příloha > vinotéka investice do vína moravská a rakouská vinná stezka rozhovory

Transkript

1 vinotéka investice do vína moravská a rakouská vinná stezka rozhovory

2 editorial > Není to tak dávno, kdy pojmout putování za vínem jako dovolenou, bylo téměř nemyslitelné. Minimálně dovolenou s rodinou. Dnes je to však zcela běžné i u nás. Předně projíždět na kole například Moravskou vinnou stezkou zdaleka neznamená pouze ochutnávat víno. Je to i o krásné přírodě, památkách, kultuře, tradicích a lidech a taky trochu o sportu. A víno, to je jen ta příslovečná třešnička na dortu, i když pro většinu z nás nejspíš velmi příjemná. A tak rozhodneme-li se, že svůj odpočinkový čas věnujeme vinným oblastem, a můžou to být i rakouské, není určitě na škodu dozvědět se o nich něco bližšího a vlastně podívat se na víno i z různých úhlů. Například, že i vinaři se vracejí k přírodnímu pěstování, že investice do vína není vůbec špatný byznys nebo že kalifornská vína začínají být konkurentem těm evropským. Karel IV. byl geniální, když přivezl do Čech odrůdu Pinot noir, říká v rozhovoru moravský vinař Jaroslav Springer. Myslím, že nelze než souhlasit. < Vlastimil Poliačik, editor speciálu Jak investovat do vína > Víno lze bezesporu počítat mezi nejstarší komodity, se kterými se kdy obchodovalo a do kterých se investovalo. Víno nikdy nebylo jen předmětem takzvaných spotových (promptních) obchodů, kdy se nakoupí, okamžitě odebere a v určitém krátkém čase zaplatí. S vínem se obchodovalo a obchoduje i formou jakýchsi forwardů, to znamená, že prodej nebo nákup vína se uskuteční v budoucím dohodnutém termínu za pevně stanovenou cenu a podmínek. Kupní cena pak může být splatná již při sjednání takovéhoto obchodu nebo až v termínu, kdy je víno později dodáno kupujícímu (častější případ). Takovéto obchody se realizovaly již v daleké minulosti, kdy obchodníci nápoj ochutnávali na takzvaných trzích (dnes by se místo dalo přirovnat spíše k veletrhu nebo výstavě než ke klasickému trhu) a vybrané víno se pak v příslušném čase dodávalo do vybraných míst, buď v amforách (především v případě přímořských států), nebo v sudech (v případě vnitrozemských států). Investice v čase > V českých zemích, přesněji řečeno Rakousku-Uhersku, takové trhy také existovaly. Nejstarší trhy s vínem, které se v podstatě dochovaly až do současnosti, jsou Valtické vinné trhy (dnes jako nejstarší fungující výstava vín u nás, pochopitelně ale s odlišnou funkcí než před několika sty lety). Zde se již minimálně v polovině 19. století scházeli vinaři, viniční mistři, takzvaní perkmistři a obchodníci s vínem, kteří dodávali vína především do Prahy a Vídně, aby nápoj ochutnali a dohodli si příslušnou cenu, za kterou pak budou vína během roku odebírat. Jinými slovy se tedy rozhodovali, do kterých vín budou investovat, a domlouvali si, za jakých podmínek. A právě perkmistři, jmenovaní městskou radou, měli právo rozhodovat o tom, s jakým vínem se v příslušném městě může obchodovat. Dnes se do vín investuje trochu jinak, i když princip je velmi podobný. Důležité je si uvědomit, že investice do vína není většinou stejná jako u ostatních obchodních komodit. A důvod je právě v jedinečnosti vína. U investice do klasické komodity, jakou může být káva nebo pomerančová šťáva, se dá spíše mluvit o kvalitativních třídách. Dobré víno je však vždy něčím jedinečné a k tomu se neustále vyvíjí v čase. Z tohoto pohledu se dá investice do vína přirovnat spíše k investicím do známek nebo starých mincí. Hodnotu investice do vína totiž výrazně ovlivňuje nejen kvalita, ale i jeho (omezené) množství obsah > Jak investovat do vína III-IV Rozhovor s Dimitrim Mesnardem, francouzským sommelierem IV-V Putování za moravským vínem VI-VIII Za vínem do rakouského příhraničí VIII-IX Biovíno X Rozhovor s Jaroslavem Springerem, moravským vinařem X-XI Foto vinné sklepy Valtice Výrazné zhodnocení > Průměrné cenové zhodnocení ve světě se u vína pohybuje od deseti do 14 procent. Avšak investice do vín není záležitostí pouze velkých vinařských států. I u nás se již několik let do tohoto nápoje investuje a zhodnocení se pohybuje na světovém průměru. Na trhu se objevují velmi kvalitní a jedinečná moravská vína, jejichž zhodnocení bývá skutečně velmi zajímavé. Naše první víno, které bychom mohli označit jakýmsi blue chips mezi víny, byl Sauvignon pozdní sběr 1997 z řady Château Valtice. Toto víno získalo mimo jiné titul Championa na mezinárodní výstavě ve slovinské Ptuji a jeho cena vzrostla během roku o neuvěřitelných 297 procent. O toto víno projevil poté eminentní zájem jeden významný francouzský investor, který chtěl exkluzivní odběr všech lahví tohoto vína s prémiovou cenou o 350 procent vyšší oproti původní! Přesto jsme neprodali. Nechtěli jsme, aby takové velké víno skončilo v zahraničí. Z hlediska investic dám ještě jeden příklad, a tím je víno, které vzniklo tak trochu náhodou, jako experiment. Jedná se o Ryzlink rýnský výběr z hroznů 2006 barrique ze stejné řady jako předešlé, kterého bylo vyrobeno pouhých 600 kusů lahví. Pokračování na str. IV >

