PRODUKCE INSCENACE SWEENEY TODD: ĎÁBELSKÝ HOLIČ Z FLEET STREET

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie Divadelní manaţerství se zaměřením na produkční management PRODUKCE INSCENACE SWEENEY TODD: ĎÁBELSKÝ HOLIČ Z FLEET STREET Projektová dokumentace k absolventskému výkonu Autor práce: Pavlína Spurná Vedoucí práce: MgA. Lenka Tesáčková Oponent: doc. MgA. Blanka Chládková Brno, 2015

2 Bibliografický záznam SPURNÁ, Pavlína. Produkce inscenace Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet street v Divadle na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoři. [Production staging of Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie, rok. 2015, 39 s. Vedoucí práce MgA. Lenka Tesáčková. Anotace Cílem práce je zpracování dokumentace k inscenaci Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street. Tento muzikál byl realizován v divadelní sezoně 2014/2015 v Divadle na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoři. Autorka představuje kontext projektu, jednotlivé participující subjekty, finanční základ projektu a definuje cíle projektu. V druhé části se zaměřuje na popis jednotlivých činností v prŧběhu realizace inscenace. Annotation The aim of the Thesis is to create a documentation about the production of Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street. This musical was performed in Divadlo na Orlí / Music and dramatic laboratory in the theatre season 2014/2015. Author introduces the context of the project, participating subjects, financial management and defines the goals of the project. In the second part she focuses to the description of every activity during work on this performance.

3 Klíčová slova Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street, muzikál, produkce, Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická laboratoř Key words Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street, musical, production, Divadlo na Orlí / Music and dramatic laboratory

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne Pavlína Spurná

5 Poděkování V první řadě bych chtěla poděkovat svým rodičŧm a své sestře, protoţe mi všichni tři byli velkou oporou nejen při realizaci mého absolventského projektu, ale v prŧběhu celého mého dosavadního studia. Dále děkuji vedoucí své práce MgA. Lence Tesáčkové, která mi byla vţdy nápomocnou uţ během příprav inscenace. Chtěla bych také poděkovat všem studentŧm Ateliéru muzikálového herectví doc. Mgr. Sylvě Talpové, protoţe jsem s nimi proţila nejen krásné dva měsíce v prŧběhu zkoušení, ale krásné dva roky, kdy jsme se společně pracovali na více projektech, čímţ za příleţitost děkuji také doc. Mgr. Sylvě Talpové. Děkuji také všem členŧm inscenačního týmu v čele s reţisérkou Hanou Mikoláškovou za trpělivost a za všechno, čemu jsem se díky nim naučila.

6 Obsah Úvod Kontext projektu aneb jak to celé vzniklo? Proč Sweeney Todd? Reţijně-dramaturgická koncepce Participující subjekty projektu Janáčkova akademie múzických umění v Brně a její Divadelní fakulta Ateliér muzikálového herectví doc. Mgr. Sylvy Talpové Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie (ADMaJT) Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická laboratoř JAMU Operační fond pro konkurenceschopnost Externisté v rámci inscenačního týmu a obsazení Analýza zainteresovaných stran Inscenační tým a obsazení Sweeneyho Todda Finanční základ pro vznik inscenace Finance z OPVK Finance z DIFA JAMU Fundraising Cíle projektu Propagace Postup práce na projektu Předprojektová fáze: květen 2014 září Podepsání licenční smlouvy s agenturou MTI (květen-červen 2014) První kontakt produkční s představiteli DnO a inscenačním týmem

7 7.1.3 Explikační porada ( ) Projektová fáze I.: září prosince První čtená zkouška ( ) Předávací porada ( ) Kadeřnictví Střihoruký Edward (září říjen 2014) Pekařství Makovec (říjen listopad 2014) Trailer (říjen listopad 2014) Plakát (listopad 2014) Program (listopad začátek prosince 2014) První kontakt s muzikanty (konec listopadu 2014) Zkoušení na jevišti a technická zkouška ( prosince 2014) Premiéra (12. prosince 2014) Projektová fáze II.: 15. prosince května Hodnocení inscenace (27. února 2015) Zájezd do DISKu (11. května 2015) Derniéra 21. května Poprojektová fáze: května Hodnocení produkční inscenace Candide čili optimismus Zkoušení Candida Závěr Seznam pouţitých zdrojŧ Seznam tabulek Seznam zkratek Seznam příloh

8 Úvod Tato práce obsahuje dokumentaci k absolventskému výkonu studentky Ateliéru divadelního manaţerství a jevištní technologie, která jako produkční pracovala na inscenaci Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (dále jen Sweeney Todd), která měla svou českou premiéru v Divadle na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoři (dále jen DnO), tedy v jedné ze dvou školních scén Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU). Sweeney Todd je jednou ze 4 premiér (konkrétně druhou v pořadí) absolventského ročníku Ateliéru muzikálového herectví doc. Mgr. Sylvy Talpové (dále jen AMH ST). V reţii své ročníkové vedoucí se tito studenti mohli jiţ v září představit v operetě Zvonokosy, po Sweeneym Toddovi následovala práce na dvou autorských muzikálech. Prvním z nich (a třetím v pořadí) byl muzikál Na dno v reţii Tomáše Studeného, posledním uvedeným titulem bylo PA-PAPAPA-PA-PA pod reţijním vedením Lukáše Kopeckého. Dokumentace je pomyslně rozčleněna do tří částí. V první části se autorka věnuje kontextu projektu popisuje dŧvody, proč byl Sweeney Todd jednou z absolventských inscenací AMH ST, představuje participující subjekty projektu, jednotlivé členy inscenačního týmu i herecké obsazení. Zabývá se také finanční stránkou projektu, definuje jednotlivé cíle na základě zpracování metody Logického rámce a popisuje podstatu propagace inscenace. V druhé části se autorka zaměřuje na prŧběh projektu. Popisuje jednotlivé činnosti související s její prací na realizaci inscenace. Poslední část dokumentace je věnována inscenaci Candide čili optimismus, na které autorka dokumentace v akademickém roce 2014/2015 také pracovala. Jelikoţ byl Sweeney Todd uveden v Divadle na Orlí a Candide čili optimismus v Divadelním studiu Marta, viděla autorka příleţitost srovnat v rámci jedné dokumentace prŧběh realizace inscenací v obou školních divadlech Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. 1

