Studijní program pro 9.ročník ISB

Transkript

1 Studijní program pro 9.ročník ISB Angličtina, matematika, fyzika, chemie a přírodopis Verze 1.0 Výukové cíle obsažené v tomto dokumentu byly vytvořeny na základě osnov IGSCE pro angličtinu, matematiku, fyziku, přírodopis a chemii, které jsou dostupné na Podrobnější souhrn výukových cílů pro klíčová období od mateřské školky po 9.ročník, podle kterých vyučující sestavují roční plány, naleznete na v sekci Rámcový vzdělávací plán pro vedlejší předměty. Vzdělávací cíle pro angličtinu, matematiku a přírodovědné předměty pro 1. až 8.ročník naleznete na v sekci Cambridge Framework. 1

2 Obsah Angličtina...7 Čtení...7 Základní dovednosti...7 Rozšíření...7 Psaní...7 Základní dovednosti...7 Rozšíření...7 Mluvení a poslech...7 Základní dovednosti...7 Rozšíření...8 Matematika Číslo, ustálený zápis a matematický jazyk Mocniny a odmocniny Directed numbers Zlomky a procenta Porovnávání Rovnice Čtyři pravidla Odhad Limity přesnosti Poměr, procenta a míra Procenta Práce s elektronickou kalkulačkou Měření Čas Peníze Osobní a rodinné finance Využití grafů v praktických situacích Grafy funkcí Přímkové grafy Algebraický zápis a vzorce Algebraické postupy Koeficienty Řešení rovnic a nerovnic Geometrické názvosloví a vztahy Geometrické konstrukce Symetrie Vlastnosti úhlů...11 Fyzika...11 Obecná fyzika Délka a čas Rychlost a zrychlení Objem a hmotnost Hustota (a) Působení sil (b) Otáčivý efekt (c) Podmínky rovnováhy (d) Těžiště...12 Práce a výkon (a) Energie (b) Zdroje energie (c) Práce (d) Výkon Tlak...12 Termika (a) Skupenství látek (b) Molekulární model (c) Vypařování (d) Změny tlaku (a) Tepelná rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek (b) Měření teploty (c) Teplotní kapacia (d) Tání a var (a) Vedení tepla (b) Proudění

3 2.3 (c) Záření (d) Přenost energie...13 Vlastnosti vln Obecné vlastnosti vln (a) Odraz světla (b) Lom světla (c) Spojné čočky (d) Rozptyl světla (e) Elektromagnetické spektrum Zvuk...14 Elektromagnetické jevy Jednoduché magnetické jevy (a) Elektrický náboj (b) Proud (c) Elektromotorická síla (d) Elektrické napět (b) Sériové a paralelní obvody (c)funkce a použití obvodových součástek Nebezpečí elektřiny (a) Elektromagnetická indukce (b) Elektrický generátor (c) Transformátor (d) Magnetický efekt proudu (e) Síla působící na elektrovodič (f) Stejnosměrný motor (a) Katodové záření...16 Jaderná fyzika (a) Zjišťování radioaktivity (b) Charakteristika tří druhů záření (c) Radioaktivní rozpad (d) Poločas rozpadu (e) Bezpečnostní opatření (a) Model atomu (b) Jádro...16 Chemie Částicové složení látek Experimentální činnosti Měření (a) Kritéria čistoty (b) Metody purifikace Atomy, prvky a sloučeniny Stavba atomu a periodická tabulka Tvoření vazeb: struktura látek (a) Ionty a iontové vazby (b) Molekuly a kovalentní vazby (c) Makromolekuly Stoichiometrie Elektřina a chemie Energie a chemické reakce Energie chemických reakcí Tvorba energie Chemické reakce Rychlost reakce Reverzní reakce Redoxní reakce Kyseliny, zásady a soli Charakteristické vlastnosti kyselin a zásad Druhy oxidů Příprava solí Určování iontů a plynů The Periodická tabulka Periodické trendy Vlastnosti jednotlivých skupin Přechodné prvky Inertní plyny Kovy Vlastnosti kovů Reakční řada

4 10.3 (a) Těžba kovů (b) Využití kovů Vzduch a voda Uhličitany Organická chemie Názvy sloučenin Paliva Homologická řada Alkany Alkeny Alkoholy...21 Přírodopis...21 Část Charakteristika živých organismů Třídění živých organismů Klasifikační systém a jeho využití Přizpůsobení organismů prostředí...22 Část Stavba a uspořádání buňky Stupně uspořádání Velikost vzorků Pohyby uvnitř buněk Difuze Osmóza Enzymy Výživa Živiny Výživa rostlin Fotosyntéza Stavba listu Význam minerálů Vyživa živočichů a člověka Strava Zásobení potravinami Zažívací trakt u člověka Mechanické a fyzické trávení Chemické trávení Vstřebávání Asimilace Rozvod živin Rozvod živin v rostlinách Příjem vody Vypařování Rozvod živin Rozvod živin u člověka Srdce Tepny, žíly, kapiláry Krev Dýchání Aerobní dýchání Anaerobní dýchání Výměna plynů Vylučování Koordinace a reflexní činnost Nervová činnost u člověka Hormony Tropismus Homeostáze Léčiva a drogy...27 Část Rozmnožování Nepohlavní rozmnožování Pohlavní rozmnožování Pohlavní rozmnožování rostlin Rozmnožování člověka Pohlavní hormony Druhy antikoncepce Sexuálně přenosné choroby

5 2. Růst a vývoj Dědičnost Chromozomy Mitóza Meióza Monohybridní křížení Odchylky Výběr Genetické inženýrství...29 Část Tok energie Potravní řetězce a sítě Koloběhy živin Velikost populace Vliv člověka na ekosystém Zemědělství Znečištění Ochrana

6 Angličtina Čtení Základní dovednosti porozumět slovům obsaženým v delším textu vyhledat a vytáhnout určité informace z textu rozpoznat hlavní a vedlejší téma, shrnout a volně převyprávět obsah rozumět, jakými prostředky spisovatelé dosahují účinku svého díla znát a reagovat na jednoduché lingvistické prostředky včetně figurativního jazyka Rozšíření ukázat hlubší porozumění delších textů rozpoznat vzájemné vztahy mezi náměty vyvodit závěry, ohodnotit účinnost díla, srovnávat, analyzovat, syntetizovat rozumět, jakými prostředky spisovatelé dosahují působivosti svých děl rozumět složitějším lingvistickým prostředkům a reagovat na ně Psaní Základní dovednosti vyjádřit své myšlenky, pocity a názory, tak aby zaujali, poučili nebo přesvědčili čtenáře projevit smysl pro publikum náležitě ovládat slovní zásobu, skladbu a gramatiku být pečliví při používání interpunkce a při hláskování psát správně jednoduché věty zkoušet psát různé druhy souvětí uvědomovat si nutnost členění textu do odstavců používat vhodnou slovní zásobu Rozšíření projevit hlubší porozumění při výběru stylu tak, aby zaujali, poučili nebo přesvědčili čtenáře mít jasně vyvinutý smysl pro publikum promyšleně používat slovní zásobu a větnou stavbu být přesní při používání interpunkce a při hláskování psát správně složitá souvětí používat rozmanité větné struktury vhodně členit text do odstavců používat nápaditou a pestrou slovní zásobu Mluvení a poslech Základní dovednosti sdělovat prosté i složitější informace a rozumět jim prezentovat fakta, myšlenky a názory v řádném sledu vhodně se vyjadřovat k tomu, co slyšeli, viděli nebo četli popsat jednoduše svoji zkušenost a srozumitelně vyjádřit myšlenky a záměry rozpoznat a vyjádřit svůj názor a postoj hovořit přiměřeně hlasitě a srozumitelně, s náležitým tónem, intonací a Angličtina 6

