Zachování chráněných přírodních luk Pomocí jejich decentrálního energetického zhodnocení. Shrnutí výsledků modelového projektu ( )
|
|
- Radek Prokop
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zachování chráněných přírodních luk Pomocí jejich decentrálního energetického zhodnocení Shrnutí výsledků modelového projektu ( )
2 Energetická politika Rostoucí globální spotřeba energií a ztenčující se zásoby fosilních paliv vyžadují nezbytně rozvoj udržitelných a k životnímu prostředí přátelských způsobů výroby energie.. Využívání biomasy ukazuje možnou cestu jak přispět k udržitelnému rozvoji a redukci emisí skleníkových plynů. Předností využívání biomasy je její neutrální CO2 bilance, neboť množství CO 2, které je odebráno z atmosféry během růstu, je poté vydáno zpět při spalování Avšak výsadba určitých rostlinných kultur a jejich následné zpracování může přinést významné emise skleníkových plynů a způsobit negativní vlivy na životní prostředí (eroze půdy, snížení úrodnosti půdy její vyčerpání, ohrožení potravinové bezpečnosti) V protikladu k tomu je nasazení PRO- GRASS založeno na energetickém využívání biomasy z extenzivně využívaných zelených ploch luk, břehů, příkop. Tyto biotopy, především louky jsou uznávány jako výjimečně cenné a ochrany hodné pro zachování biodiverzity evropské flóry a fauny. Avšak druhová rozmanitost těchto ploch je vážně ohrožena snižujícím se extenzivním využíváním - především poklesem pastevectvím a kosením. Aby se působilo proti zarůstání křovinami, musí být tyto plochy nadále extenzivně vytěžovány (koseny). Tím zůstane na těchto stanovištích zachována biodiverzita. Na tomto stojí PROGRASS projekt a spojuje energetické zhodnocení dosud nevyužitých kositelných travnatých porostů se zachováním a zvýšení biodiverzity přírodních chráněných ploch.. Výsledky modelového projektu Strana 2
3 Ochrana travních (lučních) porostů Evropské luční porosty mají přibližně 90 milionů hektarů a tvoří tak nejméně jednu třetinu celkové zemědělsky využívané plochy. Zahrnují různé druhy od vlhkých luk přes stepní vegetaci a vegetační typy mírného klimatu (v severní a severovýchodní Evropě) až k pouštním typům v jihovýchodním Španělsku. Mají jak ekologické, tak i sociální funkce Ekologické funkce Zásobník uhlíku Ochrana půdy Zdroj biodiverzity Sociální funkce Potraviny Energie Píce a pastva Turistika Odpočinek Pokles zemědělské aktivity (kosení) vedlo v minulosti k postupnému snižování ekologických hodnot, extenzivně využívaných travnatých porostů díky postupujícímu zarůstání křovinami a tím i redukci druhové rozmanitosti.. Ohrožení pro ochranu přírody Změny využití ploch a vynětí půdy Zánik tradičních aktivit Zalesnění Změny intenzity pastevectví Intenzifikace obdělávání travnatých porostů a sečení Snížení hladiny spodní vody Z ekologických a sociálně politických zájmů bylo v Evropě současně prověřováno, jak zastavit postupující ztrátu (ve výši 12,8% ročně mezi lety FAO) travnatých porostů. EU politika je právě díky financování agrárně-ekologických opatření a projektů (LIFE+ Programm) přímo nebo nepřímo směřována na travnaté porosty. Cílem PROGRASS projektu je přispět k zachování těchto přírodních chráněných biotopů díky vytvoření trvale udržitelného konceptu, který zahrnuje: pravidelné extenzivní využití ploch energetické zhodnocení biomasy díky inovativnímu IFBB konceptu Výsledky modelového projektu Strana 3
