Možnosti financování výzkumu a vývoje. Prezentace pro seminář TAČR na téma. Od myšlenek k aplikacím, ale jak to provést?

Transkript

1 Možnosti financování výzkumu a vývoje Prezentace pro seminář TAČR na téma Od myšlenek k aplikacím, ale jak to provést? PhDr.Mgr. Jana Chvalkovská

2 Obsah 1. Zdroje financování VVaI v ČR 2. Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD 3. VVaI dle jednotlivých sektorů VVaI v podnikatelském sektoru VVaI ve vládním sektoru VVaI na vysokých školách 4. Náměty pro změny ve financování VVaI Slide 2

3 Zdroje financování VVaI v ČR Celkové výdaje na vědu a výzkum (VaV) se za posledních deset let ( ) více než zdvojnásobily. V roce 2010 výdaje na VaV dosahovaly téměř 60 mld. Kč, což představovalo 1,61 % podíl na hrubém domácím produktu (HDP) v daném roce. Avšak tohoto primátu bylo dosaženo nejen díky růstu výdajů na VaV, ale především kvůli zpomalení růstu HDP, kdy výdaje na VaV rostly v roce krát rychleji než HDP. Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR 70,0 60,0 50,0 1,21% 1,20% 1,20% 1,25% 1,25% 1,41% 1,55% 1,54% 1,47% 1,53% 1,61% 1,80% 1,60% 1,40% 1,20% 40,0 1,00% 30,0 20,0 10,0 26,5 28,3 29,6 32,2 35,1 42,2 49,9 54,3 54,1 55,3 59,0 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0, ,00% mld. Kč v běžných cenách podíl na HDP Slide 3

4 Zdroje financování VVaI v ČR VVaI je v ČR podporována jednak formou přímé podpory (viz graf níže) nebo nepřímé podpory Zatímco přímá podpora v roce 2010 dosáhla výše 22,6 mld. Kč, nepřímou podporu odhaduje ČSÚ (s využitím dotazníkového šetření) cca. Na 1,3 mld. Kč (71 % podpora pro velké podniky, zejména pod zahraniční kontrolou) Graf 1: Struktura státní rozpočtové podpory VaV podle socioekonomických cílů (%) Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu ČR 30 2,00% ,88% 1,82% 1,78% 1,79% 1,87% 1,89% 1,64% 1,66% 1,64% 20,5 20,5 18,3 16,4 14,2 13,4 11,9 12,6 12,3 0,54% 0,54% 0,50% 0,52% 0,50% 0,55% 0,57% 0,58% 0,56% 0,63% 0,62% mld. Kč v běžných cenách podíl na státním rozpočtu podíl na HDP 1,97% 1,95% 23 22,6 1,50% 1,00% Graf 1: Výdaje na VaV financované ze státního rozpočtu ČR podle typu podpory (mld. Kč) 0,50% 0,00% Zdroj: 25 ČSÚ 2,3 2,8 20 2,5 2, ,8 9,8 9,1 1,6 8,8 9,0 2,1 7,8 2,5 2,4 2,2 10 7,5 6,2 4,0 4,7 5,6 4,8 5 5,4 5,6 5,2 5,8 6,4 7,1 8,5 9,2 9,5 11,0 10, účelová (CEP) Ostatní institucionální Slide 4 Institucionální (CEZ + CEA) účelová jako % celkové podpory 50% 40% 30% 20% 10% 0%

5 Zdroje financování VVaI v ČR V České republice je VaV prováděn na pracovištích, z nichž 82 % náleží do podnikatelského sektoru. Zbytek představují zejména pracoviště veřejných výzkumných institucí a vysokých škol. Tabulka 1: Rozdělení pracovišť VaV dle sektoru a výše výdajů (mil. Kč) v roce 2010 Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý sektor sektor sektor neziskový ČR celkem Celkem méně než , , , a více Z hlediska struktury celkových výdajů na VaV v ČR byla v roce 2010 tvořena téměř polovina veškerého výzkumu ze zdrojů domácího podnikatelského sektoru (49 %). Státní rozpočet přispěl na financování VaV ze 40 %. Zbylé prostředky byly získány od zahraničních firem (7%) a od mezinárodních organizací, především prostřednictvím fondů a programů EU (4 %). Podnikatelský sektor je v ČR nejvýznamnějším sektorem nejen v případě financování výzkumných a vývojových aktivit, ale také co do objemu finančních prostředků vynaložených za provedený VaV. V roce 2010 bylo v podnicích vynaloženo za provedený VaV 62 % z celkových výdajů na VaV v ČR (36,6 mld. Kč), na vládní sektor připadalo 20 % (11,5 mld. Kč)) a na vysokoškolský 18 % (10,6 %). Slide 5

