KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. mìsta a obce Královéhradeckého kraje. PROXIMA Bohemia

Transkript

1 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ mìsta a obce Královéhradeckého kraje PROXIMA Bohemia

2 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í VRCHLABÍ Mìsto Vrchlabí, k nìmuž náleží míst- chrám svatého Vavøince, mariánský mo- ní èásti Hoøejší Vrchlabí a Podhùøí, tvoøí rový sloup stojící nedaleko kostela, ba- vstupní bránu do støední èásti Krkonoš rokní budova fary z let , a je pøirozenou krkonošskou metropolí. historické domy èp. 222, 223, 224, stará Nachází se severozápadním smìrem od radnice, která patøí mezi nejstarší staveb- Trutnova. Katastrální rozlohu ha ní památky mìsta, nejstarší vrchlabský obývá lidí. dùm se sedmi štíty a významná technická památka starý most. cházela do volné pøírody. Dnešní podoba Mìsto Vrchlabí žije po celý rok bohaparku je z druhé poloviny pøedminulého tým kulturním a sportovním životem. Pro století. Park je na seznamu nemovitých obyvatele, turisty a hosty regionu jsou tu kulturních památek. Na konci devadesá- pravidelnì v létì poøádány Dny øemesel, tých let byla zahájena rozsáhlá obnova Turistický pochod Krakonošova stovka, parku do jeho romantické podoby. Ze zámeckého parku vede døevìný visutý most (nyní mimo provoz) k zámecké hrobce. Tu nechala vystavìt hra- První doložitelná zmínka o èeském bìnka Luisa Èernínová-Morzinová v lesídle na horním toku Labe - Wrchlabu - po- tech v novogotickém slohu. chází z roku Osada byla založena vladykou Haškem, osídlení bylo tvoøeno pøevážnì horníky a døevorubci. Rozmach sídla a jeho povýšení na mìsto nastal roku 1533, kdy osadu koupil v rámci kutacího Vrchlabské hudební léto, Krkonošské pivpráva Kryštof Gendorf z Gendorfu. Roku ní slavnosti, výstavy z historie i souèas pøešlo Vrchlabí do rukou Albrechta nosti regionu i øada dalších tradièních z Valdštejna, po jehož smrti vìnoval Fer- setkání. Kulturní dùm Støelnice také nabízí dinand II. roku 1635 panství Janu Rudol- milovníkùm kultury bohaté hudební a difovi z Morzinu. V roce 1651 probìhlo ve vadelní festivaly. Vrchlabí povstání, to muselo potlaèit 50 Obèané Vrchlabí pracují pøevážnì mušketýrù. Klášter augustiniánù byl založen roku ve službách a prùmyslu. Dìtem jsou k dis Maxmiliánem z Morzinù. Vnitøní za- pozici ètyøi základní a dvì støední školy. øízení kostela tvoøí harmonický a jednotný Nechybí odborná uèilištì a základní umìcelek. Obytná budova kláštera je sídlem lecká škola. Tìlovýchovné spolky peèují pøírodovìdné a historické expozice Krko- o sportovce všech vìkových kategorií. nošského muzea, èást ambitu se využívá Za mìstem je rybník, u kterého v létì k hojným výstavám. Kostel slouží zejména stanují a karavany obývají tuzemští i zahjako koncertní sál, který disponuje výbor ranièní návštìvníci. Odtud vyráží na tu- nou akustikou. ristické, pìší a cyklistické výlety. K dalším památkám ve mìstì patøí Mìsto prošlo tøemi vlnami prosperity - v 17. století obdobím zpracování rud, v 18. století lnáøství a textilního prùmyslu, od zaèátku 20. století pak lehkého strojírenství a v neposlední øadì i turistiky a cestovního ruchu. Dominantou mìsta je zámek, jehož stavbu v roce 1546 zapoèal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Postaven je v renesanèním slohu a patøí k prvním stavbám svého druhu v Èechách. Dnes je zámek sídlem mìstského úøadu. Spolu s výstavbou zámku byla založena pùvodnì okrasná zahrada, která pøe- 290

