета не прямо, а 18 Přídavná jména přivlastňovací bývají někdy povaţována za zvláštní typ adjektiv vztahových. 19 ČÁRA, Vladimír, LADMANOVÁ Jarmila, BALCAR Milan. Ruská mluvnice pro střední školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, s. 35.

16 через отношение его к другому предмету или лицу. Они указывают на отношение одного предмета к другому.» 20 Adjektiva vztahová mohou zprostředkovaně označovat příznak nejčastěji ve vztahu k: nějakému materiálu, např. шерстяный шарф, кирпичный дом, льняное полотно; dané osobě, např. ученический билет, детские игрушки, учительская работа; místu, např. западная страна, городской транспорт, восточное государство; času, např. летние дни, зимние каникулы, летние виды спорта. 21 Uvedeme téţ definici přivlastňovacích přídavných jmen dle Renée Grenarové: «Притяжательными называются прилагательные, обозначающие принадлежность предмета какому-либо лицу или животному.» 22 Vztahová a přivlastňovací přídavná jména se neuţívají ve jmenných tvarech, nestupňují se a netvoří tvary subjektivního hodnocení. Opakem jsou jim v těchto případech adjektiva jakostní. 23 Adjektiva se v ruském jazyce klasifikují také podle jejich vztahu ke gramatické kategorii pádu, a to na: sklonná přídavná jména (склоняемые прилагательные), jeţ v jednotlivých pádech mění svůj tvar, např. без новой машины, на кожаном кресле, без старой книги; nesklonná přídavná jména (несклоняемые прилагательные), jeţ mají ve všech pádech vţdy jednotný tvar, např. номер люкс, кофе экстра, стиль ампир GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s Adjektiva jakostní v této kapitole záměrně vynecháváme, níţe se jim totiţ budeme věnovat podrobněji. 24 GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 8.

17 Morfologická charakteristika jakostních přídavných jmen v ruštině V předcházející kapitole jsme podali stručnou charakteristiku přídavných jmen jako slovního druhu v ruštině. Uváděli jsme také klasifikaci ruských adjektiv podle významu na vztahová, přivlastňovací a jakostní. Právě jakostními přídavnými jmény se budeme zabývat v této kapitole. Na úvod budeme citovat definici jakostních přídavných jmen dle publikace Renée Grenarové: «Качественными называются имена прилагательные, обозначающие непосредственно присущие предметам признаки, которые могут проявляться в большей или меньшей степени.» 25 Uvedeme téţ definici jakostních adjektiv dle publikace Stanislava Ţaţi a Přemysla Adamce: «Качественные имена прилагательные, т. е. такие, которые обозначают качество, свойство или состояние субстанции, напр.: твѐрдый, весѐлый, сухой, молодой, синий и т. д. Они отличаются тем, что могут образовать краткие формы, напр.: вы умны, книга интересна и т. п., и формы степеней сравнения, напр.: он моложе, его мысли яснее, эта книга более интересна, кратчайший путь, самое точное решение и т. д.» 26 Za vhodné povaţujeme uvést také definici jakostních adjektiv podle Viktora Vinogradova: «Имена прилагательные обозначают признак предметов непосредственно или через отношение к другим предметам. (...) Имена прилагательные качественные могут обозначать свойства и качества предметов, непоредственно воспринимаемые органами чувств, включая сюда цвета предметов, пространственные качества, физические качества людей и животных.» 27 Jakostní přídavná jména v ruštině obyčejně vyjadřují: barvu, např. фиолетовая кофта, жѐлтый цвет, красная роза; chuť, např. горький кофе, сладкий шоколад, кислое молоко; 25 GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s ŢAŢA, Stanislav a Přemysl ADAMEC. Morfologie ruštiny I. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s ВИНОГРАДОВ, Виктор Владимирович. Грамматика русского языка в 2 томах (3 книгах): Фонетика и морфология. Москва: Издательство Академии наук СССР, 1960, с. 279.

18 váhu, např. лѐгкая книга, тяжѐлый багаж, лѐгкие ботинки; rozměr, např. широкая река, узкое платье, огромный размер; teplotu, např. холодный чай, жаркий кофе, тѐплая вода; tvar předmětů, např. круглый дом, квадратное здание, плоский кабель; charakterové vlastnosti člověka, např. злой мужчина, добрая женщина, умный сын; míru či kvalitu věcí, např. весѐлая песенка, интересная статья, качественный учебник. 28 patří: K základním znakům ruských jakostních přídavných jmen z morfologického hlediska stupňování, např. старый старше старейший, высокий более высокий самый высокий, известный более известный самый известный; tvoření tvarů subjektivního hodnocení, např. малый маленький, хороший хорошенький, злой злющий; tvoření jmenných tvarů, např. злой зол, малый мал, хороший хорош; moţnost odvozování jakostních příslovcí, např. тихий тихо, хороший хорошо, малый мало; moţnost odvozování abstraktních podstatných jmen, např. свежий свежесть, старый старость, скупой скупость. 29 Od vztahových a přivlastňovacích přídavných jmen se liší jakostní přídavná jména také tím, ţe mohou tvořit antonymní páry (např. новый старый, весѐлый грустный, хороший плохой) Stupňování jakostních přídavných jmen v ruštině Od jakostních přídavných jmen je v ruském jazyce moţné tvořit druhý stupeň jakostních přídavných jmen (сравнительная степень качественных прилагательных) a třetí stupeň jakostních přídavných jmen (превосходная степень качественных 28 GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s OLIVERIUS, Zdeněk František. Úvod do morfologie ruštiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, s. 90.

19 прилагательных), pomocí nichţ je vyjadřována vyšší či nejvyšší míra vlastnosti. Druhý i třetí stupeň jakostních adjektiv se můţe vyskytovat ve tvaru jednoduchém (простая форма сравнительной / превосходной степени) nebo sloţeném (сложная форма сравнительной / превосходной степени). Stupňování jakostních přídavných jmen v ruštině: TVAR 2. STUPEŇ ADJEKTIVA 3. STUPEŇ ADJEKTIVA JEDNODUCHÝ kmen + přípona -ee (-eй) kmen + přípona -e kmen + přípona -шe kmen + přípona -айший kmen + přípona -ейший SLOŢENÝ более, менее + základní tvar самый + základní tvar наиболее + základní tvar наименее + základní tvar jednoduchý tvar 2. stupně + всего (всeх) Tab. 5 Přehled tvoření 2. a 3. stupně jakostních přídavných jmen v ruštině Druhý stupeň jakostních přídavných jmen má neohebné jednoduché tvary, které se uţívají zejména v přísudku. Pomocí přípony -ee (-eй 30 ) se tvoří druhý stupeň od adjektiv, jenţ nemění kmenovou souhlásku (např. новый новее, горячий горячее, слабый слабее). Jestliţe je druhý stupeň adjektiva tvořen příponou -e, mění se vţdy kmenová souhláska 31 (např. мягкий мягче, молодой моложе, крутой круче). Příponou -ше je tvořen druhý stupeň pouze od adjektiv typu долгий, тонкий a старый. Tvary druhého stupně přídavných jmen tvořené za pomoci připojení slov более či менее k základnímu tvaru adjektiva jsou uţívány zejména v kniţním stylu. Tvary adjektiv třetího stupně s příponou -айший (např. высочайший, нижайший, строжайший) lze utvořit pouze od přídavných jmen, jejichţ kmen končí souhláskami г, к а х. V ostatních případech je uţita přípona -eйший (např. новейший, старейший, умнейший). Sloţených tvarů se самый (např. самый высокий, самый новый, самый строгий) je uţíváno v přívlastku a přísudku, jsou stylisticky neutrální. Tvary s наиболее (např. наиболее высокий, наиболее новый, наиболее строгий) či наименее (např. наименее высокий, 30 Přípony -eй se uţívá v poezii a v hovorovém jazyce. 31 Změny kmenových souhlásek: к ч; г ж; х ш; д ж; т ч; ст щ apod.

20 наименее умный, наименее добрый) najdeme spíše v kniţním stylu. Sloţené tvary třetího stupně se slovy всего (např. выше всего, ниже всего, строже всего ) či всeх (např. выше всех, ниже всех, строже всех) se pouţívají v přísudku Tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v ruštině Předchozí kapitola patřila ruským jakostním přídavným jménům a jejich obecné charakteristice. Tato kapitola bude věnována zvláštním tvarům těchto adjektiv, tvarům subjektivního hodnocení. Zaměříme se na význam, uţití a způsoby tvoření přídavných jmen se subjektivním hodnocením v ruštině. Uvedeme přehled jednotlivých prefixů a sufixů těchto tvarů v ruštině. Od klasických tvarů stupňovaných přídavných jmen je nutno odlišovat adjektiva se subjektivním hodnocením. Jednotlivé stupně přídavných jmen objektivně vyjadřují míru příznaku, tvary adjektiv se subjektivním hodnocením ukazují na příznak z pohledu mluvčího. Za tvary subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen (формы субъективной оценки качественных прилагательных) jsou povaţovány jakési stupně dané kvality adjektiva, které vyjadřují větší či menší míru určitého příznaku v předmětu. Nedochází v tomto případě však ke srovnání s jiným předmětem, nebo více předměty, jak je tomu u stupňování přídavných jmen. Tyto tvary nejčastěji vyjadřují postoj či hodnocení mluvčího, pomocí nichţ můţe mluvčí vyjádřit svůj souhlas, nevoli, sympatie nebo opovrţení. Tvary subjektivního hodnocení dávají jiţ existujícím jakostním přídavným jménům expresivní, emocionální zabarvení. Pro svoji expresivní povahu se tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením příliš nevyskytují v odborných textech. Jejich uţití je naopak typické pro hovorový jazyk a krásnou literaturu, tj. setkáváme se s nimi v umělecké tvorbě ČÁRA, Vladimír, LADMANOVÁ Jarmila, BALCAR Milan. Ruská mluvnice pro střední školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, s Výše uvedená charakteristika tvarů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen platí ve shodě s ruštinou i pro češtinu, v kapitole 1.5 ji tedy znovu neuvádíme.

21 Tvary jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením se v ruštině tvoří od jiţ existujících jakostních přídavných jmen třemi základními způsoby: 1. pomocí prefixů (приставочный способ образования), např. предобрый, ультрамодный, развеселый; 2. pomocí sufixů (суффиксальный способ образования), např. хорошенький, мягонький, злющий 34 ; 3. opakováním základního tvaru jakostního adjektiva s prefixem či bez prefixu (тавтологический способ образования), např. чѐрный-чѐрный, белый-белый, добрый-добрый. 35 K základním prefixům pro tvoření tvarů jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením se v ruském jazyce řadí: пре-, např. премилый, пресмешной, презабавный; все-, např. всесильный, всемогущий, всевластный; раз-, např. развеселый, разнесчастный, разчудесный; архи-, např. архимодный, архиглупый, архискептический; сверх-, např. сверхмощный, сверхвысокий, сверхскоростной; ультра-, např. ультрареакционный, ультраконсервативный, ультраправый. Za předponu subjektivního hodnocení jakostních přídavných jmen bývá někdy povaţován také prefix наи- (např. наиближайший, наиглавнейший, наихудший). 36 Nejtypičtějšími sufixy pro tvoření tvarů přídavných jmen se subjektivním hodnocením v ruském jazyce jsou: -еньк-/-оньк-, např. лѐгонький, сухонький, тихонький; -ѐхонек/-охонек, např. легохонек, горькохонек, живѐхонек; -ѐхоньк-/-охоньк-, např. легохонький, светлохонький, скорѐхонький; -ѐшенек/-ошенек, např. легошенек, здоровѐшенек, круглѐшенек; 34 Tvary jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením se ve spíše ojedinělých případech v ruštině tvoří za pomoci prefixu i sufixu subjektivního hodnocení zároveň, např. прехорошенький. 35 КАЙДАЛОВА, Анна Ивановна, КАЛИНИНА Инесса Константиновна. Русский язык: Фонетика, словообразование, морфология, орфография. Москва: Издательство Московского университета, 1978, с РОЗЕНТАЛЬ, Дитмар Ельяшевич, АНИКИНА Алла Борисовна. Современный русский язык: Лексика, фонетика, словообразование, морфология. Москва: Высшая школа, 1976, с. 248.

22 ѐшеньк-/-ошеньк-, např. скорѐшенький, умнѐшенький, смирнѐшенький. 37 Mnohé publikace uvádějí také sufixy: -юсеньк-, např. малюсенький; -енн-, např. толстенный, широченный, здоровенный; -ущ-/-ющ-, např. хитрущий, злющий, худющий. 38 Tvoření tvarů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen opakováním základního tvaru adjektiva (např. хитрый-хитрый, умный-умный, добрый-добрый) je ve své podstatě synonymem ke spojení jakostního adjektiva s příslovcem очень (např. очень хитрый, очень умный, очень добрый). Obě tyto formy vyjadřují vysoký stupeň daného příznaku. Liší se pouze po stránce stylistické, přičemţ první varianta je hovorová a spíše expresivní, druhá je naprosto stylisticky neutrální. 39 Subjektivní hodnocení se často projevuje také ve tvaru podstatného jména, k němuţ se přídavné jméno vztahuje (např. хорошенькие занавесочки, малюсенькая ручка, здоровенная ручища) Prefixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině Prefix/předpona (префикс/приставка) je část slova, která se nachází před kořenem. V jednom slově se mohou nacházet i dva či tři prefixy. V ruském jazyce se však nejčastěji vyskytují slova s jedním prefixem, která tvoří asi devadesát procent prefixace. V akademických slovnících ruského jazyka je zaznamenáno okolo sedmdesáti různých prefixů ВИНОГРАДОВ, Виктор Владимирович. Грамматика русского языка в 2 томах (3 книгах): Фонетика и морфология. Москва: Издательство Академии наук СССР, 1960, с K tvarům subjektivního hodnocení není vhodné řadit adjektiva se sufixy -оват-/-еват- (např. беловатый, сероватый, красноватый), neboť tato přídavná jména ukazují na reálný příznak a ne na subjektivní hodnocení mluvčího. 39 РОЗЕНТАЛЬ, Дитмар Ельяшевич, АНИКИНА Алла Борисовна. Современный русский язык: Лексика, фонетика, словообразование, морфология. Москва: Высшая школа, 1976, с КОПЕЦКИЙ, Леонтий Васильевич. Морфология современного русского литературного языка. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, s

23 Eva Doleţelová definuje ve své publikaci prefix takto: «Префиксальные морфы стоят перед корнем (ср. в наших примерах на-вод-н-ени-е, на-прав-и-ть, при-писывать и т. д.). У одного и того же слова, главным образом у глаголов, могут быть два и три префикса, например, пере-рас-ход-ов-а-ть, вос-про-из-вес-ти, по-при-держ-а-ть, воз-не-на-вид-е-ть, не-вос-про-из-вод-им-ый и т. п. Чаще всего, однако, в русском языке встречаются одноэлeментные префиксы, как написать, выписать, переписать, отписать и т. п., они составляют около 90% случаев префиксации.» 41 Přehled prefixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině: PREFIX VÝZNAM A UŽITÍ PREFIXU PŘÍKLAD UŽITÍ PREFIXU ПРЕ- ВСЕ- РАЗ- Tento prefix označuje mezní míru dané kvality v předmětu. Slovům dodává úsměvný či ironický odstín, téţ familiárnost. Uţívá se v hovorové řeči. Slova s tímto prefixem mají slavnostní a zdvořilostní charakter. Vyskytuje se zejména v kniţním stylu. Tento prefix označuje krajně vysokou míru daného příznaku. Dodává slovům poetický ráz. Uţívá se zejména v hovorové řeči. премилый пресмешной презабавный предобрый всесильный всемогущий всевластный размилый развеселый разнесчастный АРХИ- СВЕРХ- УЛЬТРА- Tento prefix označuje velmi vysoký stupeň příznaku v daném slově. Nejčastěji se pojí se slovy ruského původu. Vyskytuje se v kniţním stylu, setkáváme se s ním téţ v publicistice. Tento prefix ukazuje na velice vysoký stupeň kvality, na převýšení norem. Je uţíván ve vědeckém stylu a technické terminologii. Tento prefix označuje vysoký stupeň dané kvality. Často dodává slovům nádech ironie. Vyskytuje se ve vědeckém stylu a v politické архиважный архиглупый архискептический архиосторожный архиреакционный сверхнизкий сверхвысокий сверхскоростной сверхметкий ультрарадикальный ультраконсервативный 41 DOLEŢELOVÁ, Eva. Лекции по морфологии русского языка. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 4.

