Vysoká škola ekonomická v Praze

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií Student Vedoucí bakalářské práce Oponent bakalářské práce : Vojtěch Košák : doc. Ing. Alena Buchalcevová, Ph.D. : Mgr. Jakub Balada TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Analýza výuky agilních metod vývoje softwaru na vysokých školách v ČR ROK : 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal. V Praze dne podpis

3 Abstrakt Cílem této práce je provést analýzu výuky agilních metod vývoje softwaru na vysokých školách v České republice. Jelikoţ tyto informace nejsou dostatečně známé, má práce stanovit v jaké míře a rozsahu je agilní přístup vyučován. Zdrojem dat pro analýzu jsou veřejně dostupné zdroje jednotlivých vysokých škol a informace o jejich výuce. Dalším důleţitým zdrojem je dotazníkový průzkum, který byl v rámci této práce proveden. Na základě zkoumání těchto údajů jsou formulovány závěry a doporučení, jejichţ splnění by mohlo vést ke zvýšení zájmu o agilní pojetí vývoje softwaru. Práce je členěna do několika kapitol. Na úvod se věnuji agilním metodikám obecně a snaţím se je ve stručnosti charakterizovat. V dalších kapitolách stanovuji stav výuky agilních metod na jednotlivých vysokých školách a podávám informace o dotazníkovém průzkumu a jeho vyhodnocení. V poslední části se snaţím, ve spojitosti s touto prací, vyvodit závěry z dříve provedených průzkumů o pouţívání agilního vývoje v praxi. Abstract The objective of this thesis is to analyze teaching agile methods of software development at universities in the Czech Republic. This information is not enough known, so this thesis says range and scope of teaching agile development. Primary source of analyzed data are publicly available information at universities, including information about the teaching activities. Another important source is a questionnaire survey, accomplished as a part of this work. Conclusions and recommendations made with respect to the examined data, could lead to growing interest in the concept of agile software development. The thesis is divided into several chapters. Introduction is devoted to general information on agile methodologies with their brief explanation. In the following chapters is determined the status of teaching agile methods at different universities and provided information on the questionnaire survey and its evaluation. In the last section, I try to make conclusions reflecting the information provided in this thesis and also in previously conducted surveys on the practices of agile development.

4 Obsah Abstrakt... 3 Abstract ÚVOD Cíle práce Struktura práce VYMEZENÍ A OMEZENÍ AGILNÍCH METODIK Charakteristika agilních metodik Základní principy agilního vývoje Agilní manifest Omezení agilních metodik Výhody a nevýhody agilního vývoje Charakteristika vybraných agilních metodik Extrémní programování Dynamic Systems Development Adaptive Software Development Feature Driven Development Lean Development SOUČASNÁ SITUACE VÝUKY AGILNÍHO PŘÍSTUPU Dotazník a způsob provedení průzkumu Zadání dotazníku Výběr metodik do dotazníku Stav výuky na jednotlivých vysokých školách Česká zemědělská univerzita Provozně ekonomická fakulta České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické Fakulta informačních technologií Karlova univerzita Matematicko-fyzikální fakulta Masarykova univerzita Fakulta informatiky... 23

5 3.2.6 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ostravská univerzita Přírodovědecká fakulta Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Vysoká škola ekonomická Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola finanční a správní Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Vysoké učení technické v Brně Ústav automatizace a informatiky Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Zhodnocení průzkumu a analýza výsledků Předpoklady provedení průzkumu Analýza výsledků Zhodnocení průzkumu POROVNÁNÍ VÝUKY S POUŢITÍM V PRAI Porovnání výuky s použitím ve světě Porovnání výuky s použitím v České republice ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK PŘÍLOHY Příloha č. 1 Dotazník... 50

6 1. ÚVOD Vývoj softwaru je neustále měnící se dynamické odvětví. Agilní metody jsou moderním trendem snaţící se odstranit nedostatky rigorózních metodik s orientací na výsledky a pragmatičnost, se snahou zvýšit produktivitu a úspěšnost softwarových projektů. Jak ukazují průzkumy [3], [45] popř. [30] je pouţití agilních metodik v praxi ne příliš rozšířené, především pak v České republice. Přesto se však ustavičně tento přístup prosazuje. Stav výuky a pouţívání metod v praxi by měl být vyrovnaný. Výukou dané problematiky se částečně podporuje jeho reálně pouţití v praxi. Studovat by se mělo naproti tomu to, co trh a podniky poptávají. Momentálně neexistují ţádné údaje o tom, kde a jak se agilní metodiky vyučují, v jaké míře jsou vůbec probírány a co akademická sféra studentům nabízí. Vzhledem k tomu, ţe o tomto neexistuje bliţší informovanost, je z důvodu informační mezery důvod se tímto tématem zabývat a věnuje se tomu moje dílo. 1.1 Cíle práce Cílem mojí práce je zjistit stav výuky agilních metod vývoje softwaru na vysokých školách v ČR a tyto údaje dále analyzovat, stanovit jaké metodiky a techniky a v jakém rozsahu české vysoké školy vyučují a porovnat výuku agilního přístupu vývoje softwaru na vysokých školách v ČR s pouţitím v praxi. To vychází z provedených průzkumů o pouţívání těchto přístupů. Metody sběru dat jsou prováděny ve dvou rovinách. Na jedné straně jsou zjišťovány informace o výuce agilních metod z veřejně dostupných zdrojů, především pak webů jednotlivých škol vycházejících z aktuálního přehledu vysokých škol [33]. Na druhé straně byl proveden dotazníkový průzkum, který měl detailněji objasnit aktuální situaci. Kompletní dotazník lze nalézt v příloze č. 1 a v případě výuky agilního přístupu byl vţdy vyplňován zodpovědným garantem, resp. přednášejícím předmětu. Vojtěch Košák 6 KIT, VŠE Praha

7 1.2. Struktura práce Práce je rozdělena do několika kapitol. Nejprve jsou z důvodu informační ucelenosti představeny agilní přístupy a stručně vymezeny vybrané agilní metodiky, a poté je analyzován stav výuky agilních metodik na vysokých školách v České republice. Jednotlivé obory se zařazenou výukou agilních metod jsou velice stručně představeny, posouzen stav výuky z pohledu agilního přístupu a je k nim připojena tabulka se zhodnocením dotazníku vyplněného školou. Na konci práce se snaţím zjištěný stav výuky porovnat s pouţitím agilních metod v praxi. Práce je určena všem čtenářům, které téma této práce zajímá. Primárně se jedná o pedagogy, kteří díky této práci mohou porovnat vlastní výuku s ostatními subjekty, o studenty, či uchazeče o studium, které vývoj softwaru zajímá a kteří výuku agilního přístupu vyhledávají, a nakonec i o představitele firem a vývojových skupin, se kterými by měla být výuka neodlučitelně spjata. Detailnější předpoklady průzkumu jsou uvedeny v kap Vojtěch Košák 7 KIT, VŠE Praha