9 1 Kontext projektu aneb jak to celé vzniklo? 1.1 Proč Sweeney Todd? Jiţ v Úvodu bylo řečeno, ţe Sweeney Todd byl jednou z premiér 4. ročníku AMH ST. Ovšem pŧvodně neměl být tento titul součástí repertoáru DnO v sezoně 2014/2015. Nasazeným titulem totiţ byla rocková opera Rent Johnathana Larsona. Vše spělo k uzavření licenční smlouvy s agenturou MTI 1, ovšem těsně před jejím podepsáním došlo k tomu, ţe producentka a reţisérka Mirjam Landa upozornila na fakt, ţe výhradní licenci na 1 rok uvádění Rentu na našem území mělo Divadlo Kalich v Praze. Premiéra anglické verze se odehrála Rent, uţ v češtině, byl uveden (praţská produkce tedy měla obavy z toho, ţe naše premiéra by se mohla odehrát dříve, neţ ta jejich, a proto zasáhla do jednání o poskytnutí licence i pro naše potřeby). I přes argumenty MgA. Markéty Švecové (produkční muzikálu DnO), ţe DnO je neprofesionálním divadlem a muzikál bude uveden ze studijních dŧvodŧ, k podpisu smlouvy nakonec nedošlo, i kdyţ pŧvodně agentura MTI smlouvu k podpisu do DnO zaslala. Reţisérka Hana Mikolášková ve spolupráci s dramaturgem Miroslavem Ondrou stáli tedy před úkolem vybrat nový a navíc stejně atraktivní titul, který by chtěli v DnO s daným ročníkem studentŧ muzikálového herectví inscenovat. Variant bylo více. Jednou z nich byl také muzikál Chicago (o něm se uvaţovalo zvláště kvŧli počtu studentek z ročníku AMH ST). Volba ale nakonec padla na hudební thriller Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street především proto, ţe nabízel ideální obsazení vzhledem k celkovému sloţení ročníku Ateliéru muzikálového herectví doc. Mgr. Sylvy Talpové. Zároveň to byl titul, na který bylo moţné získat licenci k uvedení tohoto díla. Dalším dŧvodem pro výběr tohoto titulu byla i nadčasovost hororového ţánru, zároveň byl pro inscenátory atraktivní i z hudebního hlediska vzhledem k jeho náročnosti. Navíc se reţisérka chtěla inscenovat titul, který v ČR nebyl dosud nikdy uveden. To bylo pro ni samotnou velkou výzvou. Realizace Sweeneyho Todda byla také jejím snem, věděla ale, ţe asi ţádné divadlo v ČR by do 1 MTI neboli Music Theatre International je americká agentura poskytující licence k uvádění rŧzných děl, 2

10 něčeho tak troufalého (vzhledem k tématu hry a hudební náročnosti) nešlo. Jediný, kdo by mohl tuto odvahu mít, je divadlo studentské. 1.2 Reţijně-dramaturgická koncepce Muzikál Sweeney Todd vypráví příběh ďábelského holiče Sweeneyho Todda, který se vrací z vězení zpět do Londýna poté, co byl nespravedlivě odsouzen. Netouţí po ničem jiném neţ po kruté pomstě. Zákazníci jeho holičského salónu se začnou záhadně ztrácet a masové koláčky Toddovy společnice paní Lovettové najednou chutnají masem, které doteď v Londýně nikdo nejedl..., (DIVADLO NA ORLÍ, 2015). Jedním z témat hry samotné je to, ţe spravedlivá odplata neexistuje. Kaţdá msta mŧţe rozběhnout šílený koloběh vraţd nevinných lidí, aniţ by to kdokoli předpokládal. Sweeney Todd je toho odstrašujícím příkladem. V naší inscenaci vidíme skupinu lidí z nejniţších společenských vrstev lidi bez domova, bez naděje, kteří si vypráví příběh jednoho z nich. Toho, který se svou touhou po pomstě nechal unést natolik, ţe se z něj samotného stalo monstrum. Jsou to právě oni, kteří Sweeneyho Todda znovu vyvolají mezi ţivé. Ocitli jsme se tedy v prostředí skládky, někde ve městě pod mostem, kde tato společnost existuje. Scénografie proto pracuje s industriálními prvky lampy zavěšené nad jevištěm, odkryté portály, část zábradlí, mlha, pouliční lampa. Vše navozuje atmosféru místa pod mostem, v kanálech, atp. Odkryté je proto celé zázemí divadla včetně jeho technologií a rozvodŧ vzduchotechniky. Veškeré kostýmy i rekvizity jsou vybrané s ohledem na to, zda bychom je mohli najít na běţné skládce. Proto byly vybírány především ve fundusu divadla. Vzhledem k principu divadla na divadle herci vystupují ze svých rolí, které zastávají v příběhu, aby mohli ostatní situace sledovat jako ti, kteří nám příběh vyprávějí tedy jako existence z naprostého okraje společnosti. K tomu kostýmově slouţí baloňáky, které představují univerzální oděv bezejmenného davu. Tento sjednocující prvek mají na sobě během představení i muzikanti. Jelikoţ studenti 4. ročníku muzikálového herectví věkově neodpovídají stáří postav, bylo nutné nalézt také pohybovou stylizaci pro kaţdého z nich. To je řešeno skrze pohyby zvířat. Kaţdému z hercŧ bylo zadáno jedno zvíře, které odpovídá 3

11 charakteru postavy, a jehoţ pohyby se do jednání figur promítají. Zvířecí stylizace je zároveň výrazem toho, ţe v určité ţivotní situaci, na úplném dně, se z lidí opět stávají spíše zvířata platí zde zákon silnějšího, rychlejšího, krutějšího tak jako v přírodě. V rámci koncepce se také nevytváří specifické choreografie pro jednotlivá pěvecká čísla. Ty nahrazuje samotné jednání hercŧ v situaci. Oproti originálu je v inscenaci, která byla uvedena v DnO, pozměněn konec. Sweeneyho Todda totiţ v závěru má zavraţdit Toby, díky čemuţ se kruh uzavře. Změna je v tom, ţe Sweeney Todd ukončí vše sám. Toby zŧstává jedinou čistou, neposkvrněnou postavou, která je ale semleta celým příběh díky tomu, čeho všeho byla svědkem. Je nevinnou obětí poznamenanou na celý svŧj ţivot. 4

12 2 Participující subjekty projektu Nejpodstatnější částí inscenace jsou lidé, kteří se na daném projektu, v tomto případě na inscenaci Sweeney Todd, podílejí. V následujících podkapitolách je moţno se tedy dočíst krátké charakteristiky subjektŧ, do nichţ mŧţeme dané jednotlivce zařadit. Představena nebude pouze JAMU (Kapitola 2.1) a DnO (Kapitola 2.2) jakoţto místo, kde projekt vzniká, ale také AMH ST (Kapitola 2.1.1) nebo například Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie (dále jen ADMaJT) (Kapitola 2.1.2). Nelze také opomenout externisty, jimţ bude věnována Kapitola Janáčkova akademie múzických umění v Brně a její Divadelní fakulta Vznik Janáčkovy akademie múzických umění v Brně mŧţeme datovat do roku Její název je spojen s jedním z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelŧ, Leošem Janáčkem, který velkou část svého ţivota strávil právě v Brně, a kde také vzniklo nejedno z jeho uměleckých děl. V současnosti studuje na JAMU kolem 700 studentŧ na jejích obou fakultách, tedy jak na Hudební, tak i na Divadelní fakultě (dále jen DIFA JAMU), která sídlí na Mozartově ulici v Brně a jejíţ rozmanité obory (od Ateliéru činoherního či muzikálového herectví, přes činoherní reţii nebo dramaturgii aţ po Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie) v současnosti navštěvuje kolem 340 posluchačŧ, (HLAVICA, 2014, s. 17). A právě mezi tyto posluchače se řadí většina nejen z obsazení inscenace, ale také nejeden člen inscenačního týmu Ateliér muzikálového herectví doc. Mgr. Sylvy Talpové Doc. Mgr. Sylva Talpová je jednou ze tří osobností, jeţ na DIFA JAMU otevírá čtyřletý nenavazující magisterský obor muzikálové herectví. V jejím ateliéru je momentálně 8 posluchačŧ, kteří v rámci svého studia směřují k osvojení nejrŧznějších dovedností vedoucích k co nejširšímu moţnému uplatnění jich jako hercŧ v rámci praxe (HLAVICA, 2014, s. 84) Ateliér divadelního manaţerství a jevištní technologie (ADMaJT) Pod vedením doc. Jana Kolegara a dalších pedagogŧ jsou studenti během tříletého bakalářského či navazujícího dvouletého magisterského stupně vzděláváni v oblastech managementu, marketingu, projektového řízení, práva a ekonomie nebo 5

