KOMUNITNÍ STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ POÚ STOD A DOBŘANY

Transkript

1 Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. KOMUNITNÍ STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ POÚ STOD A DOBŘANY Komunitní plánování sociálních služeb na území pověřených obecních úřadů Stod a Dobřany Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy 2008

2 Zpracovala: Mgr. Helena Šimicová CpKP západní Čechy Americká Plzeň Tel./fax: +420 / Obsah: Úvodní slovo a poděkování 3 1. Základní informace o komunitním plánování sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Cíle a principy komunitního plánování Organizační struktura komunitního plánování na území POÚ Stod a Dobřany Fáze a aktivity projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Význam komunitního plánu Popis aktuální situace Obecná charakteristika území Obyvatelstvo regionu Zaměstnanost Sociální problematika na území POÚ Stod a Dobřany Anketní a dotazníková šetření Anketa mezi širokou veřejností o zjištění potřeb v sociální oblasti Dotazníkové šetření se starosty obcí regionu Dotazníkové šetření s poskytovateli sociálních služeb v regionu Rozhovory s uživateli služeb Dotazník zjišťující volnočasové aktivity dětí a mládeže v regionu Výstupy plánování SWOT analýza stávajících sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Dosavadní úspěchy plánování sociálních služeb v regionu Vize rozvoje sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Cíle KPSS a jejich struktura Seznam cílů a Cíle společné oběma prioritním oblastem Oblast služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Oblast služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Naplňování plánu a jeho kontrola Připomínky k dokumentu Komunitní střednědobý plán rozvoje 64 sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany 6. Přílohy Fotodokumentace Typologie sociálních služeb 71 strana 2/74

3 Úvodní slovo a poděkování Celý proces komunitního plánování byl nastartován v lednu 2007 a zajišťován Centrem pro komunitní práci západní Čechy, pověřenými pracovníky MěÚ Stod a spolufinancován Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programugrantové schéma,,podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Počáteční přípravy vedly k založení dvou pracovních skupin sestavených z občanů, zástupců neziskových organizací, pracovníků státní správy a samosprávy obcí, které se rozhodly zabývat problematikou: a/ sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené, b/ sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením se zaměřením děti a mládež. Práce v obou skupinách začala mapováním nabídky služeb na Stodsku a Dobřansku. Při přípravě všech dalších kroků se vycházelo hlavně z těchto prvních poznatků. Prvním hmatatelným výstupem bylo vydání Katalogu poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících na území pověřených obecních úřadů Stod a Dobřany. Jistě se tato publikace stane účelnou orientační pomůckou každému z občanů na katastru Dobřan a Stodu, kteří mají zájem o některou ze sociálních služeb nabízených i v rámci našeho kraje. Z rozpačitých začátků způsobených hlavně menším zájmem z řad občanů o celý proces komunitního plánování, jsme počátkem letošního roku dospěli ke konkrétním výstupům, jimiž jsou tyto dokumenty: 1/ SWOT analýza stávajících sociálních služeb na území POÚ Dobřany a Stod, 2/ VIZE rozvoje sociálních služeb na území POÚ Dobřany a Stod a 3/ STRATEGICKÉ CÍLE v oblasti sociálních služeb na území POÚ Dobřany a Stod pro období Schválením v zastupitelstvech obou měst se z těchto materiálů staly závazné dokumenty, jimiž by se měli zástupci samosprávy obou měst řídit při sestavování rozpočtů. Pokud se zamyslíme nad cíly, které vzešly z celého procesu, měly by zobrazovat hlavně služby, o které je u veřejnosti největší zájem. Jestli tomu tak opravdu je ukáže čas a měnící se potřeby uživatelů. To by mělo mapovat každoroční setkání pracovních skupin, na kterých bude docházet ke kontrole plnění stanovených cílů nebo jejich doplňování. Celé komunitní plánování je živý systém a práce na něm je trvalá. Možná při další aktualizaci komunitního plánu získá veřejnost lepší náhled na tuto problematiku a zjištěním její užitečnosti se bude více zapojovat do celého procesu. Na závěr bychom chtěli poděkovat Centru pro komunitní práci západní Čechy a MěÚ Stod a jeho pracovníkům za výbornou práci při přípravě řídících a pracovních skupin, veřejných setkání a zajišťování veškerých dokumentů. Stávajících výsledků by ale nebylo možné dosáhnout bez aktivní spolupráce občanů a představitelů organizací v obou pracovních skupinách. Ještě snad přání za všechny, kteří se podíleli na přípravě těchto materiálů. Ať vše co bylo zařazeno mezi cíle komunitního plánu, získá finanční podporu představitelů obcí, a stane se brzy hmatatelnými výstupy a konkrétními akcemi, které budou sloužit ke spokojenosti všech uživatelů sociálních služeb ve Stodu i Dobřanech. Dagmar Terelmešová Místostarostka města Dobřany Lubomír Jungbauer Místostarosta města Stod strana 3/74

4 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O KOMUNITNÍM PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ POÚ STOD A DOBŘANY strana 4/74

