Města na pobřeží. VY FOTOGRAFUJETE - MY UVEl\EJNUJEME

Transkript

1

2 VY FOTOGRAFUJETE - MY UVEl\EJNUJEME Pro autory n.jzdapilejifch ůblro, kt r' konc m roku vyhodnott komise odbornlko, pplpravillj m tyto od miny: 1. CENA - 140ENNf ZÁJEZD MOSK VA- KAVKAZ; 1. CENA - todenní ZÁJEZD BUDAPEšf-BALATON; J, CENA - 7DENN( ZÁJEZD DRÁÍ f>any- BERLIN; 4. CENA - 4DENNÍ ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. Města na pobřeží bdim vú, abyate do 1outlle poli lall obl'u;ky ne menff nd t x I 4 cm. Sv' pn.te po1lleit na adr u: Re.dakce VTM, Pra.ha-Nu le, Na Kvltnid 7. KaJdf1nlmek o:&nalte kritkjm popisem zobraun6ho objektu a dlje; ppipllte I technickf fotoúdaje (ap a rit, l, clona a citlivo1tfllmu, pffpadnl tel laboratornl informace). Mnoho ú1plch6 pfeje REDAKCE! Vlechny 1nlmk7, kter' obdrllme do 1outlfe, hou eyidov!ny, Soutll konil!i koncem tohoto roku. ZaUtkem roku 1964 budou dol" 1nímky (tedy i ty, kter' nebyly u"ehjnlny) ohodno..:eny zvliltnl kombi odbornlk6, Z nejleplkh pr~d bude uspoh.dina "f tayka a auto PI Yyhodno..:ených snlmko budou odmlinlnl vlc.nými cenami. U pozor " u Je m e proto Ylechny ltenife-fotoamat,ry, aby neftdall '"' 1nlmky zpit, I kdyfnebylyuvahjnlny. Jde I o fotoanfle, kter,byly do nail 1outlle zullny jll v lol\1kfm roce.

