"Nemám co na sebe..."

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""Nemám co na sebe...""

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání "Nemám co na sebe..." aneb integrace chemie a dalších předmětů ve výuce na ZŠ na téma Oděvy (bakalářská práce) Brno 2013 Vedoucí diplomové práce: Mgr. Irena Plucková, Ph.D. Vypracovala: Tereza Hajžmanová

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Plzni dne

3 Poděkování Ráda bych zde poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Ireně Pluckové, Ph.D., za její rady, trpělivost a čas, který mi věnovala při řešení dané problematiky. Dále děkuji mé rodině a přátelům za velkou podporu během celého studia.

4 Bibliografický záznam HAJŽMANOVÁ, Tereza. "Nemám co na sebe..." aneb integrace chemie a dalších předmětů ve výuce na ZŠ na téma Oděvy - bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Irena Plucková, Ph.D. Anotace Předmětem bakalářské práce je vývoj textilního průmyslu se zaměřením na přírodní materiály. V první části je popsána historie oděvnictví v době průmyslové revoluce. Ve druhé části jsou shrnuty základní informace o přírodních textilních materiálech, jejich vlastnostech a použití. Třetí část pojednává o historii barviv, jejich druzích a následném použití na textilní vlákna. Poslední část je zaměřena na veškerou péči o textilní výrobky, jako je praní, žehlení a chemické čištění. Přílohy obsahují informace o využívaných chemikáliích a pracovní listy pro procvičení získaných vědomostí z bakalářské práce. Abstract Subject of this thesis is the development of the textile industry with a focus on natural materials. The first section describes the history of clothing during the Industrial Revolution. The second section summarizes basic information about natural textile materials, their properties and uses. The third part deals with the history of dyes, types and their subsequent use in textile fibers. The last part is focused on total care of textile products, such as laundry, ironing and dry cleaning. The supplements contains information about chemicals used and worksheets to practice the knowledge obtained from the thesis. Klíčová slova česky: Oděvní průmysl, textilní materiály, barviva, přírodní vlákna, chemické zpracování Klíčová slova anglicky: Clothing industry, textil materials, dyes, natural fibers, chemical treatment

5 Obsah 1. Historie oděvního průmyslu Od železa k bavlně a bavlněným látkám Začátek průmyslového světa Počátky barevných vzorů A jak to bylo s historií textilního průmyslu v ČR? Od bavlny k vlně Vybrané textilní materiály Přehled textilních vláken Rostlinná vlákna Bavlna Len Konopí Živočišná vlákna Ovčí vlna Přírodní hedvábí Barvení textilií Obecná charakteristika barviv Historie barviv Reakce s textilními vlákny Údržba oděvů Praní Žehlení Chemické čištění oděvů Závěr Seznam citovaných zdrojů Seznam zdrojů obrázků v textu Seznam příloh... 59

6 1. Historie oděvního průmyslu 1.1. Od železa k bavlně a bavlněným látkám Z historického hlediska je pro oděvnický průmysl důležitá doba na konci 18. a počátku 19. století, kdy došlo k velké změně ve všech průmyslových odvětvích. Toto období bylo nazváno Průmyslová revoluce. Ta mohla vzniknout pouze za určitých okolností. [1] Vše začalo na počátku 18. století ve Velké Británii, kdy lidé zatoužili po exotickém zboží, jako byl porcelán, cukr, bavlna a čaj. Snem každého Brita bylo popíjet čaj v čínském porcelánu oblečen do šatů z indické bavlny. Tato touha byla hnacím motorem pro vývoj nových technologií. Hledání blahobytu začalo v podzemí. Díky nerostnému bohatství ukrytému v zemi železu. Nejprve se vytěžila železná ruda, která se za pomoci dřevěného uhlí zahřála na vysokou teplotu, při níž odcházel kyslík, a vznikla tavenina. Dřevěné uhlí začalo na konci 18. století docházet. Bylo třeba jej nahradit černým uhlím. To však obsahuje síru, která dělá železo křehkým a tudíž pro další výroby nepoužitelným. Řešení nalezl Abraham Darby, když místo uhlí použil koks. Nová technologie zredukovala cenu železa a výrobky z něj tak byly dostupné pro širší vrstvy obyvatelstva. [1] Obr. 1: Vysoká pec (Zdroj: 6

7 Reakce probíhající při výrobě železa: Nepřímá redukce 3 Fe 2 O 3 + CO CO Fe 3 O 4 Fe 3 O 4 + CO CO FeO FeO + CO CO 2 + Fe Přímá redukce Fe 2 O C 3 CO + 2 Fe Fe 3 O C 4 CO + 3 Fe FeO + C CO + Fe Spalování koksu C + O 2 CO 2 CO 2 + C 2 CO [1] Británie procházela železnou érou, kdy se železo začalo využívat při stavbě mostů, železnic, lodí a také budov. Mnoho nerostného bohatství však v Británii leželo v zatopených dolech. Aby se mohla začít těžit železná či měděná ruda nebo uhlí, bylo nutné vodu odčerpat. V roce 1712 sestrojil anglický kovář a vynálezce Thomas Newcomen první parní stroj, který využíval atmosférického tlaku. Tento mechanismus pracoval na principu pumpy, což umožnilo odčerpání vody z dolů. Tento první parní stroj je jedním z nejdůležitějších vynálezů lidstva, bez kterého by průmyslová revoluce snad ani nikdy nevznikla. K výrobě páry bylo opět zapotřebí uhlí, lidé však nevěděli, kde jej hledat. [1] V této době sehrál velmi důležitou roli geolog William Smith, který si, jak jinak než náhodou, všiml, že je půda pod zemským povrchem uspořádána v různých vrstvách. Také začal prověřovat fakt, že pro každou vrstvu je charakteristická přítomnost určitého druhu zkamenělin a že se jednotlivé vrstvy opakují. Z toho vyvodil, že sledováním výskytu jednotlivých vrstev, lze odvodit složení půdních vrstev kdekoliv na Zemi. Vypracoval tedy první geologickou mapu na světě a s ní bylo možné nerostná bohatství nalézat. [1] V roce 1768 se mořeplavec James Cook vypravil na expedici, jejímž cílem bylo pozorování Venuše. Hlavním, ale tajným cílem bylo objevit legendární jižní kontinent a také nové kolonie, suroviny a trhy. Venuši kvůli slunečním paprskům nespatřil a žádný jižní kontinent dle svého očekávání neobjevil. Doplavil se však na Nový Zéland a dosud neznámý východní břeh Austrálie. Po vylodění na pevninu začaly průzkumné práce, kde svou roli sehrál přírodovědec Joseph Banks. Ten zaznamenal nové rostlinné i zvířecí druhy. Objevil např. novozélandský len, vhodný na provazy, pevné tkaniny či rohože, dále to byl eukalyptus, či kajeput střídavolistý známý jako T-tree. Po návratu do Anglie dostal Banks nápad, jenž spočíval v založení plantáží na britských koloniích, kterých v té době bylo mnoho. Největší 7

8 potenciál viděl v pěstování čaje a bavlny. Nejstarší písemná zmínka o bavlně pocházela z Indie asi př. n. l. Přibližně 500 let př. n. l. popisuje Herodotos indickou bavlnu takto: A rostou tam stromy, jejichž plodem je vlna, kteráž překonává svoji nádherou a jakostí vlnu ovčí. Indové pak dělají své šaty z této stromové vlny. [1] Zpočátku nikdo v Anglii nevěděl jak bavlnu zpracovat, proto se s ní zacházelo jako s vlnou, odtud vznikl název bavlna. Nejprve se ze surové bavlny musela odstranit semínka, což byla zdlouhavá práce, např. jeden dělník byl schopen přečistit pouze 0,5 kg bavlny za den. Řešením byl stroj na čištění bavlny a separování semínek Cotton gin, který vyrobil Eli Whitney v roce Zpočátku se stroj poháněl ručně a umožnil zpracovávat krát větší množství bavlny, později byla využívána síla koní či parního stroje a výroba se stala ještě efektivnější. [1] Přečištěná bavlna se následně separovala na kousky a poté se spřádala do dlouhých tenkých přízí. Dále se namotávala na člunek a protahovala se mezi tkalcovskou přízí na tkalcovském stavu. Toto tkaní bylo velmi pomalé a nepraktické, jelikož tkadlec musel mít dlouhé ruce, aby člunek včas zachytil. V roce 1733 si nechal patentovat tkadlec John Kay létající člunek, který výrazně celý systém tkaní změnil. Až doposud měli tkalci člunek v ruce, ale Kay jej dal do dřevěné krabičky, a když tkadlec zatáhl za tyč, kladivo udeřilo do člunku a protlačilo jej skrz příze na druhou stranu, kde byl člunek opět zachycen do krabičky. Dále se od starého člunku lišil kováním na koncích, které prodlužovalo jeho životnost a kolečky na spodní straně člunku, která snižovala tření v člunkové dráze. Pokud se však tkalo více sukna, nebyla přadlena schopna udržet s tkalcovským stavem krok. [1] Obr. 2: Člunek pro ruční tkaní Obr. 3: Létající člunek (Zdroj obr. 2: (Zdroj obr. 3: Toto omezení vyřešil tkadlec James Hargreaves, když v roce 1764 vynalezl stroj na spřádání příze Spinnig Jenny, myšleno jako spřádací motor. Byl to mechanismus 8