5 1.1 Cíle a principy komunitního plánování Hlavním cílem projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany (dále jen KPSS) bylo naplánování rozvoje sociálních služeb za společné partnerské účasti zástupců měst a obcí, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Dílčími cíli vedoucími k naplnění tohoto cíle bylo následující: o zmapovat a vyhodnotit situaci v oblasti sociálních služeb v regionu v roce 2007, o nastartovat systematické plánování rozvoje sociálních služeb za účasti všech subjektů působících v systému sociálních služeb a vytvořit jejich efektivně fungující místní partnerství, o vytvořit vizi rozvoje sociálních služeb v regionu a stanovit hlavní cíle přispívající k jejímu naplnění, o definovat konkrétní a aktivity ve střednědobém horizontu ( ), o vytvořit nástroj (komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb) pro rozhodování politické reprezentace v oblasti sociální péče a pro koordinaci zájmů a aktivit poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb působících na území POÚ Stod a Dobřany. Zamýšlenými vedlejšími efekty procesu komunitního plánování bylo: o přispět ke zvýšení informovanosti veřejnosti o sociální problematice a nabídce sociálních služeb, o podpořit zavádění standardů kvality sociálních služeb. Hlavními výstupy projektu jsou: o Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany předložený radě a zastupitelstvu města Stod a Dobřany a zastupitelstvům obcí řešeného území, o Katalog poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany. Hlavní principy komunitního plánování sociálních služeb jsou: o Bez dohody není KPSS. Komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé navzájem zavazují ke spolupráci a součinnosti. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Dohoda musí být nejen o záměrech a cílech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. o Posílení principů občanské společnosti. Každý má právo starat se o věci veřejné. Komunitní plánování sociálních služeb je z principu napojeno na samosprávu obcí a měst. Komunitní plánování propojuje aktivitu a potřeby občanů s rozhodováním samosprávy. o Bez uživatelů není KPSS. Teprve dosáhneme-li svobodného, aktivního a rovného zapojení uživatelů na všech úrovních, můžeme hovořit o komunitním plánování sociálních služeb. Do té doby jde o užitečné kroky na přípravě komunitního plánování. Princip pozitivní diskriminace při zapojování uživatelů je užitečný. Cílem pro uživatele je poskytnout jim takovou asistenci, aby byli při plánování sociálních služeb rovnocennými partnery těch ostatních poskytovatelů a představitelů měst a obcí. o Demokratická spolupráce. Do sociálních služeb můžeme dodržování lidských práv a demokratických principů zavést jedině tehdy, budeme-li je sami dodržovat. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí tj. dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic. Hlasování je nouzový prostředek, který je používán strana 5/74

6 o o o o o o o o o pouze v krajním případě. Orgány města, které budou komunitní plán v závěrečné fázi schvalovat, však vždy rozhodují hlasováním. Vše je veřejné. Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Svoboda vyjadřování. Každý má právo se vyjádřit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Rovnost mezi všemi účastníky. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy komunitního plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Průběh je stejně důležitý jako výsledek. Kvalitně probíhající proces komunitního plánování je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů komunitního plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu. Legitimita. Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (budoucích uživatelů). Jsou základnou, na které stojí komunitní plánování. Nejlepší přístup k nim mají uživatelé. Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a tam, kde to jde, i sami hledat řešení, pojmenovávat své potřeby. Cyklický proces. Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi opětovně zabývat na nové úrovni vývoje. Komunitní plán je dokument vyžadující pravidelnou aktualizaci a trvalou péči. Hledání nových lidských a finančních zdrojů. Na služby, které chceme, si musíme zajistit peníze. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Při hledání zdrojů je nutné zohlednit již vytvořené a osvědčené. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, budou kompromisem přání a možností místních lidských a finančních zdrojů. Hranice tohoto kompromisu však nejsou dány zvenčí. Řešit dosažitelné. Komunitní plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Přání lidí je víc než normativy. Komunitní plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb. Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy mohou být užitečnou pomůckou pro tuto dohodu, nemohou ji však nahradit. strana 6/74

7 1.2 Organizační struktura komunitního plánování na území POÚ Stod a Dobřany Organizační schéma KPSS na Stodsku a Dobřansku Rada a Zastupitelstvo města Stod a Dobřany Místostarosta města Stod Tajemnice města Stod Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví (MěÚ Stod) Řídící skupina KPSS Místostarosta města Chotěšov Místosta rostka města Dobřany Zástupce uživatelů služeb Zástupci poskytovatelů služeb Projektová manažerka (OSVZ MěÚ Stod) Finanční manažer (MěÚ Stod) Realizační tým KPSS Kontaktní osoba za zadavatele (MěÚ Stod) Koordinátorka projektu za zpracovatele (CpKP ZČ) OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM PRACOVNÍ SKUPINY SENIOŘI A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Pracovní skupiny KPSS Pracovní skupiny jsou základním prvkem organizační struktury komunitního plánování sociálních služeb. Hlavním principem komunitního plánování je zapojování všech účastníků systému sociálních služeb do procesu plánování. Tento princip je uplatňován zejména účastí uživatelů, poskytovatelů a zástupců zadavatele služeb (představitelů měst a obcí) v pracovních skupinách. Pracovní skupiny byly vytvořeny pro 2 cílové skupiny uživatelů služeb. Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany byl zpracován podle výstupů z jednání pracovních skupin. Jejich členové se v interakci s řídící skupinou dohodli na znění zde uvedených výstupů: SWOT analýzy a vize rozvoje služeb. Na jejich základě poté formulovali jednotlivé cíle, a aktivity. strana 7/74

8 Účastníci jednání pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním postižením Jméno Název organizace 1. Houfková Ivana DPS Loudů Terelmešová Dagmar MěÚ Dobřany 3. Dvořáková Helena MěÚ Dobřany 4. Hrdličková Marie Centrum pro ZPPK 5. Jungbauerová Marie ZŠ Stod 6. Cihlář Jiří Veřejnost 7. Skala Václav SZP Stodska 8. Dvořáková Petra Tyfloservis 9. Berková Martina Měú Stod 10. Zavřelová Marie MěÚ Stod 11. Brichzínová Ilona MěÚ Stod 12. Sellák Libor Vozíčkáři Plzeň 13. Stiborová Irena Vozíčkáři Plzeňska 14. Cechová Miroslava MěÚ Stod 15. Podlipská Petra Měú Stod 16. Pech Tomáš OÚ Hradec 17. Faitová Irena Sociálně zdravotní komise při OÚ Hradec 18. Lišková Milada DOZP Stod 19. Tejmlová Miroslava CPOS Město Touškov 20. Horobová Elena PS Dobřany 21. Baxová marie MěÚ Stod 22. Kestlerová Marta CPOS Město Touškov 23. Kočková Markéta MěÚ Stod Účastníci jednání pracovní skupiny Osoby (děti a mládež) ohrožené sociálním vyloučením Jméno Název organizace 1. Sýkora Marek MěÚ Dobřany 2. Sobotka Martin Zájmové sdružení mladých hasičů 3. Smola Jan Skauti 4. Hejretová Monika MěÚ Stod 5. Kuběna Roman DDM Stod 6. Duchková Vladimíra O.S. Budulínek 7. Roučková Romana MěÚ Stod 8. Taflíková Soňa MěÚ Stod 9. Hejret Miroslav Veřejnost 10. Kondrová Jitka MěÚ Stod 11. Hirschl Jiří Veřejnost 12. Hirschlová Ludmila Veřejnost 13. Jaroš Radek MěÚ Nýřany 14. Fichtlová Věra ZŠ a MŠ Stod 15. Šindelářová Jana ZŠ Dobřany 16. Dušek Petr ISŠ Stod 17. Jindrová Alice ZŠ Chotěšov 18. Foist Vladimír ZŠ Chotěšov 19. Nazarovová Ivana ZŠ Dobřany 20. Šedivý Jaroslav ZŠ Dobřany 21. Hříšná Věra ZŠ Dobřany 22. Housarová Jana ZŠ Dobřany 23. Umnerová Jaroslava O.S. Budulínek strana 8/74

