OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením

Transkript

1 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením Jan Gaisler Vilém Pavlů Jan Mládek Michal Hejcman Lenka Pavlů Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyně, 2011 Uplatněná certifikovaná metodika Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyně, 2011

2 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením (Otázky a odpovědi) Jan Gaisler Vilém Pavlů Jan Mládek Michal Hejcman Lenka Pavlů Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha Ruzyně 2011

3 2 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením (Otázky a odpovědi) Autoři: Ing. Jan Gaisler 1, Doc. Dr. Vilém Pavlů 1, Mgr. Jan Mládek 2, PhD., Prof. RNDr. Michal Hejcman 3, PhD. et PhD., Ing. Lenka Pavlů 1 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně 2 Univezita Palackého v Olomouci 3 Česká zemědělská univerzita Praha Autoři fotografií: Jan Gaisler, Vilém Pavlů, Jan Mládek, Lenka Pavlů, Renata Hujerová Oponenti: Ing. Klára Čámská, PhD., Ministerstvo zemědělství ČR Doc. Ing. Stanislav Hejduk, PhD., Mendelova univerzita Brno Vydal: V nákladu 1500 ks v roce 2011, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, Praha Ruzyně Práce vznikla za finanční podpory MŢP ČR a je výstupem řešení projektu SP/2D3/179/07 Funkční typy rostlin a jejich diverzita jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Registrační číslo: /ENV/11, 7543/610/11 ISBN: Vydáno bez jazykové úpravy

4 3 OBSAH I. Cíl práce / Vlastní popis 4 1. Úvod - Význam travních porostů a jejich obhospodařování 5 2. Praktická část způsoby hospodaření v otázkách a odpovědích 6 Jak často by se travní porosty měly sekat? 6 Dochází v neobhospodařovaných porostech k nadměrnému hromadění ţivin a naopak v pravidelně sečených k jejich odčerpávání? 7 Jak různé typy managementu ovlivňují agronomickou hodnotu travních porostů? 8 Ve kterých typech travních porostů je moţný posun sklizně do letních měsíců, aniţ by se sníţila kvalita píce? 10 Jaký dlouhodobě uplatňovaný management urychluje fenologický vývoj porostu? 11 Lze pomocí druhového sloţení vegetace předpovědět produkci píce travního porostu a celkové mnoţství ţivin v píci? 13 Jak intenzita pastvy ovlivňuje strukturu a biodiverzitu porostů? 14 Je nutné sečení nedopasků porostů? 16 Co bylo příčinou expanze třtiny a bezkolence v subalpínských smilkových porostech? 16 K čemu se pouţívá mulčování travních porostů? 17 Jakým způsobem ovlivňuje mulčování biodiverzitu rostlin na travních porostech? 18 Ovlivňuje mulčování tvorbu a rozklad biomasy? Závěry doporučení 20 II. Srovnání novosti postupů 21 III. Popis uplatnění 21 IV. Odkazy na publikované vědecké práce 22 V. Přehled použité literatury 23

5 4 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ VE VZTAHU K AGRO-ENVIRONMENTÁLNÍM OPATŘENÍM (otázky a odpovědi) Metodika zjednodušeně interpretuje výsledky výzkumu projektu Funkční typy rostlin a jejich diverzita jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů pro potřeby orgánů ochrany přírody. Vychází z výsledků dlouhodobých pokusů s různými způsoby managementu. V praktické části obsahuje důleţité informace pro přípravu některých agro-environmentálních opatření. Metodika je určena zejména pracovníkům činným v ochraně přírody, dále je vyuţitelná pro studenty a pedagogické pracovníky středních a vysokých škol zabývajících se ochranou přírody. MANAGEMENT OF PERMANENT GRASSLANDS in relation to agri-environmental measures This methodology simplified results from research project Functional plant traits and their diversity as indicators of various permanent grassland management for nature conservation authority. It is based on long term grassland experiments. There are important data for preparing of some agrienvironmental measures in the practical part. This work summarises the results of long-term experiments with the different management treatments. It is intended especially for employers of administration of nature conservation, and also it can be used for students and pedagogues of secondary schools and universities concerning nature conservation. Cíl práce Cílem publikace je předloţit odborné veřejnosti informace o moţnostech obhospodařování a jejich vlivu na travní ekosystémy v podhorských a horských oblastech. Práce by měla slouţit jako doporučení pro pracovníky v ochraně přírody. Zároveň by měla být podkladem pro rozhodování státní správy v některých sporných otázkách dotační politiky v marginálních oblastech. Vlastní popis Publikace poskytuje odpovědi na nejčastější dotazy ohledně hospodaření na travních porostech v podhorských a horských oblastech. Navazuje na práci Pastva jako prostředek údrţby TTP v chráněných územích (Mládek et al., 2006) a dále na certifikovanou metodiku MZe Extenzivní obhospodařování TTP v podhorských oblastech mulčováním (Gaisler et al., 2010). Publikace zohledňuje zejména vliv obhospodařování na botanické sloţení a strukturu porostů.

6 5 1. Úvod - význam travních porostů a jejich obhospodařování Trvalé travní porosty (TTP) u nás zaujímají téměř čtvrtinu (zhruba 980 tis. ha) z celkové výměry zemědělské půdy. Mají nezastupitelnou úlohu nejen jako zdroj obţivy pro hospodářská zvířata a potaţmo i pro obţivu lidí, ale také mají velký význam z hlediska ochrany půdy, vodních zdrojů, zajištění vysoké biodiverzity a patří zároveň mezi nejdůleţitější krajinotvorné prvky. Trvalé porosty svým pokryvem a kořenovou soustavou účinně omezují erozi půdy a příznivě ovlivňují strukturu a přirozenou úrodnost půdy. Dále mají schopnost zadrţet velké mnoţství sráţkové vody, která by jinak rychle odtekla do vodních toků. Nálety dřevin jako důsledek neobhospodařování TTP. Většina travních porostů vznikla a nadále byla udrţována činností člověka. Pravidelné vyuţívání tak umoţnilo vznik nových ekotypů lučních druhů (popř. i nových druhů), které se přizpůsobily po staletí prováděnému hospodaření. Tato vazba zachovala travní porosty v podobě, kterou dnes povaţujeme z hlediska druhové bohatosti za optimální. Ponechání takto vzniklých a obhospodařovaných travních porostů ladem obvykle povede k jejich postupnému zániku. Nejdříve se zde začnou uplatňovat vzrůstné druhy (vysoké druhy z čeledí miříkovitých, hvězdnicovitých, lipnicovitých, aj.), které jsou obhospodařováním potlačovány a v příznivých podmínkách budou i tyto druhy vystřídány náletem dřevin. V poslední dekádě minulého století došlo k velkému sníţení stavů hospodářských zvířat a následně k podstatnému sníţení intenzity hospodaření na travních porostech. Velká část výměry lučních a pastevních porostů byla ponechána ladem nebo vyuţívána extenzivně. Největší rozlohy nevyuţívaných porostů byly v pohraničních horských a podhorských oblastech. Při absenci hospodaření došlo k rozšíření některých plevelných a neţádoucích druhů (např. šťovík tupolistý, pcháč oset, kerblík lesní, aj.), zejména v porostech v předchozím období intenzivně hnojených a narušených a také na samozatravněných polních úhorech. V současnosti jsou travní porosty obhospodařovány zejména za vyuţití agroenvironmentálních opatření a velká část jich není vyuţívána k přímé zemědělské produkci. Aby nedošlo k nevratné degradaci travních porostů, je potřeba na nich hospodařit. Otázkou je nastavení takových systémů hospodaření, které by mohly v případě potřeby zajistit dostatečnou míru zemědělské produkce (maso, mléko, biomasa z travních porostů) a zároveň by podporovaly biodiverzitu a další ekosystémové sluţby. Diskutuje se např. o periodickém sečení, tj. sečení jednou za více let, ponechávání pásů neposečeného porostu a ponechávání nedopasků na pastvinách a dalších opatřeních, vedoucích ke zvýšení mozaikovitosti krajiny a biodiverzity v ekosystémech. Neţádoucí (plevelné, expanzivní a ruderální) druhy rostlin se mohou v dlouhodobě neposečených místech vysemenit, případně by se semena mohla rozšířit i do v podstatě odkrytých posečených ploch, čímţ by byl podpořen další proces degradace. Naopak pokud se v porostech ponechaných ladem vyskytují jenom typické luční druhy, jejich generativní rozmnoţování je prospěšné, coţ u pravidelně sečených porostů není zpravidla moţné (kromě několika časných druhů). Nutno také zdůraznit, ţe neposečená místa umoţňují dokončit reprodukční cyklus hmyzu, některých druhů ptáků, popř. plazů. Modrásek bahenní na květenství krvavce totenu. Pokud budeme vycházet z předpokladu, ţe porost se bude sekat jednou ročně (popřípadě periodicky, tzn. jednou za určité období), ideální by bylo kopírování reţimu našich předků, kteří louky museli kosit ručně a tudíţ postupně. Časový rozsah sečení byl široký a díky vlivu počasí i značně nepravidelný. V kombinaci s drobným vlastnictvím luk tak vznikala v krajině mozaika v různou dobu obhospodařovaných porostů. Samozřejmě, v

