Úvod do moderní fyziky. lekce 1 speciální a obecná teorie relativity

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod do moderní fyziky. lekce 1 speciální a obecná teorie relativity"

Transkript

1 Úvod do moderní fyziky lekce 1 speciální a obecná teorie relativity

2 Relativita zabývá se měřením událostí kdy a kde se staly a jak jsou libovolné dvě události vzdáleny v prostoru a v čase speciální teorie relativity (A. Einstein, 1905) inerciální vztažné soustavy (pohybující se konstantními rychlostmi) obecná teorie relativity (A. Einstein, 1915) neinerciální vztažné soustavy (pohybující se se zrychlením)

3 Historie rozpor mezi klasickou mechanikou (Galileovy transformace, princip skládání rychlostí) a rovnicemi pro elektromagnetické pole (Maxwellovy, světlo se má šířit všude stejnou rychlostí, bez ohledu na vztažnou soustavu) 1887 (Michelson, Morley) experimentálně vyvrácena existence éteru jako univerzální vztažné soustavy

4 postuláty speciální teorie relativity 1) mechanické i elektromagnetické děje dopadnou ve všech inerciálních vztažných soustavách stejně, není žádná univerzální vztažná soustava 2) rychlost světla ve vakuu má stejnou velikost ve všech směrech a ve všech inerciálních vztažných soustavách, nezávislou na rychlosti zdroje

5 Galileova a Lorentzova transformace transformace veličin v časoprostoru

6 Základní relativistické vztahy ilustrace dilatace času rozpad mezonu (Beiser, str. 36) test dilatace času doba života mionu, atomové hodiny na palubě letadla (Halliday, str. 1013)

7 Čtyřvektory čtyřvektory se transformují za pomoci Lorentzovy transformace skalární součin dvou čtyřvektorů a μ b μ =-a 0 b 0 +a 1 b 1 +a 2 b 2 +a 3 b 3 je invariantní vůči Lorentzově transformaci, nezávisí na volbě souřadnicového systému, např. x μ k μ =- ωt+kx je fáze vlnění

8 Současnost a souvislost událostí nastanou-li dvě události současně na dvou různých místech ve vztažné soustavě S1, nemusí být současné v soustavě S2 všechny události, jež by mohly ovlivnit událost 1 leží uvnitř části světelného kužele směrem do minulosti všechny události, jež může ovlivnit událost 1 leží uvnitř části světelného kužele směrem do budoucnosti každé těleso se v časoprostoru (ct, x) pohybuje rychlostí c

9 Dopplerův jev pro světlo - rudý posuv (zmenšování frekvence, prodlužování vlnové délky) - modrý posuv (opačně, zdroj a detektor se přibližují) příčný Dopplerův jev - pouze v relativistických případech (pohyb zdroje relativistickou rychlostí) - je univerzálním projevem dilatace času

10 v prostředí může být rychlost šíření částic vyšší než rychlost šíření světla nabitá částice nebo foton gamma záření může polarizovat atomy nebo molekuly podél dráhy, které se pak depolarizují a mohou vyzařovat vyzařované elektromagnetické vlny interferují, vzniká viditelné záření Čerenkovovo záření

11 Aplikace relativistických transformací moving frame v 1D PIC simulacích

12 Aplikace relativistických transformací simulace urychlování elektronů

13 Problém: relativita současnosti

14 postuláty obecné teorie relativity všechny děje dopadnou v libovolném souřadnicovém systému stejně (žádný systém není nijak privilegován) princip ekvivalence = gravitaci a setrvačné děje od sebe nelze odlišit základní myšlenky OTR