9 Řídící skupina KPSS Řídící skupina pro realizaci komunitního plánování sociálních služeb byla stanovena na začátku projektu na principu partnerství a jejím úkolem je: supervize průběhu projektu, připomínkování výstupů z jednání pracovních skupin, projednání a schválení jednotlivých částí projektu, tj. analytická část, strategická část a implementační část, zajištění komunikace s Radou a Zastupitelstvem města Stod a Dobřany (případně dalšími orgány). Členové Řídící skupiny KPSS Jméno Název organizace 1. Kočková Markéta, Ing. MěÚ Stod 2. Anderlová Pavlína, Ing. MěÚ Stod 3. Jungbauer Lubomír MěÚ Stod 4. Terelmešová Dagmar MěÚ Dobřany 5. Hrubý Filip, Bc. (zastupující Heřboltová Markéta) OÚ Chotěšov 6. Žižka Vladislav, MUDr. PL Dobřany 7. Bednář Radomír, Mgr. DOZP Stod 8. Sýkorová Anna Veřejnost Realizační tým KPSS Realizační tým se skládá znprojektového manažera, finančního manažera, kontaktního pracovníka (MěÚ Stod) a koordinátora komunitního plánování (CpKP západní Čechy). Realizační tým koordinuje aktivity projektu. Členové Realizačního týmu KPSS Jméno Název organizace 1. Kočková Markéta, Ing. MěÚ Stod 2. Kasl Martin, Ing. MěÚ Stod 3. Topolčany Vladimír MěÚ Stod 4. Šimicová Helena, Mgr. CpKP ZČ strana 9/74

10 1.3 Fáze a aktivity projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Aktivity Období Přípravná fáze Smlouva o financování akce z grantového schématu SROP Plzeňského kraje Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji Rada města Stod souhlasí s realizací projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Zastupitelstvo města Stod schválilo přípravu a podání projektu komunitního plánování sociálních služeb Příprava projektu a výběrové řízení na realizátora Leden 2007 Uzavření Smlouvy o realizaci projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území SO ORP Stod mezi městem Stod a CpKP ZČ Řídící skupina byla jmenována rozhodnutím Rady města Stod Analytická část Vzdělávání účastníků plánování březen a červen 2007 I. jednání řídící skupiny duben 2007 Anketa mezi širokou veřejností o zjištění potřeb v sociální oblasti a informační kampaň Zpracování analýz (popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany, poskytovatelů, uživatelů, zdrojů) pro účely KPSS Úvodní veřejná setkání ke komunitnímu plánování na území na území POÚ Stod a Dobřany sestavení pracovních skupin I. jednání pracovních skupin, II. jednání řídící skupiny projednání a schválení Základní listiny komunitního plánování a jednacích řádů všech skupin účastníků plánování Strategická (plánovací) část Schválení Základní listiny komunitního plánování a jednacích řádů všech skupin účastníků plánování Radou a Zastupitelstvem města Stod a Dobřany Zpracování SWOT analýzy stávajícího systému sociálních služeb na veřejném setkání Vzdělávací seminář pro poskytovatele sociálních služeb na téma "Standardy kvality sociálních služeb" Dotazník zjišťující zejména volnočasové aktivity mezi dětmi a mládeží na školách v regionu duben-květen 2007 březen-srpen 2007 květen 2007 červen 2007 září 2007 listopad 2007 listopad 2007 říjen-listopad 2007 strana 10/74

11 Formulování vize rozvoje sociálních služeb v regionu leden 2008 Stanovení cílů, a aktivit přispívajících k naplnění vize Závěrečná konference ke komunitnímu plánování v Dobřanech a ve Stodě představení plánu veřejnosti Veřejné připomínkování návrhu komunitního plánu a zapracování připomínek leden-březen 2008 březen/duben 2008 duben 2008 Sestavení realizačního plánu na rok 2008 a 2009 duben 2008 Vytvoření zásobníku 5 projektů duben 2008 Ukončení projektu Komunitní plánování sociálních služeb na území pověřených obecních úřadů Stod a Dobřany Význam komunitního plánu Dokument Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany pro období představuje: strategii rozvoje sociálních služeb a společnou dohodu zúčastněných subjektů (tj. Města Stod, Dobřany a dalších obcí, poskytovatelů a uživatelů služeb) o usilování všech na jejím naplňování s možností spolupráce s dalšími regiony; vizi optimální sítě sociálních služeb (stávajících i nových) na území POÚ Stod a Dobřany; dokument, který bude procházet pravidelnou aktualizací a reagovat na potřeby obyvatel regionu, vstřebávat aktuální změny, nové informace, příležitosti a priority; přípravu a podpůrný nástroj pro získání finančních prostředků určených na zajištění sociálních služeb ze státních, krajských, evropských i soukromých zdrojů. strana 11/74