3 V R C H L A B Í ÈERMNÁ Obec Èermná leží jihozápadním smì- rozboøen a stavební místo urovnáno. rem od mìsta Trutnov, severovýchodnì Nový kostel byl dostavìn v roce 1915, od Hostinného. Na území o katastrální stavba byla zadána Ottu Friedlerovi z Hos- rozloze 929 ha žije trvale asi 390 oby- tinného. Staré kostelní zvony byly v roce vatel zrekvírovány k váleèným úèelùm a roztaveny na dìlovinu. Hodiny na vìži byly instalovány koncem ledna roku 1916 hodináøem Bokem z Hostinného. Paobce ve 2. polovinì 15. století a drželi ji do roku Tvrz i ves toho roku prodali Oktaviánu Vladislavovi z Valdštejna. Noví majitelé, kterými byla po roce 1785 rodina Bolzù, tvrz v Èermné již nepotøebovali, takže postupnì chátrala, až v 19. století zanikla. Bolzové vlastnili ves Èermná vznikla pravdìpodobnì ve až do roku Do té doby byla Èermná 13. století ještì pøed zaèátkem nìmecké rozdìlena na Horní a Dolní Èermnou. kolonizace. Jméno Èermná je slovanské- Kostelík sv. Václava byl vystavìn roku mecké kolonizace pohranièních oblastí èeského království ve 13. století. Pùvodní slovanské obyvatelstvo se buï odstìhovalo nebo splynulo s nìmeckou vìtšinou. První písemná zmínka se datuje k roku 1362, kdy zde hospodaøil první známý držitel obce Tyèek z Ivanovic. Samostatná ves byla manským stateèkem náležícím k trutnovskému kraji. V první polovinì 15. století vlastnili Èermnou èlenové starobylého vladyckého roku Zilvárù. Pravdìpodobnì nìkterý z nich vybudoval v blízkosti kostela v horní èásti obce, v místì dnešního èp. 1, menší tvrz. Zde pak sídlili všichni èlenové mìš anské rodiny Cikánù z Hostinného, kteøí získali vìtšinu Pùvodní starý kostelík i se zvonicí ho pùvodu a vzniklo ze jména místního potoka, jenž byl pøíchozími osadníky nazván podle barvy dna Èervená voda. Nynìjší rozestavìní domù je charakteristické pro nìmecký typ osídlení, proto se uvažuje o zániku slovanské vsi v prùbìhu nìmátku na jedny z majitelù obce, Cikány, lze nalézt uvnitø dnešního kostela v podobì náhrobku se dvìma figurkami a znakem rodu Cikánù z Èermné. Souèasná obec má vybudován vepøetrval 529 let. Byl vystavìn z hrubých øejný vodovod, kanalizaci s napojením polních kamenù spojovaných maltou na èistírnu odpadních vod a plynofikaci. z hlíny. Støecha byla pøíkrá, šindelová s ma- V obci funguje prodejna potravin, pošta, lou zvonièkou, ve které byl jediný menší penzion, hostinec a ke sportu slouží høištì. zvon umíráèek. V roce 1861 byl již kos- Dopravní obslužnost zajiš ují autobusové telík ve špatném stavu, také zeï okolo spoje. høbitova byla vìtším dílem znièena. V roce Severovýchodnì od vsi se rozprostírá 1910 kostelík dosloužil a byl prohlášen Pøírodní park Hrádeèek a pøímo Èermnou za nevyhovující stavebním a bezpeènost- prochází cyklostezka èíslo ním pøedpisùm. Roku 1913 byl kostelík 291

