Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí v Ústí nad Labem. Zpracoval kolektiv řešitelů FŽP

Transkript

1 Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí v Ústí nad Labem Studie uplatnění agroenvironmentálních opatření Analytická část Podklady Zpracoval kolektiv řešitelů FŽP Listopad 2006

2 Členění podkladové studie 1. Antropogenně postižené oblasti Ústeckého kraje 2. Složky životního prostředí půda, voda a jejich ochrana 3. Ekologicky šetrné hospodaření v krajině a agroenvironmentální opatření 4. Negativní vlivy působící v krajině a jejich eliminace 5. Ochrana přírody a krajiny 6. Obnovitelné zdroje energie 7. Závěr 8. Použitá literatura 2

3 1. Antropogenně postižené oblasti Ústeckého kraje Antropogenně postižené/ pánevní oblasti Ústecké kraji tvoří okresy Most, Teplice, Chomutov a Ústí nad Labem. Výměra zemědělské půdy v této oblasti přesahuje 87 tisíc ha, z toho 47 tisíc ha připadá na ornou půdu a 35 tisíc ha na trvalé travní porosty. Zemědělská půda v zájmové pánevní oblasti zaujímá téměř jednu třetinu výměry zemědělské půdy Ústeckého kraje. Ústecký kraj byl v minulosti ovlivněn rozvojem těžby hnědého uhlí se všemi dopady s těžbou souvisejícími, kolektivizací zemědělství zanikly vlastnické vazby k půdě, byly oslabeny tradiční vztahy k přírodě a krajině. Kraj byl postižen průmyslovými exhalacemi, krajina byla zásadně narušená těžbou nerostných surovin došlo ke zhoršení jakosti vod., narušení celého vodního režimu a na značné části území i k výrazným změnám zemědělských a lesních ekosystémů a k poškození zdravotního stavu lesních porostů (diagnostikovaném i defoliací porostů). V souvislosti s těžbou hlavně hnědého uhlí docházelo k velkoplošným záborům zemědělské půdy provázené likvidaci obcí, včetně objektů využívaných zemědělskou výrobou. Část obyvatel zaniklých obcí odešla ze zemědělství a přešla pracovat do jiných odvětví. Těžba hnědého uhlí Převážná část hnědého uhlí (99,1%) je v Severočeské uhelné pánvi (SHP) a Sokolovské pánvi (SP) nadále dobývána v povrchových lomech (pouze 0,9 % těžby v Severočeském uhelném revíru se v roce 2004 provádělo hlubinným způsobem). Na jednu tunu vytěženého uhlí je třeba vytěžit cca 7 tun nadložních neproduktivních hornin; v roce 2004 v porovnání s rokem 1990 došlo ke snížení roční produkce o 36 %. Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí Územní ekologické limity (ÚEL) pro těžbu hnědého uhlí v Severočeské uhelné pánvi byly vyhlášeny usnesením vlády č. 444/1991, jako závazné linie omezení těžby a výsypek. V současné době jsou již aktuální pouze pro postup lomů Československé armády (Mostecká uhelná společnost a.s.). V rámci ekologických limitů těžby je blokováno celkem 3,476 mld. tun využitelných hnědouhelných zásob. Tab. 1 Životnost lomů v Severočeských uhelných dolů v rámci územně ekologických limitů Těžba snížená na úroveň Těžba při úrovni roku 2003 ekonomické Pánev Lom únosnosti těžba mil. t životnost do roku životnost do roku Českosl. armády 5, SHD Vršany 8, Libouš 13, Bilina 9, Zdroj: MŽP: Statistická ročenka životního prostředí. MŽP Praha

4 Vývoj rozsahu těžby uhlí v Ústeckém kraji Tab. 2 Plochy dotčené těžbou v létech v Ústeckém kraji Plocha dosud dotčená těžbou Rok mimo v dobývacím prostoru prostor dobývací celkem Zdroj: Česká geologická služba GEOFOND, roční statistika Graf 1 Vývoj rozsahu těžby uhlí v ČR mil.tun/rok Těžba uhlí v České republice v období dosavadní vývoj a další předpoklad Vliv antropogenních faktorů, zvl. těžby na těžby na životní prostředí Rozsáhlá povrchová těžba štěrků a hlavně hnědého uhlí vedla k k zásadnímu narušení odtokových poměrů, provázených erozí půd, erozními smyvy půdních částic, k projevům větrné eroze a narušení biodiverzity, v důsledku snížení počtu druhů rostlin a živočichů a četnosti jejich zastoupení v zemědělské krajině. Je možné shrnout, že těžba nerostných surovin a jmenovitě hnědého uhlí je provázena znehodnocováním produktivity krajiny, její hygienické a estetické hodnoty. Dochází zejména - k narušení půdních profilů a devastací půdního fondu - k zásadním narušením hydrologických podmínek - devastaci vegetace - zhoršením kvality ovzduší (vysokou prašností aj.) - změnami celkové architektury krajiny (negativní ovlivňování výsypkami) - ničení lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů a stanovišť Na úpatí Krušných hor se nachází rozsáhlé plochy ovlivněné antropogenní činností při povrchové těžbě hnědého uhlí (jednak plochy vlastních půdních jam, jednak plochy vnějších výsypek). 4

5 Rozsah rekultivací v Ústeckém kraji Tab. 3 Rekultivace rozpracované v letech v Ústeckém kraji Rok Rekultivace rozpracované od začátku těžby v dobývacím prostoru mimo dobývací prostor celkem Zdroj: Česká geologická služba GEOFOND, roční statistika Tab. 4 Rekultivace ukončené v letech v Ústeckém kraji Rok Rekultivace ukončené v dobývacím prostoru mimo dobývací prostor celkem Zdroj: Česká geologická služba GEOFOND, roční výkazy Graf 2 Struktura rekultivací % Struktura rekultivací na území dotčeném těžbou nerostných surovin rok ukončené rozpracované zemědělské lesnické hydrické ostatní K opatřením v pánevních oblastech patří i obnova lesa na výsypkových stanovištích. Lesní porosty zde zakládané jsou zařazeny do kategorie lesů ochranných a částečně do lesů zvláštního určení, což umožňuje do značné míry zvláštní zakládání druhovou skladbu a hospodaření, které co nejvíce odpovídá zájmům půdotvorným půdoochranným a 5

