Monetární politika v ČR v 90. letech minulého století

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Monetární politika v ČR v 90. letech minulého století"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Monetární politika v ČR v 90. letech minulého století Bakalářská práce Autor: Monika Šetelíková Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Plané dne Monika Šetelíková

3 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala panu Ing. Petru Musilovi, Ph.D., který je vedoucím mé bakalářské práce, za všestrannou pomoc a uţitečné podněty.

4 Anotace Cílem této bakalářské práce Monetární politika v ČR v 90. letech minulého století je zabývání se historií České národní banky od jeho vzniku do roku Tato práce má zhodnotit popis monetární politiky ČNB v letech v kontextu ekonomické transformace ČR. Práce se hlavně soustřeďuje na hlavní cíle monetární politiky, nástroje monetární politika a typy monetární politiky. V první kapitole je vysvětleno, co je monetární politika, uplatnění monetární politiky centrální bankou. Annotation The aim of this thesis, "Monetary Policy in the Czech Republic in the 90 s of the last century" is to apply the history of Czech National Bank since its inception in This work is to evaluate the description of the CNB's monetary policy in the years in the context of the economic transformation of the country. The work is mainly focused on the main objective of monetary policy, monetary policy instruments and types of monetary policy. The first chapter explains what is monetary policy, the use of monetary policy by the central bank. Klíčová slova Centrální banka, cíle monetární politiky, Česká národní banka, monetární politika, nástroje monetární politiky, Keywords Central bank, goals of the monetary policy, Czech National Bank, monetary policy, instruments of the monetary policy,

5 Obsah Úvod 1. Monetární politika a její význam Definice monetární politiky Centrální banka Obchodní (komerční) banky Význam monetární politiky Měnové agregáty Měnová báze Měnová kritéria Poţadavky na měnová kritéria Cíle, nástroje a typy monetární politiky Nástroje monetární politiky Přímé nástroje monetární politiky Cíle monetární politiky Cenová stabilita Typy monetární politiky Expanzivní monetární politika Restriktivní monetární politika Neutrální monetární politika Monetární politika ČNB v letech Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Závěr Seznam použité literatury 5

6 Zákony a jiná legislativní úprava Seznam internetových zdrojů Seznam použitých obrázků Seznam použitých tabulek 6

7 Úvod Cílem této bakalářské práce je popis monetární politiky České národní banky v letech v kontextu ekonomické transformace ČR. Monetární politika je hlavním regulátorem centrální banky ve formě České národní banky. Vývoj a vznik centrálního bankovnictví se stal podstatnou událostí pro vývoj celého bankovnictví. Vznikl dvoustupňový bankovní systém. To neznamená, ţe musí automaticky vzniknout dvoustupňový bankovní systém. Centrální banka vznikla v devadesátých letech dvacátého století a vývoj monetární politiky ČNB byl poměrné dlouhý a sloţitý. Hlavní funkce centrální banky je zejména funkce vykonavatele monetární politiky. Je to dané zákonem. K docílení svých cílů se pouţívají měnové reţimy a měnověpolitické nástroje. Důleţitost monetární politiky záleţí na tom, ţe reguluje mnoţství peněz a tím se snaţí dosáhnout svého hlavního cíle a to je stabilní cenová hladina. Monetární politika a regulace a dohled nad bankovním systémem spadá k nejdůleţitějším činnostem centrální banky. Bankovní rada je nejvyšším rozhodovacím a řídícím orgánem. Práci jsem rozdělila do tří hlavních částí. V první kapitole se zaměřuje na podstatu a význam monetární politiky centrální banky. První část kapitoly podrobně charakterizují centrální banka, funkce centrální banky a obchodní banky a její hlavní principy. Druhá část kapitoly se zaměřuje na měnové agregáty, měnovou bázi a měnová kritéria. Druhá kapitola se soustřeďuje na cíle, nástroje a typy monetární politiky. Rozebírají se podrobně přímé a nepřímé nástroje monetární politiky, například povinné minimální rezervy, diskontní nástroje, operace na volném trhu, povinné vklady atd. Pak dále se soustřeďuje na expanzivní, restriktivní a neutrální politiku a také na hlavní cíl monetární politiky o cenovou stabilitu a její reţimy. Poslední kapitola se týká historie monetární politiky ČNB. Kapitola se soustřeďuje na vývoj České národní banky. Popisuje se v ní kaţdý rok. Pro tyto roky jsou charakteristické časté politické a ekonomické změny. Popisuje změny v měnověpolitických nástrojích. V práci bylo pouţito metody analýzy a popisu. 7

8 1. Monetární politika a její význam 1.1. Definice monetární politiky Monetární politika byla ovlivňována politickými, popř. hospodářskými událostmi. Po úspěšné stabilizaci ekonomiky a zavedení zlaté měny ve 20. letech minulého století přišla světová hospodářská krize, následně nacistická okupace a později měnové reformy a direktivní plánování. S pádem socialismu se měnová politika vrátila ke své základní funkci stabilizovat cenový a měnový vývoj v České Republice. 1 Monetární politika je součástí a nástrojem hospodářské politiky. Shrnutím je opatření a zásady, které mají prostřednictvím měnových nástrojů uplatnit plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj v rukou centrální banky. Základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz inflace. Centrální banka se zaměřuje především na: Kontrolu mnoţství peněţ v ekonomice Regulaci úrokových měr Stanovení podmínek úvěrování Nositelem monetární politiky je v podmínkách ČR Česká národní banka. Jejím současným cílem je tzv. cílování inflace, tedy udrţení čisté inflace v mezích 3 5 % ročně. Dnešní monetární politika spočívá v tom, ţe centrální banka reguluje krátkodobé úrokové míry, aby působili na inflaci. Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance (Zákon č. 6/1993 Sb.) je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky

9 Monetární politika se provádí prostřednictvím bankovní soustavy, kterou tvoří centrální banka (ČNB) a obchodní (komerční) banky Centrální banka Centrální banka má základ dvoustupňového bankovního systému, který hraje v trţní ekonomice velice důleţitou roli pro oběh peněz a jeho regulaci. Hlavní úkolem centrální banky je prováděním monetární politiky udrţet cenovou stabilitu. Je to státní instituce, která nemá podnikatelský subjekt, tzn., ţe jejím hlavním cílem není dosáhnout zisku. Aby centrální banka mohla být finanční institucí, musí splňovat základní znaky: Vlastní emisní monopol na hotovostní peníze má výsadní právo emitovat bankovky a mince, stanovuje parametry měny, nominále, ochranné znaky apod. Provádí na území státu monetární politiku reguluje mnoţství peněz v ekonomice a jejím hlavním cílem je podpora měnové stability Reguluje bankovní systém stanovuje základní pravidla činnosti obchodních bank, monitoruje jejich dodrţování a realizuje v případě potřeby ozdravná opatření. Současně reguluje vstup subjektů do bankovního systému. 3 Centrální banka je politicky nezávislá pokud: Guvernér není jmenován vládou Guvernér je jmenován na více neţ pět let Bankovní rada není jmenovaná vládou Bankovní rada je jmenována na více neţ pět let Nezávazná účast zástupce vlády v bankovní radě Vláda neschvaluje záměry monetární politiky Poţadavek na udrţení měnové stability je upraven zákonem Existuje zákonné opatření pro řešení pro řešení konfliktu mezi vládou a centrální bankou 3 ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM Brno, 2010, str. 30 9

10 Ekonomicky nezávislá je centrální banka tehdy, kdyţ: Přímé moţnosti úvěrování existují, ale nejsou automatické Přímá moţnost úvěrování za trţní úrokovou míru Přímá úvěrová moţnost je dočasná Přímá úvěrová moţnost je omezena výší Centrální banka se nepodílí na primárním trhu veřejného dluhu Bankovní dozor není svěřen centrální bance nebo pouze centrální bance Centrální banka v trţní ekonomice je definovaná svými základními funkcemi. Tyto funkce centrální banku odlišují od komerčních bank. Funkce ČNB Funkce mají hlavní důvod pro existenci centrální banky v současnosti. Jsou vzájemně provázány a vyvíjejí se v čase. Česká národní banka spravuje účty bank a přijímá jejich vklady, od ostatních bank můţe nakupovat nebo prodávat státní dluhopisy eventuálně jiné cenné papíry státní zárukou. Centrální banku vţdy definujeme na dva základní okruhy v jejich činnosti: Mikroekonomické činnost banky se rozumí uvnitř ekonomického systému, dohled nad bankovním trhem, úvěrování obchodních bank, řízení platebního styk, definice předpisové základny, týkající se nakládání s penězi, vedení účtů státních institucí apod. Makroekonomické činnosti banky se obvykle myslí hlavně emise peněz a provádění monetární politiky. Hlavním nástrojem pro řízení cenové stability je i devizová činnost. 10