7 6 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením současných podmínkách za pouţití dostupné velkovýrobní mechanizace a při dodrţování platných agro-environmentálních opatření je toto schéma nepouţitelné. Louka zaplevelená šťovíkem tupolistým. Proto bychom při hledání optimálního termínu sečení měli mít na paměti alespoň základní obecné zásady: Rostliny jsou nejvíce zranitelné v období, kdy začínají kvést, tedy v období kdy je nejvíce živin z podzemních orgánů odčerpáno do nadzemní biomasy. Pokud bychom chtěli sečením nějaký druh cíleně potlačit, měli bychom cíleně stanovit termín seče podle toho druhu. Časnější seč ovlivňuje strukturu a botanické složení porostu (podporuje odnožování rostlin). Naopak význam pozdní seče je zanedbatelný - pomůže sice odstranit nahromaděnou stařinu, ale obvykle pouze ne příliš významně ovlivní kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů. Termín pozdní seče je samozřejmě různý pro rozdílné podmínky. Vlhká louka s prstnatcem májovým. 2. Praktická část Na konci 90. let 20. a na začátku 21. století byly v Bílých Karpatech, Javorníkách, Jizerských horách a Krkonoších zaloţeny pokusy porovnávající vliv různých způsobů extenzivního obhospodařování na trvalé travní porosty. Na základě výsledků je moţné posoudit dopad jednotlivých systémů údrţby na strukturu porostů a navrhnout postupy extenzivního hospodaření, přijatelné z hlediska ekologického i ekonomického. Nelze experimentálně postihnout celou škálu typů travních porostů včetně moţných způsobů obhospodařování. Proto bylo nutné určité zevšeobecnění, které však nemusí platit na všech typech travních porostů. V následujícím textu jsou uvedeny odpovědi na některé klíčové otázky, týkající se obhospodařování porostů v různých podmínkách podhorských a horských oblastí. Text obsahuje výsledky pokusů, které byly prováděny v rámci projektu, který byl podpořen MŢP (SP/2D3/179/07). Jak často by se travní porosty měly sekat? (na příkladu horské trojštětové louky sv. Polygono-Trisetion) (Pavlů L.) Nejdříve bychom si měli uvědomit, za jakým účelem budeme travní porost sekat. Pokud bude naším cílem jenom udrţení biodiverzity porostu jako takového a nebude nás zajímat jeho produkční funkce, mohli bychom se zeptat, v jaké minimální periodě se mohou travní porosty sekat, aby byla zachována jejich druhová diverzita? Bohuţel, na tuto otázku dosud nemáme jednoznačnou odpověď. Zcela jistě budou na absenci obhospodařování reagovat jinak širokolisté suché trávníky a louky v Bílých Karpatech a jinak horské louky třeba v Krkonoších. Jeden z našich pokusů v Přírodní rezervaci Bukovec v Jizerských horách byl zaloţen za účelem zjistit, jak se bude měnit druhové sloţení horské trojštětové louky (svaz Polygono-Trisetion), přestane-li se obhospodařovat. V průběhu 10 let zde byly uplatňovány varianty: sečení jednou za rok (v polovině července návaznost na obhospodařování v minulosti) a ponechání ladem. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Ani po 10 letech sledování nevymizel z porostů ponechaných ladem ţádný druh, počet druhů s pokryvností vyšší neţ 1% byl stejný jako u porostu sečeného (Graf 1). Významná změna však byla sledována v pokryvnosti častých druhů, v sečených variantách došlo k podpoření trav psinečku tenkého, kostřavy červené, třeslice prostřední,

8 7 tomky vonné, naopak k potlačení bylin - kakostu lesního, pcháče různolistého, třezalky skvrnité. Na pokryvnost některých druhů neměl management prakticky ţádný vliv rdesno hadí kořen, rozrazil rezekvítek, řebříček obecný, vikev ptačí, mochna nátrţník, škarda měkká subsp. čertkusolistá. Sečení podpořilo skupiny nízkých dvouděloţných bylin, vysokých a nízkých trav, v neobhospodařovaných plochách se významně zvýšila pokryvnost vysokých dvouděloţných. Změny v pokryvnostech však probíhaly pomalu, k nejvýznamnějším změnám začalo docházet aţ po 3 letech odlišného managementu. Obecně se tvrdí, ţe při pravidelném sečení a odklízení hmoty dochází k postupnému ochuzování půdy o ţiviny. Experiment v PR Bukovec však přinesl poněkud neočekávané výsledky, které však nemusí platit obecně pro všechny porosty na různých lokalitách. Ani po 10 ti letech odlišného obhospodařování (sečení jednou ročně a ponechání ladem) se koncentrace sledovaných živin v půdě (celkový dusík N, přístupný fosfor P, vápník Ca, hořčík Mg a sodík Na) v nesečených plochách nelišila od ploch sečených. Jedinou výjimkou byl draslík K, jehoţ koncentrace v posledních dvou sledovaných letech v sečených plochách významně poklesla. V nadzemní biomase sečených ploch prokazoval sníţenou koncentraci nejenom K ale i P (Graf 2), u ostatních sledovaných prvků (N, Ca a Mg) odlišný management koncentraci v rostlinách neovlivnil. Graf 1 Změny průměrného počtu druhů v sečených a nesečených porostech. Horská trojštětová louka v PR Bukovec (svaz Polygono- Trisetion). Z výsledků je patrné, že nezaplevelené horské louky podobného typu by bylo možno sekat v intervalu jednou za dva až tři roky. Pro sečení v intervalech je vhodné daný porost rozdělit na menší celky a ty pak střídavě sklízet tak, aby každý rok byla část porostu posečená a část ponechaná ladem (podle zvoleného intervalu). Dochází v neobhospodařovaných porostech k nadměrnému hromadění živin a naopak v pravidelně sečených k jejich odčerpávání? (na příkladu horské trojštětové louky sv. Polygono-Trisetion) (Pavlů L., Pavlů V.) Graf 2 Změny koncentrací draslíku a fosforu v půdě. Různý management můţe vytvářet odlišné půdní podmínky, které mohou ovlivnit změny v půdní koncentraci ţivin. Niţší vlhkost v sečených porostech například urychluje mineralizaci N, ale naopak potlačuje činnost půdních mikroorganizmů. Na půdách pod sečenými plochami se více neţ pod chráněnými nesečenými projevuje vliv mrazu (půda začne promrzat dříve a hlouběji) a tání, a tím se zvyšuje uvolňování P z matečné horniny do půdy. Všechny tyto a řada dalších poměrně sloţitých mechanizmů, je silně ovlivněna půdním druhem a typem.