3 > Výnosná investice. Ryzlink rýnský výběr z hroznů 2006 barrique, víno které vzniklo tak trochu náhodou v počtu pouhých 600ks lahví. Jeho cena vzrostla během dvou let z 500 korun za láhev na neuvěřitelných korun Dokončení ze str. III > Jeho cena vyletěla během dvou let z 500 korun na 2500 korun za láhev, říká David Šťastný, ředitel společnosti Vinné sklepy Valtice, a upozorňuje, že jejich společnost by sama ráda odkoupila toto jedinečné víno za cenu 2500 korun od každého klienta, který má víno řádně uskladněné. Lze tedy konstatovat, že v porovnáním s jinými investičními instrumenty dostupnými na trhu to je velmi nadprůměrné zhodnocení. příloha > Dimitri Mesnard: Špič ková kalifornská vína jsou srovnatelná s francouzskými > Vína z nového světa jsou převážně vnímána jako obyčejná konzumní vína, která nedosahují kvality těch špičkových z Evropy. Dimitri Mesnard, francouzský odborník na víno a držitel prestižního titulu Master Sommelier, kterým se může pyšnit pouze 170 odborníků na Jak investovat > Nejdůležitější je samozřejmě výběr vína, do kterého chcete investovat. I zde stejně jako v mnoha dalších oblastech investování platí nechte si poradit od skutečného odborníka. Otázkou je, kde takovou osobu najít. Současná hospodářská krize odstrašujícím způsobem demonstrovala, že zdaleka ne všechny rady a prognózy investičních poradců jsou správné. U vína to může platit dvojnásob. Skuteční odborníci mohou pocházet buď z řad sommeliérů či obchodníků, nebo z řad výrobců vinařů. Sommeliéři a obchodníci sice mohou přistupovat k výběrům vína více objektivněji a s jakýmsi nadhledem. Ale pozor, spousta z nich dnes také s víny obchoduje, a pak se ona objektivita a nadhled stírají. Výrobci vína mají jednu nespornou výhodu, která se ve sportu nazývá termínem znalost domácího prostředí neboli výhoda domácího hřiště. Praktické zkušenosti s vlastním vínem, z jakých hroznů a jakou technologií bylo víno vyrobeno, a znalost, jak se příslušné víno chová v čase, je know-how každého dobrého sklepmistra a vinaře. Jinými slovy rada od člověka, jenž s příslušným vínem prožil několik dnů a nocí, měsíců i let, má pak vysokou vypovídací schopnost. Avšak i rada z této strany může mít pochopitelně zásadní slabinu. Některý vinař prostě žádné dobré víno na dlouhé ležení mít nemusí, takže jeho rada k investování do vína se pak může řídit pouze sloganem: co je doma, to se počítá. Je tedy velmi důležité mluvit se skutečným odborníkem vinařem nebo sommeliérem, kterého delší dobu znáte, stojí za ním výsledky. Většinou takový člověk bývá známý a uznávaný i mezi skutečnými vinaři. Další způsob, jak získat informace, aby byly co nejtransparentnější, je navštívit nějakou akci, kde vína zhodnotí odborná komise složená z prověřených vinařů, nejlepších sommeliérů a profesních obchodníků. Právě o to se chceme pokusit v našem prvním vinařsko-investičním projektu, který chystáme již za několik týdnů a kde po vzoru francouzského en primeur, bude naše nová vína označená Château Valtice hodnotit komise složená ze skutečných odborníků. Ti v takzvané slepé degustaci budou posuzovat nejen kvalitu nových vín, ale i jejich možný potenciál zhodnocení, upozorňuje David Šťastný a dodává, že prvořadým důvodem těchto akcí je snaha o další rozšíření vinařské kultury v České republice, o to, dát jí takový důstojný prostor, jaký má všude ve světě. Dát možnost investorům, aby mohli investovat do opravdu kvalitních vín, kde je reálný potenciál dobrého zhodnocení. < Irena Hartingerová světě, zastupuje kalifornskou vinařskou firmu Jackson Family Wines a nedávno v Praze při degustaci dokazoval, že to již zdaleka není pravda. E15: Jsou kalifornská vína nevyšší kvality skutečně již srovnatelná s francouzskými? Je důležité si uvědomit, že v Kalifornii proběhla velká změna v produkci vín. Před patnácti lety tam v podstatě vinaři pěstovali v různých regionech pět šest odrůd bez ohledu na to, zda byla v těch místech vůbec vhodná. Nyní se jejich přístup změnil. Vybírají se odrůdy, které v konkrétním regionu mají absolutně nejlepší podmínky. Například u Pinot Noir se dlouho hledala konkrétně ta správná specifická pododrůda, jež je pro konkrétní region v Kalifornii ideální. Takže odpověď zní ano. Dnes například cabernet z kalifornské produkce