15 zakřivení času foton vystupující z gravitačního pole tělesa zmenšuje svou frekvenci, prodlužuje vlnovou délku a červená různý chod hodin v různých výškách nad povrchem důvodem je zákon zachování energie Poundův Rebkův experiment princip: atom přechází z excitovaného do základního stavu vyzáří foton o určité energii, foton při pohybu v gravitačním poli změní svou frekvenci (tudíž energii) a stejný druh atomu ho pak nemůže absorbovat - pokud se však zdroj pohybuje, může při optimální rychlosti vzdálenější stejný druh vzorku díky Dopplerovu frekvenčnímu posuvu záření absorbovat testování platnosti OTR na vzdálenost 22.5 metru pomocí vzorku atomů 57 Fe emitujících fotony gamma záření o energii 14 kev, zdroj byl umístěn u střechy objektu na vibrující membráně (Dopplerův posuv) a detektor byl umístěn u země tesně pod dalším vzorkem s atomy 57 Fe, kde zaznamenával neabsorbované fotony

16

17 zakřivení prostoru nejčastěji měřených jevem zakřivení prostoru jsou gravitační čočky hmotný objekt ležící mezi zdrojem záření a pozorovatelem zakřivuje světelné paprsky podobně jako skleněná čočka v laboratoři

18

19

20 důkazy OTR perihelium = nejbližší místo k slunci Shapirův efekt zpomalování elektromagnetických vln při průchodu kolem hmotného tělesa (např. odraz radarových vln od Venuše)

21 černá díra singularita v časoprostoru, kterou předpovídají rovnice OTR

22 Schwarzschildův poloměr někdy také nazýván gravitační poloměr Je to poloměr koule, do které musí být veškerá hmota o dané hmotnosti stlačena, aby úniková rychlost světla, z povrchu této koule, byla rovna rychlosti světla. R=2GM/c^2 ; kde G je gravitační konstanta, M daná hmotnost, c rychlost světla. Z objektu stlačeného pod Schwarzschildův poloměr nemůže uniknout žádná částice, tedy ani částice světla. Tento objekt nazýváme černá díra. Povrch koule o Schwarzchildově poloměru se chová jako horizont událostí Př.: Slunce má R=3km, Země R=9mm, R zatím hypotetické černé díry v centru naší galaxie je 13,3km

23 Tolmanova-Oppenheimerova-Volkoffova mez Horní hranice hmotnosti neutronové hvězdy, za níž se hvězda zhroutí do černé díry Limit byl poprvé spočten Raobertem Oppenheimerem a Georgem Volkoffem v roce 1939, za použití práce Richarda Chase Tolamana

24 Podle momentu hybnosti a náboje dělíme černé díry na: Schwarzschildovy černé díry: Mají nenulovou hmotnost, nulový moment hybnosti a elektrický náboj. Každý zkolabovaný sféricky symetrický objekt se stane Schwarzschildovou černou dírou. Kerrovy černé díry: Mají nenulovou hmotnost a moment hybnosti. Jde o výsledek kolapsu rotujících objektů, typickým jevem je existence ergosféry - oblasti mezi statickou mezí a Schwarzschildovým poloměrem. Reisnerovy-Nordstrømovy černé díry: Mají nulový moment hybnosti a nenulový elektrický náboj. V přírodě se pravděpodobně nevyskytují. Kerrovy-Newmanovy černé díry: Nejobecnější černé díry, mají nenulový moment hybnosti i náboj.

25 U rotujících objektů dochází ke strhávání časoprostoru ve směru rotace. Mez při které strhávání časoprostoru dosahuje rychlosti světla, se nazývá Statická mez. Tudíž částice pohybující se rychlostí světla proti toku prostoru se bude zdát vzdálenému pozorovateli jako statická. Statická mez má tvar zploštěného sféroidu, který se na pólech dotýká Schwarzschildova poloměru a na rovníku dosahuje větších vzdáleností.

26 Ergosféra Oblast mezi horizontem událostí a statickou mezí. Uvnitř ergosféry strhávání časoprostoru dosahuje rychlostí vyšších než je rychlost světla, v porovnání se zbytkem vesmíru. Protože se ergosféra nachází nad horizontem událostí, je stále možné, aby částice unikly přitažlivým silám černé díry. Částice mohou získat energii vstupem do ergosféry a následným únikem z ní, čímž odeberou část energie černé díry a ergosféra se zmenšuje.