6 krajinotvorným. Ve výsypkovém lesním hospodářství je hledisko multifunkční role lesa limitujícím prvkem nové přírody a krajiny v území těžby hnědého uhlí. V nadcházejícím období je třeba dořešit financování asanací, velkoplošných rekultivací a revitalizací při vymezení účasti státu na likvidaci starých zátěží. Odpovědnost za obnovu krajiny po současné těžbě je na provozovatelích. Zákon o odpadech v 49 ukládá provozovatelům skládek vytvořit finanční rezervu určenou na rekultivaci, péči o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu. Z hlediska ovlivnění životního prostředí patří zájmové/ pánevní okresy k územím nejvíce antropogenně postiženým v rámci ČR. V minulém období zde dominovala těžební činnost, která výrazně zasahovala do krajiny, ovlivňovala venkovské prostředí, podílela se na likvidaci přírodních ekosystémů. Ve snížené ale přesto v plošně rozsáhlé míře pokračuje. Na úseku zemědělské výroby v posledním desetiletí přešlo z intenzivního hospodaření na jeho extenzivnější formy. Radikálně poklesly i stavy hospodářských zvířat. Závažným ekokrizovým faktorem posledních 10 let stává útlum zemědělské výroby, resp. jejích forem charakteristických pro podhorské podmínky a členitý terén (jen v údolních polohách Most a Chomutov je zemědělská výroba intenzivní). V některých okresech zůstává část pozemků neobdělaná s hlubokými dopady na životní prostředí a estetiku krajiny. Kulturní krajině začíná citelně chybět průběžná údržba. Tvrdý dopad dílčích reformních kroků na venkově posiluje tendence dalšího úbytku obyvatelstva (nerentabilnost venkovského podnikání, snížení obslužnosti území redukcí dopravních spojení, monopolní postavení nebo rušení obchodních služeb atd.) Vlivem útlumu těžby hnědého uhlí, restrukturalizace energetiky a chemického průmyslu i uplatňování extenzivnějších metod hospodaření na zemědělské půdě, se stav životního prostředí výrazně zlepšil. Je však provázen setrvale vysokou nezaměstnaností. Proto v pánevních a dalších problémových oblastech Severních Čech je nejvyšší nezaměstnanost v rámci republiky. Další kroky Na zemědělské půdě mají vysoké zastoupení trvalé travní porosty, jako ekologicky stabilní kultury, a bude se patrně v rámci pokračujících změn v zemědělství nadále zvyšovat. Svoji úlohu může sehrát využívání mimoprodukčních funkcí zemědělství a i využívání agroenvironmentálních podpor v rámci Programu rozvoje venkova. V oblasti těžby nerostných surovin, zejména hnědého uhlí by měl být udržen útlumový postup a razantněji uplatňována opatření zajišťující ochranu životního prostředí a jeho složek, zajišťující ochranu přírody a krajiny, a u probíhající těžby při plném respektování legislativních norem, které určují plnou odpovědnost za obnovu krajiny provozovatelům. Venkovský prostor lze využít nejen pro zemědělství, ale i multifunkčně pro řemesla, služby, agroturistiku a podporu příhraničního cestovního ruch. Další rozvoj by měl směřovat k rozšíření pracovních míst a prosperity oblasti. Aktivity v pánevních oblastech by měly směřovat do oblasti multifunkčních přístupů při respektování místních podmínek a tradic, ale uplatnění nových přístupů. Třeba počítat se spolupráci zemědělců a starostů obcí vedoucí k řešení společných záměrů, k udržení a rozvoji života na venkově a ke zlepšení životních podmínek venkovského obyvatelstva, k zajištění trvale udržitelného stavu zemědělství v této oblasti a k rozšíření pracovních míst a prosperity této oblasti. 6

7 Lesní hospodářství Lesní hospodářství je významnou oblastí v rozvoji venkova a znamená příležitost zajištění finančních příjmů a pracovních příležitostí. V Ústeckém kraji sehrává lesnictví důležitější roli než zemědělství. Lesy se zde rozprostírají na rozloze 160 tisíc ha. Svoji rozlohou zaujímají největší plochy v okresech Chomutov, Děčín a Teplice. Tab. 5 V zájmových okresech je procentický podíl lesů z celkové plochy následující: Okres Chomutov Most Teplice Ústí n.l. Ústecký kraj % lesů V některých oblastech jsou lesní porosty poškozeny exhalacemi, a proto mohou být využívány k pěstební činnosti za účelem těžby jen v menší míře. Imise rozhodujícím způsobem ovlivňují zdravotní stav porostů a jejich odolnost vůči ostatním negativním vlivům. A právě poškození lesních porostů a rozsáhlé odlesnění zůstávají vážným a dlouhodobým problémem kraje. Ústecký kraj má v rámci ČR největší rozlohu lesů poškozených a nadále poškozovaných emisemi a přesahuje tak průměr ČR. Obrázek o příznacích poškození lesů v podobě defoliací ukazuje graf. Graf 3 Vývoj defoliace u jehličnannů Vývoj defoliace asimilačních orgánů jehličnanů (nad 60 let) jako důsledek nedměrného znečištění ovzduší škodlivými látkami 100% 80% 60% Def.26-60% Def.10-25% Def.do 10% 40% 20% 0%

8 Hlavní produkční funkcí lesa je produkce dřeva. Dlouhodobá depozice znečišťujících látek z ovzduší vedla mimo jiné ke kumulaci toxických těžkých kovů a vyplavování bazických prvků. V imisních oblastech je proto potřeba zejména: - dokončit obnovu porostů náhradních dřevin v místech zničených porostů exponovaných oblastí s využitím širokého spektra dřevin a provádět postupnou přeměnu porostů náhradních dřevin na porosty s cílovou skladbou dřevin, více vyhovující daným přírodním podmínkám Prakticky bylo ukončeno zalesňování exhalačních holin a v současné době již dochází v Krušných horách k prvním rekonstrukcím porostů náhradních dřevin na porosty dřevin cílových, které budou svým složením blízké přirozené druhové skladbě. 8

9 2. Složky životního prostředí půda, voda a jejich ochrana Půda a agrochemické vlastnosti půdy Půda jako neobnovitelný zdroj, který poskytuje obnovitelné služby, vyžaduje řádnou ochranu před poškozením, znečištěním a znehodnocením nejen pro její produkční úlohu a mimoprodukční funkce, ale i pro její významnou úlohu v ochraně vod, v ochraně přírody a krajiny. Půdu (a její parametry a agrochemické vlastnosti, které vyjadřují její užitnou hodnotu), ovlivňuje řada faktorů, od půdně klimatických podmínek, přes způsob hospodaření na půdě, formy a úroveň používání vstupů zejména hnojiv, statkových a vápenatých hnojiv až po těžbu nerostných surovin. V oblastech dotčených těžbou nerostných surovin dochází k devastaci půdního fondu a představuje nejsilnější míru jejího negativního ovlivnění provázený ztrátou původního půdního profilu do té míry, že návrat půdy pro její původní zemědělské užití je prakticky nemožný. Použití hnojiv v zájmových okresech Ústeckého kraje V pasáži o půdě je věnována pozornost i problematice hnojení a agrochemických vlastností půd v zájmových okresech Ústeckého kraje. Tab. 6 Spotřeba minerálních hnojiv ve zájmových okresech Ústeckého kraje (v kg na 1 ha zemědělské půdy) N P 2 O 5 K 2 O NKP 1999/ ,2 1,8 2,5 45,5 Chomutov 2000/ ,9 5,0 1,8 52,7 2002/ ,3 7,6 2,6 60,5 Ø 1999/ , ,8 Most 2000/ ,3 0,3 0 62,6 2002/ ,2 0,6 0 72,8 Ø 1999/ ,2 4,8 11,4 60,3 Teplice* 2000/ ,9 10,2 (4,3) (63,4) 2002/2003 (61,6) 10,1 2,9 (74,5) Ø 1999/2000 3,5 0,3 0,3 4,1 Ústí n. L. 2000/2001 3,9 0,2 0,2 4,2 2002/2003 9,3 0,4 0,4 10,1 Ø 1999/ ,4 12,6 8,4 88,4 ČR 2000/ ,0 14,0 9,7 94,7 2002/ ,6 11,7 7,3 79,6 Ø *) některé hodnoty v závorce jsou kvalifikovaný odhad Pramen: Spotřeba minerálních hnojiv na 1 ha zemědělské půdy. ČSÚ Praha