4 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í ÈERNÝ DÙL Mìstys Èerný Dùl, k nìmuž náleží platnì udržují èlenové klubu dùchodcù místní èásti Èistá v Krkonoších a Foøt, Èerný Dùl. se nachází severovýchodnì od Vrchlabí. V souèasné dobì se v obci nachází Celková katastrální rozloha èiní ha mateøská a základní škola, prodejna smí- a žije zde 794 obyvatel. šeného zboží, samoobsluha, penziony a restaurace. Široké spektrum služeb poskytují místní podnikatelé. Obyvatelé mohou využít služeb místní pošty, prakticchie v roce 1564 povyšuje osadu Got- kého lékaøe i kadeønictví. K využití volteshilf na mìsteèko s novým názvem Èerný Dùl a dává mu hornické svobody. První sakrální stavbou postavenou v Èerném Dole byla kaple založená roku V roce 1607 byla pøestavìna a rozšíøena v kostel sv. Michaela Archandì- Název vznikl patrnì díky poloze la. Poslední pøestavba probìhla v letech uprostøed hlubokých èerných lesù. Vznik , kdy byl kostel také prodlou- Èerného Dolu souvisí s poèátky tìžby žen. Obecní høbitov byl založen roku rud v Krkonoších. Už v roce 1383 jsou 1902 jako mezikonfesijní, téhož roku byuvádìny poèátky tìžby železné rudy la postavena novogotická høbitovní kaple. ného èasu slouží sportovní høištì a tìlov údolí okolo potoka Èisté, které provádì- cvièna, která je k dispozici pro volejbal, li majitelé Kryštof Gendorf z Gendorfu nohejbal, basketbal, líný tenis a jiné hry. Hostinného páni z Turgova. V tìžbì pak V místì pùsobí Sbor dobrovolných pokraèoval poèátkem 16. století i majitel hasièù, Klub dùchodcù a FC Sokol. Pravrchlabského panství Jan Tetour z Tetova. videlnì se zde poøádá mnoho kulturních V roce 1533 od nìj získal panství Kryštof a sportovních akcí, jako napøíklad novo- Gendorf z Gendorfu. roèní nohejbalový turnaj trojic, hasièský Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada, bál, dìtský maškarní ples, zdobení kraslic, podle jednoho z dolù nazývaná Gottes pálení èarodìjnic a tøeba také Èernodol- Hilf (Pomoc boží). V roce 1556 byla po- ská drakiáda. stavena kaple, která mìla stejný název. Z dalších památek zde najdeme ve Roku 1563 zemøel Gendorf bez mužskébarokní Foøtu kostel Nejsvìtìjší Trojice s oltáøem, ho dìdice a o jeho majetek se rozdìlily sochu sv. Jana Nepomuckého, jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf v Èerném Dole pak barokní sochu sv. Mipøepsal panství Vrchlabí na svou druhona chaela na námìstí a barokní sochu sv. Jarozenou dceru Eustachii, manželku býké Nepomuckého. V neposlední øadì ta- valého kancléøe lehnického knížectví Zikném hrob rudoarmìjce na námìstí v Èervalého munda Bocka z Hermstorfu. Právì Eusta- Dole. Tento hrob každoroènì bez- Tato zajímavá oblast východních Krkonoš s blízkou Èernou horou (1299 metrù n.m.) umožòuje uspokojení zájmù a potøeb turistù, cykloturistù, vyznavaèù zimních sportù i milovníkù odpoèinku v létì u vody