7 tempem Rozšíření zajímavě a důrazně sdělit složitější informace a porozumět jim seřazovat a prezentovat fakta, myšlenky a názory tak, aby vyhovovaly určitému publiku hodnotit a reagovat na to, co slyšeli, viděli nebo přečetli popisovat a reflektovat své zkušenosti, efektivně vyjádřit myšlenky a záměry diskutovat o různých názorech a postojích, rozpoznávat skryté domněnky a úhly pohledu Matematika 1. Číslo, ustálený zápis a matematický jazyk znát a umět pracovat s přirozenými čísly, celými čísly (kladná, záporná a nula), prvočísly, mocninami, společnými děliteli a násobky, racionálními a iracionálními čísly (např. Π) reálná čísla: pokračovat v dané číselné řadě, najít v řadě systém, popsat vztahy mezi různými číselnými řadami, zobecnit do jednoduchého algebraického výrazu (včetně vyjádření n tého výrazu) 2. Mocniny a odmocniny počítat druhé a třetí mocniny a odmocniny čísel 3. Kladná a záporná čísla používat kladná a záporná čísla v praktických situacích (např. změny teploty, měření stupně zaplavení) 4. Zlomky a procenta správně nazývat a zapisovat zlomky a procenta v daném kontextu; rozumět vzájmené rovnosti a ovládat převody mezi těmito formami 5. Porovnávání: srovnávat veličiny podle velikosti a používat příslušné symboly 6. Rovnice používat standardní rovnici A x 10 n, kde n je kladné nebo záporné celé číslo 7. Čtyři pravidla používat čtyři pravidla pro výpočty s celými čísly, desetinnými čísly a zlomky (i složenými), ovládat správný sled operací a používání závorek Matematika 7

8 8. Odhad odhadovat počet, množství a délku, uvést přibližné hodnoty při daném počtu číslic a desetinných míst a zaokrouhlit výsledky s přesností odpovídající kontextu daného příkladu 9. Limity přesnosti stanovit příslušnou horní a spodní hranici pro údaje vyžadující určitou přesnost (např. měření délky) 10. Poměr, procenta a míra porozumět podstatě a ovládat zápis poměru, přímé a nepřímé úměrnosti a základní jednotky míry, rozdělit určitý počet v daném poměru, používat měřítka v praktických situacích, vypočítat průměrnou rychlost 11. Procenta vypočítat procentuální podíl z daného množství; vyjádřit jednu hodnotu jako procentuální podíl druhé; vypočítat procentuální vzestup nebo pokles 12. Práce s elektronickou kalkulačkou efektivně používat elektronickou kalkulačku; používat vhodné nástroje pro kontrolu správnosti 13. Měření v reálných situacích používat platné jednotky hmotnosti, délky, obsahu a objemu a vyjádřit konkrétní hodnoty i prostřednictvím větších nebo menších jednotek 14. Čas pracovat s časovými údaji zapsanými v 24 a 12 hodinových úsecích, číst čas z různých druhů hodin a rozvrhů 15. Peníze provádět výpočty týkající se peněz a převádět z jedné měny do druhé 16. Osobní a rodinné finance na základě zadaných údajů řešit otázky týkající se rodinných financí jako jsou výdělky, jednoduchý a složený úrok (znalost vzorečku pro složený úrok není vyžadována), sleva, profit a ztráta; získávání dat z tabulek a grafů 17. Využití grafů v praktických situacích ovládat kartézský souřadnicový systém v dvojrozměrném zobrazení, vysvětlit a používat grafy v praktických situacích (např. při cestování, převodu měn), kreslit grafy podle zadaných údajů Matematika 8

9 18. Grafy funkcí vytvořit tabulku pro funkci tvořenou vzorcem, který obsahuje neměnné konstanty, nakreslit a vysvětlit takové grafy; určit stoupání v přímém grafu; určit přibližné řešení lineární a kvadratické rovnice prostřednictvím grafických metod 19. Přímkové grafy interpretovat a zjistit rovnici z přímkového grafu podle vzorce y = mx + c; určit rovnici z přímkového grafu rovnoběžného s danou přímkou 20. Algebraický zápis a vzorce používat písmena k vyjádření všeobecných čísel a vyjádřit základní aritmetické procesy algebraicky, ve vzorcích nahradit čísla slovy a písmeny; změnit jednoduché vzorce; vytvořit jednoduché výrazy a rovnice 21. Algebraické postupy pracovat s celými čísly; používat závorky a nalézt společné dělitele 22. Koeficienty používat a rozumět pozitivním, negativním a nulovým koeficientům 23. Řešení rovnic a nerovnic řešit jednoduché lineární rovnice s jednou neznámou; řešit soustavu lineárních rovnic se dvěma neznámými 24. Geometrické názvosloví a vztahy používat a vysvětlit geometrické termíny: bod, přímka, rovnoběžka, azimut, pravý úhel, ostrý, tupý a nekonvexní úhel, kolmice, podobnost, shodnost; používat a vysvětlit termíny, které se vztahují k trojúhelníkům, čtyřúhelníkům, kruhům, mnohoúhelníkům a jednoduchým tělesům včetně jejich sítí 25. Geometrické konstrukce měřit přímky a úhly; pouze pomocí pravítka a kružítka sestrojit trojúhelník, kde jsou zadány tři strany; sestrojit další geometrické tvary podle zadaných údajů s pomocí úhloměru a případně sady čtverců, sestrojit průsečíky úhlů a kolmé průsečíky pouze pomocí pravítka a kružítka; rýsovat a interpretovat nárysy v různých měřítcích 26. Symetrie rozpoznat otáčení a osovou souměrnost v dvojrozměrném zobrazení (včetně směru otáčení souměrnosti) a vlastnosti trojúhelníků, čtyřúhelníků a kruhů z pohledu souměrnosti 27. Vlastnosti úhlů Matematika 9

