NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

Transkript

1 NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP Jak infekce ovlivňuje náš každodenní život Infekce a paraziti Žáci 1. stupně ZŠ Žák: je schopen vysvětlit principy k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých; upevní si zásady správné osobní hygieny a uvědomí si její vliv na zdraví; rozlišuje mezi pozitivním a negativním vlivem mikroorganizmů; uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka; rozlišuje příčiny a příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby, objasní význam zdravého způsobu života. 45 minut Učebna vhodně přizpůsobena pro skupinovou práci Materiál pro jednotlivé pokusy Papír, tužka, tabule Prezentace spojená s výkladem, diskuse, práce s metodickými listy, spoty, pokusy. Formy práce: skupinová, frontální, individualizovaná. Člověk a příroda Výchova ke zdraví Prvouka Průřezová témata osobnostní rozvoj, sebepoznání, seberegulace, morální rozvoj (rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje). Odborné informace naleznete v teoretické části metodického listu a na CD, širší informace byly poskytnuty na semináři. Příprava a popis pokusů jsou k dispozici na CD e-bug vzdělávání žáků v oblasti mikroorganismů a infekčních nemocí a webové stránce www. e-bug.eu, další podrobnější informace k tématům naleznete na webových stránkách pracoviště Státního zdravotního ústavu v Praze - Hodinu začneme diskusí s celou třídou: Co jsou to mikroorganizmy? Jaký vliv mají mikroorganizmy na člověka? Můžou mít i pozitivní vliv? Jaký? Jaké nemoci způsobené mikroorganizmami znáte? Jak se proti infekčním onemocněním chránit? Znáte způsoby, jak se vyvarovat průjmovým onemocněním na dovolené? Co jsou to antibiotika?

2 Připravíme vlastní prezentaci k tématu. Pokus Závod kvasinek: detailní popis pokusu najdete na CD nebo webu z manuálu e-bug. Žáci si uvědomí pozitivní význam některých mikroorganizmů a jejich využití v potravinářském průmyslu. Pokus Nakládané jablko (www. e-bug.eu) pozorování po týdnu Co mikrobi potřebují pro to, aby mohli růst a rozmnožovat se? Potřebujeme: Jablko vodu fix 6 průhledných sklenic 6 papírových talířku samolepky sůl cukr samolepky na popsání sklenic antibakteriální mýdlo nůž nádobí na jedno použití ocet Na jednotlivé sklenice nalepte samolepku a popište vždy jednou z těchto šesti možností: cukr, sůl, antibakteriální mýdlo, ocet, voda, kontrolní. Nakrájejte jablko na 6 stejných kousků a do každé sklenice vložte jeden. Naplňte každou ze sklenic s kouskem jablka tou ingrediencí, kterou jste sklenici popsali (např. sklenice s nápisem cukr : na kousek jablka v této sklenici nasypte krupicový cukr tak, aby bylo celé jablko pokryté). Do sklenice s nápisem kontrolní nedávejte nic, nechte jen samotné jablko. Všech 6 sklenic zakryjte papírovými talířky a dejte na chladné místo a nechte zhruba 1 týden. Po týdnu si pořádně prohlédněte všechny sklenice (vysypte nebo vylijte obsah náplně a prohlédněte si kousky jablek). Výsledky zaznamenejte. V jakých sklenicích začaly kousky jablek plesnivět? Došlo u některého jablka ke změně barvy? Zůstal naopak některý kousek jablka v nezměněném stavu? V jaké sklenici bylo jablko nejlépe zakonzervováno? Vysvětlení Zjistili jste, že mikrobi k tomu, aby mohli růst a rozmnožovat se, potřebují několik základních věcí. Těmi jsou: vzduch, voda a živiny.