5 V R C H L A B Í DOLNÍ BRANNÁ Dolní Branná leží asi 4 km jižnì od sportovním a spoleèenským zázemím. brány Krkonoš, mìsta Vrchlabí. Nachází Pùsobí zde Sbor dobrovolných hasièù, se v údolí potoka Sovinky. V souèasnosti který se zúèastòuje okrskových soutìží má obec 900 obyvatel a rozlohu katastru a vyjíždí k požárùm v blízkém okolí, TJ 791 hektarù. Sokol, Èeský èervený køíž, myslivci a Spo- Obec vznikla asi v polovinì 13. stole- lek pro obèanské záležitosti. tí. První písemná zmínka je z roku Od svých poèátkù mìla zemìdìlský ráz. Nad vesnicí se nachází nejstarší stav- V souèasnosti je tu pro dìti mateøská ba v obci, a to kaplièka sv. Josefa posta- škola a nižší stupeò školy základní. Do vená okolo roku V roce 1398 byl dalších roèníkù dìti dojíždìjí, a to pøevystavìn první døevìný kostel. Kamenný vážnì do Vrchlabí. Je tu dobré vlakové kostel sv. Jiøí získal svoji podobu v roce i autobusové spojení. V obci je možnost Hlavní zvon kostela je druhým ubytování v motorestu Na Kovárnì nebo nejstarším v Královéhradecké diecézi a v soukromí. Na okraji obce smìrem do pochází z roku Vrchlabí je hotel Lišèí farma s kvalitním DOLNÍ LÁNOV Obec Dolní Lánov se rozkládá asi 20 jemná krajina podhùøí Krkonoš a pøímo kilometrù západnì od Trutnova a 6 kilo-- Dolním Lánovem prochází cyklotrasa èís- metrù jihovýchodnì od mìsta Vrchlabí. lo Poèet trvale žijících osob této støednì velké vesnice se pohybuje kolem 700 obyvatel. Katastrální rozloha èiní hektarù. První písemná zmínka o obci pochází z roku doroènì se zde poøádá mnoho kulturních Ke zdejším pamìtihodnostem patøí a spoleèenských akcí jako napøíklad drakostel svatého Jakuba Vìtšího, boží mu- kiáda, dìtský karneval, zpívání u vánoèka, pomník osvobození, køížek a kovárna. ního stromu, setkávání seniorù, tenisové V souèasné dobì ve vsi funguje kni- a nohejbalové turnaje a rùzné zábavy hovna, kulturní zaøízení, mateøská a zá- a plesy. V místì pùsobí Sbor dobrovolkladní škola nižšího stupnì, ordinace lé- ných hasièù. kaøù, prodejna potravin a hostinec. Kaž- V okolí vesnice se rozprostírá pøí- HORNÍ KALNÁ Obec Horní Kalná se rozkládá 7 kilometrù jižnì od mìsta Vrchlabí. Trvalý pobyt na území této menší vesnice má nahlášeno 323 obyvatel a ti obývají katastrální plochu o výmìøe 891 ha. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Památky v obci zastupuje øada drobných sakrálních staveb v podobì kaplí, lou povinné dìti mohou v obci navštìzvonièek, božích muk, soch svatých a vovat jednu základní školu nižšího stupnì køížkù. a pøedškoláci mohou navštìvovat i ško- Souèasná Horní Kalná se øadí ke èle- lu mateøskou. Pro využití volného èasu je nùm svazku obcí Mikroregion Krkonoše k dispozici høištì a tìlocvièna. Místní obya svazku Mikroregion Horní Labe. Ve vsi vatelé mohou využívat veøejný vodovod. se nachází prodejna potravin, hostinec Pùsobí zde Sbor dobrovolných hasièù a nìkolik podnikatelských subjektù. Ško- a Myslivecké sdružení. V severozápadní èásti Horní Kalné se nachází westernová vesnice. Krásná okolní pøíroda láká turisty z celé republiky