můžete archivovat deset patnáct let a stále bude vynikající. E15: Jak by dopadla slepá degustace odborníků? Řekněme, že bychom předvedli znalcům čtyřicet cabernetů z Bordeaux a čtyřicet z Kalifornie, je docela pravděpodobné, že se z devadesáti procent spletou. E15: I Masters Somellier? Ti by nuance měli rozeznat, ale zmýlení nevylučuji. E15: Jak se kalifornská produkce zabydluje ve vinařských zemí v Evropě? Zatím je situace v plenkách. Kvalitní produkt tady je, ale přístup se ještě příliš nezměnil. A to je vlastně můj úkol. Nejlepší propagace vín je jejich chuť, a proto se pořádají degustace, aby si kvalitu kalifornských vín každý vyzkoušel sám. E15: Stále se v souvislosti s vínem z Nového světa mluví o butikovém vinařství. Znamená to víno nejvyšší kvality. Proč se takto pojmenovávají pouze vína z Nového světa, a ne z Evropy? Je to v podstatě nový název, takže se uchytil spíše v Novém světě, kde vinařská tradice není dlouhá. Je to ale označení stejné jako garážová vína, které se používá ve Francii. Pro mne je toto označení synonymem vášně. Vinař, jenž dělá butiková vína, chce dosáhnout té nejvyšší kvality, která je možná v konkrétní oblasti. A bez vášně to nelze. E15: Jste držitelem prestižního titulu Master Sommelier. Co všechno člověk musí umět, aby titul získal? Získat tento titul je velmi náročné a obnáší to řadu let studia. I když základ je znát rozmanitost vůní a chutí vín a umět je pojmenovat, není to zdaleka pouze o tomto. Je to i celkově o historii či gastronomii. Tedy od způsobu otevírání vína po servírování doutníků. Lze říci, že musíte znát o vínu a kolem vína téměř vše. Například i jak se zachovat, když zákazník převrhne sklenici vína nebo legislativu ve všech základních vinařských oblastech a tak podobně. Samotné zkoušky mají několik úrovní. A až vrcholem je slepá degustace. E15: Jak probíhá tato vrcholová zkouška? Slepá degustace probíhá tak, že hodnotíte šest vzorků; abyste byl úspěšný, musíte uhádnout čtyři. To znamená trefit se do odrůdy a regionu. Není to jednoduché, protože oblasti, které jsou blízko sebe, vyrábějí podobná vína. E15: Zůstat takto universálním odborníkem asi není jednoduché. To ne. Člověk musí být stále v obraze. Většinou se ale pak sommeliéři specializují na některou konkrétní oblast. Než jsem začal pracovat pro kalifornskou firmu, tak jsem se díky své práci věnoval Burgundsku a Novému Zélandu. Tam jsem znal všechny základní vinaře a sledoval trendy a tak podobně. E15: Co konkrétně vás přivedlo k vinařské profesi? Přivedla mne k tomu vášeň pro víno a také mne lákalo dozvídat se o víně stále více a více. E15: Co rozhodlo, že jste se jako Francouz rozhodl zastupovat kalifornskou firmu? Rozhodující je produkt. Už z titulu své pozice nemohu zastupovat produkt, jenž by nedosahoval nejvyšší kvality. Konkrétně u Jackson Family Wines jsem podrobně ochutnal jejich vína, než jsem přijal spolupráci. A po zjištění kvality mne i lákalo předvést Kalifornii Evropě. Ukázat nová špičková vína starému kontinentu. E15: Seznámil jste se s moravskými víny? Jak byste je ohodnotil? Znám Českou republiku jako zemi, která produkuje víno, ale jsou to spíše znalosti obecné, jako jak velké jsou zde vinice a hlavní odrůdy, ale neprochutnal jsem je tak a tolik, abych se odvážil je hodnotit. Vím, že se tu dělají spíše bílá vína a že jsou skvělá. Avšak k hodnocení mě nenuťte. E15: Když ve svém volnu nemusíte již přemýšlet pracovně, jaké víno si otevřete? Nemám nějakou specifickou značku, kterou si zásadně otevírám. Záleží na konkrétní situaci, zda jsem sám, nebo s manželkou či přáteli, zda je oslava, nebo jen posezení a jaké jídlo máme připravené. Ale obecně můj favorit je La Crema, která je jak Chardonnay, tak Pinot Noir, a v zimě například Edmeades Zinfandel. < Vlatimil Poliačik

4 Putování ne jen za moravským vínem > Moravská vinná stezka je páteřní trasou sítě regionálních cyklistických stezek vedoucích krajinou jihovýchodní Moravy. Trasa začíná ve Znojmě, prochází Mikulovem, Hustopečemi, Velkými Pavlovicemi, Mutěnicemi, Bzencem a končí v Uherském Hradišti. Moravská vinná stezka nabízí několikadenní putování krajem, který zdobí víno, venkovská krajina a příroda, bohatá historie a živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi (viz) a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek (viz) a měří 270 kilometrů. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky regionu. Vydejme se na cestu > Jestliže se vydáte po její trase a začnete ve Znojmě, jen samotná prohlídka tohoto královského historického města vám zabere minimálně půlden. Jihovýchodně od Znojma navštívíte vinařskou vesnici Nový Šaldorf- -Sedlešovice, milovníci přírody si nenechají ujít vřesoviště u obce Havraníky na hranici Národního parku Podyjí. Příjemnou zastávkou bude Šatov, kde je možné navštívit Malovaný sklep vyhloubený v místním pískovci, naučnou stezku starých odrůd za moravským sklípkem. Mužská část výpravy jistě vyrazí k prvorepublikové pohraniční pevnosti Zahrada. V obci Slup stojí unikátní zrekonstruovaný vodní mlýn se čtyřmi mlýnskými koly. Plně funkční vodní mlýn nabízí i ukázkový provoz. Stezka kopíruje státní hranici a dovede vás ke sklepům u Nového Přerova, Jevišovky a Drnholce, kterému vévodí renezanční zámek a bělostný pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice je z poloviny 18. století. U Novosedel stojí za návštěvu nejen otevřené sklepy, ale také naučná stezka Stará hora, která prochází stejnojmennou viniční tratí. Dalším významným vinařským centrem na trase je Mikulov. Ve městě můžete navštívit nejen sklepy, historické památky, ale také jeskyni pod vrchem Turold a odtud pokračovat na sever podél Pálavy až do Pavlova, který je známý půvabnými barokními sklepy v ulici Česká a zachovalou venkovskou Moravská vinná stezka ZNOJMO Přímětice Jaroslavice zástavbou na návsi. V Dolních Věstonicích nesmíte minout expozici Věk lovců mamutů a místo, kde byla profesorem Absolonem na počátku minulého století objevena paleolitická soška ženy, dnes světoznámé Věstonické venuše. Po hrázi překonáte vody Novomlýnských nádrží na řece Dyji a projedete obcemi Pouzdřany a Popice. To už jste projeli dvě ze čtyř moravských vinařských podoblastí a zamíříte do Hustopečí, Velkých Pavlovic a Bořetic, které se proslavily svojí recesistickou vinařskou republikou Kraví hora. Kravihorci disponují vlastní měnou, cestovními pasy i spolkovými víny. Na kopci Stráž leží obec Vrbice se svými sklepy vytesanými v pískovci v několika patrech nad sebou a pod kopcem Kobylí. Stezka vás zavede přímo před obecní muzeum života na vesnici a ve sklepích s expozicí vinařství a vinotékou. V Kloboukách u Brna a Starém Poddvorově stojí zrekonstruované větrné mlýny. V tom klobouckém se pravidelně provází, v Poddvorově je třeba objednat se předem. Tajemnou historií na vás dýchnou Čejkovice, kde stojí bývalá tvrz Templářů a podzemí ukrývá dlouhé sklepy. V Miloticích narazíte na Slovácký granát, nikoliv zbraň, ale směs (moderně cuveé) Frankovky a Modrého portugalu z mutěnických viničních tratí. Při dalším putování zastavte v Miloticích nejen na víno, ale také kvůli návštěvě milotického zámku, obklopeného charakteristickým francouzským klasicistním parkem. Poté vás cesta zavede do Kyjova, centra Kyjovského Slovácka. Město je známé folklorní akcí Slovácký rok. Na náměstí vás upoutá renezanční radnice s věží. Dále dojedete do Bzence, který dal vinařskému světu vynikající Ryzlink rýnský pod názvem Bzenecká lipka a do Polešovic, z jejich šlechtitelské stanice pochází Moravský muškát, kříženec Muškátu Ottonel a Prachtraube. A to už se blíží závěr na samotném severovýchodě vinařské Moravy a vás čekají Buchlovice s barokním zámkem a zahradou, nad městečkem hrad Bu- Hevlín Novosedly BRNO HUSTOPEČE MIKULOV KLOBOUKY VELKÉ PAVLOVICE Milotice KYJOV Velehrad UHERSKÉ HRADIŠTĚ Čtyři jihomoravské vinařské podoblasti ZNOJMO Šatov Moravský Krumlov Miroslav Ivančice Hrušovany n. Jeviškou BRNO Dolní Kounice Židlochovice Klobouky u Brna Pohořelice Hustopeče VELKÉ PAVLOVICE Pouzdřany Drnholec Pavlov MIKULOV Lednice Valtice Salavkov u Brna VELKÉ BÍLOVICE BŘECLAV Bučovice Ždánice Lanžhot Čtyři Jihomoravské vinařské podoblasti > Kyjov Dubňany Hodonín Koryčany Vracov Bzenec Staré Město Napajedla Uherský Ostroh Veselí nad Moravou Strážnice UHERSKÉ HRADIŠTĚ znojemská mikulovská velkopavlovická slovácka chlov, v obci Tupesy muzeum majolikové keramiky, instalované v původním domě hrnčíře. Tisíce poutníků každoročně navštíví Velehrad a baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. V obci Modrá byl v roce 2004 otevřen archeologický skanzen, který představuje opevněné sídliště středního Pomoraví z 9. století. Trasa končí v Uherském Hradišti, které bylo v minulosti křižovatkou obchodních cest a jedním z center Velké Moravy. Mikulovská vinařská podoblast > První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století našeho letopočtu, k velkému rozšíření pěstování vinné révy v kraji došlo v době Velkomoravské říše. V polovině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil již obchod s vínem k největším zdrojům příjmů šlechty a měšťanů. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy se od středověku rodí svěží a extraktivní vína, která dosahují díky výborným polohám viničních tratí nezaměnitelný charakter. Sluncem prohřáté jižní svahy jsou domovem především aromatických bílých vín, mimořádné kvality a zvláštní minerálnosti tady dosahuje Ryzlink vlašský. Další typickou odrůdou Mikulovska je Veltlínské zelené, které se rozšířilo hlavně v hlinitějších půdách Dunajovických vrchů, vysokou jakostí a širokou škálou chutí vynikají zdejší Rulandské bílé a Chardonnay. Na Valticku dominuje zlatistý mok odrůdy Neuburské, severní vinařské obce podoblasti Strachotín, Pouzdřany a Popice jsou známé víny Ryzlink rýnský, Tramín a Pálava. Slovácká vinařská podoblast > Vína severnějších vinařských oblastí Evropy jsou vyhledávána pro zvláštní krásu a nezaměnitelný charakter svěží kyselinky a chuťových látek. Přírodní podmínky a odrůdová skladba vinic je zde stejně pestrá jako místní folklor, tradice a zvyky. Jižní část podoblasti tvoří Podluží a Mutěnicko, teplý a suchý kraj v údolí řek Moravy a Kyjovky. Výše položené vinice dávají plná vína se svěžím charakterem a výraznými aromatickými látkami. Ve středu podoblasti leží město Bzenec, již Pramen: Národní vinařské centrum vinařství Pierra Richarda, Gerarda Depardieu, F. F. Coppoly přes 1000 druhů vín, která nejsou běžně dostupná příloha > od středověku tradiční centrum vinařství na Moravě. Z hroznů Ryzlinku rýnského pocházejících z nejlepších tratí ve městě a okolí se zrodila Bzenecká lipka, znamenité víno s vůní lipových květů. Vinařství na Kyjovsku a Uherskohradišťsku má už typický severní ráz. Vzhledem k položení vinic jsou rozšířenější rané odrůdy, jako je Müller Thurgau či Muškát moravský, výborné kvality tady dosahují i Rulandské šedé a Ryzlink rýnský. Nejvýznamnější vinařskou obcí severní výspy podoblasti jsou Polešovice, sídlo Šlechtitelské stanice vinařské. Ve zdejších vinicích byla vyšlechtěna nejrozšířenější odrůda bývalé Uherskohradišťské vinařské oblasti Muškát moravský. Do půdních a klimatických podmínek na jižních svazích v podhůří Bílých Karpat se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, rodí se i plný a extraktivní Ryzlink rýnský. Právě harmonickým spojením těchto nejčastěji pěstovaných odrůd vzniklo v Blatnici pod Svatým Antonínkem vysoce ceněné známkové víno Blatnický Roháč. Velkopavlovická vinařská podoblast > Úrodné roviny centrální části vinařské oblasti Morava, táhnoucí se od Brna k Břeclavi, patří k nejslunnějším a nejteplejším místům České republiky. Díky ideální poloze, příznivým klimatickým i půdním podmínkám se zde vinná réva pěstovala už v dobách Velkomoravské říše. Hlavní viniční tratě vedou od města Hustopeče, někdejšího hlavního střediska oblasti, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do Velkých Bílovic. Pokračování na str. VIII > vinotéky v Praze a v Modřicíh (okres Brno venkov) internetový prodej, firemní dárky, velkoobchodní prodej TASTE OF LUXURY Wines International s.r.o. No.1: Čajkovského 24, Praha 3 No.2: Benešova 437, Modřice, okres Brno venkov tel.: , info@wines-int.cz

5 Dokončení ze str. VII > V půdách s vysokým obsahem hořčíku se daří zejména modrým odrůdám, oblast proslavila nezaměnitelná červená vína. Vyhlášená je především Frankovka purpurové barvy a skořicově višňového aroma, pozornost si zaslouží také lehčí, jemně kořenitý Portugal. Z bílých odrůd se daří především Veltlínskému zelenému a Rulandskému šedému. Pozoruhodná vína zde dávají aromatické odrůdy Moravský muškát a Tramín červený. Velkopavlovickou vinařskou podoblastí vedou dva okruhy vinařských stezek: Velkopavlovická a Brněnská. Znojemská vinařská podoblast > Za chuťově plná a aromatická vína vděčí Znojemsko dávné vinařské tradici, specifickým přírodním podmínkám i talentu a šikovnosti místních vinařů. Nejstaršími svědky historie znojemského vinařství jsou archeologické nálezy z doby pobytu římských legií, klášterní kroniky i listiny českých panovníků. Klášter premonstrátů v Louce byl po staletí centrem hospodářského a duchovního života na Znojemsku, s působením benediktinů v Rajhradě se pojí nejstarší listina připomínající vinný desátek (roku 1222). Velkým rozmachem procházelo vinařství v pozdním středověku, kdy zakládali vinice i bohatí znojemští měšťané a obchod s vínem přinášel městu bohatství i privilegia. Reakcí na úpadek vinařství během třicetileté války bylo vzepětí a dynamický rozvoj v následujících stoletích, které ukončila révokazová nákaza a houbové choroby koncem 19. století. Obnova vinic a výsadba nových odrůd zahájily harmonický vývoj pěstování vinné révy na prahu moderní doby, který na Znojemsku krátkodobě přerušil odsun původního obyvatelstva. Na rozhraní dvou geologických soustav Českého masivu a Západních Karpat se v půdách se štěrkovým podložím, spraší a občasnými polohami jílů daří především aromatickým bílým vínům. V