4 Evropské plochy travních porostů V rámci PROGRASS projektu byly na osmnácti zkoumaných plochách v partnerských regionech v Německu, Walesu a Estonsku provedeny výzkumné práce. Plochy byly vybrány tak, aby představovaly charakteristické typy. Byla zdokumentována rostlinná vegetace v regionech a tím byl získán celkový přehled o vegetačních rodinách na chráněných travnatých plochách. Na těchto biotopech byla prověřena evropská přenositelnost na chráněnou vegetaci a její energetické a technické vlastnosti. Německé plochy se nacházely ve středních horských polohách Falcké vysočiny (Vogelsberg), welšské v západní části Ceredigionu a estonské v záplavových loukách centrálním Estonsku Vědecké práce se zabývaly produktivitou a kvalitou biomasy z trávy. Zkoumán byl například vliv změněného hospodaření na biodiverzitu. Druhová rozmanitost rostla především zásluhou extenzivního sečení a sběru biomasy. Dále byly zkoumány kvantitativní a kvalitativní vlastnosti při spalování, aby se mohl zhodnotit technický a hospodářský potenciál. Výsledky modelového projektu Strana 4
5 PROGRASS travnatá stanoviště Biotop 6510 rovinné louky ke kosení Vogelsberg, Německo Biotop 6431 vlhké údolní louky s vysokými bylinami Vogelsberg, Německo Biotop 6230 lipnicovité louky Vogelsberg, Německo Biotop 7120 degradovaná vrchoviště se schopností regenerace střední Ceredigion, Wales Biotop 7130 plochá vrchoviště střední Ceredigion, Wales Biotop 7120 degradovaná vrchoviště se schopností regenerace střední Ceredigion, Wales Biotop 6450 severské nivní louky Estonsko Biotop 6530 skandinávské louky se dřevinami Estonsko Biotop 6450 severské nivní louky, Estonsko Výsledky modelového projektu Strana 5
6 Technika Energetické využití extenzivních travnatých ploch je výzvou Biomasa z extenzivně hospodářsky využívaných travnatých ploch vykazuje vysoký podíl ligninové celulózy a minerálních látek. Tyto obsažené látky vedou k problémům jak při konvenčním kvašení celých rostlin na bioplyn stejně tak i při spalování sena IFBB-integrovaná produkce pevných paliv a bioplynu Technický IFBB koncept cílí oproti tomu na dělení travnaté siláže na pevné frakce pro spalování a plynnou frakci pro produkci bioplynu. Vyplavení minerálních látek a lehce zkvasitelných substancí ve vylisované šťávě zlepšuje znatelně spalné vlastnosti lisovaných tuhých zbytků (koláčů) a dělá z vylisované šťávy vynikající substrát pro výrobu bioplynu. Postup: Skrápění siláže při 40 C Rozdělení skropené biomasy prostřednictvím šnekového lisu na pevné, jako palivo použitelné vláknité frakce (lisované koláče) a tekutou, biologicky lehce přeměnitelnou frakci (lisovaná šťáva) pro produkci bioplynu a elektrického proudu Produkce bioplynu z kvašení lisované šťávy a přeměna na elektrickou energii v kogenerační jednotce Sušení lisovaných koláčů pomocí tepla z kogenerační jednotky a příprava paliva s lepšími spalnými vlastnostmi v porovnání s nezpracovanými stonkovitými palivy Vyhnutí se nepotřebné produkci tepla díky celoročnímu sušení lisovaných koláčů Využití zbytků kvašení je hodnotnější jako hnojení Výsledky modelového projektu Strana 6
7 Prototyp jako demonstrační zařízení PROGRASS-prototyp byl provozován v Německu, Walesu a Estonsku k demonstračním a výzkumným účelům a aby podpořil a zajistil celoevropské zavedení tohoto postupu. Doprovodné vědecké výzkumy se zabývaly kvalitou siláže a paliva, kvasnými vlastnostmi lisované šťávy, stejně tak jako technickou proveditelností IFBB techniky ve velkých zařízeních Ústředním prvkem tříletého projektu bylo mobilní modelové zařízení, které vedle výzkumných prací sloužilo rovněž k demonstračním účelům. V rámci PROGRASS byly prováděny četné prohlídky, workshopy a informační střetnutí ve třech partnerských zemích, aby informovaly regionálně a meziregionálně o projektu zemědělce, vědce, veřejnost a představitele z politiky a veřejné správy. Technická data prototypu: Kapacita zpracování: 400 kg siláže za den Produkce paliva: 90 kg suché biomasy za den Výkon bioplynové stanice: 7 kw Výsledky modelového projektu Strana 7