8 2. VYMEZENÍ A OMEZENÍ AGILNÍCH METODIK 2.1 Charakteristika agilních metodik Pojem agilní metodiky představuje soubor postupů, doporučení a metodik pro vývoj softwaru. Základním kamenem těchto metodik je Agilní manifest, který definoval výchozí principy a byl prvotním impulzem pro budování tohoto přístupu. Agilní metodiky jsou moderním souhrnem většinou lehkých metodik, které se snaţí odstranit nedostatky klasických rigorózních metodik a zvýšit úspěšnost softwarových projektů. Detailnějším rozdílům agilních metodik oproti rigorózním se věnuje [9, str. 70] Agilní metodiky staví účelnost na principu brzkého časového dodání produktu, jeho kontroly zákazníkem a následné úpravy kódu. Tvrdí, ţe časový faktor je pro vývoj tím nejdůleţitějším, a snaţí se tomu přizpůsobit i celý přístup k vývoji. Hlavními důvody pro vznik tohoto pojetí bylo neustálé překračování rozpočtového a časového omezení projektů a samotné nízké procento úspěšných produktů. Jako příčinu tohoto lze stanovit neustálou rozrůstající se náročnost vyvíjených aplikací, nekomplexnost známých poţadavků, jejich probíhající změnu a růst konkurence v oblasti. 2.2 Základní principy agilního vývoje Mezi základní a primární principy agilního přístupu vývoje softwaru patří následující zásady [26, str.119]: iterativní a inkrementální vývoj s krátkými iteracemi, důraz na přímou a osobní komunikaci v týmu, nepřetrţitá spolupráce a komunikace se zadavatelem, opakované a průběţné testování. Díky neustále krátkým iteracím je zákazník vţdy informován o stavu a především funkčnosti vyvíjené aplikace, můţe vývojový tým dobře informovat o jeho poţadavcích a připomínkách a nestane se, ţe by mu bylo v závěru předloţeno něco, co neočekával. Ideálně je zákazník členem vývojové skupiny. Úspěšná a osobní komunikace v týmu je Vojtěch Košák 8 KIT, VŠE Praha

9 podmínkou a přináší dřívější odhalení problému. Za nejlepší podmínky se povaţuje vývoj probíhající v jedné otevřené kanceláři. Testování zůstává, vzhledem ke zrychlenému procesu vývoje a častým změnám, jako vysoce důleţitý a často jediný aspekt zachování kvality. Testy by měli být automatizované a průběţné. Podotknout se musí také to, ţe agilní metodiky vnímají dle [26] zdrojový kód jako hlavním a nejlepším nositelem informace a odbourávají tím někdy zbytečně rozsáhlou dokumentaci na úkor pragmatického přístupu k dodání aplikace. 2.3 Agilní manifest Agilní manifest bylo shromáţdění významných osobností z oblasti vývoje softwaru v roce Od tohoto okamţiku se datuje vznik agilního pojetí jako takového, a to i přes fakt, ţe některé z agilních metodik vznikly uţ v 90. letech. Jejich autoři během tohoto zasedání zjistili několik shodných úspěšných postupů, ze kterých vzniklo dvanáct tezí, jako podstata a východisko všech agilních metodik. Jejich plné znění lze nalézt na [31]. Na konci roku 2001 došlo také ke vzniku Agilní aliance [1], která je momentálně neziskovou organizací a má za cíl rozšiřovat agilní přístupy a poskytovat zájemcům informační podklady a podporu při zavádění agilních metodik. 2.4 Omezení agilních metodik Ani agilní metodiky nejsou pouţitelné ve všech případech a mají svá omezení. Jean Tabaka se ve svém článku [43] věnuje nejčastějšími příčinami, kdy agilní vývoj selţe. Detailněji ho pak rozebírá [14]. Z obou těchto zdrojů vyplývají následující závěry: Agilní přístup není vhodný pro vývojové týmy, které jsou geograficky rozděleny. Velmi obtíţně se pak pouţívá osobní komunikace jako jedna ze základních tezí agilních postupů. Agilní metodiky jsou obecně povaţovány za vhodné spíše pro malé týmy, a to i přes fakt, ţe je známo několik organizací, které tento přístup vyuţívají a čítají přes více neţ 250 pracovníků. Vojtěch Košák 9 KIT, VŠE Praha

10 Zákazník musí být vţdy k dispozici a musí mít vhodného zástupce na komunikaci s vývojovým týmem. Nesmí existovat více majitelů, kteří nejsou ve shodě. Agilní metodiky neplní svou roli v případech, kdy se část vývoje předává subdodavatelům, kteří nerespektují agilní přístupy. Agilní metodiky nejsou vhodné pro kritické aplikace, které mohou při nefungování ohrozit lidské ţivoty. (více v kap. 2.5) Tým musí mít členy s vhodnými charakterovými vlastnostmi. 2.5 Výhody a nevýhody agilního vývoje Mezi silné stránky agilního pojetí je povaţováno několik bodů, které obecně vycházejí z agilního manifestu. Za ty nejdůleţitější pozitiva povaţuji obecnou vhodnost na neurčité projekty s předem nepřesně známým zadáním, rychlé nasazení funkčního systému (a jeho postupné doplňování), lepší kontrolu nad vývojem a omezení chyb, kterým se dá zamezit větším zapojením zákazníka a jeho neustálou zpětnou vazbou. Velmi časté změny jsou jedním z důvodů neúspěšnosti projektů vedených rigorózním řízením a právě agilní metodiky se snaţí na tento fakt reagovat. Díky těmto výhodám je vyšší pravděpodobnost úspěšného dokončení projektu a díky neustálému testování a dohledu zákazníka i vyšší kvalita vyvíjeného softwaru. Mezi slabé stránky agilního programování se poté pokládá především vyšší nároky na řízení projektu a řídící pracovníky, nutnost nepřetrţitého testování a nasazování a nevhodnost pouţití na kritické projekty. Crystal metodiky povaţují za kritické aplikace takové, při jejichţ selhání můţe dojít k ohroţení lidského ţivota 1. I tyto agilní metodiky přiznávají, ţe u kritických softwarů je nutné větší procesní dodrţování a dokumentace, a proto ne vţdy je v budování informačních systémů agilní vývoj vhodný. Z uvedených nevýhod tak vyplývá nutnost zaměření se na prospěšné vzájemné vztahy uvnitř týmu a docílení toho, aby zákazník respektoval principy agilního vývoje a byl vţdy k dispozici. 1 Příkladem podobné aplikace je software na obsluhu letového provozu. Vojtěch Košák 10 KIT, VŠE Praha

