Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích. Stromy. Pavel Šamonil. Půdy. Department of Forest Ecology, VUKOZ
|
|
|
- Bohumil Holub
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích Stromy Pavel Šamonil Department of Forest Ecology, VUKOZ Půdy
2 Struktura přednášky: Teoretické představy o evoluci půd Skutečná pedodiverzita a pedokomplexita Přehlížené faktory pedokomplexity Interakce stromy-půdy, ekosystémové inženýrství Závěr
3 Teorie Matečná hornina Klima Reliéf terénu Organismy Čas Jenny (1941)
4 Matečná hornina Klima Reliéf terénu Organismy Čas Jenny (1941)
5 Matečná hornina Klima Reliéf terénu Organismy Čas Disturbance Málo se ví o působení faktorů v prostoru
6 Evoluční teorie pedogeneze Prostor: homogenní skvrny závislé na reléfu terénu, zonalita půd Čas: sbíhavá (konvergentní) evoluce homogenizace půdních vlastností (např. hloubky) Vertical distnace (m) Je tento model univerzálně platný?
7 Znaky-procesy-faktory Reliéf Reliéf Čas Substrát Substrát Čas Klima Biota Biota Klima
8 Půda: paměť a moment Podíl objemu (informace) L+F+H A B let?
9 Dynamika půdotvorných faktorů Stabilní, predikovatelné, fyzikální zákony Půdotvorný substrát Klima Reliéf terénu ph Teplota Sklon Chaos,? Pravidla? Biota Produkce 0 let čas 10 tis let L+F+H A B
10 Dominance buku, Žofínský prales, m n.m., 74 ha, žula (nížiny homogennější) Skutečná pestrost půd
11
12 Diverzita půd na Žofíně Fluvisols (Gleyic or Haplic) Haplic Cambisols Dystric Cambisols smíšené Hydromorpfní půdy Entic Podzols Stagnosols (Luvic or Gleyic) Gleysols (Stagnic) Albic Podzols Smíšené terrestrial půdy Gleyisols (Haplic) Histosols (Fibric or Mesic or Sapric) Šamonil P., Va l tera M., Bek S., Šebková B., Vrška T. Houška J Soil variability through spatial scales in a permanently disturbed natural spruce fir beech forest. Eur. J. Forest Res. 130:
13 Smrko-bukový prales, Boubínský prales, m n.m., 46 ha, rula
14 Půdní jednotky (referenční třídy) v Boubíně Dystric Cambisols Stagnosols Gleysols Entic Podzols Histosols Leptosols Albic Podzols
15 Spojení mezi body čtvercové sítě, 37 půdních jednotek Náhodný Významně častější než náhodný Významně vzácnější než náhodný Spektrální rádius = 14.7 Dystric Cambisols (kambizem) Haplic Gleysols (glej) Entic Podzols (kryptopodzol)
16 Spektrální rádius = Daněk et al. (in preparation)
17 Horské smrčiny, m n.m., Calimani (vulkanit, RO), Giumalau (fylit, RO), Syvulja (pískovec, UA)
18 Pastva na polonině (nebo kamenné sutě) Pralesy Lesnický management
19 Diverzita půd v horských smrkových pralesích Giumalau, (Rominia) phillite, m a.s.l. Calimani, (Rominia) andesite, m a.s.l. Syvulja, (Ukraine) sandstone, m a.s.l. Va l tera, M., Šamonil, P., Boublík, K Soil variability in naturally disturbed Norway spruce forests in the Carpathians: bridging spatial scales. Forest Ecol. Manag. 310: Va l tera M., Šamonil P., Svoboda M., Janda P Effects of topography and forest dynamics on soil variability in natural Picea abies mountain forests. Plant and Soil 392:
20 Pattern of soils in Zofin Primeval Forest Fluvisols (Gleyic or Haplic) Haplic Cambisols Dystric Cambisols Mix wet sites Matečná hornina Klima Reliéf terénu Entic Podzols Stagnosols (Luvic or Gleyic) Gleysols (Stagnic) Šamonil P. et al Eur. J. For. Res. 130: Mix terrestrial Gleyisols (Haplic) Hypotéza klíčové role biomech. a biochem. vlivu stromů Albic Podzols Existuje vnitřní struktura disturbančního režimu lesa? Histosols (Fibric or Mesic or Sapric)
21 Biochemický vliv stromů na půdu Různí dekompozitoři Dekompozice listů Dekompozice kmenů Dekompozice kořenů Podzol pod ležícím kmenem
22 Basket Podzols pod pahýlem stromu
23 Fig: Pawlik (2013) Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech půdou Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)
24 Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech. Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)