10 Tab. 7 Vnos živin z miner. a organických hnojiv v ČR v roce 2003 na 1 ha zemědělské půdy Zdroj živin N P 2 O 5 K 2 O NPK Minerální 60,6 11,7 7,3 79,6 hnojiva Statková hnojiva 21, ,1 57,5 Celkem 82 25,7 29,4 137,1 Z celkového objemu aplikovaných živin připadá 74% na dusík, 46% na fosfor, 25% na draslík a 58% na NPK. Následuje soubor grafů o zájmových okresech Ústeckého kraje - zastoupení půd s malým obsahem přístupného fosforu - zastoupení půd s malým obsahem přístupného draslíku - zastoupení půd s malým obsahem přístupného vápníku - zastoupení půd s malým obsahem přístupného hořčíku - zastoupení kyselých půd Zdroj dat: ÚKZÚZ Brno Graf 4 % Zastoupení půd s malým obsahem přístupného fosforu v někt. okresech Ústeckého kraje ( ) /malý obsah=kategorie nízký + vyhovující/ orná TTP Chomutov Most Teplice Ústí n. L. 10

11 Graf 5, 6 % Zastoupení půd s malým obsahem přijatelného draslíku ve vybraných okresech Ústeckého kraje ( ) /malý opbsah=kategorie nízký+ vyhovující) orná TTP Chomutov Most Teplice Ústí n.l. Zastoupení půd s malým obsahem přístupného vápníku v některých okresech Ústeckého kraje ( ) /malý obsah=nízký + vyhovující/ % orná TTP Chomutov Most Teplice Ústí n.l. 11

12 Graf 7 % Zastoupení půd s malým obsahem přístupného hořčíku v některých okresech Ústeckéko kraje ( ) (malý obsah= kategorie nízky a vyhovující) orná TTP Chomutov Most Teplice Ústí n.l. Graf 8 % Zastoupení kyselých půd v někt.okresech Ústeckého kraje ( ) /kyselé půdy=kategorie extr.kys.+vel.kys.+kys./ orná TTP Chomutov Most Teplice Ústí n.l. 12

13 Agrochemické vlastnosti zeměd. půd zájmových okresů Ústeckého kraje (podle výsledků ÚKZÚZ za období ) Tab. 8 Půdní reakce zemědělských půd zájmových okresů Ústeckého kraje Půdní reakce (v % výměry půd) Silně Slabě Kyselé kyselé kyselé Neutrální Alkalické Chomutov 11,68 11,74 32,02 30,00 14,56 Most 5,47 8,48 20,80 20,66 44,58 Teplice 12,47 9,98 34,87 27,96 14,72 Ústí nad. Labem 17,35 22,48 44,08 14,71 1,39 Zdroj: ÚKZÚZ Tab. 9 Obsah přístupného fosforu zemědělských půd zájmových okresů Ústeckého kraje Obsah přístupného FOSFORU (v % výměry půd) Nízká Vyhovující Dobrá Vysoká Velmi vysoká Chomutov 26,02 27,09 20,96 15,30 10,64 Most 39,09 25,65 15,62 12,45 7,19 Teplice 21,52 24,17 21,39 18,54 14,38 Ústí nad. Labem 11,47 18,11 31,65 29,39 9,38 Zdroj: ÚKZÚZ Tab. 10 Obsah přístupného draslíku zemědělských půd zájmových okresů Ústeckého kraje Obsah přístupného DRASLÍKU (v % výměry půd) Nízká Vyhovující Dobrá Vysoká Velmi vysoká Chomutov 6,47 9,68 22,84 22,41 38,60 Most 1,58 4,84 28,50 26,92 38,17 Teplice 3,87 13,97 30,24 19,44 32,48 Ústí nad. Labem 3,27 27,13 29,34 21,44 18,82 Zdroj: ÚKZÚZ Tab. 11 Obsah přístupného hořčíku zemědělských půd zájmových okresů Ústeckého kraje Obsah přístupného HOŘČÍKU (v % výměry půd) Nízká Vyhovující Dobrá Vysoká Velmi vysoká Chomutov 18,19 6,32 8,38 8,39 58,72 Most 4,69 6,71 27,12 24,48 37,00 Teplice 6,76 10,81 23,42 17,66 41,35 Ústí nad. Labem 21,70 8,11 8,10 11,47 50,62 Zdroj: ÚKZÚZ 13

14 Tab. 12 Obsah přístupného vápníku zemědělských půd zájmových okresů Ústeckého kraje Obsah přístupného VÁPNÍKU (v % výměry půd) Nízká Vyhovující Dobrá Vysoká Velmi vysoká Chomutov 7,64 10,78 15,96 39,63 26,00 Most 4,12 5,10 21,20 35,47 34,10 Teplice 6,12 13,86 24,15 29,32 26,54 Ústí nad. Labem 5,52 25,75 29,00 31,42 8,32 Zdroj: ÚKZÚZ Uvedené tabulky ukazují konkrétní situaci o stavu agrochemických půd zájmových okresů Ústeckého kraje za období s vyjádřením v pětistupňových stupnicích. Graficky jsou vyjádřeny procentické podíly jednotlivých přístupných živin, které vykazují malé obsahy (kategorie obsah nízký + vyhovující). Na orné půdě oproti předcházejícímu cyklu AZP došlo ke zhoršení stavu ve všech zájmových okresech u draslíku a rovněž u fosforu (kromě okresu Teplice). U okresu Most došlo ke zhoršení obsahu všech sledovaných přijatelných živin (P, K, Ca, Mg); malý obsah fosforu na orné půdě na Mostecku (70 %) patří k nejhorším v rámci ČR. Zastoupení kategorií kyselých půd (kategorií (SK+K) je u travních porostů oproti orné půdě je v zájmových okresech 2-6 x vyšší. Nadpoloviční zastoupení kyselých půd v okr. Chomutov patří mezi nejvyšší v rámci republiky. U travních porostů je zásadně horší situace u draslíku, vápníku a hořčíku než na orné půdě. Absolutně nejvyšší podíl půd s malým obsahem hořčíků v ČR je okrese Chomutov. Pro úplnost je uveden graf o průměrných obsazích P,K a Mg v zemědělské půdě, orné půdě a travních porostech v rámci ČR. K uvedenému lze shrnout, že agrochemické vlastnosti zemědělských půd jsou důležitým ukazatelem stavu půd a je třeba je využívat jako podkladů pro racionální přiměřené hnojení. Extenzivní hnojení neznamená nehnojit, nebo hnojit pod úroveň odběru živin rostlinnou produkci. Nevhodné poměry živin vedou k nekvalitní produkci. V zájmových okresech jsou reservy pro racionální přístupy. 14

15 Obsah živin v orné a zemědělské půdě a TTP Ø let Živina Užití půdy orná půda travní porosty zeměděl. půda orná půda travní porosty zeměděl. půda orná půda travní porosty zeměděl. půda Obsah živin v půdě % Vyhovující Nízký Dobrý Vysoký Velmi vysoký Voda v krajině Retenční a akumulační schopnost krajiny V našich přírodních podmínkách včetně zájmových území je patrný zvýšený výskyt přívalových dešťů i vícedenních srážkových období, provázený zvýšenými kulminačními průtoky a zvýšeným nebezpečím vodní eroze půd; kromě toho se vyskytuje zvýšená četnost tzv. nahodilého sucha. Tato situace vyžaduje optimalizaci retenčních a akumulačních schopností krajiny. Důležitou vlastností je infiltrace, která vyjadřuje největší množství dešťových srážek, které může půda a horninový podklad zadržet/ absorbovat. Infiltrace záleží na vlhkosti půdy (v nasycené půdě je pomalá). K charakteristikám, které infiltraci vody do půdy a propustnost půdy zásadně ovlivňují patří zejména - zrnitostní složení půdního profilu podle charakteru pórů a obsahu humusu 15