24 НАИ- literatuře. Tento prefix se pouţívá ve třetím stupni jakostního přídavného jména a označuje velmi vysoký stupeň příznaku v konkrétním slově. Uţívá se v kniţním stylu. ультраправый ультрареакционный ультрафиолетовый наибольший наиближайший наиглавнейший наихудший Tab. 6 Přehled prefixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině Sufixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině Sufix/přípona (суффикс) je část slova, která se nachází mezi kořenem a koncovkou. U slov s nulovou koncovkou stojí sufix na konci slova. Sufixy upřesňují význam daných slov. Eva Doleţelová definuje ve své publikaci sufix takto: «Суффиксальные морфы это морфы, находящиеся между корнем и флексийным морфом, т. е. окончанием (ср. в наших примерах вод-ян-ой, вод-ян-ист-ый, пере-пис-ыва-ть-ся). У слов с нулевой флексией, как крик-ун, труб-ач, пев-ец и т. п., суффиксы стоят в конце слова. Простой суффикс в русском языке имеет обычно вид слога, напр.: прост-ак, сокол-ин-ый, листоч-ек, пуст-як - пуст-яч-ок, уч-ен-ич-еств-о и т. п.» 42 Sufixy se dělí na jednoduché sufixy (простые суффиксы) a složené sufixy (сложные суффиксы). 43 Sufixy přídavných jmen se dělí na dvě skupiny: 1. sufixy, s jejichţ pomocí se přídavná jména tvoří od jiných slovních druhů, zejména pak od podstatných jmen a sloves, např. лес лесной, жечь жгучий, утро утренний; 2. sufixy, které jiţ existujícím přídavným jménům dodávají nová zabarvení či významy, jedná se o tzv. sufixy subjektivního hodnocení, např. жѐлтый жѐлтенький, плохой плохонький, синий синенький DOLEŢELOVÁ, Eva. Лекции по морфологии русского языка. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s КОПЕЦКИЙ, Леонтий Васильевич. Морфология современного русского литературного языка. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, s. 31.

25 Přehled sufixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině: SUFIX VÝZNAM A UŽITÍ SUFIXU PŘÍKLAD UŽITÍ SUFIXU -ЕНЬК- /-ОНЬК- после г, к, х -ЁХОНЬК-/-ОХОНЬК- (ve jmenných tvarech -ЁХОНЕК/-ОХОНЕК) -ЁШЕНЬК-/-ОШЕНЬК- (ve jmenných tvarech -ЁШЕНЕК/-ОШЕНЕК) -ЮСЕНЬК- -ЕНН- Slova s těmito sufixy vyjadřují zesílení daného příznaku a mají charakter zdrobněliny. Vyskytují se zejména v umělecké literatuře a v hovorové řeči. Slova s těmito sufixy vyjadřují zesílení daného příznaku a mají charakter zdrobněliny. Setkáváme se s nimi v hovorové řeči, zejména ale v písňové a pohádkové tvorbě, v bylinách a folklóru. Slova s těmito sufixy vyjadřují zesílení daného příznaku a mají charakter zdrobněliny. Setkáváme se s nimi v hovorové řeči, zejména ale v písňové a pohádkové tvorbě, v bylinách a folklóru. Slova s tímto sufixem mají charakter zdrobněliny. Setkáváme se s nimi řídce v hovorové řeči a v umělecké literatuře. Tento sufix vyjadřuje ve slovech velmi vysoký aţ nadměrný stupeň kvality. Vyskytuje se zejména v umělecké literatuře. синенький маленький молоденький свеженький сухонький светлѐхонький скорѐхонький смирнѐхонький близѐхонек живѐхонек чернѐхонек скорѐшенький умнѐшенький смирнѐшенький белѐшенек здоровѐшенек малюсенький широченный толстенный здоровенный -УЩ-/-ЮЩ- Tyto sufixy vyjadřují ve slovech velmi vysoký aţ nadměrný stupeň kvality. Vyskytují se zejména v hovorové řeči a v umělecké literatuře. хитрущий большущий злющий худющий Tab. 7 Přehled sufixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině 44 ИСАЧЕНКО, Александр Васильевич, БАГНЕРОВА, Виера, СЕКАНИНОВА Елла. Грамматика русского языка для Х-ХI классов общеобразовательных школ: Морфология и синтаксис. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1955, s. 84.

26 Tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v češtině V předchozí kapitole jsme se zabývali tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v ruském jazyce. Tato kapitola bude věnována tvarům jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v jazyce českém. V češtině stejně tak jako v ruštině se přídavná jména se subjektivním hodnocením tvoří od jiţ existujících adjektiv: 1. pomocí prefixů (např. prabídný, prachmizerný, přetěžký); 2. pomocí sufixů (např. mladičký, běloučký, čisťounký) 45 ; 3. zdvojením slovního základu, tzv. reduplikací (např. čistočistý, čiročirý, svatosvatý). K základním prefixům pro tvoření tvarů jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením se v českém jazyce řadí: vele-, např. veledůležitý, velecenný, veleslavný; pra-, např. prazvláštní, pramalinký, prahloupý; prach-, např. prachmizerný, prachzatracený, prachbídný; roz(to)-, např. rozmilý, roztomilý, roztodivný; pře-, např. přetěžký, převzácný, přemocný; ultra-, např. ultrakrátký, ultramoderní, ultraradikální; super-, např. supertajný, superčistý, superrychlý; supra-, např. supravodivý, supraindividuální; hyper-, např. hypersenzitivní, hyperkorektní, hypermoderní. Nejtypičtějšími sufixy pro tvoření tvarů přídavných jmen se subjektivním hodnocením v českém jazyce jsou: -ičký, např. celičký, maličký, plničký; -oučký, např. lehoučký, jemňoučký, růžovoučký; -inký, např. teninký, malinký, mladinký; -ounký, např. hebounký, čisťounký, hezounký; -ičičký, např. maličičký, celičičký, kratičičký; 45 Tvary jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením se ve spíše ojedinělých případech v češtině tvoří za pomoci prefixu i sufixu subjektivního hodnocení zároveň, např. roztomiloučký.

27 ilinký, např. malilinký, celilinký, kratilinký; -oulinký, např. slaboulinký, slaďoulinký, uzoulinký; -ouninký, např. drobouninký, slabouninký, hebouninký; -inkatý, např. kratinkatý, malinkatý, teninkatý; -ánský, např. vysokánský, velikánský, hrozitánský. 46 Reduplikace je zvláštním případem skládání (kompozice), bývá chápána jako speciální typ zveličení (augmentace) opakováním. 47 Reduplikovaná přídavná jména (např. černočerný, čiročirý, čistočistý) ukazují na subjektivní hodnocení dané vlastnosti mluvčím, tuto vlastnost zesilují. 48 V češtině stejně tak jako v ruštině se subjektivní hodnocení u jakostních adjektiv často projevuje také ve tvaru podstatného jména, ke kterému se přídavné jméno vztahuje (např. malinká kočička, kulatinký míček, hezoulinké děvčátko) Prefixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině Václav Cvrček v publikaci Mluvnice současné češtiny definuje prefix takto: Morfémy, které předcházejí kořen, se nazývají předpony (prefixy) a mají význam lexikální (mění věcný význam slov, např. nad-lesní) nebo gramatický (mění jeho mluvnické vlastnosti, nej-krásnější) GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995, s CVRČEK, Václav. Mluvnice současné češtiny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2010, s Reduplikovaná přídavná jména v češtině se svým morfologickým tvarem i způsobem a moţnostmi uţití podobají na ruská jakostní přídavná jména tvořená tzv. tautologickým způsobem. V ruštině se však tyto tvary adjektiv, na rozdíl od češtiny, píší přes spojovník (černočerný, чѐрный-чѐрный). 49 CVRČEK, Václav. Mluvnice současné češtiny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2010, s. 126.

28 Přehled prefixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině: PREFIX VÝZNAM A UŽITÍ PREFIXU PŘÍKLAD UŽITÍ PREFIXU VELE- PRA- PRACH- ROZ- /ROZTO- PŘE- ULTRA- SUPER- SUPRA- HYPER- Tento prefix vyjadřuje velkou míru vlastnosti. Spojuje se s adjektivy s kladným hodnocením této vlastnosti. Tento prefix má zesilovací funkci. Spojuje se s adjektivy s kladným i negativním hodnocením vlastnosti. Hovorová varianta prefixu pra-. Spojuje se se základy, které pojmenovávají negativně hodnocené vlastnosti. Tyto prefixy mají zesilovací funkci. Uţívají se v hovorové řeči. Tento prefix vyjadřuje velmi vysokou míru vlastnosti. Má kniţní zabarvení. Tento prefix vyjadřuje velkou míru vlastnosti. Spojuje se s domácími i přejatými základy. Tento prefix vyjadřuje velkou míru vlastnosti. Uţívá se ve spojení s domácími základy v hovorové řeči. Tento prefix má význam nadřazenosti či velké míry. Uţívá se v odborných termínech. Tento prefix vyjadřuje stupeň přes míru. Uţívá se ve spojení s přejatými adjektivy. velevážený veleslavný velecenný veledůležitý prahloupý pramalinký prapitomý prazvláštní prachmizerný prachbídný prachzatracený prachpitomý rozmilý roztomilý roztodivný přemocný převzácný přebědný ultrakrátký ultracitlivý ultraradikální ultramoderní supertajný superrychlý superčistý supermalý supravodivý supraindividuální hypersenzitivní hyperkorektní hypermoderní Tab. 8 Přehled prefixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině

29 Sufixy subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině Václav Cvrček v publikaci Mluvnice současné češtiny definuje sufix takto: Přípony (sufixy) jsou morfémy, které se nacházejí (u některých slov) mezi kořenem a koncovkou (uč-itel-ka, děl-á-me). Jejich význam může být lexikální (např. měst-ečk-o) i gramatický (např. děla-l-i, nes-en-i). 50 Přehled sufixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině: SUFIX VÝZNAM A UŽITÍ SUFIXU PŘÍKLAD UŽITÍ SUFIXU -IČKÝ -OUČKÝ -INKÝ -OUNKÝ -IČIČKÝ -ILINKÝ -OULINKÝ -OUNINKÝ -INKATÝ -ÁNSKÝ Tyto sufixy vyjadřují zvýšenou míru vlastnosti a familiární citové zaujetí. Slova s těmito sufixy se uţívají jako zdrobněliny v hovorové řeči. Tyto sufixy vyjadřují vysokou míru vlastnosti, dominuje však citové zaujetí. Slova s těmito sufixy se uţívají v hovorové řeči jako výrazné zdrobněliny. Tento sufix vyjadřuje velkou míru vlastnosti a expresivní zabarvení. Uţívá se v hovorové řeči. celičký lehoučký mladinký hezounký maličičký malilinký slaboulinký drobouninký kratinkatý hrozitánský velikánský dlouhatánský Tab. 9 Přehled sufixů subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v češtině 50 CVRČEK, Václav. Mluvnice současné češtiny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2010, s. 127.

30 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Úvodní slovo k praktické části popis postupu práce při provádění excerpcí a jejich zpracování V teoretické části naší bakalářské práce jsme se zabývali morfologickou charakteristikou slovních druhů v češtině a ruštině. Definovali a charakterizovali jsme přídavná jména v ruštině jako slovní druh, svou pozornost jsme zaměřili zejména na přídavná jména jakostní. Teoreticky jsme vymezili problematiku subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině a češtině. Věnovali jsme se způsobům tvoření těchto tvarů adjektiv, uváděli jsme význam a moţnosti uţití přídavných jmen s konkrétními prefixy a sufixy subjektivního hodnocení. Teorie byla doplňována o příklady. V teoretické části jsme vycházeli ze studia a analýzy odborné literatury ke zvolenému morfologickému tématu. Z těchto poznatků budeme čerpat také při zpracování praktické části bakalářské práce. V praktické části bakalářské práce provádíme excerpce a sběr konkrétního jazykového materiálu k tématu subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraných textech ruskojazyčných děl krásné literatury. Ke komparaci nám slouţí profesionální překlady příslušných textů do českého jazyka. Pro excerpce, třídění, komparaci a analýzu jazykového materiálu jsme vybrali následující díla: román Zločin a trest (Преступление и наказание) Fjodora Michajloviče Dostojevského a jeho překlad Jaroslava Huláka; divadelní hry Tři sestry (Три сѐстры) a Višňový sad (Вишнѐвый сад) Antona Pavloviče Čechova a jejich překlad Ladislava Fikara a Bohumila Mathesia; poému Démon (Демон) Michaila Jurjeviče Lermontova a její překlad Josefa Hory; poému Ruslan a Ludmila (Руслан и Людмила) Alexandra Sergejeviče Puškina a její překlad Marie Marčanové; Pohádky (Сказки) Michaila Jevgrafoviče Saltykova-Ščedrina a jejich překlad Naděţdy Slabihoudové. Z výše uvedených ruskojazyčných textů vybíráme výpovědi nebo jejich části, které obsahují tvar jakostního adjektiva se subjektivním hodnocením, a zaznamenáváme je do tabulky. V případě, ţe je výpověď příliš dlouhá, uvádíme pouze část podstatnou pro naše

31 bádání. Následně hledáme výpovědi či jejich části v odpovídajících českých překladech vybraných textů a téţ je evidujeme. Vyexcerpovaný jazykový materiál zaznamenáváme do tabulky, vytvořené v programu Microsoft Word. Tabulka obsahuje šest sloupců: první sloupec označujeme písmenem D; jedná se o námi zvolené číselné označení díla a jeho překladu, z nichţ vybíráme a následně vpisujeme do tabulky jazykový materiál, tedy konkrétní výpovědi či jejich části; o románu Zločin a trest (Преступление и наказание) připisujeme číslo 1; o divadelní hře Tři sestry (Три сѐстры) připisujeme číslo 2; o divadelní hře Višňový sad (Вишнѐвый сад) připisujeme číslo 3; o poémě Démon (Демон) připisujeme číslo 4; o poémě Ruslan a Ludmila (Руслан и Людмила) připisujeme číslo 5; o Pohádky (Сказки) pak označujeme číslem 6; druhý sloupec nese označení P/S; do tohoto sloupce vpisujeme vţdy prefix či sufix, s jehoţ pomocí byl vytvořen tvar jakostního adjektiva se subjektivním hodnocením v ruské výpovědi; třetí sloupec tabulky obsahuje ruskojazyčnou výpověď či její část, v níţ se nachází námi sledovaný jev, nadepisujeme jej jako RUSKÝ ORIGINÁL; jevy, relevantní pro naše pozorování, zvýrazňujeme tučně; ve čtvrtém sloupci uvádíme číslo strany, na které nacházíme daný gramatický jev v ruskojazyčném textu, tento sloupec označujeme zkratkou S R ; pátý sloupec pak slouţí k uvedení překladu odpovídající ruskojazyčné výpovědi či její části do češtiny, nadepisujeme jej jako ČESKÝ PŘEKLAD; jevy, relevantní pro naše pozorování, zvýrazňujeme tučně; v posledním, šestém sloupci tabulky uvádíme číslo strany, na které nacházíme daný gramatický jev v českém překladu ruskojazyčného textu, tento sloupec označujeme zkratkou S Č. Názorná ukázka grafického zpracování vyexcerpovaného materiálu: D P/S RUSKÝ ORIGINÁL S R ČESKÝ PŘEKLAD S Č 1 ПРЕ- Это прекрасная, прекрасная натура! 275 Má krásnou, překrásnou povahu! 295 Tab. 10 Ukázka grafického zpracování vyexcerpovaného materiálu