závětří Českomoravské vrchoviny si hrozny díky pomalejšímu zrání uchovávají více vonných látek. Hlavní odrůdou podoblasti je Veltlínské zelené, výborné kvality zde dosahují odrůdy Müller Thurgau, Sauvignon a Ryzlink rýnský. Mimořádnou věrností charakteru odrůdy se vyznačuje Rulandské modré. Severní část podoblasti okolí Dolních Kounic a Moravských Bránic se vyznačuje pěstováním modrých odrůd, které jsou svou kvalitou srovnatelné s nejlepšími červenými víny Velkopavlovicka. Za vínem do rakouského příhraničí > Necelých čtyřicet kilometrů v atraktivním terénu, nejvýznamnější památky česko-rakouského příhraničí a poučné srovnání dovednosti moravských a dolnorakouských vinařů nabízí celodenní cyklistický výlet krajem, který ještě před dvěma desetiletími představoval dva světy. Dnes je ukázkou přeshraniční spolupráce ve sjednocené Evropě. Začít můžete v Mikulově, městě s jedinečnou atmosférou historické mozaiky a křižovatky kultur, jehož jádro je památkovou rezervací. Teoretickou přípravu na cyklisticko-vinařskou expedici vám poskytne prohlídka vinařské expozice na nádvoří mikulovského zámku a můžete vyrazit. Z města směrem na jih se vydává několik cyklostezek, které za železničním přejezdem odbočí vpravo a po moravské straně směřují k západu. Rovně na Ottenthal pokračuje stezka k rakouské hranici. Tady, v přehledné rovině s výhledem na dominanty dávného sídla Ditrichštejnů i moravských rabínů, vybudovalo město Mikulov ve spolupráci s Nadací Partnerství útěšné místo sloužící k odpočinku i poučení. Ploty s ostnatým drátem odstraněné po roce 1989, nahradila originální odpočívadla a nová cyklostezka spojila Mikulov s rakouskou příhraniční oblastí Weinviertel. Dobu nedávno minulou připomínají už jen bývalé hraniční kameny rámující prostor, který sochařskými prvky oslavuje vinařský kraj na obou stranách kdysi železné opony. Informační tabule o místním vinařství a trasách moravských vinařských stezek i navazujících odrůdových stezkách ve Weinviertlu jsou jedinečnou inspirací pro výlet za poznáním kraje i porovnáním moravských a dolnorakouských vín. Pokud se chceme držet česko-rakouské hranice, můžeme využít dvě dolnorakouské vinařské stezky. Zpočátku to je stezka Veltliner, z níž později přejedeme na stezku lichtenštejnskou. > Ottenthal Falkenstein MIKULOV RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA Schrattenberg Herrnbaumgarten VALTICE Vinná stezka u sousedů. Příhraniční trasa využíva dvě rakouské vinné stezky První část stezka Veltliner > Pohraniční městečko Ottenthal, kde v minulosti probíhaly všechny oblastní válečné střety, je dnes upraveným sídlem na okraji přírodní památky s rozsáhlými stepními porosty. Vinařská stezka Veltliner, upozorňující na nejrozšířenější odrůdu kraje, vede přes Guttenbrunn do Falkensteinu po klidné silnici. Za touto vinařskou obcí s tradiční dolnorakouskou zástavbou odbočuje na asfaltovou stezku, vlnící se mezi vinicemi. Městečko Falkenstein zdobí farní kostel svatého Jakuba ze 17. století, barokní radnice a pranýř na náměstí. Dominantou celého kraje s panoramatickým výhledem do dalekého okolí je mohutná zřícenina stejnojmenného hradu nad obcí. Na vápencovém Zámeckém kopci byl vybudován již v roce 1050 jako součást soustavy pohraničních pevností. Při výjezdu z obce po stezce směrem na Poysbrunn je rozložena místní Kellergasse s restaurací a možností ubytování. Falkensteinská sklepní ulička patří k těm napucovaným, Veltlínské zelené místních vinařů je však zemitý a extraktivní mok s kořenitou chutí a osvěžující kyselinou. Následující desetikilometrový úsek po křížení trasy se silnicí Mikulov- Vídeň nabízí parádní jízdu mezi vinohrady, daleké výhledy a střídání tempa v proměnlivém terénu. Architektura sklepů rozložených v úvozu klesajícím do Poysbrunnu připomene staletou společnou historii. Typologie i malovinařský charakter staveb vyvolávají pocit, že jste se ocitli mezi sklepy na Znojemsku či Mikulovsku. Sdílený osud rakouského mocnářství připomíná i barokní kostel a zámek s parkem původně ze 16. století. Druhá část Lichtenštejnská stezka > Zvýšenou opatrnost věnujte krátkému úseku po silnici Mikulov-Vídeň, jenž začíná dva kilometry za obcí. Za jejím přejezdem odbočuje vinařská stezka Veltliner na jih směrem do Poysdorfu, naše trasa pokračuje po Lichtenštejnské stezce do vesnice Herrnbaumgarten, kde se na svět kolem sebe dívají pod neobvyklým úhlem pohledu. Údiv a úsměv na tváři vyvolá už vjezd do obce. Cestu lemuje pole prádelních šňůr, na nichž se ve větru houpají stovky, možná i tisíce pestrobarevných ponožek. Předpokládám, že použitých. Než je všechny štupovat je lepší s nimi takto mile šokovat. Šok, překvapivé spojení a