25 Fig: Hoffman and Anderson (2014) Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech. Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)
26 Fig: Pawlik (2013) Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)
27 Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech. Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)
28 Lokalizace studií o vlivu vývratů na pedogenezi ( ) Relativně známý proces, některé biomy ale dosud bez výzkumu Šamonil P., Král K., Hort L The role of tree uprooting in soil formation: a critical literature review. Geoderma 157:
29 Ah Kambizemě na flyši (Razula, Beskydy) Trvání vývratů do 220 let L litter, F fermentation hor., H humification hor. A upper mineral hor. Bv B-horizon IIC Šamonil P. et al Geoderma 159:
30 Kryptopodzoly na žule (Žofín) Ahe Trvání > 1700 let Bvs IIC Šamonil P., Daněk P., Schaetzl R.J., Va šíčková I., Valtera M Soil mixing and evolution as affected by tree uprooting in three temperate forests. Eur. J. Soil Sci. 66:
31 Podzoly na outwash, (Michigan) Trvání > 6000 let, různé cesty vývoje půd, rozbíhavá (divergentní) evoluce Ahe Ep Bhsm Bsm Bs C Věk 1957 BC
32 Terén po zarovnání vývratu Stará vývratová deprese? Foto: R. Schaetzl, Michigan
33 Obecně platí Skutečný vývoj půd Johnson et al. (1990) Překvapivě intenzivní procesy Polygeneze (včetně zpětného vývoje) Stupeň vývoje půd stáří půd
34 Luvizem modální Pseudoglej luvický Foto: D. Vavříček Foto: P. Šamonil
35 (Para)rendzina kambická Melanizace+dekacifikace -> br(a)unifikace sekvence horizontů O Am (Bv) C
36 Bisequal soils dvousekvenční půdy? Michigan, USA Sekvence horizontů O A Ep Bhs Bs C=E Bt C Boubínský prales
37 Bisequal soils? dvousekvenční půdy? Michigan, USA Dekalcifikace -> Illimerizace -> Podzolizace
38 ?
39 Změny v krajině po odlesnění Krajina Půdní profil Porost Retrográdní vývoj v nížinách Hnědozem > pseudočernozem L. Smolíková, R. Schaetzl
40 Stopy po kořenech stromů pod travinnou vegetací Foto: J. Phillips
41 Posun horní hranice lesa - vývoj klimatu - impakt člověka (pastva aj.) - přirozené disturbance Podzoly Umbrisoly
42 Posun horní hranice lesa - vývoj klimatu - impakt člověka (pastva aj.) - přirozené disturbance
43 Posun horní hranice lesa - vývoj klimatu - impakt člověka (pastva aj.) - přirozené disturbance Úroveň krajiny Úroveň porostu Lokální úroveň
44 Anomálie -> součást cyklu lesa Blokovaná obnova lesa graminoidy a kapradinami v horské smrčině po disturbanci
45 Mikrostanoviště mají jedinečné mikroklimatické podmínky Jedinečná pedogeneze
46 Vývraty signifikantně ovlivňují mocnost regolitu a pohyb svahovin Vliv na rychlost zvětrávání 46
47 Čas Bodové procesy Stáří stromu přesahuje i 500 let Rozklad kmene přesahuje i 200 let Trvání vývratu přesahuje i 6000 let Vrška T., Přívětivý T., Janík D., Unar P, Šamonil P., Král K Deadwood residence time in alluvial hardwood temperate forests A key aspect of biodiversity conservation. Forest Ecol. Manag. 357:
48 Interakce stromy-půda
49 North America Bowers (1987) Alaska 8,000-10,000 yrs Bormann et al. (1995) Alaska yrs Phillips a nd Marion (2006) Arkansas 11,235 yrs Brewer and Merritt (1978) Michigan 3,751-5,000 yrs Schaetzl and Follmer (1990) Michigan < 1,000 yrs Denny and Goodlett (1956) Pennsylvania yrs Rotační perioda Eurasia Šamonil et al. (2009) Czech Rep. 1,250 yrs Šamonil et al. (under review) Czech Rep. 1,370 yrs Naka (1982) Japan treefall rate 0.84 tree/ha year (overstory trees) Falinski (1978) Poland tree/ha year is uprooted Skvorcova and Ulanova (1977) Russia 2,000-3,000 (5,000) years Vassenev and Targuilian (1995) Russia Each point of nature ecosystems has been times uprooted during the Holocene. Rotation period is in the case of pits 500-1,000 years; 2,000-3,000 years for organo-mineral mounds and 5,000 years for organic mounds. Karpachevskiy et al. (1980) Russia 1,000-2,000 years Australia (and Oceania) Burns et al. (1984) 600-1,700 years