3 KONKRETIZOVANÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY RVP ZV Důvodem, proč byly některé kousky jablek konzervovány, tzn. nedošlo u nich k žádným změnám barvy či plesnivění, které je známkou přítomnosti mikroorganismů, je to, že mikrobi neměli dostatek právě těchto tří složek Žák: uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví; dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných; využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života; uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou. Klíčové kompetence: Kompetence k učení ROZVÍJENÉ KOMPETENCE Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě. Žák operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy. Kompetence k řešení problémů Žák vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému. Žák samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy. Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu. Žák rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních

4 a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Kompetence sociální a personální Žák účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce. Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají. Kompetence občanské Žák se rozhoduje zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověk. KLÍČOVÁ SLOVA Teoretická část: mikroorganizmus, potraviny, antibiotika, probiotika, prebiotika Mnoho různých mikroorganizmů se nachází všude kolem nás a také v nás. Patří sem viry, baktérie, plísně a kvasinky či prvoci. Volným okem většinou nejsou viditelné, proto si vysloužili název mikroorganizmus a můžeme je pozorovat pod mikroskopem. Viry jsou nejmenší z těchto organizmů. Způsobují známé nemoci jako třeba neštovice, chřipku nebo AIDS, ale mají také dobrou stránku. Bez nich by například tulipány nebyli tak hezky vzorované. Bakterie jsou větší než viry a obývají celou zemi od zmrzlé Antarktidy až po vřící prameny. V našem trávicím traktu je až 1 kg baktérií, které nám pomáhají s trávením potravy a získáváním vitamínů. Také nás ale dokážou potrápit nemocemi jako salmonelóza, angína, nebo zápal plic. Bez plísní a kvasinek bychom zas neměli pochoutky jako sýr s ušlechtilou plísní, chleba, víno nebo i významné léky antibiotika. - Mikroorganismus (mikrob) = jednobuněčný, jen mikroskopicky pozorovatelný organismus - Často tvoří různé kolonie - shluky, případně i symbiotická společenstva s jinými organismy. Řadí se mezi ně: - prokaryota (bakterie, archebakterie) - plísně a kvasinky - některé řasy a prvoci.

5 Díky široké rozmanitosti metabolických procesů, rychlosti rozmnožování a schopnosti dlouho přežívat nepříznivé podmínky se mikroorganizmy vyskytují téměř všude. Studiem využívání mikroorganizmů v denní praxi se zabývá biotechnologie. Hlavní směry využití: - v potravinářství a lihovarnictví, - při kompostování, - při výrobě bioplynu, - při mechanicko biologické úpravě odpadů. Nejčastěji se s mikroorganismy potýkáme v potravě člověka. Význam mikroorganismů tady je mnohostranný: Mohou vyvolávat závažná onemocnění. Působí kažení potravin a mohou vést ke vzniku toxických metabolických produktů. Ušlechtilé mikrobiální kultury jsou využívány v potravinářských technologiích. Probiotické bakterie (probiotika), které jsou součástí některých potravin, ovlivňují mikroflóru tlustého střeva a tím zdravotní stav. Kontaminace potravy patogenními mikroorganismy vede k alimentárním infekcím a toxikózám. Alimentární nákazy představují celosvětově závažný zdravotnický, ale i ekonomický problém. Jejich epidemický výskyt bezprostředně souvisí s nedodržováním hygienických zásad při: - výrobě a manipulaci s potravinami, - přepravě, - skladování a podávání stravy především ve společném stravování, - a při závadách v zásobování vodou. Podle způsobu nákazy potravin se rozlišují nákazy: primární, kdy k výrobě potravin byla použita nemocná zvířata nebo produkty z nich; sekundární, kdy se zárodky dostanou do potraviny při ošetření, zpracování a další manipulaci (z rukou nebo oděvu pracovníků, znečištěných nádob, obalů, stykem s hmyzem či hlodavci, trusem ptáků apod.). Nejčastější příčinou hlášených bakteriálních alimentárních onemocnění v ČR byly do roku 2006 salmonelózy a poté je předstihly kampylobakteriózy. Další alimentární nákazy:

6 - Shigelózy (bacilární úplavice) - Stafylokoková enterotoxikóza. - Listerióza - obzvlášť nebezpečná je pro těhotné ženy, novorozence a osoby se sníženou imunitou. Onemocnění je nejčastěji spojeno s konzumací potravin dlouho skladovaných v chladničkách, zejména měkkých sýrů, masných a rybích výrobků. V potravinách bývají bakterie listerie přítomny v malém množství, ale při nesprávném uchovávání potravin může dojít k pomnožení bakterií do dávek potřebných k vyvolání infekce. - Botulismus - přenos nákazy nastává požitím nasolených či konservovaných potravin (klobásy, masové, rybí i zeleninové konservy) obsahujících Cl. botulinum bez dostatečné tepelné úpravy. Projevuje se bolestmi hlavy, zvracením, zácpou, dvojitým viděním, obtížemi při mluvení a polykání až obrnou dýchacích svalů. Prevencí je dodržování všech technologických postupů při přípravě uzenin a konserv a jejich správné uskladnění. Důležité je dostatečné provaření těchto výrobků před konsumací. - Bacillus cereus je běžně přítomen v prostředí a k onemocnění může dojít při jeho masivním pomnožení především v potravinách z obilovin (rýže). Produkuje dva enterotoxiny, které vyvolávají odlišný obraz onemocnění: buď po 1 5 hodinách křečovité bolesti v břiše, prudké zvracení bez průjmu, nebo po 8 16 hod. křečovité bolesti břicha s profusními průjmy. - Virové nákazy přenášené potravinami virová hepatitida typu A, přenos adenovirů, reovirů, enterovirů, mlékem nakažených domácích zvířat je přenášen virus klíšťové encefalitidy). - Alimentární protozoární nákazy a parazitózy (enterobióza, teniázy, askariózy, amébiáza). Mikroorganizmy působící kažení potravin - Potraviny jsou vhodnou živnou půdou pro mnoho druhů mikroorganizmů, hlavně bakterií, plísní a kvasinek. - Ty využívají živiny v potravinách k vlastnímu růstu a množení, při čemž dochází k jejich rozkladu a tvorbě toxických metabolických produktů. - Tento proces vede ke změnám složení, vzhledu, narušení struktury, chuti a pachu potravin kažení. - Kvasinky nebo bakterie rostoucí při teplotách C působí výrazné změny chuti a vůně (nakyslá, hnilobná). - Typickou mikroflórou chlazených výrobků jsou bakterie rostoucí při teplotě 2 8 C. Jejich počet se za 3 5 dnů při 5 C může až ztrojnásobit, což vede ke změně chuti a vůni výrobku (atypická chuť, zatuchlá, nahnilá). - Lidé se od pradávna snažili zabránit kažení potravin a prodloužit jejich trvanlivost. - Solení, sušení a fermentace patří mezi nejstarší metody. - K nim přibylo koncem 18. století konzervování následované řadou dalších metod. - Všechny metody prodlužování trvanlivosti potravin jsou založeny na prevenci kontaminace