dadaistická hravost jsou příznačné i pro zdejší muzeum kuriozit Nonseum. Veškeré zdejší aktivity vesele balancují mezi dvojznačným myšlením, vstřícným profesionalismem a laskavým nedorozuměním. Muzeum nesmyslů je sbírkou komických předmětů, jejichž výběr sahá od chrániče na podpatky přes rovnátka na třetí zuby až po přenosné záchodové prkénko. Smysl pro humor a vinařský fortel nechybí ani zdejším vinařům. Rodinné vinařství Frank se specializuje především na červená vína s výraznou ovocnou dochutí, mimořádné kvality dosahují vína odrůdy Grüner Veltliner, která je chloubou oblasti Weinviertel. Dalším z excelentních vinařů v Herrnbaumgartenu, vesnici, jejíž vinařský katastr čítá 650 hektarů vinic, je pan Woditschka. Z bláznivé vesnice směrem do Valtic na moravské straně hranice stoupá Lichtenštejnská stezka k obci Schrattenberg. Těsně před vesnicí odbočí směrem na Reintal, trasa našeho výletu však pokračuje rovně do obce s necelou tisícovkou obyvatel. Větší část jejího okolí je zalesněno, významnou část výměry katastru představují vinice. A pravidelné řádky vinných keřů jsou nejvýraznějším krajinotvorným prvkem i při pohledu na Valtice od kolonády na Raketně, ležící těsně za hraničním přechodem. Všude dobré, doma nejlepší > Sražte, děti sklenice, čert tesknotu vem / zdrávy buďte Valčice a moravská zem, připijme spolu s Petrem Bezručem hlavnímu městu vína. Možností je nepřeberně. Tajuplné Valtické podzemí je nejblíže, sotva kilometr prudkého sjezdu po Mikulovské vinařské stezce. Pět valtických sklepních uliček, ve kterých hospodaří převážně malovinaři, to je pestrá nabídka chutí a vůní selských vín, jaká můžete okoštovat jen na Moravě. A vinařští fajnšmekři by neměli minout Salon vín v podzemí valtického zámku. Ochutnávka ze stovky nejlepších vín, která se urodila v šesti vinařských podoblastech České republiky v roce 2008, je příležitostí, jež se nemusí opakovat. Pod lipami silnice, do Lednice jdem / na shledanou Valčice, vinorá zem! < Jan Grombíř Využito materálů Nadace partnersvtví a Národního vinařského centra

6 Biovíno > V nedávné době v České republice téměř neznámý pojem biovíno si pomalu nachází své příznivce jak mezi Jaroslav Springer: Odr ůda Pinot noir je na Moravě nejlepší > konzumenty, tak pěstiteli. Začít u vína, které je připraveno dle zásad ekologického hospodaření, můžete si být jisti, že chemikálie a barviva používané jak na vinicích, tak při konzervaci nebo při chucení u běžných vín, v něm nenajdete. Také si můžete být jisti, že pijete víno zaručeně zdravé a nezkažené. Vinici, kde se pěstuje biovíno, poznáme jednoduše. Víno jako takové, není tak velké a součástí vinice jsou zelené pruhy, v nichž žije řada živočichů, kteří zastupují dnes používané chemikálie. Ne každá odrůda je vhodná k pěstování biovína. Důvod je jednoduchý, totiž některé odrůdy nejsou příliš odolné vůči chorobám a škůdcům a v biokvalitě by bylo příliš obtížné a nákladné je pěstovat. V českých zemích jsou biovína prezentována především těmito odrůdami Pálava, Cabernet Moravia, Malverina, Laurot, Naturvin, André, Ryzlink rýnský, Hibernal a Muškát moravský. Současná situace > Odvětví výroby biovín je v Čechách v podstatě na začátku. Sice najdeme řadu vinařů, kteří si hledí kvality vína natolik, že chemikálie jak při pěstování révy vinné, tak při samotné výrobě vína nepoužívají, ovšem ti většinou nedělají víno pro další distribuci. V roce 2007 bylo takto pěstované víno na 245 hektarech v roce 2008 již na 341 hektarech. To jsou asi tři procenta všech vinic v Česku. Letos bude v biokvalitě víno pěstováno asi na 500 hektarech. Tento nárůst ukazuje, že je výroba biovín v Čechách a na Moravě na vzestupu. Nejde o tvorbu nových vinic, ale jde o pěstování a zpracování révy podle zásad ekologického zemědělství. To, že jsme v této věci zcela na začátku, je zřejmé i tím, že většina biovinařů se v současné době nachází ve tříleté přechodné době, po jejím uplynutí a splnění přísných podmínek budou zařazeni mezi producenty biopotravin. Až poté ponesou jejich vína označení bio. V současné době je tato značka udělena pěti vinařům s tím, že na konci tohoto roku po uplynutí zkušebního období bude biovinařů zhruba třicet. U nás zastupuje a hájí zájmy biovinařů především Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína EKO- VÍN. Zahraničí > Na rozdíl od Čech má výroba biovín zvláště na západ od našich hranic letitou tradici. Například v Německu se biovína vyrábějí na pěti procentech vinic, v Rakousku na sedmi procentech. Na hektar biovinice dostanou pěstitelé v závislosti na kurzu eura kolem 22 tisíc korun za rok. U integrované produkce je to asi o třetinu méně. Zajímavé je to, že hodnotící