50 Rotační perioda 3000 let Rotační perioda 300 let North America Bowers (1987) Alaska 8,000-10,000 yrs Bormann et al. (1995) Alaska yrs Phillips a nd Marion (2006) Arkansas 11,235 yrs Brewer and Merritt (1978) Michigan 3,751-5,000 yrs Schaetzl and Follmer (1990) Michigan < 1,000 yrs Denny and Goodlett (1956) Pennsylvania yrs Rotační perioda Eurasia Šamonil et al. (2009) Czech Rep. 1,250 yrs Šamonil et al. (under review) Czech Rep. 1,370 yrs Naka (1982) Japan treefall rate 0.84 tree/ha year (overstory trees) Falinski (1978) Poland tree/ha year is uprooted Skvorcova and Ulanova (1977) Russia 2,000-3,000 (5,000) years Vassenev and Targuilian (1995) Russia Each point of nature ecosystems has been times uprooted during the Holocene. Rotation period is in the case of pits 500-1,000 years; 2,000-3,000 years for organo-mineral mounds and 5,000 years for organic mounds. Karpachevskiy et al. (1980) Russia 1,000-2,000 years Australia (and Oceania) Šebková B., Šamonil P., Va l tera M., Adam D., Janík D Interaction between tree species populations and windthrow dynamics in natural beech dominated Burns et al. (1984) forest, Czech Republic. Forest Ecol. Manag , : years
51 Vývraty působí na regeneraci stromů deprese kupa strom m
52 Buk X smrk S t r a t e g i e
53 Boubínský prales Sumární disturbanční historie
54 Smrk Buk
55 Žofínský prales Sumární disturbanční historie Disturbance + pollution Početnost juvenilních jedinců (individuals/10ha) Porušený zápoj (%) Regeneration
56 Dilčí disturbanční minulost Frequency of juveniles (individuals/10ha) Canopy area disturbed (%) Šamonil P., Va š íčková I., Daněk P., Janík D., Adam D Disturbances can control fine scale pedodiversity in old growth forest: Is the soil evolution theory disturbed as well? Biogeosciences11,
57 Borovice smrk jedle-buk Druhové složení a stáří uhlíků Potvrzeno prostorovou statistikou, radarem a pedoanthrakologií Podzoly Kambizemě Processed by Přemek Bobek
58 Impakt člověka Orání pralesů NPR Razula, Beskydy, flyš
59 Přímý důkaz o biomechanickém a biochemickém vlivu stromů dodá geofyzika a pedoantrakologie, ha, ha, ha Kambizemě modální Kambizemě dystrické Gradient zvětrávání a vyluhování půd Kryptopodzoly Podzoly
60 Sběra dat pomocí radaru (GPR) a seismické sondy
61 Seismická sonda Hlubší půdy blízko vrcholu Komplexní vývoj krajiny
62 Porušení regolitu kořeny Předběžné výsledky
63 Patrně neplatná hypotéza o hlubší půdě pod stromy. Půda je velmi hluboká -> ztrácí se vztah čas USA, foto: Phillips Žofín Photo: Phillips
64 GPR záznam Albic Podzols Genetická hloubka půdy Hranice kompaktního regolitu
65 Závěry: Disturbance jsou přirozenou a nutnou součástí vývoje lesních půd Silné zpětné vazby mezi stromy a půdou Stromy urychlují nebo zpomalují podzolizaci Očekávaná ztráta komplexity půd v důsledku lesnického managementu nebo odlesnění Biomechanické a biochemické vlivy stromů omezují (skrze frekvenci, intenzitu a prostorovou nenáhodnost) platnost tradičníhoho konceptu pedogeneze Steady-state může být relativně vzácný Komplexní prostorový vztah mezi stromy a půdou Vliv stromů může působit na tvorbu ekologických nik
66 Spolupracovníci Dušan Adam Vojtěch Beneš Přemysl Bobek Pavel Daněk Libor Hort David Janík Kamil Král Pavel Unar Ivana Vašíčková Martin Valtera Tomáš Vrška GAČR S
67 Děkuji za p o z o r n o s t
Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích. Stromy. Pavel Šamonil. Půdy. Department of Forest Ecology, VUKOZ
Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích Stromy Pavel Šamonil Department of Forest Ecology, VUKOZ Půdy Struktura přednášky: Teoretické představy o evoluci půd Skutečná
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Department of Forest Ecology,
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Disturbance půd I Vývraty a
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Je paradigma potenciální vegetace
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Disturbance stromového patra
Žofínský prales SADA SPECIALIZOVANÝCH MAP S ODBORNÝM OBSAHEM. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