13 dějin světového a českého divadla. Jsou vedeni k tomu stát se osobnostmi majícími moţnost prosadit se ve svém oboru v kontextu českého kulturního prostředí. Ke studiu divadelního manaţerství a jevištní technologie patří také praktická část, kdy studenti mají moţnost aplikovat své nabyté vědomosti v rámci příprav nejen projektŧ, které vznikají na pŧdě DIFA JAMU, ale především na Mezinárodním festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER (dále jen SETKÁNÍ/ENCOUNTER) a na inscenacích realizujících se v rámci dvou školních scén, tedy v Divadelním studiu Marta (dále DSM) nebo v Divadle na Orlí (dále jen DnO), (HLAVICA, 2014, s ). 2.2 Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická laboratoř JAMU Pŧvodně 4. ročníky muzikálového herectví uváděly své inscenace v DSM stejně jako studenti činoherního herectví. V roce 2012 však došlo k zásadnímu zlomu, a to díky dokončení stavby a následnému otevření nové scény JAMU Divadla na Orlí. Toto divadlo je velmi dobře technicky vybaveným prostorem jak pro muzikálové inscenace, tak i pro inscenace operní, které tvoří studenti z Hudební fakulty JAMU. Probíhají zde rŧzné workshopy nebo akce spojené s přípravami festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER pořádaném studenty ADMaJT. Kapacitu sálu je moţno korigovat dle potřeby, ovšem nejčastěji je v sále kolem míst k usazení divákŧ, (HLAVICA, 2014, s. 156). Úlohou produkčních v rámci příprav inscenací je mimo jiné komunikace s představiteli DnO. Proto je nezbytné zmínit dvě jména současnou provozní ředitelku DnO MgA. Lenku Tesáčkovou a produkční pro muzikál MgA. Markétu Švecovou, se kterými produkční inscenace (studentka ADMaJT) konzultuje svou práci. 2.3 Operační fond pro konkurenceschopnost Operační fond pro konkurence schopnost (dále jen OPVK) je operační program, který je financován nejen ze státního rozpočtu, ale také z Evropských sociálních fondŧ (dále jen ESF). JAMU má moţnost z něj čerpat finance díky projektu Inovace studijních programů Dramatická a Hudební umění JAMU v oblasti uměleckých výstupů. Ten probíhal od do Díky tomuto finančnímu zdroji bylo moţné na základě určitých splněných podmínek financovat inscenace vznikající ať uţ v DSM nebo DnO. 6

14 Sweeney Todd byl z tohoto grantu financován na základě splnění aktivity č. 04 Inovace inscenačních uměleckých výstupů v magisterském studiu na Divadelní fakultě, jehoţ 1. typem výstupu klíčové aktivity je: spolupráce týmu s profesionálním reţisérem (tuzemským či zahraničním.), který v rámci vzniku inscenace předává zkušenost z vlastní praxe. Inovace přispěje k prohloubení zájmu o studium příslušných oborů i prohloubení profesní kvalifikace posluchačů magisterského studia a umoţní participaci studentů dramaturgie, herectví, scénografie, divadelního manaţerství a jevištní technologie a audiovizuální tvorby. 2 Profesionální reţisérkou byla v případě Sweeneyho Todda Hana Mikolášková (tč. umělecká šéfka Městského divadla Zlín). 2.4 Externisté v rámci inscenačního týmu a obsazení Externisty v tomto případě myslíme profesionální herce, kteří doplnili obsazení. Vzhledem k faktu, ţe jeden ze studentŧ ateliéru doc. Mgr. Sylvy Talpové, Ondřej Bábor, dostal nabídku hostovat v ostravském Národním divadle moravskoslezském, bylo zapotřebí vyřešit problém znenadání chybějícího herce v obsazení. Díky moţnostem, které nám poskytlo DnO a které vycházely z faktu, ţe inscenace byla financována z OPVK, byl zprvu osloven Jiří Mach, člen Městského divadla Brno a absolvent oboru muzikálové herectví na DIFA JAMU, který jiţ s JAMU spolupracoval, byl např. hostem jednoho ze Společenských večírkŧ v rámci SETKÁNÍ/ENCOUNTER, a který nabídku velmi ochotně přijal. Jeho časová vytíţenost byla ovšem natolik velká, ţe musel být nalezen ještě někdo, kdo by se s p. Machem v jeho roli alternoval. Nakonec tedy herecké obsazení doplnil další absolvent JAMU (oboru činoherní herectví) Miroslav Sýkora. S oběma profesionály byla uzavřena Licenční smlouva na danou roli. V prŧběhu zkoušení také nastala situace, kdy bylo zjištěno, ţe bychom potřebovali ještě jednu posilu, která by doplnila obsazení inscenace, vzhledem k inscenační náročnosti realizace některých scén s velmi omezeným obsazením. Osloven byl David Šiller, který spolupracoval jiţ na Zvonokosech a který nabídku nadšeně přijal i bez nároku na honorář. 2 Znění projektu 7

15 2.5 Analýza zainteresovaných stran V rámci přípravy inscenace a zároveň i projektové dokumentace byla vytvořena Analýza zainteresovaných stran (Příloha A). Její zpracování bylo přínosné především pro uvědomění si produkční inscenace, na kolik rŧzných skupin lidí se při realizaci a následném reprízování inscenace nesmí zapomenout. Jde například o agenturu MTI poskytující licenci na uvádění Sweeneyho Todda. V rámci spolupráce MTI poskytuje inscenátorŧm materiály (noty, rozbory hry a jednotlivých postav, hudební podklady, tzv. samply) k realizaci inscenace. Tyto originály se po skončení projektu musely nepoškozeny opět zaslat zpět do USA. Proto práce s nimi musela být velmi opatrná. Navíc při počtu partitur, atd. bylo nutné hlídat, aby se ţádná z kopií v divadle v prŧběhu sezony neztratila. V rámci analýzy je zmíněna také jedna specifická skupina divákŧ, pro kterou byl výsledek zkoušení mj. určen. Jde o umělecké šéfy, reţiséry a ředitele divadel. Jejich zájmy nemají primární vliv na realizaci inscenace, ta by však měla poskytovat dostatečný prostor pro prezentaci hereckých, pěveckých i pohybových dovedností všech studentŧ AMH ST. Ředitelé divadel, umělečtí šéfové a reţiséři však mohou bezesporu ovlivnit v budoucnu zásadním zpŧsobem směřování jednotlivcŧ podílejících se na tomto projektu. Proto bylo nutné na ně pamatovat jiţ v rámci zkoumání zainteresovaných stran. V prŧběhu projektové fáze tato skupina divadelníkŧ byla na jednotlivá představení pozvána jak vedením DnO, tak i jednotlivými herci, vedoucím pedagogem či produkční inscenace. 8