11 makroekonomické Funkce CB mikroekonomické Emise hotovostních peněz Monetární politika Devizová činnost Regulace a dohled v systému Banka bank Banka státu Reprezentant státu v měnové oblasti Tabulka č. 1 - Základní funkce centrální banky zdroj: Zeman 4 Emisní funkce Emisní funkce centrální banky v uţším smyslu se zakládá ve výhradním právu emitovat hotovostní oběţivo a v širším smyslu je obsahem emisní funkce centrální banky zabezpečení kvality měny prostřednictvím řízení peněţního oběhu pomocí nástrojů měnové regulace. Centrální banka prostřednictvím svých poboček můţe spravovat zásoby bankovek a mincí, stahovat je z oběhu nebo měnit poškozené peníze za nové. Emise hotovostních peněz je základním znakem centrální banky. Banka má zákonem určen emisní monopol na bankovky a většinou i mince. V dnešní době nejsou emise kryty zlatem, ale jsou emitovány úvěrem, tedy vzniklým dluhem, stoupá potřeba hotovostního oběţiva. Určování a realizace monetární politiky Centrální banka usiluje uskutečnit monetární politikou svůj hlavní cíl cenovou stabilitu. Dříve hlavní formou peněz byli hotovostní peníze, monetární politika se zaměřovala na regulaci emise těchto peněz. S rozvojem bezhotovostní formy peněz nabývá monetární politika na významu, protoţe centrální banka není jejich jediným emitentem. Centrální banka pokud chce řídit monetární politiku a rozhodovat, který řídící nástroj a kdy se aplikuje, potom je důleţité formulovat míru samostatnosti centrální banky. Nemůţe podléhat tlaku vlády, nebo parlamentu na financování deficitních státních rozpočtů. 4 ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, str

12 Funkce banky bank V jedné ze svých mikroekonomických funkcí centrální banka vystupuje jako bankovní subjekt vůči svým klientům. Plní tak základní funkci banky, protoţe: Provádějí s bankami operace s cennými papíry Poskytují bankám úvěry ve formě bezhotovostní emise peněz v rámci svého výkonu monetární politiky Vedou bankám účty a provádějí zúčtování mezi nimi Přijímá od bank vklady ve formě jejich povinných minimálních a dobrovolných rezerv Povinné minimální rezervy mají za účel především omezovat objemy vkladů. Banky s nimi můţou volně disponovat. Hlavní smysl dobrovolných rezerv je mít na účtu u centrální banky prostředky pro mezibankovní platební styk. Banky v některých bankovních systémech mohou u centrální banky ukládat i své devizové rezervy. Centrální banka poskytuje ostatním bankám úvěry formou bezhotovostní emise peněz, při úročení úrokovými sazbami (diskontní, lombardní, repo sazba), které jsou niţší neţ sazby trţní, takţe úvěry centrální banky jsou pro banky levným zdrojem peněz. Kromě levného zdroje peněz banky vyuţívají také jako prostředky pro zajištění likvidity: Pro průběţné vyrovnávání likvidních pozic (zajištění zdrojů pro plnění závazků ze svých obchodů a vůči klientům), na coţ jsou úvěry běţně dostupné Při potřebě řešit krizovou likvidní situaci v likviditě, či solventnosti, kdy centrální banka, pokud úvěr poskytne, tak ve formě sanačního se sankčním úrokovým dopadem na dluţnickou banku. Centrální banka v tomto případě vystupuje jako věřitel poslední instance, a rozhodnutí, zda úvěr poskytne, předchází analýza problému, který takovýto zásah vyţaduje, neboť kolaps jedné banky vyvolá obvykle nervozitu na bankovním trhu, odliv vkladů z bank a tím moţnou řetězovou reakci potíţí ostatních bank 5 5 ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, str

13 Funkce banky státu Banka státu řídí účty vládním orgánům a útvarům, veřejným korporacím a místním orgánům státní moci, institucím spravujícím vládní nebo státní půjčky, účty komisionářů vládního dluhu. Centrální banka obvykle pro stát: Plní úkoly státní pokladny, jako vedení účtů, platební transakce, inkasa a další operace, které souvisejí s finančními toky při hospodaření se státním rozpočtem Spravuje státní dluh provádí činnosti spojené s jeho splácením, splátkami úroků, poskytování úvěrů veřejnému sektoru, emisemi státních pokladničních poukázek a obligací Odkupem emisí státních cenných papírů dává zdroje státním rozpočtu, zejména při potřebě krytí jeho deficitu, nebo časovém nesouladu jeho příjmů a výdajů, coţ řeší emisemi krátkodobých pokladničních poukázek Krytí finančních potřeb včetně úvěrových zabezpečuje přímý bankéř. Přímý úvěr centrální banka poskytuje vládě jen výjimečně. Funkce správce devizových rezerv Centrální banka hromadí zlaté a devizové rezervy státu a provádí s nimi operace na devizovém trhu, musí udrţet pro stát jejich potřebnou výši a regulaci jejich mnoţství v ekonomice v rámci svého působením vydáváním pravidel pro nakládání se zahraničními měnami v bankách i u nebankovních subjektů včetně kontroly jejich zachovávání. Centrální banka se podílí na stanovování pravidel dispozice se zahraničními měnami. Devizové operace mají čtyři základní motivy: Ovlivňování vývoje měnového kursu domácí měny prostřednictvím nákupů, resp. prodejů domácí měny za zahraniční měny Udrţování hodnoty devizových rezerv státu operacemi proti moţnému poklesu hodnoty rezerv při drţen znehodnocujících se měn 13

14 Zajišťování výnosnosti devizových rezerv Zabezpečení devizové likvidity země zajistit dostatek devizových prostředků v potřebné struktuře pro platby do zahraniční a splácení zahraničních závazků Regulace a dohled bankovního systému Dvoustupňový bankovní systém je regulace a kontrola niţšího stupně stupněm vyšším. Tudíţ to znamená bankovní dohled centrální banky nad komerčním bankovnictvím. V makroekonomických důvodech vytvářejí prostor pro provádění měnové politiky a v mikroekonomickém podporu bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému v zemi. Systémy bankovní regulace a dohledu se skládají ze čtyř základních součástí: Stanovení a prověřování základních pravidel činností bank Působení centrální banky v úloze věřitele poslední instance Regulace vstupu do bankovní sféry Povinného pojištění vkladů v bankách Funkce reprezentanta státu v měnové oblasti Centrální banka zastupuje stát vůči domácí a zahraniční veřejnosti jako reprezentant státu otázkách týkající se monetární politiky. Její činnosti spočívá v pravidelném informování veřejnosti o měnovém vývoji, způsobech řešení a jeho hlavních problémech. Banka by měla neustále vysvětlovat své přístupy a přesvědčovat o jejich správnosti a nutnosti, provádět politiku otevřenou v nejvyšší moţné míře a systematicky tak budovat a upevňovat svoji důvěryhodnost u veřejnosti. Tím vytváří jeden z nezbytných základů účinné měnové politiky a podmínky pro provádění i nepopulárních, avšak nutných opatření. Opačná politika, prováděná pouze za zavřenými dveřmi, bývá obvykle méně úspěšná. 6 Centrální banka představuje zemi na zasedáních Mezinárodního měnového fondu, Světové banky apod. Také je mluvčím státu v měnových otázkách vůči zahraničí