10 vypočítat velikost neznámého úhlu při zadání následujících geometrických vlastností: (a) úhly v bodě (b) úhly v bodě tvořené přímkou a průsečikem (c) úhly mezi rovnoběžkami (d) vlastnosti úhlů v trojúhelnících a čtyřúhelnících (e) vlastnosti úhlů pravidelných mnohoúhelníků (f) úhly v půlkruhu (g) úhly mezi tečnou a poloměrem kruhu vypočítat plochu pod grafem zobrazujícím rychlost/čas s cílem zjistit vzdálenost, která byla zdolána pohybem s konstantním zrychlením chápat, že zrychlení se vztahuje k měnící se rychlosti uvědomit si, že zrychlení objektu při volném pádu je v blízkosti země konstantní 1.3 Objem a hmotnost Rozumět pojmu objem tělesa uvědomit si, že hmotnost je síla chápat, že hmotnosti (objemy) lze porovnávat pomocí vah 1.4 Hustota Fyzika Obecná fyzika 1.1 Délka a čas používat měřidla a odměrné válce k výpočtu délky a objemu; popsat, jak fungují používat hodiny a měřící zařízení k měření časových intervalů; popsat, jak fungují 1.2 Rychlost a zrychlení definovat rychlost; vypočítat rychlost při zadání celkového času a vzdálenosti nakreslit a popsat graf zobrazující rychlost/čas nebo vzdálenost/čas podle grafu zobrazujícího rychlost/čas rozpoznat, zda se objekt: nachází v klidu pohybuje konstantní rychlostí pohybuje měnící se rychlostí popsat pokus k určení hustoty kapaliny a hustoty pravidelného tělesa; provést nutný výpočet 1.5 (a) Působení sil vědět, že síla může způsobit změnu ve velikosti a tvaru tělesa nakreslit grafy znázorňující chování závaží na pružině a popsat související pokus popsat způsoby, jakýmy může síla změnit pohyb tělesa nalézt výslednici dvou nebo více sil působících společně stejným směrem 1.5 (b) Otáčivý efekt popsat moment síly jako míru otáčivého efektu a uvést příklady z každodenní praxe kvalitativně popsat balancování prkna nad osou 1.5 (c) Podmínky rovnováhy vědět, že pokud neexistuje žádná výsledná síla ani výsledný otáčivý efekt, systém je v rovnováze 1.5 (d) Těžiště předvést a popsat pokus k určení polohy těžiště na rovném povrchu Fyzika 10

11 kvalitativně popsat vliv polohy těžiště na stabilitu jednoduchých objektů Práce a výkon 1.6 (a) Energie chápat, že objekt může mít energii díky svému pohybu nebo poloze a že energii lze přenášet a ukládát uvést příklady různých forem energie včetně kinetické, gravitační, chemické, tlakové, nukleární, vnitřní, elektrické, světelné a zvukové uvést příklady přeměny energie z jednoho typu na druhý a příklady jejího přenosu z jednoho místa na druhé aplikovat zákon zachování energie na jednoduchých příkladech 1.6 (b) Zdroje energie rozlišit mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji energie popsat, jak lze získat elektrickou energii a další užitečné zdroje energie z: chemické energie získávané z paliv vody, včetně energie z vln, přílivu a odlivu a z vodních elektráren geotermálních zdrojů jaderného štěpení slunečního tepla a světla (solární buňky a panely) uvést výhody a nevyhody každé z metod co se týče nákladů, spolehlivosti, měřítka a vlivu na životní prostředí chápat pojem účinnost 1.6 (c) Práce Najít (bez výpočtu) vztah mezi vynaloženou prací a velikostí síly a uraženou vzdáleností 1.6 (d) Výkon Na vhodných příkladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi vynaloženou prací a časem 1.7 Tlak Na vhodných příkladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi tlakem, silou a plochou popsat jednoduchý rtuťový barometr a jeho využití při měření atmosférického tlaku na vhodných přiladech ukázat (bez výpočtu) vztah mezi tlakem pod povrchem tekutiny a hloubkou a hustotou pracovat s manometrem a popsat, jak funguje Termika 2.1 (a) Skupenství látek znát rozdílné vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek 2.1 (b) Molekulární model Popsat charakteristické rysy molekulární stavby pevných, kapalných a plynných látek vyjádřit teplotu plynů jako pohyb jeho molekul popsat vlastnosti tlaku plynu na základě pohybu jeho molekul popsat důsledek změny teploty na tlak plynu při stálém objemu chápat, že náhodný pohyb částic v roztoku je důkazem kinetického molekulárního modelu látky popsat tento pohyb (někdy uváděný jako Brownův pohyb) jako náhodné molekulární srážky 2.1 (c) Vypařování Popsat vypařování jako přesun molekul s větší energií od povrchu tekutiny rozumět vztahu mezi vypařováním a následným ochlazováním Fyzika 11

12 2.1 (d) Změny tlaku rozumět vztahu mezi změnou objemu plynu a změnou tlaku za podmínky, že má plyn konstantní teplotu 2.3 (a) Vedení tepla popsat pokusy, které demonstrují vlastnosti špatného a dobrého vedení tepla 2.2 (a) Tepelná rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek popsat kvalitativně tepelnou rozpínavost pevných, kapalných a plynných látek poznat a vysvětlit běžné situace, kdy dochází k aplikaci následků tepelné rozpínavosti popsat kvalitativně vliv změny teploty na objem plynu při konstantním tlaku 2.2 (b) Měření teploty poznat, jak můžeme využít fyzikální vlastnosti měnící se s teplotou pro měření teploty a uvést příklady takových vlastností uvědomovat si význam pevných bodů a umět je rozpoznat popsat stavbu a funkci kapalinových teploměrů 2.2 (c) Teplotní kapacita pochopit vztah mezi nárůstem teploty tělesa a vzestupem vnitřní energie porozumět pojmu tepelná kapacita 2.2 (d) Tání a var popsat tání a var jako příjem energie beze změny v teplotě vysvětlit pojmy bod tání a bod varu popsat kondenzaci a tuhnutí 2.3 (b) Proudění popsat souvislosti mezi prouděním tepla v tekutinách a změnami hustoty a popsat pokusy, které znázorní proudění 2.3 (c) Záření chápat infračervené záření jako součást elektromagnetického spektra 2.3 (d) Přenos energie poznat a vysvětlit některé z každodenních způsobů využití a následků vedení tepla, proudění a záření Vlastnosti vln 3.1 Obecné vlastnosti vln popsat, co znamená vlnění, které je znázorněno kmitáním vláken; popsat pokusy s vodními vlnami používat pojem vlnoplocha rozumět pojmům rychlost, frekvence, délka vln a amplituda rozlišit mezi příčnými a podélnými vlnami a uvést vhodné příklady popsat způsoby využití vodních vln: odraz na rovném povrchu lom v důsledku změny rychlosti ohyb způsobený širokými a úzkými mezerami 3.2 (a) Odraz světla popsat vznik optického obrazu na rovném zrcadle a popsat jeho Fyzika 12

