Okouzlující pfiírodní kráska PORTRÉT PLEMENE. Nádhern sibifisk kocour s typick m límcem. 12 Na e KOâKY 4/09

Transkript

1 Okouzlující pfiírodní kráska Sibiřská Nádhern sibifisk kocour s typick m límcem 12 Na e KOâKY 4/09

2 Foto Minerva kočka Sibifiská koèata jsou obzvlá È roztomilá a huàatá a sv m armem si ihned získají srdce kaïdého ãlovûka. Jsou daleko vzácnûj í neï jejich nor tí pfiíbuzní, ktefií si jako norsk skankatt na li pfiíznivce jiï mnohem dfiíve a byli vy lechtûni jako norské lesní koãky. Na Sibifii byly tyto polodlouhosrsté koãky jen normální koãky na selsk ch statcích. I kdyï se v Anglii jiï koncem 19. století objevila jedna koãka ze Sibifie, která byla tehdy oznaãována za ruskou dlouhosrstou, trvalo aï do roku 1992, neï byly krásné sibifiky uznány WCF jako plemeno. Standard WCF popisuje mj. harmonickou koãku bez extrémû a s tûïkou tûlesnou konstrukcí. Má mít hlavu s irok mi tváfiemi a zaoblen m ãenichem a pevnou krycí srst s podsadou, která je v zimû hustá. FIFe uznala toto plemeno aï v roce Koãky ze statku Na statku b vala oblíbená jako lovec my í a potkanû. V posledních staletích byli chudí obyvatelé sibifiského venkova rádi, kdyï koãky decimovaly tyto hlodavce a chránily tak skrovné zásoby sedlákû. KdyÏ se v St. Peterburgu vyskytly potíïe s potkany, bylo pfievezeno mnoho koãek z venkova do mûsta. I tam se nádhernû mnoïily a Ïily napûl zdivoãelé na ulicích. Obyvatelstvo se o zanedbané koãiãí tuláky zajímalo jen málo a bohatí mû Èané odjakïiva dávali pfiednost per ankám a siamkám. Teprve po svûtov ch válkách, kdyï vût inû EvropanÛ skonãily tûïké ãasy, zaãalo vznikat mnoho nov ch koãiãích plemen. Lidé mûli více volného ãasu, dostatek penûz a hospodáfiství prosperovalo, takïe psi a koãky jiï nebyli povaïováni za pouhá uïitková zvífiata, n brï za spoluobyvatele, kter m byla vûnována patfiiãná péãe. V odlehl ch oblastech Sibifie se urãitû je tû potuluje po vesnicích mnoho sibifisk ch koãek, aniï by vûdûly, Ïe teì náleïejí k Ïádoucímu plemenu, které má své pfiíznivce i v Rusku. Tam je láskyplnû naz váno sibirskaja ko ka. Porovnání plemen lesních koãek Podobnost s norskou lesní koãkou tu Sibifiská koãka pochází z extrémnû chladn ch oblastí Sibifie a Kavkazu je, ale musíme se podrobnûji podívat, abychom rozpoznali rozdíly v tûlesné stavbû a pfiedev ím tvaru hlavy. Norky vykazují úplnû rovn profil nosu, zatímco sibifiky mají mírnû klenuté ãelo a hfibet nosu je irok a mírnû konkávnû klenut. Nesmí b t znát stop ani propadlina. Díky tomu pûsobí její obliãej kulatûji a pfiátel tûji neï obliãej norské lesní koãky. Sibifiky mají kromû toho krat í zadní nohy a trochu krat í ocas. Krásná polodlouhá srst s límcem okolo krku a huàat ocas jsou v em lesním koãkám spoleãné. KdyÏ zaãal cílen chov sibifiek, dostaly název sibifiská lesní koãka; v souãasnosti zní jejich oficiální název sibifiská koãka. Pfiídomek lesní odpadl, aby se tato koãka lépe odli ila od norské lesní koãky. V echny lesní koãky jsou velmi pfiirozené koãky, které se po staletí vyvíjely selektivnû v rûzn ch oblastech: mainská m valí vznikla vysoko na americkém severu. Má sice také typickou srst, ale jinak se sv m pfiíbuzn m podobá jen málo. âenich má mnohem hranatûj í a celkovû je vût í a má v raznûj í tûlesnou konstrukci. Norské lesní koãky pocházejí ze skandinávsk ch zemí. Sibifiská koãka pochází z extrémnû Mainská m valí vznikla vysoko na americkém severu Na e KOâKY 4/09 13 PORTRÉT PLEMENE