9 8 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením Nejdůležitější výsledky a doporučení: Výjimečné postavení mezi ţivinami má draslík K, který je jako jediný prvek sečením s bezprostředním odklizením posečené biomasy z půdy významně odčerpáván (existuje silná vazba mezi jeho koncentrací v půdě a biomase). Odčerpávání K z půdy můţe být navíc umocněno tím, ţe rostliny mohou vstřebávat více K, neţ ho skutečně potřebují. Tato luxusní spotřeba můţe jeho obsah v půdě podstatně sniţovat. Absorpce ostatních ţivin je zřejmě ovlivněna dalšími faktory jako je půdní vlhkost, ph, zastínění, aj. Jak různé typy managementu ovlivňují agronomickou hodnotu travních porostů? (na příkladu širokolistých suchých trávníků sv. Bromion erecti) (Mládek J.) Díky poklesu stavů hospodářských zvířat se rychle zvětšuje plocha druhově bohatých porostů, které ztratily produkční význam a jejich údrţba je závislá na státních dotacích. Finanční zdroje na podporu biodiverzity jsou však značně limitované, a proto plánování agro-environmentálních opatření vyţaduje kromě znalosti vlivu managementu na druhovou rozmanitost a výskyt ohroţených druhů také znalosti jeho vlivu na na agronomickou hodnotu porostu (tj. mnoţství a kvalitu píce). Jinými slovy, jako optimální management pro daný typ porostu (biotop) se jeví takový, který zachová biodiverzitu a zároveň způsobí minimální pokles agronomické hodnoty porostu. Tedy kompenzace za omezení hospodaření budou moci být nejniţší. S vyuţitím dlouhodobých experimentů zaloţených v roce 2004 v Bílých Karpatech a v roce 2006 v Javorníkách (na moravsko-slovenském pomezí) jsme blíţe analyzovali, jak čtyři typy běţně v krajině prováděného managementu ovlivňují ochranářské i agronomické charakteristiky širokolistých suchých trávníků (sv. Bromion erecti). Tedy typ travního porostu, na jehoţ údrţbu jsou ročně v ČR uvolňovány velké finanční prostředky. Prováděné typy obhospodařování: - kaţdoroční sečení v polovině července - kaţdoroční rotační pastva ovcí od počátku května s dvěma pastevními cykly - kaţdoroční rotační pastva ovcí (viz výše) zkombinovaná s vypalováním stařiny jednou za tři roky na konci března - ponechání ladem Pastva ovcí na suchém trávníku svazu Bromion erecti. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Obě pastevní varianty a sečení podporují obdobnou druhovou rozmanitost. (vše viz Graf 3) Sečení nejvíce ze všech typů managementu zvýšilo zastoupení dvouděloţných bylin na úkor trav, tj. nejvíce podpořilo procesy poţadované ochranou přírody. Sečení nejvíce zvýšilo zastoupení bylin s přízemní růţicí, tj. sníţilo dostupnost píce pro dobytek i strojovou sklizeň. Sečení nejvíce zvýšilo podíl rostlinných druhů závislých na generativní reprodukci, a protoţe kvetení a tvorba semen sniţují stravitelnost rostlinné hmoty, lze předpokládat, ţe dlouhodobé sečení v porovnání s pastevním hospodařením sniţuje kvalitu píce. Závěry na základě analýz funkčních charakteristik podporují i analýzy druhových dat (nezobrazeno). Sečení výrazně sníţilo dominanci pícninářsky hodnotných druhů (lipnice luční, srha říznačka) a naopak podpořilo méně chutné druhy (jahodník trávnice) a druhy s přízemními růţicemi (máchelka srstnatá, řepík lékařský). Pastva a kombinace pastvy s vypalováním zvýšily dominanci relativně kvalitních druhů trav i jetelovin (psineček obecný, štírovník růţkatý), a potlačily hůře stravitelné druhy (kostřava červená, svízel syřišťový). Sečení v polovině července nelze doporučit jako optimální nízkonákladový management pro širokolisté suché trávníky z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivých účinků na množství a kvalitu dostupné píce (oproti pastevnímu managementu).

10 9 Bílé Karpaty Javorníky Graf 3 Ochranářské a agronomické charakteristiky různě obhospodařovaných porostů. Podíl generativní reprodukce vyjadřuje podíl rostlin v porostu, jejichţ přeţívání je závislé na generativní nikoli na vegetativní/klonální reprodukci.

11 10 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením Ve kterých typech travních porostů je možný posun sklizně do letních měsíců, aniž by se snížila kvalita píce? (na příkladu širokolistých suchých trávníků sv. Bromion erecti, poháňkové pastviny sv. Cynosurion cristati, podhorském smilkovém trávníku sv. Violion caninae) (Mládek J.) Většina agro-environmentálních opatření vyţaduje posun sklizně travních porostů do letních měsíců, aby byla zajištěna reprodukce rostlin, hmyzu i na zemi hnízdících ptáků. V intenzivně obhospodařovaných travních porostech dochází při odloţení sklizně k značnému nárůstu koncentrace vlákniny a naopak výraznému poklesu koncentrací dusíku, fosforu, draslíku, coţ dramaticky sniţuje stravitelnost organické hmoty dobytkem a má negativní důsledky na ekonomiku chovu. Otázkou je, zda k radikálnímu poklesu stravitelnosti biomasy dochází také u ţivinami chudých polopřirozených travních porostů, ve kterých mohou mít dominantní druhy odlišné růstové strategie neţ dominanty hnojených kulturních porostů. V roce 2004 byly v Bílých Karpatech ve třech vegetačně odlišných travních porostech odebrány vzorky prvního nárůstu biomasy na jaře (19. května) a v létě (30. června). Bromion - širokolistý suchý trávník s dominancí válečky prapořité - 13 let neobhospodařovaný Cynosurion - poháňková pastvina s dominancí kostřavy červené a máchelky srstnaté - dlouhodobě spásána skotem od časného jara Violion - podhorský smilkový trávník s dominancí kostřavy červené a smilky tuhé - dlouhodobá pastvina s celosezónní pastvou ovcí Nejdůležitější výsledky a doporučení: Spolu s akumulací biomasy od jarního do letního termínu došlo v porostu sv. Bromion k významnému nárůstu koncentrace vlákniny, poklesu koncentrací dusíku, fosforu (u obou více neţ o čtvrtinu) i draslíku a relativně velkému sníţení stravitelnosti (Graf 4). U vzorků z dalších dvou porostů se koncentrace vlákniny a prvků významně nezměnily, ale stravitelnost zůstala překvapivě přibliţně stejná (Violion) nebo se dokonce výrazně zlepšila (Cynosurion). Nečekané zachování kvality píce při posunu sklizně do letních měsíců lze vysvětlit druhovým sloţením společenstva. Ukázalo se, ţe většina dominantních druhů ve studovaných porostech svazů Cynosurion a Violion se vyznačuje persistentními listy (vytrvávající déle neţ jednu vegetační sezónu), které udrţují koncentrace ţivin na stejné úrovni po celý rok. A navíc reţim dlouhodobé časně jarní pastvy umoţnil v obou porostech uplatnění fenologicky pozdních druhů (např. psineček obecný, jetel plazivý, j. luční), které svými fyziologicky mladými pletivy s vysokou koncentrací ţivin v létě pravděpodobně zásadně zlepšují stravitelnost biomasy jako celku. Zjištěné koncentrace dusíku a zejména fosforu v biomase nesplnily na většině lokalit nároky na výţivu vysokouţitkových dojnic. Byly také výrazně niţší neţ koncentrace v biomase standardní píce jílku vytrvalého. Proto lze nehnojené polopřirozené porosty brát jako vhodný zdroj píce pouze pro masný skot nebo ovce s niţšími poţadavky na kvalitu. Zjišťování stravitelnosti píce in vivo.