6 S P R Á V N Í O B V O D O B C E S R O Z Š Í Ø E N O U P Ù S O B N O S T Í DOLNÍ DVÙR Dolní Dvùr je horská obec nacházejí- Øíká se tu proto, že v Dolním Dvoøe mù- cí se pøímo v srdci nejvyššího èeského po- žete prožít 5 roèních období. hoøí Krkonoše. Katastrální rozlohu o cel- V budovì Obecního úøadu v Dolním kové výmìøe hektarù trvale obývá Dvoøe se nachází výstava modelù budov 250 osob. a starých øemeslných postupù, figurek Krakonošù a betlémù vyrobených z rozlièných materiálù. Výstava návštìvníky zavede až do dob raného støedovìku a pøi- Dnes má obec sice jen 250 trvale ži- blíží mu historii a vývoj obce i pøilehlého jících obyvatel, ale v letní a zimní sezonì okolí. Vysvìtlí postup dolování a zpracosem pøibude až návštìvníkù, kteøí vávání železné rudy znázornìný na maužívají rodinné atmosféry malebné hor- ketì hamru, popíše výrobu døevìného ské vesnice. Obdivovat mohou množství uhlí v milíøích nebo pøedvede na modelu zachovalých pùvodních krkonošských znázornìné svážení døeva z hor. roubenek nebo zídky na strmých stráních První zmínky o osídlení této oblasti po- z nasucho poskládaných kamenù, které cházejí již ze 14. století, ovšem založení tu postavili pùvodní nìmeètí obyvatelé, Dolního Dvora tehdy Niederhof se da- a které dodnes výbornì slouží svému úèetuje až v roce 1601, kdy osada získala lu, tj. protierozní zábrany. status obce a vlastní znak. Nejprve vznikly dvì salaše, horní (pozdìji nazývaná Horní Dvùr) na soutoku Klínového a Husího potoka a dolní (pozdìji nazývaná Dolní Dvùr) na soutoku Kotelského a Klínového potoka. Do tìchto salaší se na léto vyhánìl panský dobytek. Pùvodním zdrojem obživy tehdejších obyvatel bylo dolování železné rudy a støíbra a jejich následné zpracování v tzv. hamrech. Stopy po tìžbì i zbytky rozpadlých hamrù jsou patrné v okolí obce K památkám patøí kostel sv. Josefa dodnes. S postupem èasu, hlavnì v 19. z roku 1806, socha sv. Josefa u kostela století, se rozvíjel prùmysl, byly zde pa- a socha sv. Jana Nepomuckého. Za vidìní Místní obyvatelé i návštìvníci mohou pírny, textilní továrna, pila, mlýn. Poèát- jistì stojí unikátní zvonkohra o 11 zvon- využít služeb prodejny smíšeného zboží kem 20. století se hojnì rozvíjel i turistický cích umístìná na kostele sv. Josefa. Pro s obèerstvením, nìkolika restaurací a pošruch. V dobì pøed 2. svìtovou válkou zde každé roèní období hraje jinou sérii ty. Ke sportovnímu vyžití lze používat žilo až obyvatel. melodií a jednu také pro vánoèní svátky. høištì a také tìlocviènu v budovì OÚ. Co se spolkové èinnosti týèe, je v obci aktivní Sbor dobrovolných hasièù. Obcí prochází nìkolik znaèených turistických tras a cyklotras. V zimní sezónì je možno využít služeb dvou ski areálù poskytujících kompletní servis pùjèovna lyží, ski servis, lyžaøská škola, obèerstvení. Sjezdovky jsou v pøípadì nedostatku pøírodního snìhu zasnìžované technickým snìhem a pravidelnì upravované. Dolní Dvùr je zaèlenìn do projektu Krkonoše lyžaøský bìžecký ráj. Souèástí tohoto projektu je také tzv. Krkonošská magistrála, která vede napøíè Krkonošemi. Plánovat túry je tedy možné v kombinaci se zimobusy, které jsou urèeny pøevážnì pro bìžkaøe