16 - výskyt horizontů nebo vrstev v půdním profilu o odlišném zrnitostním složení, nebo s odlišnými fyzikálními vlastnosti utužené vrstvy - strukturní stav půdy - hloubka půdy (k podložní hornině, k hladině podzemní vody) Důležité je i mineralogické složení jílové frakce půdy, které ovlivňuje objemové změny při bobtnání a smršťování (montmorillonit silně bobtná, illit, kaolinit nebobtnají, nebo jen slabě) a tím tvorbu trhlin/ pórů. Retenční schopnost půd záleží na půdních vlastnostech a geomorfologii (které lze stěží změnit) a na hydrologických poměrech území. Retenční schopnost krajiny je možné vhodnými opatřeními přímo, nebo nepřímo ovlivňovat. K opatřením, která přispívají ke zlepšení retenční vodní kapacity patří zejména: - Přeměna orné půdy na trvalé travní porosty.,přeměna luk na lesy, rozšiřování zeleně v krajině.vhodné uspořádání pozemků, vhodné systémy hospodaření na půdě obecně. - Revitalizace, posilování retenčního potenciálu revitalizací, zvl.vodních toků vč.odstavených ramen a jejich niv. - Zvyšování retenčního potenciálu suchých poldrů, zřizování zasakovacích pásů a průlehů. - Ochrana vodních ploch včetně odbahňování nádrží. U zemědělsky využívaných ploch je aktuální podpora infiltrační a retenční schopnostipůd a zadržovvání vody v krajině urychlením pozemkových úprav, revitalizací vodních toků a odbahňováním rybníků. Krajinotvorné programy MŽP Mnohá z opatření vyžadujících řešení anebo nápravu stavů zaviněných nevhodnými antropogenními přístupy v krajině lze řešit za využití dotačních podpor Krajinotvorných programů, hlavně Programu revitalizace říčních systémů ( PRŘS) MŽP. PRŘS po věcné stránce zahrnuje zejména - podporu a zvyšování retenční schopnosti krajiny (zvětšování podílu drnového fondu, pomalování povrchového a pozemního odtoku, zvyšování infiltračních vlastností a retenční schopnosti půdního profilu, zachycování vody v rybnících, mokřadech a MVN) - systém náprav negativních důsledků nevhodných způsobů hospodaření, pozemkových úprav a velkoplošného odvodnění a - obnovu přirozené funkce vodních toků, jejich břehových a doprovodných porostů. Nitrátová směrnice Pro odstranění negativních antropogenních vlivů je významnou oporou i tzv. Nitrátová směrnice EU o ochraně vod před znečištěním ze zemědělských zdrojů, plně promítnutá do našich právních norem i do praxe. Zavedení Nitrátové směrnice znamenalo: - Vypracování a uplatnění Zásad správné zemědělské praxe - Přijetí Akčního programu, který vymezuje opatření pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv a provádění protierozních opatření - V terénu vymezení území tzv. zranitelných oblastí (V ČR zaujímají tis. ha, to je 42 % z výměry zemědělské půdy a 36 % z rozlohy republiky. 16

17 Zranitelné oblasti jsou vymezeny i v Ústecké kraji a dílčím způsobem se dotýkají i zájmových okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí n. L. a vyžadují odpovídající pozornost. To zvýrazňuje naléhavost zlepšování hydrologických poměrů v krajině narušených povrchovou těžbou nerostných surovin. Obr. 1 Zranitelné oblasti Celkově je možné k problematice ochrany vod poznamenat naléhavost dobrého hospodaření s vodou v krajině, s ohledem na konkrétní podmínky a možnosti posilování retenčního potenciálu vhodnými opatřeními, včetně revitalizačních akcí i s využitím krajinotvorných programů a dalších dotačních možností z prostředků EAFRD. Aktuálnost opatření v oblasti ochrany vod má souvislost i s tím, že Ústeckého kraje a zájmových okresů se dotýká i vymezení suchých oblastí (do kterých např. spadá téměř polovina okresu Chomutov). 17

18 3. Ekologicky šetrné hospodaření v krajině a agroenvironmentální opatření Ekologické zemědělství, mimoprodukční funkce zemědělství a trvale udržitelný rozvoj Ekologické zemědělství (EZ) představuje systém hospodaření na půdě, který je šetrný k životnímu prostředí, který vychází z principů trvale udržitelného rozvoje. K cílům ekologického zemědělství patří zejména požadavek zamezit znečišťování a chránit složky životního prostředí (půdu, vodu, ovzduší) agroekosystémy a podporovat zvýšení biologické diverzity a celkově hospodařit v souladu s principy TUR. Dalším úkolem je zajištění bioprodukce a nového biotrhu pro certifikované bioprodukty a biopotraviny, produkovat kvalitní biopotraviny. K hlavním ustanovením zákona a vyhlášky o ekologickém zemědělství mimo jiné patří: - Obdělávat půdu šetrně, s ohledem na úrodnost půdy, vyvážený koloběh živin a protierozní ochranu. - Pěstovat a chovat jen ty druhy, které vymezuje vyhláška, ke krmení zvířat používat jen povolená krmiva. - Přednostně používat statková hnojiva, minerální hnojiva jen při poklesu obsahu živin v půdě podle AZP (a jen ty, které povoluje vyhláška- fosforit, Kainit, Kieserit), je zakázáno používat kaly z ČOV. - Ke krmení hospodářských zvířat používat jen krmiva povolená vyhláškou, a udržovat pohodu a dobrý zdravotního stavu zvířat. Na úseku ekologického zemědělství u nás došlo, zejména v posledních 10 letech k jeho dynamickému rozvoji (graf). Pro rozvoj v dalším období byl přijat Akční plán MZe pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010, jehož záměrem je např. posílit postavení ekologického zemědělství u nás, zvyšovat pozitivní vliv ekologického zemědělství na přírodu a krajinu, zvyšovat životaschopnost ekologických farem i zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství v rámci EU, zvyšovat důvěru veřejnosti v ekologické zemědělce a posilovat pozitivní vnímání kvality biopotravin u spotřebitelů. Ekologické zemědělství svým pojetím odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, i s ohledem na to, že neplní pouze produkční funkci, ale především funkci mimoprodukční. Ekologické zemědělství (EZ) je vnímáno jako alternativa pro řešení problému vylidňování venkova, odlivu pracovníků ze zemědělské prvovýroby. Proto i v zájmových okresech kde EZ již dnes má své uplatnění, je třeba dále podporovat a využívat dotační podpory i v rámci Programu rozvoje venkova, kde jsou zahrnuty do agroenvironmentálních opatření (v ose 2). 18