Žofínský prales SADA SPECIALIZOVANÝCH MAP S ODBORNÝM OBSAHEM II Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno 010 Autorský kolektiv Mgr. Dušan ADAM,
Disturbance a dynamika lesních ekosystémů. Rozjezd. Disturbance. Pavel Šamonil
Disturbance a dynamika lesních ekosystémů Disturbance Rozjezd Pavel Šamonil Pavel Šamonil, Odbor ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i., Lidická 25/27, 7. patro pavel.samonil@vukoz.cz Katedra botaniky, dendrologie
Disturbance a dynamika lesních ekosystémů. Rozjezd
Disturbance a dynamika lesních ekosystémů Disturbance Rozjezd Pavel Šamonil Pavel Šamonil, Odbor ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i., Lidická 25/27, 7. patro pavel.samonil@vukoz.cz Katedra botaniky, dendrologie
Rok českých pralesů V. Divoké půdy pod divokými stromy
Pavel Šamonil a kolektiv autorů Rok českých pralesů V. Divoké půdy pod divokými stromy Do paměti půdy se zaznamenává celý její vývoj, od počátku tvorby, typicky na dosud nezvětralé hornině, až po poslední
K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras
Historie a současnost přírody a krajiny Českého krasu Svatý Jan pod Skalou 14.11.2012 K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Tomáš Vrška,
Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy
Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 SCHÉMA PŘEDNÁŠKY A
Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil. www.puzzleshop.cz
Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil www.puzzleshop.cz d i s t u r b Datování událostí Metody závisí na: Stáří události (1rok >100 000 let) Rozsah události (1 strom krajina) Požadovaná prostorová
Oheň. temperátní lesy
Oheň temperátní lesy Organické horizonty a frekvence ohně Schaetzl et al. (1994) Vegetatio http://en.wikipedia.org/wiki/michigan Vysoká frekvence ohně Nízká frekvence ohně jehličnany BO blatka listnáče
Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4
Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 75/a, Praha Významnou fyzikální vlastnosti půdy, od které se odvíjejí další vlastnosti, je zrnitostní složení půdy, které je základní vlastností
Disturbance. Pavel Šamonil
Disturbance Pavel Šamonil 1 Pojmy a dojmy Co jsou disturbance? Vymezení disturbancí je arbitrární destruktivní události a environmentální fluktuace (Pickett et White 1985). Bez ohledu na to, zda jsou tyto
Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové
Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové Co se stalo za 25 let v lesích národních parků a kam směřují? Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i., odbor ekologie lesa Jan Drozd NP České Švýcarsko Jan Kozel NP
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, svobodam@fld.czu.cz Obsah prezentace A. Disturbance efekt na dynamiku lesa B. Horské lesy a lesy
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 studium disturbanční historie
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Disturbance v lesních ekosystémech
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil
Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil www.puzzleshop.cz Chytrý Honza a chytrá Honzina J a k d a t o v a t? d i s t u r b Datování událostí Metody závisí na: Očekávaném stáří události (1 >100 000
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík
APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY Šárka Poláková, Ladislav Kubík 1992 190 základní subsystém 1995 1997 27 subsystém kontaminovaných ploch Hlavní zásady výběru monitorovacích ploch v základním subsystému dodržení
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)
Agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A027A (suterén) Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
Biologické disturbance. Pavel Šamonil
Biologické disturbance Pavel Šamonil Gradace lýkožrouta smrkového v hospodářských lesích ČR Polsko Národní park Šumava Zachování NP Posláním NP je ochrana samovolných procesů Zachování stávajícího rozsahu