11 Jednotlivým výhodám a nevýhodám agilního přístupu se ve své SWOT analýze více věnuje např. [12], jednotlivé výhody a nevýhody při pouţití konkrétních agilních metodik lze nalézt i v [9] a [26]. 2.1 Charakteristika vybraných agilních metodik Záměrem této podkapitoly je krátké představení vybraných agilních metodik. Cílem není detailní rozbor a jejich podrobné vysvětlení. Agilní metodiky jsou zde uvedeny z důvodu informační ucelenosti tématu a v případném zájmu o určitou metodiku je práce s odkazy a vyhledání zdrojů nutností Extrémní programování Extrémní programování (P) je velice lehkou metodikou, která je vhodná pro malé aţ střední týmy vývojářů. Mottem a hlavní myšlenkou je fakt, ţe jediným exaktním, jednoznačným, změřitelným, ověřitelným a nezpochybnitelným zdrojem informací je zdrojový kód [26, str. 125]. Extrémní programování je jedna z nejnovějších a nejmladších agilních metodik, jejíţ základní principy definoval Kent Beck v roce Sama o sobě nepokrývá všechny procesy vývoje a např. řízení rizik, či údrţba softwaru nejsou její součástí. Do vývoje však zavádí nové postupy, a to např. párové programování, kdy kód píší vţdy dvojice programátorů jeden přemítá o nejlepší implementaci, druhý si pak klade otázky globálního významu daného kódu a jeho účinků. Mezi další specifické postupy patří Společné vlastnictví, díky němuţ můţe kdokoliv z týmu měnit kteroukoliv část kódu a mnoho dalších, které jsou detailní rozebírány v [5]. Mezi klady Extrémního programování patří práce v souladu lidskou přirozeností. Lidé vidí rádi rychlé výsledky, postup práce a důvěru, jeţ je jim v rámci malého týmu vkládána. Díky nelpění na formalitách, orientaci na výsledku a velmi krátkých iteracích je metodika vhodná i pro méně zkušené programátory a mini projekty. Proto se metodika relativně dostala do podvědomí programátorů. Vojtěch Košák 11 KIT, VŠE Praha

12 Mezi nevýhody a omezení Extrémního programování patří obtíţný přechod z těţké a na detaily zaměřené metodiky a zvyk dělat věci jednoduše, bez formálního zápisu a dokumentace. Kritickým faktorem pro tuto metodiku je tak sociální aspekt uvnitř týmu a komunikace se zákazníkem, který je součástí a vývoj bez jeho pravidelné účasti nemůţe být Dynamic Systems Development Dynamic Systems Development se jako jedna z prvních vzniklých (90. léta 20. století) řadí mezi agilní metodiky. Evolučně přirozeným vztahem je tento fakt znát rozsáhlou dokumentací, kterou později některé agilní metodiky a přístupy opouštějí (Extrémní programování) a tato metodika jí vnímá za vhodnou a nezbytnou část projektu. Vývoj tímto pojetím probíhá v sedmi fázích 2 a vyuţívá iterativního a inkrementálního přístupu. Základním principům metodiky se věnuje [26, str. 229]. Tato metodika je zaměřena pouze na vývoj nového řešení softwaru. Nejdůleţitější technikou je při analýze a návrhu prototypování. Metodika zavádí i kategorizaci poţadavků zákazníka podle priorit, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Přínosem metodiky je, jak uvádí [10], řízení jejího rozvoje, propagace, školení a implementace Adaptive Software Development Uţ podle názvu je poměrně patrné, co je základním kamenem metodiky tedy myšlenka, ţe vývoj softwaru není neměnným a stálým procesem, který lze popsat od prvního k poslednímu kroku. Z celkové dynamičnosti oblasti, tak vzešla metodika adaptivního vývoje softwaru. Adaptive Software Development ponechává volbu konkrétních metod a detailů vývoje na individuálních rozhodnutích a snaţí se aplikovat myšlenky uvědomění si nekonečných změn a potřebu reakce a adaptibility na tuto evoluci. Adaptive Software Development zavádí netradičně tři obecné fáze vývoje. První fáze s názvem Spekulace předpokládá změny ze strany zákazníka a nahrazuje tím fázi 2 Jednotlivé etapy DSDM: 1. Úvod projektu, 2. studie proveditelnosti, 3. obchodní studie, 4. stanovení modelu funkcí, 5. návrh, 6. implementace, 7. závěr projektu Vojtěch Košák 12 KIT, VŠE Praha

13 plánování. Druhá fáze Spolupráce, která je sloţena hlavně z vývoje jednotlivých komponent sytému, se snaţí vnutit rozdělování toho, co lze plánovat a řídit a co ne. Poslední a velmi důleţitou fází je stádium Učení, ve které, krom ověření kvality, leţí významná podstata metodiky říká, ţe vývoj je celkovým učením a obohacuje všechny strany projektu. Metodika neodmítá ani zařazení některých praktik Extrémního programování (např. párové programování) Podle [26, str. 228] mnohé významné vývojové firmy tvrdí, ţe pod záštitou Adaptive Software Development chápou změnu jako příleţitost, nikoliv jako problém Feature Driven Development Feature Driven Development (FDD) byla představena v devadesátých letech minulého století. Základní myšlenkou a koncept metodiky je slovo vlastnost (feature), tedy znak systému. Vývoj se tak snaţí řídit vlastnostmi produktu. Zpočátku se vytvoří seznam vlastností, dle rozhovorů se zadavatelem, nad kterým pak probíhá celý vývoj. Vznikají a zanikají týmy, které mají za úkol splnit jednotlivé dohodnuté vlastnosti a naplnit jejich cíl. Po implementaci kaţdé z nich probíhá testování a přechod k vývoji další vlastnosti. FDD zaloţena, jako většina agilních metodik, na krátkém iterativním postupu a ve velkém rozsahu pouţívá modelování, především pak při sestavování globální architektury. Tím, ţe metodika klade velký důraz na vlastnosti, je důleţitý její konkrétní formální zápis. Ten má dokonce přesně definovaný formát. Metodika ovšem jinak neobsahuje celkově podrobný souhrn konkrétních pouţitelných metod. Krom modelování podporuje procesy a pouţívání CASE nástrojů. Proto jí někteří povaţují za středně těţkou metodiku. Na rozdíl od Extrémního programování prosazuje individuální vlastnictví kódu a spoléhá tak na odpovědnost pracovníků za své kompetence. FDD je zajímavou metodikou, která díky krátkým, někdy i jednotýdenním iteracím, slibuje dodat zákazníkovi produkt přesně podle jeho představ. Tento postup tak můţe být pro mnoho týmu vhodným zvolením a pro menší projekty poutavým přístupem. Vojtěch Košák 13 KIT, VŠE Praha