16 3 Inscenační tým a obsazení Sweeneyho Todda V předchozích kapitolách byl představen jak samotný titul, tak i participující subjekty obecně, které se na tvorbě inscenace podílejí. Proto se nyní dostáváme jmenovitě k představení samotného inscenačního týmu a hereckého obsazení Sweeneyho Todda. Reţie Sweeneyho Todda se ujala, jak uţ bylo výše řečeno, absolventka JAMU (konkrétně absolventka oboru činoherní reţie) Hana Mikolášková, jeţ je v současné době uměleckou šéfkou Městského divadla Zlín. Na inscenaci spolupracovala s dramaturgem Miroslavem Ondrou, tč. pedagogem ateliéru muzikálového herectví Petra Štěpána na DIFA JAMU. O první český překlad této hry se postarala Alţběta Šáchová. Scénografem inscenace byl student 4. ročníku činoherního herectví (vedoucí ročníku PhDr. Oxana Smilková, CSc.) David Janošek, který spolupracoval také na kostýmech s Kateřinou Veselou, garderobierkou DnO, a který byl zároveň i součástí obsazení (role Soudce Turpina viz příloha B Křestní list inscenace). Pŧvodně Hana Mikolášková uvaţovala jako o scénografovi také o Hynku Petrţelkovi (student 3. ročníku scénografie na DIFA JAMU). Ovšem v době, kdy reţisérka skládala dohromady inscenační tým, ji oslovil sám David Janošek kvŧli jeho zapojení se do obsazení. Zároveň jí také poslal své výtvarné práce, protoţe velmi stál o budoucí spolupráci s Hanou Mikoláškovou i jako výtvarník. Hanu Mikoláškovou jeho práce zaujaly, a tak Davida Janoška oslovila, zda by s ní nechtěl na Sweeneym Toddovi spolupracovat také na výtvarné stránce inscenace 3. V rámci pohybové spolupráce se studenty pracovala tanečnice a choreografka Hana Achilles. Na korepeticích se co do počtu těchto zkoušek nejvíce podílela Dada Klementová. Společně s Jiřím Klementem nahrála hudební podklady, díky kterým se herci mohli učit jednotlivé party. V rámci hudebního nastudování se do příprav zapojil také Daniel Kyzlink, jehoţ náplní práce bylo sloţení kapely, která čítala 8 muzikantŧ, a také nastudování díla právě touto kapelou. Daniel Kyzlink tedy 3 David Janošek i Kateřina Veselá jsou absolventy Střední uměleckoprŧmyslové školy. 9

17 upravoval noty pro muzikanty, následně před reprízami korepetoval s herci jejich hudební čísla. O světla se starali zaměstnanci DnO Roman Jajčík a Václav Ryšavý, společně se studentem 2. ročníku Jevištní technologie Janem Machem. Zvukaři inscenace byli Rastislav Kuka a Lukáš Nábělek (zaměstnanci DnO) a Petra Göbelová (z 2. ročníku Jevištní technologie). Inscenační tým doplnila autorka této práce jakoţto produkční inscenace. Hlavní role Sweeneyho Todda byla svěřena Štěpánu Kaminskému. Jeho partnerkou Madam Nellie Lovettovou byla Katarína Mikulová. Mladíka Anthonyho ztvárnil Jiří Daniel, jeho milou Johannu Kristýna Štarhová. Ţebračku hrála Markéta Pešková a Soudního sluhu Bamforda Daniel Rymeš. Jak uţ bylo výše řečeno, Soudce Turpina hrál David Janošek. Úloha Tobiase Ragga připadla Michaele Baladové. Jak uţ bylo zmíněno v Kapitole 2.4, obsazení doplnili Jiří Mach a Miroslav Sýkora. Ti ztvárnili Adolfa Pirelliho a Pana Fogga. David Šiller hrál Pány na holení. V křestním listu inscenace (Příloze B) je moţné nalézt sloţení celého inscenačního týmu i obsazení. Dále jsou v něm zaznamenány mj. dŧleţité termíny v rámci přípravy inscenace. 10

18 4 Finanční základ pro vznik inscenace Oproti systému fungujícímu v DSM, kam inscenační tým přichází s návrhem rozpočtu, který je jim vedením divadla upraven a schválen, v DnO hned zezačátku víme, kolik je předběţně peněz na danou sloţku inscenace, coţ je dáno tím, ţe projekt je financován z OPVK 4. Rozpočet je k nalezení v Příloze C. Vznik inscenace je financován ze dvou rŧzných zdrojŧ. Tím prvním jsou peníze pocházející z grantu OPVK, další náklady jsou hrazeny z rozpočtu DIFA JAMU. Vzhledem k tomu, ţe datum ukončení projektu Inovace studijních programů Dramatická a Hudební umění JAMU v oblasti uměleckých výstupů bylo stanoveno na , bylo nutné poloţky, které z tohoto zdroje byly v prosinci a lednu financovány, pokrýt následující měsíce z rozpočtu DIFA JAMU. Konkrétně šlo o honorář pro hostující herce (Jiří Mach a Miroslav Sýkora) a muzikanty. 4.1 Finance z OPVK Celková částka, vyčerpaná z grantu OPVK, se vyšplhala na Kč. Tyto peníze byly pouţity na zaplacení licence za poskytnutí autorských práv ke Sweeneymu Toddovi, honoráře pro profesionály v inscenačním týmu, výrobu nezbytných součástí scény (především na koupi materiálu) a také na kostýmy. Jak uţ bylo zmíněno v Kapitole 4, v prosinci 2014 a lednu 2015 se peníze z OPVK pouţily také na honoráře pro Jiřího Macha a Miroslava Sýkoru a pro muzikanty. 4.2 Finance z DIFA JAMU Druhým finančním zdrojem byly peníze z DIFA JAMU. Z ní byly hrazeny honoráře jak muzikantŧm, tak i alternujícím hercŧm v roli Adolfa Pirelliho (v období únor 2015 květen 2015). Dále se tyto prostředky pouţily na zajištění nezbytných rekvizit (např. břitvy), na honorář Pavla Nesvadby, který zajistil fotodokumentaci, nebo také na tisk propagačních materiálŧ (plakáty a programy) Fundraising Díky financím jak z OPVK tak i z DIFA JAMU nebylo nutné zajišťovat další finanční zdroje, které by přispěly k realizaci inscenace. Na celý fundraising bylo tedy 4 O některých dalších a často i větších finančních výdajích se dá v prŧběhu realizace projektu dále diskutovat s vedením divadla vzhledem k faktu, ţe některé ze zakoupených věcí mohou divadlu zŧstat na delší dobu a mohou být vyuţity v dalších inscenacích. 5 Konkrétní částky veškerých poloţek jsou k nalezení v Příloze C. 11

19 nahlíţeno jako na určitý nadstandard, díky kterému mŧţeme ozvláštnit inscenaci nebo dopřát divákŧm určitý bonus. Osloveným firmám a výsledkŧm jednání jsou věnovány Kapitoly a