7 mikroorganizmy nebo jejich zničení nebo zábraně jejich růstu. Mikroorganismy používané při výrobě potravin - S pomocí biochemické aktivity některých druhů kvasinek, bakterií a plísní nebo jejich kombinace se vyrábí celá řada potravin. - Kvasinky (droždí) se používají k výrobě chleba a kynutého pečiva. - Kvasinky fermentují v průběhu kynutí sacharidy za vzniku plynu (CO2) dodávajícímu produktu porézní strukturu a typickou chuť. - Pivovarské a vinařské kvasinky se používají při výrobě piva a vína. - Rovněž ocet, zelí a rychlokvašené okurky kysají s pomocí působení kvasinek. - Při výrobě všech fermentovaných mléčných výrobků se používají některé druhy kmenů bakterií (Lactococcus, Lactobacillus a Streptococcus), které produkují kyselinu mléčnou. - Do některých výrobků (zrající sýr) se přidávají i další bakterie. Do plísňových sýrů se přidávají plísňové kultury Penicillium camemberti, roqueforti. - Zrání některých trvanlivých salámů probíhá pod pokryvem plísní Penicillium či Scopulariopis. - Sójová omáčka se vyrábí pomocí plísně Aspergillus oryzae rostoucí na sójových bobech. - Kávová zrna jsou fermentována pomocí bakterií mléčného kvašení. - Kakaové boby jsou fermentovány kvasinkami a mléčnými bakteriemi. - Mikroorganismy jsou rovněž používány při výrobě japonského alkoholického nápoje saké a celé řady japonských, čínských, indonéských a indických pokrmů např. sójový sýr, tempeh, miso, a další. Probiotika - V tlustém střevě se nachází kolem 400 druhů bakterií. - Příznivě působící bakterie: o okyselují střevní obsah, o pomáhají při trávení tuků, o blokují rozvoj patogenů a nepříznivých bakterií, o blokují přeměnu dusičnanů na dusitany o a vytvářejí některé vitaminy skupiny B a vitamin K. - Nepříznivě působící bakterie: o přispívají k riziku kolorektálního karcinomu a to tvorbou dusitanů a přeměnou žlučových

8 kyselin na karcinogenní látky (desoxycholát). Probiotika jsou bakterie, které pozitivně ovlivňují složení mikroflóry tlustého střeva a tím zdravotního stavu mají probiotické vlastnosti. Patří do skupiny bakterií mléčného kvašení (některé kmeny Lactobacillus, Bifidobacterium a Enterococcus). Probiotika zlepšují složení střevní mikroflóry a tím: mohou pozitivně ovlivňovat imunitu (prevence nebo lehčí průběh průjmů, infekcí močových cest), snižovat riziko karcinomu tlustého střeva (snížením počtu škodlivých mikrobů produkujících toxické látky), snižovat vstřebávání cholesterolu a tím jeho hladinu v krvi, zvýšenou produkcí kyselin snižovat ph ve střevech a tím zlepšovat absorpci minerálů, především vápníku a hořčíku. Kolonizace střeva probiotickými mikroorganizmy je pouze přechodná v průběhu dnů až týdnů po podání probiotika jejich počet postupně klesá. Prebiotika jsou látky netrávené v tenkém střevě, které se dostávají do tlustého střeva, kde slouží jako živina pouze pro žádoucí druhy bakterií (probiotika) a tím podporují jejich růst. Prebiotika se vyskytují jako přirozená složka některých potravin: - V mateřském mléce jsou oligosacharidy třetí po laktóze a tucích kvantitativně největší složkou. - Mezi nejčastěji průmyslově používaná prebiotika patří oligosacharidy nebo některé polysacharidy (například inulin), které stimulují růst bakterií Bifidobacterium nebo Lactobacillus. Čištění pitných i odpadních vod Schopnost mikroorganismů čistit vodu procesem biotransformace (schopnost rozkládat organickou hmotu na menší molekuly, jako je CO2, voda, dusík nebo fosfor) se využívá např. i při ropných katastrofách. Zdroje: 1. e-bug manuál pro 1 a 2. stupeň základních škol, ISBN Autor výukového manuálu: Dr. Donna M. Lecky, BSc; Public Health England s (PHE) Primary Care Unit, Anglie Národní koordinátorka pro Českou republiku, autorská práva pro Českou republiku: Mgr. Tereza Kopřivová-Herotová, Ph.D. ; tereza. koprivova@lf3.cuni.cz Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Ústav zdraví dětí a mládeže Vypracoval Státní zdravotní ústav ( verze 2015) vrámci projektu Bezpečně a zdravě do života