8 Jednotlivé kroky postupu v prototypu Plnění siláží Úprava skrápěním Mechanické dělení (lis) Modelové zařízení bylo složeno tak, že může být Evropou transportováno ve dvou kontejnerech Prototyp zahrnuje všechny podstatné komponenty IFBB techniky Příprava siláže se uskutečňuje pomocí vodního skrápění při 40 C Nakonec je upravená biomasa pomocí šnekového lisu odvodněna. Přitom obsažená vylisovaná šťáva je ve druhém kontejneru zkvašena na bioplyn za anaerobních podmínek při teplotě 37 C ve třech fermentorech, každý s objemem 1,3 m3. Bioplyn je spálen v kogenerační jednotce a přitom vzniklé teplo se využívá k ohřívání nádrže s vodou na skrápění, fermentoru a sušení lisovaných koláčů. Peletování lisovaných koláčů probíhá mimo. Postup Fermentor Naplnění zařízení pásovým dopravníkem Skrápění biomasy (macerace) Mechanické dělení lisováním (vylisovaná šťáva lisované koláče) Pevný fermentor ke kvašení vylisované šťávy Sušení s bioplynovým kotlem v sušičce lisovaných koláčů Kogenerace Sušička Výsledky modelového projektu Strana 8
9 Výsledky: Produktivita a druhová rozmanitost Produktivita nehnojených stanovišť v partnerských regionech ve Walesu a Vogelsbergu se během tříleté zkušební doby citelně snížila. V Estonsku naproti tomu zůstal výnos na nízké úrovni stabilní. Výtěžek v Německu dosahoval průměrně nejvýše 4 5 t/ha suché biomasy za rok, ve Walesu bylo vytěženo průměrně 2 4,5 t suché biomasy a v Estonsku cca 3t. Pokusy s hnojením a mulčováním (sklizenou biomasou) ve Vogelsbergu ukázaly, že slabé hnojení, které vrací pouze 50% sklizní získaných dusíkatých látek, vede k lehce zvýšeným výnosům (4,5 5 t suché biomasy). Mulčování, při němž nedochází k žádnému odnětí živin, vykazuje nejvyšší výnosy (4,5-6 t suché biomasy). Předpokládá se proto, že využití mulčování vede k obohacování živinami. Cíle ochrany přírody pro extenzivní louky nemohou být tímto opatřením dosažena, pravidelná sklizeň je nezbytná. Naproti tomu i minimální hnojení ukázalo ve zkoumaném období jen minimální změny ve výnosech. Počet druhů na plochách během zkoumaných let vzrostl. Průměrně nejsilnější přírůstky bylo možné zaznamenat na druhově chudých Waleských plochách. Druhově bohaté plochy v Německu a Estonsku mohly svou biodiverzitu udržet a rovněž i získat nové druhy. Ohrožené druhy z rudé knihy a zvlášť vzácné druhy jako jsou strakaté orchideje a úpolín tak mohly být zachovány. Negativní účinek lehkého hnojení na druhovou rozmanitost nebyl zjištěn. Mulčované plochy prokázaly v pěti z šesti případů lehký nárůst počtu druhů. V následujících letech byly nadále prováděny a hodnoceny hnojící a mulčovací pokusy. Výsledky modelového projektu Strana 9