3 l-29 TI, ktefl se z:a.jfma)f o konstrukci letadel, vidl dobfe, le konstrukenl skupina obvykle vyvfjl jeden typ letounu :z pfedell6ho. Prlkladem Je 1nimi rodina Tren6ra". Ale 1 kdyf se tak dobfe osvldflly doma 1 u hnnlceml, proudový letoun x nich nebylo mofn6 vyvinout. l-29 DELFIN" vxnlkl. potl'oby. Kolem roku 1956 ut ma" pfstov6 stroje pro výcvik nettaetty. Bylo nutn zkonstruovat a vyylnout letoun, který by odpovldal nejmoder nijllm technickým podmlnklm a který by sloufll pro vjcvlk plloto proudových letouno. Ukol byl nesnadný tak4i proto, fe neexistoval Udný letoun našeho typu, :z nihof by bylo moln6 vyj(t, který by se prosti dal konstrukl.nl vylepilt. Bylo nutn' nastoupit zcela novou cestu. BoJov' stroje, u nú uff Yin,, malf sice výborni letov' vlastnosti, ale pro!koleni se pfllll nehod!. Tak- Ze toutlia StPMol kfch strojf,..l'i " ' p. Yoclochody na nh..,, naj.ho no'l'fho.wcolnu10 proucfcrff'ho lac:ownw J..lt YJl l Jdznl DILFtN. La.a J J t Jnl ilobte vy1lovlt rultll'll, u11flllt:il'll,.,,,elnl- to I 4obhu ltl bud Jl tl ~ m o letol.ln, kterf prokiu.j tak dol»n leto e lu~no.t i. zvan' spirky, tj. bo)ov letouny, lllrcf se od s4rlových jen dm, fe majf dvl sedadla mf1to Jednoho, uf dhno nestal.lly. Školnf letoun musf být pfece jen o trochu hod nljšf" - ale pfltom musl umofi\ovat výcvik pro bojový letoun a pfechod nesml být pfllll znatalný. To byly llkoly, uloten4 konstrukl.nlmu kolektivu. A obitavý kolektiv pl'es mnoho pl'okuek orpnlmnlho I technlck6ho ritu úkol splnil. TI, kteff se nejvfc nslouflll o vznik,,devitadvacltky'', obdrfell v kyltnu 1962 stitnl cenu Klementa Gottwalda- Inf. O. Bul\ata, lnf. j. Hlava, dr. Inf. J. Hole~, Inf. J. Klouda, J. Nykllček, Inf. V. Pospllll,lnf.J. Rada, Inf. J. Vlček a nositel l'udu price Zd. Rublič. Celý kolektiv byl pochopltelnl mnohem vltjf, protofe s konstrukcí letounu je spojeno mnoho ósltr, zvliltl kdyf Jde o letoun proudový, najf konstrukce, naji výroby a dokonce I s naflm proudovým motorem. A tak konstrukttfl krasllll, statlkov počlrall, atrodynamlkod mlflll v tunelech, byli pflzvlnl elektrlklfl, nodln - a od sam4iho uu.tku tak6 n16tivacf pilot Rudol! Ducho~. jlf prvnl tunelovl mlfenl pflnilela ujlmav6 výsledky a Ylechno nuvidlovalo to- mu, ft zvolen koncepce, totlf stfe dokfldlý jtdnoplolnlk s neobvykle nadsuenou výlkovkou af na hpbetl smlrovky, bud11prtvnf. A kdy! technici skončili kon- 1truklní prict, ppevzaly výkresy Stl'odočesk6 strojírny, Strojlrny prvnl pitlletky a Výzkumný a zku Jebnf letecký óstav. N1 tltchto pracovlltkh 1~1ly postupnl vinlkat tfl prvnf prototypy L 29. Diskuse kolem protocypo byly velmi flv. Zai.tf.vad pllot musel odpovfdat n1 mnoho otbek: uk6 llenov6 jednotlivých konatruklnlch skupin se dohadovali, pfeli, diskutovali - ale vidy Sl nad spoltlným dilem shod li Z OBSAB9' čl8la 13, N41 komeat6t1 Bu pudky IFC úhnf mlft: teplotp Sovftld archh.ektl aaytluajj e Sday aou.i..ú techol.lr.y e,.k!ro..c &kouli Vf dlj' e 861 um6 e Prval e..kot.l~...t1 VJalovad nrol ICT-1 e Noyt Treb t: e Dalll lloutltal kltlo-t'ka H3 HOMBPA 23: Ho.wl CMPZCl<OpOCTIU.li CMOllCT-~-. Tt111o c:o8pe-. l&nuioi TUIDIJOI. ttl<flpo&eq:n npolsftt C9011 CMJTW. Co nc:kllc apxlfttl(topi.t apeajw'&>ot e Ho u aatom WKlla. - 1)lt6aNT e Kuu Gy.D.n noro.as A.US DBM INHAL T OBR Nr. U: DBLPIN - du ncue PhtSUUI. Vlcnnal O.ber die winenacbltt l1c:m Ponc:huna JUROVBC- 1 proft tdnc 1Cttfte Sowfodtcbe Ardůtekteo aitwcdeo e Ocr neue Trabl.nt e Wahrtchdnlic:ba Wettu Dle Stadt des Gdlo.,ell PROM THB CONTBNTS OP No. U: DBLPIN - the new lltplane e Pour ti.mel abo\n tb.e ldaldac tetelll"cb XIR.OVBC tma ha ~ e Sowlet U'Cbl*Cl maklaa projecu e 'Ibc new Tnbt.ot e Wettber fot tomoaow e Thc towft ol pouluy V PllllTIM člslb KAJDBTB Vlodr1tr1 a buy vt1 1tavt1bn1~ Let:ml poh19d do bjtto.. rl llltervbe e Co vfl nevita o mldllstvi e Nov oentrv.m S.rlloa e BlektroAl.U pomilw medldnl e Jton VTH 795