20 5 Cíle projektu I přesto, ţe Sweeneyho Todda řadíme mezi jednu z absolventských inscenací, a tedy její cíle (jako projektu) mohou být vcelku jasné, je vhodné všechna fakta shrnout na jednom místě. Proto byl vytvořen Logický rámec pro tento projekt (viz Příloha D). Hlavní cílem projektu bylo umoţnit studentům absolvovat v inscenaci atraktivního titulu, který vznikne na školní scéně JAMU v Brně simulující divadelní provoz. Předpokladem k hlavnímu cíli bylo plnohodnotné fungování všech členů inscenačního týmu i hereckého obsazení. Vyhodnocení naplněnosti tohoto cíle bude v Kapitole 7.5. Projektové cíle byly vymezeny 2. První z nich (spolupráce studentů s profesionálem) byl naplněn jiţ v počáteční fázi příprav díky zaangaţování reţisérky Hany Mikoláškové. S tímto cílem je spojen také předpoklad toho, ţe produkční inscenace se bude pokoušet pracovat tak, aby měl profesionál pro svou práci co největší pohodlí. Druhý projektový cíl (Volbou broadwayského titulu docílit zájmu uměleckých šéfů a odborné veřejnosti) směřoval k jedné ze zainteresovaných stran k uměleckým šéfŧm a reţisérŧm z divadel, tedy budoucím zaměstnavatelŧm, které měla i volba titulu přimět k návštěvě DnO a zájmu o studenty, kteří letos končí své studium na JAMU. Hlavní výstupy a aktivity (jako je např. zhotovení českého překladu Sweeneyho Todda, realizace repríz inscenace, atd.) související s naplněním výše stanovených cílŧ projektu jsou popsány v Příloze D (jak jiţ bylo také uvedeno výše). 13

21 6 Propagace K propagaci inscenace Sweeney Todd byly vyuţity především klasické prostředky, kterými disponuje DnO. O inscenaci se veřejnost mohla dozvědět z informačních portálŧ a jiných médii, se kterými má DnO uzavřenou smlouvu. Konkrétně šlo o Rádio Kiss, časopis Kult nebo internetové portály jako kamvbrne.cz, goout.cz, gotobrno.cz, kudyznudy.cz, divadlo.cz, i-divadlo.cz, musical.cz, musicalnet.cz ad. 6 Dále DnO zajišťuje výlep plakátŧ po středních a vysokých školách v Brně a okolí. Za dodávání informací všem výše zmíněným médiím je zodpovědná Bc. Nikola Cziglová, stáţistka na pozici PR a marketing DnO. Produkční inscenace dostala na začátku zkoušení administrátorský přístup k facebookovské stránce DnO ( kam mohla přidávat příspěvky související se zásadními momenty z prŧběhu tvorby inscenace. Příspěvky na Facebook produkční inscenace vkládala společně se zaměstnanci DnO a stáţisty na produkčních pozicích (konkrétně s provozní ředitelkou DnO, produkční muzikálu a se stáţistkami na postu asistentky ředitele DnO a stáţistky na pozici marketing, PR). Pŧvodním plánem produkční inscenace byla také tvorba událostí na Facebooku, které budou slouţit jako pozvánka na jednotlivé reprízy. Nakonec však na Sweeneyho Todda nevznikla ani jedna taková událost. Veškerá představení byla vyprodána těsně po zahájení předprodeje na následující měsíc. Zároveň studenti JAMU (kteří neplatí vstup do školních divadel a není zcela nezbytné, aby měli rezervaci na představení) měli moţnost sledovat termíny repríz díky rozmístěným měsíčním programŧm v prostorách školních divadel, v samotné budově DIFA JAMU nebo na dalších místech. Samovolná propagace byla dŧkazem, ţe uvedení Sweeneyho Todda v české premiéře bylo tedy velmi silnou událostí pro divadelní obec. 6 Veškeré informace o propagaci DnO poskytla Bc. Nikola Cziglová 14

22 V rámci snahy propagovat Sweeneyho Todda vznikl také trailer, jehoţ autorem je Jan Šulák, absolvent JAMU. O vzniku a vyuţití traileru bude řeč také v Kapitole

23 7 Postup práce na projektu V následujících částech absolventské dokumentace autorka popisuje jednotlivé činnosti v rámci přípravy Sweeneyho Todda, od jejího prvního kontaktu ať uţ s představiteli DnO nebo reţisérkou inscenace aţ po premiéru a derniéru. Jednotlivé podkapitoly nesou v názvu i časové rozmezí, ve kterém se daná část práce odehrávala. 7.1 Předprojektová fáze: květen 2014 září Podepsání licenční smlouvy s agenturou MTI (květen-červen 2014) Jak uţ bylo řečeno v kapitole 1.1, cesta k tomu, ţe v DnO bude uveden zrovna Sweeney Todd, nebyla vŧbec jednoduchá. Jiţ jednou zde byla řeč o muzikálu Rent, který měl být pŧvodně na repertoáru, ovšem kvŧli posunutí premiéry v praţském Divadle Na Prádle uţ jeho uvedení nebylo moţné. Po nalezení jiného titulu nastala doba nového jednání s americkou agenturou MTI. Tato jednání byla v kompetenci MgA. Markéty Švecové v rámci její funkce produkční muzikálu DnO. Produkční inscenace o nich byla informována posléze, do samotného jednání nezasahovala (výslednou podobu licenční smlouvy, která je v Příloze E, dostala po uzavření k vlastnímu prostudování). Sweeney Todd je muzikál, na který existují licence hned dvě. Jednou z nich je licence pro velké obsazení jak herecké tak i nástrojové. V DnO byla uvedena inscenace dodrţující pravidla druhého typu licence. V ní je počet hercŧ na jevišti omezen (zvláště co se týče sborových partŧ) a orchestr tvoří pouze 9 muzikantŧ (v případě této inscenace byl jejich počet sníţen ještě o jednoho) První kontakt produkční s představiteli DnO a inscenačním týmem Přibliţně ve stejnou dobu, kdy došlo k podpisu licenční smlouvy, došlo také k prvním pracovním mailovým i osobním konverzacím mezi produkční inscenace s představiteli DnO nebo členy inscenačního týmu. V rámci pracovní schŧzky s MgA. Lenkou Tesáčkovou a MgA. Markétou Švecovou byla produkční seznámena s chodem DnO nebo také jejich představou o prŧběhu realizace projektu. Dále jí byly popsány její povinnosti jako např. pravidelné středeční odevzdávání fermanu na 16

24 následující týden nebo hlídání rozpočtu. Zároveň produkční inscenace je hlavním komunikačním článkem mezi inscenačním týmem a vedením DnO. S reţisérkou inscenace proběhl první kontakt skrze mail. Reálné setkání produkční s reţisérkou proběhlo aţ v den explikační porady Explikační porada ( ) Úvodní porada inscenačního týmu a představitelů divadla, jejímţ cílem je představit inscenační záměr projektu a provést první krok k prověření reálnosti a realizovatelnosti inscenace. (KREJČÍ, 2014, s.16). Explikační porada ohledně Sweeneyho Todda proběhla 30. června 2014 (viz Příloha F Časový plán a Příloha G Zápis z explikační porady) v DnO. Změna titulu však zpŧsobila, ţe šlo z větší míry o představení inscenačního týmu a jeho vize, jak inscenaci uchopit, neţ o přesné popsání veškerých poţadavkŧ, které přijdou na řadu v prŧběhu realizace inscenace. Také bylo dohodnuto, ţe návrhy scény a kostýmŧ budou předloţeny aţ na předávací poradě, jejíţ datum se stanovilo na 16. října Jedním z bodŧ, který se řešil jiţ na této poradě, byl počet dnŧ na jevišti. Vzhledem k velké vytíţenosti veškerých prostor divadla a počtu vznikajících projektŧ v DnO bylo předem přiděleno 11 dnŧ, během kterých se mohlo zkoušet na jevišti, vč. technické zkoušky (těchto 11 dnŧ na jevišti jsou standartním počtem dnŧ v plné sezoně, které má inscenační tým na jevišti k dispozici). Především reţisérka inscenace se však snaţila o získání alespoň několika zkoušek navíc v tomto prostoru. Hlavním argumentem bylo pouţívání propadla v prŧběhu inscenace, které se v ţádných jiných místnostech DnO nazkoušet nedalo. Bohuţel se vedení divadla nepodařilo přesunout ostatní akce tak, aby se zkoušky přemístily z tzv. Velké zkušebny na jeviště o něco dříve. Je ovšem pravdou, ţe následně v prŧběhu října bylo jeviště nakonec na 2 pŧldny pro potřebu vyzkoušet některé technické věci k dispozici. Po explikační poradě přišel červenec a srpen, tedy období letních prázdnin. V těchto měsících Alţběta Šáchová přeloţila text hry. Svŧj překlad konzultovala také s reţisérkou a dramaturgem inscenace. David Janošek a Kateřina Veselá pracovali na návrzích scény a kostýmŧ. Produkční inscenace se věnovala vytváření podkladŧ pro 17