13 vlastnosti používat zákon úhel dopadu = úhel odrazu 3.2 (b) Lom světla popsat pokus znázorňující lom světla používat terminologii vztahující se k úhlu dopadu a úhlu odrazu a popsat průchod světla přes průhledný materiál s rovnoběžnými stranami rozumět pojmu mezní úhel popsat vnitřní a totální vnitřní odraz 3.3 Zvuk mikrovln a rentgenu Popsat, jak vzniká zvuk chvěním popsat délkovou povahu zvukových vln znát přibližný rozsah slyšitelných frekvencí chápat, že pro přenos zvukových vln je nutné médium popsat pokus, kterým se určuje rychlost zvuku ve vzduchu najít souvislost mezi hlasitostí a výškou zvukových vln a amplitudou a frekvencí popsat, jak odraz zvuku může způsobit ozvěnu 3.2 (c) Spojné čočky popsat výsledek působení tenké sbíhavé čočky na paprsek světla používat pojmy ohnisko a ohnisková vzdálenost nakreslit paprskový diagram a znároznit vytvoření skutečného obrazu s použitím jednoduché čočky 3.2 (d) Rozptyl světla kvalitativně popsat rozptyl světla tak, jak k němu dochází při dopadu světla na skleněný hranol 3.2 (e) Elektromagnetické spektrum popsat hlavní rysy elektromagnetického spektra a vědět, že všechny elektromagnetické vlny se pohybují ve vakuu stejnou rychlostí popsat funkci elektromagnetických vln v: rozhlasovém a televizním vysílání (rádiové vlny) satelitní televizi a telefonech (mikrovlny) elektrických zařízeních, dálkových ovládáních pro televize a alarmy (infračervené) medicíně a bezpečnosti (rentgen) mít povědomí o bezpečnosních opatřeních týkajících se používání Elektromagnetické jevy 4.1 Jednoduché magnetické jevy popsat vlastnosti magnetů mít základní vědomosti o elektromagnetické indukci rozlišit mezi železnými a neželeznými materiály popsat metody magnetizace a demagnetizace popsat pokus k rozpoznání vzorů tvořených siločarami v okolí magnetu rozlišit mezi magnetickými vlastnostmi železa a oceli znát rozdíly ve stavbě a použití trvalých magnetů a elektromagnetů 4.2 (a) Elektrický náboj prostřednictvím jednoduchých pokusů demonstrovat vznik a přítomnost elektrostatických nábojů vědět, že existují pozitivní a negativní náboje vědět, že opačné náboje se přitahují a shodné se odpuzují popsat elektrické pole jako oblast, ve kterém působí síla na elektrický náboj rozlišit mezi elektrickým vodičem a izolátorem a uvést typické příklady Fyzika 13

14 4.2 (b) Proud vědět, že proud závisí na toku elektrického náboje používat ampérmetr a vysvětlit, jak funguje 4.2 (c) Elektromotorická síla Vědět, že elektromotorická síla jako zdroj energie se měří ve voltech 4.2 (d) Elektrické napětí vědět, že napětí v částech obvodu se měří ve voltech umět používat a popsat voltmetr 4.3 (b) Sériové a paralelní obvody chápat, že proud je v každém bodě sériového obvodu stejný rozumět složenému odporu dvou nebo více rezistorů vědět, že v paralelním obvodě je proud ze zdroje větší než proud v jednotlivých větvích vědět, že složený odpor dvou rezistorů v paralelním obvodu je menší než proud v jednotlivých rezistorech znát výhody spojených lamp zapojených v paralelním světelném okruhu 4.3 (c) Funkce a použití obvodových součástek popsat funkci regulovatelného odporového děliče (potenciometru) popsat funkci termistoru a rezistoru závislého na světle a chápat jejich použití jako přidavných měničů energie popsat funkci kondenzátoru při ukládání energie a chápat jeho využití v obvodech s časovačem popsat funkci relé a chápat jeho využití při spínání obvodů 4.4 Nebezpečí elektřiny Znát nebezpečí, které může způsobit poškozená izolace přehřáté kabely vlhké prostředí chápat, jak fungují pojistky a elektrické jističe 4.5 (a) Elektromagnetická indukce Popsat pokus, který ukáže, že měnící se magnetické pole může vyvolat elektromagnetickou sílu v obvodu 4.5 (b) Elektrický generátor popsat rotační cívkový generátor a využití kolektorů načrtnout graf znázorňující produkci napětí v daném čase pro jednoduchý elektrický generátor 4.5 (c) Transformátor Popsat stavbu základního transformátoru, který se používá pro přeměnu napětí znát a používat vzorec (Vp /Vs ) = (Np /Ns ) popsat použití transformátoru vysokého napětí pro přenos elektřiny uvést výhody přenosu vyskokého napětí 4.5 (d) Magnetický efekt proudu Popsat schéma magnetického pole v závislosti na proudu v elektrickém vedení a v solenoidech popsat využití magnetického působení v proudu včetně funkce relé 4.5 (e) Síla působící na elektrovodič Popsat pokus znázorňující, že síla působí na elektrovodič v magnetickém poli včetně působení opačného: (i) proudu (ii) směru pole 4.5 (f) Stejnosměrný motor Vědět, že cívka, kterou prochází proud, se v magnetickém poli roztočí Fyzika 14

15 a tento efekt je tím větší, čím více má cívka závitů znát souvislost mezi otáčivým efektem a činností elektromotoru 4.6 (a) Katodové záření popsat tvoření a zjištění katodového záření popsat odchýlení záření v elektrickém poli vědět, že částice vyzařované termoelektronovým zářením jsou elektrony Jaderná fyzika 5.1 (a) Zjištění radioaktivity vědět o existenci ionizujícího záření popsat zjištění přítomnosti α částic, β částic a γ paprsků ( β + nejsou zahrnuty, β budou považovány za β ) 5.1 (b) Charakteristika tří druhů záření vědět, že radioaktivní záření se objevuje náhodně v prostoru i čase pro jednotlivé druhy záření znát jejich: vlastnosti relativní ionizační účinek relativní schopnosti průniku 5.1 (c) Radioaktivní rozpad chápat pojem radioaktivní rozpad, používat rovnice (s použitím slov a symbolů) ke znázornění změn ve stavbě jádra při uvolnění částic 5.1 (d) Poločas rozpadu používat termín poločas rozpadu v jednoduchých výpočtech, které mohou obsahovat informace z tabulek nebo křivek poločasu rozpadu 5.1 (e) Bezpečnostní opatření Popsat bezpečné zacházení s radioaktivními materiály, jejich bezpečné použití a ukládání 5.2 (a) Model atomu popsat stavbu atomu s použitím termínů jádro a elektron 5.2 (b) Jádro popsat stavbu jádra s použitím termínů protony a neutrony používat termín protonové číslo Z používat termín nukleonové číslo A používat termín nuklid a znát nuklidový zápis (A/Z) X Chemie 1. Částicové složení látek popsat skupenství látek a vysvětlit jejich vnitřní přeměnu s využitím kinetické teorie částic popsat a vysvětlit difúzi popsat důkaz pro pohyb částic v plynech a tekutinách 2. Experimentální činnosti 2.1 Měření pojmenovat příslušné přístroje pro měření času, teploty, hmotnosti a objemu (např. byrety, pipety a odměrné válce) Chemie 15