12 2. POPIS AKTUÁLNÍ SOCIÁLNÍ SITUACE strana 12/74

13 2.1 Obecná charakteristika území Řešené území zahrnuje 15 obcí, které se nacházejí v okresu Plzeň-jih 1 ve správním obvodu ORP Stod, kde Stod a Dobřany jsou obcemi s pověřenými obecními úřady a mají statut města. V tomto komunitním plánu se nezabýváme 9 obcemi z POÚ Holýšov, které sice spadají do správního obvodu ORP Stod, ale jsou zahrnuty v KPSS pro oblast Horšovskotýnska a Holýšovska (informace za tuto oblast jsou dostupné v dokumentu Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Horšovskotýnsku a Holýšovsku pro období ). K čítalo území, pro které je realizován proces komunitního plánování sociálních služeb, obyvatel. Zdroj: ČSÚ, 1 Okres Plzeň-jih vznikl v roce 1960 z území dřívějšího okresu Blovic a části dřívějších okresů Plzeň-venkov, Přeštice, Stod, Blatná, Rokycany, Horažďovice a Klatovy. V uvedeném roce přešly do okresu 194 obce. Během dalších let docházelo postupně k různým administrativně-správním změnám. Výsledkem je správní rozdělení okresu k , kdy okres Plzeň-jih zahrnoval 99 obcí. Jako jeden z mála okresů v České republice neměl a nemá okres Plzeň-jih vlastní okresní město. Jeho funkci nahrazovalo město Plzeň a 6 měst, lokalizovaných rovnoměrně v rámci okresu. Reforma územní veřejné správy byla legislativně završena schválením zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a stanovení obcí s rozšířenou působností (ORP) ve znění pozdějších předpisů. Vymezení ORP vycházelo ze stanovisek zastupitelstev obcí, z určení minimálního počtu obyvatel v příslušném správním obvodu a ze souhrnu geografických kritérií (dostupnost centra, hustota osídlení, dojížďka za prací aj.). Okres Plzeň-jih, který dříve spravoval okresní úřad, se administrativně rozdělil na 4 ORP (Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod). strana 13/74

14 Správní obvod Stod leží ve střední části Plzeňského kraje, jihozápadně od krajského města. Po vznikl z části z bývalého okresu Plzeň jih a Domažlice. Hraničí s pěti správními obvody Plzeňského kraje (Plzeň, Přeštice, Horšovský Týn, Stříbro a Nýřany). Správní obvod zahrnuje 24 obcí. Rozlohou ha patří mezi třetí nejmenší v kraji, hustotou 82,0 obyvateli na 1 km2 je po Plzni nejvíce zalidněný. Centrem správního obvodu je město Stod ležící 25 km jihozápadně od krajského města. Na řešeném území se nachází Mikroregion Radbuza, ležící v Plzeňském kraji, v západní části okresu Plzeň-jih, vznikl v březnu roku Je tvořen obcemi v okolí měst Dobřany a Stod s téměř obyvateli. Mikroregion se rozkládá na rozloze 194 km 2, je přirozeným spádovým územím při řece Radbuze, po které byl pojmenován. Mikroregion Radbuza tvoří 17 obcí okresu Plzeň-jih: Dnešice, Dobřany, Honezovice, Hradec, Chlumčany, Chotěšov, Kotovice, Lhota, Lisov, Líšiná, Nová Ves, Přestavlky, Stod, Střelice, Ves Touškov, Vstiš, Zemětice Obce v rámci svazků na řešeném území spolupracují na rozvoji regionu v různých oblastech. Obsah strategických dokumentů (Plán rozvoje Mikroregionu Radbuza, 1999 a Vize rozvoje města Dobřany, 2006) však naznačuje, že rozvoj sociálních služeb zatím nepatří mezi priority svazků. KPSS by tuto situaci mohlo pomoci změnit. Řešené území tvoří tyto obce a části obcí Název obce Název části obce 1 Dnešice Černotín Dnešice 2 Dobřany Dobřany Šlovice Vodní Újezd 3 Honezovice Honezovice Hradišťany 4 Hradec Hradec 5 Chotěšov Hoříkovice Chotěšov Losina Mantov Týnec 6 Kotovice Kotovice Nový Záluží 7 Lisov Lisov 8 Líšina Líšina 9 Nová Ves Nová Ves 10 Přestavlky Lažany Přestavlky 11 Stod Lelov Stod 12 Střelice Střelice 13 Ves Touškov Miřovice Ves Touškov 14 Vstiš Vstiš 15 Zemětice Čelákovy Chalupy Zemětice strana 14/74

15 Zdroj: ČSÚ, viz Charakteristika okresu PJ a Strategie mikroregionu Radbuza strana 15/74

16 2.2 Obyvatelstvo regionu Počet obyvatel a jeho vývoj K bylo na území POÚ Stod a Dobřany, pro které je realizován proces komunitního plánování sociálních služeb, obyvatel. Největšími sídly jsou Dobřany (5 943 obyvatel), Stod (3 551 obyvatel), Chotěšov (2 673 obyvatel). Nejnižší průměrný věk obyvatel je v obcích Nová ves, Střelice a Dobřany. Naopak nejvyšší průměrný věk obyvatel je v obcích Zemětice, Přestavlky a Líšina. Počet obyvatel a průměrný věk a věkové složení obyvatel na území POÚ Stod a Dobřany k Název obce Počet obyvatel Průměrný věk Věková skupina celkem muži ženy celkem muži ženy Dnešice ,0 39,6 40, Dobřany ,0 36,7 39, Honezovice ,8 39,7 39, Hradec ,4 36,9 40, Chotěšov ,5 40,2 42, Kotovice ,3 40,4 38, Lisov ,6 41,1 45, Líšina ,6 41,1 48, Nová Ves ,1 36,4 36, Přestavlky ,0 42,1 48, Stod ,9 40,6 43, Střelice ,5 36,8 36, Ves Touškov ,8 38,0 41, Vstiš ,1 36,2 40, Zemětice ,7 44,8 46, Zdroj: viz Seznam měst a obcí plzeňského kraje, 2007 Demografický vývoj okresu je do jisté míry závislý na předchozím dlouhodobém vývoji a na věkové struktuře obyvatelstva. Počet obyvatel okresu Plzeň-jih má v retrospektivě klesající tendenci, v posledním desetiletí se známkami stagnace. Zatímco za léta vykázal okres Plzeň-jih nejvyšší úbytek počtu obyvatel (-5004), v desetiletí již úbytek činil pouze -49. Situace v minulých desetiletích byla dána blízkostí krajského města Plzně. Rozsáhlá bytová výstavba v Plzni včetně možnosti zaměstnání byly zásadní a určující důvody pro přesídlování obyvatelstva z okresu do města. Stagnující vývoj počtu obyvatel okresu Plzeň-jih byl v minulém desetiletí ovlivněn přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých) a migrací obyvatel (rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými). Snižování počtu živě narozených a stejná, avšak pomalejší, tendence v počtu zemřelých v jednotlivých létech mají vliv na růst záporného přirozeného přírůstku. Zdroj: SLDB 2001 strana 16/74