25 předávací poradu (tvorba Kontatníku viz Příloha H, Zápis z explikační porady atd.). 7.2 Projektová fáze I.: září prosince 2014 Zahajovací zkouška, na které se herci poprvé potkali s celým inscenačním týmem, proběhla na konci září. Reţisérka v té době zkoušela ještě v olomouckém Divadle Tramtarie, rozhodlo se tedy, ţe první dva týdny zkoušek budou probíhat pouze korepetice pod vedením paní Dady Klementové. Korepetice zabíraly opravdu hodně času díky velké náročnosti Sondheimovy hudby. České překlady, které se k jednotlivým písním dodávaly postupně, také svou poetičností a prací s českým jazykem nic nezjednodušovaly. I pro produkční inscenace bylo časové zatíţení v této době velké vzhledem k povinnosti dodávat co nejrychleji nové noty na jednotlivé korepetice. Náročnost situace spočívala také v tom, ţe agentura MTI posílá své materiály tak, aby do daného divadla dorazily aţ 2 měsíce před premiérou. Z toho dŧvodu byl inscenační tým nucen vyuţít jiných metod (čerpal především z materiálŧ dostupných na internetu), aby studenti mohli začít korepetovat jiţ dříve. Zároveň tyto materiály byly vyuţívány déle, neţ jsme si pŧvodně představovali, neboť veškeré podklady, které dorazily v pŧlce října, náleţely k velké verzi Sweeneyho Todda, o které jiţ byla řeč v Kapitole V zásilce jsme tedy nalezli party pro cca 30 muzikantŧ a větší počet hercŧ a zpěvákŧ. Po reklamaci MgA. Markéty Švecové agentura následně poslala správné podklady, omyl však zpŧsobil další časovou prodlevu. Naštěstí tato událost neovlivnila přípravu muzikantŧ, kteří se do projektu zapojili aţ koncem listopadu První čtená zkouška ( ) První čtená zkouška proběhla 13. října. Následující týden se ještě pracovalo na čtení a vykládání jednotlivých situací objevujících se v prŧběhu hry. Posléze začaly probíhat aranţovací zkoušky a ve volných chvílích se nepřestávalo korepetovat. 7 Se získáním materiálŧ uvedených v licenční smlouvě souvisela také ještě jedna povinnost, a to získání celního čísla EORI (registrace do Rejstříku hospodářských subjektŧ v rámci Evropské unie), které je nutností od Číslo EORI je identifikátorem hospodářského subjektu (v tomto případě JAMU) pro potřeby celních řízení. 18

26 Vzhledem ke koncepci inscenace nebyla zásadní potřeba vyrábět speciální dekorace. David Janošek našel a zapŧjčil značnou část rekvizit (kolečkové křeslo, rakev, ), součásti scény (tovární lampy, pouliční lampa, ) a veskrze všechny kostýmy ve fundusu DSM. Díky jeho samostatnosti bylo prací produkční pouze zajištění odvozu z jedné školní scény na druhou. Všechny převozy se uskutečnily díky správci budov JAMU p. Martina Zahradníka. Na prvních aranţovacích zkouškách měli tedy studenti jiţ moţnost pracovat se značnou částí rekvizit, které se v inscenaci pouţívají, coţ jim hned zezačátku usnadňovalo práci na svých rolích Předávací porada ( ) Významná porada, na níţ jsou posouzeny návrhy scény a kostýmů předloţené výtvarníkem inscenace. Součástí porady bývá i odsouhlasení termínů zkoušek a dokončení dekorací a kostýmů. (KREJČÍ, 2014, s.16) Předávací porada proběhla ve stanoveném termínu bez větších komplikací. Byl předloţen konečný návrh scény Davida Janoška (viz Příloha I Návrh scény) dle poţadavkŧ, stejně tak i návrhy kostýmŧ. Scénograf navíc jiţ v době předávací porady byl se zaměstnanci DnO na spoustě věcí sám domluven. Zaměstnanci DnO tedy byli jiţ dopředu informováni o tom, ţe jedinou věcí, kterou bylo potřeba vyrobit, byla skluzavka do propadla, po které sjíţděly zavraţděné postavy z křesla Sweeneyho Todda. Produkční inscenace předloţila své vypracované dokumenty jako křestní list projektu, kontaktní list osob zapojených do přípravy inscenace, předběţnou tabulku rozpočtu atp. V rámci předávací porady byl také upraven zápis z porady explikační. Ve většině sloţek došlo ke zpřesnění poţadavkŧ ze strany inscenačního týmu. (viz Příloha J Zápis z předávací porady) Kadeřnictví Střihoruký Edward (září říjen 2014) Na přelomu září a října proběhly v rámci projektu také první fundraisingové aktivity. Jako první byl osloven Jan Špilar, majitel vyhlášeného brněnského kadeřnictví Střihoruký Edward, na popud reţisérky inscenace, která znala kvality tohoto kadeřnictví a chtěla s nimi navázat spolupráci. I přesto, ţe v Kapitole 4.3 zaznělo, ţe: Na celý fundraising bylo tedy nahlíţeno jako na určitý nadstandard, Střihoruký Edward se oslovoval ještě v době, kdy by případný finanční obnos zajistil větší počet zkoušek s muzikanty. Ty ale nakonec proběhly i bez toho, aniţ by peníze 19