3 chladn ch oblastí Sibifie a Kavkazu. Porovnáme-li temperament rûzn ch lesních koãek, zdá se, Ïe sibifika je podnikavûj í a zvûdavûj í neï norka. Nejklidnûj í zástupkyní je pak mainská m valí, která má své pohodlí nejradûji. Sibifiská koãka je sice velmi Ïivá, hravá Sibifiská koèata jsou temperamentní, zvûdavá a hravá a odváïná a ráda se úãastní Ïivota svého ãlovûka, ale pfiitom není v Ïádném pfiípadû dotûrná. První pfiíznivci v NDR Chov sibifisk ch koãek byl zpoãátku provozován pfiedev ím v b valé NDR. Nûmeãtí dûlníci, ktefií pracovali na Sibifii na plynovodech, si je s sebou pfiiváïeli domû. První exempláfie byly vût inou je tû velmi divoké a mûly jen málo spoleãného s dne ními mazliv mi koãkami. Byli to divocí tuláci, ktefií se nedali pfiinutit k Ïivotu v domácnosti. Díky vhodnému páfiení v péãi ãlovûka získalo potomstvo tûchto polodlouhosrst ch koãek velice na pfiítulnosti a stalo se oblíben mi domácími zvífiaty; v té dobû koneckoncû v NDR pfiíli mnoho ãistokrevn ch polodlouhosrst ch koãek nebylo. Importy jin ch plemen ze západních zemí byly vzácné. Milovníky fascinovaly pfiedev ím polodlouhosrsté a dlouhosrsté koãky. Proto byl ve V chodním Nûmecku velmi brzy stanoven tamûj ím svazem pro chov drobného zvífiectva standard chovu. Po pádu Berlínské zdi zaãal chov sibifisk ch koãek i v Západním Nûmecku a v Evropû. Dokonce i v Rusku a sousedících státech v souãasné dobû existuje chovatelská obec od severu aï k jihu. Léto a zima v rûzném kabátû Obzvlá È krásné koãky, které pfiicházely v úvahu jako chovná zvífiata, páfiilo nûkolik málo nad encû jiï velmi brzy Vrh sibifisk ch koãek 14 Na e KOâKY 4/09

4 i na Sibifii. UÏ v polovinû 20. století, kdyï bylo objeveno nerostné bohatství Sibifie a v málo osídlen ch oblastech zaãaly vznikat malé dûlnické vesnice, zaãalo pár lidí s chovem místních koãek. Zimy byly ledovû chladné a dny krátké, a proto mûli lidé ze spoleãnosti koãek radost. Mnozí inïen fii a odborníci si zvífiata pozdûji odváïeli i domû. Díky tomu byl spolu s exportovan mi zvífiaty brzy k dispozici velk chovn pool bez zakfiiïování jin ch plemen. Díky pfiirozenému vzniku je sibifiská koãka, která vznikla extrémní selekcí v nejchladnûj ích oblastech svûta, robustní a zdravá. KoneckoncÛ je pfiizpûsobená krut m zimám v této oblasti i svou dlouhou vodoodpudivou srstí. Srst v ech lesních koãek je v zimû nesmírnû hustá. Koãkám naroste mohutn límec a velmi bohatá podsada. I na zadních nohách takzvan ch kalhotkách jsou chlupy velmi dlouhé. HuÀat ocas, jímï se mohou pfiikr t, kdyï leïí stoãené, chrání navíc pfied krut mi zimními boufiemi. Koãky musí b t schopny pfiestát i teploty pod -50 stupàû, pokud chtûjí pfieïít v nehostinném prostfiedí. I tlapky mají jako jiná arktická zvífiata vybavené chomáãky chlupû, snûhulemi. U i jsou také hustû osrstûné a mûly by vykazovat rysí tûtiãky. V létû sibifika ztrácí pfiedev ím hustou podsadu a celkovû není tak huàatá. âistû bytové koãky také netvofií vïdycky kompletní zimní srst, línání pak není tak v razné. Létající pfiítulné koãky Této pfiírodní krásce koãiãího svûta by se urãitû líbil voln v bûh po zabezpeãené zahradû. KdyÏ nepozná nic jiného, je z ní v ak i pfiíjemná bytová koãka s pfiátelskou povahou. Sibifiská koãka je velmi pfiizpûsobivá a dobfie vychází se v emi spolubydlícími. V dûtech a dokonce i psech dokáïe brzy najít dobré a hravé kamarády. Jako temperamentní lovkynû vyïaduje zamûstnání. Je velmi svalnatá a skvûle skáãe. Díky obrovské síle pfieskoãí jedním rázem cel pokoj a za letu dokáïe ãlovûku ukrást salám z chleba. KdyÏ sibifiku popadne její pûtiminutovka, zdolá jedním mocn m skokem i ramena majitele. Z místa vyskoãí i do v ky 1,50 metru, a kdyï po bytû pobíhá nûkolik sibifiek, nesmûjí nás pfiekvapit ani létající koãky ve v ce jednoho metru. Jako vût ina ãistokrevn ch koãek jsou to nesmírnû spoleãenská zvífiata, která milují souïití s jinou koãkou. Nikdy by nemûly b t Sibifiské koãky s odznaky FIFe uznává jako samostatné plemeno chovány osamûle, protoïe tyto inteligentní krásky potfiebují spoleãnost. Pfiitom je úplnû jedno, zda je tímto spoleãníkem pfii mazlení, lovu a hrách pes, koãka, nebo jiné domácí zvífie. Sibifiky jsou velmi uãenlivé, aportují provázky, míãky i jiné hraãky Na e KOâKY 4/09 15