14 2.1.5 Lean Development Metodika Learn Development, která má kořeny v inţenýrských disciplínách, má myšlenky převzaté z výrobních odvětví - ty byly přizpůsobeny pro vývoj softwaru. Learn Development není rozsáhlou a propracovanou metodikou, která by popisovala veškeré pracovní postupy a procesy. V rámci Learn Development je definováno deset pravidel a sedm principů. Mají za úkol naznačit způsob vývoje, směřování a obecné zásady. Příkladem pravidel je: minimalizace zásob, odstranění lokální optimalizace, zavedení zpětné vazby, odstranění všeho zbytečného apod. Mezi principy pak patří eliminace plýtvání, rozvinutí učení, vnímání celku, časté dodávky a další. Detailněji jednotlivá pravidla popisuje [35]. Tato metodika, která tedy není komplexním popisem vývoje softwaru, se snaţí na několika základních pravidlech rozebírat sporné otázky a navrhuje metody, jeţ by měly být pouţívány. Podle Václava Kadlece Learn Development stojí za přečtení, a pokud se budete jeho principy při vývoji řídit, budete mít na dnešním softwarovém trhu mnohem větší šance. [26, str. 176] Vojtěch Košák 14 KIT, VŠE Praha

15 3. SOUČASNÁ SITUACE VÝUKY AGILNÍHO PŘÍSTUPU V této kapitole je uveden a analyzován stav výuky agilních metodik na jednotlivých vysokých školách, coţ je jedním z hlavních cílů této práce. Zjišťování stavu výuky agilního přístupu na vysokých školách v ČR probíhalo ve dvou rovinách. Na jedné straně byly prozkoumávány veřejně dostupné zdroje českých vysokých škol. Seznam těchto škol a zdrojů vycházel z [33] a prozkoumávány byly především webové stránky škol, informace o oborech a také jednotlivé kurzy, které se na školách vyučují. V rámci provedení průzkumu byl také rozeslán dotazník, který měl přiblíţit výuku do většího detailu. Dotazník byl odeslán školám, kde byla výuka agilního přístupu vývoje softwaru z veřejně dostupných zdrojů zjištěna, kde byla autorem předpokládána, nebo kde byla by mohla být dle autora vyučována. Celkem byl dotazník rozeslán asi 30 ústavům. Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo celkem 12 fakult, které výuku agilního pojetí vývoje softwaru provádějí. 3.1 Dotazník a způsob provedení průzkumu Zadání dotazníku V této kapitole je rozebráno zadání dotazníku. Jeho plné znění lze nalézt v Příloze č. 1. Ke kaţdé otázce je uveden její význam a smysl pro hodnocení průzkumu. 1) Jsou studenti během studia seznámeni s agilními metodikami? a. ANO b. NE, nejsou vyučovány Význam: Odpověď na tuto otázku jednoznačně stanoví, zdali jsou v rámci studia na dané škole agilní metody vyučovány, či nikoli. Pokud ano, je institut detailněji analyzován a uveden v kap ) Agilní metodiky jsou vyučovány: a. V předmětu (tech):. Vojtěch Košák 15 KIT, VŠE Praha

16 b. Oboru (rech):... Význam: Díky této otázce je respondentem stanoveno v jakých předmětech, resp. pro jaké obory jsou agilní metody vyučovány. Tento fakt je důleţitý pro kontext výuky agilního přístupu, jeho zařazení do studia, povinnost, či volitelnost předmětu a dalších podobných údajů. 3) Agilním metodikám je v teoretickém výkladu (přednášky) věnováno a. 1-2 přednášky, či méně b. 3-4 přenášky c. 5 a více d. Celý předmět e. Chci upřesnit:.. Význam: Tato otázka slouţí ke zjištění jaký časový aspekt je agilnímu přístupu věnován. Od toho se odvíjí připisovaný rozsah a důleţitost, kterou tomuto pojetí škola a následně pak školství jako takové přikládá. 4) Agilním metodikám je prakticky (ve cvičení) věnováno a. 1-2 cvičení, či méně b. 3-4 cvičení c. 5 a více d. Celý předmět e. Chci upřesnit:.. Význam: Analogická otázka k otázce předešlé. Dokládá časové rozpětí, které je v rámci praktické výuky (myšleno cvičení) věnováno agilním metodám vývoje softwaru. 5) Jak jsou studenti seznámeni s metodikami: a Dynamic Systems Development Method (DSDM) a. Pouze teoreticky b.pouze prakticky c. Obojí d.nejsou seznámeni Vojtěch Košák 16 KIT, VŠE Praha

17 Význam: V této otázce, resp. dalších podotázkách (o dalších agilních metodikách) je zjišťováno, které konkrétní metodiky jsou vyučovány a jakou formou (tj, teoreticky, či prakticky). Je důleţité pro analyzování, co a jak je z agilních přístupů vyučováno. 6) Jsou studenti seznámeni s agilními technikami a. Refactoring a. Pouze teoreticky b.pouze prakticky c. Obojí d.nejsou seznámeni Význam: Smysl otázky je stejný jako u předešlé, jedná se však pouze o pojmy Refactoring a Test Driven Development, jeţ se zařazují mezi agilní techniky. 7) Je vyţadováno praktické vytváření SW pomocí agilních metod? a. Ano b. Ne c. Pomocí kterých:.. Význam: Klíčová otázka ke zjištění praktičnosti výuky těchto metod. Díky ní lze posoudit pragmatičnost a reálnost praktické výuky. 8) Jsou u zkoušek poţadovány znalosti agilních metod? a. Ano b. Ne Význam: Pomocí této otázky se snaţím především rozpoznat, zda pedagogové tento přístup neučí jen z povinnosti, zbytečně a nestávají se tak agilní metodiky pouze oblastí, o které kantor studenty pouze informuje, ale dále s ní jiţ nepracuje Výběr metodik do dotazníku Výběr metodik, které do dotazníku byly zahrnuty, vycházel z obecného pohledu na zařazení jednotlivých agilních metodik. Zdroje [9] a [26] povaţují za hlavní agilní Vojtěch Košák 17 KIT, VŠE Praha