6 Zdroje financování VVaI v ČR Graf 1: Struktura celkových výdaje na výzkum a vývoj dle VaV činnosti (%) 100% Taženo podniky 90% 80% 45% 47% 45% 43% 45% 43% 70% 60% 50% 40% 26% 24% 25% 27% 24% 30% 30% 20% 10% 28% 29% 30% 30% 31% 27% 0% Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj Graf 1: Struktura celkových výdajů na VaV dle převládající vědecké oblasti (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8% 14% 8% 8% 9% 8% 58% 55% 57% 58% 57% 58% 23% 22% 25% 24% 24% 24% Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy Slide 6

7 Finsko Korea Švédsko Japonsko Dánsko Německo Rakousko Francie Slovinsko Belgie EU-27 Nizozemsko Čína Irsko Velká Británie Norsko Lucembursko Estonsko Portugalsko Česká republika Španělsko Itálie Rusko Maďarsko Turecko Polsko Slovensko Rumunsko Nový Zéland Švýcarsko US Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD V rámci mezinárodního srovnání výdajů na VaV Česká republika stále zaostává za vyspělými zeměmi OECD, ovšem v porovnání s novými členskými státy EU patří mezi státy s nejvyššími výdaji na VaV definované jako podíl na HDP. Graf 1: Intenzita celkových výdajů na výzkum a vývoj (GERD jako % HDP) 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0, * Švýcarsko údaje za rok 2004 a 2008 Zdroj: OECD MSTI 2012/1 Slide 7

8 Japonsko Korea Švýcarsko Německo Finsko Lucembursko US Dánsko Švédsko Belgie Slovinsko EU-27 Irsko Francie Česká republika Maďarsko Nizozemsko UK Turecko Rakousko Itálie Portugalsko Norsko Estonsko Španělsko Nový Zéland Slovensko Rumunsko Rusko Polsko Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD V rámci mezinárodního srovnání výdajů na VaV Česká republika stále zaostává za vyspělými zeměmi OECD, ovšem v porovnání s novými členskými státy EU patří mezi státy s nejvyššími výdaji na VaV definované jako podíl na HDP. Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj podle zdrojů jejich financování v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% podnikatelské veřejné zahraniční ostatní * Švýcarsko údaje za rok 2008,** Německo, US, Švédsko, Belgie, EU-27, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Norsko, Španělsko a Nový Zéland údaje za rok 2009 Zdroj: OECD MSTI 2012/1 Slide 8

9 Japonsko Korea Švýcarsko Čína Lucembursko US Finsko Švédsko Dánsko Rakousko Slovinsko Německo Irsko Belgie Česká rep. Francie UK EU-27 Rusko Maďarsko Itálie Španělsko Norsko Estonsko Nizozemsko Portugalsko Turecko Slovensko Nový Zéland Rumunsko Polsko Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD Veřejný VaV, ve vládním sektoru, měřený podílem na celkových výdajích na VaV, hraje relativně významnou roli vnových členských zemích EU, mezi státy s vyrovnaným podílem vysokoškolského a vládního sektoru patří Francie, Spojené státy a Korea s významnými výdaji na obranný VaV a Německo s významným postavením čtyř seskupení výzkumných ústavů (Společnosti Maxe Plancka, Leibnizovy, Helmholtzovy a Fraunhoferovy společnosti). Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj podle sektorů jejich užití v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% podnikatelský vysokoškolský vládní soukromý neziskový *Švýcarsko údaj za rok 2008, US a Nový Zéland údaje za rok 2009 Zdroj: OECD MSTI 2012/1 Slide 9

10 VVaI dle jednotlivých sektorů podnikatelský sektor Podnikatelský sektor je nejvýznamnějším sektor z hlediska počtu pracovišť věnujících se VaV tak i z hlediska užití finančních prostředků na VaV V roce 2010 byl výzkum a vývoj prováděn na pracovištích podnikatelského sektoru, což představuje 82 % všech pracovišť v ČR věnující se výzkumu a vývoji Z toho počtu pouze 508 subjektů vykazuje roční výdaje na VaV vyšší než 10 mil. Kč a z toho pouze 50 subjektů přesáhne hranici 100 mil. Kč, naopak 528 podniků utratí za VaV méně než 1 milion korun ročně Tabulka 1: Výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru dle vlastnictví a velikosti podniků (mil. Kč) Sektor provádění VaV, druh pracoviště Veřejné podniky malé podniky (0-49 zaměstnanců) střední podniky ( zaměstnanců) velké podniky (250 a více zaměstnanců) Soukromé domácí podniky malé podniky (0-49 zaměstnanců) střední podniky ( zaměstnanců) velké podniky (250 a více zaměstnanců) Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou malé podniky (0-49 zaměstnanců) střední podniky ( zaměstnanců) velké podniky (250 a více zaměstnanců) Podnikatelský sektor celkem malé podniky (0-49 zaměstnanců) střední podniky ( zaměstnanců) velké podniky (250 a více zaměstnanců) Slide 10