9 s jedním kolem, které bylo připevněno k více vřetenům. Jedna osoba tak mohla spřádat až 16 přízí najednou. Později se tento počet vřeten navyšoval, což byl počátek masové produkce. Ve 30. letech 18. století se Británie díky bavlně stává nejbohatším státem světa. V 80. letech 18. století se objevila nová technologie využívající sílu páry. Výrobky z bavlny se tak staly dostupným zbožím pro každého. [1] 1.2. Začátek průmyslového světa V polovině 18. století se většina obyvatel v Anglii živila zemědělstvím. Počet obyvatel neustále rostl, zatímco v roce 1750 zde žilo 5,5 milionů lidí, v roce 1850 jejich počet stoupl na 16,5 milionu. Při takové populační explozi bylo potřeba stále větší množství orné půdy, aby farmáři pokryli poptávku po potravinách, a až dosud objevené technologie přestávaly být dostačující. Už od dob Římanů bylo největším pomocníkem zemědělců vodou poháněné mlýnské kolo. Existovaly dva modely a to kola na spodní a na vrchní vodu. Nevědělo se však, které z nich je výkonnější. V roce 1752 se vynálezce John Smethn rozhodl tento spor rozsoudit. Vytvořil rozsáhlou vědeckou dokumentaci svých pokusů, popisující práci těchto dvou různých kol, přičemž zjistil, že kolo na vrchní vodu je 2x výkonnější. Tento podrobný výzkum výkonnosti strojů byl do té doby nevídaný a mnoho dalších ohromil tak, že následovali jeho příkladu. Tím nevědomky položil základy stavebnímu a strojnímu inženýrství. [3] Smethnův pohon na vrchní vodu využil ve svém vynálezu Richard Arkwright a zautomatizoval tak spřádání bavlny. Neuniklo mu, že v roce 1764 vynalezl James Hargreaves spřádací stroj Spinning Jenny viz výše, na němž se dalo současně spřádat osm vláken a Arkwright se rozhodl jeho zařízení vylepšit. Vymyslel mechanismus s cívkami, které se otáčely různou rychlostí. Vlákna bavlny se zároveň splétala, vytahovala a hotová nit se navíjela. Hotová příze byla zároveň kvalitnější, jelikož byla tenčí a pravidelnější. Zároveň Arkwright navýšil počet cívek na 96 a přidal již zmíněný pohon za pomoci mlýnského kola. Poté se rozhodl pro výrobu ve velkém a stroje postavil do řad nad sebou. Vznikla tak továrna, která stála na počátku průmyslové revoluce. Ovládat takto vylepšené stroje bylo velmi jednoduché, proto Arkwright využíval levnou pracovní sílu ženy a děti. V továrně tak často pracovaly celé rodiny. Pro ty postavil kolem přádelny městečko, kde byl kostel, hostinec, tržiště a dokonce i škola. Domy zde byly, na tehdejší poměry, velmi hezké a mnoho lidí se v továrně nechalo zaměstnat právě kvůli lepšímu bydlení a také stálému platu. To vše bylo vykoupeno tvrdou prací na dlouhé směny, předlo se zde totiž nepřetržitě 9

10 s výjimkou 1 hodiny na údržbu strojů. Vznikl tak směnný provoz. Arkwrightovy fabriky se staly modelovými pro všechny továrny v následujících stoletích, a to na celém světě. [3] Celkový potenciál továren byl však využit až za přispění Jamese Watta, který vynalezl první, opravdu výkonný, parní motor. Watt pracoval na univerzitě v Glasgow, kde ho požádali, aby opravil Newcomenův model jednoho z prvních parních motorů, kterému doslova došla pára. Watt jej však nejen opravil, ale i vylepšil. Zatímco u Newcomenova modelu se pára napouštěla i kondenzovala v jednom válci, Watt přenesl kondenzaci mimo válec do chladiče. Válec s párou tak zůstával stále horký, výkonnost stroje se 2x zvýšila a spotřeba uhlí se snížila o dvě třetiny. Když se parní motor napojil na klikovou hřídel, mohl pohánět množství strojů najednou a zvýšil tak výkonnost téměř každého pracoviště v zemi, což byl začátek průmyslového světa. [3] Další revoluční myšlenkou, která přispěla k masové produkci, byla dělba práce. Velmi dobře ji popsal Adam Smith ve své knize Bohatství národů. Uvedl, že výroba například tak jednoduché věci jako je špendlík, může být rozdělena do 18 různých fází, kupříkladu natahování drátu, jeho rovnání, stříhání, montáž špendlíkové hlavičky až po broušení špičky špendlíku. A pokud se na výrobě bude podílet 10 lidí, přičemž každý bude specialistou na určitou fázi, dokáže každý z nich vyrobit kusů, zatímco pokud by se na všech fázích podílela jen jedna osoba, zvládne vyrobit pouze 20 kusů špendlíků. [3] S parní energií a organizovanou prací nemohlo již průmyslovou revoluci nic zastavit. Počátkem 19. století byly v ohromném rozvoji důlní, inženýrské a výrobní práce, zatímco tradiční ekonomika založená na zemědělství zaostávala. Podnikatelé již nebyli díky parnímu stroji vázáni na vodu a odlehlé venkovské řeky a mohli tedy podnikat ve městech, kde rostla továrna za továrnou. To však mělo svoji temnou stránku. Industrializace totiž probíhala jen pod minimálním dohledem vlády a až do roku 1840 nebyly žádné zákony na ochranu práv dělníků, kteří tak byli vydáni napospas svým zaměstnavatelům. Tím nejvíce trpěli tkalci a tkadleny. Ti nemohli automatickým strojům, které zvládaly jejich práci mnohem precizněji a rychleji, konkurovat. Podnikatelé využili strojní tkaní, aby snížili ručním tkalcům mzdy, ti pak byli nuceni brát jakékoliv zakázky, aby se uživili. Jejich situace se stále zhoršovala a tak museli začít jednat. Na počátku 19. století stávkovali ve Velké Británii téměř všichni zaměstnanci textilek. Protesty však nikam nevedly a tak se tkalci tohoto zaměstnání raději vzdali, aby nezemřeli hlady. Vymizelo jich tak téměř čtvrt milionu. [3] 10

11 1.3. Počátky barevných vzorů V roce 1801 vynalezl Francouz Joseph Marie Jacquard tkalcovský stav, na kterém se tkaly vzorované textilie. Převratné však bylo, že vzory se zde tkaly automaticky za pomoci děrovaných karet. Díry v nich určovaly, která nit se zvedne či zůstane ležet, tím pak určovaly, jaký bude mít tkanina vzor. Stejný princip binárních kódů se dokonce později využil při programování prvních počítačů. [3] S rozvojem textilního průmyslu v Británii rostl zájem o průmysl chemický. Při zpracování bavlny se využívalo přírodního bělení, při němž bylo zapotřebí sluneční světlo, déšť, kyselé mléko a močovina. Jelikož však byl tento způsob velmi pomalý, bylo zapotřebí vyvinout rychlejší metodu, což byl počátek moderního chemického průmyslu. V polovině 18. století tak vynalezl John Roebuck hromadnou výrobu kyseliny sírové v olověných komorách. Ta se využívala jak při bělení, tak při výrobě účinnějších chlorových bělidel a při výrobě bělícího prášku, metodou zdokonalenou Charlesem Tennantem v jeho továrně St. Rollox v Glasgově r Tento výrobek splňoval veškeré požadavky bavlnářského průmyslu. [4] Barviva byla do té doby získávána z rostlin nebo minerálů. Problém byl, že přírodní barvy dlouho nevydržely, rychle bledly a takto barvené látky bylo obtížné prát. V roce 1797 smísil francouzský chemik Louis Nicolas Vacquelin díl dichromanu draselného se dvěma díly octanu olovnatého v neionizované vodě. Výsledkem byl chroman olovnatý neboli chromová žluť, která se následně stala velkým hitem v textilním průmyslu. A tak chemie začala poprvé nově sloužit módě a stylu. V 19. století se postupně přecházelo od anorganické chemie k organické. Roku 1856 vyrobil W. H. Perkin na Royal College of Chemistry v Londýně první umělé barvivo z anilínu. Ve stejné době vedly práce týkající se vlastností celulózových materiálů k vývoji silných výbušnin jako nitrocelulóza, nitroglycerin a dynamit, a následné experimenty s tuhnutím a protlačováním celulózovitých kapalin vedly k výrobě prvních umělých vláken, tzv. umělého hedvábí nebo velmi lesklého rayonu. [4] S hotovými výrobky bylo potřeba obchodovat. Cestování však bylo v té době velmi náročné, jelikož měli k dispozici pouze kočáry a k tomu nezpevněné cesty. Bylo tedy nutné nejprve silnice zpevnit, postavit mosty a zmodernizovat dopravní prostředky. Vše pokračovalo závratnou rychlostí a cesty tak začaly být přeplněné. Navíc se jejich použití prodražilo, poněvadž koně dokázali utáhnout jen omezený náklad a platilo se mýtné. Vybudovaly se tedy vodní kanály, a náklad se začal přepravovat po vodě. Stále byl tažen 11

12 koňmi běžícími po břehu řeky. Převratným vynálezem se stal vysokotlaký parní motor, který vycházel z Wattova parního motoru. Byla to vlastně kombinace kotle a motoru, která se stala základem dnešní moderní silniční dopravy. Stroj s tímto motorem byl však pro silnice příliš těžký, tento problém odstranily koleje a vznikla první parní lokomotiva. Ta se v průběhu času modernizovala, brzy tak dokázala jet rychleji než běžící kůň a začala se využívat k přepravě cestujících. Města se začala rozrůstat o předměstí, jelikož lidé nemuseli bydlet blízko místa, kde pracovali. Lidé tak mohli konečně dopravovat sebe i své zboží do celého světa. [1] 1.4. A jak to bylo s historií textilního průmyslu v ČR? V České republice došlo k průmyslové revoluci později než na Západě. Zpočátku bojovala průmyslová odvětví u nás s konkurencí v podobě rozvinuté anglické tovární výroby. Právě díky technologické vyspělosti Británie jsme však mohli využívat spřádací a jiné textilní stroje, parní stroje atd. a také poslední fáze revoluce u nás proběhla rychleji, díky v té době již vybudovanému modernímu dopravnímu spojení. [5] Nejvýznamnějším odvětvím 18. století u nás bylo textilnictví, které v roce 1789 zaměstnávalo více než půl milionu lidí a ovládlo většinu vývozu. Zde také revoluce začala podobně jako v Anglii. Nejvíce lidí pak pracovalo v plátenictví, hlavně na Jesenicku, Šumpersku, Turnovsku, Jilemnicku a Liberecku. [5] Nejrychleji se u nás šířily stroje na předení bavlny a první přádelna tak byla založena již v r Ruční předení bavlny v této době rychle zanikalo a do roku 1840 byly vytlačeny téměř dvě třetiny ručních přadláků, zbytek z nich byl vyřazen dalším rozvojem strojové výroby ve dvacátých letech. V r bylo v Čechách v přádelnách 163 jednoduchých spřádacích strojů, zatímco v r to bylo již 701 jednoduchých a 140 velkých spřádacích strojů. Další rozmach v předení nastal za použití parních strojů jako pohonného motoru. Hlavní přádelny byly soustředěny na severu Čech a na pražských předměstích. V první polovině 18. století vznikaly první kartounky, což byly manufaktury či továrny na potiskování bavlněných látek. [5] Po zavedení válcových tiskacích strojů poháněných vodním kolem, později párou, se přecházelo od ruční práce ke strojové. Např. jeden vícebarevný tiskací stroj připravil o práci 110 tiskařů kartounů. V r vynalezl Eduard Leitenberger tiskací stroj podobný perrotině, což byl mechanický stroj k potiskování tkanin, zejména bavlněných kartónů barevnými vzory a začal jej využívat ve svých závodech. Roku 1843 bylo v Čechách 12