32 V praktické části naší bakalářské práce analyzujeme subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině v porovnání s češtinou z morfologického hlediska. Sledujeme frekvenci výskytu a způsoby překladu jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením z ruštiny do češtiny. Na základě studia odborných publikací a dosavadních jazykových znalostí stanovujeme následující hypotézu: jakostní přídavná jména se subjektivním hodnocením se budou v originálních ruskojazyčných textech vyskytovat hojněji, neţ v jejich českých překladech, z čehoţ plyne, ţe ne vţdy bude ruské přídavné jméno se sufixem či prefixem subjektivního hodnocení překládáno do češtiny shodným způsobem, tedy za pomoci sufixu či prefixu subjektivního hodnocení, nýbrţ opisnou formou. Kapitoly 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5 odpovídají vţdy konkrétnímu uměleckému ţánru díla, z něhoţ čerpáme daný jazykový materiál. V kaţdé z těchto kapitol analyzujeme excerpovaný materiál, na jehoţ základě vyvozujeme dílčí závěry. V kapitole 2.6 shrnujeme výsledky námi provedené analýzy, uvádíme podrobné výstupy z našeho praktického bádání. Grafické znázornění těchto výstupů uvádíme v přílohách. 2.2 Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraném ruskojazyčném románu Z ruskojazyčné románové tvorby jsme pro excerpce a následný rozbor vybrali dílo Zločin a Trest (Преступление и наказание) Fjodora Michajloviče Dostojevského. Ke komparaci nám poslouţil profesionální překlad tohoto textu do českého jazyka, jehoţ autorem je Jaroslav Hulák. Vyexcerpovaný jazykový materiál z díla č. 1 a z jeho překladu do českého jazyka: D P/S RUSKÝ ORIGINÁL S R ČESKÝ PŘEKLAD S Č 1 ПРЕ- 1 ПРЕ-...с прекрасными тѐмными глазами,......подошѐл он к преогромнейшему дому, s krásnýma temnýma očima, došel k velikánskému domu, ПРЕ- Ибо хотя Катерина Ивановна и преисполнена великодушных чувств, Kateřina Ivanovna totiţ, jak je ztělesněná velkodušnost, ПРЕ-...и премудрых и смирных moudrým i pokorným... 27

33 ПРЕ- И возглаголят премудрые, I pozvednou hlasy moudří, ПРЕ- Потому их приемлю, премудрые, Proto je přijímám, moudří, ПРЕ-...еще с прекрасными темнорусыми волосами s dosud krásnými tmavě rusými vlasy ПРЕ-...шиллеровских прекрасных душ schillerovští krasoduchové, ПРЕ-...в голову одна престранная мысль v hlavě prapodivná myšlenka ПРЕ-...с балалайками пьяныепрепьяные большие такие мужики i balalajkami namol opilý hřmotní venkované ПРЕ-...то была бы прекрасная и полезнейшая для города вещь ţe by město velmi zkrášlilo a velmi mu prospělo, ПРЕ-...с преглупейшею улыбкой s neskonale hloupým úsměvem ПРЕ- Даже прелестная пара сиреневых, настоящих жувеневских, перчаток свидетельствовала то же самое, A potvrzovaly to dokonce i elegantní nové Jouvenevovy rukavice šeříkové barvy, ПРЕ- Вы и сами прехорошенькие, Však vy jste taky moc hezkej, ПРЕ-...этом прекрасном лице, té krásné tváře ПРЕ-...в прекрасный момент любви и радости свидания с братом v krásném okamţiku láskyplného a radostného setkání s bratrem ПРЕ-...что слова его слишком преувеличены; ţe jeho slova byla příliš zveličena; ПРЕ- Преавенантненькая! 161 Je tak půvabná! ПРЕ-...прошептал всѐ преувеличивающий Разумихин, zašeptal věcně zveličující Razumichin ПРЕ- И какие у него глаза прекрасные, A ty jeho krásné oči ПРЕ-...исполнение дела иногда мастерское, прехитрейшее, Provedení činů bývá mistrné a velmi důvtipné, ПРЕ- Какой прекрасный человек! 175 Zlatý člověk! ПРЕ- Да, прекрасный, превосходный, образованный, умный Ano, zlatý, skvělý, vzdělaný a inteligentní ПРЕ- Да, прекрасный, превосходный, образованный, умный Ano, zlatý, skvělý, vzdělaný a inteligentní ПРЕ- И предорогие, A jak drahocenný! ПРЕ-...прекрасная и что всѐ это -- вздор! skvělá a ţe je to všechno nesmysl! ПРЕ-...Раскольников с преувеличенною Raskolnikov až příliš podráţděně. 201

34 раздражительностию. 1 ПРЕ- Прекрасная идея! 192 Skvělý nápad! ПРЕ-...прекрасная штука, при случае kdyţ se to tak vezme, krásná příleţitost ПРЕ- Обаяние прелестной, добродетельной и образованной женщины Kouzlo půvabné, ctnostné a vzdělané ţeny ПРЕ-...я вас познакомлю; прескладной и препочтенный старичонка! seznámím vás s ním, je to velmi solidní a ctihodný starý pán ПРЕ-...я вас познакомлю; прескладной и препочтенный старичонка! seznámím vás s ním, je to velmi solidní a ctihodný starý pán ПРЕ-...прекрасная жизнь, krásný ţivot, ПРЕ-...преувеличенный раздраженным и больным воображением его zveličený jeho vznícenou a chorobnou fantazií ПРЕ- Прекомические иногда случаи случаются в этом роде V tomhle směru se někdy přihodí velmi komické věci, ПРЕ-...его постоянного, преувеличенного беспокойства, jeho neustálým a přehnaným obavám, ПРЕ- Это прекрасная, прекрасная натура! 275 Má krásnou, překrásnou povahu! ПРЕ-...будущего прекрасного и спокойного житья-бытья budoucí nádherné a klidné ţivobytíčko ПРЕ- У тебя прекраснейшие очи, Máš nejkrásnější oči, ПРЕ- 1 ПРЕ- 1 ПРЕ-...старинная и преданнейшая приятельница....премудрствующие пророчества изрекаете?...потому вы сами прелюбопытный субъект! stará oddaná přítelkyně věštíte tyhle velemoudré věci? protoţe jste úžasně zajímavý ПРЕ-...такого нового и прекрасного друга? takového nového, krásného spojence? ПРЕ-...рассказать прелюбопытный один эпизод, vyprávět jeden velezajímavý příběh, ПРЕ- 1 ПРЕ- Никогда еще он не видал еѐ столь прекрасною. Ему вообразился прелестный пейзаж; 362 Ještě nikdy se mu nezdála tak krásná Viděl půvabnou krajinu, ПРЕ- Прекрасный образ Дуни, Krásný obraz Duni

35 ПРЕ- Он был, по-видимому, в превосходнейшем и даже капельку в возбужденном состоянии духа. 384 Zřejmě měl výbornou, ba kapánek povznesenou náladu ПРЕ-...образованная и прелестная особа. 385 Vzdělaná a půvabná bytost! ВСЕ- Бог милостив; надейтесь на помощь всевышнего, Bůh je milostivý, doufejte v pomoc Nejvyššího, ВСЕ-...что целый месяц всеблагое провидение беспокоил, ţe jsem celý měsíc nenechal na pokoji milosrdnou prozřetelnost ВСЕ-...и что всѐ это видит один только перст всевышнего a ţe to všechno vidí jen Pán na nebesích РАЗ-...пока разукрашенный человек им собственноручно нос не налепит dokud jim takový přizdobený člověk vlastnoručně nevypálí rybník РАЗ-...но всѐ разгоревшееся и как будто припухшее ale celý rozpálený a jaksi napuchlý РАЗ-...разряженных женщин и бегающих в саду детей naparáděné ţeny, viděl pobíhající děti v sadech РАЗ-...кричит один разлакомившийся парень из толпы dostal zálusk nějaký mládenec v hloučku РАЗ-...был грошовый, но разукрашенный по-уличному, byly laciné, ale pouličně pestré, РАЗ- Болезнь, дескать, бред, разобижен был; меланхолия да квартальные Nemoc, blouznění, roztrpčení, melancholie, jednání na komisařství РАЗ-...от лица Петра Петровича и разукрашенные ею od Petra Petroviče a ještě po vlastním způsobu přikrášlených НАИ-...сей благонамереннейший и наиполезнейший гражданин, onen vysoce ušlechtilý a prospěšný muţ НАИ- И хотя с хозяйкой у ней наибеспрерывнейшие раздоры, Ačkoliv se s ní ustavičně hádá, НАИ-...с большею точностию и с наименьшим риском, s velkou přejností a nejmenším nebezpečím, НАИ-...из всех вшей выбрал самую наибесполезнейшую ze všech vší jsem si vybral tu nejneužitečnější, НАИ- Целая компания нас была, наиприличнейшая, Byla nás celá parta, samí lepší lidé, НАИ-...и солжет отлично, наихитрейшим манером; zalţe výborně a nejdůmyslnějším způsobem НАИ- Я вас, во всяком случае, за человека наиблагороднейшего почитаю-с, Rozhodně vás pokládám za svrchovaně ušlechtilého člověka, маленьким вострым носом и 20...malým špičatým nosem, prostovlasá. 13

36 простоволосая....а я лежал пьяненькой, a já leţel zpitý do němoty? 20 Детей же маленьких у нас трое, Máme tři malé děti лежал пьяненькой-с, leţel jsem v opičce, а я... лежал пьяненькой-с a já... leţel v opičce, prosím воротничок там какой-нибудь чистенький, k tomu nějaký sněhobílý límeček, Выходите пьяненькие, выходите слабенькие, выходите соромники! 32 Vystupte opilí, vystupte nemohoucí, vystupte hanební! 27 Выходите пьяненькие, выходите слабенькие, выходите соромники! 32 Vystupte opilí, vystupte nemohoucí, vystupte hanební! 27 Маленькая закоптелая дверь в конце лестницы, Malé začazené dveře na konci schodů, Самая маленькая девочка, лет шести,......высокенькая и тоненькая как спичка,......высокенькая и тоненькая как спичка,......в одной худенькой и разодранной всюду рубашке Nejmenší, asi šestileté děvčátko vytáhlé a tenoučké jako sirka, vytáhlé a tenoučké jako sirka, jen v nuzné a potrhané košilce с своими жѐлтенькими, пыльными и всюду отставшими от стены обоями, se svými žlutými, zaprášenými a všude odstávajícími tapetami, с одною маленькою подушкой в головах, pod hlavu si dával jediný maličký polštářek, Перед софой стоял маленький столик. 35 U divanu stál malý stolek мелкий и косенький почерк его матери drobného ležatého rukopisu své matky, случилось с ним одно маленькое приключение,......должно быть, девушка очень молоденькая, potkalo ho malé dobrodruţství, jistě velmi mladá dívka Маленькая косыночка была накинута на обнаженную шею, Přes holý krk měla přehozený malý šáteček, Пред ним было чрезвычайно молоденькое личико, Viděl neobyčejně mladistvý obličejíček, 46

37 маленькое, белокуренькое, хорошенькое, drobounký, hezoučký a plavý,... (obličejíček) 46...маленькое, белокуренькое, хорошенькое, drobounký, hezoučký a plavý,... (obličejíček) 46 Время серенькое, день удушливый, Je pošmourno, dusno, была и маленькая могилка его меньшого брата, byl ještě malý hrobeček jeho mladšího bratra, что у него был маленький брат, ţe měl malého bratříčka, маленькая, тощая, саврасая крестьянская клячонка, malá hubená vesnická ryzka, маленькое золотое колечко с тремя какими-то красными камешками, malý zlatý prstýnek s nějakými třemi rudými kamínky, которую она, такая маленькая и гаденькая,......которую она, такая маленькая и гаденькая, kterou, sama malá a hnusná, kterou, sama malá a hnusná, как маленького ребѐнка, jako malé děcko, он просунул пальцы в маленькую щель,......он прибавил к дощечке гладкую и тоненькую железную полоску, vstrčil prsty do malé škvíry přidal k prkénku hladký plíšek, обвязал тоненькою тесемочкой, omotal nití; Светлые с проседью, жиденькие волосы еѐ,......болтается с другими маленькими, Světlé, prošedivělé řiďounké vlasy, zavěšený vedle malých, как у очень маленьких детей, jako docela malým dětem, Лестница была узенькая, крутая Schodiště bylo uzoučké a strmé, Всѐ крошечные и низенькие были комнаты. 83 Místnosti byly maličké a nizoučké как маленькая свинья, jako malé prase, две маленькие коробки с серьгами......чтоб она была такая... авенантненькая... а? 91...dvě malé krabičky s náušnicemi ţe je taková... šarmantní... co? 107

38 две весьма и весьма чистенькие комнатки, dva úplně a bezvadně čisté pokojíčky Он и прежде проходил часто этим коротеньким переулком, Uţ dříve často procházel tou krátkou uličkou, разливался тоненький голос певца pištěl zpěvák tenkým hlasem и на такой узенькой площадке, a na tak maličké plošce, Фу, какой миленький мальчик! 127 Jak miloučký chlapeček! красненькие, синенькие, двадцать пять рублей....красненькие, синенькие, двадцать пять рублей. 131 Zelené, modré, pětadvacet rublů! Zelené, modré, pětadvacet rublů! 139 На узенькой и крутой лестнице было очень темно. 134 Úzké příkré schodiště bylo velmi tmavé комната показалась ему ужасно маленькою без мебели. 135 Bez nábytku mu pokoj připadal hrozně malý ходить взад и вперед по своей маленькой комнате, přecházela z jednoho konce maličké světnice na druhý, В этот раз Поленька раздевала маленького брата, Teď svlékala a ukládala ke spaní malého bratříčka, обратилась она к маленькой дочери, obrátila se k maličké, Маленькая Лидочка вскрикнула, бросилась к Поленьке, Malá Lidočka se s křikem chytla Poljenky, Скоро глаза его остановились на маленькой Лидочке Jeho pohled záhy utkvěl na maličké Lidočce Босенькая! Босенькая! 142 Bosa! Bosa! 151 Босенькая! Босенькая! 142 Bosa! Bosa! сам знаешь, почему босенькая! 142 Sám nejlíp víš, proč je bosa! 151 Раскольников разглядел худенькое, но милое личико девочки, Raskolnikov rozeznal její hubeňoučkou, ale milou tvářičku, личико девочки и пухленькие губки, malá tvářička a kypré rtíky, Вдруг тоненькие, как спички, руки еѐ обхватили его крепко-крепко, Náhle se křečovitě sevřely ručičky tenoučké jako sirky, потому любил, что она маленькая, nejvíc proto, ţe je maličká,

39 маленькие лучистые морщинки уже давно появились около глаз, kolem očí se dávno objevily vějířky drobných vrásek, Одета она была в какое-то тѐмненькое из легкой материи платье, Měla na sobě tmavé šaty z nějaké lehké látky на тоненькой венецианской цепочке na tenoučkém benátském řetízku что хозяйкина дверь отворена на маленькую щелочку ţe jsou maličko pootevřené a ţe si je uzounkou škvírkou с маленькою только разницей, jen s tím malým rozdílem, трое маленьких сирот, голодные tři malé hladové siroty одна клевета на мой счет, и довольно подленькая jedna pomluva proti mně a to dost podlá бедно одетая девушка, очень еще молоденькая, nuzně oblečená dívka, ještě mladičká, На ней было очень простенькое домашнее платьице, Měla na sobě docela jednoduché domácí šatečky, оробела, как маленький ребѐнок, polekala se jako malé děcko, Это было худенькое, совсем худенькое и бледное личико, Měla hubenou, tuze hubenou a bledou tvářičku, Это было худенькое, совсем худенькое и бледное личико, Měla hubenou, tuze hubenou a bledou tvářičku, какое-то востренькое, с востреньким маленьким носом и подбородком a nějakou špičatou, se špičatým nosíkem i bradičkou какое-то востренькое, с востреньким маленьким носом и подбородком a nějakou špičatou, se špičatým nosíkem i bradičkou какое-то востренькое, с востреньким маленьким носом и подбородком a nějakou špičatou, se špičatým nosíkem i bradičkou. 195 Это.. маленькая... это ваша сестра? 184 Ta maličká... to je vaše sestra? и как раз ударил еѐ об маленький круглый столик, a přitom praštil do malého kulatého stolu, Глупенькие и тщеславные 199 Zvlášť hlupáci a ctiţádostiví одну только маленькую идейку uţ jen jedinou nicotnou otázku идейка-то уж слишком игривенькая jde totiţ o myšlenku náramně vyspekulovanou