18 metodiky právě ty, které jsou uvedeny v dotazníku 3. Existence i dalších metodik je samozřejmá a nedá se vyloučit. Zvolené metodiky však vycházejí z agilního manifestu a jsou všeobecně povaţovány v agilním pojetí za základní, ostatní mají nevýznamnou roli. Do analýzy výuky agilních metod na vysokých školách v ČR však nebyla detailně zařazena metodika Rational Unified Process (RUP). Následující odstavec tento fakt zdůvodňuje. Tato metodika je povaţována za rigorózní velice rozsáhlou metodiku, do které se postupně agilní přístupy vkládají a která jiţ momentálně tyto postupy obsahuje a je tak schopna vést projekty vysoce formální aţ po velmi lehké, agilní [9]. Tato metodika má své uplatnění a v praxi a ve výuce jiţ své místo. Vzhledem k tomu, ţe však má kořeny a původ v rigoróznosti a formálních postupech, je na většině škol v tomto duchu vyučována a nebylo by prakticky moţné, resp. by bylo velice obtíţné určovat, jakým stylem je tato metodika v rámci výuky na jednotlivých školách vykládána a kolik se studenti o agilním přístupu této metodiky dozvědí v porovnání s klasickými přístupy této metodiky. Právě z těchto důvodů není metodika Rational Unified Process zařazena do dotazníkové části průzkumu Stav výuky na jednotlivých vysokých školách V této kapitole a podkapitolách dále se věnuji současnému stavu výuky agilních metod vývoje softwaru na vysokých školách v ČR. Ve většině případů je u konkrétních škol zcela stručně představen program, resp. obor, ve kterém jsou agilní metodiky vyučovány, dále je zhodnocen a okomentován zjištěný stav výuky, doplněný dotazníkem vyplněným zodpovědnou osobou tak, aby byl vhodně určen a stanoven stav výuky tohoto přístupu. Do zkoumání byly zařazeny české vysoké školy s aktivní výukou agilních metod vývoje softwaru. Jako základní podmínky pro zahrnutí školy jsem stanovil tyto: škola má akreditaci v České republice a výuku na tomto území provádí, 3 V dotazníku jsou zařazeny metodiky: Dynamic Systems Development Method, Adaptive Software Development, Feature Driven Development, Extrémní programování, Lean Development, Scrum, Crystal metodiky, Agilní modelování, OpenUP Vojtěch Košák 18 KIT, VŠE Praha

19 škola má výuku aktivní, tj. nejedná se pouze o samotný institut, nýbrţ je studium agilního přístupu momentálně dostupné, škola vyučuje informatiku, nebo obor jí příbuzný a dá se očekávat, předpokládat, nebo zařadit výuku agilních metod vývoje softwaru na tomto institutu. Právě školy, které splňují výše zmíněné podmínky a na kterých byla v rámci zkoumání zjištěna výuka agilních metod vývoje softwaru, jsou uvedeny a dále rozebírány v následujících podkapitolách. Zdroj analyzovaných škol vychází z přehledu českých vysokých škol Ministerstva školství [33] Česká zemědělská univerzita Provozně ekonomická fakulta Provozně ekonomická fakulta, jeţ je součástí České zemědělské univerzity se sídlem v Praze vyučuje studijní program Systémové inţenýrství a informatika (kód programu: 6209) s oborem Informatika (prezenční i kombinovaná forma). Na studium navazuje magisterský a doktorský program. Právě v magisterském studiu je vyučován předmět Informační inţenýrství [11], ve kterém je část výuky věnována agilnímu přístupu vývoje softwaru dle tab. č. 4. V bakalářském studiu s ním studenti seznámeni nejsou. Výuka tohoto předmětu se týká pouze magisterského oboru Informatika. Respondent: doc. Ing. Vojtěch Merunka, Ph.D., garant předmětu Informační inţenýrství Agilní přístup Teoretický výklad Praktické cvičení Metodika Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Refactoring Test Driven Development Věnováno 1-2 přednášky,či méně 1-2 cvičení, či méně Seznámení teoreticky i prakticky teoreticky i prakticky Seznámení teoreticky i prakticky Vojtěch Košák 19 KIT, VŠE Praha

20 Praktický vývoj SW - agilní metodikou NE U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu NE Tab. č. 4 Zhodnocení dotazníku ČZU PEF (zdroj: autor) Při výuce jsou studenti seznámeni s některými agilními metodikami, především pak s metodikou Scrum a Extrémním programováním. Ačkoli se cvičení krátce těmito dvěma metodikami zabývá a je tak jejich výuka povaţována za teoretickou i praktickou, není od studentů v rámci projektu vyţadován praktický vývoj ţádnou agilní metodikou. Výuka obou uvedených agilních technik je zařazena, a to částečně teoreticky i prakticky. Dle respondenta, který zastává funkci garanta daného předmětu, u zkoušky nejsou znalosti z agilního přístupu vůbec vyţadovány. Agilní přístup je tak studentům přiblíţen, není ovšem díky těmto dvěma atributům hlavní náplní předmětu a vyučující se snaţí opět do studentů vnést především pocit a znalosti o tom, ţe agilní přístupy vývoje softwaru existují České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Oboru Softwarové inţenýrství v programu Softwarové technologie a management (kód programu: B2650) fakulty elektrotechnické Českého učení technického lze studovat v prezenční, či kombinované formě a navazovat ve stejnojmenném oboru programu Otevřená informatika (kód programu: 1806). V tomto oboru je student seznámen s agilními metodami v povinném předmětu Softwarové inţenýrství [12], ve kterém je tomuto přístupu věnována jedna přenáška s rozsahem dle tabulky č. 3. Dále je na fakultě elektrotechnické agilním metodikám věnován čas v předmětu Úvod do softwarového inţenýrství [13], jenţ je povinný pro současné bakalářské obory Softwarové inţenýrství, Manaţerská informatika, Web a multimedia, ve stejném rozsahu jako ukazuje tab. č 3 Respondent: doc. Ing. Karel Richta, CSc., garant předmětu Úvod do softwarového inţenýrství Agilní přístup Teoretický výklad Praktické cvičení Metodika Věnováno 1-2 přednášky,či méně 1-2 cvičení, či méně Seznámení Vojtěch Košák 20 KIT, VŠE Praha

21 Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Seznámení Refactoring teoreticky i prakticky Test Driven Development Praktický vývoj SW - agilní metodikou NE U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu ANO Tab. č. 3 Zhodnocení dotazníku ČVUT FEL (zdroj: autor) Na této fakultě jsou agilní metodiky vykládány hned pro několik oborů v rámci stejného předmětu fakultního základu. Ty jsou probírány spíše povrchně a v celém kurzu se tak staví do okrajové role. Tento stav však nevybočuje ze standardu oproti ostatním školám. Absolvent kurzu by měl znát především existenci agilního přístupu, jeho základní principy a přehled nejznámějších metodik zmíněných v tabulce č. 3. Praktické vytváření softwaru podle agilních metodik však chybí, není vyţadováno a u zkoušek jsou poţadovány pouze základní principy České vysoké učení technické Fakulta informačních technologií Fakulta informačních technologií byla oficiálně zřízena teprve v červnu Vzhledem k tomu, ţe v době psaní práce (letní semestr 2009 / 2010) probíhá první ročník výuky a studenti se zde o agilních metodikách zatím nic nedozvěděli, nemá detailnější analýza této fakulty hlubší vypovídající hodnotu. Studenti se však mají dozvědět v rámci přednášek předmětu Softwarové inţenýrství / Základy softwarového inţenýrství na bakalářském programu úvodní principy agilního přístupu. Konkrétněji by měli být dle [44] obeznámeni především s Test Driven Development a extrémním programování. Výuka by měla probíhat v podobném raţení jako na FEL ČVUT a agilní metodiky by tak neměli plnit hlavní výukovou roli. Vojtěch Košák 21 KIT, VŠE Praha