13 74 kartounek, největší z nich v Praze, zaměstnávaly asi dělníků, používaly 44 válcových strojů a 14 perrotin. O rok později stoupla výkonnost perrotin tak, že jedna perrotina za 24 hodin potiskla tolik, kolik dříve udělalo 6 tiskařů a 6 natěračů za celý týden. Od 70. let 19. století se v bavlnářství dostávala do popředí liberecká oblast, kde nakonec byla silná koncentrace tovární velkovýroby. [5] 1.5. Od bavlny k vlně Brzy se využití strojů v bavlnářství šířilo i do dalších textilních odvětví, která zpracovávala domácí suroviny a to především vlnu. Vlnařský průmysl měl u nás dvě hlavní oblasti Brněnsko na Moravě a Liberecko v Čechách. Hlavním odběratelem brněnského sukna a vlněného zboží byla Vídeň, dále se vyváželo do Uher, severní Itálie a později i do severní Ameriky. I zde bylo ruční předení vlny do 60. let 19. století vytlačeno strojní výrobou. Mechanizace tkaní česané a mykané vlněné příze se zrychlovalo od poloviny 60. let. Ve druhé polovině 19. století postupně Liberecko konkurovalo svým počtem dělníků, motorů a rozsahem výroby brněnské oblasti až se postupně dostalo na první místo. [5] Nejpozději pronikala strojová výroba do zpracování lnu. Roku 1810 se v Čechách ručním předením lnu zabývalo více než lidí a to hlavně v severních a severovýchodních Čechách. První mechanická přádelna lnu byla založena v polovině 30. let. Postupně jich přibývalo a byly tak konkurencí pro ruční přadláky lnu. Roku 1856 jich bylo a do počátku 60. let je tovární výroba zcela připravila o zaměstnání. [5] 2. Vybrané textilní materiály 2.1. Přehled textilních vláken K výrobě textilií jsou používány různé druhy vláken, která dělíme na přírodní a chemická (neboli umělá). Přírodní vlákna pak dále dělíme dle toho, kde jsou získávána, na rostlinná, živočišná a minerální. Minerální vlákna zahrnují vlákna azbestová. Rostlinná vlákna získáváme z různých částí rostlin, proto se dělí na vlákna ze semen (bavlna, kapok), z plodů (kokos), ze stonků (len, konopí, juta, kopřiva, ramie) a z listů (sisal, manilské konopí). Živočišná vlákna pocházejí z různých částí zvířat jako srst a chlupy (ovčí vlna, mohér, kašmír, králičí, velbloudí, lamí srst a koňské žíně) a z výměšků zvířat (přírodní hedvábí). [6] 13

14 Tab. 1: Přehled rozdělení textilních vláken Původ Druh Příklad Rostlinná Semena - bavlna, kapok Plody - kokos Stonek - len, konopí, juta, kopřiva, ramie Listy - sisal, manilské konopí Živočišná Srst a chlupy - ovčí vlna, mohér, kašmír, králičí, velbloudí, lamí srst, koňské žíně Výměšky - přírodní hedvábí Minerální - azbest 2.2. Rostlinná vlákna Bavlna Bavlna patří mezi nejdůležitější a nejstarší textilní suroviny. Číňané znali bavlník již 2500 let př. n. l., avšak zemí, ze které se bavlník rozšířil do světa, je pravděpodobně Indie. V 16. století přivezli bavlník Arabové a to na Sicílii a na jih Pyrenejského poloostrova. Španělé ho později přivezli do Mexika. Zpočátku se bavlna používala pouze na oděvy bohatých Aztéků. Ve válečných dobách se z bavlny vyráběla prošívaná látka. Španělé ji využívali místo nepohodlných drátěných košil, protože silná látka dokonce lépe zachycovala šípy. [7] Bavlna je získávána z plodů keře bavlníku a je nejvíce využívaným rostlinným druhem pro textilní materiály. Keře jsou 1,5-3 m vysoké, listy 3-5 laločné a květy (dle druhu) bílé, mírně nažloutlé nebo narůžovělé. Na světě existuje asi sedmašedesát druhů, z nichž se pěstují především tři základní. Bavlník barbadoský, původem ze Střední Ameriky, poskytuje nejkvalitnější bavlnu, dále jsou to bavlník srstnatý a bavlník bylinný. Získávaná vlákna různých druhů bavlníku se liší jemností, délkou, drsností i barvou. [6] Obr. 4: Květ bavlníku Obr. 5: Puklý plod bavlníku s vlákny (Zdroj obr. 4 a 5: 14

15 V 19. století bavlna představovala přibližně 80 % objemu všech textilních materiálů, zatímco dnes je to díky syntetickým materiálům zhruba 30 %. Pěstuje se v teplých oblastech po celém světě. Její pěstování je velmi náročné na vodu, a tak se v oblastech s nízkým výskytem srážek využívá umělého zavlažování. Ve větším množství jsou využívány i pesticidy a insekticidy, které se aplikují desetkrát až dvacetkrát ročně. Na 4 % obdělávané zemědělské půdy, jež bavlna zaujímá z celé světové zásoby zemědělské půdy, padne více než 10 % světové spotřeby pesticidů a téměř 25 % světové spotřeby insekticidů. Její pěstování je tedy velkou zátěží pro životní prostředí, což dokazuje např. mizení Aralského jezera v Uzbekistánu, kde je produkce bavlny takřka masová. V roce 2012 začala produkce bavlny klesat a tento trend se jeví obdobně i pro další roky. Snižování produkce bavlny je důsledkem zvyšování atraktivity konkurenčních plodin a zároveň velmi rychle se rozvíjejícímu výzkumu a výrobě nových chemických vláken a výbornými vlastnostmi a širokým využitím. [8] Graf 1: Světová produkce bavlny v letech (v milionech tun) (Zdroj: Zpracování bavlny Po odkvětu se vytvoří tobolky velké jako vlašský ořech a obsahují až 25 semen. Semena jsou porostlá dlouhými bavlněnými vlákny a krátkým chmýřím, přičemž 15

16 na jednom semenu jich může být až tisíc. Tobolka dozrává asi za jeden měsíc, kdy vlákna dosahují délky 1 m. Poté tobolka pukne a objeví se charakteristický bílý chomáček těchto vláken. Sklizeň bavlny probíhá ručně nebo strojově. Před strojovou sklizní se provede postřik podporující opadání listí, aby došlo k co nejmenšímu znečištění bavlny při samotné sklizni. Následně se sklizená bavlna dosouší, čistí od nečistot (tobolky, listí, prach) a slisuje se do velkých balíků. Poté dochází k odzrňování na odzrňovacích strojích za pomocí kovových hřebenů, přičemž se oddělují dlouhá bavlněná vlákna od semen. Vlákna se opět slisují do balíků a putují do přádelen, které jsou obvykle již v jiné zemi, než se bavlna vypěstovala. Tam se naposledy pročistí a dostanou se do mykacího stroje. V mykacím stroji dochází k předpřádání, kdy se jednotlivá vlákna rovnají, shrnují do svazku a navíjejí na cívku. Poté nastává fáze dopřádání, která je závěrečnou operací technologického procesu. Ve spřádacím stroji tak z bavlněných vláken vzniká finální výrobek přádelen - příze (tzn. nitě). Velmi krátká vlákna se používají v hrubších přízích, papíru nebo jako výchozí surovina regenerovaného hedvábí. [9] Příze se dále upravuje chemicky a to bělením a barvením, aby mohla být následně na tkalcovském stavu zpracována do hotových látek. Bělením se odstraňuje přirozená barva vlákna, rostlinné nečistoty a zvyšuje se savost a barvitelnost materiálu. Využívá se oxidace peroxidem vodíku, avšak z ekologického hlediska je vhodnější bělení chlornanem sodným v alkalickém prostředí, přičemž se využívá různých aktivátorů a stabilizátorů. Od okamžiku, kdy je bavlna sklizena z polí, až do okamžiku, kdy jde na trh, prochází tedy pětifázovým zpracovatelským procesem - předením, tkaním, bělením, barvením a potiskováním. [10] Vlastnosti bavlny Bavlna se po chemické stránce skládá z celulózy 94 %, proteinů 1,3 %, pektinů 1,2 %, popelu 1,2 %, vosků 0,6 %, cukrů 0,3 % a ostatních příměsí 1,4 %. Vyznačuje se skvělými vlastnostmi, které jsou důležité pro techniku předení. Bavlněné vlákno je tenký proužek, který má uvnitř dutinku. Ta se po prasknutí tobolky otevře a vysychá, což způsobí zkroucení vlákna ve tvaru vývrtky. Toto stočení je znakem zralé bavlny, čím více, tím je jakostnější, a jeho směr se může měnit. Zákruty do sebe navzájem zapadají, proto se vlákna při spřádání dobře spojují i přesto, že mají hladký povrch. Délka vláken se pohybuje od 12 do 55 mm a má na kvalitu příze velký vliv, jelikož čím je vlákno delší, tím je 16