40 маленькие, заплывшие глазки глядели угрюмо, maličká zateklá očka hleděla ponuře, и тощая гаденькая регистраторша,......между маленьким шкафом и окном, a hubená odporná registrátorka, mezi malou skříní a oknem, очень молоденькой, очень хорошенькой, благородной и образованной, mladičkou a hezounkou, ušlechtilou a vzdělanou, стоял простой тесовый стол, покрытый синенькой скатертью; stál prostý prkenný stůl pokrytý jasně modrým ubrusem Какая вы худенькая! 236 Jste tak přepadlá! канарейка или какая другая маленькая птичка kanárkovi nebo nějakému jinému malinkému ptáčku то тревожится, как маленькая, hned se jako malé dítě strachuje, с своею слабенькою-то силой, ačkoliv je jako moucha, а она такие миленькие ботиночки выбрала, ale ona vybrala tak rozkošné botičky, воротнички и нарукавнички дешево принесла, хорошенькие, новенькие и с узором přinesla laciné límečky a rukávy, takové hezounké, docela nové, se vzorečkem эти бедные, маленькие детисироты ty malé ubohé siroty Слабенькая грудь еѐ вся колыхалась от волнения. 242 Její útlá hruď se rychle, vzrušeně zvedala в это маленькое тело, do toho útlounkého těla, Кабинет его была комната ни большая, ни маленькая; Jeho kancelář nabyla ani velká, ani malá; его маленькая, толстенькая и круглая фигурка, Jeho malá tlusťoučká a kulaťoučká postavička его маленькая, толстенькая и круглая фигурка, Jeho malá tlusťoučká a kulaťoučká postavička Это многократное глупенькое повторение, Banalita toho několikerého hloupého opakování, какому-нибудь бедненькому следователю, nějaký ubohoučký vyšetřovatel, Да натура-то бедненького следователя выручает-с, вот беда! přirozenost ubohoučkého vyšetřovatele vţdycky dostane z úzkých, to je ta bída! 273

41 Родион Романович! миленький! 256 Rodione Romanoviči! Můj milý! как бывают иногда испуганы маленькие дети jako bývají vystrašené malé děti чрезвычайно пошленького и простоватого человека neobyčejně všedního a naivního mládenečka дохленьких недоносков и всему недоучившихся самодуров, ubohých nedochůdčat a potřeštěných nedouků, несмотря даже на то, что был очень добренький, přestoţe byl tak hodný, что Лебезятников не только пошленький и глуповатый человечек, ţe Lebezjatnikov je nejen amorální a dost tupý člověk, эту дочь покойника-то, щупленькая такая! dceru toho neboţtíka, takovou droboučkou! восклицал добренький Андрей Семенович,......один плюгавенький канцелярист......обеих маленьких усадили на скамейку, horlil darebák Andrej Semjonovič, jistý mrňavý zamlklý podúředník obě maličké posadili na stoličku, единственное еѐ платье, ситцевое, тѐмненькое с полосками své jediné plátěné šaty, tmavé s prouţky с детьми в угол на сундук, где, обняв обоих маленьких, s oběma dětmi v koutě na truhle, objímala je, как маленькие дети, stejně jako malé děcko, Катерина Ивановна в своѐм стареньком платье, Katěrina Ivanovna ve svých starých šatech, молча подал Катерине Ивановне трѐхрублевую зелененькую кредитку mlčky Katěrině Ivanovně podal jasně zelenou třírublovku. 341 Вона-ка, ведут, старшенькая перехватила Aha, ta, hle je vedou, ta nejstarší je dohonila щекотливенькая она, а важная sice choulostivou, ale důleţitou Он нашел его в очень маленькой задней комнате, Nalezl Svidrigajlova v maličkém zadním salónku мальчик-шарманщик, с маленьким ручным органчиком, hoch s malým ručním flašinetem Он налил ей целый стакан вина и выложил жѐлтенький билетик. 341 Nalil jí plnou sklenici vína a poloţil na stůl žlutou bankovku. 368

42 чем-нибудь новеньким? něco zbrusu nového что вы мне тоже скажете чтонибудь новенького ţe mi řeknete vy něco zbrusu nového Он ткнул пальцем в угол, где на маленьком столике, Ukázal prstem na malý stolek v koutě, Право, думал, что вы мне скажете что-нибудь новенького. 344 Skutečně, myslil jsem, ţe od vás uslyším něco nového а на руках два маленькие племянника ale mají na starosri dva malé synovečky еще в коротеньком платьице, ještě v krátkých šatečkách, Светленькие волоски, в маленькие локончики барашком взбитые, Světlounké kadeřavé vlásky spojené v malé lokýnky, Светленькие волоски, в маленькие локончики барашком взбитые, Světlounké kadeřavé vlásky spojené v malé lokýnky, кровь, тоненькою струйкой стекавшую по его правому виску; krev stákající mu tenoučkým pramínkem po pravé skráni; Это был маленький, карманный трехударный револьвер, Byl to maličký kapesní tříhranný revolver кругом неѐ было четверо маленьких детей kolem ní se hemţily čtyři Kapernaumovovy malé děti. 394 Это была клетушка, до того маленькая, Byla to těsná klícka, как был маленький, jako kdyţ jsi byl maličký, маленький портретик, акварелью, на слоновой кости maličký portrétek malovaný akvarelem na slonové kosti прибавил какой-то пьяненький из мещан přisadil si nějaký podnapilý měšťánek ЁХОНЬК-...будет дома одна-одинѐхонька bude doma sama samotinká ЁХОНЬК- Даже щегольская, новѐхонькая, круглая шляпа об этой цели свидетельствовала Ten záměr potvrzoval dokonce i zbrusu nový, švihácký kulatý klobouk ОХОНЬК-...по дороге зашел в один плохонький трактиришко cestou se stavil v jedné nevalné hospůdce ЁШЕНЬК- Она сидела одна-одинѐшенька, в глубоком раздумье Seděla tam sama v hlubokém zamyšlení ОШЕНЬК-...маленькое, белокуренькое, хорошенькое, drobounký, hezoučký a plavý, ОШЕНЬК-...вынимая из узла довольно vytáhl z rance docela hezkou, ale 111

43 хорошенькую, но в то же время очень обыкновенную и дешевую фуражку. přitom velmi prostou a lacinou čapku. 1 -ОШЕНЬК- На нѐм был хорошенький летний пиджак светло-коричневого оттенка, Měl na sobě bezvadné letní sako světle skořicového odstínu, ОШЕНЬК-...худенькая, но довольно хорошенькая блондинка, útlounká, ale celkem hezounká blondýnka ОШЕНЬК- Еѐ даже нельзя было назвать и хорошенькою, Snad se ani nedalo říci, ţe je hezká, ОШЕНЬК-...в ученье в Москве была-- хорошенькая девчонка učila se šít v Moskvě, hezounké děvčátko ОШЕНЬК-...очень молоденькой, очень хорошенькой, mladičkou a hezounkou, ОШЕНЬК-...воротнички и нарукавнички дешево принесла, хорошенькие, новенькие и с узором laciné límečky a rukávy, takové hezounké, docela nové, se vzorečkem ОШЕНЬК-...распухшее от плача хорошенькое личико на плече Сони pláčem napuchlou tvářičku na Sonině rameni ОШЕНЬК- Погляди-ка хорошенько. 302 Jen se dobře podívej ОШЕНЬК-...хорошенькая очень, но глупа до невероятности velmi hezká, ale neuvěřitelně hloupá ОШЕНЬК- 1 -ЕНН- Знаю, что выстрелишь, зверок хорошенький....чувствовал какое-то болезненное и трусливое ощущение, Vím, ţe střelíš, šelmičko hezoučká měl aţ chorobně bázlivý pocit, ЕНН-...что вся эта восприимчивость к лучшему была тоже болезненная ţe celé jeho optimistické rozpoloţení je také chorobné ЕНН-...а вместе с тем эта болезненная любовь к жене a přitom ta chorobná láska k ţeně ЕНН-...болезненное впечатление chorobným dojmem ЕНН-...которая уже испытала бедственное положение; která poznala, co je to chudoba, ЕНН-...приятные ощущения перешли в болезненные и раздражающие příjemné pocity změnily v chorobné a jitřivé ЕНН- В болезненном состоянии сны отличаются часто необыкновенною выпуклостию, V chorobném stavu se sny často vyznačují mimořádnou plastičností, ЕНН- Такие сны, болезненные сны, Takové sny, chorobné sny... 51

44 ЕНН-...не может быть подобных болезненных переворотов, nemůţe dojít k podobným chorobným zvratům ЕНН-...влиявшие на зарождение вашего болезненного состояния, z nichţ se vyvinul váš chorobný stav; ЕНН-...зависит от разных болезненных впечатлений často podléhají chorobným dojmům ЕНН-...какое-то даже болезненное ощущение отразилось в лице еѐ, jaksi příliš chvatně a vylekaně a její tvář se stáhla skoro v bolestivou grimasu, ЕНН- А может, и хорошо; болезненная роль Ale moţná, ţe je to dobře součást hry na nemocného ЕНН-...с болезненным чувством вскрикнул Раскольников vykřikl chorobně rozrušený Raskolnikov ЕНН-...к насильственной смерти k násilné smrti ЕНН- С болезненным ощущением S nedobrým pocitem ЕНН- С новым, странным, почти болезненным, чувством S novým, zvláštním, téměř bolestným pocitem ЕНН-...закудахтал с дружественным участием Порфирий Петрович, zahalasil s přátelskou účastí Porfirij Petrovič, ЕНН-...болезненный такой случай chorobný případ, ЕНН- 1 -ЕНН-...искривившимися в болезненную улыбку губами....болезненная улыбка выдавилась на губах его zkřivil rty ve zmučeném úsměvu rty mu zkřivil trpitelský úsměv. 285 Tab. 11 Vyexcerpovaný jazykový materiál z díla č. 1 a z jeho překladu do českého jazyka Z ruskojazyčné románové tvorby jsme se pro excerpce rozhodli vybrat klasické dílo Zločin a trest (Преступление и наказание) spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského (č. 1) spolu s jeho profesionálním překladem do českého jazyka. Na základě výše uvedeného excerpovaného textu nyní provádíme dílčí analýzu námi hledaného jevu ruské morfologie. Z ruskojazyčného originálu díla č. 1 se nám podařilo vyexcerpovat celkem 241 výpovědí, v nichţ se nachází jakostní adjektiva, tvořená za pomoci prefixů či sufixů subjektivního hodnocení. V originálním ruskojazyčném textu daného díla se hojněji vyskytovala jakostní přídavná jména se sufixy subjektivního hodnocení, a to konkrétně 175 krát. Za pomoci sufixu -ЕНЬК- bylo vytvořeno 138 jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením, za pomoci

45 sufixu -ЁХОНЬК- byla vytvořena 2 jakostní adjektiva se subjektivním hodnocením, za pomoci sufixu -ОХОНЬК- pak 1 adjektivum tohoto typu. Jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením se sufixem -ЁШЕНЬК- se v textu vyskytlo 1 krát, se sufixem -ОШЕНЬК- celkem 12 krát, se sufixem -ЕНН- pak celkem 21 krát. V excerpovaném textu ruskojazyčného díla jsme našli také 66 jakostních přídavných jmen tvořených takzvanými prefixy subjektivního hodnocení, přičemţ prefix ПРЕ- se vyskytoval nejčastěji, celkem 49 krát, prefix ВСЕ- 3 krát, prefix РАЗ- 7 krát a konečně prefix НАИ- téţ 7 krát. Z celkového počtu 49 ruskojazyčných výpovědí s adjektivy tvořenými za pomoci prefixu ПРЕ- se v 33 výpovědích jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením překládá do českého jazyka odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez prefixu subjektivního hodnocení (např....с прекрасными тѐмными глазами,......s krásnýma temnýma očima,...), z toho 1 krát je vlastnost, kterou nese adjektivum, zesílena příslovcem moc (Вы и сами прехорошенькие,... Však vy jste taky moc hezkej,...), 1 krát příslovcem velmi (...исполнение дела иногда мастерское, прехитрейшее,... Provedení činů bývá mistrné a velmi důvtipné,...), 1 krát příslovcem jak (И предорогие,... A jak drahocenný!) a 1 krát příslovcem tak (Никогда еще он не видал ее столь прекрасною. Ještě nikdy se mu nezdála tak krásná.). 9 krát jsou ruská jakostní adjektiva s prefixem ПРЕ- do češtiny přeloţena jakostním přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez prefixu subjektivního hodnocení (např. Прекрасная идея! Skvělý nápad!), z toho 1 krát je vlastnost adjektiva posílena příslovcem tak (Преавенантненькая! Je tak půvabná!). Celkem 3 krát je ruské jakostní adjektivum přeloţeno do českého jazyka odpovídajícím adjektivem, avšak tvořeným za pomoci jiného prefixu subjektivního hodnocení (např. У тебя прекраснейшие очи,... Máš nejkrásnější oči,...). 3 krát je ruské jakostní adjektivum s prefixem ПРЕv českém překladu nahrazeno jiným slovním druhem (např....шиллеровских прекрасных душ......schillerovští krasoduchové,...). A konečně 1 krát se vyskytuje překlad ruského jakostního adjektiva s prefixem ПРЕ- do češtiny za pomoci odpovídajícího adjektiva, ale neodpovídajícího prefixu subjektivního hodnocení (...премудрствующие пророчества изрекаете?...věštíte tyhle velemoudré věci?). Z celkových 7 případů jsou ruská jakostní přídavná jména s prefixem РАЗ- přeloţena do českého jazyka celkem 5 krát za pomoci odpovídajícího adjektiva, ale neodpovídajícího prefixu subjektivního hodnocení (např....от лица Петра Петровича и разукрашенные ею.

46 od Petra Petroviče a ještě po vlastním způsobu přikrášlených.). Ve 2 případech jsou ruská jakostní přídavná jména s tímto prefixem překládána do češtiny zcela jiným adjektivem bez prefixu subjektivního hodnocení (např....был грошовый, но разукрашенный поуличному,......byly laciné, ale pouličně pestré,...). Ruská jakostní adjektiva s prefixem НАИ- se v ruskojazyčném originále vyskytují v celkovém počtu 7, z toho celkem 3 krát je jakostní adjektivum s tímto prefixem přeloţeno do češtiny adjektivem odpovídajícím doslovnému překladu s prefixem NEJ-, který v českém jazyce tvoří třetí stupeň přídavných jmen (např....с большею точностию и с наименьшим риском,......s velkou přejností a nejmenším nebezpečím,...). 2 krát jsou ruská jakostní adjektiva s prefixem НАИ- do češtiny přeloţena jakostním přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez prefixu subjektivního hodnocení (např. Целая компания нас была, наиприличнейшая,... Byla nás celá parta, samí lepší lidé,...). Překlad jakostního přídavného jména s prefixem НАИ- do češtiny odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez prefixu subjektivního hodnocení se vyskytuje 1 krát (...сей благонамереннейший и наиполезнейший гражданин,......onen vysoce ušlechtilý a prospěšný muž...). Téţ 1 krát je jakostní adjektivum s tímto prefixem překládáno jiným slovním druhem (И хотя с хозяйкой у ней наибеспрерывнейшие раздоры,... Ačkoliv se s ní ustavičně hádá,...). Z celkových 3 případů jsou ruská jakostní přídavná jména s prefixem ВСЕ- 1 krát přeloţena do češtiny adjektivem odpovídajícím doslovnému překladu, avšak vytvořeným za pomoci jiného prefixu (Бог милостив; надейтесь на помощь всевышнего,... Bůh je milostivý, doufejte v pomoc Nejvyššího,...). 1 krát je ruské jakostní adjektivum s prefixem ВСЕ- do češtiny přeloţeno jakostním přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez prefixu subjektivního hodnocení (...что целый месяц всеблагое провидение беспокоил,......že jsem celý měsíc nenechal na pokoji milosrdnou prozřetelnost...), 1 krát pak jiným slovním druhem (...и что всѐ это видит один только перст всевышнего....a že to všechno vidí jen Pán na nebesích.). Překlad jakostního přídavného jména se sufixem -ЕНЬК- do češtiny odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez sufixu subjektivního hodnocení, se z celkového počtu 138 vyskytuje 83 krát (např....маленьким вострым носом и простоволосая....malým špičatým nosem, prostovlasá.), z toho v 10 případech je vlastnost přídavného jména zesílena