15 Obchodní (komerční) banky Obchodní banky podnikají za účelem dosaţení zisku a jsou podnikatelským subjekty. Banky toho cíle docílí v případě, ţe výnosy jsou větší neţ náklady. Do výnosů banky zahrnujeme přijaté úroky z poskytnutých úvěrů a provize či poplatky za provádění bankovních sluţeb. Náklady jsou zejména vyplacené úroky z přijatých vkladů, placené poplatky a provize a provozní náklady. V dnešní době sílí trend k rozšiřování sluţeb klientům a zvyšováním poplatků na výsledném zisku banky. Cílem banky je zisk a ten je shodný u kteréhokoliv podniku. Je to jedna z mála podob, protoţe na rozdíl od nich mají celou řadu specifických rysů. Banky mají jiná pravidla. Zákon o bankách č. 21/1992 má výslovně definováno čtyři základní podmínky: Jedná se o právnické osoby se sídlem ČR, jsou zaloţené jako akciové společnosti Poskytují úvěry úvěr máme v jakékoli formě, které se dočasně povaţujeme jako poskytnuté peněţní prostředky. Mají licenci od ČNB Přijímají vklady od veřejnosti vklady jsou svěřené peněţní prostředky, které jsou závazkem vůči vkladateli na jejich výplatu. Vklady, které přijímáme od veřejnosti můţou provádět pouze banky. Obchodní banky provádějí tyto operace: Úvěrové operace Depozitní sluţby Převod peněz a další sluţby Hlavní principy obchodní banky Základní princip řízení banky záleţí na tom, ţe stanovují a ovlivňují aktiva a pasiva banky. Musí být tedy při dodrţení platných restrikcí dosaţen optimální vztah mezi bezpečností, likviditou a rentabilitou. 15

16 Rentabilita Rentabilita jinak výnosnost je finanční ukazatel. Je to poměr zisku k některému ukazateli charakterizujícímu činnost hospodářských jednotek. Rentabilita se udává v procentech. Jedná se o výnosnost vlastního kapitálu a výnosnost aktiv, která tvoří účelová měřítka pro posouzení celkové rentability banky. Výnosnost (vlastního) kapitálu vyjadřuje efektivnost výkonů banky ve vztahu vlastním bankám Výnosnost aktiv (ROA) vyjadřuje, jaký poměr zisku k danému stavu aktiv vedení banky dociluje. Protoţe vedení banky je zodpovědné za pouţití prostředků, a tím i za strukturu aktiv, tvoří výnosnost aktiv indikátor pro posouzení kvality vedení banky. Výnosnost aktiv je z hlediska vedení banky ovlivňována (více nebo méně) faktory: o Kontrolovatelnými struktura aktiv, jejich výnosnost a hodnota (účetní, trţní), náklady, zdanění aj., a o Nekontrolovatelnými národohospodářské (makroekonomické) činitele, např. inflace, trţní změny, konkurenční prostředí, monopolizace a řízení trhu atd. 7 Likvidita Likvidita znamená schopnost banky vyplatit klientům jejich vklady na základě sjednaných podmínek. Jedná se o nejdůleţitější ekonomický princip řízení bank. Likviditě se dává přednost před řízením bezpečnosti a rentability. Bezpečnost Bezpečnost banky předchází rizikům, zachovává likviditu a snaţí se udrţet ekonomické postavení v konkurenčním prostředí. 7 KOLEKTIV, Autorů: Bankovnictví, 6. vydání, BIVS, Praha, 2006, str

17 1.2. Význam monetární politiky Postavení monetární politiky v konkrétním národním hospodářství je ovlivněn především: Rolí peněz v ekonomice Postavení a úlohou centrální banky jedná se o ČNB, která se řídí zákonem o ČNB Struktura bankovního systému v ČR máme dvoustupňový bankovní systém Rozsahem a intenzitou platebního styku se zahraničním Monetární politika je činnost centrální banky. Snaţí se vyuţít své dostupné nástroje regulovat mnoţství peněz v oběhu a tím dosáhnou svých cílů (stabilita měny, cenová hladina a kupní síly měny). Současný systém monetární politiky je zaloţen na bezhotovostním oběhu peněz, finanční inovaci, rozvojem výpočetní techniky a taky informačních technologií. Všechen tento systém umoţňuje peněţní toky, které komplikují vazby mezi mnoţstvím peněz v ekonomice a ostatními makroekonomickými veličinami a znesnadňují centrální bance mnoţství peněz v oběhu Měnové agregáty Měnové agregáty tvoří souhrn peněţních prostředků s určitým stupněm likvidity. Agregáty se označují M a číslem a to znamená, ţe vyšší agregát obsahuje v sobě celý agregát niţšího stupně a další skupinu peněz s niţší mírou likvidity. Měnové agregáty lze obecně vymezit: M1 = hotovostní oběţiva drţená v nebankovních subjektech + běţné vklady klientů v bankách v domácí měně M2 = M1 + ostatní závazky bank ke klientům v domácí měně + termínované vklady klientům v bankách v domácí měně M3 = M2 + vklady klientů v bankách v zahraničních měnách M4 = M3 + vklady klientů v domácích nebankovních organizací Měnové agregáty v ČNB vycházejí z Eurosystému. Agregáty se definují úzký (M1), střední (M2) a široký (M3). Liší se likvidností zahrnutých aktiv rezidentů ČR. 17

18 Měnová báze Měnová báze je jedno z operativních kritérií, sledovaných v transmisních mechanizmech měnové politiky. Pro velký význam jejich změn při sledování účinnosti měnové politiky se někdy nazývá high powered money (mocné peníze), nebo rezervní peníze. Měnová báze zahrnuje oběţivo a rezervy, které drţí obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto poloţky představují uţití měnové báze: Oběţivo v oběhu zahrnuje hotovost drţenou domácnostmi a firmami a hotovost v bankovních trezorech Bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky 8 Část aktiv obchodní banky a část pasiv centrální banky představují měnovou bázi. Můţeme jí rozčlenit podle stupně kontrovatelnosti jejich poloţek centrální bankou: Nevypůjčená regulují se přes operace na volném trhu Vypůjčená regulují se pomocí diskontních a dalších úvěrů poskytované centrální bankou obchodním a dalším bankám Podle stejného hlediska lze rozlišovat nevypůjčené a vypůjčené rezervy bank Měnová báze Oběživo Oběţivo v rukách nebankovních subjektů Oběţivo v pokladnách obchodních a dalších bank Rezervy bank Povinné minimální rezervy bank u centrální banky Dobrovolné rezervy bank u centrální banky Obrázek č. 1 Měnová báze zdroj Revenda 9 8 ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, str REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. vydání, Management Press, Praha, 2011, str

19 Měnová kritéria Mezi cíli a nástroji monetární politiky není přímá vazba. Centrální banka ovlivňuje svými nástroji vývoj operativních kritérií ve snaze získat stanovených cílů monetární politiky. Vývojem operativních kritérií mají vliv na posun kritérií zprostředkujících, které indikují míru souladu prováděné monetární politiky s jejím definovanými cíli. Měnová kritéria musí splňovat základní parametry: Stabilní vztahy mezi operativním a zprostředkujícím kritériem Zprostředkující kritérium musí reagovat na změnu rychleji, neţ konečný cíl Měřitelnost, rychlá dostupnost statistických dat Operativní kritéria musí být plně pod kontrolou centrální banky Požadavky na měnová kritéria V dosahu centrální banky musí být tato kritéria a musí se v nich co nejrychleji odrazit efekt pouţitého transmisního mechanizmu a pouţitý nástrojů monetární politiky. Základní parametry, které musí splňovat: Stabilní vztahy mezi operativním a zprostředkujícím kritériem Zprostředkující kritérium musí reagovat na změnu rychleji, neţ konečný cíl Měřitelnost, rychlá dostupnost statistických dat Operativní kritéria musí být plně pod kontrolou centrální banky Operativní kritéria Operativní kritéria jsou ovlivňována nástroji monetární politiky. Operativní kritériem můţou být krátkodobé úrokové míry nebo měnová báze. Nejčastěji jím je v moderních rozvinutých trţních ekonomikách krátkodobá trţní úroková míra a v současných rozvinutých trţních ekonomikách to jsou úrokové sazby. Měnová báze centrální banky zná mnoţství oběţiva i velikosti rezerv bank. Krátkodobé úrokové sazby na peněţním trhu centrální banka se úvěrovou politikou zúčastňuje mezibankovního a peněţního trhu, kde úrokové sazby vznikají. 19