17 jemnější. Nejkvalitnější příze jsou příze česané, které obsahují vlákna delší než 35 mm. Vlákna jsou zde lépe urovnána a příze je tak hladší, příjemná na dotek a pevnější. [6] Téměř všichni producenti dnes pěstují bavlny v délkách do 28 mm. Z nich se tvoří mykané příze. Z těch se pak zhotovují textilie, které jsou méně náročné na stejnoměrnost, hladkost a pevnost příze. Jsou však kypřejší, objemnější a tím i hřejivější. Patří sem např. džíny, běžné oblečení, pracovní oděvy, prostěradla, hrubé ručníky a utěrky atd. Z vláken kratších než 18 mm vzniká odpadová příze. Je hodně načechraná a nestejnoměrná, málo pevná. Vyrábí se z ní např. hrubé svetry, hadry na čištění či výplňové materiály. [6] Bavlněná vlákna jsou odolná jak proti mechanickým tak chemickým vlivům. Odolnost vláken vůči oděru je vysoká, stejně tak jejich pevnost, která je za mokra až o 20 % větší. Díky těmto vlastnostem se tedy bavlna využívá na věci, které jsou často namáhány a musí se často prát. Schopnost absorbovat vlhkost je velmi dobrá, z okolního prostředí může přijmout až 25 % vody a přitom není vlhká na omak. Je to právě jeden z důvodů, proč se bavlna využívá pro výrobu ložního prádla či ručníků. K nevýhodám patří, že se výrobky z bavlny snadno mačkají, tvoří žmolky a tepelná izolace je velmi malá, přičemž s rostoucí vlhkostí se snižuje. Vlivem slunečního záření hnědne, křehne a snižuje se pevnost. [11] Obr. 6: Podélný pohled na bavlněné vlákno (Zdroj obr. 6 a 7: Obr. 7: Řez bavlněnými vlákny Bavlna je velmi hodnotnou dováženou surovinou, neboť její použití je mnohoúčelové. Dobře se kombinuje s chemickými vlákny, např. v kombinaci s polyesterovými vlákny se zlepšuje pevnost, tvarová a rozměrová stálost i snadnější ošetřování hotových výrobků. [6] Samotná výroba oděvů zahrnuje mnoho úkonů od stříhání metráže přes sešívání, všívání zipů, našívání knoflíků, ozdob i cedulek, po závěrečné žehlení a balení hotových výrobků. Velké společnosti zadávají výrobu oděvů většinou zahraničním subdodavatelům, ti 17

18 zase mohou mít další dodavatele a ti další. Hlavním motivem jsou např. úlevy na daních, nízká hodnota minimální mzdy, mírné požadavky na ekologičnost provozu, levná lodní doprava a mnoho lidí, co chtějí práci. Vzniká dlouhý řetězec, jehož konec je v nedohlednu, natož pod kontrolou zadávající firmy. [12] Graf 2: Odkud se k nám dováží oděvy? (r. 2009) (Zdroj: Len Nejstarší nálezy této plodiny jsou datovány let př. n. l. (mladší doba kamenná), kdy se lněná vlákna již používala pro výrobu přízí a tkanin. Do Evropy se len dostal asi o let později. Společně s vlnou tvořil základ lidského šatníku až do 20. století. Již v dobách starověkého Egypta byl považován za symbol čistoty a krásy, později se směňoval za jiné zboží. Oblíbil si ho například Karel Veliký. U historických oděvů se užíval k podšívání vlněných součástí šatů. U nás byl pěstován převážně v horských oblastech. Počátkem 90. let 20. století se vlivem otevření trhu v západní Evropě plocha pěstovaného lnu neustále snižovala. Po vstupu do EU byl následně schválen nevýhodný dotační systém a len u nás vymizel téměř úplně. V současné době se pěstováním lnu v Česku zabývá pouze několik málo zemědělských nadšenců. [13] 18

19 Existuje mnoho druhů, z nichž každý je vhodný do jiných podmínek a k jinému účelu. Jeho květy mohou být bílé, narůžovělé či modré. Len setý je jednoletá bylina, která poskytuje nejen textilní vlákno, ale i olejnatá semena. Dorůstá výšky asi 1,2 m. Květ je světle modrý, má pět kališních a korunních lístků. Plodem je pětipouzdrá tobolka. Dle užitkovosti rozlišujeme čtyři druhy lnu, které se liší délkou vláken a počtem semen. U nás se pěstuje len přadný. Má nevětvený stonek a dlouhá vlákna. [6] Obr. 8: Květ lnu setého Obr. 9: Rostlina lnu setého (Zdroj obr. 8: /herbar.aspx?c=a101130_223750_herbar_kos) (Zdroj obr. 9: Zpracování lnu V době, ve které se len zpracovával ručně (tedy do 18. století), neexistovala jednotná technologie zpracování. Jednotlivé oblasti měly odlišné typy nástrojů na zpracování lnu, které vycházely z poznatků a zkušeností předků. Celkový princip a hlavní myšlenky postupu zpracování však byly všude téměř stejné a přetrvávají dodnes. [14] Len potřebuje ke svému plnému vzrůstu 90 až 100 dní. Nejvyšší výnosy a nejkvalitnější vlákna jsou ve fázi rané žluté zralosti ve týdnu po zasetí. Stonky jsou světle žluté, pouze vrchní část je světle zelená. Listy jsou do poloviny stonku opadané a tobolky jsou žluté. Při sklizni se vlákno musí vytrhávat, jelikož sečením by se část stonku znehodnotila a vlákna by se zkrátila. Vytrhávání probíhá dnes již pouze strojově. [6] Poté se nechává len vyschnout na poli a poté se odsemeňuje. Následně se stonky rosí, což je biochemický proces, při kterém se odděluje lýko od dřevité části stonku. Rosení probíhá po dobu 2-8 týdnů za účasti vlhka (rosy a deště), slunce a vzduchu. Důležitá je 19

20 vlhkost vzduchu (relativní vlhkost %) a teplota od 10 do 22 C. Stonky získávají tmavošedou barvu. Dřevitá část stonku (tzv. pazdeří) je nyní křehká a snadno se od stonku odděluje. Dobře vyrosené vlákno je stříbrošedé, pevné a lesklé, zatímco špatně vyrosená vlákna jsou hrubší a jejich barva je rezavá, hnědá až nazelenalá. Poté se len opět suší. Místo rosení je možné len máčet, což je časově výhodnější metoda. Není závislá na počasí a může se využívat po celý rok. Vliv zde má teplota vody, poměr vody k hmotnosti stonků a ponoření stonků pod hladinu vody. Máčení může probíhat ve studené nebo teplé vodě. Ve studené vodě je zdlouhavější a trvá 2-3 týdny, proto se tolik nevyužívá. V teplé vodě (27-35 C) se doba máčení zkracuje na 3-4 dny. Následně se len suší v sušárnách či na vzduchu. [6] Dále se len láme. Mezi kovovými rýhovanými válci se stonky prolamují, aby se pazdeří rozlámalo na krátké kousky. První část dřevoviny tak odpadává a uvolňuje se nepoškozené vlákno. [6] Po lámání nastává fáze potěrání, kde se již odděluje z máčeného nebo roseného stonku lnu vlastní vlákno. Vlákno se načechrá a zbavuje se pazdeří i krátkých poškozených vláken (koudele). Vlákna se nejprve třídí dle barvy, délky, pevnosti, čistoty, spřadatelnosti a pak se rovnají do hrstí a lisují do balíků o hmotnosti cca 15 kg. Ze stonku tedy získáváme: a) lněné vlákno urovnaná technická vlákna b) lněnou koudel neurovnaná krátká vlákna získaná jako vedlejší produkt při oddělován dlouhých vláken c) pazdeří odpad při potěrání stonků, je to vlastně rozdrcená dřevitá část stonku, která se používá na výrobu lisovaných desek. [6] Poslední fázi je vochlování. Je to pročesávání lýkových vláken vochlí, což je plocha posázená (podle určitého systému) jehlami nebo ostrými hroty. Dnes již probíhá výhradně strojově. Technická vlákna se štěpí na jemnější a získávají se vlákna stejně dlouhá a se stejnými vlastnostmi. Také dochází k oddělování krátkých, poškozených, pocuchaných vláken a k urovnání vochlovaných vláken. [6] Vochlovaná vlákna následně putují do přádelen, kde se mohou mísit s chemickými vlákny. Dochází zde k předpřádání na křídlovém stroji a mokrému dopřádání na prstencovém stroji (při teplotě C). Po usušení vzniká lněná příze. [6] 20

21 Obr. 10: Svazky vláken po vochlování. (Zdroj: Vlastnosti lnu Lněné vlákno obsahuje % celulózy, 1-5 % ligninu, 2-4 % tuků a vosků, 2-10 % pektinu a % vody. Technické vlákno je složeno z většího množství elementárních vláken (buněk) dlouhých od 5 do 60 mm. Výtěžnost vláken je u lnu 8-20 % dlouhého (technického) vlákna a 5-15 % lněné koudele. Délka technických vláken je od 30 do 80 cm. Vlákna kratší než 30 cm se spřádají na koudelovou přízi. Vlákna lnu jsou na omak vláčná a mají nízkou izolační schopnost, což při doteku způsobuje pocit chladu. Je to dáno tím, že vlákna mají velmi malou dutinu (lumen) se vzduchovou výplní. Lněné příze jsou o % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Záleží však na kvalitě všech fází zpracování a na zralosti vlákna. Pružnost je naopak menší než u bavlny, lněné tkaniny tak snadno ztrácejí tvar získaný žehlením a mají tedy sklon k mačkavosti. [6] Obr. 11: Podélný pohled na lněné vlákno (Zdroj obr. 11 a 12: Obr. 12: Řez lněnými vlákny 21

22 Schopnost lněného vlákna přijímat vodu je vysoká, vlákno dokáže přijmout až dvojnásobné množství vody své hmotnosti. Tkanina tedy dobře přijímá např. pot a následně velmi rychle schne. Lněné a směsové tkaniny se tak používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, avšak tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z bavlny a umělých vláken. Barva má význam při hodnocení kvality příze. Kvalitní vlákno musí být vybarveno stejnoměrně v barvách štříbrošedá, světle hnědá až nažloutlá. Bělením se ztrácí % jejich pevnosti. Vlákna stárnou velmi pomalu, pouze slunečním zářením postupně ztrácí svoji pevnost. Lněné výrobky jsou velmi trvanlivé, proto se využívají např. na dekorace, malířská plátna a vazbu knih. Menší část přízí se používá k výrobě obuvnických šicích nití. [6] Konopí Za nejstarší archeologický doklad o konopí je dosud považována keramika z Tchaj-Wanu zdobená vtlačovaným konopným provázkem. Její stáří bylo odhadnuto na let. Konopí bylo pěstováno před lety v Číně a bylo využíváno pro výrobu papíru z konopí a morušové kůry. Ze semen byl vyráběn olej, z něj i čerň na psaní a laky. Bohatí lidé měli oděv z hedvábí, zatímco prostý lid právě z konopí. Na Moravě v Mohelnicích byl nalezen konopný textil starý let. Pěstování konopí bylo přerušeno dovážením levné bavlny z kolonií. Osevní plochy se tedy začaly snižovat. V první polovině 19. století začaly továrny vyrábět bavlněné plátno, v druhé polovině se pak do výroby papíru začíná přidávat velmi lehce zpracovatelné dřevo. Současně se v našich zemích začíná pěstovat hospodářsky výhodná cukrovka, která konopí nakonec vytlačila. [15] V Evropě se vyskytují tři druhy konopí, v textilním průmyslu se však využívá pouze konopí seté, které má pevná lýková vlákna a olejnatá semena. Konopí seté (Cannabis sativa L.) je teplomilná jednoletá dvoudomá rostlina z čeledi konopovité (Cannabaceae) a pochází ze střední Asie. Má vzpřímené lodyhy vysoké 2-3 metry v horní části větvené. Listy jsou dlanitě složené, tří až devítičetné se zubatými čárkovitými žilnatými lístky. Plodem je jednosemenná nažka. Samičí rostliny jsou nižší než samčí a také dozrávají o měsíc později. [6] V zahraničí se pěstují povolené odrůdy s garantovaným nízkým obsahem omamných látek, u nás je lze nalézt již na několika stech hektarech. V 80. letech totiž uznala EU pěstování konopí s obsahem THC do 0,2 % pro technické či průmyslové účely a vznikl 22