7 V R C H L A B Í DOLNÍ KALNÁ Obec Dolní Kalná se rozkládá asi mena stará zemská stezka, místnì zvaná 21 kilometrù západnì od Trutnova a zhru- - Pøíènice, v jejímž okolí se zachovalo ba 11 kilometrù jižnì od mìsta Vrchlabí. mnoho kaplièek, pískovcových soch, bo- K Dolní Kalné patøí místní èást Sleme- - žích muk i smírèí køíž z roku 1719, které no. Na katastrálním území o velikosti jsou pøipomínkou historických událostí. 970 hektarù v souèasné dobì žije pøi-- Dolní Kalná je pøíjemným místem pro bližnì 650 obyvatel. bydlení a rozrùstá se novou výstavbou. Je zde mateøská a základní škola, obecní knihovna, zdravotní støedisko, terénní peèovatelská služba, pošta, kadeønictví, obchody i restaurace. Návštìvníkùm i míst- Snìžku za východem slunce poøádaný ním lidem slouží lesní rekreaèní areál místní TJ Sokol. Díky èinnosti spolkù byla s kempem a koupalištìm. V obci je fot- Dolní Kalná v roce 2010 ocenìna v soubalové høištì, fungující sokolovna a høištì tìži Vesnice roku Královéhradeckého krana tenis. je modrou stuhou. Dolní Kalná leží pod Rovnìmi kde se nacházejí acháty, jaspisy, køiš ály a jiné Název vsi bývá spojován s vodou polodrahokamy. Procházejí tudy znaèezdejšího potoka, zkaleného vždy po dešti né cyklotrasy a v zimì se udržují bìžtypickou èervenou hlínou. Nejstarší zprá- kaøské tratì. Okolní krajina je malebná va o Kalné je již ze 13. století. Prvním známým majitelem byl Petr ze Zásady. Od roku 1372 byla Kalná a okolní obce majetkem benediktinského kláštera ve Lhotì. Po znièení kláštera husity roku 1424 získal celý klášterní majetek Hynek Velký význam hraje nebývale pest- Krušina z Lichtemberka, tehdejší pán hra- rý spolkový život. Aktivnì zde pracuje du Kumburk. Roku 1454 koupil toto úze- TJ Sokol, fotbalový klub, loutkové divadlo, mí král Jiøí z Podìbrad, který ho postou- sbor dobrovolných hasièù, myslivecké pil Valdštejnùm. Roku 1688 se Kalná a sdružení, modeláøi, na akcích zde i v okolí okolní vsi stávají až do roku 1796 ma- hraje nìkolik místních kapel. Obec vy- a z kopcù jsou nádherné výhledy do kraje jetkem hrabìcího rodu Morzinù. V 18. dává pravidelnì 4 x roènì obèasník. a na panorama Krkonoš. Èistá pøíroda, století zaèaly snahy o rozdìlení obce na V prùbìhu roku se poøádá celá øada ladnì zvlnìný terén, spousta lesù a hou- Horní a Dolní Kalnou. K úøednímu roz- sportovních i spoleèenských akcí pro dìti baøský ráj, ideální místo k rodinné turisdìlení došlo roku 1849 za panství knížete i dospìlé. Snad nejslavnìjší kalenskou tice. Karla Rohana. V roce 1976 se obce slou- akcí je každoroèní Noèní výstup na èily a v roce 1990 se opìt osamostatnily. Nejvýznamnìjší památkou Dolní Kalné je kostel svatého Václava, prvnì zmiòován roku Za Žižkova tažení roku 1424 byl kostel poboøen. Za Václava z Valdštejna v roce 1609 byl postaven nový renesanèní kostel na místì zboøené gotické stavby, který byl pøedán èeským bratøím. Zde kázal i J. A. Komenský. Barokní pøestavba a výstavba vìže byla provedena roku 1723 v dobì, kdy panství vlastnil Hrabì Václav z Morzinu. Nejcennìjším umìleckým pøedmìtem vnitøního vybavení kostela je gotická døevìná soška madony nazývaná Panna Maria Kalenská z roku 1350, památným je i malý a velký zvon z let 1522 a 1565 a varhany Ignáce Predigera z 18. století. V døívìjších dobách vedla kolem Dolní Kalné a Sle- 295