10 Výsledky: Spalné vlastnosti IFBB systém vede k jasnému zlepšení spalných vlastností. Toto zlepšení mohlo být doloženo na třech zkoumaných regionech a daných typech travnatých ploch. Obsah škodlivých látek jako síra, chlór, draslík a hořčík je znatelně redukován. Dusíkaté látky klesají málo. Redukovaný obsah síry a hořčíku vede k nízkému koroznímu nebezpečí Obsah minerálních látek v palivu je nejnižší, když travnatý materiál sklizen co nejpozději je bohatý na trávy. Siláže bohaté na byliny, především na jetel je méně vhodný pro IFBB postup. Technické přednosti IFBB procesu: Zlepšené kvašení díky flexibilní úpravě biomasy (silážování, proces skrápění a dělení pevné a tekuté fáze lisováním). Efektivní, celoroční využití tepla pro sušení lisovaných koláčů. Zlepšené spalné vlastnosti lisovaných koláčů díky nižšímu obsahu minerálů a nízké požadavky na čištění spalin. Redukce zbytkových transportních objemů díky lisovaným koláčům. Efektivní management živin díky navracení zbytků z kvašení Výsledky modelového projektu Strana 10
11 Výsledky: Spalovací technika Především vyplavování hořčíku během IFBB procesu vede ke znatelnému zhodnocení paliva závisejícího na vlastnostech měknutí popela. Teplota měknutí odvodněného IFBB paliva se pohybuje okolo 1100 C, což je na úrovni paliv na bázi dřeva. To je nezbytné pro bezúdržbový a bezporuchový provoz kotle na biomasy. Během skrápění a lisování travnaté biomasy se redukuje obsah škodlivých látek na úroveň dřeva, vysoký podíl dusíkatých látek však ještě vyžaduje použití vhodného kotle. Pomocí nasazení stupňovitého spalování jsou oxidy dusíku nízké a mohou tak být dodrženy odpovídající emisní limity. Výsledky modelového projektu Strana 11
12 Výsledky: Energetická bilance a bilance CO2 Při konverzi travnaté biomasy je přibližně 45% energie uložené v biomase převedeno do energie v užitném teple. Vyrobená elektrická energie je zcela nezbytná pro provoz elektrických zařízení potřebných pro vnitřní provozní postupy, navíc je cca 15% celkového hrubého energetického zisku použito ke vnitřní spotřebě tepla, především pro sušení. Díky kombinaci IFBB konceptu s bioplynovou stanicí s přebytkem tepla může hodnota přípravy tepla stoupnout na cca 53% celkového hrubého energetického zisku. Bilanční analýzy úspor a využití množství primární energie ukazuje nejvyšší potenciál úspor fosilních energonosičů a skleníkových plynů u IFBB postupu s kombinací s bioplynovou stanicí (IFBB add-on). Vlastní IFBB zařízení (IFBB stand-alone) a spalování sena se nachází na přibližně stejně nízké úrovni. Během výhradního zhodnocení na bioplyn suchou fermentací se na základě nízké zkvasitelnosti přírodních chráněných travnatých porostů prokázal nejnižší potenciál úspor. Výsledky modelového projektu Strana 12
13 Výsledky: Sociálně-ekonomické aspekty V zemědělsky nevýhodných polohách se ukazuje decentrální výroba energie za použití extenzivně využívaných travnatých ploch jako alternativní příjem pro venkovské obyvatelstvo. Navíc ochrana typického krajinného rázu může vedle zachování hodnotných přírodních biotopů přispět ke zvýšené turistické atraktivitě. V rámci programu PROGRASS jsou hodnoceny komplexní socioekonomické efekty nákladů a využití z realizace PROGRASS projektu na mikroekonomické a regionální úrovni. Kalkulace nákladů travnatých kultur s ohledem na různé formy hospodaření, ekonomická srovnání extenzivních systémů využití půdy stejně tak jako investiční výpočty k IFBB zařízením podporují pojmenování vhodných hospodářských možností extenzivních travnatých ploch Na základě expertních rozhovorů ve Vogelsbergu, Walesu a Estonsku byly identifikovány parametry, které mohou ovlivnit zavádění procesu využití PROGRASS v regionu. Disponibilita a výnosy z travnatých ploch Možnost sklizně ploch (vliv počasí, přístupnost) Vzdálenost ploch od zdroje energie (přepravní náklady) Spojení se zájmovými skupinami (zemědělství, státní správa atd.) Inovační síla zemědělské praxe v místě Konkurenční využití jinými systémy využití travnatých ploch Dostupnost peletových spalovacích zařízení, poptávka po travních peletách Napomáhání pro management travnatých ploch a výrobu energie z biomasy Riziková a investiční připravenost zemědělců Výsledky modelového projektu Strana 13