23 pojem technické či průmyslové konopí. U nás je možné pěstovat konopí s obsahem THC max. 0,3 %. Zákon č. 167/98 Sb., o návykových látkách určuje, které odrůdy se mohou pěstovat. [16] Obr. 13: Konopí seté (Zdroj: Zpracování konopí Pěstování a sklizeň konopí jsou velmi podobné jako u lnu. Je nutné jej sklízet ve správné zralosti, aby se získalo jemné a pevné vlákno. Posekané konopí se nechává rozprostřené vyschnout na poli, kde se dále váže do otýpek a staví do tzv. panáků, pro ještě lepší dosušení. Následně se stonky nechávají volně odležet 5-6 týdnů v suchých a větraných prostorách (kvůli vypocení semen). Při odsemeňování se semena čistí a dosouší na vlhkost 9 %. Ze semen se lisuje olej, který je vhodný na výrobu mýdel a fermeží. [6] Dále se konopné stonky roztřídí dle podobné barvy, zralosti, vysušení atd., aby se mohly máčet. Máčí se v teplé nebo studené vodě a princip je stejný jako u lnu. Konopí zde ztrácí % své hmotnosti. Vymáčené konopí se suší na volném prostranství či v sušárnách. Proces potěrání je opět stejný jako u lnu. Získává se konopné vlákno, konopná koudel a pazdeří. [6] Před samotným předením je nutné vlákna změkčit, aby byla měkká, ohebná a pružná. Taková vlákna se pak snáze dělí na tenčí vlákna. Docílí se toho tak, že se vlákno nejprve nechá nasáknout tukovými látkami nebo jejich emulzí a následně se štěpí. Další fází je 23

24 vochlování, opět stejné jako u lnu. Konopná vlákna jsou však hrubší a nelze je vypřádat do takové jemnosti jako vlákna lněná. [6] Vlastnosti konopí Konopná vlákna se svými vlastnostmi podobají vláknům lněným, jsou však hrubší. Dutina uprostřed vlákna (lumen) je poměrně široká a nepravidelná. Technická vlákna mají délku od do mm a jsou složeny z většího množství elementárních vláken. Vlákna kratší než 40 cm se zpracovávají na koudelovou přízi. Vlákno je velmi pevné, přičemž za vlhka se ještě zvyšuje a vlákno nabývá na objemu. Odolnosti proti dlouhodobému působení vlhkosti je vysoká a tak se konopná vlákna využívají např. na požární hadice, plachty, lana, pytle či rohože. Konopné koudele se zase využívají např. jako těsnění vodovodních spojů. Pružnost je, podobně jako u lnu, nízká. [6] Barva se liší u každého druhu konopí. Kvalitnější vlákna jsou světlá, méně kvalitní jsou pak tmavší až hnědá. U nás můžeme najít konopná vlákna žluté, šedé a hnědé barvy. Bělení a barvení probíhá bez obtíží, v tomto se od lnu liší, ale tyto techniky se zde příliš nevyužívají. Konopná vlákna jsou ze všech přírodních vláken nejodolnější vůči působení tepla, světla, vody a povětrnostních vlivů. [6] Obr. 14: Podélný pohled na konopné vlákno (Zdroj obr. 14 a 15: Obr. 15: Řez konopnými vlákny 24

25 2.3. Živočišná vlákna Ovčí vlna Je jedním z nejstarších textilních materiálů. Pružná a odolná vlákna ovčí vlny lidstvo využívá již přes deset tisíc let. Ovčí vlna má unikátní vlastnosti i široké možnosti využití. Žádnému jinému textilnímu materiálu se zatím ovčí vlnu nepodařilo nahradit. Nikdo neví, kdy se vlna začala využívat. Pravděpodobně si před lety nějaký obyvatel jihozápadní Asie v dnešním Iráku všiml, že se může chránit před zimou chomáči srsti ovcí, které do té doby sloužily pouze k jídlu. Dnes má ovčí vlna obrovské možnosti využití. Získávání vlny není levné a její zpracování navíc poškozuje životní prostředí. Aby se zapáchající chomáče srsti staly jemným souvislým vláknem, je třeba použít litrů vody, z nichž se 50 litrů přemění v odpadní vodu, a to někdy velmi jedovatou. [17] Největšími producenty vlny jsou dnes Nový Zéland, Austrálie a Argentina. Dále se ovce pro vlnu ve větším množství chovají v Anglii, USA, Jižní Africe, Rusku, Číně a Indii. Ovce se dožívají let. Patří mezi přežvýkavé sudokopytníky. Za rok každému zvířeti narostou nejméně 3 kg vlny, přičemž některá plemena dokáží poskytnout až 18 kg. Vlna se stříhá jednou nebo dvakrát do roka (zručný střihač ostříhá přes 20 ovcí za hodinu). Světová produkce potní vlny dosáhla v roce 2005 podle australských údajů 1,7 milionů tun, ale podle údajů CIRFS (Mezinárodní sdružení výrobců textilních vláken) jen 1,2 milionů tun. [18] Obr. 16: Ovce domácí (Zdroj: 25

26 V dnešní době je vyšlechtěno mnoho plemen ovce domácí. Na jejich vývoj mají vliv klimatické podmínky, způsob šlechtění a křížení či výživa a všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu vlny. [6] Plemena ovcí, od kterých se z části odvozují názvy vln, se většinou rozdělují do čtyř skupin: Merino je velmi jemná vlna, silně zkadeřená, měkká a málo lesklá. Plemeno bylo vyvinuto ve Španělsku kolem roku V posledních více než 100 letech však zaujímá u tohoto druhu dominantní postavení Austrálie společně s Novým Zélandem. Australská Saxon Merino dává ročně 3,5 6 kg a Peppin Merino až 18 kg potní vlny. Průměrná výtěžnost (podíl čistého vlákna na celkové stříži) přesahuje 50 %. Cheviot vlna má vlákna o délce mm. Jsou mírně zkadeřená, se zvláštním leskem. Průměrný střih přináší 3 7 kg potní vlny, výtěžnost je nižší než 40 %. Převážná většina těchto ovcí se dnes chová na maso a mléko. U tzv. nížinných ovcí jsou účel chovu, délka a tloušťka vlákna podobné jako u cheviotu. Chovají se v Číně, Rusku a střední Evropě. Kříženecké vlny vznikly křížením různých plemen a v závislosti na regionu, ve kterém se ovce chovají, je vlákno podobnější merinu nebo cheviotu. Produkované množství těchto vln přesahuje obě předchozí skupiny. Průměrná výtěžnost je 39 %. [18] Ovčí vlna je vlastně srst ovcí domácích. Skládá se z jemných vlasů, které tvoří po ostříhání ovce souvislou vrstvu (tzv. rouno). Ovčí rouno se skládá z chomáčků, které vytvářejí výrazné skupiny tzv. snopy. Ty jsou navzájem spojeny tukem, potem a překříženými vlákny. Rouno se dále dělí na spodní vrstvu (podsadu), která je charakteristická svými krátkými jemnými chlupy, a zevní vrstvu (pesíky) kde jsou naopak delší a hrubší chlupy. Z pesíků se dělají speciální anglické vlny. [6] Zpracování ovčí vlny Ovce se stříhají na jaře, pouze výjimečně na konci léta či na podzim. Vlna získaná na jaře se nazývá zimní, jelikož obsahuje větší množství podsady, která chránila ovci před chladem. Při podzimním stříhání se naopak získává vlna kratší, čistší, ale hůře spřadatelná a označuje se jako vlna letní. [6] 26

27 Dle stavu zpracování dělíme vlnu na: Surová (potní) vlna vlna v přirozeném stavu získaná ihned po střihu ovcí. Obsahuje různé nečistoty jako pot, tuk, písek, prach apod. Praná vlna tato vlna je již zbavena nečistot Karbonizovaná vlna je to praná vlna, ze které již byly tzv. karbonizací (zuhelnatěním působením kyseliny sírové) odstraněny i rostlinné zbytky. [6] Surová ovčí vlna stejného druhu ovcí může mít různou kvalitu, proto se před dalším zpracováním třídí dle jemnosti a barvy. [6] Obr. 17: Stříhání ovce domácí (Zdroj: Prakticky celá produkce vlněných vláken se zpracovává dvěma základními technologiemi: Výroba česané (včetně poločesané) a výroba mykané příze. Všechny příze se soukají a z velké části se musí skát, protože pevnost jednoduchých přízí je zpravidla dostačující jen pro některé pletařské účely a jako útek. [6] U česané příze jsou hlavní výrobní stupně mísení, mykání, česání, předpřádání a dopřádání. Téměř celá produkce merinové vlny jde do přádelen česané příze. Jen menší část se vypřádá jako čistě vlněné příze. Většina přízí se vyrábí ze směsí s umělými vlákny, méně pak se srstí jiných zvířat (např. angorská a kašmírská koza či velbloud) a zcela ojediněle ze směsi vlna/bavlna. Vlákna se dají vypřádat až do jemnosti 10 tex. 1 Vlna se připravuje k česání podobným způsobem jako bavlna. Vlněný česanec se před dalším zpracováním často barví (nebo potiskuje) a při výrobě směsové příze sdružuje s prameny z chemických vláken. Tyto příze se vyznačují velkou stejnoměrností a čistotou. Jsou jemné, hladké a velmi pevné. 1 Tex - jednotka užívaná v textilním průmyslu pro jemnost příze. Představuje délkovou hustotu, konkrétně hmotnost 1 kilometru příze v gramech. 27