47 příslovcem 51 (např....стоял простой тесовый стол, покрытый синенькой скатертью;......stál prostý prkenný stůl pokrytý jasně modrým ubrusem...). 28 krát je ruské jakostní přídavné jméno se sufixem -ЕНЬК- přeloţeno do češtiny adjektivem odpovídajícím doslovnému překladu, tvořeným odpovídajícím sufixem subjektivního hodnocení (např....маленькие, заплывшие глазки глядели угрюмо,......maličká zateklá očka hleděla ponuře,...). 12 krát jsou ruská jakostní adjektiva se sufixem -ЕНЬК- do češtiny přeloţena jakostním přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez sufixu (např....одну только маленькую идейку......už jen jedinou nicotnou otázku...). 5 krát je ruské jakostní adjektivum se subjektivním hodnocením přeloţeno do češtiny jiným slovním druhem 52 (např....с своею слабенькою-то силой,......ačkoliv je jako moucha,...). V 5 případech je jakostní adjektivum se subjektivním hodnocením vytvořené za pomoci sufixu -ЕНЬК- z přeloţené výpovědi zcela vynecháno (např....какое-то востренькое, с востреньким маленьким носом и подбородком....a nějakou špičatou, se špičatým nosíkem i bradičkou.). Ve 4 případech je toto přídavné jméno překládáno do češtiny doslovně neodpovídajícím adjektivem, avšak vytvořeným za pomoci odpovídajícího sufixu subjektivního hodnocení (např....что хозяйкина дверь отворена на маленькую щелочку......že jsou maličko pootevřené a že si je uzounkou škvírkou...). Pouze 1 krát je pak v překladu sufix subjektivního hodnocení -ЕНЬК- nahrazen prefixem (Вона-ка, ведут, старшенькая перехватила... Aha, ta, hle je vedou, ta nejstarší je dohonila ). Překlad ruského jakostního přídavného jména se sufixem -ЕНН- do češtiny jakostním adjektivem, neodpovídajícím doslovnému překladu, bez sufixu subjektivního hodnocení, se z celkového počtu 21 vyskytuje 14 krát (např. С болезненным ощущением... S nedobrým pocitem...). 4 krát je ruské jakostní přídavné jméno se sufixem -ЕНН- nahrazeno v jeho českém překladu jiným slovním druhem nebo jinou konstrukcí (např....с болезненным чувством вскрикнул Раскольников....vykřikl chorobně rozrušený Raskolnikov.). Ve 3 případech je toto ruské adjektivum v překladu nahrazeno doslovně odpovídajícím adjektivem českým, avšak bez sufixu subjektivního hodnocení (např....к насильственной смерти......k násilné smrti...). 51 Vyskytují se příslovce zbrusu, tuze, docela, tak, jasně, hrozně a velmi. 52 Sem řadíme také zpodstatnělá přídavná jména.

48 Překlad jakostního přídavného jména se sufixem -ОШЕНЬК- do češtiny odpovídajícím jakostním adjektivem s odpovídajícím sufixem subjektivního hodnocení se z celkového počtu 12 vyskytuje 6 krát (např. Знаю, что выстрелишь, зверок хорошенький. Vím, že střelíš, šelmičko hezoučká.). Překlad tohoto ruského adjektiva do češtiny adjektivem doslovně odpovídajícím, avšak bez sufixu subjektivního hodnocení, zaznamenáváme 3 krát (např. Еѐ даже нельзя было назвать и хорошенькою,... Snad se ani nedalo říci, že je hezká,...). Celkem 2 krát jsou ruská jakostní přídavná jména se sufixem -ОШЕНЬК- do češtiny přeloţena jakostním adjektivem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s velkou mírou vlastnosti, ale bez sufixu subjektivního hodnocení (např. На нем был хорошенький летний пиджак светло-коричневого оттенка,... Měl na sobě bezvadné letní sako světle skořicového odstínu,...). V 1 případě je pak jakostní adjektivum se subjektivním hodnocením vytvořené za pomoci sufixu -ОШЕНЬК- z překladu do českého jazyka zcela vynecháno (...распухшее от плача хорошенькое личико на плече Сони....pláčem napuchlou tvářičku na Sonině rameni.). Ruské jakostní přídavné jméno se sufixem -ЁХОНЬК- nacházíme ruském originále celkem 2 krát, z toho v 1 případě je do češtiny překládáno odpovídajícím adjektivem s odpovídajícím sufixem subjektivního hodnocení (...будет дома одна-одинѐхонька....bude doma sama samotinká.). 1 krát je pak toto přídavné jméno přeloţeno odpovídajícím adjektivem, avšak bez sufixu subjektivního hodnocení, příznak přídavného jména je v překladu do českého jazyka posílen příslovcem zbrusu (Даже щегольская, новѐхонькая, круглая шляпа об этой цели свидетельствовала... Ten záměr potvrzoval dokonce i zbrusu nový, švihácký kulatý klobouk...). Pouze 1 krát nacházíme v textu ruského originálu jakostní přídavné jméno se sufixem -ОХОНЬК-. Do češtiny je přeloţeno za pomoci doslovně neodpovídajícího adjektiva bez sufixu subjektivního hodnocení (...по дороге зашел в один плохонький трактиришко....cestou se stavil v jedné nevalné hospůdce.). Téţ pouze v 1 případě se v originálním ruskojazyčném textu nachází jmenný tvar adjektiva se sufixem -ЁШЕНЬК-. Do češtiny je toto přídavné jméno přeloţeno jako příslovce (Она сидела одна-одинѐшенька, в глубоком раздумье... Seděla tam sama v hlubokém zamyšlení...).

49 Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraných ruskojazyčných divadelních hrách Pro excerpce a následnou analýzu vybraného morfologického jevu jsme se z děl ruskojazyčné dramatické tvorby rozhodli pouţít divadelní hry Antona Pavloviče Čechova Tři sestry (Три сѐстры) a Višňový sad (Вишнѐвый сад). Odpovídající jevy v jazyce českém jsme nacházeli v překladech Ladislava Fikara a Bohumila Mathesia. Vyexcerpovaný jazykový materiál z děl č. 2, č. 3 a z jejich překladů do českého jazyka: D P/S RUSKÝ ORIGINÁL S R ČESKÝ PŘEKLAD S Č 2 ПРЕ- Через двести, триста лет жизнь на земле будет невообразимо прекрасной, 125 Za nějakých dvě stě tři sta let bude na světě nepředstavitelně krásně ПРЕ-...жизнь на земле будет прекрасной, bude ţivot na zemi krásný ПРЕ-...как нарочно, вы прекрасны, Jako naschvál jste krásná ПРЕ-...и жизнь мне кажется такой прекрасной! 128 a ţivot mi připadá stejně tak krásný ПРЕ- Вы говорите: прекрасна жизнь. 128 Říkáte: krásný ţivot ПРЕ-...жизнь не была ещѐ прекрасной, ţivot nebyl ještě nikdy krásný ПРЕ- 2 ПРЕ- О молодость, чудная, прекрасная молодость! При твоей прекрасной наружности Ó mládí, kouzelné, čisté mládí! při tvých krásných vlastnostech ПРЕ- Прекрасная мысль. 148 Krásná myšlenka, ПРЕ-...такая бледная, прекрасная, обаятельная tak bledá, křehká, líbezná ПРЕ-...уходишь от настоящей прекрасной жизни, jsem pořád dál od skutečného, krásného ţivota, ПРЕ- Милая моя, прекрасная сестра, Milá, drahá... sestřičko ПРЕ- Наташа прекрасный, честный человек, Nataša je krásný, čestný člověk, ПРЕ-...он прекрасный человек, je to hodný, milý člověk ПРЕ- Какие прелестные, чудные волосы! 166 Jaké nádherné vlasy! 312

50 ПРЕ- Прекрасный ребѐнок, 171 Krásné dítě ЕНЬК- Аринушка, ты же будь ласковая, вежливенькая Ariňuško, buď na něj milá a přívětivá ЕНЬК-...были три маленьких девочки, měl tři malé ţabky, ЕНЬК-...но люди всѐ же низенькие kaţdý člověk je přece tak nízký! ЕНЬК- Глядите, какой я низенький. 123 Podívejte, jak jsem maličký! ЕНЬК-...с этакой пошленькой бахромой s takovou banální sametkou ЕНЬК-...то кажетесь такой маленькой, несчастненькой vypadáte tak mlaďounká, nešťastná ЕНЬК-...то кажетесь такой маленькой, несчастненькой vypadáte tak mlaďounká, nešťastná ЕНЬК- Вы привыкли обращаться со мной, как с маленькой, Pořád mě ještě máte za malou ţabku, ЕНЬК- Вот это серенькое возьми Tady, tyhle šedé ЕНЬК- 2 -ЕНЬК- У тебя есть такой маленький ключик....благо... благоугодным, приличненьким Máš přece takový malinký klíček neškodným ЕНЬК- Надо что-нибудь светленькое. 171 Něco světlejšího by se hodilo ОНЬК- Стану таким тихоньким, Budu takovým ticho... tichoučkým, ЕНН-...вы у меня единственные, vţdyť mám jen vás, ЕНН- Несмотря на своѐ болезненное состояние, bez ohledu na svou chorobu, ЕНН- Люблю тебя, мою единственную Miluju tě, má jediná ЕНН-...единственному человеку, jako jedinému člověku, ЕНН-...единственный человек в городе, jediný člověk ve městě, УЩ-...становишься злющей jsi čím dál rozbitější ПРЕ- Детская, милая моя, прекрасная комната Dětský pokoj,... milý, krásný pokoj ПРЕ-...прекрасная и равнодушная, překrásná a lhostejná, ПРЕ- Земля велика и прекрасна, Země je velká a krásná ПРЕ-...на вальсишку, прекраснейшая Jeden valčíček, spanilá ПРЕ-...прекрасней которого ничего нет nádheru tady, které není rovno na 365

51 ПРЕ- на свете. Милая, добрая, хорошая моя мама, моя прекрасная, celém světě. 213 Maminko, zlatá, drahá, hodná ПРЕ-...прекраснейшая vám to sluší! ПРЕ-...прекрасная andílu můj ЕНЬК-...ещѐ молоденькая, taková mladinká, ЕНЬК-...такая худенькая, hubeňoučká ЕНЬК- Я тут спала, когда была маленькой Tady jsem spala, kdyţ jsem byla malá ЕНЬК- 3 -ЕНЬК-...и мне все кажется, что я молоденькая. Когда я была маленькой девочкой, pořád si ale připadám jako děvčátko Kdyţ jsem byla malá, ОШЕНЬК-...хорошенький семилетний мальчик takový hodný hoch, sedmiletý chlapec. 328 Tab. 12 Vyexcerpovaný jazykový materiál z děl č. 2, č. 3 a z jejich překladů do českého jazyka Z ruskojazyčné dramatické tvorby jsme vybrali pro excerpce dvě díla: hru Tři sestry (Три сѐстры) Antona Pavloviče Čechova (č. 2), hru Višňový sad (Вишнѐвый сад) Antona Pavloviče Čechova (č. 3) a jejich překlady do českého jazyka. Na základě námi provedených excerpcí se pokoušíme o dílčí analýzu námi hledaného morfologického jevu. Z ruskojazyčných originálů děl č. 2 a č. 3 jsme vyexcerpovali celkem 49 výpovědí, jeţ obsahují jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením. V ruských originálech se častěji vyskytovala jakostní přídavná jména se subjektivním hodnocením vytvořená za pomocí sufixů, a to celkem 25 krát. Nejhojněji zastoupena byla ve vyexcerpovaném materiálu jakostní adjektiva, vytvořená s pomocí sufixu -ЕНЬК-, a to celkem 17 krát. Druhou nejpočetnější skupinu tvořila jakostní adjektiva se sufixem -ЕНН-, vyskytující se celkem 5 krát. 1 krát byly zastoupeny sufixy -ОНЬК-, -УЩ- a -ОШЕНЬК-. V excerpovaném materiálu jsme nalezli 24 adjektiv, vytvořených s pomocí prefixů subjektivního hodnocení. Všechna tato přídavná jména byla tvořena připojením prefixu subjektivního hodnocení ПРЕ-. Z celkového počtu 24 jakostních přídavných jmen s prefixem ПРЕ- je toto přídavné jméno celkem 13 krát přeloţeno do českého jazyka odpovídajícím jakostním adjektivem, ale

52 bez prefixu subjektivního hodnocení (např. Через двести, триста лет жизнь на земле будет невообразимо прекрасной, Za nějakých dvě stě tři sta let bude na světě nepředstavitelně krásně...), z toho 1 krát byla vlastnost, kterou nese adjektivum zesílena příslovcem tak (...и жизнь мне кажется такой прекрасной! a ţivot mi připadá stejně tak krásný...). Celkem 7 krát jsou ruská jakostní přídavná jména s prefixem ПРЕ- do češtiny přeloţena jakostním adjektivem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s velkou mírou vlastnosti, ale bez prefixu (např....такая бледная, прекрасная, обаятельная......tak bledá, křehká, líbezná.), z toho 1 krát bylo jakostní přídavné jméno v českém překladu zdvojeno (...он прекрасный человек,......je to hodný, milý člověk.). Ve 3 případech je překlad jakostního adjektiva se subjektivním hodnocením vynechán (např....прекрасней которого ничего нет на свете....nádheru tady, které není rovno na celém světě.), z toho 2 krát je nahrazen větou či oslovením bez prefixu subjektivního hodnocení (např....прекраснейшая......vám to sluší!). 1krát je ruské jakostní přídavné jméno s prefixem ПРЕ- přeloţeno do českého jazyka odpovídajícím jakostním adjektivem za pomocí prefixu PŘE- (...прекрасная и равнодушная,......překrásná a lhostejná,...). Překlad jakostního přídavného jména se sufixem -ЕНЬК- do češtiny odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez sufixu subjektivního hodnocení se z celkového počtu 17 vyskytuje 8 krát (např. Я тут спала, когда была маленькой... Tady jsem spala, když jsem byla malá...). 4 krát se vyskytuje překlad jakostního adjektiva odpovídajícím přídavným jménem, vytvořeným s pomocí odpovídajícího sufixu (např....еще молоденькая,......taková mladinká,...). 3 krát jsou ruská jakostní adjektiva se sufixem -ЕНЬК- do češtiny přeloţena jakostním přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez sufixu (např....с этакой пошленькой бахромой......s takovou banální sametkou...). 1 krát se vyskytuje překlad tohoto adjektiva do češtiny za pomoci odpovídajícího sufixu, ale nezcela odpovídajícího adjektiva (...то кажетесь такой маленькой, несчастненькой......vypadáte tak mlaďounká, nešťastná...). V překladu ruského jakostního adjektiva se sufixem -ЕНЬК- do češtiny je v 1 případě přídavné jméno vynecháno (...и мне все кажется, что я молоденькая....pořád si ale připadám jako děvčátko.). Z celkových 5 případů jsou ruská jakostní přídavná jména se sufixem -ЕНН- 3 krát do češtiny přeloţena jakostním adjektivem, odpovídajícím doslovnému překladu, s velkou mírou vlastnosti, ale bez sufixu subjektivního hodnocení (např....единственный человек в городе,......jediný člověk ve městě,...). Ve 2 případech je v překladu do češtiny adjektivum