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
Charakteristiky hlavních půdních jednotek
Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Datování disturbančních událostí Pavel Šamonil. www.puzzleshop.cz
Datování disturbančních událostí Pavel Šamonil www.puzzleshop.cz Datování disturbančních událostí Metody závisí na: Stáří události (1 >100 000 let) Rozsah události (1 strom krajina) Požadovaná prostorová
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo
Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý
Typy a zdroje kontaminace půd
Faktory ovlivňující difuzní kontaminaci lesních půd Milan SÁŇKA Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí - RECETOX, sanka@recetox.muni.cz Typy a zdroje
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 3. blok 15/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných
Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech. Libor Hort, David Janík
Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech Libor Hort, David Janík Osnova: Koloběh dendromasy, jako podmnožina koloběhu biomasy v ekosystému Kvantifikace objemu dendromasy Dynamika
Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko
Bohemia centralis, Praha, 31: 95 104, 2011 Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko Soil conditions at selected sites in the Křivoklátsko Protected Landscape Area Anna Žigová Geologický ústav AV
Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma
Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody
VÝZKUM DYNAMIKY PŘIROZENÝCH LESŮ
VÝZKUM DYNAMIKY PŘIROZENÝCH LESŮ Tomáš Vrška Kořeny odboru ekologie lesa 1992 1993 Odbor ekologie lesa je svým zaměřením nejvíce spojen s výzkumem dynamiky a ekologie přirozených temperátních lesů. Historie
Evropa. Slovensko Vysoké Tatry (větrná kalamita 2004) rok 1891. rok 2000. Koreň (2005) (perokresba V. Forberger) (foto M. Koreň) Gerlach Granáty
Evropa Slovensko Vysoké Tatry (větrná kalamita 2004) rok 1891 Kriváň (perokresba V. Forberger) Hrebeň Bášt Tupá Končistá Gerlach Granáty Slavkovský štít Lomnický štít rok 2000 (foto M. Koreň) Končistá
Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP
Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Page 1 Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy
Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A227 Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace
EEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 28.4.2015 Proč lignikolní houby? lignikolní houby: ideální modelová
M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy
M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R - koncepce a cíle - metody -výstupy TOMÁŠ VRŠKA & comp. VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno 1 MONITORING PŘIROZENÝCH LESŮ ČR ÚROVNĚ SBĚRU A
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček
Výsledky NIL2 Jaromír Vašíček Definice pojmu Les podle FAO Forest (F) Les představují pozemky s plochou větší jak 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5m dosahujícím 10 %. Do této kategorie
CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
Management bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z
Jak reaguje biodiversita ita umavy na r zný management v horských lesích Karel Mat jka IDS Praha www.infodatasys.cz Seminá Mezinárodní rok biodiverzity a ochrana p írody na umav, 20.5.2010 Presentovány
Bonita stanoviště a bonita porostu
Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní
Mikromorfologické studium pedogeneze disturbovaných půd v přirozeném temperátním lese
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Mikromorfologické studium pedogeneze disturbovaných půd v přirozeném temperátním lese Rešerše k bakalářské práci Iva Křenovská VEDOUCÍ
Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
PC: Taxonomie lesních půd
PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou
Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort
Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení
SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
Disturbanční faktory II. Vítr. Pavel Šamonil. www.meteorologynews.com
Disturbanční faktory II Vítr Pavel Šamonil www.meteorologynews.com ?Aktualita? Vítr nás ohrožuje Vítr nás baví Intenzita katastrofických větrných událostí (kolečko průměr, fousy zaznamenaná max a min)
Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava
Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava Iva Ulbrichová, Jiří Remeš, Václav Štícha Úvod Přirozená obnova, její věková, druhová a výšková struktura, stejně tak i růst a vývoj nárostů v místech prvních,
Volitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Představení a náplň předmětu Harmonogram předmětu Ukončení předmětu zápočtem Studijní literatura Představení a náplň
FIXACE OXIDU UHLIČITÉHO V LESNÍCH EKOSYSTÉMECH
FIXACE OXIDU UHLIČITÉHO V LESNÍCH EKOSYSTÉMECH Vilém Podrázský Česká zemědělská univerzita, Lesnická fakulta Praha, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 - Suchdol ÚVOD Poutání oxidu uhličitého vegetací je jedním
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 9. přednáška 6. LUVISOLY Půdy s diagnostickým horizontem (argi)luvickým a méně či více výrazným (albickým) horizontem eluviace jílu. Proces illimerizace. Půdní typy: Šedozem
Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima
Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima Jiří Souček Výzkumná stanice VÚLHM, Na Olivě 550, 517 73 Opočno V rámci projektu číslo EHP-CZ02-OV-1-015-2014 Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
Monitoring přirozených lesů ČR. část A Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Souhrnná výzkumná zpráva
Monitoring přirozených lesů ČR část A Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji Souhrnná výzkumná zpráva Zpracovali: Dušan Adam, David Janík, Jan Trochta, Libor Hort,
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku
Seminář je výstupem k institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. R1215 na rok 2015. Seminář Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích České
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech
ŠPULÁK O., JURÁSEK A. & VACEK S. 2007: Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech. Opera Corcontica, 44: 471 476. Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech Beech with
Přílohy. Appendixes. kapitola 9 / chapter 9
Přílohy Appendixes kapitola 9 / chapter 9 9. 1 Mapové výstupy / Map outputs 9. 2 Plošné zastoupení skupin dřevin a věkových stupňů / Area covered by individual groups of tree species and by the age classes
č.. 4: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Pedologické praktikum - téma č.. 4: Odběr r půdnp dních vzorků Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní vzorek je část matrice
VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA
IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA Emil Cienciala, Vladimír Zatloukal, Radek Russ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
EEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 8.9.2016 Mykologický monitoring pracovní tým Quercus spp. Fagus sylvatica
Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni
Blue Cat research team XVI. Konference SVOL Střítež / Jihlava, 6.- dubna 2017 M U L T I F U N K Č N Í Ú L O H A L E S ů Dynamika kůrovcovitých v maloplošných ZCHÚ a pěstební postupy v jejich ochranných
KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE
KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE Monika Vejpustková, Tomáš Čihák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
STAV LESNÍCH PŮD VE VÝŠKOVÉM TRANSEKTU NA LOKALITĚ PLECHÝ NP ŠUMAVA
STAV LESNÍCH PŮD VE VÝŠKOVÉM TRANSEKTU NA LOKALITĚ PLECHÝ NP ŠUMAVA Vilém PODRÁZSKÝ Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Kamýcká 1176, CZ 165 21 Praha 6 Suchdol, e-mail: podrazsky@fld.czu.cz