28 Díky své nízké hmotnosti, jemnosti a vzdušnosti se z příze vyrábí především lehké tkané a pletené svrchní oděvy. [6] Obr. 18: Tkanina z česané příze Gabardén (Zdroj: Postup výroby u mykané příze je podstatně kratší. Z mykacího stroje vychází přást, který se předkládá dopřádacímu stroji. Mykaná příze je každá příze z mykaného materiálu, který byl zpracován bez vyčesávání krátkých vláken. Nemají tak dokonale urovnaná vlákna jako příze česané. Jsou načechranější, díky větší vrstvě vzduchu hřejivé, méně pevné a konečky vláken vyčnívají z povrchu příze. [19] Na válcovém mykacím stroji (resp. strojovém agregátu) je napojeno zařízení, které rozděluje pavučinku na několik desítek proužků a zaoblováním z nich vytváří přást. Přást se předkládá prstencovým dopřádacím strojům s průtahovým ústrojím se zkrutnou trubkou, které umožňuje zpracování vláken s velkými délkovými rozdíly. Vlákna se vypřádají do jemnosti 40 tex. Z většiny cheviotů a hladkých vln se vyrábí mykaná příze, původně na tvíd a podobné hrubší svrchní ošacení. V posledních letech se tato vlákna, stejně jako vlny od nížinných ovcí, používají hlavně na výrobu kobercových přízí a také na výplň prošívaných přikrývek a polštářů. [19] 28

29 Obr. 19: Typická tkanina z mykané příze - Tvíd (Zdroj: Vlastnosti ovčí vlny Vlněný vlas má složitou stavbu. Základní složkou je bílkovina keratin. Dále vlákno obsahuje pigment a chemicky vázanou vlhkost. Z chemických prvků obsahuje 50 % uhlíku, 6-7 % vodíku, 23 % kyslíku, % dusíku a 3-5 % síry. Každý vlas vyrůstá z vlasové cibulky uložené v kůži a skládá se ze tří částí: pokožky, kůry a dřeně. Pokožka je tvořena šupinkami, které obepínají kůru a chrání vlákno před vnějšími vlivy. Velikost a tvar šupinek je podstatný rozlišovací znak pro kvalitu keratinového vlákna. Také určují jeho lesk, pružnost, schopnost přijímat barvivo a tepelně izolační vlastnosti. Jemné vlny mají jedinou šupinku, zatímco hrubší jich mají několik. Kůra má pak vliv na mechanické vlastnosti vlasu. Obsahuje barevné pigmenty, které určují barvu vlny. Dřeň je vnitřní část vlasu a obsahují ji jen hrubší vlny. Čím je jí více, tím je vlas křehčí a má nižší pevnost. [6] Délka vlasu se pohybuje v závislosti na druhu od 30 do 400 mm. Jemnější vlna je kratší, zatímco hrubší vlny mají vlas delší. Nejdůležitější vlastností u vlny je však tloušťka. Ta se pohybuje od 12 do 70 m. [6] 29

30 Obr. 20: Podélný pohled na vlákno vlny (Zdroj obr. 20 a 21: Obr. 21: Řez vlněnými vlákny Zvláštní struktura řetězcové molekuly dává vláknu vynikající pružnost a ohebnost. Vlna je proto téměř nemačkavá, ale tím také méně pevná než jiná textilní vlákna a za mokra ztrácí dalších % pevnosti. Zůstane-li mokré vlákno natažené delší dobu, ztrácí schopnost vrátit se do původního stavu. Vlna může přijmout % vlhkosti, aniž se zdá mokrá na omak. Navlhavost je tedy velmi dobrá. Pro posouzení jakosti vlny je důležitá délka, pevnost, obsah rostlinných příměsí, barevný odstín a rozhodující je jemnost vlákna. Jemností se v současné době rozumí tloušťka vlákna v průřezu a pohybuje se od 12 do 70 µm. S tloušťkou pak souvisí měkkost omaku, vnější vzhled, kadeřavost, tepelně izolační schopnost a je také měřítkem spřadatelnosti. [6] Na omak se vlna může lišit. Nejměkčí omak má vlna jehněčí, příliš odtučněná vlna je pak hrubší. Hustota vláken je nižší než u rostlinných. Čím je vlna jemnější, tím má více obloučků a je kadeřavější. To je typické pro merinovou vlnu. Tepelně izolační schopnost přízí je dobrá. Větší je u přízí z jemnější vlny. Jejich vlákna mají totiž více šupinek, mezi nimiž se drží vzduch, který působí jako tepelná izolace. Barva vlny je většinou bílá až nažloutlá. Některá plemena mohou mít barvu vlny hnědou až černou. Schopnost přijímat barvivo závisí na druhu a kvalitě vlny. Hrubá se barví pomaleji než jemná. Barví se např. kyselými, chromovými či mořidlovými barvivy. Největším škůdcem vlny je mol šatní, jehož larvy způsobují rozklad keratinu na aminokyseliny, kterými se vyživují. Působením přímého slunečního světla vlna žloutne a stává se křehčí. [6] 30

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu VZDUCH Venkovní Rozvoj učebna kreativity, využití poznávání školní různých zahrady druhů pro materiálů, rozvoj polytechnických

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0552 Střední škola uměleckořemeslná a oděvní Liberec, s.r.o. Horská 167, 460 14 Liberec Šablona

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

ZBOŽÍZNALSTVÍ PŘÍZE Projekt POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/

ZBOŽÍZNALSTVÍ PŘÍZE Projekt POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/ ZBOŽÍZNALSTVÍ PŘÍZE Projekt POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/34.0339 Mgr. Jana Trubačová Označení Název DUM Anotace Autor Jazyk Klíčová slova Cílová skupina Stupeň vzdělávání Studijní obor VY_32_INOVACE_ZBO-04

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_20_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Konopí obnovitelný zdroj energie

Konopí obnovitelný zdroj energie Konopí obnovitelný zdroj energie Konopí, atinským názvem cannabis je zařazeno do čeledě konopovitých rostlin, stejně jako chmel. Původem pochází z Asie. Zahrnuje 3 rody : Cannabis indica (konopí indické)

Více

TEXTILNÍ STROJE. Úvod do strojírenství (2009/2010) 10/1 Stanislav Beroun

TEXTILNÍ STROJE. Úvod do strojírenství (2009/2010) 10/1 Stanislav Beroun TEXTILNÍ STROJE Umění zpracovávat vlákna do vhodných útvarů pro potřeby člověka 4000 let před n.l. Vlákna: Přírodní - rostlinná ze semen (bavlna, kokos, ) lýková (len, konopí, juta, ) z listů (sisal, konopí,

Více

Plátnová vazba. Kepr čtyřvazný 2/2

Plátnová vazba. Kepr čtyřvazný 2/2 Textilní materiály a výzdobné techniky 2011 Petra Mertová Kontakt: tel. 732 264 594 email: mertao@chello.cz Podmínky zkoušky Čerpání informací z přednášek a materiálů vyvěšených na IS (studijní materiály).

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

S utěrkou (nejen) na jarní úklid. Len se nešpiní

S utěrkou (nejen) na jarní úklid. Len se nešpiní Duben 4., 2013 S utěrkou (nejen) na jarní úklid Tatam je doba, kdy i obyčejná prachovka byla nedostatkovým zbožím. Dnes už je na trhu takové množství utěrek z nejrůznějších materiálů, že bychom vám v tom

Více

Textilní výroba v českých zemích ve 13. 15. století. PhDr. Helena Březinová, Ph.D. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. brezinova@arup.cas.

Textilní výroba v českých zemích ve 13. 15. století. PhDr. Helena Březinová, Ph.D. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. brezinova@arup.cas. Textilní výroba v českých zemích ve 13. 15. století PhDr. Helena Březinová, Ph.D. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. brezinova@arup.cas.cz Poznání středověké textilní produkce Rozsáhlá a složitá problematika

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám 52_INOVACE_ZBO2_6464HO Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: V/2 Datum vytvoření: 6.

Více

Dodatek 1. Úvodní poznámky k seznamu v dodatku 2

Dodatek 1. Úvodní poznámky k seznamu v dodatku 2 L 185/36 8.7.2016 Dodatek 1 Úvodní poznámky k seznamu v dodatku 2 Poznámka 1: Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl být považován za dostatečně opracovaný

Více

1993R2454 CS 01.01.2008 011.002 317

1993R2454 CS 01.01.2008 011.002 317 1993R2454 CS 01.01.2008 011.002 317 PŘÍLOHA 10 SEZNAM ZPRACOVÁNÍ NEBO OPRACOVÁNÍ, KTERÁ UDĚLUJÍ NEBO NEUDĚLUJÍ VÝROBKŮM STATUS PŮVODU, POKUD JSOU PROVÁDĚNA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH Textilie a textilní

Více

Standardní revize cenové statistiky v oblasti cen zahraničního obchodu

Standardní revize cenové statistiky v oblasti cen zahraničního obchodu Standardní revize cenové statistiky v oblasti cen zahraničního obchodu Český statistický úřad připravil standardní revizi výpočtu indexů cen zahraničního obchodu. Počínaje cenovými indexy za referenční

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Úvodní poznámky k seznamu v příloze II

Úvodní poznámky k seznamu v příloze II 16.9.2016 L 250/1953 PŘÍLOHA I Úvodní poznámky k seznamu v příloze II Poznámka 1: Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl být považován za dostatečně opracovaný

Více

Užitkové rostliny VII. Vít Grulich

Užitkové rostliny VII. Vít Grulich Užitkové rostliny VII Vít Grulich Rostliny přadné Vytvářejí vlákna, která lze spřádat Vlákna na semenech Svazky cévní Cenné vlastnosti: Délka vlákna Pevnost vlákna Snadnost spřádání Zásadní význam má 8

Více

IZOLAČNÍ MATERIÁLY. Zpracovala: Ing. Ladislava Brožová. SOŠ a SOU Česká Lípa. VY_32_INOVACE_638_Izolační materiály_pwp

IZOLAČNÍ MATERIÁLY. Zpracovala: Ing. Ladislava Brožová. SOŠ a SOU Česká Lípa. VY_32_INOVACE_638_Izolační materiály_pwp IZOLAČNÍ MATERIÁLY Zpracovala: Ing. Ladislava Brožová SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_638_Izolační materiály_pwp Název školy: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října

Více

Plasty A syntetická vlákna

Plasty A syntetická vlákna Plasty A syntetická vlákna Plasty Nesprávně umělé hmoty Makromolekulární látky Makromolekuly vzniknou spojením velkého množství atomů (miliony) Syntetické či přírodní Známé od druhé pol. 19 století Počátky

Více

Ing. Stanislav Krmela, CSc.