12 11 Graf 4 Kvalita píce různých typů porostů v jarních a letních odběrech. Šedá pole vyznačují rozsah koncentrací prvků v píci doporučených pro výţivu mléčného skotu, čárkované linie značí typické koncentrace v jílku vytrvalém (pouţívá se jako standard kvality píce) v období optimálním pro sklizeň/nebo pastvu dobytka. Jaký dlouhodobě uplatňovaný management urychluje fenologický vývoj porostu (tj. kvetení a zrání semen)? (na příkladu širokolistých suchých trávníků sv. Bromion erecti) (Mládek J.) V podhorských a horských oblastech je nutno často přizpůsobit termín sklizně travního porostu aktuálnímu počasí nebo poţadavkům ochrany přírody. Zemědělci tedy často řeší otázku, který typ travního porostu umoţní pozdější sklizeň bez výrazného poklesu kvality píce. Protoţe pokles kvality je dán rychlostí fenologického vývoje (zejména nástupem fáze kvetení), zajímalo nás, který typ dlouhodobě uplatňovaného managementu utváří společenstvo s pomalejším fenologickým vývojem, resp. umoţňuje výskyt později se vyvíjejících druhů. Ve dvou vegetačních sezónách (2009 a 2010) byly na trvalých plochách dlouhodobého experimentu zaloţeného v roce 2004 v širokolistém

13 12 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením suchém trávníku (sv. Bromion) zaznamenávány pokryvnosti a fenofáze všech druhů ve třech termínech. Monitoring proběhl v obou letech výzkumu na začátku května, června a července. Z analýz sezónního vývoje pokryvností (nezobrazeno) bylo zřejmé, ţe pouze pastva podporuje fenologickou komplementaritu tj. asynchronní vývoj společenstva, který se projevuje tak, ţe některé dominanty dosáhly maxima pokryvnosti v květnu (válečka prapořitá) a jiné v červnu nebo červenci (psineček obecný, jetel prostřední). Rozbor fenofází poukázal na nejrychlejší fenologický vývoj na plochách sečených a nejpomalejší na plochách ponechaných ladem (Graf 5). V porostu na sečených plochách došlo k akceleraci fenologického vývoje, tj. zvýšení podílu generativních fenofází, dříve (v červnu) neţ na plochách pasených (tam aţ v červenci). Zjištěné rozdíly lze dobře vyčíst i z fotodokumentace: sečené plochy oproti ostatním doslova zářily ţlutými květy dominantního svízele syřišťového. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Fenologicky pozdní druhy jsou nejvíce podporovány reţimem dlouhodobé časně jarní pastvy, a odloţení sklizně do letních měsíců způsobuje nejmenší pokles kvality píce v travních porostech obhospodařovaných dlouhodobě právě tímto způsobem. Navrhujeme tedy zavést občasnou jednorázovou pozdní sklizeň v polovině července na dlouhodobých pastvinách jako levné agro-environmentální opatření. Před touto sklizní nebude porost v témže roce spásán ani sečen. Zájem ochrany přírody, tj. reprodukce hmyzu a na zemi hnízdících ptáků, by byl splněn, a zároveň kvalita píce a následně i výnosnost živočišné produkce by neměla být výrazně snížena. Uspořádání pokusu na širokolistém suchém trávníku sv. Bromion. Graf 5 Podíl druhů v generativní fázi při různých způsobech obhospodařování.

14 13 Lze pomocí druhového složení vegetace předpovědět produkci píce travního porostu a celkové množství živin v píci? (na příkladu širokolistých suchých trávníků sv. Bromion erecti) (Mládek J.) Při plánování stavu hospodářských zvířat na farmě zemědělci i jejich poradci často řeší otázku, pomocí jakého ukazatele by se dalo předpovědět mnoţství sklizené píce a ţivin. Kvantita rostlinné hmoty i vázaných ţivin totiţ rozhodují o tom, na jak dlouhou dobu můţe daný pozemek poskytnout píci pro chovaný dobytek. Odběr vzorků píce pro chemické analýzy. Zajímalo nás, zda běţně pouţívané ukazatele produktivity porostu (výška, obsah sušiny v listech) lze pouţít při hodnocení různě obhospodařovaných porostů. Na základě výsledků řady studií by se dalo předpokládat, ţe vysoký travní porost obsahující druhy s nejniţším obsahem sušiny v listech (šťavnaté) by měl poskytovat největší produkci píce s nejvyšším odběrem ţivin v biomase. Výsledky našich pokusů ukázaly, ţe nejniţší obsah sušiny v listech vykazuje porost dlouhodobě sečených ploch. Avšak v rozporu s předpoklady byla na sečených plochách zjištěna nejniţší produkce píce s nejmenšími celkovými obsahy dusíku, fosforu i draslíku. Na těchto plochách sice byl dle druhového sloţení porost s druhou největší potenciální výškou, ale podle poměru výnosu sušiny k výšce byl velmi řídký. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Větší produkci biomasy a celkové obsahy ţivin v biomase nelze vţdy očekávat v travních porostech s niţším obsahem sušiny v listech nebo větší potenciální výškou porostu, pokud porovnáváme různě obhospodařované travní porosty (Graf 6). V dlouhodobě sečených porostech sice převládají vysoké a šťavnaté druhy (s nízkým obsahem sušiny v listech), ale tyto druhy mají většinu své biomasy v listech přízemních růţic tj. nelze je sklidit ani vypást zvířaty. Pastviny sice hostí celkově niţší a méně šťavnaté druhy, ale porost je nad pasenou výškou hustší a poskytuje tak více píce dostupné pro pasoucí se dobytek. Na následující internetové adrese lze stáhnout vědecké práce zabývající se výsledky pokusů v Bílých Karpatech a Javorníkách:

15 14 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením Graf 6 Parametry píce při různém obhospodařování. Jak intenzita pastvy ovlivňuje strukturu a biodiverzitu porostů? (na příkladu ovsíkové louky sv. Arrhenatherion) (Pavlů V.) Při zavádění pastevního obhospodařování se často diskutuje, jaká dlouhodobá intenzita spásání je optimální jak pro strukturu, tak pro biodiverzitu travního porostu. Níţe uvádíme výsledky z pastevního experimentu zaloţeného v roce 1997 v Jizerských horách, který porovnává intenzivní (výška porostu 5 cm) a extenzivní (výška porostu 10 cm) kontinuální pastvu jalovic s neobhospodařovanou kontrolní plochou.