27 navíc byly potřeba. Proto přišel pokus navázat spolupráci s p. Špilarem v rámci konzultací k účesŧm. Zprvu byla jeho reakce na moţnou spolupráci nadšená, ovšem posléze zapojení do projektu odmítl kvŧli nedostatku času. Pochybení v tomto směru bylo ovšem bezesporu na straně produkční inscenace. Jan Špilar byl osloven ve chvíli, kdy produkční sama přesně nevěděla, v čem by vlastně vzájemná spolupráce měla spočívat, zároveň její přesvědčivost nebyla natolik dostatečná, aby p. Špilar měl vŧbec zájem se na inscenaci jakýmkoli zpŧsobem podílet Pekařství Makovec (říjen listopad 2014) V prŧběhu zkoušení Sweeneyho Todda, stále častěji inscenační tým uvaţoval nad tím, ţe by chtěl během jednotlivých představení rozdávat divákŧm masové taštičky, které v příběhu hrají tak podstatnou roli. Proto i přes fakt, ţe první fundraisingová aktivita byla neúspěšná, bylo rozhodnuto, ţe produkční osloví jedno z brněnských pekařství, zda by nebyli ochotni poskytnout nám určitý počet masových taštiček na kaţdé představení. Jelikoţ produkční znala pouze pekařství Makovec, rozhodla se kontaktovat právě je. Reakce na návrh spolupráce byla kladná, proto přišlo na řadu další jednání. Během schŧzek bylo představitelŧm pekařství Makovec osvětleno kde, jak a proč projekt vzniká, o čem daný muzikál vŧbec je a proč jsme se rozhodli oslovit právě je. Jednání probíhala s paní Petrou Ivanovovou, která zastává funkci obchodněsprávního managera. Ta veškeré informace a poţadavky konzultovala se svými nadřízenými, kteří nakonec svolili k vzájemné spolupráci. Pekařství Makovec nám na kaţdé představení dodávalo 50 masových taštiček v celkové hodnotě Kč. Plnění druhé strany spočívalo v umístění loga pekařství do propagačních materiálŧ (plakáty a programy inscenace) a zajištění 2 vstupenek na kaţdou reprízu Sweeneyho Todda (zaměstnanci pekařství Makovec dostávali vstupenky na představení mj. jako vánoční bonus). Mezi pekařstvím Makovec a DnO byla uzavřena smlouva o spolupráci v oblastech marketingových komunikací a v produkčních aktivitách obou smluvních stran. DnO se za dodání taštiček na představení zavázalo k uvedení loga pekařství Makovec na propagačních materiálech k inscenaci (programy a plakáty), zároveň pekařství Makovec mělo moţnost dodat vlastní letáčky, které diváci dostávali společně s masovými taštičkami. 20

28 7.2.5 Trailer (říjen listopad 2014) V prŧběhu října také z vlastní iniciativy přišel Jan Šulák, který chtěl natočit této inscenaci trailer. Jeho rozhodnutí přispět k propagaci inscenace pramenila z jeho kontaktu s doc. Sylvou Talpovou. První organizační schŧzka proběhla v pŧlce října, první termín natáčení byl stanoven na 31. října. Vzhledem k časové vytíţenosti Jana Šuláka i reţisérky inscenace natáčení nakonec proběhlo 4. listopadu v prostorách u brněnského Hlavního nádraţí, které má Honza Šulák pronajaty pro potřeby svého focení a které se ukázaly být ideálním místem pro vznik traileru a propagačních fotografií právě pro Sweeneyho Todda. Natáčení se zúčastnil Štěpán Kaminský jako představitel Sweeneyho Todda, David Janošek jako výtvarník, reţisérka Hana Mikolášková a produkční inscenace. Byť se však trailer natočil začátkem listopadu, jeho výslednou podobu jsme získali aţ začátkem prosince, zveřejněn byl proto pouze na Facebooku DnO. Trailer byl sdílen přes účet, který na stránkách youtube.com vlastní Jan Šulák. Snaha získat trailer a umístit ho na obrazovku, která je u pokladny DnO nebyla úspěšná, neboť Jan Šulák se následně potýkal s technickými problémy a záznam traileru, který měl uloţený v počítači, ztratil Plakát (listopad 2014) DnO má pro všechny své inscenace sjednocený vizuál znakem DnO je modrá barva (ta má dva odstíny jedna je příznačná pro muzikálové inscenace, tou druhou se označují inscenace operní, na kterých se podílejí studenti z Hudební fakulty JAMU). Plakát se tedy musel vymyslet tak, aby byl funkční v rámci daného vizuálu divadla. Zprvu reţisérka uvaţovala o tom, ţe by na plakátě byla pouze fotografie břitvy samotné nebo břitvy, ve které by byly vidět zároveň oči představitelŧ hlavních rolí (Kataríny Mikulové a Štěpána Kaminského). Tato představa se ovšem nenaplnila 8. Nakonec byla pouţita jedna z fotografií Jana Šuláka, který, jak uţ bylo výše zmíněno, nafotil několik fotek se Štěpánem Kaminským po dokončení natáčení traileru. Tuto fotografii posléze upravil David Janošek. Šablonu, do které se fotografie vkládala, byly inscenačnímu týmu poskytnuty MgA. Markétou Švecovou. Práce produkční inscenace v této chvíli spočívala v dodání fotografií od Honzy 8 Zároveň by tato myšlenka nebyla funkční v kontextu celkového vzhledu plakátu. 21

29 Šuláka Davidu Janoškovi a v kontrole proběhnutí korektury a dodrţení termínu odevzdání plakátu do tiskárny. Výsledná podoba plakátu je v Příloze K Program (listopad začátek prosince 2014) Na programu Sweeneyho Todda pracoval dramaturg Miroslav Ondra. Jeho povinností bylo dodat texty, které byly v programu otištěny. David Janošek následně zpracoval grafickou podobu i programu inscenace. Do textŧ dodal fotografie nebo návrh scény. Produkční inscenace přispěla ke vzniku programu jmény muzikantŧ, kteří jsou součástí obsazení. Koncem listopadu také spolupracovala s MgA. Markétou Švecovou na korekturách. Termín pro odevzdání veškerých propagačních materiálŧ byl stanoven na 30. listopad Návrh plakátu i programu byly odevzdány včas do tiskárny, se kterou DnO dlouhodobě spolupracuje. Začátkem prosince se však zrodil ještě jeden nápad. Vzhledem k tomu, ţe Sweeney Todd je hororovým příběhem, rozhodli jsme se modré programy ozvláštnit tím, ţe je potřísníme červenou barvou, která bude v divácích evokovat krev. Celá akce byla realizována vlastními silami inscenačního týmu První kontakt s muzikanty (konec listopadu 2014) Sestavení kapely bylo povinností Daniela Kyzlinka. Ten zprvu vhodné muzikanty oslovil a sám s nimi komunikoval. Zorganizoval také první zkoušku, následně však kvŧli své časové vytíţenosti nechal veškeré organizační domluvy s muzikanty na produkční inscenace, které předal veškeré kontakty. Sám však dále pracoval na úpravách partŧ pro jednotlivé hudební nástroje, zároveň byl během představení kapelníkem. Produkční inscenace tedy informovala muzikanty o jednotlivých zkouškách a komunikovala s nimi i v prŧběhu sezony před veškerými reprízami. Bylo totiţ nutné domlouvat jejich účast na oprašovacích zkouškách a zároveň získávat informace, která alternace bude dané představení hrát. Tento kontakt probíhal především formou sms, v případě nutnosti rozeslat delší zprávu produkční pouţívala mail Zkoušení na jevišti a technická zkouška ( prosince 2014) Na jeviště jsme se dostali aţ 1. prosince, kdy jsme poprvé zkoušeli ve scéně a s veškerými rekvizitami. Jelikoţ se v představení pouţívají lávky jako 22