17 Vývoj počtu obyvatelstva ve správních obvodech obcí s POÚ Stod a Dobřany Obce s POÚ Počet obyvatel (sčítání lidu) Dobřany Stod Celkem Zdroj: Pohyb obyvatel v obcích POÚ Stod a Dobřany za rok 2006 Název obce počet obyvatel k Narození Zemřelí Přistěhovalí z ČR Přistěhovalí z ciziny Vystěhovalí do ČR Vystěhovalí do ciziny Přirozená migrace Celkový přírůstek obyvatel Počet obyvatel k Dnešice Dobřany Honezovice Hradec Chotěšov Kotovice Lisov Líšina Nová Ves Přestavlky Stod Střelice Ves Touškov Vstiš Zemětice Celkem Z tabulky vyplývá, že se počet obyvatel na řešeném území opět postupně mírně zvyšuje (z v lednu 2006 na v prosinci 2006). Největší přírůstek obyvatel zaznamenaly Dobřany, Hradec a Nová ves. Naopak úbytek obyvatel lze konstatovat zejména ve Stodě a to zejména z důvodu změny bydliště na území ČR. strana 17/74

18 Na základě následující tabulky si můžeme udělat rámcovou představu o hypotetickém vývoji základní trojiční věkové struktury populace v Plzeňském kraji. Ta by, dle uvedených údajů měla zachovat tendence vývoje let , ba ještě zaznamenat další snižování podílu osob ve věku do 14 let a to provázející zvyšování podílu obyvatel ve věku 65 a více let. Projekce obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2050 Skutečný Projekce bez započtení migrace stav Celkem v tom ve věku: let z toho ženy v tom ve věku: let Jestliže byl tento poměr k roku 2004 prakticky vyrovnaný, pak lze na základě projekce do roku 2050 očekávat nenápadné ale trvalé snižování podílu osob do 14 let (na 12,2%), který by měl být roku 2050 takřka třikrát nižší než podíl osob ve věku 65 let a více (33,2%). Znatelný bude zřejmě rovněž postupný přesun osob ze skupiny let do skupiny seniorů, který jsme mohli již zaznamenat na vývoji za časovou řadu Tento vývoj (bez zahrnutí migrace) by mohl roku 2050 znamenat snížení podílu obyvatelstva v produktivním věku takřka na 50% z úhrnu a nárůst osob důchodového věku na třetinu celkového počtu populace. Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo Plzeňského kraje v letech 1991 až 2004, SLDB, Plzeň 2007 strana 18/74

19 2.3 Zaměstnanost (Ne)zaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. Míra nezaměstnanosti je podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti vycházející z ekonomicky aktivního obyvatelstva. V rámci Plzeňského kraje patří okres Plzeň-jih k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K bylo evidováno v okrese Plzeň-jih uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 4,74% míře registrované nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními okresy podle nejnižší míry nezaměstnanosti zaujímal okres Plzeň-jih 1. místo v kraji. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Tachov s 8,62%. Relativně příznivý trend v zaměstnanosti je dán polohou okresu (ve vztahu ke krajskému městu) a dopravní dostupností. Jde v podstatě o jakési zázemí krajského města, které poskytuje velké části obyvatel okresu nejen zaměstnání, ale také většinu školních, zdravotnických, kulturních a jiných služeb. Zdroj: ČSÚ, ( Míra nezaměstnanosti a její vývoj Vývoj nezaměstnanosti v okrese Plzeň-jih v letech je charakteristický snižováním počtu uchazečů o zaměstnání a nárůstem množství volných pracovních míst, což dokládá klesající míra nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti (uchazeči o VPM) v okrese Plzeň-jih v období od září 2004 do května 2007 Období Uchazeči Volná pracovní místa Míra nezam. 05/ ,4 % 01/ ,3 % 09/ ,1 % 05/ ,2 % 01/ ,8 % 09/ ,0 % 05/ ,6 % 01/ ,1 % 09/ ,9 % Ve srovnání s ostatními správními obvody Plzeňského kraje byl SO ORP Stod v roce 2005 třetím obvodem v kraji po Blovicích a Přešticích s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav k ) Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Plzeňský kraj Ekonomicky aktivní 1) Uchazeči o zaměstnání Míra nezaměstnanosti (%) 2) Celkem Celkem Dosažitelní Dosažitelní ,58 7,37 7,18 6,76 Blovice ,00 5,66 5,12 4,67 Domažlice ,96 6,65 6,60 6,45 Horažďovice ,69 9,12 8,05 7,78 Horšovský Týn ,11 7,86 7,13 6,99 strana 19/74

20 Klatovy ,22 7,85 8,26 7,75 Kralovice ,13 8,21 8,37 7,74 Nepomuk ,35 6,37 6,41 6,11 Nýřany ,99 5,96 6,00 5,51 Plzeň ,35 6,73 6,18 5,67 Přeštice ,35 5,07 5,38 5,11 Rokycany ,36 7,85 7,34 6,83 Stod ,65 5,95 5,72 5,41 Stříbro ,55 10,45 10,11 9,98 Sušice ,70 10,96 12,08 11,53 Tachov ,66 9,80 9,79 9,67 Dosažitelní uchazeči jsou uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s pověřenými obecními úřady (2006) Pramen: Úřad páce Plzeň-jih Dobřansko Stodsko Měsíc Volná místa Uchazeči Z toho ženy Míra nezaměstnanosti v % Volná místa Uchazeči Z toho ženy Míra nezaměstnanosti v % září , ,8 prosinec , ,3 Ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání Mezi ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání na okrese Plzeň-jih jsou počítány fyzické osoby do 25 let věku, absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku s délkou evidence nad 2 měsíce, fyzické osoby starší 50 let věku (délka evidence nad 2 měsíce), uchazeči o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaní (v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců) a dále fyzické osoby se zdravotním postižením (délka evidence nad 2 měsíce), fyzické osoby pečující alespoň o 1 dítě do 10 let věku (délka evidence nad 2 měsíce), fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc (délka evidence dle individuálního posouzení konkrétního uchazeče) - těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. strana 20/74