27 Tlustý akreční disk Tvořen hmotou rotující v okolí černé díry Ve směru rotační osy může unikat záření a velké množství urychlených nabitých částic. Vytvoří se dva výtrysky, které jsou ve větších vzdálenostech od černé díry brzděny mezihvězdným prostředím. V místech interakce výtrysků s okolním prostředí je generováno radiové záření. Výtrysky proto často končí intenzivními radiovými laloky

28 Pád do černé díry Při pádu do černé díry dochází vždy ke zvětšení Schwarzschildova poloměru. Částice spadlé do černé díry nemohou ovlivnit události vně černé díry. Pozorovatel padající do černé díry, projde Schwarzschildovým poloměrem z pohledu své souřadnicové soustavy za konečnou dobu. Pozorovatel stojící mimo černou díru však bude signály od padajícího pozorovatele dostávat se stále větším zpožděním a jejich frekvence se bude posouvat k červenému konci spektra. Což je způsobeno změnou frekvence fotonů v silném gravitačním poli černé díry. Průchod padajícího pozorovatele horizontem událostí by stojící pozorovatel viděl až v nekonečném čase a vlnová délka fotonů, nesoucích tuto informaci by byla nulová.

29 Vypařování černých děr Tepelné spektrum záření odpovídá absolutně černému tělesu, maximální vlnová délka je rovna Schwarzschildovu poloměru. Čím menší je černá díra, tím intenzívnější je vypařování. Poprvé tento proces popsal S. Hawking. Různé pohledy (ekvivalentní) na tento proces: Kreace páru částice-antičástice, Tunelování částic z nitra černé díry, Pohyb nadsvětelnou rychlostí

30 gravitační vlny rovnice OTR předpovídají gravitační vlny, jsou to vlastně vlnky v zakřivení časoprostoru ostatní známé interakce (elektromagnetická, silná, slabá) mají potvrzené zprostředkující částice, gravitony však dosud nebyly přímo detekovány gravitační vlna se skládá z oscilujícího pole kolmého ke směru šíření narozdíl od elektromagnetické vlny však nemůže rozhýbat jednu částici, pouze pokud je pole gravitačních vln rozdílné ve dvou různých místech potom může způsobit pohyb dvou částic relativně vůči sobě gravitační vlna může deformovat kruhový prstenec částic do eliptického tvaru aby bylo možno odlišit gravitační vlnu od zakřiveného pozadí, je nutno oddělit tu část křivosti, která je vyvolána vlnou, od části křivosti, která přísluší zakřivenému časoprostoru, čili charakteristická vlnová délka gravitační vlny musí být mnohem menší než charakteristický poloměr křivosti prostoročasu na jehož pozadí se vlny šíří - na počátku kroužky částic se mění podle polarizace gravitační vlny - zde amplituda h=0.5, - na Zemi se předpokládá h 10-20

31 výkon gravitačních vln výkon gravitačních vln vysílaných soustavou Země-Slunce pouze 200 W, což znamená zkrácení orbitu Země o 3.5x10-13 m za rok frekvence gravitačních vln očekávána v rozmezí od Hz do 10 4 Hz

32 binární pulsary pulsar = rotující neutronová hvězda, která vysílá elektromagnetické záření pouze v určitém směru (prostorovém úhlu) 1974 objev binárního pulsaru PSR (Russell Hulse, Joseph Taylor) 1993 Nobelova cena perioda pulzu 59 ms (17 Hz) z jedné neutronové hvězdy, z druhé pulzy nejsou detekovány naměřené zpožďování a zrychlování periody příchozích pulzů vždy opakující se po 7.75 hodinách (v důsledku přítomnosti druhé neviditelné hvězdy) nepřímý důkaz existence gravitačních vln ztráta energie vzájemně obíhajících hvězd znamená zmenšování orbitu, perioda detekovaného pulzu se zkracuje o 0.3 ns za rok (ve shodě s OTR) hmotnost obou hvězd přibližně stejné 1.4 krát hmotnost Slunce výkon záření gravitačních vln spočítán na 7.35x10 24 W (téměř 2% zářivého výkonu Slunce), pro porovnání v naší sluneční soustavě 5000 W vysoký zářivý výkon díky blízkosti hvězd periastron 1.1 a apastron 4.8 poloměru Slunce stáčení periastronu v důsledku zakřivení časoprotoru o více než 4 ročně