30 scénografický prvek, bylo nutné konzultovat pohyb hercŧ na lávkách a ochozech s vedením DnO. Některé z přechodŧ nebyly povoleny z bezpečnostních dŧvodŧ, většina z nich ovšem povolena byla. V prŧběhu 11 dnŧ na jevišti jsme se zároveň museli potýkat s dalším omezením, které bylo zpŧsobeno 3 pronájmy, z nichţ 1 byl domluven na 10. prosince, tedy 2 dny před premiérou. V těchto dnech jsme mohli zkoušet na jevišti pouze do 16 hodin. Ve výsledku toto omezení nezpŧsobilo nějaký zásadní problém, neboť tato situace byla vedením divadla oznámena včas a reţisérkou inscenace odsouhlasena. Generální zkoušky probíhaly dopoledne, odpoledne byl čas vyuţit pouze k čištění některých situací. Technická světelná zkouška, na které byli přítomni osvětlovači DnO, David Janošek, Hana Mikolášková a produkční inscenace, proběhla v noci z 6. na 7. prosince 9. Svícení Sweeneyho Todda bylo velmi náročné a celkově zabralo 8 hodin. Někteří studenti z hereckého obsazení zŧstali po zkoušce déle v divadle, aby při svícení pomohli jako tzv. statisti naznačovali tedy svŧj pohyb v prostoru tak, aby se zjistilo, kolik světel musí být pouţito, aby scéna nebyla tmavá. Jelikoţ ale na nedělní ráno byl naplánován další prŧjezd, ze svícené zkoušky byli uvolněni včas. Posléze je v této funkci nahradila produkční inscenace, která byla schopna s tímto pomáhat díky její přítomnosti na zkouškách. Od 9. prosince probíhaly generální zkoušky v kostýmech, s mikroporty, se světly a s líčením. Zároveň byl na dvou zkouškách přítomen Pavel Nesvadba, který vše zdokumentoval. Společně s ním přišel jednu generální zkoušku nafotit také Honza Šulák. Na jednu z těchto zkoušek dorazil také po předchozí domluvě s produkční inscenace Ivan Holas, redaktor brněnského Českého rozhlasu. V pauze zkoušky natočil také rozhovor s Hanou Mikoláškovou a Štěpánem Kaminským 10. Tyto zkoušky probíhaly i s muzikanty, kteří v prŧběhu tohoto týdne souhlasili s tím, ţe během představení budou hrát v kostýmech a nalíčení. 9 Technická zkouška, v rámci které se scéna poprvé postavila, proběhla první den zkoušení na jevišti. 10 Nutno dodat, ţe jedna reportáţ do rozhlasu byla natočena uţ dříve a to díky studentce JAMU Tereze Rekové, která natočila jednu z předchozích zkoušek. I ona v rámci své reportáţe zpovídala Hanu Mikoláškovou. Viz: 23

31 V generálkovém týdnu bylo mj. náplní práce produkční inscenace vytvořit a odevzdat seznam rezervací vstupenek na premiéru členŧ inscenačního týmu a hereckého obsazení. Vzhledem ke kapacitě sálu (která je 130 míst kvŧli nutnosti tzv. livepostu, tedy místu určeném pro osvětlovače a zvukaře, kteří nemohou zŧstat v kabině nad jevištěm) měl kaţdý nárok na 2 vstupenky. Zbylá místa se posléze zaplnila hosty a pedagogy JAMU, kterým je vţdy odesílána pozvánka na premiéru MgA. Markétou Švecovou. 7.3 Premiéra (12. prosince 2014) Nástup do divadla byl 12. prosince stanoven pro herce na 17:00, muzikanti přišli na 17:30. Bylo ještě nutné doladit poslední detail, čímţ byla podoba děkovačky. Zároveň vznikl také prostor pro poslední korepetice některých písní. Produkční inscenace kolem 18:00 musela obejít muzikanty a hostující herce se smlouvami, které bylo nutné podepsat. Ty následně vrátila MgA. Markétě Švecové. Ještě před nástupem v divadle bylo nutné vyzvednout masové taštičky z pekařství Makovec. Ty byly posléze, tak jako na kaţdé další repríze, po začátku představení rozmístěny pro diváky po foyeru DnO. Vyzvednout se muselo také víno, které se podávalo na rautu po skončení představení. Ostatní občerstvení na rautu bylo společným dílem hercŧ a inscenačního týmu, z nichţ kaţdý přinesl nějakou drobnost. Raut byl nachystán jiţ předem společnými silami a zároveň po jeho skončení bylo pouţité nádobí umyto a navráceno na místa z DnO, odkud byly jednotlivé kusy nádobí pŧjčeny. Povinností produkční inscenace bylo také předání květin a dárkŧ na děkovačce. Pomoc s touto činností nabídly asistentka ředitele DnO Michaela Rusňáková a BcA. Ludmila Havelková. Vzhledem k mnoţství veškerých dárkŧ tuto ochotu produkční inscenace velmi ocenila. Po skončení rautu se všichni přesunuli do kavárny DnO. V ní byl ovšem vyhrazen prostor pro premiérové hosty jen v horním patře kavárny. Vinárnu (v dolním patře) si totiţ na stejný večer rezervovala Česká televize pro svou vlastní potřebu, coţ nájemce vinárny s vedením DnO dříve nekonzultoval. 24

32 7.4 Projektová fáze II.: 15. prosince května 2015 Plánovaný počet repríz byl 16 představení. V prosinci se odehrály 3 (15., 16. a 17. prosince). Na leden byly naplánovány 4 představení (12., 13., 28. a 29. ledna), v únoru se Sweeney Todd vŧbec nehrál. V březnu se hrálo 4. a 5., z čehoţ 5. března byla představení dvě, a to v 11 a v 19. Za další měsíc proběhly reprízy 20., 21. a 22. dubna (21. a 22. se opět hrálo 2x denně, v 10:00 a 19:00). Derniéra se odehrála v rámci absolventského festivalu 21. května. Reprízy byly relativně rovnoměrně naplánované v rozmezí od prosince 2014 do května V DnO jsou reprízy naplánovány dlouhodobě dopředu, coţ zjednodušovalo komunikaci s hosty a muzikanty, kteří jsou vázáni i k jiným projektŧm. Při plánování repríz bylo také nutné dbát na plán představení DSM vzhledem k tomu, ţe David Janošek hrál ve čtyřech z pěti absolventských inscenací 4. ročníku studentŧ činoherního herectví. Vţdy před prvním představením v konkrétním měsíci probíhaly oprašovací zkoušky, které domlouvala produkční inscenace společně s reţisérkou a představiteli DnO. Zároveň produkční byla v kontaktu s hostujícími herci a muzikanty kvŧli potřebě získat od nich informace ohledně alternací, tedy kdo bude hrát které představení. Tyto údaje byly následně vţdy zaznamenány ve smlouvách, které kaţdý měsíc před představením produkční dávala k podpisu hostŧm. Tyto smlouvy byly uzavírány jen na daný počet představení, která se v onom měsíci odehrála, proto se touto činností produkční zabývala aţ do derniéry. Zároveň vţdy v den představení vyzvedávala masové taštičky. Zádrhel při reprízování inscenace nastal v lednu, kdy musela být zrušena 2 představení (12. a 13. ledna) z dŧvodu nemoci Štěpána Kaminského. Obě představení se rušila aţ v den jejich konání, neboť šlo o virózu a ne dlouhodobé onemocnění. V souvislosti se zrušením představení bylo nutné se spojit s Pekařstvím Makovec a zrušit výrobu masových taštiček. To se však nepovedlo včas. Představitelé pekařství Makovec byli však velmi shovívaví, co se týče reakce na tuto nenadálou situaci. V plánu sezony se vedení DnO podařilo najít dva termíny, kdy byla tato představení nahrazena. Tato představení se odehrála 8. a 9. května Pekařství Makovec na tyto dvě představení své taštičky ale nedodal (termíny nebyly 25