53 vynecháno a nahrazeno jiným slovním druhem (např....вы у меня единственные,......vždyť mám jen vás,...). V případě překladu ruského jakostního adjektiva se sufixem -ОНЬК-, jeţ se vyskytuje pouze 1 krát, je ruské přídavné jméno přeloţeno do češtiny odpovídajícím adjektivem s odpovídajícím sufixem subjektivního hodnocení (Стану таким тихоньким,... Budu takovým ticho... tichoučkým,...). Ruské jakostní adjektivum se sufixem -УЩ- se v excerpovaném materiálu nachází pouze 1 krát, a je do češtiny překládáno za pomocí přídavného jména, které neodpovídá doslovnému překladu, bez sufixu subjektivního hodnocení (...становишься злющей....jsi čím dál rozbitější.). Jakostní přídavné jméno se sufixem -ОШЕНЬК- se v ruském originále vyskytuje pouze 1 krát. Do českého jazyka je přeloţeno odpovídajícím adjektivem, ale bez sufixu subjektivního hodnocení (...хорошенький семилетний мальчик....takový hodný hoch, sedmiletý chlapec.). 2.4 Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraných dílech ruskojazyčné poezie Následuje excerpce ruskojazyčných poetických děl, a to konkrétně poémy Démon (Демон) Michaila Jurjeviče Lermontova a poémy Ruslan a Ludmila (Руслан и Людмила) Alexandra Sergejeviče Puškina. K porovnání s českým jazykem nám slouţí překlad poémy Démon, jehoţ autorem je Josef Hora. Odpovídající morfologické jevy v poetickém díle Ruslan a Ludmila hledáme v českém překladu Marie Marčanové. Vyexcerpovaný jazykový materiál z děl č. 4, č. 5 a z jejich překladů do českého jazyka: D P/S RUSKÝ ORIGINÁL S R ČESKÝ PŘEKLAD S Č 4 ПРЕ- Хранитель грешницы прекрасной, 45 Ochránce hříšnice té krásné, 49 4 ПРЕ- Ты прекрасна! 46 Jak jsi krásná! 52 4 ПРЕ- И вcѐ прекрасное хулил; 53...vše krásné plel jsem z duše jich, ПРЕ- Они, увы! Прекрасны тоже; I ony přece krásné jsou, ţe? 62

54 ПРЕ- О нет, прекрасное созданье, Ne, ne, překrásné stvoření ty, ЮЩ- Когда синеющий дымок dým s chocholkou svou šedavou ПРЕ- И тридцать витязей прекрасных a třicet mladých reků krásných ПРЕ- Прелестной пленницы своей. 16 Svou zajatou i sebe sám ПРЕ- В одежде лѐгкой и прелестной V lehounkých šatech jako víly ПРЕ- Прекраснее садов Армиды o hájích, milých Artemidě, ПРЕ- Вдруг осветился взор прекрасный: Tu zableskl zrak čarokrásný, ПРЕ- Моя прекрасная Людмила, I Ludmila má roztomilá, ПРЕ- Прелестна прелестью небрежной, rozkošná v nevědomé kráse ПРЕ- Во лжи прелестной обличу z rozkošné lţi teď usvědčím ПРЕ- Потупя неги полный взор, Прелестные, полунагие, В заботе нежной и немой, sklopených dívčích zraků něha I ţár i oheň tajený, Ta všecka péče mlčenlivá ПРЕ- В кругу прелестных дев, v půvabných dívek druţině ПРЕ- Моя прекрасная Людмила? 66...má krásná kněţna, ПРЕ- Прелестной пленницы искали, hledají krásnou zajatkyni; ПРЕ- Прияв супружеский венец Из рук прелестной Цитереи, kdyţ touţil dostat za ţenu Svou Cythereu, 84 5 ПРЕ- Казалось тень княжны прекрасной Teď zdá se, ţe stín druţky milé ПРЕ- Прелестный край опустошен Je zpustošen sad nádherný! 93 5 ПРЕ- Пастушки, сон княжны прелестной, Не походил на ваши сны, Vy, pastýřky, snad nevěříte; to, o čem sní má kněţna skrytě, ПРЕ- С тобой, друг милый, друг прелестный, s tebou, má milá, druhu věrný, СВЕРХ- И сверхъестественная сила a jakás nadpozemská síla ЕНЬК- Я помню маленький лужок Среди березовой дубравы, Vzpomínám: louka zelená V doubravě, břízky a ty jívy Tab. 13 Vyexcerpovaný jazykový materiál z děl č. 4, č. 5 a z jejich překladů do českého jazyka

55 Z ruskojazyčné poezie jsme vybrali pro excerpce dvě díla: poému Démon (Демон) Michaila Jurjeviče Lermontova (č. 4) a poému Ruslan a Ludmila (Руслан и Людмила) Alexandra Sergejeviče Puškina (č. 5) a jejich překlady do češtiny. Na základě těchto excerpcí provádíme dílčí analýzu námi hledaného morfologického jevu. Z ruských originálů děl č. 4 a č. 5 se nám podařilo vyexcerpovat celkem 25 výpovědí, obsahujících jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením. V ruských originálech se nejčastěji vyskytovala jakostní přídavná jména se subjektivním hodnocením vytvořená za pomoci prefixů, celkem 23 krát. Nejhojněji zastoupena byla ve vyexcerpovaném materiálu jakostní adjektiva, vytvořená s pomocí prefixu ПРЕ-, a to celkem 22 krát. 1 krát bylo jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením vytvořeno prefixem СВЕРХ-. V excerpovaném materiálu jsme našli pouze 2 adjektiva, vytvořena s pomocí sufixů subjektivního hodnocení. Jakostní přídavné jméno se sufixem -ЮЩ- se vyskytlo pouze 1 krát, se sufixem -ЕНЬК- téţ 1 krát. Z 22 případů jsou ruská jakostní přídavná jména s prefixem ПРЕ- 10 krát do češtiny přeloţena jakostním adjektivem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s velkou mírou vlastnosti, ale bez prefixu subjektivního hodnocení (např. С тобой, друг милый, друг прелестный,......s tebou, má milá, druhu věrný,...). Překlad jakostního přídavného jména s prefixem ПРЕ- do češtiny odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez prefixu subjektivního hodnocení, se ve vyexcerpovaném materiálu nachází celkem 6 krát (např. Они, увы! Прекрасны тоже;... I ony přece krásné jsou, že?), z toho 1 krát je adjektivum posíleno příslovcem jak (Ты прекрасна! Jak jsi krásná!). Celkem 3 krát je ruské jakostní přídavné jméno s prefixem ПРЕ- v českém překladu nahrazeno přivlastňovacím zájmenem (např. Прияв супружеский венец из рук прелестной Цитереи,......když toužil dostat za ženu svou Cythereu, ), 2 krát pak z českého překladu výpovědi zcela vypuštěno (např. В одежде легкой и прелестной......v lehounkých šatech jako víly...). V jednom případě je ruské jakostní přídavné jméno s prefixem ПРЕ- přeloţeno do českého jazyka odpovídajícím jakostním adjektivem za pomoci prefixu PŘE- (О нет, прекрасное созданье,... Ne, ne, překrásné stvoření ty,...). Ruské jakostní přídavné jméno s prefixem СВЕРХ- se v excerpovaném materiálu nachází 1 krát a je přeloţeno do češtiny adjektivem, které neodpovídá doslovnému překladu,

56 s prefixem, jeţ na základě teoretických východisek nepovaţujeme za předponu subjektivního hodnocení (И сверхъестественная сила......a jakás nadpozemská síla...). Jakostní adjektivum se sufixem -ЮЩ- nacházíme v ruském originále 1 krát. Do češtiny je přeloţeno odpovídajícím jakostním přídavným jménem, avšak bez zesilujícího sufixu subjektivního hodnocení (Когда синеющий дымок......dým s chocholkou svou šedavou...). V ruském originále excerpovaného textu se nachází jakostní adjektivum se sufixem -ЕНЬК- pouze 1 krát. Z překladu do češtiny je vypuštěno (Я помню маленький лужок cреди березовой дубравы,... Vzpomínám: louka zelená v doubravě, břízky a ty jívy...). 2.5 Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybrané ruskojazyčné literatuře pro děti K excerpcím a následnému rozboru námi hledaných morfologických jevů jsme z ruskojazyčné literatury pro děti vybrali Pohádky (Сказки) Michaila Jevgrafoviče Saltykova- Ščedrina a jejich překlad Naděţdy Slabihoudové. Jedná se konkrétně o tyto pohádky: Medvěd v hodnosti velitele (Медведь на воеводстве), Orel mecenáš (Орѐл-меценат), Moudrý hrouzek (Премудрый пискарь), Obětavý zajíc (Самоотвержѐнный заяц), Věrný Trezorek (Верный трезор) a Zajíc se zdravým rozumem (Здравомысленный заяц). Vyexcerpovaný jazykový materiál z díla č. 6 a z jeho překladu do českého jazyka: D P/S RUSKÝ ORIGINÁL S R ČESKÝ PŘEKLAD S Č 6 ПРЕ- И прожил премудрый пискарь I proţil takto moudrý hrouzek ПРЕ-...только стал премудрый пискарь помирать najednou však moudrý hrouzek umíral ПРЕ-...все так жили, как этот премудрый пискарь живѐт Kdyby všichni ţili jako moudrý hrouzek ПРЕ- Дай-ка, спрошу я у премудрого пискаря, Co abych se zeptala moudrého hrouzka, ПРЕ-...в этой норе премудрый пискарь свой жизненный процесс завершает! 21...v té díře moudrý hrouzek dovršuje svou ţivotní pouť ПРЕ-...чтоб кто-нибудь премудрым его называл ţe by ho někdo nazval moudrým ПРЕ-...да к тому же ещѐ и «премудрого»? 21...a ještě k tomu moudrém! 24

57 ПРЕ- И премудрый был, никогда на своих не лаял, A byl to moudrý pes, nikdy neštěkal na domácí, ПРЕ- Прекраснейший у вас песик, Máte nádherného psíka, ПРЕ-...обыкновенный это был заяц, а преумный zajíc docela obyčejný, ale velice rozumný ПРЕ-...да я пресытѐхонька! 81 Jsem nacpaná k prasknutí! ЕНЬК- Маленькая птица Чижик, Takový malý číţek ЕНЬК- Заинька! остановись, миленький! 21 Zajíčku, stůj, milý zajíčku! ЕНЬК-...а и ей, серенькой заиньке, ale i ji, šedivou zaječici, ЕНЬК-..взял бы еѐ, серенькую заиньку, передними лапками за ушки, vzal ji (šedivou zaječici) předními tlapkami za ouška, ЕНЬК- Серенькая заинька, как увидела своего ненаглядного, Jakmile šedá zaječice spatřila svého drahého, ЕНЬК-...и лисицу молоденькую соблазнил a nakonec svedl mladou lištičku ЁХОНЬК- да я пресытехонька! 81 Jsem nacpaná k prasknutí! ЕНН-...начальственный авторитет autoritu nejvyššího velitele ЕНН-...перед умственным взором Топтыгина 3-го v mozku Huňáče č ЕНН-...полѐт величественный vznešený let. 46 Tab. 14 Vyexcerpovaný jazykový materiál z díla č. 6 a z jeho překladu do českého jazyka Z ruskojazyčné literatury pro děti jsme vybrali pro excerpce Pohádky (Сказки) Michaila Jevgrafoviče Saltykova-Ščedrina (č. 6) a jejich překlad do českého jazyka. Na základě těchto excerpcí provádíme dílčí analýzu daného morfologického jevu. Z ruskojazyčného originálu díla č. 6 se nám podařilo vyexcerpovat celkem 21 výpovědí, které obsahují jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením. V ruskojazyčných originálech se častěji vyskytovala jakostní přídavná jména se subjektivním hodnocením vytvořená za pomoci prefixu subjektivního hodnocení, a to celkem 11 krát. Ve vyexcerpovaném materiálu byla zastoupena ruská jakostní adjektiva, vytvořená s pomocí prefixu ПРЕ-, a to celkem 11 krát. Jiný prefix subjektivního hodnocení v excerpovaném textu nenacházíme. V excerpovaném materiálu jsme našli celkem 10 adjektiv, vytvořených s pomocí sufixů subjektivního hodnocení. Jakostní přídavná jména se sufixem -ЕНЬК- se vyskytla 6 krát, se sufixem -ЕНН- 3 krát, se sufixem -ЁХОНЬК- pak pouze 1 krát.

58 Překlad ruského jakostního přídavného jména s prefixem ПРЕ- do češtiny odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez prefixu subjektivního hodnocení, se ve vyexcerpovaném materiálu z celkového počtu 11 nachází 9 krát (např....в этой норе премудрый пискарь свой жизненный процесс завершает!...v té díře moudrý hrouzek dovršuje svou životní pouť.), z toho 1 krát je adjektivum posíleno příslovcem velice (...обыкновенный это был заяц, а преумный....zajíc docela obyčejný, ale velice rozumný.). Celkem 2 krát jsou ruská jakostní přídavná jména s prefixem ПРЕ- do češtiny přeloţena jakostním adjektivem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s velkou mírou vlastnosti, ale bez prefixu subjektivního hodnocení (např. Прекраснейший у вас песик,... Máte nádherného psíka,...). Jakostní adjektivum se sufixem -ЕНЬК- nacházíme v ruském originále celkem 6 krát. Ve všech případech jsou tato ruská jakostní přídavná jména přeloţena do českého jazyka odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez sufixu subjektivního hodnocení (např. Серенькая заинька, как увидела своего ненаглядного,... Jakmile šedá zaječice spatřila svého drahého,...), z toho 1 krát je stupeň vlastnosti posílen přídavným jménem takový (Маленькая птица Чижик,... Takový malý čížek...). Ruské jakostní přídavné jméno se sufixem -ЕНН- se vyskytuje v excerpovaném materiálu 3 krát. 2 krát je z překladu jakostní adjektivum s tímto sufixem vypuštěno (např....перед умственным взором Топтыгина 3-го......v mozku Huňáče č. 3...). 1 krát bylo ruské jakostní přídavné jméno se sufixem -ЕНН- přeloţeno neodpovídajícím českým jakostním adjektivem, s velkou mírou vlastnosti, ale bez sufixu subjektivního hodnocení (...полѐт величественный....vznešený let.). V ruském originále excerpovaného textu se nachází jakostní adjektivum se sufixem -ЁХОНЬК- pouze 1 krát. Do češtiny je přeloţeno neodpovídajícím českým jakostním přídavným jménem, se zvýšenou mírou vlastnosti, ale bez sufixu subjektivního hodnocení ( да я пресытехонька! Jsem nacpaná k prasknutí!).

59 Shrnutí výstupů z praktické části k subjektivnímu hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině v porovnání s češtinou V kapitolách 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5 jsme analyzovali ruská jakostní přídavná jména se subjektivním hodnocením, vyskytující se v dílech č. 1 aţ č. 6. Zabývali jsme se zejména četností jejich výskytu v ruskojazyčných originálech výše uvedených děl a zaznamenávali jsme v konkrétních příkladech jejich překlad do českého jazyka. Kapitola 2.6 sumarizuje výsledky dílčí analýzy z praktické části bakalářské práce. Na základě našeho praktického bádání v oblasti zvoleného morfologického tématu se nám podařilo vyexcerpovat z děl ruskojazyčné literatury celkem 336 výpovědí, jeţ obsahují ruské jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením. 124 těchto ruských jakostních přídavných jmen bylo vytvořeno pomocí prefixu subjektivního hodnocení. Ruská jakostní adjektiva se sufixem subjektivního hodnocení se pak vyskytovala v celkovém počtu 212 excerpcí. Morfologickou analýzou jsme zjistili, ţe v rámci provedené excerpce bylo způsobem prefixace za pomoci prefixu subjektivního hodnocení vytvořeno 36,9% ruských jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením, způsobem sufixace pomocí sufixu subjektivního hodnocení bylo vytvořeno 63,1% těchto adjektiv. V excerpovaném materiálu jsme nalezli pouze 3 ruská jakostní adjektiva, jeţ zároveň kombinují prefix i sufix subjektivního hodnocení. Opakováním základního tvaru adjektiva s prefixem či sufixem byla vytvořena téţ pouze 3 ruská jakostní adjektiva. Za pomoci prefixu ПРЕ- bylo vytvořeno celkem 106 ruských jakostních přídavných jmen, coţ je přibliţně 85,5% prefixace. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří prefixy РАЗ- a НАИ-, kaţdý je zastoupen 7 excerpcemi, coţ tvoří 5,6% prefixace. Prefix ВСЕ- se vyskytl celkem 3 krát, zastupuje tedy 2,5% prefixace. Pouze 1 ruské jakostní adjektivum bylo vytvořeno s pomocí prefixu СВЕРХ-, coţ je celkem pouze 0,8% všech ruských jakostních přídavných jmen vytvořených prefixem subjektivního hodnocení. Prefixy АРХИ- a УЛЬТРАjsme ve spojení s ruskými jakostními adjektivy v excerpovaném materiálu nenalezli. 53 Z celkového počtu 124 ruských jakostních přídavných jmen vytvořených pomocí prefixů subjektivního hodnocení bylo 62 těchto adjektiv přeloţeno do českého jazyka sice 53 V českých překladech jakostních adjektiv byly uţívány prefixy PRA-, VELE- a PŘE-. Vyskytoval se téţ prefix NEJ-, který v českém jazyce vyjadřuje třetí stupeň přídavných jmen.