14 Výsledky: Hospodárnost PROGRASS postupů Investiční výpočty ukazují, že IFBBzařízení na výroby energie z biomasy umožňuje rentabilní využití extenzivních zelených ploch (viz. Infobox, struktura nákladů) Hospodárnost je především významně ovlivněna následujícími faktory: Cena pelet Investiční náklady Růst cen pevných paliv Cena práce Náklady na energie procesu Údržba Náklady na suroviny Zajištění surovin Výnosy travnatých ploch Dopravní náklady Státní finanční podpora (EU podpora nevyužívaných ploch, agrární opatření pro životní prostředí) Podíl a úroková míra cizího kapitálu S ohledem na typické regionální předpoklady objasňují výpočty k alternativnímu využití zemědělské půdy a investování, že nasazení PROGRASS se může ukázat jako smysluplná ekonomická alternativa, která přispívá zachování regionální hospodářské struktury a k ochraně extenzivně využívaných travnatých ploch. Kombinace IFBB postupů se zařízením na výrobu bioplynu (IFBB Add-on) vede navíc díky početným synergickým efektům k dalšímu zlepšení hospodárnosti při zhodnocování extenzivně využívaných travnatých ploch. Profil IFBB-zařízení (základní varianta) Životnost zařízení: 20 roků Tepelný výkon: 0,8 MW therm Elektrický výkon: 50 kw el Potřeba extenzivní travnaté plochy: ~500 ha (při 3,8 t /ha)* Produkce pelet: 1500 t/rok Investiční náklady: cca. 21 až 40 mil. Kč Návratnost: 7 až 10 let (dle prodávaného paliva) Cash Flow pozitivní od: 1. rok * - suché biomasy Výsledky modelového projektu Strana 14
15 PROGRASS Projekt, Partneři a Kontakt Modelový projekt byl podporován během jeho tří a půl leté realizační doby trvající do června 2012 programem LIFE+ evropské komise. V rámci projektu pracovali experti z devíti partnerských organizací z vědy, praxe, státní správy, vzdělávání a publicity dohromady, aby předvedly IFBB/PROGRASS postupy v reálném využití. V tomto interdisciplinárním nasazení byly zkoumány všechny technické, ekologické a socioekonomické otázky a byly vyvinuty standardizované postupy tak, aby bylo připraveno zavedení PROGRASSu v regionech s extenzivně využívanými loukami. Projektoví partneři Universita Kassel, katedra přírodních věd a obnovitelných zdrojů a katedra provozně ekonomická Úřad pro venkov okresu Vogelsberg, Lauterbach Institut biologických, enviromentálních a zemědělských věd (IBERS) Aberystwyth, Wales Estonská univerzita živých věd, Tartu Rýnská univerzita Fridricha Viléma, Institut zoologie, Bonn Blended learning institutions cooperative; blinc eg, Göttingen Vzdělávací a projektová síť, BUPNET, Göttingen MAWERA/Viessmann Werke GmbH & Co. KG, Allendorf Hesenské ministerstvo životního prostředí, energie, zemědělství a ochrany spotřebitele, Wiesbaden Kontakt PROGRASS e.v. Steinstrasse Witzenhausen info@prograss.eu Tento projekt byl financován s podporou evropské komise. Odpovědnost za obsah tohoto sdělení nese jeho vydavatel, komise nepřebírá žádnou zodpovědnost za jeho další použití a v něm obsažené údaje. Výsledky modelového projektu Strana 15
Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie.
Ing. Diana Sedláčková Mobil: 728 019 076 Bioplynová stanice Úvod Vznik bioplynu z organických látek i využití methanu k energetickým účelům je známo již dlouho. Bioplyn je směs methanu, oxidu uhličitého
VícePROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.
PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel
VíceTechnika ošetřování půd uváděných do klidu
Technika ošetřování půd uváděných do klidu S ohledem na to, že na plochách půd uváděných do klidu není žádoucí přirozený úhor s ponecháním půdy svému osudu s následným nebezpečím zaplevelení a růstu různých
VíceVliv zemědělství na životní prostředí. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Vliv zemědělství na životní prostředí doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. 1. Nástup vědecko-technické revoluce Vyvolány velké strukturální změny ve výrobě Nárůst specializace, koncentrace, kooperace zemědělské
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceMožnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR
Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu
VíceKvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav
Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Pro výživu
VíceAkční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství
Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.
VíceSPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY
SPOTŘEBA ENERGIE okamžitý příkon člověka = přibližně 100 W, tímto energetickým potenciálem nás pro přežití vybavila příroda (100Wx24hod = 2400Wh = spálení 8640 kj = 1,5 kg chleba nebo 300 g jedlého oleje)
VíceJednotlivé provozní úvahy o pěstování alternativně energetických rostlin. Lindach 1, Nebelschütz
Jednotlivé provozní úvahy o pěstování alternativně energetických rostlin Ekonomická kritéria EEG 2012 Zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG), Novela 2012 Zvýšení biologické rozmanitosti v pěstování
Vícelní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009
Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií
VíceIntegrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů
Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.
VícePěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu
Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová
Vícelní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová
Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického
VíceEVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU
EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceAK a obnovitelné zdroje energie
AK a obnovitelné zdroje energie 27. listopadu 2012, CZ Biom Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál zemědělské půdy v ČR pro OZE Přínosy
VícePříprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann
Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu Dr. Jörg Winkelmann Lactosan Starterkulturen, Kapfenberg, Rakousko Výzkum, Vývoj, Produkce Důležité
VíceAktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012
Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VíceVýuková prezentace je vhodná pro studenty vyššího stupně gymnázií
Výuková prezentace je vhodná pro studenty vyššího stupně gymnázií 6. Stručný popis prezentace: Prezentace na příkladu vývoje zemědělství a zdůraznění jeho specifik dokumentuje zásadní význam zemědělství
VíceManagement a péče o typy přírodních stanovišť. Odborné požadavky a zkušenosti
Management a péče o typy přírodních stanovišť Odborné požadavky a zkušenosti Požadavky a vzájemná vazba mezi managementem a péčí o biotopy Základní cíle Udržení typů přírodních stanovišť a druhů podle
VíceJ a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
VíceProdukce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti
Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D.,
VíceKotelna na biomasu a ph
ZŠ BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM, NÁDRAŽNÍ 615 Kotelna na biomasu a ph Mgr. Dagmar Pivková Jolana Fajmonová, Renata Jarošová, Hana Homolková, Veronika Nosková Rok 2010 Biomasa obnovitelný zdroj, který při své
VíceAnalýza teplárenství. Konference v PSP
Analýza teplárenství Konference v PSP 11.05.2017 Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy 45%spotřeby je bytový sektor, 37% průmysl a 18% služby V
VíceOčekávaný vývoj energetiky do roku 2040
2040 Technické, ekonomické a bezpečnostní ukazatele 2040 1 Strategické cíle energetiky ČR Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceVýkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu
Pořadové číslo: 3/2013 Vydáno dne: 23. prosince 2013 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE D I P L O M O V Á PRÁCE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY D I P L O M O V Á PRÁCE Problematika znevýhodněných oblastí v rámci zemědělství ČR (případová studie regionu
VíceAHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013. Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu
AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013 Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu Dreyer & Bosse Kraftwerke GmbH, Streßelfeld 1, 29475
VíceZemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR
Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných
VícePodpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.
Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceMOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov
MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická
VíceVyužívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010
Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických
VícePostoj Ministerstva zemědělství k problematice využívání bioodpadů v zemědělství
Postoj Ministerstva zemědělství k problematice využívání bioodpadů v zemědělství Ing. Kateřina Skanderová Oddělení OZE a environmentálních strategií Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ministerstvo
VícePodprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016
Podprogram klima programu LIFE Politické priority 2016 Cíle LIFE CLIMA Přispět k posunu směrem k účinném využívání zdrojů, nízkouhlíkovému hospodářství a rozvoji odolnému vůči změně klimatu Zlepšit rozvoj,
VíceProjekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka
Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP Ing. Pavel Omelka Hospodaření s bioodpady 1) Kompostování komunitní a malé kompostárny < 150 t odpadu/rok
VíceMĚSTSKÁ BIORAFINERIE. koncept čisté mobility a udržitelného rozvoje pro SMART CITY. Jan Káňa AIVOTEC s.r.o., CZ
MĚSTSKÁ BIORAFINERIE koncept čisté mobility a udržitelného rozvoje pro SMART CITY Jan Káňa AIVOTEC s.r.o., CZ Chráněno patenty PV 2015-433 Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod, P
VíceVýznam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu
Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál
VíceAKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014
AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
VíceJistota za každého počasí!
Jistota za každého počasí! SVĚTOVÁ NOVINKA jistota životní prostředí výnos DUSÍK STABILIZOVANÝ Hnojivo do každého počasí Budoucnost hnojení. Sasko, květen 2013 102 mm srážek za 9 dní Sasko, duben 2015
VíceStav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí
Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí Životní prostředí v ČR Stav životního prostředí ČR se dlouhodobě od roku 1990 zlepšuje,
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
VícePříloha č. 8 Energetický posudek
Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti
VíceMgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
VícePROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE
PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE Obsah 1 Co je a jak vzniká bioplyn...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...4 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3
VícePůdní a zemědělské sucho
Zlepšování základních půdních vlastností a eliminace dopadů sucha na výši produkce plodin pomocí aplikace půdních aktivátorů Půdní a zemědělské sucho Konference s mezinárodní účastí Kutná hora, 28. 29.
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceMožnosti využití TEPLA z BPS
Možnosti využití TEPLA z BPS Proč využívat TEPLO z bioplynové stanice Zlepšení ekonomické bilance BPS Výkupní ceny, dotace Tlak na max. využití TEPLA Možnosti využití TEPLA Vytápění objektů, příprava teplé
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VíceZápis z workshopu Udržitelné využívání kulturní krajiny Krušné hory a péče o ni
Projekt Zelená síť Krušné hory (www.natura-2000-synergies.net) Zápis z workshopu Udržitelné využívání kulturní krajiny Krušné hory a péče o ni Datum: 14. a 15. 4. 2010 Místo: Program: Účastníci: Zápis:
VíceJak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.
Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D. NOVĚ: hierarchie nakládání s odpady (Směr. 2006/12/ES): NUTNOST: nové systémy nakládání s odpady s
VíceVyužití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes
Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes Ing. David Andert 1, Ilona Gerndtová 1, Jan Frydrych 2 1 Výzkumný ústav zemědělské techniky,v.v.i. 2 OSEVA PRO, Zubří ANOTACE
VíceZdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.
Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah
VícePorovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová
Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.
VíceWWW.HOLUB-CONSULTING.DE
WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu
Vícezáměnou kotle a zateplením
Úroveň snížen ení emisí záměnou kotle a zateplením Mgr. Veronika Hase Seminář: : Technologické trendy při p i vytápění pevnými palivy Horní Bečva 9.11. 10.11. 2011 Obsah prezentace Účel vypracování studie
VíceÚvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy
Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje
VíceTeplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR
Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost
Víceití trvalých travních porostů
Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých
VíceRevitalizace jako investice
Revitalizace jako investice D. Pithart 1, T. Dostál 2, J. Valentová 2, P. Valenta 2, J. Weyskrabová 2 K. Křováková 3, J. Žaloudík 4, J.Hejzlar 4, & J. Dušek 5, 1 Daphne ČR, Institut aplikované ekologie,
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle
VíceDotační možnosti OP PIK
Dotační možnosti OP PIK Období 2014-2020 David Behenský 24. 11. 2015 MPO (OPPIK) Důraz na průmysl nově též zemědělci Inovativní aktivity v oblasti - technologický výzkum a vývoj - transfer znalostí - nákup
VíceMůže nás krajina energeticky uživit?
Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v
VíceProdukční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc.
Produkční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc. Etapa V001 Vyhodnotit vliv různých režimů obhospodařování na: produkci píce kvalitu píce botanickou skladbu
VíceSUPREME S 240 Z 240. Hybrid dvout váří: bioplyn nebo zrno. Bioplyn, Zrno. Kukuřice
Přednosti mimořádný hybrid na bioplyn ve FAO 240 vysoká čistota bioplynu podíl metanu 54 % při změně pěstování špičkový ZRŇÁK ZUB Pěstování SUPREME je dvouliniový specifický hybrid. Jedná se o velmi vzrůstný
VíceVedoucí partner biomasy-klubu Freiberg
Re kulta Re kulta Projekt RekultA Inovační energetické rostliny na těžkými kovy zatížených plochách a regionální přidaná hodnota z bioenergie v euroregionu Krušných hor Chomutov, dne 12.10.2012 Přednáška:
VícePeletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy
Energetické využití biomasy Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Ing. Petr Hutla, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha (VÚZT,
VíceLEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI
LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Miroslava Knotková, EAZK Jelenovská 22/1/2014 TJ/r Bilance ZK - PEZ před přeměnou Obec:
VíceOxid uhličitý, biopaliva, společnost
Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy
VíceFiremní prezentace skupiny LAV
Workshop "Technika životního prostředí Česko - Sasko 2013" v Praze Firemní prezentace skupiny LAV LAV Landwirtschaftliches Verarbeitungszentrum Markranstädt GmbH Nordstraße 15, 04420 Markranstädt Internet:
VíceANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI
ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI Kamila Vávrová VÚKOZ, v. v. i., Praha OBSAH PŘEDNÁŠKY Potravinová bezpečnost Zdroje biomasy Typologie půd EP Model vývoje pěstebních
VíceBioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón
Bioplyn ve skupině ČEZ ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón SÍDLO SPOLEČNOSTI ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Křižíkova 788 Hradec Králové 1 SKUPINA ČEZ A ZÁVAZKY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
VíceINOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Ing. Jan Koloničný, Ph.D. 23.5.2011 VŠB-TU Ostrava - 1 - Projekt Inovace pro efektivitu a ţivotní prostředí regionální výzkumně-vývojové
VícePODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd http://ekonom.feld.cvut.cz knapek@fel.cvut.cz
VíceBiomasa & Energetika Praha
P. Voláková 1,M. Míka 2, B. Klápště 2, O.Jankovský 2,V. Verner 3 1 Žlutická teplárenská, a.s. 2 Ústav skla a keramiky, VŠCHT Praha 3 VERNER, a.s. Biomasa & Energetika 2011 29.11.2011 Praha Blokové uhelné
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceJak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP
Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP Nová zelená úsporám Program Ministerstva životního prostředí zaměřený na úspory energie
VícePŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI
PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Německá společnost založená v roce 2002 Špička v oboru výstavby bioplynových stanic v Evropě Pobočky v 11 zemích Evropy, také v Číně, Turecku, Indii a USA Moravská společnost založená
VíceSluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou
Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody
VíceMAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015
OPŽP 2014-2020 19.3.2015 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci
Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona
VíceSmart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek
Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování
VíceUplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno
Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady 22. - 24. září 2010, Brno Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství ČR Odbor environmentální a ekologického zemědělství
VíceEKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
VíceNETME Centre New Technologies for Mechanical Engineering
NETME Centre Petr Stehlík Brno, 11. 1. 2012 NETME Centre Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Technická 2896/2, 616 69 Brno Obsah Co je NETME Centre Náš cíl + Na čem stavíme Časová
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
Víceudržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)
VEŘEJNÁ SPRÁVA udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) zajišťuje osvětu a informovanost obyvatel ve vztahu ke změně klimatu, ochraně zdraví a prevenci rizik,
VíceTémata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
Vícelní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn
Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VícePoužívání energie v prádelnách
Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie v prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie 1
Víceenergetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.
Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava
Více