21 2.4 Sociální problematika na území POÚ Stod a Dobřany Sociální problematika na území POÚ Stod a Dobřany je řešena Odborem sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Stod. Odbor má ve své kompetenci oddělení příspěvků na péči a dávek sociální péče, úsek sociálně právní ochrany dětí (včetně kurátora pro mládež), úsek péče o seniory a zdravotně postižené občany. Přísluší mu též otázky týkající se problematiky romské komunity. V rámci komunitního plánování sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany se zabýváme následujícími skupinami obyvatel: Senioři a osoby se zdravotním postižením Osoby ohrožené sociálním vyloučením (zejména děti a mládež) Příspěvek na péči O potřebnosti sociálních služeb v oblasti péče o osoby v nepříznivé sociální situaci z důvodu zdravotního stavu lze nejlépe usuzovat podle evidence příspěvků na péči (viz 1. tabulka). Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách náleží osobám, které jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. stanovuje, kdo má nárok na příspěvek na péči a postup jeho získání. Podle stupně závislosti se liší výše příspěvku. Příspěvek slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku, jak již pomocí sociální služby nebo rodinným příslušníkem (viz 2. tabulka, která popisuje způsob využívání příspěvku příjemci v regionu). celkový počet vyplácených příspěvků do 18 let I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň nad 18 let do 18 let nad 18 let do 18 let nad 18 let do 18 let nad 18 let I.stupeň II.stupeň III.stupeň IV.stupeň ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS - zařízení sociálních služeb OBJ - osoba blízká nebo jiná KOM - kombinace obou výše uvedených způsobů K bylo evidováno SO ORP Stod celkem 583 vyplácených příspěvků na péči. 223 osob pobíralo příspěvek na péči I. stupně, 219 osob II. stupně, 119 osob III. stupně a 22 IV. stupně. 290 příspěvků je využíváno k úhradě péče ze strany osoby blízké nebo jiné, 120 osob využívá kombinace péče osoby blízké nebo jiné a sociálních služeb a 173 osob využívá příspěvek k úhradě pobytové sociální služby. strana 21/74

22 Průkazy mimořádných výhod Informaci o počtu zdravotně postižených osob zpřesňují údaje o počtu držitelů průkazů mimořádných výhod (ZTP). Evidence o držitelích průkazů ZP ve správním obvodu ORP Stod k Počet občanů Z toho ve věku 1-18let TP (těžce postižení) 6 0 ZTP (zvláště těžce postižení) 89 2 ZTP/P (zvláště těžce postižení s nutností průvodce) 32 8 Dávky sociální péče Jednou z forem veřejně poskytované materiální pomoci osobám v nepříznivé sociální situaci je systém sociálních dávek (dávky sociální péče a státní sociální podpory). Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb jsou poskytovány v případě, že čisté peněžní příjmy občana, resp. domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Zdroj: typologie sociálních služeb podle MPSV, Dávky sociální péče a příspěvky evidované MěÚ Stod v roce 2007 (Evidence jednotlivých jednorázových peněžitých příspěvků podmíněných zdravotním stavem.) Typ dávky/příspěvku Počet příjemců pro rodiny s dětmi měsíční opakovaná (PNP, kde se jedná o rodiny s dětmi) 18 pro uchazeče o zaměstnání měsíční opakovaná (HN) 19 pro rodiny s dětmi - jednorázová propuštěných z výkonu trestu (mimořádná pro uchazeče o zaměstnání jednorázová okamžitá pomoc) věcná pomoc (sociálně potřebným) 0 kompenzační pomůcky opakované 56 (hole) kompenzační pomůcky jednorázové 1 příspěvek na telefon 0 příspěvek na individuální dopravu 1 jednorázový příspěvek při živelné pohromě 0 příspěvek na výživu 0 příspěvek na úpravu bytu 1 příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla 0 příspěvek na zakoupení motorového vozidla 2 příspěvek na provoz motorového vozidla 305 strana 22/74

23 Sociálně právní ochrana dětí Z výkazu o výkonu sociálně právní ochrany dětí OSVZ MěÚ Stod vyplývá, že kurátorka pro děti a mládež řešila v roce 2006 celkem 78 případů. Nejčastěji se jednalo o přestupky (30 případů) a výchovné problémy (16 případů). Oproti roku 2005 došlo k nárůstu případů přestupků a ke snížení řešených případů výchovných problémů a trestné činnosti. K navržení klienta na ústavní výchovu došlo v roce 2006 v 10 případech. Sociální odbor evidoval ke konci roku 2006 celkem 20 dětí s ústavní výchovou. Případy řešené kurátorem pro mládež v roce 2005 Případy Celkem Děti do 15 let Z toho dívky Mladiství Z toho dívky Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Návrh na předběžné Návrh na ústavní výchovu Případy řešené kurátorem pro mládež v roce 2006 Případy Celkem Děti do 15 let Z toho dívky Mladiství Z toho dívky Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Uložená výchovná Návrh na předběžné Návrh na ústavní výchovu Klienti kurátora celkem za rok 2006 Počet evidovaných Celkem Děti do 15 let Z toho dívky Mladiství Z toho dívky Počty dětí s ústavní výchovou (stav ke konci roku 2006) Ústav Počet dětí kojenecký ústav 0 dětský domov 7 dětský domov se školou 3 výchovný ústav 6 ústav sociální péče 2 Celkem 18 Zdroj: OSVZ MěÚ Stod, 2007 strana 23/74

24 3. ANKETNÍ A DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ strana 24/74