16 2.2 (a) Kritéria čistoty popsat papírovou chromatografii vysvětlit jednoduché chromatogramy identifikovat různé látky a vyhodnotit jejich čistotu podle údajů o bodu tání a bodu varu chápat význam čistoty látek v každodenním životě, např. v potravinách nebo lécích 2.2 (b) Metody purifikace popsat metody purifikace s použitím vhodného rozpouštědla, filtrace, krystalizace, destilace (včetně použití frakcionačního zařízení). (Odkaz na frakční destilaci surové ropy v části 14.2 a produkty fermentace v části 14.6) navrhnout vhodně techniky purifikace s využitím informací o obsažených látkách 3. Atomy, prvky a sloučeniny 3.1 Stavba atomu a periodická tabulka znát relativní náboje a přibližné relativní hmotnosti protonů, neutronů a elektronů definovat protonové a nukleonové číslo s pomocí protonového čísla a jednoduché struktury atomů vysvětlit princip periodické tabulky (více v sekci 9) se zvláštním odkazem na prvky s protonovými čísly 1 20 definovat izotopy vědět, že existují dva druhy izotopů radioaktivní a neradioaktivní znát jeden druh medicínského a jeden druh průmyslového využití radioaktivních izotopů popsat hromadění elektronů ve slupce a chápat význam stavby vzácných plynů a valenčních elektronů 3.2 Tvoření vazeb: struktura látek popsat rozdíl mezi prvkem, směsí a sloučenou a rozdíl mezi kovy a nekovy popsat slitinu (např. mosaz) jako směs kovu s dalšími prvky 3.2 (a) ionty a iontové vazby popsat vznik iontů ztrátou nebo nabytím elektronu popsat vznik iontové vazby mezi prvky ze skupiny I a VII 3.2 (b) Molekuly a kovalentní vazby popsat vznik jednoduché kovalentní vazby v H2, CI2, H2O, CH4 a HCl jako sdílení párů elektronů, které vede k vytvoření vzácného plynu popsat rozdíly v těkavosti, rozpustnosti a elektrické vodivosti mezi iontovými a kovalentními sloučeninami 3.2 (c) Makromolekuly popsat obrovskou kovalentní strukturu grafitu a diamantu najít souvislost mezi strukturami a použitím grafitu jako zvlhčovače a diamantu pro řezání 4. Stoichiometrie používat symboly pro jednotlivé prvky a psát vzorce jednoduchých sloučenin vyvodit vzorec jednoduché sloučeniny z relativních čísel obsažených atomů vyvodit vzorec jednoduchých sloučenin z modelu nebo diagramu sestavit slovní rovnice a jednoduché chemické rovnice definovat relativní atomovou hmotnost, Ar definovat relativní molekulovou hmotnost, Mr, jako součet relativních atomových hmotností Chemie 16

17 5. Elektřina a chemie popsat produkty elektrody v elektrolýze: roztavený bromid olovnatý koncentrovaná kyselina chlorovodíková vodný roztok chloridu sodného mezi inertními elektrodami (platinovými nebo uhlíkovými) znát obecný zákon, že kovy nebo vodík se tvoří na záporné elektrodě (katodě) a nekovy (kromě vodíku) se tvoří na kladné elektrodě (anodě) odhadnout produkty elektrolýzy určitých binárních sloučenin v roztaveném stavu popsat elektrolytické pokovení kovů vyjmenovat využití elektrolytického pokovení popsat důvody pro použití mědi a hliníku v kabelech a vědět, proč se plasty a keramika používají jako izolační materiál 6. Energie a chemické reakce 6.1 Energie chemických reakcí Popsat, v čem spočívá podstata exotermických a endotermických reakcí 6.2 Tvorba energie Popsat vznik tepelné energie při hoření paliv popsat vodík jako palivo popsat radioaktivní izotopy, např. 235 U, jako zdroje energie 7. Chemické reakce 7.1 Rychlost reakce popsat vliv koncentrace, velikosti prvků, katalyzátoru (včetně enzymů) a teploty na rychlost reakce popsat praktické metody pro zjišťování rychlosti reakce, při které dochází ke vzniku plynů popsat přispění výše uvedených faktorů k nebezpečí výbuchu s prachovými částicemi (např. mlýny) a plyny (např. doly) 7.2 Reverzní reakce chápat, že některé chemické reakce mohou být zvráceny změnou reakčních podmínek (omezeno na působení tepla na hydráty solí, znalost zákona zachování hmotnosti není vyžadována) 7.3 Redoxní reakce definovat oxidaci a redukci z pohledu příjmu nebo ztráty kyslíku (oxidace omezena pouze na vyjmenování iontů, např. železo, měd, manganát, dichroman) 8. Kyseliny, zásady a soli 8.1 Charakteristické vlastnosti kyselin a zásad popsat charakteristické vlastnosti kyselin mezi které patří reakce s kovy, zásadami, uhličitany a působení na lakmus popsat charakteristické vlastnosti zásad jako např. reakce s kyselinami a solemi amoniakem a působení na lakmus popsat neutralitu a relativní kyselost a zásaditost jako ph (pouze celými čísly) měřenou pomocí univerzálního indikačního papíru popsat a vysvětlit důležitost kontroly kyselosti půdy 8.2 Druhy oxidů roztřídit oxidy jako kyselé nebo zásadité na základě jejich kovové nebo nekovové podstaty 8.3 Příprava solí popsat přípravu, separaci a purifikaci solí jako příklady technik popsaných v sekci 2.2(b) a reakcí popsaných v sekci 8.1 Chemie 17

18 8.4 Určování iontů a plynů popsat následující pokusy k určení látek: vodné kationy: hliník, amonium, vápník, měď(ii), železo(ii), železo(iii) a zinek (s použitím náležitých roztoků hydroxidu sodného a amoniaku) anionty: uhličitan (reakcí s zředěnou kyselinou a následně s roztokem hydroxidu vápenatého), chlorid (reakcí v kyselých podmínkách s roztokem dusičnanu stříbrného), jodidu (rakcí v kyselých podmínkách s roztokem dusičnanu stříbrného), dusičnan (redukcí s hlíníkem), síran (reakcí v kyselých podmínkách s roztokem iontů barya) plyny: amoniak (s použitím vlhkého lakmusového papírku), vodík (s použitím zapálené třísky), kyslík (s použitím rozžhavené třísky) 9. Periodická tabulka definovat periodickou tabulku jako metodu třídění prvků a chápat její využití při odhadování vlastností prvků 9.1 Periodické trendy popsat přechod od kovových po nekovové prvky napříč tabulkou 9.2 Vlastnosti jednotlivých skupin popsat lithium, sodík a draslík ve Skupině I jako soubor relativně měkkých kovů, které jsou mají podobné body tání, hustotu a reakci s vodou odhadnout vlastnosti dalších prvků ve Skupině I na základě zadaných údajů popsat chlor, brom a jod ve Skupině VII jako soubor diatomických nekovů podobných v barvě a popsat jejich reakci s dalšími ionty halogenidů odhadnout vlastnosti dalších prvků ve Skupině VII na základě zadaných údajů 9.3 Přechodné prvky popsat přechodné prvky jako skupinu kovů s vysokou hustotou, vysokým bodem tání, tvořícími barevné sloučeniny; vědět, že často jako prvky i sloučeniny fungují jako katalyzátory 9.4 Vzácné plyny definovat vzácné plyny jako nereaktivní (inertní) popsat použití vzácných plynů při vytvoření inertní amosféry, např. argon v lampách, helium při plnění balonů 10. Kovy 10.1 Vlastnosti kovů popsat obecné fyzikální a chemické vlastnosti kovů vysvětlit, proč se kovy často používají ve formě slitin rozpoznat přítomnost slitin podle znázornění jejich stavby 10.2 Reakční řada seřadit podle reaktivity: draslík, sodík, vápník, hořčík, zinek, železo, (vodík) a měď podle reakce (pokud k ní dochází) s: vodou nebo párou roztokem kyseliny chlorovodíkové a redukcí jejich oxidů s uhlíkem vyvodit pořadí reaktivity z dané sady výsledků pokusů 10.3 (a) Těžba kovů popsat, jak zařazování prvků do reakčních skupin usnadňuje získávání kovů z rud popsat hlavní raeakce, při kterých se získává železo z krevelu popsat přeměnu železa v ocel za použití základních oxidů a kyslíku 10.3 (b) Využití kovů vyjmenovat způsoby využití hliníku při výrobě letadel díky své pevnosti a nízké hustotě v potravinových dózách díky své odolnosti vůči korozi porozumět způsobu změny vlastností železa kontrolovaným použitím Chemie 18