Ing. Stanislav Krmela, CSc. Ing. Stanislav Krmela, CSc. KONOPÍ LEN Textilní užití přírodních vláken Oděvní textilie Textilie uspokojující potřeby bydlení stolní a ložní prádlo, dekorační a nábytkové textilie, podlahové krytiny

Více

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. SACHARIDY SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. JSOU TO HYDROXYSLOUČENINY, PROTOŽE VŠECHNY OBSAHUJÍ NĚKOLIK HYDROXYLOVÝCH SKUPIN -OH. Sacharidy dělíme na

Více

Přehled jednotlivých produktových řad

Přehled jednotlivých produktových řad O značce SALTO Salto je nová značka vyvinutá na základě nových znalostí a osvědčených technologií a zkušeností chemického průmyslu v oboru péče o sportovní materiály. Veškerá výroba a výzkum probíhá v

Více

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,

Více

Úvod Kartografický papír Závěr Literatura Konec. Kartografický papír. Autor: Jaroslav Bušta, Eva Fiedlerová Editor: Zlata Šmejdová, Kateřina Čechurová

Úvod Kartografický papír Závěr Literatura Konec. Kartografický papír. Autor: Jaroslav Bušta, Eva Fiedlerová Editor: Zlata Šmejdová, Kateřina Čechurová Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Kartografický papír Autor: Jaroslav Bušta, Eva Fiedlerová Editor: Zlata Šmejdová, Kateřina Čechurová Praha, duben 2012 Katedra mapování

Více

Základní škola Slušovice. Biologická olympiáda

Základní škola Slušovice. Biologická olympiáda Základní škola Slušovice Školní 222, 763 15 Slušovice Biologická olympiáda Školní rok 2010-2011 Anna Gajdošíková VI.B Kategorie: D 2 Úvod Chlupy savců jsou jedinečné pro každý druh a navíc se liší v rámci

Více

Možnosti úspor vody a energie Praní při nízké teplotě

Možnosti úspor vody a energie Praní při nízké teplotě Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 3 Proces praní Kapitola 4a Možnosti úspor vody a energie Praní při nízké teplotě Cíle Po prostudování této kapitoly budete mít

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Spotřební průmysl. VY_32_INOVACE_Z.3.09 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2012/2013

Spotřební průmysl. VY_32_INOVACE_Z.3.09 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2005.

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2005. L 34/6 Úřední věstník Evropské unie 8.2.2005 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 209/2005 ze dne 7. února 2005, kterým se stanoví seznam textilních výrobků, při jejichž propouštění do volného oběhu ve Společenství

Více

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Toto je kakaovník! Plodit začíná po 4 letech a dorůstá až 10 metrů výšky. Najdete ho v Indonésii i Latinské Americe, většina ho

Více

every Mimi every Mimi every FibreLoft every Mimi

every Mimi every Mimi every FibreLoft every Mimi řikrývky a polštáře RODUKTOVÝ KATALOG 2011 Mimi: dětský spánek Vážení zákazníci, představujeme Vám nový specializovaný program dětských ložních výrobků every Mimi, charakteristický mimořádnou kvalitou

Více

Plasty v automobilovém průmyslu

Plasty v automobilovém průmyslu Plasty v automobilovém průmyslu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Iveta Konvičná Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního

Více

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Žádost o fin. podporu z OP VK - IP obl. podpory unit costs

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Žádost o fin. podporu z OP VK - IP obl. podpory unit costs Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Úvod Kartografický papír Závěr Literatura Konec Kartografický papír

Úvod Kartografický papír Závěr Literatura Konec Kartografický papír Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Kartografický papír Autor: Jaroslav Bušta, Eva Fiedlerová Editor: Zlata Šmejdová Praha, duben 2010 Katedra mapování a kartografie Fakulta

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

Předfrézovaný systém Clip JuAn (bez vrutů) DOUGLASIE 120

Předfrézovaný systém Clip JuAn (bez vrutů) DOUGLASIE 120 Předfrézovaný systém Clip JuAn (bez vrutů) DOUGLASIE 120 Původní domovinou této dřeviny je severní Amerika, v Evropě se pěstuje od 19. století. Jde o borovici, jejíž jádrové dřevo je žlutavě hnědé až červenohnědé,

Více

*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda

*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_01_03 Voda Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Chemie

Více

Zdena Srnská, kurátorka výstavy Pyšelské muzeum

Zdena Srnská, kurátorka výstavy Pyšelské muzeum K připomenutí toho, že v tomto roce uplyne patnáct let od doby, kdy byla v Pyšelích založena stálá expozice Pyšelského muzea. Již v roce 2008 jsem chtěla uspořádat tuto výstavu. Dostala jsem totiž od své

Více

Vlnařský průmysl doby bronzové

Vlnařský průmysl doby bronzové Vlnařský průmysl doby bronzové V izolovaných oblastech na severu Evropy se dodnes uchovala stará plemena domácích ovcí. Plemeno soay z ostrova sv. Kildy odpovídá ovcím rané doby bronzové. Jsou to drobná

Více

TEXTILIE, TEXTILNÍ A ODĚVNÍ VÝROBKY

TEXTILIE, TEXTILNÍ A ODĚVNÍ VÝROBKY DB TEXTILIE, TEXTILNÍ A ODĚVNÍ VÝROBKY 17 TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY; SOUVISEJÍCÍ PRÁCE 17.1 Textilní vlákna a příze, tuk z ovčí vlny 17.10 Textilní vlákna a příze, tuk z ovčí vlny 17.10.1 Tuk z ovčí

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

OD BAVLNY K RUČNÍKŮM TYPY RUČNÍKŮ UDRŽOVÁNÍ FROTÉ RUČNÍKŮ MEZINÁRODNÍ PRACÍ SYMBOLY

OD BAVLNY K RUČNÍKŮM TYPY RUČNÍKŮ UDRŽOVÁNÍ FROTÉ RUČNÍKŮ MEZINÁRODNÍ PRACÍ SYMBOLY OD BAVLNY K RUČNÍKŮM TYPY RUČNÍKŮ UDRŽOVÁNÍ FROTÉ RUČNÍKŮ MEZINÁRODNÍ PRACÍ SYMBOLY www.caress.cz Import & Distribution 1 OD BAVLNY K RUČNÍKŮM Základní surovinou froté ručníků je bavlna. Toto přírodní

Více

Barviva. Ing. Miroslava Teichmanová

Barviva. Ing. Miroslava Teichmanová Barviva Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Barviva Předmět:

Více

24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby

24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby 24. 3. 2011, Brno Připravila: doc.rndr. Jana Kotovicová, Ph.D. Možnosti řízení environmentálních aspektů na příkladu textilní výroby Ústav aplikované a krajinné ekologie strana 2 Úvod Typické vlivy textilního

Více

PŘÍLOHA A Úvodní poznámky k příloze B

PŘÍLOHA A Úvodní poznámky k příloze B PŘÍLOHA A Úvodní poznámky k příloze B Poznámka 1: Příloha II stanoví pro každý výrobek podmínky, které musí být splněny, aby tento výrobek byl považován za dostatečně zpracovaný nebo opracovaný ve smyslu

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 15 Modřín Ing. Hana

Více

1919 siawood+ Profesionální brusivo nejnovější generace

1919 siawood+ Profesionální brusivo nejnovější generace 1919 siawood+ Profesionální brusivo nejnovější generace 1919 siawood + Profesionální brusivo nejnovější generace Nejnovější generace klasické 1919 siawood nastavuje nové standardy ve stacionárním broušení

Více

Proč právě ložní prádlo Stella...

Proč právě ložní prádlo Stella... Proč právě ložní prádlo Stella... Vyrobeno z dlouhovlákenné ručně sbírané bavlny JERSEY nevyžaduje žehlení Praní při 60 Zip, na který se vztahuje dlouhodobá záruka,je všitý s překrytím, nezničí se při

Více

Základy textilní a oděvní výroby 2, podzim 2011

Základy textilní a oděvní výroby 2, podzim 2011 Základy textilní a oděvní výroby 2, podzim 2011 Přednáška č.1 Petr Benešovský, benesovsky@tzu.cz 21.10. 14:30-16:00, učebna 25 - organizace výuky, studijní materiály, poţadavky ke zkoušce - textilní průmysl

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Obecně Proces domestikace divokých zvířat, zahájený před 10 aţ 15 tisíci lety V HVZ tvoří dnes hlavní článek zemědělství, v přepočtu na hektar dává ob

Obecně Proces domestikace divokých zvířat, zahájený před 10 aţ 15 tisíci lety V HVZ tvoří dnes hlavní článek zemědělství, v přepočtu na hektar dává ob Živočišná výroba Obecně Proces domestikace divokých zvířat, zahájený před 10 aţ 15 tisíci lety V HVZ tvoří dnes hlavní článek zemědělství, v přepočtu na hektar dává obvykle podstatně větší uţitek neţ RV.

Více

Uhlí Ch_033_Paliva_Uhlí Autor: Ing. Mariana Mrázková

Uhlí Ch_033_Paliva_Uhlí Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Recyklovaný papír I. Co si potřebuji připravit před výrobou recyklovaného papíru? Jaký materiál je vhodný? Jak to vím?