25 3.1 Anketa mezi širokou veřejností o zjištění potřeb v sociální oblasti Z dat získaných anketním šetřením lze vyvodit tyto závěry definující základní problémy v sociálních oblasti v regionu: Tři oblasti sociálních služeb, které veřejnost na území POÚ Stod a Dobřany považuje za nedůležitější a měla by se jim věnovat v rámci sociální politiky regionu pozornost, jsou: řešení problémů seniorů, řešení problémů lidí se zdravotním postižením, řešení problémů rodin s malými dětmi. Problémy rodin v sociální krizi by se měly přednostně řešit podle čtvrtiny respondentů. Stejný podíl respondentů považuje za závažné problémy nezaměstnaných. Řešení problémů lidí bez domova považuje za prioritní každý desátý respondent. Osobám ohroženým závislostí by se měla věnovat zvýšená pozornost podle každého dvacátého respondenta. Nejpalčivější sociální problémy Řešení problémů seniorů 76 Řešení problémů lidí zdrav otně postižených 57 Řešení problémů rodin s malými dětmi 45 Řešení problémů nezaměstnaných 28 Řešení problémů rodin v sociální krizi 28 Řešení problémů lidí bez domov a 13 Řešení problémů osob ohrožených záv islostí 7 počet respondentů Největší část dotázaných (30 %) o sociálních službách skoro nic neví, pětině není obsah termínu sociální služby zcela jasný a zhruba každý desátý účastník ankety se o sociální služby nezajímá. Respondenti, kteří se v problematice sociálních služeb orientují, většinou vědí, kde mají informace o této problematice hledat. strana 25/74

26 Orientace v sociálních službách O sociálních službách téměř nic nevím 34 (30%) O sociální služby se nezajímám 14 (12%) V sociálních službách se dobře orientuji 20 (17%) Orientuji se pouze v sociálních službách, které sám(a) využívám 25 (22%) Nevím přesně, co si pod pojmem sociální služby představit 22 (19%) Graf : Orientace respondentů v sociálních službách (v procentech) povědomí o tom, kde hledat informace v souvislosti s orientací 100% 80% 60% 40% 20% 0% Nev ím přesně, co si pod pojmem sociální služby představ it O sociální služby se nezajímám nev í, kde najít inf ormace O sociálních službách téměř nic nev ím Orientuji se pouze v sociálních službách, které sám(a) v y užív ám V sociálních službách se dobře orientuji v í, kde najít inf ormace Graf: Odpovědi respondentů na otázku Víte kde hledat informace o sociálních službách? v souvislosti s mírou orientace v sociálních službách. Většina respondentů nepotřebuje v sociální oblasti žádnou pomoc. Pokud ale respondenti nějakou pomoc potřebují, je to zejména: pomoc s přístupem k informacím, pomoc s péčí o vlastní zdraví a duševní pohodu, pomoc s péčí o blízkého člověka. strana 26/74

27 3.2 Dotazníkové šetření se starosty obcí regionu V dotazníkovém šetření, provedeném v květnu 2007 v 15 obcích řešeného území, uváděli starostové obcí nejčastěji jako hlavní problém pomoc seniorům, kteří již nejsou soběstační. Zástupci 2 obcí uvedli chybějící kapacitu domovů pro seniory v okolí (na řešeném území zcela chybí) a nedostupné pečovatelské služby (zejména rozvozu obědů). Mezi další problémy patří organizace volného času dětí a mládeže, menšiny a skupiny osob ohrožené sociálním vyloučením, dále např. absence prodejny se základními potravinami (uvedli 2 zástupci obcí), nedostatek financí na sociální služby (3 zástupci) a nedostatek informací o sociálních službách (3 zástupci). V otázce, kde byli tázáni starostové, zda si myslí, že mají dostatek informací o sociálních službách, odpovědělo kladně 8 z 15 starostů. Z dalších údajů, které nám starostové 15 obcí řešeného území poskytli, jsou údaje o výskytu konkrétních kategorií obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Nejvíce se v obcích účastnících se dotazníkového šetření vyskytují senioři (ve všech 15 obcích), sociálně slabé rodiny s dětmi (ve 11 obcích), dále osoby s tělesným postižením (v 10 obcích). Nezanedbatelný je i výskyt pachatelů trestné činnosti (v 9 obcích) a osob s mentálním postižením (v 8 obcích) - dále viz tabulka. Přestože všechny tyto údaje vyplývají z názorů zástupců obcí a nelze je tedy považovat za absolutní, je možné z nich částečně odvodit žádoucí zaměření sociálních služeb v regionu. Cílová skupina Senioři 15 Sociálně slabé rodiny s dětmi 11 Osoby s tělesným postižením 10 Pachatelé trestné činnosti 9 Osoby s mentálním postižením 8 Lidé ohrožení závislostí 5 Osoby s duševním onemocněním 4 Děti a mládež ohrožené delikvencí 4 Osoby propuštěné ze zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy po dosažení zletilosti 4 Osoby s kombinovaným postižením 3 Jiné skupiny lidí ohrožených sociálním vyloučením 3 Lidé ze sociálně vyloučených lokalit 2 Lidé v přechodné psychické nebo sociální krizi 2 Oběti násilí, včetně domácího násilí 1 Osoby bez přístřeší 1 Mladí lidé po návratu z dětského domova 1 Počet obcí, kde se cílové skupiny vyskytují Co se týče volných prostor vhodných k využití pro poskytování sociální služby odpověděli 4 obce z 15 kladně. Jedná se o obce: Dobřany, Přestavlky, Hradec a Honezovice. V rámci plánů obcí na vybudování nějakého zařízení sociálních služeb (typ služby nebyl specifikován) se chystají k registraci nových služeb tři obce Dobřany (během 4 let), Chotěšov a Stod (v horizontu 10 let). strana 27/74