19 přísad z ocelových slitin vyjmenovat způsoby použití oceli s nízkým obsahem uhlíku (karoserie aut a strojírenství) a nerezové oceli (chemické továrny a výroba příborů) 11. Vzduch a voda Popsat chemický test na zjištění přítomnosti vody popsat zběžně péči o zásoby vody v podobě filtrace a chlorace vyjmenovat některé typy použití vody v průmyslu a domácnosti popsat složení čistého vzduchu, který má přibližně 79% dusíku, 20% vodíku a zbytek tvoří vzácné plyny, vodní pára a oxid uhličitý vyjmenovat nejčastější škodliviny obsažené ve vzduchu jako je oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku a sloučeniny olova znát zdroje všech těchto škodlivin: oxid uhelnatý z nedokonalého spalování látek obsahujících uhlík oxid siřičitý ze spalování fosilních paliv, které obsahují sloučeniny síry (vedoucích k tvorbě kyselého deště více v sekci 13) oxidy uhlíku z výfukových plynů znát nepříznivý vliv, které tyto škodliviny mají na budovy a lidské zdraví popsat metody prevence proti rzi, konkrétně barvy a ostatní nátěry, které zabraňují vniku kyslíku vysvětlit, proč potřebujeme dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva popsat, jak získat čpavek z jeho solí vědět, že oxid uhličitý a metan jsou skleníkové plyny a mohou přispívat ke změnám klimatu popsat vznik oxidu uhličitého: jako výsledek dokonalého spalování látek obsahujících uhlík jako produkt dýchání jako výsledek reakce mezi kyselinou a uhličitanem znát zdroje metanu, např. rozklad rostlin nebo odpadní plyny vznikající trávením zvířat 12. Uhličitany Popsat výrobu vápna (oxidu vápanatého z uhličitanu vápenatého (vápence) jako chemickou reakci vyjmenovat některé způsoby využití vápna a hašeného vápna při péči o kyselou půdu a při neutralizaci kyselých průmyslových odpadů jako je např. odsiřování odpadních plynů vyjmenovat způsoby využití uhličitanu vápenatého při výrobě železa a cementu 13. Organická chemie 13.1 Názvy sloučenin Pojmenovat a nakreslit strukturu metanu, etanu, etylenu, etanolu, kyseliny octové a produktů reakcí popsaných v sekcích znát druhy sloučenin s názvy končícími na an, en, ol nebo ová kyselina a jejich molekulární strukturu 13.2 Paliva vyjmenovat paliva: uhlí, zemní plyn a petrolej uvést metan jako hlavní složku zemního plynu popsat petrolej jako sloučeninu uhlovodíků a jeho oddělení do užitečných frakcí pomocí frakční destilace vyjmenovat způsoby použití frakcí jako: plyn v lahvích určený pro topení nebo vaření benzínová frakce využívaná jako palivo (benzín) v autech nafta používaná při výrobě chemikálií petrolejová/parafínová frakce použivaná pro letadlová paliva dieselové nafty/plyny pro dieselové motory paliva pro lodě a vytápění domácností zvlhčovací látky pro výrobu zvlhčovadel, vosků a leštidel živice pro stavbu silnic 13.3 Homologická řada Popsat stavbu homologické řady, kterou tvoří skupiny podobných Chemie 19

20 sloučenin s podobnými vlastnostmi na základě výskytu stejné funkční sḱupiny 13.4 Alkany Popsat vlastnosti alkanů (reprezentovaných metanem) jako obecně nereaktivní s výjimkou hoření popsat vazby v alkanech 13.5 Alkeny Popsat výrobu alkenů odštěpením vodíku rozlišit mezi nasycenými a nenasycenými uhlovodíky z jejich molekulární stuktury při reakci s bromovodíkem popsat tvorbu polyethylenu jako příklad polymerizace monomerních částic 13.6 Alkoholy Popsat vznik ethanolu fermentací a katalytickou hydratací etenu popsat vlastnosti ethanolu při hoření vyjmenovat způsoby využití ethanolu jako rozpouštědla a paliva 2. Třídění živých organismů výživa jako přijímání živin v podobě organických látek a minerálních iontů, které obsahují suroviny nebo energii pro růst a opravu tkání, výživa také jako absorbce a vstřebávání vylučování jako odstranění toxických materiálů z organismu, odstranění odpadních látek metabolismu (chemické reakce v buňkách včetně dýchání) a látek převyšujících potřebu organismu dýchání jako chemické reakce, při kterých dochází k uvolnění energie rozkladem molekul živin v buňkách vnímání jako schopnost zjistit nebo vnímat změny v prostředí (podněty) a reagovat na ně reprodukce jako proces, při kterém z organismů vznikají další organismy stejného druhu růst jako stálý nárůst velikosti a hmotnosti způsobený nárůstem počtu buněk, jejich zvětšováním nebo obojím pohyb jako aktivita organismu nebo jeho části způsobující změnu polohy nebo místa 2.1 Klasifikační systém a jeho využití Přírodopis Část 1 1. Charakteristika živých organismů vyjmenovat a popsat charakteristické vlastnosti živých organismů definovat následující pojmy: popsat dvojčlenný systém pojmenovávání druhů jako systém, ve kterém je odborný název organismu vytvořen ze dvou částí vyjadřujících rod a druh vyjmenovat hlavní charakteristické rysy obratlovců: ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci 2.2 Přizpůsobení organismů prostředí (znázorňovat na příkladech kdykoli to bude možné) vyjmenovat hlavní charakteristické rysy používané při třídění následujících skupin: kvetoucí rostliny (jednoděložné a vyšší dvouděložné), členovci (hmyz, korýši, pavoukovci a stonožkovci), kroužkovci, hlístice a měkkýši Přírodopis 20