20 Operativní kritéria musí: Musí reagovat co nejdříve na pouţité nástroje monetární politiky Musí být přesně a statistická rychle zjistitelná Být pod kontrolou centrální banky Zprostředkující kritéria Zprostředkující kritéria transmisních mechanizmů monetární politiky se ovlivňují změnou hodnot operativních kritérií. Úkolem kritériem je avizovat, zda pouţitá monetární politika se přibliţuje k definovanému cíli. Zprostředkující kritéria centrální banka vybírá podle: Spolehlivosti a dostupnosti údajů Vazeb mezi kritérii a konečným cílem monetární politiky Míry svého vlivu na vývoj zprostředkujících kritérií Pro zprostředkující kritéria se uţívají nejvhodnější parametry: Úvěrové agregáty mnoţství úvěrů v ekonomice pro úvěrový transmisní mechanizmus Směnný kurz hodnoty domácí měny se změní vůči zahraničí současně plní i funkci operativního kritéria, pro devizový transmisní mechanizmus Měnové agregáty M1, M2, pro měnový transmisní mechanizmus 20

21 Transmisní mechanismus měnové politiky Nástroje měnové politiky Operativní kritérium Zprostředkující kritérium Konečné cíle měnové politiky Obrázek č. 2 Transmisní mechanismus měnové politiky v trţní ekonomice zdroj Revenda REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. vydání, Management Press, Praha, 2011, str

22 2. Cíle, nástroje a typy monetární politiky 2.1. Nástroje monetární politiky Nástroje monetární politiky tvoří techniku stabilního dodrţování operačního cíle monetární politiky, tj. krátkodobé úrokové míry. Centrální banka disponuje celou řadu nástrojů, pomocí kterých uplatní své cíle a měnovou politiku. V trţní ekonomice, kde centrální banka je nezávislá na politické moci, lze nástroje monetární politiky klasifikovat podle různých hledisek: Podle časového hlediska členění nástrojů na krátkodobé a dlouhodobé Podle adresnosti se nejčastěji nástroje centrální banky člení na administrativní (přímé) a trţní (nepřímé) Dále jsou nástroje na běţné a výjimečné, bankovní a nebankovní. Mezi nebankovní lze zařadit například právní úpravu podmínek úvěrování nebo pravidla vedení účetnictví v bankách Přímé nástroje monetární politiky Přímé nástroje jsou pouţívány pouze sporadicky a dočasně. Mají charakter administrativních opatření. Lze je vyuţít adresně (vůči jedné bance nebo skupině bank) či plošně (vůči všem bankám). Přímé neboli direktivní nástroje, jsou ve vyspělých ekonomických systémech vyuţívány velmi zřídka a jejich pouţití svědčí o selhání nástrojů nepřímých. Jedná se spíš o různá doporučení, výzvy, gentlemanské dohody, úvěrové limity, investiční činnosti, sledování a zajištění kvality a návratnosti úvěrů, řízení podílové účasti při nákupu cenných papírů a další. Přímé nástroje se vměšují bezprostředně do rozhodování obchodních bank. Centrální banka tyto nástroje má většinou na přechodnou dobu hlavně, kdyţ dochází u dané banky k ohroţení a její další existenci. Jedná se o: Pravidla likvidity Úvěrové kontingenty Úrokové limity 22

23 Povinné vklady Pravidla likvidity Pravidla likvidity jsou přímým nástrojem centrální banky. ČNB stanoví komerčním bankám strukturu aktiv a pasiv a závazných vazeb mezi nimi v bilancích bank za účelem regulace likvidity bank. Hlavní účel není regulace operativní nebo zprostředkující. Pouţívá se k zabezpečení ţádoucí úroveň likvidity bank. Jsou zaměřena na zajištění určitého stupně diverzifikace bilančních poloţek bank, takţe rozloţení rizik bankovní činnosti neboli na podporu stability bankovního systému. Pravidla likvidity jsou neoperativní a nejsou vhodné je často měnit. Můţou však ovlivnit vývoj rezerv bank, pohyb krátkodobé úrokové míry nebo měnový kurs domácí měny. Velkým tvrdým přímým nástrojem jsou pravidla likvidity zejména tehdy, týkají li se povinných vazeb mezi aktivy a pasivy obchodních bank. Jako příklad lze uvést povinnost udrţovat podíl vlastního kapitálu v určitém poměru (např. 8%) k celkovým aktivům nebo minimální podíl střednědobých a dlouhodobých vkladů na střednědobých a dlouhodobých úvěrech. Čím vyšší je podíl vkladů na úvěrech, tím niţší je za jinak neměnných okolností peněţní zásoba. Pravidla likvidity však ovlivňují nejen celkovou peněţní zásobu, ale i její časovou strukturu. Pouţívají se ve všech trţních ekonomikách, zejména z důvodu zajištění likvidity obchodních bank. 11 Pro kaţdou banku jsou tato pravidla minimální podmínky pro zachování likvidnosti banky. Tato pravidla můţou upravovat např.: Minimální výši likvidních prostředků, popř. skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasivům, popř. ke skupině aktiv a pasiv, této povinnosti lze poddat se i udrţováním stanovené části zdrojů u ČNB Omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů či investic, vkladů, závazků a záruk, v podstatě jde o omezení při obchodování s CP na vlastní účet banky nebo z jiného majetku, omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasiv

24 Základní charakteristika: Permanentní i výjimečně pouţívané Neoperativní Zaměřené na podporu stability bank Přímé 12 Úvěrové kontingenty Můţeme je taky nazývat jako stropy či limity. Jedná se o zásahy do rozhodování obchodních a dalších bank. Stanoví se maximální počet úvěrů, které banka můţe poskytnout svým klientům s cílem regulace úvěrových kritérií monetární politiky. Úvěrové kontingenty mají vliv na měnové agregáty, tak i na úrokové sazby. Úvěrové kontingenty nepůsobí trţně, ale patří k jednomu nejúčinnějším nástrojům monetární politiky. Úvěrové kontingenty jako nástroje monetární politiky lze pouţít ve formě: Rozpisem absolutní výše nově poskytnutých úvěrů bankami klientům pro budoucí období působí tvrdě administrativně a lze stanovit i selektivně Relativní změnou nově poskytnutých úvěrů ve srovnání s minulým obdobím, coţ v absolutní hodnotě zvýhodňuje banky s vyšším objemem úvěrů v minulém období Poměrem ke kapitálu, nebo aktivům nedochází ke zvýhodnění některých bank, ale malé banky mohou poskytnout v budoucím období méně úvěrů 13 Úrokové limity Úrokové limity stanovují maximální úrokové sazby bank z úvěrů. Maximální nebo minimální úrokové sazby regulují nebo stabilizují vklady klientů krátkodobou úrokovou mírou. Centrální banka stanovuje bankám úrokové stropy, či minima pro vklady a úvěry, které se nabízí klientům. Působí tím přímo na krátkodobou úrokovou míru. 12 REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. vydání, Management Press, Praha, 2011, str ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, str