19 Graf 9 Rozšiřování ekologického zemědělství v ČR rozšiřování EZ v České republice v období posledních 15 let počet ekofarem / výměra v tis. ha Počet podniků v EZ Výměra zemědělské půdy v EZ Podíl na ZPF podíl na ZPF (%) Mimoprodukční funkce zemědělství Mimoprodukční funkce zemědělství (MPFZ) nabývají na významu a mají stále větší oporu v naší legislativě i právních normách EU. Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství a zabezpečení péče o krajinu by mělo být především starostí těch, kteří ve venkovském prostoru a krajině žijí a hospodaří. Podle domácích i zahraničních pramenů, dokáží zemědělci hospodařící v krajině, zajistit několikanásobně levněji (než služby leckdy pochybných firem). Pro tento podklad bylo zvoleno následující pojetí: - mimoprodukční funkce zemědělství (obecně) - mimoprodukční funkce trvalých travních porostů - mimoprodukční funkce lesů a - mimoprodukční funkce rybníků. Mimoprodukční funkce zemědělství plní řadu samostatných funkcí, kterými jsou:. Půdoochranná funkce Půdoochranná funkce spočívá zejména uchování půdy jako média pro transformaci látek, energetické a pufrovací procesy, zachování příznivých fyzikálních, chemických a biologických vlastnosti půdy, v uchování úrodné, biologicky činné vrstvy půdy, v ochraně půdy jako výchozího článku potravního řetězce. Protierozní funkce Protierozní funkce zemědělství především předpokládá dobrou úroveň hospodaření,- od vhodného uspořádání a odpovídající struktury plodin, v závislosti na stanovištních a půdně klimatických podmínkách, až po expozici pozemků. Protierozní funkce spočívá v zajištění 19

20 ochrany proti vodní erozi a proti erozi větrné, uplatněním vhodných biologických a biotechnických protierozních opatření v návaznosti na odpovídající celkový systém hospodaření na půdě. Vodoochranná a retenční funkce Půda v zemědělské i nezemědělské krajině představuje obrovský vsakovací a retenční prostor pro vodu v krajině (citelně převyšující kapacity existujících vodních nádrží), přispívající zlepšení vlhkostních poměrů a režimu v půdě a krajině. Voda je jedním z rozhodujících faktorů růstu a vývoje a obecně je považována za zdroj, který bude limitovat vývoj zemědělství i v budoucnosti. Vodochranná funkce záleží především v ochraně kvality povrchových a podzemních vod ve volné krajině i příslušných pásmech ochrany vod. Tato funkce má mimořádný význam, protože ČR je rozvodím Evropy. Přírodoochranná a krajinotvorná funkce Přírodoochranná a krajinotvorná funkce záleží zejména na péči o udržování přírodní rovnováhy, na ochraně a podpoře biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů, na uchování ekologické stability přírodních ekosystémů i ochraně přírodě blízkých společenstev rostlin a živočichů. Podporuje ji m.j. i vytváření územních systémů ekologické stability v krajině, šetrné zemědělské, lesní a vodní hospodaření. Rekreační a zdravotní funkce Rekreační a zdravotní funkce je se zejména o rekreačním a zdravotním a využívání krajiny, lesa a vodních ploch, od pobytů, agroturistiky až po využívání léčebných médií (léčivé vody, rašeliny, bahna aj.). Ochrana kulturního dědictví venkova Ochrana kulturního dědictví venkova záleží jak v ochraně historické krajiny, krajinného rázu a památných stromů, tak i v ochraně kulturně historických hodnot a kulturních památek. Mimoprodukční funkce travních porostů Trvalé travní porosty mají v ochraně složek životního prostředí v posilování ekologické stability a v ochraně krajiny a postupně budou dále nabývat na významu. Mimoprodukční funkce však mohou plnit jen za předpokladu odpovídajícího hospodaření na travních porostech. Travní porosty plní především následující mimoprodukční funkce: Vodoochranná a vodohospodářská funkce TP Vodohospodářsky zapojený drn umožňuje plynulý odtok vody, ale současně zasakování přívalových i srážkových vod. Vytváří celoroční ochranu otevřené krajiny je i biologickým filtrem, brzdícím průnik škodlivých látek do podzemních vod ( vazbou na humus v travním drnu). Travní porosty sehrávají významnou roli v ochraně kvality vod jak ve volné krajině, tak zejména v pásmech hygienické ochrany vod. TP přispívají ochraně kvality zdrojů pitné vody, ochraně kvality povrchových a podzemních vod. Celkově vodohospodářská funkce 20

21 TTP spočívá jak v zadržování srážkové vody a infiltraci dešťových srážek v rozsahu větším, než je tomu na orné půdě. Půdoochranná a protierozní funkce TP Zapojený drnový porost zpomaluje a umožňuje plynulý odtok srážkových vod a vsakování srážkových i přívalových vod a tak plní významnou funkci půdoochrannou i protierozní. TP celoročním vegetačním pokryvem, zejména při vydatných a přívalových deštích vytváří na svažitých pozemcích ochranu jak proti plošné a rýhové vodní erozi, a v některých situacích může i zmenšovat povodňová rizika. TP v inundačním území rovněž chrání před erozí a dále umožňují využít živiny přinesené vodou travním porostem a v tomto směru napomáhají ochraně před kontaminací půd i vod. TP kromě toho v oblastech větrné eroze brání odnosu jemných půdních částic a zčásti tak přispívají ochraně proti větrné erozi. Krajinotvorná a sociální funkce TP Louky a pastviny významně ovlivňují charakter krajiny, jsou neopominutelnou estetickou součástí krajiny a krajinného rázu a to nejen v horských a podhorských oblastech, kde TP představují zdroj obživy a umožňují udržet venkovské osídlení v méně příznivých oblastech (a tím plní i funkci sociální), tak i v údolních nivách apod. Trvalé travní porosty jsou významnou krajinotvornou složkou a současně představují významnou složku ekologické stability. Mimoprodukční funkce lesů Lesy u nás jednu třetinu rozlohy státu. Jsou jednou z rozhodujících složek přírodního prostředí, jsou biotopem s výskytem rostlinných a živočišných druhů. Naplnění záměru trvale udržitelného rozvoje lesů musí podporovat posílení jejich biodiverzity, produkční způsobilosti a regenerační kapacity a využívat mimoprodukční funkce lesa. Rozšiřování přírodě blízkých lesů a rozšiřování luk v kombinaci s dalšími biotechnickými vodohospodářskými opatřeními a v návaznosti na podporu systému ekologické stability v krajině, představuje důležitá protipovodňová a krajinotvorná opatření. Vliv průmyslových imisí minulého období, negativně poznamenal hlavně jehličnaté horské komplexy tak, že ekologické zatížení se projevilo ve zhoršení zdravotního stavu lesů a druhotně narušilo mimoprodukční funkce lesa pokud jde o ovlivňování klimatu i v jejich schopnosti zadržovat cizorodé látky ze srážek. Lesy vedle základního hospodářského užití pro těžbu dřeva, plní řadu významných mimoprodukčních funkcí, ke kterým patří: Vodohospodářská a vodoochranná funkce lesa Vodohospodářská a vodoochranné funkce lesa patří významem i plošným rozsahem k nejdůležitější environmentálním funkcím. Spočívají především v zabezpečení trvalosti a vydatnosti vodních zdrojů, ve snižování rozkolísanosti průtoků a zlepšování kvality odtokové vody. Vodoochranné funkce lesů spočívají hlavně v ochraně kvality jak povrchových tak i podzemních vod před znečištěním, zejména ve vazbě na pásma hygienické ochrany a ochranná pásma podzemních vod a souvisí i s bilancí vody v krajině. Při dlouhodobém hromadění srážkové vody dochází k její akumulaci v prostředí. Po jejím vsaku do půdy je největším akumulačním procesem vytváření zásob podzemní vody. Lesy ovlivňují míry odtoku srážkových a přívalových vod, napomáhají jejich zadržování (retenci ) a zpomalování 21