21 jednoduché klíče používat jednoduché určovací klíče založené na snadno rozpoznatelných rysech Část 2 1. Stavba a uspořádání buňky vědět, že živé organismy jsu tvořeny buňkami poznat a popsat strukturu rostlinné buňky (palisádová buňka) a živočišné buňky (jaterní buňka) zvětšené světelným mikroskopem popsat rozdíly ve struktuře typické živočišné a rostlinné buňky 2. Stupně uspořádání popsat souvislosti mezi typy buňěk a jejich funkcemi: řasinkové buňky dýchací systém buňky vlasových kořínků absorpce dřevní cévní svazky vedení a opora svalové buňky stahy červené krvinky transport definovat: tkáň jako skupinu buněk s podobnou strukturou, které pracují dohromady a zastávají určitou funkci orgán jako struktura tvořená skupinou tkání, které pracují dohromady a zastávají určitou funkci orgánová soustava jako skupina orgánů s propojenými funkcemi, které pracují dohromady a vykonávají určité tělesné funkce (využít příkladů uvedených v Částech II a III) 3. Velikost vzorků vypočítat zvětšení a velikost biologických vzorků s použitím milimetrů jako jednotek 4. Pohyby uvnitř buněk 4.1 Difuze definovat difuzi jako pohyb molekul z místa jejich vyšší koncentrace do místa s nižší koncentrací, kde klesání koncentrace je výsledkem náhodného pohybu popsat význam difuze plynů a roztoků a vody jako rozpouštědla 4.2 Osmóza definovat osmózu jako difuzi molekul vody z místa jejich vyšší koncentrace (zředěný roztok) do místa s jejich nižší koncentrací (koncentrovaný roztok) přes polopropustnou membránu popsat význam osmózy pro příjem vody rostlinami a její vliv na rostlinné a živočišné tkáně 5. Enzymy definovat katalyzátor jako látku, která urychlí chemickou reakci a sama není reakcí změněna definovat enzymy jako proteiny, které fungují jako biologické katalyzátory pochopit a popsat působení teplotních změn a ph na činnost enzymů 6. Výživa definovat výživu jako příjem živin, kterými jsou organické látky a minerální ionty obsahující suroviny nebo energii pro růst a tkáně 6.1 Živiny vyjmenovat chemické prvky, které tvoří: uhlohydráty tuky proteiny popsat syntézu velkých molekul z malých základních jednotek, např. jednoduché cukry ve škrob a glykogen aminokyseliny v proteiny Přírodopis 21

22 mastné kyseliny a glycerol v tuky a oleje popsat test na přítomnost: škrobu (jodový roztok) redukované cukry (Benediktův roztok) bílkoviny (biuretová reakce) tuky (ethanol) vyjmenovat hlavní zdroje a popsat význam: karbohydrátů tuků bílkovin vitamínů (C a D) minerálních solí (vápník a železo) vlákniny vody Popsat příznaky při nedostatku: vitamínů (C a D) minerálních solí (vápník a železo) 6.2 Výživa rostlin Fotosyntéza definovat fotosyntézu jako základní proces, kterým rostliny vytváří uhlohydráty ze surovin s použitím světelné energie znát slovní rovnici pro produkci jednoduchých cukrů a kyslíku zkoumát nezbytnost chlorofylu, světla a oxidu uhličitého pro fotosyntézu s použitím vhodných kontrolních nástrojů popsat příjem oxidu uhličitého a vody rostlinami vysvětlit, že chlorofyl váže světelnou energii a přetváří ji na energii chemickou, která je využívána na tvorbu uhlohydrátů a jejich následné uložení Stavba listu rozpoznat a označit epidermis, buněčnou a tkáňovou strukturu listu dvouděložné rostilny, tak jak je vidět pod světelným mikroskopem a posat význam těchto rysů pro jejich funkci včetně: umístění chloroplastů fotosyntéza průduchové a mezofylové buňky výměna plynů cévní svazky (xylém a floém) přeprava a opora Význam minerálů popsat význam: iontů dusičnanů pro syntézu bílkovin iontů hořčíku pro syntézu chlorofylu popsat využití a nebezpečí nadměrného používání dusíkatých hnojiv 6.3 Výživa živočichů a člověka Strava rozumět pojmu vyvážená strava; popsat vyváženou stravu vztahující se k věku, pohlaví a aktivitě jednotlivců popsat příznaky podvýživy a její souvislost s hladověním, onemocněními srdce, zácpou a obezitou Produkce potravin Diskutovat o způsobech, kterými díky moderním technologiím vzrostla produkce potravin (včetně moderních zemědělských strojů, chemických hnojiv, pesticidů, herbicidů a umělého výběru) Zažívací trakt u člověka definovat příjem potravy jako příjem látek (např. jídla, nápojů) do těla skrz ústa definovat vylučování jako zbavování se potravy, která nebyla strávena konečníkem ve formě výkalů rozpoznat hlavní části zažívacího traktu a příslušné orgány včetně úst, slinných žláz, jícnu, žaludku, tenkého střeva, dvanácterníku a kyčelníku, slinivky, jater, žlučníku, tlustého střeva, tračníku, konečníku a řitního otvoru popsat funkce výše popsaných částí zažívacího traktu ve vztahu k přijímání potravy, trávení, vstřebávání, asimilaci a vylučování potravy (viz , 6.3.5, a ) Přírodopis 22

23 6.3.4 Mechanické a fyzikální trávení definovat trávení jako rozmělnění velkých, nerozpustných molekul potravy do malých ve vodě rozpustných molekul, ke kterému dochází za použití mechanických a chemických procesů znát druhy lidských zubů a popsat jejich stavbu a funkce znát příčiny vzniku zubního kazu a popsat správnou péči o chrup popsat proces žvýkání popsat funkci podélných a kruhových svalů při peristaltice popsat funkci žluči při emulgaci tuků, při které dochází ke zvětšení plochy pro působení enzymů Chemické trávení Znát význam chemického trávení v zažívacím traktu při, kterém dochází ke tvorbě malých, rozpoustných molekul, které mohou být vstřebány vědět, kde jsou v zažívacím traktu vylučovány enzymy amyláza, proteáza a lipáza znát funkce proteinů amylázy, proteázy a lipázy, zaznamenat substráty a výsledné produkty Vstřebávání Definovat vstřebávání jako pohyb molekul strávené potravy skrz povrch střeva do krve nebo lymfy vědět, že k vstřebávání strávené potravy dochází v tenkém střevě popsat význam klků pro zvýšení vnitřního povrchu tenkého střeva Asimilace definovat asimilaci jako pohyb molekul strávené potravy do buněk těla, kde budou využity a stanou se součástí buněk popsat funkci jater při metabolismu glukózy (glukóza glykogen) a aminokyselin (aminokyseliny bílkoviny) a rozpad nadbytečných aminokyselin popsat funkci tuku jako látky pro ukládání energie 7. Rozvod živin 7.1 Rozvod živin v rostlinách znát funkce xylému a floému vědět, kde se nachází pletiva xylém a floém v příčných částech nezesílených, dužnatých kořenech, stoncích a listech dvouděložných rostlin Příjem vody Pod mikroskopem rozpoznat buňky kořenových vlásků a znát jejich funkci znát cestu, kterou voda proudí přes kořeny, stonek, listy (kořenové vlásky, buňky povrchu kořene, xylém, buňky mezofylu) s použitím vhodného mořidla poznat proudění vody v nadzemních částech rostliny Vypařování Definovat transpiraci jako vypařování vody na povrchu buněk mezofylu, kterou provází ztráta vody skrze průduchy na listech rostliny popsat souvislost mezi ztrátou vody při vypařování a povrchem buňky, vzduchovými prostory a průduchy popsat vliv výkyvů teploty, vlhkosti a intenzity světla na míru vypařování popsat, jak probíhá vadnutí rostlin Rozvod živin definovat translokaci jako pohyb sacharózy a aminokyselin ve floému z místa jejich produkce na místa jejich uložení NEBO do míst jejich zužitkování v podobě dýchání nebo růstu 7.2 Rozvod živin u člověka Popsat oběhovou soustavu jako systém trubic, pumpy a chlopní, které Přírodopis 23