16 15 Intenzivní pastva jalovic. Intenzita pastvy (zatíţení pastviny) vyjadřuje počet kusů zvířat, nebo tzv. dobytčích jednotek (500 kg ţivé hmotnosti zvířete) na jednotku plochy. Toto zatíţení však musí vzít do úvahy také nárůst píce (biomasy z travních porostů), protoţe např. zatíţení 0,5 DJ můţe u nízkoprodukčního porostu (cca 1-1,5 t sušiny za vegetační sezónu) znamenat intenzivní pastvu, zatímco u průměrného travního porostu (více neţ 3 t sušiny za vegetační sezónu) extenzivní pastvu. Proto zatíţení pastviny bez produkční charakteristiky je nic neříkající číslo. Druhová bohatost vyšších rostlin byla obdobná při intenzivní i extenzivní pastvě a nejniţší byla na neobhospodařované kontrolní ploše. Nejvíce rozšířenými druhy na intenzivně i extenzivně spásané pastvině byly: psineček tenký, kostřava červená, bojínek luční, pampeliška lékařská, jetel plazivý, pryskyřník plazivý (Graf 7). Při velmi nízkém zatížení (výška porostu nad 15 cm) je většina biomasy spíše sešlapána a netvoří se ostrůvkovitá struktura porostu. Dochází k velké akumulaci odumřelé hmoty, projevuje se velký podíl vysokých trav vysokých a dvouděloţných bylin a druhové složení se blíží spíše zelenému úhoru s nízkou druhovou diverzitou. Při nižším zatížení (výška porostu cm) se vytváří ostrůvkovitá struktura, přičemţ nízké intenzivně spásané plošky tvoří do 20% a vysoké nespásané plošky zhruba 40-60% (Graf 8). Druhové složení se může přibližovat lučnímu porostu se střední až vysokou druhovou diverzitou. Vyšší zatížení (výška porostu 5 10 cm) utváří ostrůvkovitou strukturu, podíl nedostatečně spasených ploch je do 20% a zhruba 40-60% tvoří nízké intenzivně spásané plošky. Druhové složení se může přibližovat poháňkové pastvině se střední až vysokou druhovou diverzitou. Při velmi vysokém zatížení (výška porostu pod 5 cm) ostrůvkovitá struktura chybí, dochází k narušování povrchu. Plochy se vyznačují vysokým podílem pokálených míst, nízkou druhovou diverzitou a dochází k ruderalizaci porostu. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Graf 7 Ordinační diagram RDA (redundanční analýzy) vývoje druhového sloţení travních porostů při intenzivní, extenzivní pastvě a na neobhospodařované kontrole. Délka a směr šipek ukazují, jak jednotlivé druhy korespondují s různými způsoby obhospodařování. Achmil řebříček obecný, Aegpod bršlice kozí noha, Agrcap psineček tenký, Antsyl kerblík lesní, Cirarv pcháč oset, Cirpal pcháč bahenní, Cirvul pcháč obecný, Elyrep pýr plazivý, Fespra kostřava luční, Festrub kostřava červená, Galalb svízel bílý, Galuli svízel slatinný, Hersph bolševník obecný, Holmol medyněk měkký, Hypmac - třezalka skvrnitá, Leoau máchelka podzimní, Phlpra bojínek luční, Plachl vemeník zelenavý, Poapra lipnice luční, Ranacr pryskyřník prudký, Senova starček Fuchsův, Stegra ptačinec trávolistý, Tarspp pampeliška, Trifrep jetel plazivý, Vercha - rozrazil rezekvítek, Viccra vikev ptačí.

17 16 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením Graf 8 Podíl různě spasených plošek při intenzivní a extenzivní pastvě. Nízké - výška 0-5 cm, střední 5-10cm, vysoké > 10 cm. Je nutné sečení nedopasků pastevních porostů? (na příkladu ovsíkové louky sv. Arrhenatherion) (Pavlů V., Hejcman M.) Velmi diskutovanou otázkou při navrhování agroenviromentálních opatření je sečení nedopasků. Odpovědět je velice sloţité, protoţe záleţí na typu nedopasku (nedopasek v okolí výkalu vs. nedopasek přerostlého porostu), intenzitě spásání, uplatňovaném pastevním systému, typu rostlinného společenstva, zaplevelení, druhu paseného zvířete, době zásahu apod. Nedopasky můţeme posekat v průběhu pastevní sezóny (bez vyuţití na píci), nebo můţeme zejména z jara porost vyuţít sečně. Důleţité je, ţe kromě posečení dochází k roztírání výkalů mechanizací, a tím i k redistribuci ţivin na pastvině. Problematika nedopasků je dlouhodobě studována od roku 2003 na experimentální pastvině, kde je od roku 1998 sledován vliv intenzivní a extenzivní pastvy na strukturu porostu. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Na nezaplevelených pastvinách s vyšší intenzitou pastvy, kde převládají nedopasky způsobené výkaly (tzv. mastná místa), není jejich pravidelné sečení nutné. Například na pokusné pastvině s intenzivní pastvou, kde výška porostu je jiţ 14 let udrţována do 5 cm, jsme při nesečení nedopasků nezjistili zhoršení druhového sloţení a kvality porostu. Nesečení nedopasků můţe být problematické na zaplevelených pastvinách a na pastvinách s niţší intenzitou pasení, kde disturbance povrchu pastviny zvířaty vytvoří vhodné podmínky pro uchycení semenáčků náletových dřevin a následná niţší intenzita spásání umoţní jejich další růst (Graf 9). Jestliže je cílem zachování pastvin bez keřového nebo stromového porostu, je alespoň příležitostné sečení nedopasků nutné. Graf 9 Výskyt náletových dřevin v průběhu dlouhodobého experimentu ( ). Co bylo příčinou expanze třtiny chloupkaté a bezkolence modrého v subalpínských smilkových porostech? (Hejcman M.) Absence hospodaření travních porostů nad horní hranicí lesa po roce 1946 a zvýšená depozice N v 70. a 80. letech minulého století byly pravděpodobně hlavními příčinami zarůstání smilkových

18 17 porostů třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a bezkolencem modrým (Molinia caerulea). Otázkou je, který z těchto dvou faktorů měl větší vliv a jestli je moţno zavedením managementu obnovit původní smilkové porosty. Graf 13 Pokryvnost smilky tuhé v % při sečení a ponechání ladem. Seč 1x za rok v červenci. Graf 10 Pokryvnost třtiny chloupkaté v %. Seč 1x za rok v červenci, hnojení 30 kg N ha -1 rok -1. ( ) kontrola, ( ) hnojení, ( ) sečení, (x) hnojení a sečení. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Hlavní příčinou expanze třtiny a bezkolence ve smilkových porostech nad horní hranicí lesa je absence jakéhokoliv managementu. Druhy třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea) jsou velmi citlivé k defoliaci a jejich pokryvnost je moţné významně sníţit pravidelným sečením (Grafy 10 a 12). Naopak početnost smilky (Nardus stricta) můţeme pravidelným sečením a N hnojením významně zvýšit, ale obnova původních smilkových porostů vyţaduje delší časové období (Grafy 11 a 13). K čemu se používá mulčování travních porostů? (Gaisler J.) Graf 11 Pokryvnost smilky tuhé v %. Seč 1x za rok v červenci, hnojení 30 kg N ha -1 rok -1. ( ) kontrola, ( ) hnojení, ( ) sečení, (x) hnojení a sečení. Graf 12 Pokryvnost bezkolence modrého v % při sečení a ponechání ladem. Seč 1x za rok v červenci. Mulčováním rozumíme strojové oddělení většiny nadzemní rostlinné biomasy od strniště, rozdrcení a víceméně rovnoměrné rozprostření po strništi. Vyuţívá se jako nejlevnější způsob údrţby travních porostů bez pícninářského vyuţití. Samostatně se tímto problémem zabýváme v práci z roku 2010 Extenzivní obhospodařování trvalých travních porostů v podhorských oblastech mulčováním. Mulčování by mělo být pouze náhradním a dočasným řešením obhospodařování porostů, pro které není v současnosti pícninářské využití a kde není jeho provádění v rozporu s dalšími předměty ochrany (jako je např. negativní vliv na populace hmyzu). Mulčování nemůže být dlouhodobou náhradou za sečení či pastvu! Ve vztahu k zachování druhové bohatosti travních porostů by mělo být prováděno alespoň dvakrát ročně, přičemţ první zásah by měl být uskutečněn včas, aby nedošlo k dozrání semen neţádoucích (plevelných) druhů rostlin, jako jsou pcháče nebo šťovíky. Mulčování můţe být vyuţito také v kombinaci s pastvou