systém ekologického zemědělství v Evropské unii a Spojených státech amerických není rovnocenný, a až na výjimky se americké biovíno v Evropě neuznává. Výjimku tvoří pár firem, které mají certifikát Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců. Perspektiva > Na základě současného stavu, kdy se zvyšuje podíl vinařů, kteří přetvářejí současné vinohrady na takové, kde bude možno pěstovat vinnou révu v biokvalitě, lze usoudit, že obliba biovín v Čechách a na Moravě postupně poroste. Tím se pochopitelně zlepšuje i vztah konzumentů k přírodě a k přirozené výrobě vín. < Stanislav Penc Přesto, že většina znalců vín tvrdí, že na Moravě jsou kvalitní bílá vína, moravsko-americká vinařská firma Stapleton-Springer se věnuje téměř výhradně pěstování a produkci červených vín. Na Moravě je 70 procent výsadku bílého vína a jen 30 procent červeného. A ne každý dělá dobré víno, takže je procentuálně logické, že dobrého červeného je méně, upozorňuje Jaroslav Springer, spolumajitel firmy. E15: Poloha jižní Moravy je asi vhodnější pro pěstování bílého vína. Červené se u nás pěstuje již šest set let a daří se mu. Myslíte, že kdyby se sem nehodilo, že by se to za tu dobu nezjistilo? Také podnebí na jižní Moravě není zas tolik odlišné od regionů v cizině, které mají produkci vynikajících červených vín. Nehledě na to, že díky oteplování tu dnes máme prostředí, jež bylo donedávna například v Maďarsku. E15: Jaké odrůdy tedy pěstujete? Máme 75 procent odrůdy Pinot noir. Je to prostě nejkrásnější odrůda, kterou v Čechách a na Moravě můžeme pěstovat. Karel IV. byl geniální, protože sem přivezl révu, jež sem nádherně sedí. Ještě pěstujeme Svatovavřinecké, Modrý portugal a trochu Frankovky. E15: Dozvěděl jsem se, že jste biovinař. Ano. Letos bych měl dostat certifikát. Domnívám se ale, že se brzy bude označení bio zneužívat. Takže nechci, aby značka bio byla na etiketě. Uvedu to pouze v materiálech či na webu. Bio by znamenalo, že se zařazuji do biopotravin. A já chci především propagovat značku, jak umím dělat víno. E15: Takže jen dáváte přednost ekologii? Když se vinohrad ošetřuje systémovými preparáty, tak výsledně je v každé kuličce herbicid či plesticit. Nebo když se biopreparáty neočistí nebo nevydezinfikuje rostlina, tak máte potom chuť mnohonásobně nižší. Není mnoho vinařů, ani po světě, kteří by dělali přírodní vína. E15: Bio je vlastně návrat k procedurám předků. Ano. To je i s filtrováním. Lidé si myslí, že když je něco vyfiltrované, když je něco stabilizované, že to bude chuťově lepší. Není to vůbec pravda. A taky, když dělám bio ve vinohradě, tak se mi nechce používat následovné technologie, to znamená víno filtrovat, stabilizovat, umrtvovat. U mého dědy neexistovalo, aby si dal víno filtrované, stabilizované. Víno je živá věc. Přirozeně stárne a zraje. Je rozdíl, jestli je víno mrtvé, nebo zraje. E15: Jak došlo ke spojení moravského vinaře s americkým? Asi před pěti lety jsem měl telefonát od Craiga Stapletona, tehdy amerického velvyslance v Praze, že mu velice chutnal náš Pinot noir ročník 99 a že by jej chtěl koupit My jsme mu řekli, ať se nezlobí, ale už je pouze pro členy našeho klubu. Za čtvrt roku volal znovu a situace byla stejná. Tak jsme mu nabídli, aby se stal členem klubu. Nakonec se členem stal, a tak je dostal. Potom projevil zájem přijet na Moravu. Tady jsme se bavili o vinaření a nakonec jsem se ho zeptal, jestli by nám nepomohl. On odpověděl, že by za ním do Prahy měl přijet bratr, jenž rozumí vínu víc, a pokud se mu to bude líbit, tak proč ne. Benjamin Stapleton ze začátku sice nebyl moc nadšen, ale nakonec mu naše víno zachutnalo a pozval mne do New Yorku. Tam jsme se setkávali s různými dovozními firmami, kde jsme vína předváděli. Nakonec jsme dostali objednávku na velký počet lahví, v podstatě na naši celoroční produkci, ale všech odrůd. Tam jsme se poučili, že pokud chcete vyvážet, tak nemůžete dělat více odrůd, ale jen jednu, nebo především jednu a dobře. E15: Tehdy vznikla vaše společnost? Původní záměr Stapletonů bylo pouze investovat do pozemků, které by nám časem prodali. Šlo o to, že se vstupem do EU měl nastat stop stav a my jsme tehdy neměli peníze na investice. Bohužel jsme se v tu dobu rozešli v rodině a já v podstatě začal od piky. Stapletonové se zachovali velmi pěkně a nakonec vzniklo naše s.r.o. E15: Jaká je filozofie vinařů Stapleton a Springer? Filozofie je, že nechceme již víc expandovat do vinicích. Chceme si s vínem hrát a držet stabilní kvalitu. < Vlatimil Poliačik

7 Vyprodáváme sklady novinky Hästens na cestě! The bed of your dreams. HÄSTENS CONCEPT STORE Vinohradská 33/ Praha 2 Tel: , Fax: SYKORA HOME Hněvkovského Brno