11 VVaI dle jednotlivých sektorů podnikatelský sektor Z grafu níže je zřejmé, že v případě zahraničních afilací je nejvýznamnějším zdrojem soukromý podnikatelský kapitál, který tvoří více než 95 %. U domácích soukromých podniků je podíl domácích podnikatelských zdrojů menší než u zahraničních afilací ale i tak dosahuje více jak 70 %. V případě veřejných podniků je polovina zdrojů z domácích podnikatelského sektoru. Veřejné podniky vynakládají nejvíce prostředků na aplikovaný výzkum (73 % v roce 2010), zatímco soukromé podniky preferují výzkum experimentální. Preference experimentálního výzkumu je výraznější pro podniky pod zahraniční kontrolou (80 % ) než pro domácí soukromé podniky (53 % -2010). Graf 1: Podíl jednotlivých zdrojů financování dle vlastnictví podniků, rok 2010 veřejné podniky 50% 42% 7,5% soukromé domácí 72% 23% 3,7% zahraniční afilace 83% 3% 1,1% podnikatelské veřejné zdroje zahraniční soukromé zahraniční veřejné Slide 11

12 VVaI dle jednotlivých sektorů podnikatelský sektor V souladu s EU Český statistický úřad provádí šetření o Inovacích podniků. Nejnovější šetření proběhlo v letech a to na vzorku subjektů V sledovaném období více jak polovina firem vykázala inovační aktivitu (technickou i netechnickou). Z hlediska velikosti firem se ukazuje, že inovačním aktivitám se věnují zejména střední (64 %) a velké firmy (79 %). V případě oborů se jedná o očekávané obory (elektrotechnika, IT, automobilový průmysl, telekomunikační průmysl) S ohledem na inovační aktivity u technicky inovujících podniků je vidět, že více jak polovina firem prováděla inovační aktivity v rámci svého vnitropodnikového VaV. Tento podíl je rostoucí s velikostí podniků (malé 54 %; střední 64 %; velké 79 %). Pouze 30 % podniků produkovalo inovační aktivity nákupem VaV. I v tomto případě je podíl závislý na velikosti podniků (malé 23 %; střední - 38 %; velké 52 %). Tabulka 1: Podniky s technickými a netechnickými inovacemi v období z toho Podniky s Podniky s Podniky s Podniky bez inovačními technickými netechnickými inovačních aktivit aktivitami inovacemi inovacemi Počet % [1] Počet % [1] Počet % [1] Počet % [1] ČR CELKEM ,7% ,8% ,4% ,3% podle velikosti podniku malé /10-49 zam./ ,7% ,5% ,4% ,3% střední / zam./ 64,0% ,5% ,6% ,0% velké /250 a více 850 zam./ 78,6% ,2% ,0% ,4% Slide 12

13 VVaI dle jednotlivých sektorů vládní sektor Výzkumná a vývojová pracoviště ve vládním sektoru tvoří v ČR především jednotlivé ústavy AV ČR a resortní výzkumná pracoviště, knihovny, muzea apod. V ČR byl v roce 2010 výzkum a vývoj prováděn na 196 pracovištích vládního sektoru, z nichž pouze 33 utratila za provedený VaV 100 a více miliónů korun. Z velké části se jedná o pracoviště Akademie věd ČR (celkem v 25 případech) 63% celkových výdajů ve vládním sektoru je využito na VaV v oblasti věd přírodních a pouze 10 % prostředků je věnováno na vědy technické. Graf 1: Výdaje na VaV ve vládním sektoru ČR podle typu VaV činnosti v roce 2010 Graf 1: Výdaje na VaV ve vládním sektoru ČR podle zdrojů jejich financování v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3% 1% 10% 23% 74% Vládní sektor celkem 89% Pracoviště AV ČR 12% 62% 25% Resortní výzkumná pracoviště 1% 47% 53% Knihovny, archívy, muzea 9% 69% 22% Ostatní pracoviště Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 4% 4% 5% 1% 4% 5% 1% 9% 12% 11% 5% 3% 82% 80% 84% Vládní sektor celkem Pracoviště AV ČR Resortní výzkumná pracoviště 94% 95% Knihovny, archívy, Ostatní pracoviště muzea Veřejné zdroje Podnikatelské Soukromé zahraniční Veřejné zahraniční Ostatní Slide 13