33 binární quasary quasar (quasi-stellar radio source) = velmi energetické a vzdálené jádro galaxií, vyzařuje v důsledku existence velmi těžkých černých děr uprostřed vzdáleny od 600 mil. do 29 mld. světelných let quasar OJ287 černá díra o hmotnosti 18 mld. krát hmotnost Slunce, kolem obíhá 200 krát lehčí černá díra precese orbitu lehčí černé díry o 39 za rok detekce páru silných záblesků každých 12 let Mauri Valtonen 1988 hypotéza binárního OJ287 a pozdější predikce dalších záblesků potvrzena v roce 2007 (na základě počítačového modelování) další možný nepřímý důkaz gravitačních vln přístí silný záblesk o 20 dní dříve v roce 2019 potvrzení platnosti OTR i pro extrémně silná gravitační pole

34 dosud neúspěšné přímé měření gravitačních vln motivace - na základě naměřených parametrů gravitačních vln možnost odvození vlastností objektů, které vlny emitují Weberovy detektory (Weber bar) Joseph Weber (od roku 1968 tvrdil, že gravitační vlny detekoval, ale to nebylo dostatečně prokázáno) velké kovové prstence (průměr přes 1 m) měření velmi malých vibrací, které je ovšem velmi obtížné odlišit od jiných vlivů na Zemi MiniGrail dutá koule o hmotnosti přes 1000 kg, chlazeno na teplotu 20 mk, může detekovat gravitační vlny přicházející ze všech směrů

35 LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) detekce pomocí laserové interferometrie LIGO dva detekční systémy vzdálené od sebe 3000 km (Livingston, Louisiana + Richland, Washington), dvě ramena (trubice s vakuem) o délce 4 km měření , advanced LIGO od 2015, více než dvakrát vyšší citlivost laserový svazek cestuje rameny 75krát a pak interferuje se druhým svazkem gravitační vlna by měla způsobit zkrácení/prodloužení jednoho z ramen a detekci světla na fotodiodě, jinak se skládáním dvou svazků dopadající intenzita záření vynuluje

36 první přímá detekce gravitačních vln oznámena na slavnostní tiskové konferenci ve Washingtonu, DC změřený jev dne , dodatečně určeno jako splynutí dvou černých děr s hmotnostmi 29 M S a 36 M S zpoždění signálu odpovídá rychlosti šíření gravitačních vln rychlosti světla

37 další projekty založené na laserové interferometrii od 2007 VIRGO interferometr v Itálii (Cascina u Pisy) ramena dlouhá 3 km s pruměrem 1.2 m, optická dráha 100 km (vícenásobný odraz paprsků), schopnost detekce vln od 10 Hz do Hz Geo600 v Německu u Hannoveru (plánováno) od 2034 LISA (Laser Interferometer Space Antenna) měla by dokázat detekovat gravitační vlny o nižších frekvencích (pocházející z dvojhvězd v naší galaxii), realizováno pomocí tří družic tvořících trojúhleník ve vzdálenosti 5x10 6 km od sebe, citlivost lepší než na výchylky 20x10-12 m na této vzdálenosti mezi družicemi

38 BICEP2 experiment Background Imaging of Cosmic Extragalactic Polarization cílem měření polarizace reliktního záření (cosmic microwave background), má mimo jiné potvrdit inflační fázi ve vývoji vesmíru březen 2014 zpráva o naměření stop gravitačních vln z ranější fáze vývoje vesmíru červen 2014 zpochybněno, stopy mohly být způsobeny rozptylem záření mezihvězdným prachem v naší galaxii dále se pracuje na přesnějším zmapování mezihvězdného prachu tak, aby bylo možné jeho vliv z naměřeného signálu odfiltrovat dalším v řadě nárokující naměření stop gravitačních vln je POLARBEAR experiment (teleskop v Chile v poušti Atacama) teleskop BICEP2 v Antarktidě

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně

Více

Epilog: Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF

Epilog: Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF Epilog: A co gravitační vlny? Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF 2015 17. 12. 2015 LIGO, VIRGO, LISA: detektory gravitačních vln p.1/27 gravitační

Více

Gravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.

Gravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz   Seminář ExoSpace. století vlny! Petr Valach ExoSpace.cz www.exospace.cz valach@exospace.cz století vlny Johannes Kepler (1571 1630) Zakladatel moderní vědy Autor tří zákonů o pohybech planet V letech 1600 1612 v Praze Autor

Více

GRAVITAČNÍ VLNY. Zakřivení času a prostoru. Jak vypadají gravitační vlny?

GRAVITAČNÍ VLNY. Zakřivení času a prostoru. Jak vypadají gravitační vlny? GRAVITAČNÍ VLNY Zakřivení času a prostoru Než se pustíme do vyprávění o gravitačních vlnách, musíme si říci alespoň něco málo o zakřivení prostoru a času a o gravitační interakci vůbec. Gravitační interakce

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých

Více

Theory Česky (Czech Republic)

Theory Česky (Czech Republic) Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider

Více

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Základy spektroskopie a její využití v astronomii Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Reliktní gravitační vlny? Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi

Více

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II. Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence

Více

Naše představy o vzniku vesmíru

Naše představy o vzniku vesmíru Naše představy o vzniku vesmíru Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc. Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Technická 12, SD6.97 E-mail kasal@feec.vutbr.cz http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/ U3V 1 Kurs U3V

Více

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. 1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením

Více

Gravitační vlny. Jaroslav Reichl, SPŠST Panská, Praha inspirováno přednáškou Jiřího Podolského, MFF UK Praha

Gravitační vlny. Jaroslav Reichl, SPŠST Panská, Praha inspirováno přednáškou Jiřího Podolského, MFF UK Praha Gravitační vlny Jaroslav Reichl, SPŠST Panská, Praha inspirováno přednáškou Jiřího Podolského, MFF UK Praha ALBERT EINSTEIN Albert EINSTEIN (14. 3. 1879 v Ulmu 18. 4. 1955 v Princetonu) 1900 první publikace

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

EINSTEINOVA RELATIVITA

EINSTEINOVA RELATIVITA EINSTEINOVA RELATIVITA Pavel Stránský Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy www.pavelstransky.cz Science to Go! Městská knihovna Praha 21. leden 2016 Pohyb a

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky:

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: 1. Kinematika 2. Dynamika 3. Práce, výkon, energie 4. Gravitační pole 5. Mechanika tuhého tělesa 6. Mechanika kapalin a plynů 7. Vnitřní energie, práce,

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Gravitační vlny. Letní škola matiky a fyziky Štěpán Kolář. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 12.

Gravitační vlny. Letní škola matiky a fyziky Štěpán Kolář. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 12. Gravitační vlny Letní škola matiky a fyziky 2016 Štěpán Kolář Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze 12. srpna 2016 Štěpán Kolář (MFF UK) Gravitační vlny 12. srpna 2016 1 / 40 Kde tuto

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX Kosmologie Kosmologie Petr Kulhánek FEL ČVUT, FJFI ČVUT Univerzita Palackého Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Aldebaran Group

Více

Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:

Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok: Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok: 1) Trajektorie, dráha, dráha 2) Rychlost 3) Zrychlení 4) Intenzita 5) Práce, výkon 6) Energie 7) Částice a vlny; dualita 8) Síla 9) Náboj 10) Proudění,

Více

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou

Více

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek Hvězdy a černé díry Zdeněk Kadeřábek Osnova Vznik a vývoj hvězd Protohvězda Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr Vývoj Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda Supernovy Pulzary Černé díry Pád do černé

Více

Světlo jako elektromagnetické záření

Světlo jako elektromagnetické záření Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti

Více

Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut

Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin Jan Geršl Český metrologický institut Objasnění některých pojmů Prostoročas Vlastní čas fyzikálního objektu Souřadnicový čas bodů v prostoročase

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech

Více

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Martin Blaschke otevření Světa techniky ve dnech 14. - 20. 3. 2014 Ústav fyziky, Slezská univerzita v Opavě 1 / 21 Černá díra, kde jsme to jen slyšeli? Město

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou

Více

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.