22 Podle [44] je připravován volitelný předmět v magisterském programu, který se bude agilním metodikám návrhu a tvorby software věnovat samostatně. Tento předmět je plánován zavést nejdříve na letní semestr 2010 / 201. Prozatím o tomto kurzu nejsou detailnější informace. Jiţ samotná zpráva o této úvaze ze strany ČVUT však dokládá, ţe si škola uvědomuje nutnost a vhodnost zavedení podpory podobného kurzu Karlova univerzita Matematicko-fyzikální fakulta Tato fakulta, která spadá pod nejstarší univerzitu u nás a je známa svými matematickými a fyzikální obory nabízí téţ několik programů informatiky. Během bakalářského studia tří oborů programu informatika, které se liší pouze minimálně, se studenti s agilním přístupem k vývoji vůbec nesetkají. V navazujícím magisterském studiu oboru Softwarové systémy ovšem ano, a to v rámci předmětu Softwarové inţenýrství [24] a Modelování a realizace programových systémů [25]. Respondent: doc. Ing. Richta Karel, CSc., garant předmětu Softwarové inţenýrství a předmětu Modelování a realizace programových systémů Agilní přístup Věnováno Teoretický výklad 1-2 přednášky,či méně Praktické cvičení 1-2 cvičení, či méně Metodika Seznámení Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Seznámení Refactoring teoreticky i prakticky Test Driven Development Praktický vývoj SW - agilní metodikou NE U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu ANO Tab. č. 5 Zhodnocení dotazníku MFF UK (zdroj: autor) Vojtěch Košák 22 KIT, VŠE Praha

23 Rozsah a podrobnost výuky probíhá podobně jako na fakultě elektrotechnické ČVUT, rozdíl je minimální. Studenti jsou v rámci výuky okrajově seznámeni s agilním přístupem a nejznámějšími metodikami, jako např. Scrum, Extrémní programování, či Agilní modelování. Praktické vytváření tímto stylem ovšem není na celé škole zařazeno a u zkoušek jsou vyţadovány pouze základní principy agilního vývoje. Agilní metodiky tak zde opětovně zastávají podobnou okrajovou funkci jako na většině škol Masarykova univerzita Fakulta informatiky Fakulta informatiky na Masarykově univerzitě patří mezi jednu z nejvýznamnějších fakult oboru informatiky. Studentům nabízí široké spektrum informatických oborů. Jejich přehled a detailnější rozpis lze nalézt v [32]. V rámci fakulty je vyučován předmět Vývoj programových systémů v jazyce Java, ve kterém je dle [17] vykládáno Extrémní programování a Refactoring. Dá se tak usuzovat, ţe jsou studentům vysvětleny obecné charakteristiky agilního programování, které jsou pro výklad této metodiky nutností. Vzhledem k [17] nepředpokládám, ţe je agilnímu pojetí vývoje softwaru věnováno více jak 2 přednášky. V Předmětu Objektové metody návrhu informačních systémů je pak podle [18] vysvětlován iterativní a inkrementální vývoj a je porovnáván agilní versus model driven architecture vývoj. Další výklad, či praktická výuka agilních metod není vyloučena. Školu se ovšem nepodařilo zapojit do dotazníkového průzkumu a pracovníky fakulty nebyl během provádění průzkum dotazník vyplněn. Nebyly tak zjištěny detailnější informace a vyhodnocení dotazníku. I přes tento fakt věřím, ţe vzhledem k počtu zúčastněných nebylo dramaticky ovlivněno zhodnocení průzkumu Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně nabízí program Systémové inţenýrství a informatika s oborem Ekonomická informatika (kód programu: 6209). Absolvent tohoto oboru by měl podle [34] získat uplatnění v řízení podniků v širokém spektru sektorů ekonomiky a převáţně pak v útvarech informatiky odpovědných za provoz firemních IS/ICT. Vojtěch Košák 23 KIT, VŠE Praha

24 Univerzita nabízí dále program Inţenýrská informatika s oborem Automatizace řízení a informatika v prezenční formě bakalářského a navazujícího Ing. studia (kód programu: 3902). Díky tomu by měl student získat znalosti z automatizace procesů, provozu a vývoje IS/ICT, z automatizační a řídící techniky a dalšího. Detailní rozpis studia obou zmíněných oborů lze nalézt v [34], [4]. V rámci těchto uvedených oborů Mendelovy univerzity je nabízen předmět s názvem Agilní metodiky programování, ve kterém se lze s agilním přístupem seznámit. Tento předmět je volitelný pro oba zmíněné obory, není povinným a tento předmět tak studuje pouze část studentů. Veřejně dostupných informací o tomto kurzu není mnoho a bez přístupu do informačního systému školy se uchazeč o předmětu dozví minimum. Vyhodnocení dotazníku vyplňujícího vedoucím Ústavu informatiky zmíněné školy lze nalézt v tabulce č. 1. Respondent: doc. Ing. Arnošt Motyčka, CSc., vedoucí Ústavu informatiky, garant programu Systémové inţenýrství a informatika Agilní přístup Věnováno Teoretický výklad Celý předmět Praktické cvičení Celý předmět Metodika Seznámení Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum teoreticky i prakticky Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Seznámení Refactoring teoreticky i prakticky Test Driven Development pouze prakticky Praktický vývoj SW - agilní metodikou ANO - Scrum U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu ANO Tab. č. 1 Zhodnocení dotazníku Mendelovy univerzity (zdroj: autor) Agilnímu přístupu se tedy na této škole věnuje pouze jeden samostatný předmět, který je vyučován včetně cvičení. V rámci dalších předmětů ovšem výkladu agilních Vojtěch Košák 24 KIT, VŠE Praha