5 Sibifiská koãka patfií k pfiírodním plemenûm, vznikla na Sibifii bez lidského pfiiãinûní a ãasto vyz vají svého ãlovûka ke hfie màoukáním. Dají se venãit i na koãiãím postroji, pokud jim nemûïeme poskytnout zabezpeãen v bûh. KdyÏ si na postroj zvyknou, budou vyïadovat procházky màoukáním, usazené pfiede dvefimi. Pfiírodnû zbarvené jsou Ïádané Sibifiská koãka existuje témûfi ve v ech barvách: jednobarevná ãerná, ãervená, stfiíbrná, krémová, modrá a bílá (kromû ãokoládové, lila, skofiicové a plavé), strakatû Ïelvovinová, tabby mramorovaná, tygrovaná i teãkovaná, s bílou skvrnitostí v kaïdé barevné kombinaci. Barva oãí mívá rûzné zelené nebo jantarové odstíny. Raritou, která u jin ch lesních koãek není povolená, jsou koãky s maskou a dal ími siamsk mi odznaky, kter m se fiíká neva masquerade Ty zfiejmû vznikly z dlouhosrsté sibifiky a siamky, protoïe mají typickou siamskou kresbu - bílou srst, která je u dospûl ch zvífiat ztmavlá do pískového odstínu, s pointy v obliãeji a tmavou kresbou na u ích, nohách a ocasu. Tyto dlouhosrsté koãky se záfiivû modr ma oãima byly objeveny jiï v roce 1986 u fieky Nûvy na Ukrajinû a byly rusk mi chovateli dovezeny do St. Peterburgu a cílenû lechtûny dál. Podle místa svého nálezu byly pojmenovány neva masquerade. Jedná se o varietu sibifiské koãky, kterou uznává svûtová organizace WCF. Konzervativní FIFe tyto variety dlouho pfiehlíïela a neuznávala. Díky i ãesk m chovatelûm byl tûmto kráskám na loàském generálním zasedání FIFe pfiidûlen standard. Ne v ak jako barevné varietû sibifiek, ale jako novému samostatnému plemenu neva masquerade, sesterskému plemenu sibifisk ch koãek. Sibifiská koãka je jedním z posledních plemen, které je tû existuje ve své pûvodní pfiirozené podobû. Proto se vût ina chovatelû tohoto plemene snaïí tuto pfiirozenost plnû zachovat. Cizí zakfiiïování je samozfiejmû zakázáno. M. Born U mlad ch sibifisk ch koãek není srst je tû plnû vyvinuta Standard plemene: Typ: Silná svalnatá koãka stfiední velikosti. Tûlo vypadá mírnû protaïené do délky na nepfiíli vysok ch siln ch nohách; tlapky jsou zaoblené, velké a silné. Chomáãky chlupû mezi prsty jsou pfiítomny a zfietelnû utváfieny. Siln krátk krk. Hlava: Krátk, tup trojúhelník v dobré proporci k tûlu. âelo je mírnû klenuté. Hfibet nosu je irok, mírnû konkávnû klenut, z profilu jemnû prohnut (Ïádn stop, Ïádná propadlina). Délka nosu je stfiednû dlouhá. Silné mohutné tváfie jsou zdûraznûny siln mi ãelistmi. Brada má b t v razná, ne v ak vystupující dopfiedu. Zaoblen ãenich je sladûn s tup m trojúhelníkem hlavy. U i: Stfiednû velké, na bázi iroké a téï iroce od sebe posazené; prodlouïená svislá linie vnitfiní základny ucha konãí uprostfied oka. U i jsou neseny mírnû klenuté smûrem dopfiedu. Zaoblené u i jsou Ïádoucí s chomáãky chlupû nebo tûtiãkami. Dobfie vyvinuté vnitfiní chomáãky chlupû. Oãi: Velké, mírnû oválné a na spodní stranû zakulacené; poloïené mírnû ikmo a daleko od sebe. Barva oãí: zelená nebo jantarová (v rûzn ch nuancích, ale jednobarevná), zelené je dávána pfiednost. V jimky jsou u kresby van a bílé barvy srsti. Srst: Obzvlá È hustá na krku, hrudníku, kalhotkách a ocasu; na krku a ramenou krátká; na hfibetû hustá, pevná a lesklá; po stranách tûla jemná, mûkká, velmi hustá. Podsada je v tepl ch roãních obdobích velmi fiídká, v zimû zato velmi hustá a s jemnou strukturou. Povoleny jsou v echny barvy srsti. Pointové koãky se naz vají neva masquerade. (FIFe neuznává jako barevnou varietu). Ocas: irok a siln u kofiene; délka by mûla sahat minimálnû k lopatce; zuïuje se do nepfiíli tenké piãky, v kaïdém roãním období je porostl dlouhou srstí. Foto Born 16 Na e KOâKY 4/09