Více

EINSTEINOVA RELATIVITA

EINSTEINOVA RELATIVITA EINSTEINOVA RELATIVITA Pavel Stránský Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy www.pavelstransky.cz Děčín 27. leden 2016 Kde se setkáme s efekty teorie relativity?

Více

Příklady Kosmické záření

Příklady Kosmické záření Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum

Více

FYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

FYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYIKA I Gravitační pole Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová

Více

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura

Více

13. Spektroskopie základní pojmy

13. Spektroskopie základní pojmy základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18

F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18 F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18 Podpis: Třída: Verze testu: A Čas na vypracování: 120 min. Datum: Učitel: INSTRUKCE PRO VYPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE: Na vypracování zkoušky máte 120 minut.

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr. školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu Elektronový obal atomu Vlnění o frekvenci v se může chovat jako proud částic (kvant - fotonů) o energii E = h.v Částice pohybující se s hybností p se může chovat jako vlna o vlnové délce λ = h/p Kde h

Více

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)

Více

Fyzika. 7. Motor o příkonu 5 kw pracuje s účinností 80 %. Pracuje-li 1 hodinu, vykoná práci: a) 14, J b) Wh c) 4 kwh d) kj

Fyzika. 7. Motor o příkonu 5 kw pracuje s účinností 80 %. Pracuje-li 1 hodinu, vykoná práci: a) 14, J b) Wh c) 4 kwh d) kj Fyzika 1. Která veličina je bezrozměrná? a) permitivita prostředí b) relativní permeabilita prostředí c) zvětšení čočky d) absolutní index lomu prostředí 2. Do odměrného válce o vnitřním průměru 50 mm

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena. Vlnově-korpuskulární dualismus, fotony, fotoelektrický jev vnější a vnitřní. Elmg. teorie záření vysvětluje dobře mnohé jevy v optice interference, difrakci, polarizaci. Nelze jí ale vysvětlit např. fotoelektrický

Více

Tajemné gravitační vlny podařilo se je konečně ulovit?

Tajemné gravitační vlny podařilo se je konečně ulovit? Tajemné gravitační vlny podařilo se je konečně ulovit? Vlny časoprostoru vznik gravitačních vln Vlastnosti a detekce gravitačních vln LIGO signál ze splynutí dvou černých děr Perspektivy gravitačně-vlnové

Více

Pohyby HB v některých význačných silových polích

Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB Gravitační pole Gravitační pole v blízkém okolí Země tíhové pole Pohyb v gravitačním silovém poli Keplerova úloha (podrobné řešení na semináři)

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Obecná teorie relativity. Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze

Obecná teorie relativity. Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze Obecná teorie relativity a dnešníí obraz vesmíru p. 1/24 Obecná teorie relativity a dnešní obraz vesmíru Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze Velké

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: FYZIKA

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů

Více

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +

Více

Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic

Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic Základní info technické zařízení, které dodává kinetickou energii částicím, které je potřeba urychlit nabité částice jsou v urychlovači urychleny

Více

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na Přijímací zkouška z fyziky 01 - Nav. Mgr. - varianta A Příklad 1 (5 bodů) Koule o poloměru R=10 cm leží na vodorovné rovině. Z jejího nejvyššího bodu vypustíme s nulovou počáteční rychlostí bod o hmotností

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

Počátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF

Počátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl

Více

Čím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.