60 odpovídajícím jakostním adjektivem, avšak bez prefixu subjektivního hodnocení. Celkem 34 krát byla tato ruská jakostní adjektiva do češtiny přeloţena jakostním přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez prefixu subjektivního hodnocení. 10 krát bylo ruské jakostní adjektivum přeloţeno do českého jazyka odpovídajícím adjektivem, tvořeným avšak pomocí jiného prefixu subjektivního hodnocení. V 8 případech bylo ruské jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením v českém překladu nahrazeno jiným slovním druhem, 5 krát bylo toto adjektivum z překladu zcela vynecháno, v 5 případech pak bylo přeloţeno za pomoci doslovného překladu adjektiva a odpovídajícího prefixu subjektivního hodnocení. Sufixem -ЕНЬК- bylo vytvořeno nejvíce ruských jakostních adjektiv se subjektivním hodnocením, celkem 162, coţ tvoří 76,4% sufixace. Následuje sufix -ЕНН- v počtu 29, který tak tvoří 13,6% celkové sufixace. 6,1% sufixace zastupuje v celkovém počtu 13 sufix -ОШЕНЬК-. Ve 3 případech bylo ruské jakostní adjektivum se subjektivním hodnocením vytvořeno za pomoci sufixu -ЁХОНЬК-, coţ je 1,4% celkového počtu takto tvořených adjektiv s hledaným morfologickým jevem. Pouze 1 krát se vyskytly a tvoří tak 0,5% všech případů sufixace sufixy -ОНЬК-, -ОХОНЬК-, -ЁШЕНЬК-, -УЩ- a -ЮЩ-. Zbylé sufixy subjektivního hodnocení, tedy -ЁХОНЕК, -ОХОНЕК, -ЁШЕНЕК, -ОШЕНЕК a -ЮСЕНЬКse ve spojení s ruskými jakostními adjektivy v excerpovaných textech nevyskytovaly. 54 Z celkových 212 případů ruských jakostních přídavných jmen se sufixem subjektivního hodnocení bylo toto přídavné jméno 106 krát přeloţeno do češtiny odpovídajícím jakostním adjektivem, ale bez sufixu subjektivního hodnocení. Ve 40 případech bylo toto adjektivum přeloţeno za pomoci doslovného překladu adjektiva a odpovídajícího sufixu subjektivního hodnocení. Celkem 22 krát byla ruská jakostní adjektiva se subjektivním hodnocením do češtiny přeloţena jakostním přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez sufixu subjektivního hodnocení. 15 krát byla ruská adjektiva nahrazena doslovně neodpovídajícími adjektivy českými bez sufixů subjektivního hodnocení. Ve 12 případech byla tato adjektiva v překladu do českého jazyka nahrazena jiným slovním druhem. Celkem 10 krát bylo ruské adjektivum z českého překladu zcela vynecháno. V 5 případech bylo ruské adjektivum přeloţeno do češtiny doslovně neodpovídajícím adjektivem za pomoci odpovídajícího sufixu subjektivného hodnocení, 1 krát doslovně neodpovídajícím adjektivem s pomocí 54 V českých překladech jakostních adjektiv byly uţívány sufixy -OUČKÝ, -IČKÝ, -OUNKÝ a -INKÝ.

61 neodpovídajícího sufixu subjektivního hodnocení, téţ 1 krát bylo adjektivum přeloţeno náhradou sufixu za prefix. V překladech do českého jazyka bylo hojně uţíváno zesilujících příslovcí, např. velmi, velice, neskonale, moc, tak, jak, příliš, úžasně, tuze, docela, zbrusu. Z provedené morfologické analýzy tedy vyplývá, ţe nejproduktivnějším způsobem tvoření jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením je v ruštině připojování sufixu subjektivního hodnocení ke kořeni jakostního adjektiva, přičemţ toto nejčastěji probíhá pomocí sufixu -ЕНЬК-. Tomuto tvaru přídavných jmen v ruském jazce pak v jazyce českém odpovídá nejčastěji tvar jakostního adjektiva bez sufixu subjektivního hodnocení (např. Серенькая заинька, как увидела своего ненаглядного,... Jakmile šedá zaječice spatřila svého drahého,...). Co do produktivity tvoření jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v ruštině následuje připojování prefixu subjektivního hodnocení ke kořeni tohoto přídavného jména, coţ nejčastěji probíhá pomocí pomocí prefixu ПРЕ-. Tomuto tvaru adjektiva v ruštině pak v češtině odpovídá nejčastěji tvar jakostního adjektiva bez prefixu subjektivního hodnocení (např....в этой норе премудрый пискарь свой жизненный процесс завершает!...v té díře moudrý hrouzek dovršuje svou životní pouť.). Námi provedená srovnávací analýza poukázala na fakt, ţe v ruském jazyce se jakostní přídavná jména se subjektivním hodnocením vyskytují omnoho častěji, neţ je tomu v jazyce českém.

62 ZÁVĚR Naše bakalářská práce si kladla za cíl analyzovat subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruském jazyce v porovnání s jazykem českým, a to zejména s ohledem na frekvenci výskytu daného morfologického jevu v excerpovaných textech a na způsoby překladu tohoto jevu z ruštiny do češtiny. Práce byla členěna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsme vycházeli z podrobného studia odborných publikací, týkajících se zvoleného morfologického tématu. Nabyté poznatky ze studia a analýzy učebnic ruské i české gramatiky a morfologie tvořily teoretický podklad pro druhou část naší bakalářské práce. Vzhledem k úzké problematice, jeţ se práce zabývá, jsme v teoretické části mohli vyuţívat spíše obecnějších poznatků ruských a českých lingvistů, vztahujících se k oblasti přídavných jmen, a to zejména jakostních. Praktická část práce se potom soustředila výhradně na analýzu subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině, na četnost výskytu tohoto jevu v ruskojazyčných textech a na moţnosti překladu do českého jazyka. Teoretickou část naší bakalářské práce jsme se rozhodli rozdělit na pět základních kapitol: Morfologická klasifikace a vymezení slovních druhů v češtině a ruštině; Morfologická klasifikace a vymezení přídavných jmen jako slovního druhu v ruštině; Morfologická charakteristika jakostních přídavných jmen v ruštině; Tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v ruštině a Tvary jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením v češtině. V první, teoretické části práce jsme pro úplnost nejprve vymezili slovní druhy z hlediska ruské a české morfologie, uváděli jsme kritéria jejich klasifikace a následně klasifikaci samotnou. Dále jsme se pak zabývali ruskými přídavnými jmény jako slovním druhem, moţnostmi jejich tvoření a skloňování. Uváděli jsme téţ jejich členění do tří skupin dle významu. Poté jsme přešli k definování a morfologické charakteristice ruských adjektiv jakostních, a to včetně moţností jejich stupňování. Následovala vlastní charakteristika subjektivního hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině, kde jsme na podkladě teoretických východisek uváděli prefixy a sufixy subjektivního hodnocení, jejich význam a moţnosti uţití. Podobným způsobem pak bylo postupováno při charakteristice tohoto jevu v českém jazyce. Veškeré poznatky uvedené v teoretické části práce, tvořící východisko pro část praktickou, byly čerpány z odborných publikací předních ruských a českých jazykovědců, jejichţ seznam přikládáme níţe.

63 Za těţiště naší bakalářské práce povaţujeme část praktickou. Základem pro analýzu vybraného morfologického jevu z hlediska četnosti výskytu bylo v prakticé části provádění excerpcí ruskojazyčných textů. Pro tyto excerpce jsme zvolili ţánrově odlišná díla ruskojazyčné beletrie: román, divadelní hry, poémy a literaturu pro děti. Konkrétně se jednalo o román Zločin a trest (Преступление и наказание) Fjodora Michajloviče Dostojevského; divadelní hry Tři sestry (Три сѐстры) a Višňový sad (Вишнѐвый сад) Antona Pavloviče Čechova; poému Démon (Демон) Michaila Jurjeviče Lermontova; poému Ruslan a Ludmila (Руслан и Людмила) Alexandra Sergejeviče Puškina a konečně o Pohádky (Сказки) Michaila Jevgrafoviče Saltykova-Ščedrina. Pro nabytí poznatků o moţnostech překladu vybraného morfologického jevu jsme excerpovali také profesionální překlady těchto děl do českého jazyka. Seznam zdrojů excerpované literatury uvádíme níţe. Stěţejní, praktickou část naší práce jsme rozčlenili na šest základních kapitol: Úvodní slovo k praktické části popis postupu práce při provádění excerpcí a jejich zpracování; Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraném ruskojazyčném románu; Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraných ruskojazyčných divadelních hrách; Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybraných dílech ruskojazyčné poezie; Subjektivní hodnocení u jakostních přídavných jmen ve vybrané ruskojazyčné literatuře pro děti a Shrnutí výstupů z praktické části k subjektivnímu hodnocení u jakostních přídavných jmen v ruštině v porovnání s češtinou. První kapitola praktické části práce seznamovala s pracovním postupem při provádění a zpracování excerpcí a s grafickým zpracováním vyexcerpovaných výpovědí včetně názorné ukázky. Tuto úvodní kapitolu praktické části jsme vyuţili téţ ke stanovení hypotézy, kterou zde formulujeme na základě studia odborných publikací a dosavadních jazykových znalostí. Následovaly čtyři kapitoly věnované samotné morfologické analýze daného morfologického jevu v konkrétních literárních dílech. Zde jsme vyexcerpované výpovědi a jejich profesionální překlady do češtiny, včetně čísel stran, na kterých se v příslušných dílech nacházejí, zaznamenávali do přehledné tabulky, vytvořené v programu Microsoft Word. V těchto čtyřech kapitolách jsme uvedli celkem 336 výpovědí, jeţ obsahují ruské jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením spolu s jejich překlady do českého jazyka. Z nejrozsáhlejšího díla Zločin a trest (Преступление и наказание) Fjodora Michajloviče Dostojevského se nám podařilo vyexcerpovat celkem 241 výpovědí, z ruskojazyčných originálů divadelních her Tři sestry (Три сѐстры) a Višňový sad (Вишнѐвый сад) Antona Pavloviče Čechova dohromady 49 výpovědí. Ruskojazyčná poezie, tedy poémy Démon

64 (Демон) Michaila Jurjeviče Lermontova a Ruslan a Ludmila (Руслан и Людмила) Alexandra Sergejeviče Puškina, nám poskytla v součtu 25 výpovědí, dílo pro děti Pohádky (Сказки) Michaila Jevgrafoviče Saltykova-Ščedrina pak výpovědí 21. Na základě těchto dat jsme prováděli v kaţdé z kapitol dílčí analýzu. Šestá a zároveň poslední kapitola praktické části bakalářské práce sumarizovala výsledky jednotlivých dílčích analýz z předchozích čtyř kapitol. Ukázala, ţe z celkových 336 výpovědí, obsahujících ruské jakostní přídavné jméno se subjektivním hodnocením, bylo toto adjektivum ve 124 výpovědích vytvořeno za pomoci prefixu subjektivního hodnocení (36,9%), za pomoci sufixu subjektivního hodnocení pak ve 212 výpovědích (63,1%). Převaţoval prefix ПРЕ-, který tvořil 85,5% prefixace. Následovaly s 5,6% prefixy РАЗ- a НАИ-, s 2,5% pak prefix ВСЕ-. V nejmenší míře se vyskytoval prefix СВЕРХ-, zastupující pouze 0,8% v celkové prefixaci. Ostatní prefixy subjektivního hodnocení se v excerpovaném materiálu nevyskytly, z čehoţ usuzujeme o malé frekvenci jejich uţití. Nejčastěji se vyskytujícím sufixem subjektivního hodnocení byl sufix -ЕНЬК-, jeţ tvořil 76,4% sufixace. Následoval sufix -ЕНН-, tvořící 13,6% sufixace, dále se 6,1% sufix -ОШЕНЬК-, s 1,4% sufix -ЁХОНЬК-. Malou četnost výskytu můţeme soudit o sufixech -ОНЬК-, -ОХОНЬК-, -ЁШЕНЬК-, -УЩ- a -ЮЩ-, zastoupených 0,5%, a o ostatních sufixech subjektivního hodnocení, které v excerpovaném materiálu nemají zastoupení ţádné. V praktické části naší práce jsme se zabývali kromě četnosti výskytu daného jevu také moţnostmi jeho překladu do českého jazyka. Na základě excerpcí profesionálních překladů vybraných děl ruskojazyčné literatury do českého jazyka jsme vypozorovali deset moţností překladu ruských jakostních přídavných jmen se subjektivním hodnocením do češtiny. Nejčastější byl překlad ruského jakostního adjektiva doslovně odpovídajícím adjektivem českým, ale bez pref./suf. subj. hodnocení (z 336 překladů 168 krát). Dále pak překlad ruského jakostního adjektiva českým přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez pref./suf. subj. hodnocení (z 336 překladů 56 krát). V četnosti uţití následoval doslovný překlad ruského jakostního adjektiva do češtiny s připojením odpovídajícího pref./suf. subj. hodnocení (z 336 překladů 45 krát), dále překlad ruského jakostního adjektiva do češtiny náhradou za jiný slovní druh (z 336 překladů 20 krát). Překlad ruského jakostního adjektiva byl v některých případech z české výpovědi zcela vynechán (z 336 překladů 15krát) a ve stejné míře bylo ruského jakostního adjektivum přeloţeno doslovně neodpovídajícím přídavným jménem českým bez suf. subj. hodnocení (z 336 překladů 15krát). V hojnosti zastoupení následoval překlad ruského

65 jakostního adjektiva odpovídajícím přídavným jménem českým, tvořeným za pomoci neodpovídajícího pref. subj. hodnocení (z 336 překladů 10 krát), dále pak překlad ruského jakostního adjektiva českým přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, vytvořeným za pomoci připojení odpovídajícího suf. subj. hodnocení (z 336 překladů 5 krát). Nejméně byl zastoupen překlad ruského jakostního adjektiva českým přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, vytvořeným za pomoci připojení neodpovídajícího suf. subj. hodnocení (z 336 překladů 1 krát) a překlad ruského jakostního adjektiva do češtiny jako náhrada sufixu sujb. hodnocení za prefix subj. hodnocení (z 336 překladů téţ 1 krát). V českých překladech jakostních adjektiv byly uţívány prefixy PRA-, VELE- a PŘE-. Vyskytoval se téţ prefix NEJ-, který v českém jazyce vyjadřuje třetí stupeň přídavných jmen. Mezi uţívanými sufixy byly pak -OUČKÝ, -IČKÝ, -OUNKÝ a -INKÝ. V překladech do českého jazyka bylo hojně uţíváno zesilujících příslovcí, např. velmi, velice, neskonale, moc, tak, jak, příliš, úžasně, tuze, docela, zbrusu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe hypotéza, stanovená v úvodní kapitole praktické části bakalářské práce, byla ve velké míře potvrzena. Domníváme se, ţe by se naše bakalářská práce mohla stát přínosnou nejen pro studenty oboru ruský jazyk a literatura, ale i pro další zájemce o ruštinu jako cizí jazyk.