19 18 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením nebo sečením jako doplňkový zásah po předchozím splnění podmínek pro získání dotací. Pokusné stanoviště ve Filipově, kde se od roku 2000 sleduje vliv různých způsobů obhospodařování na mimoprodukční funkce travního porostu. Jakým způsobem ovlivňuje mulčování biodiverzitu rostlin na travních porostech? (na příkladu ovsíkové louky sv. Arrhenatherion) (Gaisler J.) Na opuštěné louce s dominancí kostřavy červené (Festuca rubra) v Mníšku u Liberce byl v roce 1997 zaloţen pokus, kde je dlouhodobě zjišťován vliv různých způsobů alternativního obhospodařování na mimoprodukční funkce porostu. Byly porovnávány následující varianty: 2K - sečení 2x ročně v červnu a srpnu s odklízením hmoty N - neobhospodařovaný porost (kontrola) 1MK - mulčování 1x ročně v květnu 1MČ - mulčování 1x ročně v červenci 1MZ - mulčování 1x ročně v září 2M - mulčování 2x ročně v červnu a srpnu 3M - mulčování 3x ročně v květnu, červenci a září Podobný pokus s různými variantami obhospodařování byl v roce 2000 zaloţen na v minulosti obnovené louce s převahou vzrůstných druhů trav (srha, kostřava luční, pýr, aj.) ve Filipově. Zde byly porovnávány pouze varianty 2K, N, 1MČ, 2M a 3M. Z hlediska struktury porostu a rozkladu mulčované hmoty se nejlépe osvědčilo zejména na porostech s vyšším výnosem píce mulčování třikrát ročně. Nesmíme opomenout, ţe u mulčovaných částí rostlin při jejich zavadání dochází k dalšímu vývinu a zrání semen. V praxi to většinou znamená, ţe plochy, které nesečeme pro sklizeň píce, bychom měli mulčovat jiţ na přelomu května a června, ve vyšších polohách v polovině června. Další zásah by měl následovat znovu zhruba po dvou měsících. Rozdíl mezi neobhospodařovaným (vlevo) a dvakrát ročně sklízeným porostem (vpravo). Z obrázku je zřejmý velký podíl vysokých plevelných druhů (kopřivy, pcháče) na úhoru, zatímco na sklízeném porostu se tyto druhy nevyskytují. V pozadí zleva třikrát mulčovaný (po prvním mulčování), dvakrát mulčovaný a jednou ročně mulčovaný porost. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Mulčování při vyšší frekvenci zásahů za rok (dvakrát aţ třikrát) má na botanické sloţení porostů podobný vliv jako sečení. Oproti neobhospodařovanému porostu nebo tam, kde bylo mulčování prováděno jen jednou ročně, byl zaznamenán průkazně vyšší počet rostlinných druhů a také index biodiverzity byl vyšší, téměř porovnatelný s údaji, získanými na porostech, které byly dvakrát ročně sečeny, a hmota z nich byla odklizena. Častější mulčování podobně jako sečení omezuje výskyt vysokých druhů, zatímco se rozšiřují méně vzrůstné druhy rostlin s plazivým charakterem růstu nebo druhy vytvářející přízemní listové růžice (Graf 14). Mulčování jednou ročně na konci vegetace se projevilo jako nevhodné. Mulčovaná hmota se v důsledku niţších podzimních teplot nestačí do zimy rozloţit a v průběhu let dochází k větší akumulaci nerozloţeného opadu na půdním povrchu. Mulčování travního porostu.

20 19 Ovlivňuje mulčování tvorbu a rozklad biomasy? (na příkladu ovsíkové louky sv. Arrhenatherion) (Gaisler J.) Záleţí samozřejmě na termínu mulčování, pokud je mulčovaná hmota mladá a šťavnatá, probíhá rozklad (dekompozice) rychleji, to platí i u dalšího mulčování při opakování zásahu v témţe roce (otavy). Rychlost rozkladu je velmi ovlivněna průběhem počasí za sucha a při nízkých teplotách je rozklad pomalejší neţ za vyšších teplot a dostatku sráţek. Rychlost rozkladu mulčované hmoty jsme experimentálně testovali pomocí metody Litter Bags, kdy jsme nechávali naváţené mnoţství mulčované hmoty v sáčcích ze síťoviny rozkládat na povrchu půdy mezi trsy rostlin. Testy probíhaly na stanovišti v Mníšku. Graf 14 Podíl funkčních skupin rostlin v porostu při různém obhospodařování. 2K dvakrát ročně sklízený porost, N neobhospodařovaný porost, 1M jednou ročně mulčovaný, 2M dvakrát ročně mulčovaný, 3M třikrát ročně mulčovaný. Nejdůležitější výsledky a doporučení: Při jarních termínech mulčování (květen, červen) bylo během prvních 3 měsíců rozloţeno přes tři čtvrtiny mnoţství hmoty, při mulčování v létě to uţ bylo pouze okolo poloviny hmotnosti (Graf 15). Celkem bylo u mulčovaných porostů při testech za rok rozloženo % hmoty. Výjimkou byly porosty mulčované jednou ročně na konci vegetace, kde byla za rok rozloţena pouze asi polovina hmoty. Skutečná dekompozice biomasy je v přírodě rychlejší, protoţe v sáčcích je omezen destruktivní vliv sráţkové vody a větru a také přístup větších rozkládačů, jako jsou larvy hmyzu, ţíţaly, apod. Graf 15 Rozdíly v rychlosti rozkladu nadzemní biomasy. N neobhospodařovaný porost, 1MČ mulčování jednou ročně v červenci, 2M1 mulčování dvakrát ročně (1. mulč.), 3M1 mulčování třikrát ročně (1. mulč.).

21 20 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením 3. Závěry doporučení Obhospodařování travních porostů, tzn. odstraňování jejich nadzemní biomasy, udrţuje na našich loukách druhovou bohatost, pomáhá potlačovat vysoké druhy a naopak podporuje druhy nízké, konkurenčně slabší. Nezaplevelené horské louky svazu Polygono- Trisetion můţeme sekat v intervalu jednou za dva aţ tři roky. Pro sečení v intervalech je vhodné daný porost rozdělit na menší celky a ty pak střídavě sklízet tak, aby kaţdý rok byla část porostu posečená a část ponechaná ladem (podle zvoleného intervalu). Porosty je však třeba sledovat, zda v nich nedochází k neţádoucí degradaci a přerůstání vzrůstnými druhy. Kaţdoroční sečení lze povaţovat obecně pro většinu travních porostů za optimální, pokud není v rozporu s poţadavky na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Čím více nadzemní hmoty porost produkuje, tím častěji by měl být sklízen. Z hlediska moţného zaplevelení je třeba zdůraznit, ţe periodický management je vhodný pouze pro travní porosty bez známek degradace. Pokud bychom chtěli sečením nějaký druh cíleně potlačit, měli bychom cíleně stanovit termín seče na dobu jeho kvetení. Časnější seč podporuje odnoţování rostlin, naopak význam pozdní seče je nepatrný, pomůţe sice odstranit nahromaděnou stařinu, ale její vliv na druhové sloţení je malý, obvykle pouze ne příliš významně ovlivní strukturu porostu (kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů). Sečení v polovině července nelze doporučit jako optimální nízkonákladový management pro širokolisté suché trávníky z důvodu nepříznivých dopadů na mnoţství a kvalitu dostupné píce (oproti pastevnímu managementu). Zjištěné koncentrace dusíku a zejména fosforu v biomase širokolistých suchých trávníků sv. Bromion erecti, poháňkové pastviny sv. Cynosurion cristati a podhorského smilkového trávníku sv. Violion caninae nesplnily nároky na výţivu vysokouţitkového mléčného skotu. Proto lze nehnojené polopřirozené porosty, na kterých se uplatňuje pozdní sklizeň, brát jako vhodný zdroj píce pouze pro masný skot nebo ovce s niţšími poţadavky na kvalitu. Fenologicky pozdní druhy jsou nejvíce podporovány reţimem dlouhodobé časně jarní pastvy a odloţení sklizně do letních měsíců nezpůsobuje významný pokles kvality píce v travních porostech obhospodařovaných dlouhodobě právě tímto způsobem. Navrhujeme tedy zavést občasnou jednorázovou pozdní sklizeň na dlouhodobých pastvinách (v daném roce bez předchozí pastvy) jako levné agro-environmentální opatření. Zájem ochrany přírody, tj. reprodukce hmyzu a na zemi hnízdících ptáků, by byl splněn a zároveň kvalita píce a následně i výnosnost ţivočišné produkce by neměla být výrazně sníţena. Extenzivní pastva není vhodná pro údrţbu typických pastvin, kde je druhové sloţení rostlin závislé na neustálém okusu a sešlapu zvířaty. Naopak je vhodná tam, kde má nahradit sečné obhospodařování. Pokud je cílem zachování pastvin bez keřového nebo stromového porostu, je alespoň příleţitostné sečení nedopasků nebo příleţitostná seč nutná. Druhy třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea) jsou velmi citlivé k defoliaci a jejich pokryvnost na bývalých smilkových loukách je moţné významně sníţit pravidelným sečením. Naopak početnost smilky tuhé (Nardus stricta) můţeme pravidelným sečením a N hnojením významně zvýšit, ale obnova původních smilkových porostů vyţaduje delší časové období. Mulčování by mělo být pouze náhradním a dočasným způsobem obhospodařování, nemůţe nahradit sečení s odklízením biomasy ani pastvu! Mulčování se nedoporučuje pro údrţbu travních porostů, kde se rostlinná biomasa pomalu rozkládá, dále se mulčování nedoporučuje u oligotrofních (na ţiviny chudých) travních porostů. Častější mulčování podobně jako sečení omezuje výskyt vysokých druhů, zatímco se rozšiřují méně vzrůstné druhy rostlin s plazivým charakterem růstu nebo druhy vytvářející přízemní listové růţice.