22 (retardací) v povodí. Uvedené funkce souvisí jak s ochranou vodních zdrojů, tak i s ochranou před povodněmi. Půdoochranné a protierozní funkce lesů Půdoochranné funkce lesů plně souvisí s protierozními funkcemi lesa. Spočívají především v ochraně půdy před jejím odnosem na svažitých pozemcích, ale v širším pojetí souvisí se zajištěním ochrany před vodní, větrnou a sněhovou erozí a před lavinovými sesuvy na svažitých pozemcích. Lesní vegetační kryt napomáhá zadržování a změně rychlosti povrchového odtoku vody z přívalových srážek. Krajinotvorná a přírodoochranná funkce lesa Rozmístění lesů v krajině a jejich druhová skladba spolu s úrovní působení člověka se významně podílí na vytváření krajinného rázu a estetického charakteru krajiny. Lesy v krajině významným způsobem ovlivňují biologickou pestrost a diverzitu, převážně příznivě ovlivňují ekologickou stabilitu a významně ovlivňují zastoupení rostlinných a živočišných druhů v přírodě i krajině. Rekreační a zdravotně hygienické funkce lesa Vyvážené mikroklima souvisí s přiměřeností teploty, vlhkosti a s čistotu vzduchu a přírodního prostředí. To spolu s nehlučností přináší osvěžení, zotavení a psychické uvolnění návštěvníků a tak vytváří bioklimatický, rekreační a zdravotní charakter prostředí, využívaný pro rekreační a zdravotní efekt lesa. Les dílčím způsobem chrání i před nepříznivými účinky skleníkových plynů a oteplování klimatu. Mimoprodukční funkce lesů jsou výrazněji upřednostňovány ve všech kategoriích chráněných územích, kde produkční funkce lesa nejsou prioritou. Mimoprodukční funkce vodních ploch Voda má pro své mnohostranné funkce, podmiňující anebo zásadně ovlivňující život rostlina živočichů, ovlivňování biologické rozmanitosti a ekologické stability, dominantní postavení v krajině. Svoji úlohu plní jak svojí přítomností v prostředí obecně, tak v mnohých směrech i ve vodních tocích a rybnících. Rybníky jsou významnou kategorií malých vodních nádrží, a představují významnou součást krajiny. Ovlivňují okolí jak po stránce vodohospodářské, tak po stránce ekologické a dodávají krajině specifický ráz. Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody jsou rybníky považovány za významné krajinné prvky a tím představují jediný případ zákonem chráněné stavby. Rybníky vedle obvyklého užití pro chov ryb, ovlivňují své okolí jak po stránce vodohospodářské, tak i ekologické a krajinotvorné a plní řadu významných mimoprodukčních funkcí. Patří k nim: Přírodoochranná a krajinotvorná funkce rybníků Vliv rybníků a malých vodních nádrží na stanoviště a jeho okolí se projevuje i v působení na fytocenózy a zoocenózy a významně přispívá ke zvýšení biologické pestrosti a zvýšení ekologické stability. Rybníky pro estetický a krajinotvorný charakter jsou ze zákona považovány za významný krajinný prvek. Podílí se na utváření krajiny po stránce estetické a dodávají jí specifický krajinný ráz. 22

23 Vodohospodářská funkce rybníků Každý nově zřízený rybník významně zasahuje do přírodního prostředí, mění vodohospodářské poměry okolí a ekosystém v zátopové oblasti. Rybníky a další vodní plochy významně ovlivňují vlhkostní poměry, retenční a infiltrační vlastnosti okolí. Při jejich správném založení a řešení mohou dílčím způsobem přispět k omezení rizika a negativních důsledků záplav a tím doprovodně plnit i funkci protipovodňovou. Rekreační a hygienická funkce rybníků Rybníky a malé vodní nádrže významně ovlivňují mikroklima navazujícího okolí, zejména vlhkost (popř.i teplotu) ovzduší, zpravidla s hygienicky příznivými účinky. Obvykle umožňují rekreační, případně i sportovní využití. Trvale udržitelný rozvoj zemědělství Přes různost navrhovaných definic ve světě, je nejčastěji akceptována verze, podle níž trvale udržitelný rozvoj zemědělství je zemědělství, které je ekologicky únosné, ekonomicky přijatelné, sociálně spravedlivé a humánní. V obecných přístupech udržitelný rozvoj v podstatě zahrnuje minimalizaci čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů, minimalizaci negativních vlivů na složky životního prostředí (půdu, vodu a ovzduší), ochranu a zkvalitňování přírodního prostředí a minimalizace produkce odpadů. K hlavním záměrům trvale udržitelného rozvoje zemědělství patří produkce zdravých potravin, při užití výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí a k živým organizmům (člověku, zvířatům aj.) a podpora zmíněných mimoprodukčních funkcí zemědělství, ale i zohlednění regionálních sociálních opatření. Trvale udržitelné pojetí pojímá podnikání v zemědělství jako spolutvůrce zdravého životního prostředí, spolutvůrce krajiny a venkovského prostředí. V aplikační podobě trvale udržitelné zemědělství dále zahrnuje: - zamezení degradace půdy a udržování úrodnosti půdy - péči o vodu v krajině se zvláštním zřetelem na její ochranu před znečištěním - využívání přírodních genetických zdrojů - zajištění potravinové jistoty a vysoké kvality zemědělské produkce - uchování přírodních ekosystémů v zemědělské a lesní krajině a - podporu biologické diverzity a regeneračního potenciálu přírody. Zákon o lesích definuje trvale udržitelné hospodaření v lesích jako hospodaření, při němž les plní trvale všechny mimoprodukční a produkční funkce. Je třeba poznamenat, že řešení složité situace v pánevních oblastech se v hlavních přístupech nevymyká základním přístupům trvale udržitelného rozvoje, a jeho přístupy by měly najít vhodnou aplikační podobu v těchto specifických podmínkách. Trvalé travní porosty a jejich využívání Významnou skutečnosti travních porostů, že vedle vlastních produkčních funkcí mohou plnit i mnohostranné mimoprodukční funkce. 23

24 Trvalé travní porosty mají významné postavení v ochraně přírody, krajiny a životního prostředí. Ve produkční funkce plní řadu mimoprodukčních funkcí: Vodoochranná a vodohospodářská Travní porosty zadržují dešťové srážky, umožňují jejich průsak půdním profilem a tak zvyšování zásoby podzemních vod. Travní drn současně napomáhá ochraně kvality vod Půdoochranná a protierozní Zapojení travní drn, vedle vsakování umožňuje i plynulý odtok srážkových a přívalových vod, brání odnosu půdních částic a snižuje riziko vodní i větrné eroze. Hygienicko - ochranná Travní porosty vytváří biologický filtr, který brání průniku škodlivých látek půdou do zdrojů vod, kromě toho zachycováním prachových částic též chrání ovzduší. Estetická a krajinotvorná Louky a pastviny významně ovlivňují charakter krajiny a jsou neopominutelnou estetickou součástí krajiny a krajinného rázu ve výše položených oblastech, podhorách i údolních nivách. Funkce estetické plní i parky aj. Hospodářsko sociální V hospodářsky méně příznivých oblastech, zejména v některých příhraničních oblastech pro horší podmínky zaměstnanosti, travní porosty ve spojení s chovem hospodářských zvířat vytváří pracovní příležitosti. 24