25 Limity stanovené jako maximální jsou centrální bankou obvykle sledovány jako záměr ovlivňován krátkodobou úrokovou mírou. Maximální limity vedou k převedení vkladů z bank do nebankovní instituce, coţ má negativní dopad na účinnost monetární politiky. Zvýší li centrální banka minimální limity pro úrokové sazby z vkladů, sleduje tím jiný cíl. Zvýšení limitu úrokové sazby z vkladů podporuje růst úspor obyvatelstva, stabilizaci a důvěryhodnost měny. Povinné vklady Povinné vklady stanovují povinnost některých subjektům ukládat volné peněţní prostředky provádět některé operace pouze přes centrální banku s cílem získat kontrolu nad pohybem a nakládáním s peněţními prostředky těchto subjektů. 14 Nejsou nijak významným nástrojem monetární politice, protoţe nesouvisejí s bankovním sektorem. Hlavní účelem je zabezpečit ţádoucí úroveň likvidity bank. Centrální banka stanovuje povinnost ukládat prostředky, běţné účty, provádět některé další operace (např. platební a zúčtovací). Jsou velice likvidní finanční prostředky a centrální bance náleţí kontrola peněz, které by se jinak mohli uloţit v obchodních a ostatních bankách a zvyšovaly jejich likviditu. Význam povinných vkladů padá, kdyţ dochází k jejich postupnému rušení. Subjektům se dává moţnost volby při rozhodování o tom, zda své prostředky uloţí niţším výnosem, ale vysokou jistotou u centrální banky, nebo preferují výnos na úkor jistoty a prostředky uloţí u obchodních bank Nepřímé nástroje monetární politiky Nepřímé nástroje vyuţívá centrální banka vůči komerčním bankám a jejich prostřednictvím reguluje nabídku peněz. Účinkují neadresně, trţně a celoplošně. Stanovují stejné podmínky pro všechny subjekty bankovního sektoru. Jsou vyuţívány mnohem častěji neţ přímé. 14 ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, str

26 Jedná se o: Operace na volném trhu o Přímé operace o Repo operace o Switch operace Diskontní nástroje o Diskontní úvěr o Reeskontní úvěr o Lombardní úvěr Povinné minimální rezervy Konverze a swapy cizích měn Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu Operace na volném trhu Operace na volném trhu jsou nejpouţívanější skupinou nástrojů centrální banky. Operace na volném trhu se provádí z iniciativy centrální banky na trhu s domácí měnou. Cílem je dosaţení zvolené úrovně krátkodobé úrokové míry. Dojde k tomu jednoduše, ţe operace na volném trhu se provedou za danou krátkodobou úrokovou mírou. Platí, ţe úrokovou míru na mezibankovním trhu nemají určovat přebytkové rezervy bank, ale výlučně úroková míra, za kterou se provádí operace dodávání či stahování rezerv bank. Všechny operace jsou v bezhotovostní podobě. Nejčastěji se obchoduje se státními cennými papíry a s vlastními cennými papíry. Základní charakteristika je permanentní, operativní, zaměřené na regulaci operativního kriteria a nepřímé. Operace na volném trhu jsou vţdy bezhotovostní a jde o nákupy a prodeje státních cenných papírů (státní pokladniční poukázky, bankovní akcepty apod.) centrální bankou obchodním bankám. Dají se rozdělit na: Aktivní dopadají na měnovou bázi, prodej cenných papírů centrální bankou obchodním bankám se sniţuje měnová báze a tím se sníţí bankovní půjčky Vynucené centrální banka jimi vyvaţuje vliv jiných faktorů na měnovou bázi nebo se snaţí stabilizovat ceny státních cenných papírů 26

27 Operace mezi centrální bankou a obchodními bankami s různými cennými papíry platí: Operace s cizími cennými papíry mohou být jednosměrné, operace s vlastními cennými papíry musejí být doprovázeny budoucí zpětnou transakcí centrální banka své cenné papíry musí nejpozději v den splatnosti koupit zpět Z nakoupených cizích cenných papírů při uplynutí doby splatnosti centrální banka inkasuje úrokové platby a splátku jistiny. Operace s vlastními cennými papíry jsou pro centrální banku spojeny s úrokovými náklady Při regulaci rezerv bank jsou operace s cizími cennými papíry prováděny spíše s cílem zvýšit rezervy ke sníţení rezerv mohou být vyuţity pouze při dřívějším nákupu centrální bankou. Základním cílem operací s vlastními cennými papíry je sníţení rezerv bank, operace začínají prodejem 15 Operace na volném trhu vliv na bilance CB vliv na měnovou bázi Nákup státních CP od dom. bank v domácí měně nárůst nárůst Prodej státních CP od dom. bank v domácí měně pokles pokles Nákup vl. CP od bank v domácí měně (před spl.) nárůst nárůst Prodej vl. CP od bank v domácí měně (před spl.) pokles pokles Nákup vl. CP od bank v domácí měně (při spl.) ţádná nárůst Prodej vl. CP od bank v domácí měně nová emise ţádná pokles Nákup a prodej státních a vlastních CP od domácích bank v domácí měně =>=>=> krátkodobá IR Tabulka č. 2 Vliv operací CB na volném trhu na měnovou bázi zdroj Zeman 16 Rozeznáváme tři základní druhy operací na volném trhu z hlediska působení na rezervy bank: Přímé operace centrální banka nakupuje a prodává cizí cenné papíry. Cílem je změna měnové báze. Na rezervy bank má dopad jednosměrný, resp. trvalý. 15 REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. vydání, Management Press, Praha, 2011, str ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, str

28 Repo operace sniţují dočasně měnovou bázi. Centrální banka představuje prodej cenných papírů s jejich pozdějším nákupem. Mají kombinaci dvou protisměrných transakcí o Rezervní repo operace ( dodávací operace ) tvoří nákupy cenných papírů centrální bankou s budoucím zpětným prodejem. Je očividné, ţe repo operace provádí pouze k dočasné změně měnové báze. o Prostý repo operace ( stahovací operace ) centrální banka prodává cenné papíry a později je zpětně odkupuje, dočasné sniţování měnové báze. Switch operace výměna cenných papírů za cenné papíry ve stejném objemu, ale s jinou lhůtou splatnosti. Nemění se objem nakoupených cenných papírů v bilanci centrální banky, operace nemají vliv na rezervy bank. Centrální banka ovlivňuje především krátkodobou, střednědobou nebo dlouhodobou úrokovou míru. Obrázek č. 3 Druhy operací na volném trhu centrální banky zdroj Revenda REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. vydání, Management Press, Praha, 2011, str

29 Diskontní nástroje Diskontní nástroje patří k historicky nejstarším nástrojům monetární politiky a pouţívají se i v současné době. Jsou zaměřené na regulaci měnové báze. Mají přímý účinek, protoţe banky nejsou povinny nakupovat úvěry od centrální banky. Mezi diskontní nástroje spadají: Úvěry Úrokové sazby z úvěrů Úrokové sazby z rezerv bank Úroky z cenných papíru Diskontní nástroje jsou podmínky úvěrů centrální banky včetně úrokových sazeb z těchto úvěrů, poskytovaných domácím bankám v domácí měně za účelem regulace operativních kritérií měnové politiky v jejím měnovém a úvěrovém transmisním mechanizmu. 18 Charakteristický rysy diskontních nástrojů jsou permanentní, neoperativní, nepřímé, regulují měnovou bázi a krátkodobé IR. Úvěry, které poskytuje centrální banka jednotlivým bankám mají emisní účinky, které zvyšují objem rezerv bank. Kdyţ centrální banka poskytne bance úvěr za jiným účel, nelze sem zařadit. Úvěry centrální banky poskytované bankám Součástí diskontních nástrojů Jiné účely poskytovaní Diskontní úvěry Lombardní úvěry Reeskontní úvěry Úvěry na povinné minimální rezervy Nouzové úvěry Hotovostní úvěry Úvěry v zahraničních měnách Obrázek č. 4 Členění úvěrů centrální banky z hlediska měnové politiky zdroj Revenda ZEMAN, V.: Centrální bankovnictví a monetární politika, akademické nakladatelství CERM, Brno, 2010, str