22 21 V zásadě by mělo být mulčování prováděno alespoň dvakrát ročně, přičemţ první zásah by měl být uskutečněn včas, aby nedošlo k dozrání semen neţádoucích (plevelných) druhů rostlin, jako jsou pcháče nebo šťovíky. Pastevní experiment v Oldřichově v Hájích. II. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ Publikace přináší nejnovější poznatky o způsobech alternativního obhospodařování trvalých travních porostů. Jsou zde i informace o způsobech obhospodařování druhově bohatých luk nebo ploch přihlášených k některým dotačním titulům. Závěry a doporučení vycházejí z dlouhodobých experimentálních prací, které jsou zaměřeny na moţnosti vyuţití extenzivní pastvy, mulčování a dalších způsobů extenzivního hospodaření vyuţitelných pro zemědělskou praxi. Jedním z hlavních cílů publikace bylo zhodnocení reakce travních porostů na různé způsoby obhospodařování na úrovni funkčních typů rostlin a jejich diverzity. Diverzita rostlin byla v našich experimentech určována jednak počtem druhů na jednotku plochy (druhové bohatství), dále pak pomocí indexů diverzity a vyrovnanosti (Simpsonův index diverzity a Simpsonův index vyrovnanosti). Zhodnocení stavu porostu, popř. jeho vývoje pomocí těchto ukazatelů je zřejmě nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak dané společenstvo charakterizovat. Další způsobem hodnocení stavu popř. vývoje porostu bylo pouţití tzv. funkčních typů rostlin. Funkční typy rostlin sdruţují rostliny na základě jejich funkčních vlastností do skupin a jejich zastoupení ve společenstvech pak pomáhá v našich experimentech vysvětlit reakci porostů na jednotlivé managementové zásahy. Funkční vlastnosti rostlin v tomto případě fungují jako indikátory stavu a vývoje porostů. III. POPIS UPLATNĚNÍ Práce by měla být jedním z podkladů pro úpravu agro-environmentálních opatření, předloţené poznatky a údaje jsou vyuţitelné i pro studenty a pedagogy středních i vysokých škol.

23 22 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením IV. ODKAZY NA PUBLIKOVANÉ VĚDECKÉ PRÁCE Dvorský M., Mládek J. (2008): Pastevní preference ovcí v druhově bohatých společenstvech. In: Jongepierová I. (ed), Louky Bílých Karpat, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí n. M., pp Gaisler J., Pavlů V., Hejcman M. (2006): Effect of mulching and cutting on weedy species in an upland meadow. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XX: Gaisler J., Hejcman M., Pavlů V. (2004): Effect of different mulching and cutting regimes on the vegetation of upland meadow. Plant Soil and Environment, 50: Gaisler J., Hejcman M., Pavlů V. (2004): Effect of different management on the botanical composition of permanent grassland. Grassland Science in Europe, 9: Gaisler J., Pavlů V., Hejcman M. (2006): Effect of mulching frequency on the botanical composition of sward. Grassland Science in Europe, 11: Gaisler J., Pavlů V., Hejcman M. (2008): Effect of different defoliation practices on weeds in an upland meadow. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XXI: Hejcman M., Češková M., Pavlů V. (2010): Control of Molinia caerulea by cutting management on sub-alpine grassland. Flora, 205: Hejcman M., Klaudisová M., Hejcmanová P., Pavlů V., Jones M. (2009): Expansion of Calamagrostis villosa in sub-alpine Nardus stricta grassland: Cessation of cutting management or high nitrogen deposition? Agriculture, Ecosystems and Environment, 129: Hejcman M., Klaudisova M., Štursa J., Pavlů V., Hakl J., Schellberg J., Hejcmanová P., Rauch O., Vacek S. (2007): Revisiting a 37 years abandoned fertilizer experiment on Nardus grassland in the Czech Republic. Agriculture, Ecosystems and Environment, 118: Hejcman M., Schellberg J., Pavlů V. (2010): Long-term effects of cutting frequency and liming on soil chemical properties, biomass production and plant species composition of Lolio- Cynosuretum grassland after the cessation of fertilizer application. Applied Vegetation Science, 13: Hejcman M., Ţáková I., Bílek M., Bendová P., Hejcmanová P., Pavlů V., Stránská M. (2008): Sward structure and diet selection after sheep introduction on an abandoned grassland in the Giant Mts., Czech Republic. Biologia, 63, Hejcmanová P., Mládek J. (2011): Diet selection of herbivores on species rich pastures. In: Hendriks BP, Agricultural Research Updates - Volume 2, Nova Science Publishers, ISBN Jongepierová I., Deván P., Devánová K., Piro Z., Hájek M., Konvička O., Mládek J., Spitzer L., Poková H. (2008): Údrţba travních porostů. In: Jongepierová I. (ed), Louky Bílých Karpat, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí n. M., pp Mládek J. (2008): Typy travinobylinné vegetace ovlivněné pastvou. In: Jongepierová I. (ed), Louky Bílých Karpat, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí n. M., pp Mládek J. (2008): Monitoring vlivu různých managementových zásahů na trvalé travní porosty. In: Piro Z., Wolfová J. (eds), Zachování biodiverzity karpatských luk, FOA - Nadační fond pro ekologické zemědělství, Praha, pp Mládek J., Hejcman M., Hejduk S., Duchoslav M., Pavlů V. (2011): Community seasonal development enables late defoliation without loss of forage quality in semi-natural grasslands. Folia Geobotanica, 46: Mládek J., Juráková J. (2011): Using phenological progression and phenological complementarity to reveal potential for late grassland harvest. Grassland Science in Europe, 16: Mládek J., Mládková P., Hejcman M., Hejduk S., Pavlů V., Duchoslav M. (2011): Grassland response to long-term management and amounts of nutrients in standing biomass. Book of abstracts from 54th IAVS Symposium, June 2011, Lyon, France. Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J. (eds.) (2006): Pastva jako prostředek údrţby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV, Praha, 104 pp. Pavelčík P., Mládek J. (2008): Pastevní aktivita skotu v členitém terénu a heterogenní vegetaci. In: Jongepierová I. (ed), Louky Bílých Karpat), ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí n. M., pp Pavlů L., Pavlů V., Gaisler J., Hejcman M. & Mikulka J. (2011): Effect of long-term cutting versus abandonment on the vegetation of a mountain hay meadow (Polygono-Trisetion) in Central Europe. Flora, 206: Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J. (2007): Restoration of grazing management and its effect on vegetation in an upland grassland. Applied Vegetation Science, 10: Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J., Neţerková P., Meneses L. (2006): Changes in plant densities in a mesic species-rich grassland after imposing different grazing management treatments, Grass and Forage Science, 61: Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J., Neţerková P., Meneses L. (2006): Changes in plant densities in a mesic species-rich grassland