66 РЕЗЮМЕ Темой нашей бакалаврской работы, относящейся к области морфологии, является анализ субъективной оценки качественных прилагательных и их сравнение в русском и чешском языках. Особое внимание здесь уделяется использованию качественных прилагательных с суфиксами и префиксами субъективной оценки. Анализируется субъективная оценка у качественных прилагательных в русском языке в сравнении с чешским языком с учѐтом частотности проявления данного морфологического явления в выбранных текстах и способов его перевода с русского языка на чешский. Цель нашей бакалаврской работы сосредоточится на проблеме использования префиксов и суффиксов субъективной оценки у качественных прилагательных в русском языке в сравнении с чешским языком, собрать теоретические сведения, касающиеся вопроса субъективной оценки у качественных прилагательных в русском и чешском языках, исследовать и оценить данную проблему путѐм частных заключений на основе анализа и сравнения избранного материала. В соответствии с нашей целью мы решили изучить, проанализировать и сравнить данное явление, установить и описать характер использования субъективной оценки качественных прилагательных в русском языке в сравнении с чешским языком с учѐтом частотности появления данного явления в избранных нами русскоязычных произведениях: романе, в избранных театральных пьесах, поэзии и текстах детской литературы. Для сравнения и анализа данных явлений нами были использованы также чешские переводы этих произведений. Работа состоит из следующих частей: содержание, введение, теоретическая часть, практическая часть, заключение, русскоязычное резюме, список использованной литературы и приложения. В начале нашей бакалаврской работы мы представляем содержание, где информируем о еѐ структуре. Работа делится на две основные главы (теоретическую и практическую), и каждая из этих глав содержит много отдельных подразделов. После содержания следует краткое введение. В данной части мы описываем, чем мы занимаемся в данной работе, на чѐм сосредотачиваем внимание, какова цель работы и на кого она может быть ориентирована. Также здесь мы приводим информацию о

67 членении работы на две части, о последовательности работы в данных частях и об основной литературе, на которую мы опирались при написании данных частей. Далее следуют две основные части нашей работы: теоретическая и практическая. В теоретической части работы мы исходим из подробного изучения научных публикаций, касающихся выбранной нами морфологической проблемы и рассматривающих еѐ в общетеоретическом контексте. Информация, полученная при изучении и анализе учебников русской и чешской грамматики и морфологии, составляет теоретическую основу для практической части нашей работы. Практическая часть будет сосредоточена исключительно на анализе субъективной оценки качественных прилагательных, на частотности их появления в русскоязычных текстах и возможности их перевода на чешский язык. Теоретическую часть бакалаврской работы мы разделили на пять основных разделов и несколько подразделов, относящихся к избранной морфологической проблеме. Для полноты данных в этой части бакалаврской работы мы сначала даѐм определение частей речи с точки зрения русской и чешской морфологии, приводим критерии их классификации и саму классификацию как таковую. Далее мы рассматриваем русское имя прилагательное как часть речи, возможности его образования и склонения. Также мы приводим его разделение на три группы согласно его значению. После мы переходим к определению и морфологической характеристике русских качественных прилагательных ивозможностям образования его сравнительных степеней. Потом мы представляем саму характеристику субъективной оценки качественных прилагательных в русском языке, где на основе теоретических данных приводим примеры префиксов и суффиксов субъективной оценки, их значение и возможности использования. Далее подобным образом мы характеризуем данное явление в чешском языке. Все сведения, представленные в теоретической главе, которая является основой для главы практической, мы черпаем из научных публикаций ведущих русских и чешских языковедов. Мы исходим из текстов следующих лингвистов: М.Балцар, Й.Бауэр, С.Цврчек, В.Чара, Й.Ладманова, Р.Гренарова, М.Грепл, Б.Гавранек, З.Ф.Оливериус, М.Садликова, С.Жажа, П.Адамец, В.Баметова и Е.Долежeлова. Много ценной информации также мы почерпнули из работ следующих русских авторов: В. В. Виноградов, А. Н. Гвоздев, А. В. Исаченко, А. И. Кайдалова, И. К. Калинина, Л. В.

68 Копецкий, Л. A. Новиков, Д. Е. Розенталь, А. Б. Аникина, Н. М. Шанский, B. В. Иванов и Н. Ю. Шведова. Теоретическую часть продолжает часть практическая, которая непосредственно посвящена анализу избранного нами морфологического явления. Данную часть, разделѐнную на шесть основных подразделов, можно считать центральной. Основой для анализа избранного нами морфологического явления с точки зрения частотности его проявления будут являться в практической части выбранные нами русскоязычные тексты. Для анализа мы избрали произведения различных жанров русской художественной литературы: роман, театральные пьесы, стихи и тексты для детей. Разговор пойдѐт о романе «Преступление и наказание» М.Ф.Достоевского, театральных пьесах «Три сестры» и «Вишнѐвый сад» А.П.Чехова, поэме «Демон» М.Ю.Лермонтова, поэме «Руслан и Людмила» А.С.Пушкина и о «Сказках» М.Е.Салтыкова-Щедрина. Для получения сведений о специфике перевода данного морфологического явления на чешский язык мы используем профессиональные переводы данных произведений. Первая глава практической части знакомит с последовательностью работы при анализе выбранного материала и графическим оформлением полученных примеров, в том числе самых показательных. Мы действуем следующим образом: из русскоязычных текстов выбираем и регистрируем фрагменты, которые содержат качественные прилагательные субъективной оценки. В случае, если фрагмент слишком длинный, мы приводим только его часть, которая важна для нашего исследования. Потом мы ищем эти примеры или их части в соответствующих чешских текстах. Фиксируем полученные данные. Выписанный языковой материал заносим в таблицу, созданную в программе Microsoft Word. Проводим анализ. Вводную главу практической части мы также учитываем при создании гипотезы. Следующие четыре главы посвящены непосредственному анализу данного морфологического явления в конкретных литературных произведениях. Главы разделены согласно жанру произведений, из которых мы выбираем языковой материал для анализа. В этих четырѐх главах мы приводим в общем счѐте 336 примеров, содержащих русские качественные прилагательные субъективной оценки, и примеры их перевода на чешский язык. На основе полученных данных в конце каждой главы мы проводим независимый анализ.

69 Шестая глава практической части бакалаврской работы суммирует результат независимых анализов из предыдущих глав. Оказывается, что по результатам анализа всех 336-ти примеров, содержащих качественные прилагательные субъективной оценки, в 124-х случаях прилагательное образовано с помощью префикса субъективной оценки (36,9%), с помощью суффикса субъективной оценки образовано 212 примеров качественных прилагательных (63,1%). Большую часть префиксов (85,5%) в русскоязычных текстах составляет префикс субъективной оценки ПРЕ-. В области суффиксации в рассмотренном материале преобладает суффикс субъективной оценки -ЕНЬК- (76,4%). Мы делаем вывод о высокой частотности их использования и, наоборот, об относительно низком количестве появления прочих префиксов и суффиксов субъективной оценки. В практической части нашей работы мы учитываем не только частотносить появления данного явления, но и возможности его перевода на чешский язык. На основе примеров профессиональных переводов избранных произведений русскоязычной литературы мы отмечаем десять возможных путей перевода на чешский язык русских качественных прилагательных субъективной оценки. Чаще всего русское качественное прилагательное переведено дословно с помощью соответствующего чешского прилагательного, но без префикса или суффикса субъективной оценки (168 случаев из 336). Из всего вышесказанного следует, что гипотеза (качественные прилагательные субъективной оценки будут появляться в русскоязычных текстах чаще, чем в их чешских переводах), которую мы сформулировали в вводной главе практической части бакалаврской работы, в высокой степени подтверждается. Мы верим, что наша бакалаврская работа может быть полезной не только для студентов, изучающих русский язык и литературу, но и для всех, кто интересуется русским языком как иностранным.

70 POUŽITÁ LITERATURA Česky psaná použitá literatura BALCAR, Milan. Ruská gramatika v kostce. Praha: Leda, 1999, 125 s. ISBN X. BAUER, Jaroslav. Školní mluvnice ruského jazyka: Pomocná kniha pro žáky škol 2. cyklu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, 313 s. CVRČEK, Václav. Mluvnice současné češtiny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2010, 353 s. ISBN ČÁRA, Vladimír, LADMANOVÁ Jarmila, BALCAR Milan. Ruská mluvnice pro střední školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 197 s. ISBN GRENAROVÁ, Renée. Morfologie ruštiny v přehledech a cvičeních: Přídavná jména. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 89 s. ISBN GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995, 800 s. ISBN HAVRÁNEK, Bohuslav. Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy I: Hláskosloví a tvarosloví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 587 s. HAVRÁNEK, Bohuslav. Přehled ruského tvarosloví: pomocná kniha pro školy všeobecně vzdělávací a pedagogické. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956, 71 s. OLIVERIUS, Zdeněk František. Úvod do morfologie ruštiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 204 s. Rusko-český, česko-ruský velký slovník. Brno: Lingea, 2009, 1359 s. ISBN SÁDLÍKOVÁ, Marie. Velký česko-ruský slovník: Большой чешско-русский словарь. Voznice: Leda ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, 2005, 1407 s. ISBN ŢAŢA, Stanislav a Přemysl ADAMEC. Morfologie ruštiny I. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 166 s. ISBN

71 Rusky psaná použitá literatura ВИНОГРАДОВ, Виктор Владимирович. Грамматика русского языка в 2 томах (3 книгах): Фонетика и морфология. Москва: Издательство Академии наук СССР, 1960, 719 с. ГВОЗДЕВ, Александр Николаевич. Современный русский литературный язык. Москва: УРСС, 2009, 469 c. ISBN ИСАЧЕНКО, Александр Васильевич, БАГНЕРОВА, Виера, СЕКАНИНОВА Елла. Грамматика русского языка для Х-ХI классов общеобразовательных школ: Морфология и синтаксис. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1955, 427 s. КАЙДАЛОВА, Анна Ивановна, КАЛИНИНА Инесса Константиновна. Русский язык: Фонетика, словообразование, морфология, орфография. Москва: Издательство Московского университета, 1978, 237 с. КОПЕЦКИЙ, Леонтий Васильевич. Морфология современного русского литературного языка. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, 313 s. КОПЕЦКИЙ, Леонтий Васильевич, Йосеф ФИЛИПЕЦ. Чешско-русский словарь II. Москва: Советская энциклопедия, 1973, 861 c. НОВИКОВ, Лeв Aлeксeeвич. Современный русский язык. Санкт Петербург: Лань, 2001, 854 с. ISBN РОЗЕНТАЛЬ, Дитмар Ельяшевич, АНИКИНА Алла Борисовна. Современный русский язык: Лексика, фонетика, словообразование, морфология. Москва: Высшая школа, 1976, 351 с. ФИЛИПЕЦ, Йосеф, Леонтий Васильевич КОПЕЦКИЙ, Олдржих ЛЕШКА. Чешскорусский словарь I. Москва: Советская энциклопедия, 1973, 580 c. ШАНСКИЙ, Никoлaй Мaксимoвич. Краткий этимологический словарь. Москва: Государственное учебно-педагогическое издательство Министерства просвещения РСФСР, 1961, 400 c. ШАНСКИЙ, Николай Максимович, Валерий Васильевич ИВАНОВ. Современный русский язык: Учебное пособие для студентов педагогических институтов по специальности No «Русский язык и литература»: Словообразование, морфология. Москва: Просвещение, 1981, 269 c.

72 ШВЕДОВА, Нaтaлия Юльевна. Русская грамматика. Москва: Русский язык, 1990, 639 с. ISBN BARNETOVÁ, Vilma. Русская грамматика. Praha: Academia, 1979, 664 s. DOLEŢELOVÁ, Eva. Лекции по морфологии русского языка. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 159 s. ISBN Internetové zdroje КУЛЬТУРА ПИСЬМЕННОЙ РЕЧИ. [online последнее изменение 3. марта 2014 [cit ]. Dostupný z www: Zdroje excerpovaného materiálu ДОСТОЕВСКИЙ, Фѐдор Михайлович. Преступление и наказание: Роман в 6 частях с эпилогом. Москва: Детская литература, 1978, 398 c. ЛЕРМОНТОВ, Михаил Юрьевич. Демон: Восточная повесть. Москва: Художественная литература, 1964, 75 c. ПУШКИН, Aлександр Сергеевич. Руслан и Людмила: поэма. Москва: Советская Россия, 1980, 100 с. САЛТЫКОВ-ЩЕДРИН, Михаил Евграфович. Сказки. Москва: Художественная литература, 1988, 110 c. ЧЕХОВ, Антон Павлович. Пьесы: Чайка : Дядя Ваня : Три сестры : Вишневый сад : для средных школ. Москва: Детская литература, 1972, 222 c. ČECHOV, Anton Pavlovič. Hry. Praha: Československý spisovatel, 1952, 381 s. (překlad: Ladislav Fikar, Bohumil Mathesius) DOSTOJEVSKIJ, Fedor Michajlovič. Zločin a trest. Praha: Lidové nakladatelství, 1988, 434 s. (překlad: Jaroslav Hulák) LERMONTOV, Michail Jur'jevič. Démon: Východní zkazka. Praha: Krásná literatura, 1954, 97 s. (překlad: Josef Hora) PUŠKIN, Aleksandr Sergejevič. Ruslan a Ludmila. Praha: Odeon, 1972, 130 s. (překlad: Marie Marčanová) SALTYKOV-ŠČEDRIN, Michail Jevgrafovič. Pohádky. Praha: Albatros, 1976, 112 s. (překlad: Naděţda Slabihoudová)

73 PŘÍLOHY GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ četnosti výskytu ruských jakostních přídavných jmen s prefixy/sufixy subjektivního hodnocení v excerpovaném materiálu: PREFIX SUBJEKTIVNÍHO HODNOCENÍ ČETNOST VÝSKYTU PREFIXU SUFIX SUBJEKTIVNÍHO HODNOCENÍ ČETNOST VÝSKYTU SUFIXU ПРЕ ЕНЬК- 162 РАЗ- 7 -ЕНН- 29 НАИ- 7 -ОШЕНЬК- 13 ВСЕ- 3 -ЁХОНЬК- 3 СВЕРХ- 1 -ОНЬК ОХОНЬК ЁШЕНЬК УЩ ЮЩ- 1 CELKEM ČETNOST VÝSKYTU pref. ПРЕpref. РАЗpref. НАИpref. ВСЕpref. СВЕРХsuf. -ЕНЬКsuf. -ЕННsuf. -ОШЕНЬКsuf. -ЁХОНЬКsuf. -ОНЬКsuf. -ОХОНЬКsuf. -ЁШЕНЬКsuf. -УЩsuf. -ЮЩ- 55 Celkový počet excerpcí z ruskojazyčného materiálu = 336.

74 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ způsobů překladu ruských jakostních adjektiv s prefixy/sufixy subjektivního hodnocení do češtiny 56 : ZPŮSOB PŘEKLADU RUSKÉHO ADJEKTIVA S PREF./SUF. SUBJ. HODNOCENÍ DO ČJ RUSKÁ ADJEKTIVA S PREFIXEM SUBJEKTIVNÍHO HODNOCENÍ (POČET) RUSKÁ ADJEKTIVA SE SUFIXEM SUBJEKTIVNÍHO HODNOCENÍ (POČET) CELKEM RUSKÁ ADJEKTIVA S PREF. + SUF. SUBJ. HODNOCENÍ (POČET) CELKEM Jednotlivé způsoby překladu ruských jakostních přídavných jmen s prefixy/sufixy subjektivního hodnocení do českého jazyka, které zde uvádíme pro komparaci, označujeme v grafickém znázornění čísly 1-10 následovně: 1- překlad ruského jakostního adjektiva doslovně odpovídajícím adjektivem českým, ale bez pref./suf. subj. hodnocení; 2- překlad ruského jakostního adjektiva českým přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, s relativně velkou mírou vlastnosti, ale bez pref./suf. subj. hodnocení; 3- doslovný překlad ruského jakostního adjektiva do češtiny s připojením odpovídajícího pref./suf. subj. hodnocení; 4- překlad ruského jakostního adjektiva do češtiny náhradou za jiný slovní druh; 5- překlad ruského jakostního adjektiva z české výpovědi zcela vynechán; 6- překlad ruského jakostního adjektiva doslovně neodpovídajícím přídavným jménem českým bez suf. subj. hodnocení; 7- překlad ruského jakostního adjektiva odpovídajícím přídavným jménem českým, tvořeným za pomoci neodpovídajícího pref. subj. hodnocení; 8- překlad ruského jakostního adjektiva českým přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, vytvořeným za pomoci připojení odpovídajícího suf. subj. hodnocení; 9- překlad ruského jakostního adjektiva českým přídavným jménem, neodpovídajícím doslovnému překladu, vytvořeným za pomoci připojení neodpovídajícího suf. subj. hodnocení; 10- překlad ruského jakostního adjektiva do češtiny jako náhrada sufixu sujb. hodnocení za prefix subj. hodnocení.

75 ZPŮSOBY PŘEKLADU RUSKÝCH JAKOSTNÍCH ADJETIV S PREFIXY/SUFIXY SUBJEKTIVNÍHO HODNOCENÍ DO ČEŠTINY 1. způsob 2. způsob 3. způsob 4. způsob 5. způsob 6. způsob 7. způsob 8. způsob 9. způsob 10. způsob