30 Diskontní úvěry jsou z nejlevnějších krátkodobých úvěrových zdrojů, poskytované centrální bankou obchodním bankám. Levnější jsou pouze jenom některé druhy primárních vkladů nebo úvěry ze zahraniční s úrokovou sazbou niţší, neţ je domácí diskontní. Banka můţe čerpat při plnění podmínek diskontních úvěrů neomezeně do výše úvěrové stropu. Bance, které se poskytne úvěr, dochází ke zvýšení vypůjčené měnové báze, potom je úvěr připsán bance jako přírůstek na její účet rezerv. Pro monetární politiku je důleţitější diskontní úroková sazba. Diskontní úvěry mají dvě základní podoby: Běţné diskontní úvěry slouţí k překlenutí krátkodobých výkyvů likvidity bank, zhruba na dobu 1 měsíc Sezónní diskontní úvěry slouţí k překlenutí sezónních výkyvů, zhruba na dobu 3 měsíce Diskontní úvěry poskytované bankami je limitováno úvěrovými stropy, stanovenými pro jednotlivé banky podle jednotných pravidel na základě některého, nebo více parametrů: Relativní změnou proti dřívějšímu čerpání Poměru ke kapitálu banky Absolutního rozpisu diskontních úvěrů pro jednotlivé banky Poměru k aktivům banky Reeskontní úvěry lze je povaţovat za jeden z druhů diskontních úvěrů, jsou krátkodobé a délka poskytnutí záleţí na době splatnosti (většinou jde o 5 7 dnů kratší, neţ je splatnost směnky). Centrální banka je odkupuje dříve obchodními bankami eskontovaných směnek od svých klientů. Jestli mají, neţ jinou diskontní sazbu jedná se o reeskontní sazbu. Další rozdíl je nepatrně niţší připuštěná kvalita cenných papírů. Tyto úvěry se čerpají za situace, kdy potřebnou likviditu se jiţ nemohou doplnit z běţných diskontních úvěrů. Lombardní úvěry jde o krátkodobý úvěr, který má pevnou částku a má přesně termínovanou lhůtu proti zástavě movitých trţně obchodovatelných věcí. Centrální banka poskytuje obchodním bankám jako úvěry zajištění kvalitními cennými papíry. Nejčastěji se jedná o pokladní poukázky, případně směnky za lombardní úrokovou sazbu. Obvyklá délka 19 REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. vydání, Management Press, Praha, 2011, str

31 úvěrů je od 30 do 90 dnů a končí vţdy před datem splatnosti zajišťovacích cenných papírů. Nejvyšší z vyhlašovaných úrokových sazeb centrální banky je lombardní úroková sazba. Lombardní úvěry vyuţívají většinou pro posílení likvidity v případě, ţe nemají moţnost čerpat vyšší objem diskontních úvěrů nebo mají nedostatek kvalitních směnek k reeskontu. Při poskytnutí úvěru dochází ke krátkodobému nárůstu měnové báze. Centrální banka ovlivňuje poptávku po diskontních, reeskontních a lombardních úvěrech stanovením úrokových sazeb z těchto úvěrů: Diskontní sazba sděluje centrální bance základní cenu peněz, od ní se odvíjejí další sazby úvěrů. Spadá k základním vyhlašovaným sazbám, které centrální banka vyuţívá jako svoje nástroje pro řízení monetární politiky. Reeskontní sazba se odvozuje od vyhlašovaných sazeb a je nad úrovní sazby diskontní, to znamená vyšší cenu pro peníze, získaní reeskontem dříve eskontovaných obchodních směnek. Lombardní sazba patří mezi nejvyšší vyhlášenou sazbou a přibliţuje se k úrokově sazbě trţní, ta určuje i účel poskytování lombardních úvěrů a hlavně potřebu jejich přijetí obchodními bankami, které za cenu drahých peněz řeší své problémy krátkodobé likvidity. Repo-sazba nespadá mezi úvěrové úrokové sazby, ale je vyhlašované centrální bankou jako limitní pro obchodování na volném trhu. Vyskytuje se mezi diskontní a lombardní sazbou. V současné době patří k nejdůleţitější vyhlašovanou úrokovou sazbou. Povinné minimální rezervy Povinné minimální rezervy se povinně vytváří vklady bank u centrální banky. Výše je zpravidla stanovena procentní sazbou z vkladů domácích nebankovních subjektů uloţených bank. Povinné ukládání peněţních prostředků komerčních bank u centrální banky má okamţitý vliv na rozsah volných peněţních prostředků bank a zároveň na jejich moţnosti v poskytování úvěrů. Centrální banka můţe stanovit maximální moţnou výše těchto rezerv a to max. 30% z primárních vkladů. To znamená, ţe kaţdá banka musí drţet na svém účtu, který vede v Zúčtovacím centru ČNB, povinnou minimální rezervu. Výše tohoto objemu je určena na 2 % z primárních vkladů klientů bank v domácí i zahraniční měně. Jejich skutečná 31

32 výše je kalkulována jako průměrný stav povinných minimálních rezerv za určité období kalkulován zpětně ze zůstatku na příslušném účtu na konci kaţdého dne. Povinné minimální rezervy nejsou úročené nebo jsou úročené nízkou úrokovou sazbou. Centrální banka vyuţívá povinné minimální rezervy jako nástroj slouţící k regulaci mnoţství peněţ v oběhu. Povinné minimální rezervy neslouţí pouze jako nástroj monetární politiky. Jejich změny sazeb lze pouţít k regulaci likvidity obchodních a dalších bank a za určitých okolností i jako rezervy pro krizové situace. Povinné minimální rezervy se pouţívají k ovlivňování peněţních multiplikátorů. V trţní ekonomice patří povinné minimální rezervy na stranu aktiv bank a na stranu pasiv centrální banky. Povinné minimální rezervy jsou nástrojem, který nelze jednoznačně zařadit mezi přímé nebo nepřímé. Banky tyto rezervy musejí vytvářet, a pokud tak nedělají v předepsané výši, platí sankce centrální banky, pak by šlo o přímý nástroj. Pokud stanový stejné sazby a základnu, pak nástroj dopadá na všechny banky relativně stejně a je spíše nepřímý nástroj. Konverze a swapy cizích měn Konverze a swapy cizích měn nakupuje a prodává cizí měny za tuzemskou měnu obchodním bankám, termínovaný prodej za předem určený měnový kurz. Obchod má dvě podoby: Konverze tvoří prodej a nákup cizí měny za měnu domácí v spotovém (aktuálním) kurzu nebo v dohodnutém termínovém (forward) kurzu bez jakýchkoliv následných zpětných operací Swap kombinace spotového obchodu s termínovými. Prodá nebo nakoupí cizí měnu za měnu domácí za aktuální kurz a současně uzavírá smlouvu o budoucím zpětném odkupu nebo prodeji dopředu dohodnutý (forward) kurz. Dopady konverzí a swapů jako nástroj monetární politiky: Prodej deviz centrální bankou dochází ke stahování českých korun z oběhu, zpomalení oběhu peněţ protiinflační restriktivní monetární politika 32

33 Nákup deviz centrální bankou dochází k vhánění českých korun do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz expanzivní politika 20 Tyto operace mají dopad na kurz měn. Kurzové intervence Kurzová intervence jinak devizová intervence působí na trzích, kde nabídkou, respektive prodejem určitých deviz a poptávkou, respektive nákupem určitých deviz působí utváření devizového kursu na trhu tak, ţe těmito svými kurzovými intervencemi budí buď vzestup, pokles nebo stabilizaci kurzu určité (vlastní) měny. Působí na tendence ve vývoji platební bilance, především dovozu a vývozu. Je jedním z významných nástrojů devizové politiky ústředních bank. Většinou centrální banka provádí kurzové intervence přímo, tak tedy nakupováním či prodáváním zahraničních měn za měnu domácí. Pokud jde o domácí devizový trh, tak partneři centrální banky vystupují obchodní a další banky, včetně poboček různých zahraničních bank. Jsou také vyznačovány jako intervence devizové. Cílem je ovlivňování úrovně devizového kurzu. Ovlivňování kurzu se projeví změnou v nabídce zahraniční měny. Centrální banka pouţívá své devizové rezervy. Členění kurzové intervence: Přímé intervence má většinou podobu konverzí. Ty tvoří prosté prodeje nebo nákupy zahraničních měn za měnu domácí v aktuálním, či spotovém kurzu na spotovém trhu nebo předem dohodnutém kurzu na termínovém trhu (forward). Dopady na měnovou bázi, měnový kurz domácí měny a krátkodobou úrokovou míru trvalý jsou v případě konverzí. Nepřímé intervence, které provádí změny úrokových sazeb centrální banky. Ovlivňují pohyby zahraničního kapitálu. Růst sazeb vede k přílivu zahraničního kapitálu a pokles k jeho odlivu. Vztahy mezi nabídkou a poptávkou zahraniční měny dochází ke změně tímto pohybem