25 metod čas věnován není vůbec a studenti se v příbuzných předmětech pouze dozvědí o tom, ţe agilní metodiky existují, aby byli informováni o nabízeném volitelném kurzu. Studenti jsou v tomto předmětu teoreticky seznámeni s některými agilními metodikami (viz. tab. č. 1), primárně pak s metodikou Scrum, kterou je vyţadován praktický vývoj softwaru v rámci cvičení. Studenti při vývoji prakticky pouţívají i obě analyzované agilní praktiky, tedy refactoring i Test Driven Development, s ostatním jsou seznámeni spíše teoreticky. Jako plus vidím rozsah výkladu, a to v porovnání s ostatními školami v tom hledisku, ţe je agilnímu přístupu k vývoji softwaru věnován jeden kompletní kurz, coţ jak se dočtete dále v textu, není zcela běţnou praxí a odrazí se to i na hloubce probírané problematiky. Potřeba je uvést, ţe tento předmět se momentálně jako jeden z mála v ČR věnuje čistě a samostatně agilnímu vývoji Ostravská univerzita Přírodovědecká fakulta Přírodovědecká fakulta pod vedením Ostravské univerzity nabízí bakalářský program Aplikovaná informatika (kód programu: 1802), který lze studovat v prezenční, kombinované i distanční formě. Navazující mu je magisterský program Informatika s oborem Informační systémy (kód programu: 1801) s prezenčním, či kombinovaném studiem. V bakalářském stupni jsou studenti seznámeni s agilními metodikami pouze stručně, a to v rámci jedné přednášky předmětu Softwarové inţenýrství, jehoţ detailnější náplň je k nahlédnutí v [37]. Důleţité je uvést, ţe agilnímu přístupu v bakalářském stupni není věnována ani jedna celá přednáška, ale pouze její část. Čas, který je tomuto tématu věnován se tak můţe různit v závislosti na výkladu přednášejícího. Ten představí význam a vznik agilního přístupu a shrne metodiky uvedené jako probírané v tab. č. 2. V navazujícím magisterském stupni v předmětu Informační systémy 2 [36] jsou agilnímu pojetí věnovány 3-4 přednášky. 1-2 přednášky jsou věnovány představení tohoto přístupu vývoje softwaru, v průběhu dalších jsou pak probírány jednotlivé metodiky a techniky uvedené v tab. č 2. K předmětu je připojeno i cvičení, jehoţ základem je dvou semestrální ročníkový projekt. Primárně se výuka snaţí o pochopení a naučení se iterativně inkrementálnímu vývoji zaloţeného na Rational Unified Proces, ke kterému je postupně Vojtěch Košák 25 KIT, VŠE Praha

26 přidáván agilní přístup mixem praktik ze Scrumu, Extrémního programování a Agile modellingu. Detailněji je téţ věnováno také například párovému programování. Respondent: RNDr. Jaroslav Procházka, Ph.D., vyučující Agilní přístup Teoretický výklad Praktické cvičení Metodika Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Refactoring Test Driven Development Praktický vývoj SW - agilní metodikou Věnováno 3-4 přednášky 5 a více Seznámení teoreticky i prakticky teoreticky i prakticky teoreticky i prakticky Seznámení teoreticky i prakticky teoreticky i prakticky ANO - Scrum, P, Agile modeling U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu ANO Tab. č. 2 Zhodnocení dotazníku Ostravské univerzity (zdroj: autor) Studenti jsou tedy na přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v magisterském oboru Informační systémy v několika přednáškách seznámeni s většinou agilních metodik a technik. Teoreticky tak poznají Feature Driven Development, Lean Development, Crystal metodiky i OpenUP. Prakticky pak mohou vyzkoušet vytváření softwaru pomocí zmíněného mixu v předešlém odstavci, ze kterých je praktický vývoj přímo vyţadován, a to včetně agilních technik. U zkoušek jsou poţadovány znalosti z této problematiky Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Podle respondenta Mgr. Tomáše Kozla Ph.D. v [28], který zastává funkci garanta předmětů Programování II [22] a Programování III [23], nejsou agilní metodiky Vojtěch Košák 26 KIT, VŠE Praha

27 na této škole přímo vyučovány. Dokládají to sylaby jednotlivých kurzů, ve kterých o tomto přístupu není ţádná zmínka. V průběhu semestru je ovšem při vývoji softwaru podle [28] několikrát odkazováno na konkrétní principy agilních metod a to především FDD, extrémní programování, Scrum a Agilní modelování. Studenti jsou sice seznámeni jak teoreticky, tak prakticky s agilními technikami Vývoj řízený testy a Refaktoring; agilní metodiky jako celek se však v rámci přednášek neprobírají a nejsou vyučovány. Ve cvičeních je pouze odkazováno na jednotlivé principy odpovídajících metod a slouţí tak tedy pouze jako doplněk výuky. Tento stav platí krom zmíněných dvou předmětů i pro Objektové modelování I. [19], Objektové modelování II. [20] a Pokročilé technologie v programování [21] (magisterské studium). Předměty jsou vyučovány pro bakalářské obory Aplikovaná informatika program Aplikovaná informatika (kód programu: 1802) a Informační management program Systémové inţenýrství a informatika (kód programu: 6209) Vysoká škola ekonomická Fakulta informatiky a statistiky S agilními metodikami přijdou poprvé do styku studenti VŠE v rámci předmětu Základy programování [46] a především pak Základy softwarového inţenýrství [47]. Teoreticky jsou tedy během těchto dvou povinných předmětů na bakalářském studiu oboru informatika seznámeni se všemi analyzovanými metodikami uvedených v tomto dokumentu (viz tab. č.7). Agilní techniky Refactoring a Vývoj řízený testy jsou vyučovány jak teoreticky, tak prakticky procvičovány na cvičení. Této výuce na bakalářském stupni jsou věnovány pouze části přednášek a v předmětech neplní, jako u většiny ostatních subjektů, hlavní roli. Časový faktor přednesu těchto principů nepřesahuje u obou kurzů dvě přenášky. Praktický vývoj konkrétní metodikou není vyţadován, znalosti z nich při zakončování kurzů ovšem ano a student by po absolvování kurzu měl znát principy agilního přístupu a znát přehled pouţívaných metodik. Tab. č. 7 zhodnocuje zobrazení dotazníku právě bakalářského studia. Respondent: doc. Ing. Alena Buchalcevová, Ph.D., garant předmětu Základy softwarového inţenýrství a předmětu Projekt objektová analýza a návrh Agilní přístup Teoretický výklad Věnováno 1-2 přednášky,či méně Vojtěch Košák 27 KIT, VŠE Praha