14 VVaI dle jednotlivých sektorů vládní sektor Z pohledu geografického rozdělení je dle očekávání nejvýznamnějším regionem Praha, kde sídlí téměř polovina z výzkumných pracovišť ve vládním sektoru. Dominance Prahy je zřetelná zejména u celkových výdajů na VaV, kdy téměř tři čtvrtiny veškerých výdajů na vládní sektor jsou uskutečněny v Praze. Na dalších místech je jihomoravský region následovaný krajem Středočeským a Jihočeským. Graf 1: Počet pracovišť a výdaje na VaV dle krajů Počet pracovišť Výdaje na VaV Zdroj: ČSU, EEIP Slide 14

15 VVaI dle jednotlivých sektorů vysoké školy V roce 2010 výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru dosahovaly téměř poloviny (48 %) z celkových veřejných výdajů ve stejném roce oproti pouhým 36 % z roku Podíl VŠ na celkových výdajích na VaV za posledních deset let vzrostl jeho podíl z 12 % z roku 2000 na 18% v roce Hlavním zdrojem financování vysokoškolského VaV je státní rozpočet (z 87 % v 2010; předchozích letech to bylo vždy více jak 90 %). Zahraniční zdroje se na financování vysokoškolského VaV v letech 2006 až 2009 podílely cca 4,5 %. V roce 2010 došlo meziročně téměř k dvojnásobnému nárůstu podílu zahraničních zdrojů na financování VŠ VaV. Graf 1: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru ČR podle typu VaV činnosti Graf 1: Počet pracovišť a výdaje na VaV dle krajů ve vysokoškolském sektoru 2011 (mil. Kč) 100% 6% 6% 5% 6% 4% 6% 90% 80% 70% 35% 32% 33% 37% 36% 39% % 50% 40% 30% 20% 10% 0% 59% 62% 61% 57% 60% 55% Počet pracovišť Výdaje na VaV Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj Zdroj: EEIP, ČSÚ Slide 15

16 VVaI dle jednotlivých sektorů vysoké školy Od roku 2011 MŠMT systematicky sleduje tzv. transfer znalostí od vysokých škol. V rámci výnosů spojených s transferem znalostí uvádíme i výši darů, neboť v současném právním stavu v mnohých případech dar do určité míry substituuje příjem za smluvní výzkum. Tabulka 1: Transfer znalostí vybraných státních VŠ (tis. Kč) 2011 Příjmy z licenčních smluv Příjmy ze smluvního výzkumu Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů aplikační sféry Konzultace a poradenství Výnosy z transferu znalostí TUL VŠCHT VŠB ČVUT MU UPOL UK ZČU JČU UPCE VŠE UHK UJEP VUT Ostatní VŠ Celkem Zdroj: EEIP, VZ jednotlivých VŠ a TAČR Slide 16 Dary

17 Náměty pro změny ve financování VVaI Přizpůsobit strukturu financování VVaI více struktuře příjemců a jejich potřebám Posílení nepřímé podpory VVaI jako pobídky pro tvorbu podnikových inovací u středních a velkých podniků Zavedení plánované možnosti dávat do nákladů na VVaI i nákup služeb od vysokých škol a institucí v.v.i. což jednak přispěje k posílení transferu mezi školami a podniky a dále narovná situaci, kdy darovací smlouvy de facto fungují jako nástroj pro zajištění smluvního výzkumu odečitatelného z daní Asistence českým podnikům, VŠ a v.v.i. v získávání prostředků na výzkum ze zahraničí: Z EU asistence při identifikaci vhodných grantových výzev, hájení zájmů českých uchazečů v Bruselu, podpora při aktivním networkingu k zajištění partnerů do konsorcií Export služeb v oblasti VVaI podpora při hledání zahraničních partnerů, aktivní nabízení služeb center excelence, vysokých škol, v.v.i. a podniků v zahraniční Zanechání snahy dostat excelentní výzkum (zejména základní) do všech regionů a na všechny vysoké školy a tomuto přístupu přizpůsobit i systém financování (institucionální versus účelová podpora) Podpora nabídky služeb pro komercializaci inovací např. centra pro patentové právo na vysokých školách, podpora klastrů a sítí, internacionalizace českých vysokých škol aj.) Slide 17

18 Kontakt: EEIP, a.s., Thunovská 12, Praha 1, Tel: Fax: Slide 18