25 Graf 10 Zvyšování podílu travních porostů v Ústeckém kraji ha Nárůst rozlohy TTP ve vybraných okresech Ústeckého kraje Chomutov Most Teplice Ústí n.l. Jestliže považujeme celkovou rozlohu TTT ve 4 okresech v roce 1990 za 100 %, pak průměrné zvýšení výměry TTP v roce 2004 dosáhlo 147 %. Graf 11 Zvyšování podílu travních porostů v ČR Vývoj rozlohy TTP a procenta zornění zemědělských půd v ČR (v porovnání s rokem 1990=100%) % z.p.k roku 1990 % zornění % TTP Roky 25

26 Jak uvedené grafy ukázaly, rozloha travních porostů v rámci ČR má příznivou tendenci a mírně a postupně se zvyšuje. Je to oceňováno především z hlediska ochrany životního prostředí a z hlediska ochrany přírody a krajiny, protože to představuje určitou možnost zvyšování biologické rozmanitosti, určitý krok k posilování protierozní ochrany půd. Nárůst rozsahu travních porostů v zájmových okresech Ústeckého kraje byl však daleko zřetelnější, protože v průběhu patnáctiletého období (mezi léty 1990 až 2004) došlo k nárůstu travních porostů - v okrese Chomutov o 63 % - v okrese Most o 10 % - v okrese Teplice o 30 % - v okrese Ústí n.l. o 54 %. Nárůst travních porostů proběhl postupně na úkor orné půdy. Travní porosty jsou využívány především pro chov skotu bez tržní produkce mléka, (doplňkově i pastvu ovcí koz a koní). Nadprůměrné zastoupení travních porostů v zájmovém antropicky narušeném území Ústeckého kraje by mělo být využito jako příležitost v rámci Programu rozvoje venkova ČR schváleného vládou( v srpnu 2006) pro období , podle kterého budou poskytovány a rozdělovány prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Programu rozvoje venkova v ose 2 v rámci priorit počítá s podporou agroemnironmentálních opatření na zemědělské půdě, - jeho důležitou součástí je podopatření Ošetřování travních porostů. Management zmíněného podopatření nabízí k dobrovolné realizaci řadu opatření definovaného managementu, jehož realizace pomůže přírodě, ale současně je nabídkou pro prácí i výdělek určitému počtu zájemců na venkově. V zájmovém území jsou podmínky jednak značným zastoupením travních porostů (všude dovoluje plnit základní management), ale jsou i podmínky po speciální management (výskyt konkrétních biotopů a typu lokalit, které jsou předmětem podpor. Tab. 13 Management AEO podopatření Ošetřování travních porostů Management - Louky - základní management - Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky - Hnojené horské a suchomilné louky - Trvale podmáčené a rašelinné louky - Ptačí lokality na TP hnízdiště bahňáků - Ptačí lokality na TP hnízdiště chřástala polního - Pastviny- základní management - Druhově bohaté pastviny - Suché stepní trávníky a vřesoviště Územní výskyt biotopů podle managementu Rámcový popis územního rozložení biotopů podle managementu vychází ze 3 mapek (pro tuto zprávu) vyhotovených AOPK ČR (vč.vyznačení hranic okresů). Mapky vymezují plošné rozložení tří dvojic typů managementů na území ČR. Mapky zachycují: - Mezofilní a vlhkomilné louky dvousečné, horské a suchomilné louky jednosečné - Trvale podmáčené a rašelinné louky, 26

27 suché stepní trávníky a vřesoviště - Ptačí lokality na travních porostech hnízdiště chřástala polního, ptačí lokality na travních porostech bahňáci. Mezofilní a vlhkomilné louky dvousečné Mezofilní a vlhkomilné louky nalézt v určité míře na celém uzemí republiky. Mají zastoupení prakticky ve všech okresech. V rámci okresů jsou značně zastoupeny i v okrese Ústí n. L. Horské a suchomilné louky jednosečné Jednosečné, horské a suchomilné louky jsou nejvíce zastoupeny v horských polohách, a to na území Jizerských hor, KRNAPU, Orlických hor, Jeseníků, Beskyd, Žďárských vrchů, Šumavy, Slavkovského lesa a dále okresů Chomutov, Most, Teplice, Ústí n.l. Trvale podmáčené a rašelinné louky Trvale podmáčené a rašelinné louky se v určité míře vyskytují po celém území republiky. Suché stepní trávníky a vřesoviště Suché stepní trávníky mají malé zastoupení a vyskytují se jen roztroušeně. Ptačí lokality na travních porostech hnízdiště chřástala polního Hnízdiště chřástala polního lze nalézt v okr. Chomutov, o. Ústí n. L. Ptačí lokality na travních porostech hnízdiště bahňáků U bahňáků /čejka chocholatá, bekasina otavní, vodouš rudonohý, břehouš černoocasý/ (oproti chřástalu polnímu) je počet hnízdišť malý. 27

28 Obr. 2 Obr. 3 28

29 Obr. 4 V rámci vymezených lokalit zahrnutých do LPIS se nachází v ČR ze zájmových lokalit např.: - bahňáci 3 tis. ha - chřástal polní 24 tis. ha. 29

30 4. Negativní vlivy působící v krajině a jejich eliminace Nežádoucí vlivy na půdu a krajinu: Neobdělané pozemky - úhor, eroze půdy a protierozní ochrana Úhor na orné a zemědělské půdě V období po roce 1990 jsme se potkali v předcházejícím období s nezvyklým jevem, kterým úhor na orné a zemědělské půdě. Jeho rozsah se postupně měnil,v následných letech narůstal, v posledním období klesl. Neobdělané pozemky byly nejvíce zastoupeny zejména v oblastech s méně úrodnými půdami severních a západních Čech, nacházely se však i v dalších produkčnějších oblastech na pozemcích lepší kvality. graf. Obrovské rozdíly v zastoupení úhoru na orné půdě mezi jednotlivými kraji ukazuje Graf 12 Úhor na orné půdě % Podíl úhoru z výměry orné půdy podle krajů SČ JČ ZČ SeČ VČ JM SM ČR Možná rizika úhoru Vliv úhoru na rostlinná společenstva je široký a může se projevovat v mnoha směrech. Úhor na zemědělské půdě může podpořit: zaplevelení úhoru a šíření plevelů na okolní plochy zastoupení / rozšiřování invazních druhů rostlin výskyt alergenních druhů rostlin nálet dřevin a křovin. 30