Recyklovaný papír I. Co si potřebuji připravit před výrobou recyklovaného papíru? Jaký materiál je vhodný? Jak to vím? Recyklovaný papír I Co si potřebuji připravit před výrobou recyklovaného papíru? Jaký materiál je vhodný? Jak to vím? Recyklovaný papír II Jak vyrobím z namočených kousků papíru papírovou drť? Jaký druh

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Dráty a lana. Přehled výrobků

Dráty a lana. Přehled výrobků Přehled výrobků 29 Pár slov k lana ocelová a jejich složení Jeden pramen lana se skládá z jedné nebo více vrstev lanových drátů, šroubovitě vinutých kolem jádra. Pramencové lano je tvořeno jednou nebo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Barevný beton. www.schomburg-ics.cz. Barvy do betonu / Práškové pigmenty

Barevný beton. www.schomburg-ics.cz. Barvy do betonu / Práškové pigmenty Stavitelství silnic a kolejových tratí Opravy betonových konstrukcí Vodní nádrže a kanalizace Ochrana povrchu RETHMEIER - Technologie pro lepší beton Barevný beton Barvy do betonu / Práškové pigmenty www.schomburg-ics.cz

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Obsah: Úvod Glycerinová mýdla Nástroje a pomůcky Materiál Výroba přírodních barviv a aromat Co nesmíme u glycerinových mýdel zapomenout Lití mýdla do forem Dvoubarevná ryba Mýdlo se skleněnými duhovými

Více

kapitola 57 - tabulková část

kapitola 57 - tabulková část 5700 00 00 00/80 KOBERCE A JINÉ TEXTILNÍ PODLAHOVÉ KRYTINY 5701 00 00 00/80 Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené 5701 10 00 00/80 - Z vlny nebo jemných zvířecích chlupů:

Více

RUČNÍ PAPÍR VE SVĚTĚ. Obr. Příklady průsvitek

RUČNÍ PAPÍR VE SVĚTĚ. Obr. Příklady průsvitek S t r á n k a 10 Obr. Příklady průsvitek RUČNÍ PAPÍR VE SVĚTĚ Světové databáze uvádějí kolem 3000 výrobců ručního papíru ve 20 zemích světa, převažují asijské země, například jen Čína uvádí kolem 2000

Více

Název materiálu: Káva, kávoviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Káva,

Název materiálu: Káva, kávoviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Káva, Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_18 Název materiálu: Káva, kávoviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Káva, kávoviny.

Více

kapitola 51 - tabulková část

kapitola 51 - tabulková část 5100 00 00 00/80 VLNA, JEMNÉ NEBO HRUBÉ ZVÍŘECÍ CHLUPY; ŽÍNĚNÉ NITĚ A TKANINY 5101 00 00 00/80 Vlna, nemykaná ani nečesaná 5101 11 00 00/10 - Potní, včetně poloprané vlny: 5101 11 00 00/80 - - Střižní

Více

Interní norma č. 22-108-01/01 Rozlišení lnu a konopí ve formě vláken Kroucení vláken při dehydrataci

Interní norma č. 22-108-01/01 Rozlišení lnu a konopí ve formě vláken Kroucení vláken při dehydrataci Kroucení při dehydrataci Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 16.12. 2003. Předmět normy Len a konopí jsou celulózová

Více

Statistiky zahraničního obchodu jednotlivých subjektů Severozápadního federálního okruhu celkem, detailně pak s ČR

Statistiky zahraničního obchodu jednotlivých subjektů Severozápadního federálního okruhu celkem, detailně pak s ČR k 22.02.2016 Statistiky zahraničního obchodu jednotlivých subjektů Severozápadního federálního okruhu celkem, detailně pak s ČR Zahraniční obchod se zbožím RF, SZFO i jednotlivých subjektů SZFO v mil.

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Používání vody Kapitola 2 Používání vody pro praní Cíle Obsah typy zdrojů vody pro prádelny obecné vlivy na spotřebu vody -

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Vlastnosti W 1,3. Modul pružnosti 194 000 189 000 173 000. Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C

Vlastnosti W 1,3. Modul pružnosti 194 000 189 000 173 000. Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C 1 SVERKER 3 2 Charakteristika SVERKER 3 je wolframem legovaná nástrojová ocel s vysokým obsahem uhlíku a chrómu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Maximální odolnost proti opotřebení Vysoká

Více

Druhá fáze půmyslové revoluce objevy a vynálezy

Druhá fáze půmyslové revoluce objevy a vynálezy Druhá fáze půmyslové revoluce objevy a vynálezy AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP dokáže charakterizovat druhou etapu průmyslové revoluce v jejích základních rysech, zařadí vynálezy k jejich objevitelům

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEORETICKÁ ČÁST OKRESNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 90 minut

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEORETICKÁ ČÁST OKRESNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 90 minut Ústřední komise Chemické olympiády 53. ročník 2016/2017 TEORETICKÁ ČÁST OKRESNÍHO KOLA kategorie D ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 90 minut Úloha 1 Je přítomen lignin? 19 bodů Při zpracování dřeva pro

Více

Části a hlavní vlastnosti nábytku

Části a hlavní vlastnosti nábytku Vážený zákazníku, jsme poctěni, že jste si od nás zakoupili čalouněný nábytek. Dostáváte tím jedinečný kus nábytku, který je ručně vyroben z materiálů nejvyšší kvality, a podle Vašich potřeb. Dovolte,

Více

J. Kubíček FSI Brno 2018

J. Kubíček FSI Brno 2018 J. Kubíček FSI Brno 2018 Fosfátování je povrchová úprava, kdy se na povrch povlakovaného kovu vylučují nerozpustné fosforečnany. Povlak vzniká reakcí iontů z pracovní lázně s ionty rozpuštěnými z povrchu

Více

5. Nekovy sı ra. 1) Obecná charakteristika nekovů. 2) Síra a její vlastnosti

5. Nekovy sı ra. 1) Obecná charakteristika nekovů. 2) Síra a její vlastnosti 5. Nekovy sı ra 1) Obecná charakteristika nekovů 2) Síra a její vlastnosti 1) Obecná charakteristika nekovů Jedna ze tří chemických skupin prvků. Nekovy mají vysokou elektronegativitu. Jsou to prvky uspořádané

Více

Kakao. Ing. Miroslava Teichmanová

Kakao. Ing. Miroslava Teichmanová Kakao Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Kakao Předmět:

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5. Autor: Ladislava Městková Datum: 30. 3. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Hospodářství habsburské monarchie Klíčová

Více

Od roku 2016 je firma Střechy 92, s.r.o. dodavatelem vrstveného dřeva Ultralam pro Českou republiku.

Od roku 2016 je firma Střechy 92, s.r.o. dodavatelem vrstveného dřeva Ultralam pro Českou republiku. Ultralam je obchodní značka výrobce pro konstrukční materiál vrstvené dřevo. (Anglicky se tento materiál nazývá LVL laminated veneer lumber, německy FSH Furnierschichtholz). Vrstvené dřevo Ultralam svými

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Alfa HYGIENA.cz. V naší nabídce naleznete :

Alfa HYGIENA.cz. V naší nabídce naleznete : SORBENTY V naší nabídce naleznete : - textilní sorbenty (M, SM, SMS materiály) - sorpční nohavice - sorpční polštáře - nepropustné sorpční role - sypké sorbenty - průmyslové utěrky - norné stěny - havarijní

Více

Integrovaná střední škola, Slaný

Integrovaná střední škola, Slaný Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: VY_32_INOVACEJANJA_TECHNOLOGIE_T_20 Hydrotermická úprava dřeva Technologie

Více

Ing. Hana Zmrhalová. Název školy: Autor: Název: VY_32_INOVACE_20_CH 9. Číslo projektu: Téma: Anotace: Datum: Základní škola Městec Králové

Ing. Hana Zmrhalová. Název školy: Autor: Název: VY_32_INOVACE_20_CH 9. Číslo projektu: Téma: Anotace: Datum: Základní škola Městec Králové Název školy: Autor: Základní škola Městec Králové Ing. Hana Zmrhalová Název: VY_32_INOVACE_20_CH 9 Číslo projektu: Téma: Anotace: CZ.1.07/1.4.00/21.2313 ORGANICKÁ CHEMIE PLASTY A SYNTETICKÁ VLÁKNA Prezentace,

Více

PODŠÍVKOVÉ MATERIÁL Y

PODŠÍVKOVÉ MATERIÁL Y 1 PODŠÍVKOVÉ MATERIÁL Y Zpracováno podle přednášky č. 2 Ing. Bc. V. Glombíkové, Ph.D. Podšívkové materiály Podšívají se jimi některé druhy oděvů, buď kompletně nebo zčásti. Částečné podšívání se provádí

Více

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad železo vyrábí Surové železo se zpracovává na litinu a ocel

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 2 Používání vody pro praní Obsah typy zdrojů vody pro prádelny obecné vlivy na spotřebu vody - Délka

Více

TABULKA Kolik zařízení spadá do níže uvedených kategorií? Poznámka: Kategorie podle Přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci

TABULKA Kolik zařízení spadá do níže uvedených kategorií? Poznámka: Kategorie podle Přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci TABULKA.1 - Kolik zařízení spadá do níže uvedených kategorií? Poznámka: K odpovědi na tuto otázku je třeba poznamenat, že stejné zařízení může provádět činnosti, které spadají pod různé položky. Je třeba

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Úřední věstník Evropské unie L 344/59

Úřední věstník Evropské unie L 344/59 19.12.2013 Úřední věstník Evropské unie L 344/59 Dodatek I Poznámka 1 Obecný úvod Úvodní poznámky Tato příloha stanoví v souladu s článkem 4 této přílohy podmínky, podle kterých se produkty považují za

Více

L 143/18 CS Úřední věstník Evropské unie

L 143/18 CS Úřední věstník Evropské unie L 143/18 CS Úřední věstník Evropské unie 6.6.2009 PŘÍLOHA I ÚVODNÍ POZNÁMKY K SEZNAMU V PŘÍLOZE II Poznámka 1: Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl

Více

Co nám odhalilo zorané pole (výtvarná řada)

Co nám odhalilo zorané pole (výtvarná řada) Co nám odhalilo zorané pole (výtvarná řada) Hana Stadlerová Náměty a jejich realizace by měly být vždy přizpůsobeny dětem, nikoli naopak. Proto také neuvádíme ročník, pro které je aktivita určena, necháváme

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_117 Jméno autora: Mgr. Martina Sládková Datum

Více

EXOTICKÉ OVOCE A ZELENINA. 1. datle

EXOTICKÉ OVOCE A ZELENINA. 1. datle 1. datle Datle Datlovník pravý patří k nejstarším pěstovaným rostlinám, zmínky o něm nalézáme v Bibli archeologické výzkumy dokládají jeho úmyslné pěstění už v mladší době kamenné. Datle Datlová semena

Více

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více