24 23 after imposing different grazing management. Grass and Forage Science, 61: Pavlů V., Gaisler J., Hejcman M., Pavlů L. (2006): Effect of different grazing system on dynamics of grassland weedy species. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XX: Pavlů V., Gaisler J., Hejcman M., Pavlů L. (2008): Effect of different grazing intensity on weed control under conditions of organic farming. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XXI: Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J. (2003): Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske hory Mts., Czech Republic. Folia Geobotanica, 38: Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J., Neţerková P. (2006): Effect of continuous grazing on forage quality, quantity and animal performance. Agriculture, Ecosystems and Environment, 113: Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J., Neţerková P., Guerovich Andaluz M. (2005): Vegetation changes after cessation of grazing management in the Jizerské Mountains (Czech Republic). Annales Botanici Fennici, 42: V. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Bakker J.P., Elzinga J.A., de Vries Z. (2002): Effects of long-term cutting a grassland system: perspectives for restoration of plant communities on nutrient-poor soils. Applied Vegetation Science, 5: Begon M., Townsend C.R., Harper J.L. (2005): Ecology: From Individuals to Ecosystems. Wiley- Blackwell, Oxford, UK. Chytrý, M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Correll O., Isselstein J., Pavlů V. (2003): Studying spatial and temporal dynamics of sward structure at low stocking densities: the use of an extended rising-plate-meter method. Grass and Forage Science, 58, Dierschke H., Peppler-Lisbach C. (2009): Conservation and regeneration of structure and floristic biodiversity of montane medows 15 years of scientific contribution to conservation management in the Harz Mountains. Tuexenia, 29: Duffková R. (2008): Evaluation of managementdependent changes in the water regime of extensive grasslands. Soil and Water Research, 3: Duru M., Ansquer P., Jouany C., Theau J.P., Cruz P. (2010): Comparison of methods for assessing the impact of different disturbances and nutrient conditions upon functional characteristics of grassland communities. Annals of Botany, 106: Eler K., Vidrih M., Batič F. (2005): Vegetation characteristics in relation to different management regimes of calcareous grassland: A functional analysis using plant traits. Phyton - Annales Rei Botanicae, 45: Grime J.P., Hodgson J.G., Hunt R. (1988): Comparative plant ecology: a functional approach to common British species. Unwin Hyman, London, UK. Hansson M., Fogelfors H. (2000): Management of a semi-natural grassland; Results from a 15- year-old experiment in southern Sweden. Journal of Vegetation Science, 11: Hejcman M., Auf D., Gaisler J. (2005): Yearround cattle grazing as an alternative management of hay meadows in the Giant Mts. (Krkonoše, Karkonosze), The Czech Republic. Ekologia Bratislava, 24: Hellström K., Huhta A.P., Rautio P., Tuomi J. (2006): Search for optimal mowing regime - slow community change in a restoration trial in northern Finland. Annales Botanici Fennici, 43: Huhta A.P., Rautio P., Tuomi J., Laine K. (2001): Restorative mowing on an abandoned seminatural meadow: short-term and predicted longterm effects. Journal of Vegetation Science, 12: Kahmen S., Poschlod P. (2008): Effects of grassland management on plant functional trait composition. Agriculture, Ecosystems and Environment, 128: Klimek S., Kemmermann A.R., Hofmann M., Isselstein J. (2007): Plant species richness and composition in managed grasslands: The relative importance of field management and environmental factors. Biological Conservation, 134: Klimeš L., Klimešová J. (2002): The effect of mowing and fertilization on carbohydrate reserves and regrowth of grasses: do they promote plant coexistence in species-rich meadows? Evolutionary Ecology, 15: Krahulec F., Blaţková D., Balátová-Tuláčková E., Štursa J., Pecháčková S., Fabšičová M. (1996): Louky Krkonoš: Rostlinná společenstva a jejich dynamika [Grasslands of the Krkonoše Mountains: Plant communities and their dynamics]. Opera Concortica, 33: Krahulec F., Skálová H., Herben T., Hadincová V., Wildová R., Pecháčková S. (2001): Vegetation changes following sheep grazing in abandoned

25 24 OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením mountain meadows. Applied Vegetation Science, 4: Laser H. (2002): Long-term and short-term effects of undisturbed plant succession, mulching, and meadow utilisation on the botanical diversity in a moist Arrhenatherion elatioris. Grassland Science in Europe, 7: Lexa M., Krahulec F. (2000): Vliv mulčování na rozkladné procesy a druhové sloţení horských luk v Krkonoších. Opera Concortica, 36: Martin G., Hossard L., Theau J.P., Therond O., Josien E., Cruz P., Rellier J.P., Martin-Clouaire R., Duru M. (2009): Characterizing potential flexibility in grassland use. Application to the French Aubrac area. Agronomy for Sustainable Development, 29: Mašková Z., Doleţal J., Květ J., Zemek F. (2009): Long-term functioning of species-rich mountain meadow under different management regimes. Agriculture, Ecosystems and Environment, 132: Mehlich A. (1984): Mehlich no. 3 soil test extractant a modification of Mehlich no. 2. Communications in Soil Science and Plant Analysis, 15: Moog D., Poschlod P., Kahmen S., Schreiber K.F. (2002): Comparison of species composition between different grassland management treatments after 25 years. Applied Vegetation Science, 5: Pecháčková S., Krahulec F. (1995): Efficient nitrogen economy key to the success of Polygonum bistorta in an abandoned mountain meadow. Folia Geobotanica, 30: Römermann Ch., Bernhardt-Römermann M., Kleyer, M., Poschlod P. (2009): Substitutes for grazing in semi-natural grasslands do mowing or mulching represent valuable alternatives to maintain vegetation structure. Journal of Vegetation Science, 20: Ryser P., Langenauer R., Gigon A. (1995): Species richness and vegetation structure in a limestone grassland after 15 years management with 6 biomass removal regimes. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, 30: Wahlman H., Milberg P. (2002): Management of semi-natural grassland vegetation: evaluation of a long-term experiment in southern Sweden. Annales Botanici Fennici, 39: Širokolistý suchý trávník sv. Bromion dlouhodobě sečený na konci června - Malá Vrbka, Bílé Karpaty Širokolistý suchý trávník sv. Bromion donedávna dlouhodobě pasený kontinuálně od časného jara, u kterého byl po tři roky posunut termín první pastvy na začátek června v důsledku aplikace Agro-envi opatření - Suchov, Bílé Karpaty Širokolistý suchý trávník sv. Bromion dlouhodobě pasený rotačně od časného jara, obrázek pořízen právě po vpuštění ovcí do oplůtku pro první pastevní cyklus - Brumov, Bílé Karpaty (Všechny 3 fotografie ze června 2011)

26 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyně 2011