31 Vlivem úhoru dochází i k dalšímu k ovlivnění půdy, přírody a krajiny, jako ovlivnění vodního režimu, někdy i s riziky pro kvalitu vod projevům eroze na orné půdě a dalšímu ovlivnění až po degradaci půd ovlivnění estetické hodnoty /rázu krajiny přemnožení některých škůdců polních plodin. Doprovodným jevem někdy může být i opouštění polí - odchod zemědělců za lepším povoláním, než nabízí zemědělství. Vývoj rozsahu úhoru na zemědělské půdě (v rozčlenění na ornou půdu a travní porosty) v období let uvádí tabulka 12. Tab. 14 Vývoj úhoru v ČR 1995 až 2000 Roky Výměra Výměra nevyužívané zemědělské půdy ha zemědělské ORNÁ TRAVNÍ CELKEM půdy PŮDA POROSTY % z výměry zeměd.půdy , , , , , ,33 Průměr x ,03 Rozpětí zaokrouheno x tis tis tis. 2,5 3,6 % Zdroj: ČSÚ, MZe, VÚZE (zpracovala AOPK ČR) Tab. 15 Rozloha úhoru na orné půdě v Severočeském kraji a ČR v období 1995 až 2000 tis. hektarů Severočeský kraj ČR % z výměry orné půdy Severočeský kraj 10,04 12,18 9,74 8,58 11,08 10,86 ČR 1,78 2,67 1,83 1,66 1,89 2,30 31

32 Tab. 16 Rozsah úhoru /neobdělaných půd ve vybraných okresech Ústeckého kraje Rozsah úhoru Okresy hektary % z výměry orné půdy Ø Chomutov ,8 14,5 8,7 Most ,8 17,0 20,4 Teplice ,1 33,9 36,5 Ústí n. L ,9 34,2 29,1 ČR x x 2,3 3,8 3,1 Zdroj: ČSÚ Tab. 17 Rozloha úhoru na orné půdě v Ústeckém kraji v období 2000 až 2004 Úhor na orné půdě - tis. hektarů Ústecký kraj ČR Úhor na orné půdě - % z výměry orné půdy (z výkazu osevů) Ústecký kraj 8,2 10,0 5,2 9,4 3,3 ČR 2,3 3,8 3,0 6,4 1,5 Zdroj: ČSÚ V roce 2003 rozsah úhoru na orné půdě citelně vzrostl. V následujícím roce 2004 naopak došlo k silnému poklesu rozlohy úhoru na orné půdě. Tab. 18 Meziroční rozdíly rozsahu úhoru na orné půdě ( ) Úhor na orné půdě ha % z orné půdy Ústecký kraj ,4 3,3 ČR ,4 2,0 Tab. 19 Rozsah úhoru na orné půdě V ČR Roky tis.ha Roky x tis.ha x 32

33 Plošné rozložení úhoru na orné půdě Největší plošné rozložení úhoru na orné půdě v rámci republiky vykázaly: V roce úhor na1/3 ploch - okresy Ústí n. L.,Teplice, Č.Lípa, Jablonec n.n., Trutnov, Karviná - úhor na 1/6 ploch- okresy Most, Chomutov, Děčín, Liberec V roce 2003 okresy Karviná, Ústí n.l., Chomutov a Liberec, Teplice, Česká Lípa, Louny a Plzeň-sever. Souhrnně lze uvést, že podíl úhoru na orné půdě v ČR (při určitém kolísání) v průběhu celého 15-letého období zvyšovala ke zřetelnému poklesu došlo až v roce Rozložení úhoru na celém území bylo nerovnoměrné, při čemž Ústecký/ Severočeský kraj a zájmové pánevní okresy patřily k nejvíce ovlivněným. Předpokládá se že důvodem k zásadnímu poklesu rozlohy úhoru v roce 2004, bylo zejména zavedení dotačních podpor s účastí evropských peněz; to by mělo být poučením i pro další období. Plošné rozložení úhoru na orné půdě Největší plošné rozložení úhoru na orné půdě v rámci republiky vykázaly: V roce úhor na1/3 ploch - okresy Ústí n. L.,Teplice, Č.Lípa, Jablonec n.n., Trutnov, Karviná - úhor na 1/6 ploch- okresy Most, Chomutov, Děčín, Liberec V roce 2003 okresy Karviná, Ústí nad.l., Chomutov a Liberec, Teplice, Česká Lípa, Louny a Plzeň-sever. Eroze půdy, protierozní ochrana Projevy půdní eroze záleží zejména na klimatických, půdních a hydrologických poměrech, svažitosti a celkovém charakteru krajiny v zájmovém území a způsobu jejího využití. Vodní eroze Vodní eroze na zemědělské i nezemědělské půdě je způsobena celou řadou faktorů a interakcí jejich vzájemného působení v prostoru a čase. K hlavním příčinám eroze patří vysoké procento zornění, organizace pozemků včetně jejich velikosti, nevhodný způsob hospodaření na půdě, ale i obdělávání pozemků ve vztahu k vrstevnicím, nevhodná skladba plodin pěstovaných na svažitých pozemcích (s nízkým protierozním účinkem a nedostatečně dlouhý rostlinný kryt na pozemcích v průběhu roku. Vedle svažitosti pozemků (délky a sklonu svahu) má na projevy eroze vliv množství dešťových srážek a přívalové deště ve sledovaném území. Podle hodnocení náchylnosti zemědělských půd (podle VÚMOP), je k vodní erozi na základě půdních a morfologických podmínek potenciálně ohroženo vodní erozí 42 % půd. Vodní eroze v ČR 33

34 Graf 13 Vodní eroze zemědělských půd ČR (potenciální riziko ohrožení dle VÚMOP) Silně ohrožené 10% Nejohroženější 14% P.neohrožené 4% Náchyl.k erozi 28% Půdy ohrožené 18% Mírně ohrožené 26% Zdroj: VÚMOP V těžebních oblastech jednotlivé kroky těžby (skrývka pozemků, narušená krajina, vznik hald) příslušné operace a důsledky těžby pak zesilují obvyklé proerozní faktory. Tab. 20 Potenciální ohrožení zemědělských půd vodní erozí v zájmovém území Ústeckého kraje (%) Vodní eroze Chomutov Most Teplice Ústí n.l ČR Silná a velmi silná 15,5 15,6 26,5 45,0 10,0 Extrémní 18,0 17,3 26,2 40,0 13,9 Spolu 33,5 32,9 52,7 85,8 23,9 Jednotlivé faktory ovlivňující vodní erozi se mohou vzájemně kumulovat. Při postižení většího (hlavně svažitého) území extrémními přívalovými dešti může docházet až k povodňovým situacím s dopady nejen na pozemcích ale i v korytech řek. Ve svých důsledcích povrchový odtok a následná eroze ohrožují zejména úrodnost půdy, zhoršují kvalitu povrchových vod a zanáší nádrží a vodní toky. Ukazuje se, že více než 40 % rozlohy zemědělské půdy vyžaduje zajištění protierozní ochrany. Dobře řešená protierozní ochrana území musí sledovat jako základní cíle: - co nejvíce podpořit vsakování vody do půdy - omezit možnost soustřeďování odtoku do stružek a rýh, to znamená podpořit jeho rozptylování - zpomalovat a neškodně odvádět povrchový odtok tak, aby nenabyl unášecí síly, schopné odnášet zeminu a více podpořit jeho vsakování. V posledních létech u nás zřetelný pozitivní trend rozšiřování ploch trvalých travních porostů, který v zájmovém území okresů Ústeckého kraje je citelně větší. Trvalý vegetační kryt travních porostů patří z hlediska protierozní ochrany velmi cenný. Způsoby protierozní ochrany ukáže schéma v textu. 34