28 3.3 Dotazníkové šetření s poskytovateli sociálních služeb v regionu Po oficiální registraci poskytovatelů sociálních služeb na Krajském úřadě Plzeňského kraje získala síť sociálních služeb skromnější podobu, než se jevilo na začátku komunitního plánování. Jako sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách lze označit pouze registrované služby. V následujícím přehledu figurují nejen poskytovatelé sociálních služeb v řešeném území, ale i poskytovatelé z Plzně a okolí, protože na řešeném území rovněž působí. Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory a osoby zdravotně postižené na území POÚ Stod a Dobřany Název organizace Druh poskytované soc. služby Místo poskytování soc. služby Cílová skupina 2 Kapacita Domov pro osoby se zdravotním postižením Stod, příspěvková organizace Stodská nemocnice, a.s. Domovy pro osoby se zdravotním postižením Sociální služby ve zdrav. zařízení Stod Stod 14., Stodská nemocnice, a.s. Týdenní stacionáře Stod Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb Město Touškov Ústav sociální péče pro postiženou mládež ve Zbůchu Pečovatelská služba Chráněné bydlení Město Touškov ( poskytovaná pro Stod, Chotěšov, Dobřany) Zbůch (pobočka v Chotěšově) 12., 16., 18., 24., , 15., 16., Občanská poradna Plzeň, o.s. Odborné sociální poradenství Plzeň (pobočka v Dobřanech) 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14., 15., 16., 17., 18., 19., 20., 21., 22., 23., 24., Tyfloservis, o.p.s Sociální rehabilitace Plzeňský kraj 14., Služby klientům z SO ORP Stod nabízí další poskytovatelé s celokrajskou působností, mezi které patří Diecézní charita Plzeň (terénní krizová služba, intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím, poradna pro cizince a uprchlíky, terénní sociální práce), Porozumění sdružení nevidomých a slabozrakých ČR Plzeň (sociální rehabilitace, odborné sociální poradenství), Středisko rané péče SPRP Plzeň (raná péče) a Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje (odborné sociální poradenství). Vedle registrovaných sociálních služeb působí v regionu ještě Kluby důchodců ve Stodě i v Dobřanech a Svaz zdravotně postižených občanů Stodska. Tato občanská sdružení pořádají programy pro seniory a zdravotně postižené, rekreační a rekondiční pobyty, návštěvy kulturních a společenských akcí, poradenské služby a sociální rehabilitaci občanů se zdravotním postižením (ZP). 2 Seznam cílových skupin viz str. 30 strana 28/74

29 Poskytovatelé sociálních služeb pro děti a mládež na území POÚ Stod a Dobřany Celková nabídka sociálních služeb pro děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením a rodiny s dětmi na území POÚ Stod a Dobřany je omezena v podstatě na 3 subjekty, odbor sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Stod, pečovatelskou službu a Občanskou poradnu Plzeň, o.s. v Dobřanech. Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb Město Touškov Občanská poradna Plzeň, o.s. Pečovatelská služba Odborné sociální poradenství Město Touškov ( poskytovaná pro Stod, Chotěšov, Dobřany) Plzeň (pobočka v Dobřanech) 12., 16., 18., 24., , 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14., 15., 16., 17., 18., 19., 20., 21., 22., 23., 24., Další instituce věnující se této cílové skupině je možné řadit spíše ke školským zařízením. Jde o Středisko výchovné péče, Pedagogicko-psychologickou poradnu Plzeň-jih, základní a speciální školství v regionu. A v rámci volnočasových aktivit, suplujících sociálně preventivní péči, je třeba zmínit činnost Domu dětí a mládeže (DDM) ve Stodě s pobočkou ve Vstiši, zájmových sdružení mladých hasičů, ochránců přírody, skautů a pionýrů v Dobřanech a řadu zájmových kroužků pořádaných při základních školách a základních uměleckých školách v regionu. Nezanedbatelná je pro matky s dětmi činnost mateřských center: Mateřské centrum Mája při DDM Stod a Občanské sdružení Budulínek v Dobřanech. Problémem však je, že veškerým těmto aktivitám chybí zázemí v sociálních službách zaměřených na prevenci, odbornou péči pro problematické skupiny dětí a mládeže a poradenská pracoviště, dostupná v hlavních tepnách regionu. strana 29/74

30 Seznam cílových skupin Seznam cílových skupin děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími 1. jevy 2. etnické menšiny 3. imigranti a azylanti 4. oběti domácího násilí 5. oběti obchodu s lidmi 6. oběti trestné činnosti 7. osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní 8. péče 9. osoby komerčně zneužívané 10. osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 11. osoby s chronickým duševním onemocněním 12. osoby s chronickým onemocněním 13. osoby s jiným zdravotním postižením 14. osoby s kombinovaným postižením 15. osoby s mentálním postižením 16. osoby s tělesným postižením 17. osoby se sluchovým postižením 18. osoby se zdravotním postižením 19. osoby se zrakovým postižením 20. osoby v krizi 21. osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem 22. života ohroženy 23. pachatelé trestné činnosti 24. rodiny s dítětem/dětmi 25. senioři strana 30/74

31 Chybějící služby podle poskytovatelů služeb Poskytovatelé byli požádáni, aby do dotazníku vypsali konkrétní služby, které v péči o konkrétní cílovou skupinu v regionu podle jejich názoru a zkušenosti chybí. Na otázku odpověděli pouze 3 poskytovatelé. Tyto chybějící články péče jsou uvedeny v původním znění: Cílová skupina Děti a mládež ze sociálně ohrožených rodin Národnostní menšiny Pacienti propuštění z psychiatrické léčebny v Dobřanech Senioři Senioři Chybějící články péče Chybějící typy služeb Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Služby následné péče Podpora samostatného bydlení Kadeřnické služby, pedikůra, stomatologické vyšetření ležících pacientů Náklady a zdroje příjmů organizací poskytujících sociální služby Tabulka sčítá zdroje finančních prostředků na poskytování služeb jednotlivých poskytovatelů za rok Celkové součty je třeba brát jako orientační (například finanční zdroje na provoz chráněných bydlení jsou uvedeny za všechny pobočky, jelikož nejsou vedeny zvlášť, dále jsou údaje zkreslené u pečovatelské služby poskytovaná pro město Stod, protože během roku došlo ke změně poskytovatele a tudíž byly vypláceno všem pracovnicím odstupné a dvě zálohy novému poskytovateli služby CPOS MT). Z tabulky vyplývá, že marginálním zdrojem financí jsou dotace z evropských fondů. Finanční zajištění sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany v roce 2007 Název organizace Dotace MPSV Finace města, obce Úhrady uživatelů EU Ostatní Pečovatelská služba poskytovaná pro obec Chotěšov (CPOS MT) , , ,- 0,- 0,- Pečovatelská služba poskytovaná pro město Stod (CPOS MT) , , ,- 0,- 0,- Pečovatelské služby města Dobřany Stodská nemocnice, a.s. - Oddělení sociální péče Domov pro osoby se zdravotním postižením Stod , , ,- 0,- 0, ,- 0, ,- 0, , ,- 0, ,- 0,- Občanská poradna Plzeň, o.s. (s kontaktním místem v Dobřanech) 0, ,- 0, ,- 0,- Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež ve Zbůchu Chráněná bydlení ,- 0,- 0,- 0,- 0,- Celkem , , , , , ,- Celkové náklady v roce ,- strana 31/74