24 zajišťují jednosměrný tok krve vědět, že oběhová soustava se skládá z nizkotlakého proudění, které směřuje do plic a vysokotlakého proudění, které vede do tkání těla; uvést jak tyto rozdíly mezi oběma oběhy ovlivňují jejich odlišné funkce Srdce Popsat stavbu srdce včetně srdeční stěny a přepážky, komor, chlopní a tepen popsat srdeční činnost jako svalovou kontrakci a činnost chlopní poznat a vysvětlit vliv fyzické aktivity na srdeční tep popsat srdeční choroby, při kterých dochází k ucpání srdečních tepen a znát možné příčiny (strava, stres, kouření) a způsoby prevence Tepny, žíly, kapiláry Pojmenovat hlavní krevní tepny, které vedou z a do srdce, jater a ledvin popsat stavbu a činnost tepen, žil a kapilár Krev pod mikroskopem na mikroskopickém sklíčku, v nákresech a na mikrofotografiích rozeznat červené a bílé krvinky popsat složení krve: červené a bílé krvinky, krevní destičky a plazma znát funkci krve: červené krvinky přenos hemoglobinu a kyslíku bílé krvinky fagocytóza a tvorba protilátek krevní destičky srážení krve (bez detailů) plazma přenost krvinek, iontů, rozpustných živin, hormonů, oxidu uhličitého, močoviny a bílkovin plazmy 8. Dýchání Definovat dýchání jako chemické reakce, při kterých dochází ke štěpení molekul živin v buňkách a k uvolňují energie znát způsoby využití energie v lidském těle: stahy svalů, syntéza bílkovin, dělení buněk, aktivní transport, růst, přenos nervových impulsů a zachování stálé tělesné teploty 8.1 Aerobní dýchání Definovat aerobní dýchání jako uvolnění poměrně značné části energie v buňkách při rozkladu částic potravy za přítomnosti kyslíku pomocí vzorce vyjádřit rovnováhu aerobního dýchání 8.2 Anaerobní dýchání Definovat anaerobní dýchání jako uvolňování poměrně značného množství energie rozkladem částic potravy bez přítomnosti kyslíku pomocí vzorce vyjádřit rovnost anaerobního dýchání, ke kterému dochází při těžké fyzické námaze (glukóza kyselina mléčná) a mikroorganických kvasinek (glukóza alkohol + oxid uhličitý) popsat využití anaerobního dýchání v kvasnicíh při vaření a výrobě chleba porovnat aerobní a anaerobní dýchání z hlediska množství uvolněné energie 8.3 Výměna plynů vyjmenovat vlastnosti povrchů, kde dochází k výměně plynů u živočichů na nákresech rozpoznat a pojmenovat hrtan, průdušnici, průdušky, průdušinky, plícní sklípky a přidružené kapiláry znát rozdíly ve složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu použít roztok hydroxidu vápenatého k pokusu na zjištění přítomnosti oxidu uhličitého a prozkoumat rozdíly ve složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu zkoumat a popsat vliv fyzické aktivity na frekvenci a hloubku dýchání 9. Vylučování definovat vylučování jako odstranění toxických látek, odpadních látek metabolismu (chemické reakce v buňkách včetně dýchání) a nadbytečných látek z organismu popsat funkci ledvin pro vylučování močoviny a přebytečné vody a znovuvstřebávání glukózy a některých solí znát přibližné umístění močovodu, močového měchýře a močové trubice v lidském těle Přírodopis 24

25 vědět, že močovina se tvoří v játrech z nadbytečných aminokyselin vědět, že alkohol, léky a hormony se štěpí v játrech 10. Koordinace a reflexní činnost 10.1 Nervová činnost u člověka popsat nervovou soustavu člověka, kterou tvoří centrální nervový systém (mozek a mícha jako oblasti pro kooridinaci) a periferní nervová soustava, které dohoromady slouží ke koordinaci a regulaci tělesných funkcí z nákresu rozeznat motorické (efektory), spojovací (spoje) a smyslové neurony popsat jednoduchý reflexní oblouk, který tvoří smyslové, spojovací a motorické neurony a reflex jako prostředek. který automaticky a rychle spojuje a koordinuje podněty a odpovědi vědět, že svaly a žlázy mohou fungovat jako efektory popsat funkci protichůdných svalů včetně bicepsu a tricepsu u loketního kloubu definovat smyslové orgány jako skupinu receptorových buněk reagujících na určitý podnět: světlo, zvuk, teplota, chemické látky popsat stavbu a činnost oka včetně akomodace a reflexů zornice 10.2 Hormony definovat hormony jako chemické látky, která se vytváří v žlázách, jsou přenášeny krví a mění aktivitu jednoho nebo více určitých orgánů a následně jsou rozloženy v játrech chápat, jak působí hormon adrenalinu při chemické regulaci metabolismu včetně zvyšování koncentrace glukózy v krvi a tepové frekvence uvést příklady situací, při kterých se zvyšuje tvorba adrenalinu porovnat nervový a hormonální regulační systém 10.3 Tropismus Definovat a zkoumat geotropismus (jako reakci, kdy rostlina roste směrem ke gravitaci nebo proti ní) a fototropismus (jako reakci, kdy rostlina roste směrem k nebo od přicházejícího světla) 10.4 Homeostáze definovat homeostázi jako udržování konstantního vnitřního prostředí z nákresu kůže rozpoznat: chlupy, potní žlázy, termoreceptory, cévy a tukovou tkáň popsat udržování stabilní tělesné teploty u člověka v rámci izolace a funkci termoreceptorů v kůži, pocení, třesu, rozšířování a stahování cév, které zásobují kapiláry na povrchu kůže a regulační funkci mozku 10.5 Léčiva a drogy definovat lék jako látku pro vnitřní užití, která pozměńuje nebo ovlivňuje chemické reakce v těle popsat lékařské využití antibiotk pro léčbu bakteriálních infekcí popsat důsledky zneužívání heroinu: silné sedativum, problémy se závislostí, vážné vedlejší příznaky a další problémy jako je kriminalita nebo nákaza infekcí, např. HIV/AIDS popsat důsledky nadměrného užívání alkoholu: omezená schopnost sebeovládání, sedativum, působení na rychlost reakcí, poškození jater a sociální dopady popsat působení tabákového kouře a jeho hlavních toxických složek (dehet, nikotin, oxid uhelnatý, částečky kouře) na dýchací soustavu Section 3 1. Rozmnožování 1.1 Nepohlavní rozmnožování Definovat nepohlavní rozmnožování jako proces, jehož výsledkem je vznik geneticky identických potomků z jednoho rodiče popsat nepohlavní rozmnožování bakterií, produkci spor v houbách a tvorbu hlíz u brambor Přírodopis 25