Čím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření. KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné

Více

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Vznik a šíření elektromagnetických vln Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův

Více

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Urychlení KZ Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Obecné principy Netermální vznik nekompatibilní se spektrem KZ nerealistické teploty E k =3/2 k B T, Univerzalita tvaru spektra

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013 1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného

Více

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního

Více

RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY

RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY JE RYCHLOST SVĚTLA NEKONEČNÁ? Galileo podporuje Aristotelovu (a Descartovu) pozici, Každodenní zkušenost ukazuje, že rychlost světla je nekonečná, protože když uvidíme

Více

Vznik této prezentace byl podpořen projektem CZ.1.07/2.3.00/ Tato prezentace slouží jako vzdělávací materiál.

Vznik této prezentace byl podpořen projektem CZ.1.07/2.3.00/ Tato prezentace slouží jako vzdělávací materiál. Vznik této prezentace byl podpořen projektem CZ.1.07/2.3.00/09.0138 Tato prezentace slouží jako vzdělávací materiál. Co uvidíte v černé díře? extrémní gravitační lensing Pavel Bakala Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecká

Více

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na Přijímací zkouška z fyziky 01 - Nav. Mgr. - varianta A Příklad 1 (5 bodů) Koule o poloměru R=10 cm leží na vodorovné rovině. Z jejího nejvyššího bodu vypustíme s nulovou počáteční rychlostí bod o hmotností

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Zdeněk Kadeřábek Gymnázium Křenová 36, Brno

Zdeněk Kadeřábek Gymnázium Křenová 36, Brno Zdeněk Kadeřábek Gymnázium Křenová 36, Brno 1905 Speciální teorie relativity (O elektrodynamice pohybujících se těles) 1905 Fotoefekt (NC 1921), Brownův pohyb 1915 Obecná teorie relativity Pouze inerciální

Více

Slovo úvodem 9 1 Klasická astronomie, nebeská mechanika 11 1.1 Časomíra...... 11 1.1.1 Sluneční hodiny.... 11 1.1.2 Pravý místní sluneční čas versus pásmový středoevropský čas.. 13 1.1.3 Přesnější definice

Více

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika.

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika. 4.8.13. Fyzikální seminář Předmět Fyzikální seminář je vyučován v sextě, septimě a v oktávě jako volitelný předmět. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzikální seminář vychází ze vzdělávací oblasti

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA

VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA ÚSPĚŠNÉ OMYLY V HISTORII KVANTOVÉ FYZIKY Pavel Cejnar Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK Praha Prosinec 2009 1) STARÁ KVANTOVÁ TEORIE Světlo jsou částice! (1900-1905) 19.

Více

Měsíc přirozená družice Země

Měsíc přirozená družice Země Proč je ěsíc kulatý? ěsíc přirozená družice Země Josef Trna, Vladimír Štefl ěsíc patří ke kosmickým tělesům, která podstatně ovlivňuje gravitační síla, proto zaujímá kulový tvar. Ve vesmíru u těles s poloměrem

Více

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní. GRB Gama Ray Burst Úvod Objevení a pozorování Lokalizace a hledání optických protějšků Vzdálenosti a rozložení Typy gama záblesků Možné vysvětlení Satelit Fermi Objev gama záblesků Gama záření je zcela

Více

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka 10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.

Více

Slunce zdroj energie pro Zemi

Slunce zdroj energie pro Zemi Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce

Více

Dualismus vln a částic

Dualismus vln a částic Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz

Více

Zrod speciální teorie relativity

Zrod speciální teorie relativity Zrod speciální teorie relativity Karel Smolek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT Aristotelovy představy Aristoteles ve svém spisu Fyzika předkládá názor, že pohybující se tělesa se časem sama

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Charakteristiky optického záření

Charakteristiky optického záření Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s. TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem

Více

Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno Základy relativistické dynamiky

Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno Základy relativistické dynamiky Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno 12.3.2013 Předmět, ročník Fyzika, 1. ročník Tematický celek Fyzika 1. Téma Druh učebního materiálu Prezentace Anotace

Více

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není

Více

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. 5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami

Více

Od kvantové mechaniky k chemii

Od kvantové mechaniky k chemii Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi

Více