34 2.2. Cíle monetární politiky Monetární politika tvoří regulaci mnoţství peněţ v ekonomice za účelem dosaţení určitých makroekonomických cílů. Jde o peněţní a úvěrovou politiku. Z dlouhodobého hlediska sleduje monetární politika tyto cíle: Podpora cenové hladiny vnitřní stabilita měny Podpora nezaměstnanosti Podpora ekonomického růstu Stabilita měnového kurzu domácí měny vnější stabilita měny Stabilita finančního systému Stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb Konečný cílem dosáhneme hlavním smyslem regulace mnoţství peněz v ekonomice. Hlavní cílem většiny centrálních bank bývá zabezpečení cenové stability, respektive boj proti inflaci. Vedlejší cíle se spolu s hlavním cílem (cenová stabilita) dostávají v krátkodobém horizontu do vzájemných rozporů a dosaţení jednotlivých vedlejších cílů můţe mít protikladná řešení. K cíli podpora ekonomického růstu se musí doplnit, ţe se jedná o podporu tempa růstu reálného hrubého domácího produktu. Transmisní mechanismy můţou být spojeny s hledáním vazby mezi vývojem nominálního HDP a zprostředkujícím kritéria. V trţní ekonomice musejí být vţdy splněny pět základních předpokladů: Centrální banka provádí monetární politiku a má na výběr mezi: o Neutrální monetární politiku o Expanzivní monetární politiku o Restriktivní monetární politiku Monetární politika se zaměří pouze na krátkodobý časový horizont, ve kterém týká volba mezi podporou reálného ekonomického růstu a cenové stability Fiskální politika je s monetární politikou koordinována a nezmění se nijak výrazně její charakter Monetární politika je v národním měřítku samostatná, to znamená, ţe není závislá na monetární politice jiné země 34

35 V daném období není ekonomika vystavená v ţádném pozitivním ani negativním šokům ze zahraničí Cíl měnové politiky Charakter měnové politiky Podpora cenové stability Restriktivní nebo neutrální Podpora ekonomického růstu Expanzivní Podpora zaměstnanosti Expanzivní Stabilita měnového kurzu domácí měny Restriktivní nebo neutrální Stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb Neutrální Stabilita finančního systému Neutrální nebo expanzivní Obrázek č. 5 Rozpory mezi cíli měnové politiky v trţní ekonomice zdroj Revenda Cenová stabilita Cenová stabilita je hlavním cílem monetární politiky centrální banky. V trţní ekonomice dosahuje pouze za situace, kdy se mnoţství peněz v oběhu rovná právě potřebnému mnoţství peněz v ekonomice. Protoţe v trţní ekonomice jsou vztahy ovlivněny nabídkou a poptávkou, lze peněţní rovnováhu definovat jako situaci, kdy peněţní nabídka se právě rovná poptávce po penězích. Centrální banka prováděnou monetární politikou sleduje i další cíle. Tím podporuje hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému ekonomickému růstu. 21 REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. vydání, Management Press, Praha, 2011, str

36 Česká národní banka od roku 1998 přešla k cílování inflace, to znamená přímou orientací na cenovou stabilitu. V rámci měnově politického reţimu je prováděna monetární politika centrální bankou. Reţimy monetární politiky jsou: Cílování měnového kurzu Reţim s implicitní nominální kotvou Cílování měnové zásoby Cílování inflace Cílování měnového kurzu Tento reţim je vhodný zejména pro malé otevřené podniky. Při uplatnění této strategie je úkolem centrální banky zajištění stability měnového kurzu, a to především prostřednictvím změny úrokových sazeb a přímých devizových intervencí. Centrální banka si zvolí vhodně zahraniční měnu země s nízkou inflací. Ta by měla mít velký podíl na zahraničním obchodě s domácí ekonomikou, na kterou domácí měna následně je kurzem vázaná. Jde o pevnou fixaci kurzu vůči měně jiné. Princip této strategie záleţí na tzv. dovozu nízké inflace ze zahraničí. Režim s implicitní nominální kotvou Reţim s implicitní nominální kotvou záleţí v cílování určité veličiny přijaté interně v rámci centrální banky, aniţ by byl explicitně proslulé konkrétní kritérium nebo partner. Pro kladné fungování je předpokladem tohoto reţimu vysoká důvěryhodnost centrální banky. Je vybudována na základě dlouho historie cenové a měnové hladiny v zemi, která dosáhne ţádoucích změn v inflaci a inflačních očekávání bez explicitních cílů. Cílování měnové zásoby Cílování měnové zásoby se vychází z poznatku, ţe v dlouhodobém horizontu je růst cen ovlivňován vývojem peněţní nabídky. Monetární politika se soustřeďuje na tempo růstu zvoleného peněţního agregátu. Zejména moţnost realizovat nezávislou monetární politiku a 36

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Monetární politika v ČR v 90. letech minulého století

Monetární politika v ČR v 90. letech minulého století Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Monetární politika v ČR v 90. letech minulého století Bakalářská práce Autor: Monika Šetelíková Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Petr

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Obsah. BANKOVNÍ SYSTÉM (soustava) Bankovní soustava Monetární politika. 1) Jednostupňový bankovní systém

Obsah. BANKOVNÍ SYSTÉM (soustava) Bankovní soustava Monetární politika. 1) Jednostupňový bankovní systém Obsah Bankovní soustava Monetární politika BANKOVNÍ SYSTÉM (soustava) Bankovní soustava je rozhodující složkoufinančního systému a představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 8. CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Centrální banka také národní banka je základní banka státu je vrcholnou institucí bankovního dozoru a určuje měnovou politiku v zemi VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Centrální banka. 1. Historický vývoj centrálních bank 2. Činnost centrální banky 3. Bilance centrální banky

Centrální banka. 1. Historický vývoj centrálních bank 2. Činnost centrální banky 3. Bilance centrální banky Centrální banka 1. Historický vývoj centrálních bank 2. Činnost centrální banky 3. Bilance centrální banky Centrální banky relativně mladé instituce první vznikaly v 17. stol - převáţná většina začíná

Více

Česká národní banka (ČNB)

Česká národní banka (ČNB) Bankovní soustava = soubor.., které fungují na území určitého státu Banka.. osoba (ZK 500 mil. Kč) Depozitní funkce ukládají se tam. Úvěry.. pro banku Zprostředkovatel finančních služeb (, nákup a prodej

Více

Předmluva k 3. vydání 11

Předmluva k 3. vydání 11 Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ - banky a jejich služby jsou nedílnou součástí finančního trhu Evropská centrální banka Spravuje euro (jednotnou měnu EU) a udržuje cenovou stabilitu v

Více

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Speciální vzdělávací

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje

Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje Bakalářská práce Autor: Lyubov Bentsa Bankovní management Vedoucí práce:

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

- o udělení povolení působit jako banka rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí ČR

- o udělení povolení působit jako banka rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí ČR Otázka: Komerční banky Předmět: Ekonomie Přidal(a): AMME - o udělení povolení působit jako banka rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí ČR - hlavním cílem obchodních bank je dosažení zisku - zisk

Více

Měnová politika a Česká národní banka

Měnová politika a Česká národní banka Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Měnová politika a Česká národní banka Diplomová práce Autor: Iveta Zifčáková Finance Vedoucí práce: Doc. JUDr. Lubomír Grúň, CSc.

Více

Sám o sobě, papírek s natištěnými penězy má malinkou hodnotu, akceptujeme ho ale jako symbol hodnoty, kterou nám někdo (stát) garantuje.