28 Praktické cvičení x Metodika Seznámení Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Seznámení Refactoring teoreticky i prakticky Test Driven Development teoreticky i prakticky Praktický vývoj SW - agilní metodikou NE U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu ANO Tab. č. 7 Zhodnocení dotazníku VŠE Bakalářské studium (zdroj: autor) Po bakalářském studiu oboru Informatika, kdy se studenti seznámili s většinou známých a pouţívaných metodik, navazuje magisterské studium s předměty Projekt objektová analýza a návrh [48] a Řízení projektů IS/ICT [49]. V rámci druhého zmíněného jsou dle [49] objasněny aspekty, metody a techniky úspěšného řízení projektů IS/ICT. Kurz Projekt objektová analýza a návrh, který nemá zavedeny přednášky a jehoţ náplní jsou pouze cvičení, realizuje kompletní projekt vývoje softwaru včetně specifikace poţadavků a implementace na základě metodiky. Právě v tomto předmětu je vývoj prováděn agilní metodikou OpenUP a studenti v jejím duchu prakticky vytváří software. Uvedené činnosti je věnován celý předmět a studenti jsou v něm, mimo jiné, teoreticky seznámeni s metodikou Scrum a teoreticky i prakticky s oběma agilními technikami. Na Vysoké škole ekonomické by tak studenti měli získat při bakalářském studiu informatiky přehled o většině agilních metodik. Na magisterském studiu oboru Informační systémy a technologie mají moţnost vyzkoušet si v rámci jednoho volitelného kurzu praktický vývoj nejnovější metodikou Vysoká škola finanční a správní Vysoká škola finanční a správní nabízí jako jedna ze soukromých škol obor Aplikovaná informatika (Program Informatika kód programu: 1801). Podle [50] je Vojtěch Košák 28 KIT, VŠE Praha

29 bakalářský program zaměřen především na vývoj softwaru. Student by se v něm měl věnovat, krom jiného, programováním v jazyce C, objektově orientovaným programováním, vývojem internetových aplikací a databázovými systémy. V tomto smyslu je vyučován předmět Projektování informačních systémů, kde je agilnímu přístupu věnována jedna přednáška. Předmět je pro studenty bakalářského studia povinný. Respondent: Jan Smolík, vyučující předmětu Projektování informačních systémů Agilní přístup Věnováno Teoretický výklad 1-2 přednášky,či méně Praktické cvičení Metodika Seznámení Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Seznámení Refactoring Test Driven Development Praktický vývoj SW - agilní metodikou NE U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu ANO Tab. č. 6 Zhodnocení dotazníku VŠFS (zdroj: autor) V oné přednášce, která je vyučována pro prezenční i kombinovanou formu, je dle vyučujícího p. Smolíka v [42] věnována třetina času rozdílu mezi rigorózními a agilními metodikami (včetně agilního manifestu), třetina metodice Scrum a třetina metodice Extrémního programování. S pojmy Refactoring a Test Driven Development jsou studenti seznámeni minimálně a jsou jim pouze představeny, resp. vyjmenovány. Výuka agilního přístupu na této škole se týká tedy pouze dvou nejpouţívanějších agilních metodik a to výlučně na teoretické rovině bakalářského studia během jedné přednášky, ostatní zde není přednášeno. Vojtěch Košák 29 KIT, VŠE Praha

30 Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Fakulta informačních technologií pod záštitou Vysokého učení technického v Brně nabízí studium bakalářského programu Informační technologie (kód 2646). Výuka agilních metodik probíhá v předmětu Úvod do softwarového inţenýrství, který je náplní bakalářského studia. Agilní metodiky obsaţeny v navazujícím magisterském studiu dle [27] nejsou. Cílem tohoto kurzu je, jak uvádí [16], získat přehled v oblasti výstavby rozsáhlých softwarových systémů, seznámit s procesem tvorby softwaru, ţivotním cyklem softwaru, objektovou orientací a dalším. Respondent: Ing. Radek Kočí, Ph.D., přednášející předmětu Úvod do softwarového inţenýrství Agilní přístup Věnováno Teoretický výklad 1-2 přednášky,či méně Praktické cvičení Metodika Seznámení Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Scrum Crystal metodiky Agilní modelování OpenUP Technika Seznámení Refactoring Test Driven Development Praktický vývoj SW - agilní metodikou NE U zkoušek požadovány znalosti agilního přístupu ANO Tab. č. 10 Zhodnocení dotazníku VUT FIT (zdroj: autor) Agilním metodikám je věnována jedna kompletní přednáška. Během ní se podrobněji výklad věnuje Extrémnímu programování, Scrumu, Crystal metodikám a prototypovánímu. Ostatní z všeobecně uznávaných agilních metodik jsou pouze vyjmenovány. Absolventu kurzu, který je vyučován v 1. ročníku bakalářského programu, jsou tedy osvětleny základní principy, význam a smysl tohoto přístupu, principy technik a podrobněji vyloţeny výše zmíněné techniky. Nutno však upozornit Vojtěch Košák 30 KIT, VŠE Praha

31 na časový faktor, a tudíţ jednu přednášku interpretace. Praktický vývoj vyţadován a zařazen není Vysoké učení technické v Brně Ústav automatizace a informatiky Tento ústav se orientuje na aplikace v oblasti automatického řízení a v oblasti informatiky na oblast real-time aplikaci v rámci informačních systémů, resp. softwaru pro mikroprocesorové aplikace. V této oblasti se agilního přístupu v automatizačních firmách moc nevyuţívá. Tlak je veden spíše na jazyk C a objektově orientované programování má menší vyuţití, protoţe má větší nároky na operační paměť a větší časovou náročnost výpočtů, coţ v mnoha případech jde proti poţadavkům na programování kritických aplikací. Pan Lacko, který působí na tomto ústavu v [29] uvedl, ţe firmy v oblasti automatizace si stále neuvědomují, ţe dnes je těţiště jejich práce ve vývoji software a nikoliv v oblasti instrumentace zařízení automatizačními prostředky. Proto ke své škodě přehlíţejí nebo dokonce odmítají metodické přístupy v oblasti softwaru obecně, tedy i agilní metodiky a techniky. Domnívám se, ţe agilní metodiky jsou pro softwaru firmy v oblasti real-time aplikaci vhodné. Ačkoli tento stav není naplněn, předpokládám, ţe omezení hardwarovými prostředky bude sniţováno a eliminováno na přijatelnou úroveň. V rámci studia oboru Aplikovaná informatika a řízení, který má bakalářskou a navazující formu je na tomto ústavě vyučován předmět Navrhování systémů řízení, jehoţ anotaci a konkrétnější zaměření lze nalézt na [51]. Respondent: doc. Ing. Branislav Lacko, CSc., garant předmětu Navrhování systémů řízení Agilní přístup Teoretický výklad Praktické cvičení Metodika Dynamic Systems Development Method Adaptive Software Development Feature Driven Development Extrémní programování Lean Development Věnováno 1-2 přednášky,či méně x Seznámení Vojtěch Košák 31 KIT, VŠE Praha