Sám o sobě, papírek s natištěnými penězy má malinkou hodnotu, akceptujeme ho ale jako symbol hodnoty, kterou nám někdo (stát) garantuje. Otázka: Finanční trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): sztrudy Vznik a význam peněz: Úplně na počátku byl směnný obchod neboli barter - zboží na zboží. Časem bylo ale těžší najít někoho, kdo by směnil právě

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů

Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů Bankovní účetnictví - účtová třída 1 1 BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 Účtová skupina 11 Pokladní hodnoty Účtová skupina 12 Vklady,

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví. Metodický list č.1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví. Metodický list č.1 Rozsah: 2/0 8 ZK 5 kreditů Pro pres i kombi: Zakončení: zkouška Požadavky ke zkoušce: 1.úspěšné absolvování průběžných testů a závěrečného předzkouškového testu, 2. vypracování a včasné předložení seminární

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje

Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje Bakalářská práce Autor: Lyubov Bentsa Bankovní management Vedoucí práce:

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém. 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový

Více

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,

Více

OBSAH STUDIJNÍ LITERATURA. Mgr.Ludmila Heraltová, LL.M. 1. Seznámení s bankovním právem Znát strukturu bankovní soustavy v ČR

OBSAH STUDIJNÍ LITERATURA. Mgr.Ludmila Heraltová, LL.M. 1. Seznámení s bankovním právem Znát strukturu bankovní soustavy v ČR BANKOVNÍ PRÁVO 2014 1 OBSAH Seznámení s bankovním právem Znát strukturu bankovní soustavy v ČR 2 STUDIJNÍ LITERATURA POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. Praha : Nakladatelství C. H. Beck 2006. SEKERKA, B.

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví Metodický list č.1 Název tématického celku: Centrální banka Cíl: Charakterizovat vznik centrálních bank, jejich vývoj, dnešní funkce,

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

Obsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XV

Obsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XV Úvod... VII Seznam obrázků... XV Seznam tabulek... XV 1. Peníze... 1 1.1 Historie vzniku peněz, jejich funkce a charakteristika... 1 1.2 Funkce peněz... 4 1.3 Vlastnosti peněz a trh peněz... 5 1.4 Úroková

Více

Přílohy. Příloha č. 1. Výkaz zisků a ztrát v bance. 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy. Z toho: úroky z dluhových cenných papírů

Přílohy. Příloha č. 1. Výkaz zisků a ztrát v bance. 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy. Z toho: úroky z dluhových cenných papírů Přílohy Příloha č. 1 Výkaz zisků a ztrát v bance. 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy Z toho: úroky z dluhových cenných papírů 2. Náklady na úroky a podobné náklady Z toho: náklady na úroky z dluhových

Více

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky 1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje.

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje. Otázka: Hospodářská politika Předmět: Ekonomie Přidal(a): Christines 1. 1. Charakteristika hospodářské politiky Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc., M.B.A. ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů Praha, 10. září 2015

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové Inflace a měna Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové Témata případových studií na 3. seminář sem. skup. dr. Kyncla 1. Trh práce nabídka,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Věstník ČNB částka 19/2002 ze dne 9. prosince ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 2. prosince 2002

Věstník ČNB částka 19/2002 ze dne 9. prosince ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 2. prosince 2002 Třídící znak 2 1 6 0 2 6 1 0 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 2. prosince 2002 o způsobu provádění operací České národní banky na peněžním trhu I. Obecná ustanovení 1. Česká národní banka (dále

Více

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz.

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Monetární politika Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Baldwin,R./Wyplosz,CH.:Ekonomie evropské integrace. Kapitola 13.3 Nedosažitelná trojice (str. 379-387) Měnová politika

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

8. 1. Bankovní systém České republiky

8. 1. Bankovní systém České republiky Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 8. 1. Bankovní systém České republiky Bankovní soustavu České republiky tvoří všechny druhy bank na území českého

Více

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů Účetnictví ve finančních institucích 2. přednáška (presenční studium) 2. Účtování peněžních operací banky Osnova: 2.1. Hotovostní operace banky 2.2. Směnárenské operace 2.3. Vkladové účty u centrální banky

Více

Mgr. Ludmila Heraltová, LL.M. 1

Mgr. Ludmila Heraltová, LL.M. 1 MĚNOVÉ PRÁVO Mgr. Ludmila Heraltová,, LL.M. 2014 Obsah a cíl Seznámení s měnovým právem Seznámení s monetární politikou a jejími nástroji Česká národní banka Finanční arbitr 2 STUDIJNÍ LITERATURA KLIKOVÁ,

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Motivy mezinárodního pohybu peněz

Motivy mezinárodního pohybu peněz MEZINÁRODNÍ FINANCE Základní definice Mezinárodní finance chápeme jako systém peněžních vztahů, jejichž prostřednictvím dochází k pohybu peněžních fondů v mezinárodním měřítku (mezi domácími a zahraničními

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu BANKOVNICTVÍ

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu BANKOVNICTVÍ Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu BANKOVNICTVÍ Název tematického celku: Peníze, úrok a finanční trh Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit posluchače

Více

Přílohy. Příloha č. 1. Příloha č. 2. Emitované dluhopisy ČSOB. Právní úprava cenných papírů

Přílohy. Příloha č. 1. Příloha č. 2. Emitované dluhopisy ČSOB. Právní úprava cenných papírů Přílohy Příloha č. 1 Emitované dluhopisy ČSOB Příloha č. 2 Právní úprava cenných papírů Obecná právní regulace je obsažena v zákoně č. 591/1992 Sb. o cenných papírech, který vedle obecných ustanovení obsahuje

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Banka Vystupuje jako hlavní finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

DISTANČNÍ OPORA pro magisterské studium obor Finance na BIVŠ v Praze

DISTANČNÍ OPORA pro magisterské studium obor Finance na BIVŠ v Praze 2. část: Měnová teorie a politika DISTANČNÍ OPORA pro magisterské studium obor Finance na BIVŠ v Praze PRAHA 2013 K 103 Autor publikace: Doc. Ing. Jana Marková, CSc. Text je určen výhradně pro studijní

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc Sc., M.B.A. vedoucí referátu měnových m analýz a transmise měnovm nové politiky

Více

Částka 13 Ročník Vydáno dne 23. srpna O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 13 Ročník Vydáno dne 23. srpna O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 13 Ročník 2001 Vydáno dne 23. srpna 2001 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 9. Úřední sdělení České národní banky o způsobu provádění operací České národní banky na peněžním trhu ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ

Více

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.)

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) 4. Účtování cenných papírů Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) Cenné papíry členění (v souladu s IAS 39) : k prodeji k obchodování

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 8. Lekce Účinnost hospodářské politiky Struktura lekce: 8.1

Více

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 8 Ročník 2003 Vydáno dne 17. června 2003 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 10. Úřední sdělení České národní banky ze dne 16. června 2003 o způsobu provádění operací České národní banky na peněžním trhu

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu Celkový státní dluh dosáhl ke konci září nominální hodnoty 589,3 mld Kč a proti stavu na začátku letošního roku se zvýšil o 96,1 mld Kč, tj. o 19,5 % (schválený

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Otázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.

Otázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. Otázka č. 2: Ekonomická analýza banky, analýza aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. je součástí kontrolního systému v bankách a podstatná část bank. řízení je kontrola průběhu bankovních činností z ekonomického

Více

N MF A Devizový kurs. cvičení 2 ZS 2013

N MF A Devizový kurs. cvičení 2 ZS 2013 N MF A Devizový kurs cvičení 2 ZS 2013 Devizový kurs a. Je poměr kupní síly měn dvou zemí, vyjádřený v měnových jednotkách jedné z nich, popř. v souboru měn /měnovém koši/. b. Je cena měnové jednotky jedné

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET

Více

Řídí jí bankovní rada, tvořená 7 členy(guvernér, 2viceguvernéři a 4 další), jsou jmenování prezidentem

Řídí jí bankovní rada, tvořená 7 členy(guvernér, 2viceguvernéři a 4 další), jsou jmenování prezidentem Otázka: Bankovní soustava ČR Předmět: Ekonomie/Bankovnictví a pojišťovnictví Přidal(a): odbojar Bankovní soustava ČR je 2 stupňová 1. Česká národní banka 2. Obchodní a komerční banky 1) Česká národní banka

Více

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek Časová hodnota peněz Petr Málek Časová hodnota peněz - úvod Finanční rozhodování je ovlivněno časem Současné peněžní prostředky peněžní prostředky v budoucnu Úrokové výnosy Jiné výnosy Úrokové míry v ekonomice

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více