4 a ned~kave pokračovali v práci. Koneln6 byl hotov prototyp, ureený pro ltmacl zkoušky. I k tiim byl pll zvin ul,d.vacl plloj:, afkollv se to obvykle nedeli. Na piloto slabllch nervo mófe nepi'fznlvl posoblt praskot pfl deformaclch liman6ho stroje - cof ovšem nebyl pftpad R:. Duchoni.. L-29 v lámalce" obst:il, tj. rozlimal se af po pl'ekrolenl kritických, pl'edem vyp~ft~ných mezi. T'mil' současni byly dokončeny oba l,tacl" prototypy a tak konečni nadelel velký den - ned61e S. dubna Naleštěná L-29 měla odstartovat k prvnímu ul6távacfmu letu. Za"d.vač Rudolf Duchoi\ dělal JeštE poslednl rolovací zkoušky a konečni za vleobecn ho vi:rufenl ve 14,SO hod. byly uvoln6ny brzdy a povolen start. Nastal nefdolefltějlf okamllk, nebo( I nejpfesněju výpočty, nejodbornijšf práce a nejbohatlt koostrukční zkušenosti se musl osvědčit v praxi. Neexistuje snad letoun, který by vzdor všem vjpoč-túm ne. mil nijaké mouchy", kter nutno v)"chycat" (Pl'I t6to pflletltostl sl mofeme pflpomenout, fe u neblate proslulého bombardéru bývalé luftwaffe Helnkela He 111 bylo nutno nikollkrit změnit úhel nastaveni motoro: rovnh pj'echod kj'ldla do trupu se několikrát změnil a motýlkovité vykousnuti pflšlo af dodatef ne.) První stan. letounu k zalétávacímu letu Je vfdycky nejdramatičtijll okamflk. Výsledek mnoha tlsfco pracovntch hodin a značný finančnf náklad je v rukou u"dvače. To musl být zkušený a vynlkajtcf pilor, který uf m' nf:co za sebou, vf sl v kafd' situaci rady a Je chladnokrevný a rozhodný. O zal,távaclm pilotu R. Ouchoi\ovl Jeh' protrad'me, fe se pfes své mládl ocitl Jlf pfed lety v situaci, kdy se musel během dvou vteřin kitapultovat I se sedidlem z poškozeného proudov,ho letounu,.. Neztratil ani zlomek vteflny.. A tomuto mull byl tedy syuen letoun L-29, aby Jej vyzkoušel, upozornil na jeho eventuálnl dvady, aby Jej pflvedl zdravý" na t;em - ale pfedevlfm aby neohrozll bezpečnost svou, ani druhých. Pilot odstartoval, bri.y pfelel do prvnl stoupavé :u.tálky a rychle nabfn.i výšku. Vyzkoušel i.minu letových reflmll, vyi.koušel, jak L.29 reaguje na fft:enl pjll vysunutých pflstivaclch klapkách, vysunut'm podvot.ku, klesal, opět stoupal - a bihem letu diktoval své poznnky na magnetofonový pb a dóleflt' (Jdaje mimoto sděloval ri.dlem. Objevilo se chv~nf výškovky pfi vi.rosujfcf rychlost! - to byl zjev pováfllvý. PozdEJI se vlak ukúalo, fe stal:i odstranit brzdlcf padiček a chv~nf zmtxelo. jinak byl L-29 prakticky bez chyb. flk HLAVNI ROZMlllY1 dha pr'1d. letounu tartovfll.,... maalm61n1'411a tl,jm IO,lm l,tm Jlllk1 " '""',,. Jlltk1 Konečnl pilot hladce pflst41 - a na letlltl propukl júot. Oobri. prtcel L-29 p(ljde do sériové výroby! Piiot dosul trad!folho hobla, kon strukt fl a všichni spolupracovnlcl sl potfásall rukama. Blahopl'ánf nebnla konce... Tak vznikl nový proudový dvoumlstný letoun, určený k ekonomie kému výcviku plloto.jeden z velkého kolektivu leteckých technlko:, kte1'f se podllell na Jeho vzniku, V!clav Nimeček, o nim flki: jeho v1kony o vlostnostl, stejne jako vybaveni o Výzbroj umof~ujl komplunt výcvik vojensuho pilota po vlech strdnkdch, ddvojl mu poznat všechny specifické zvldftnostl p/lotdfe proudových letouno, umof.ňujl výcvik v letu naslepo. ve n1elbi Gpod. P1itom tento /etou" není vdzdn na betonov6 plochy, ale mofe operovat I no travnatých o pi.slitých letift/ch..." L-29 DELFIN" Je celokovový stfedoplošnlk, kftdlo má sestaven ze t1f čútf, z centropu.nu spojeného s trupem a i:e dvou vnějllch čisti. K'ldla maj( jeden hlavnf a dva pomocné nosnlky a jsou opatfena úl:lnnými ftirbl novými pflstivaclmi klapkami. Pro uart se vychylufc o 1 S, pi"i pflsdnl o 30. Ovládajf se hydraulicky. Trup Je kruhov6ho prój'ezu, poloskofepinové konstrukce. Vpf'edu Je dvoumlstni kabina, vybavená dvo)lm flzenlm a dvoji sadou p1tstrojll pro kontrolu letounu I motoru a pro navigaci. Pfednf kryt se odk"pf nil pravou stranu, lev)' kryt se odsunuje doudu. Oba kryty lu v nouzi odhodit a opustit letoun na vystfelovacfch sedadlech. Celý prostor kabiny Je pf'"etlakový a Je vyba- ven kllmatlucf. Brzdicf štfty (sou n kj'ldly trupu. -rm mu. rychlost u nml 121 k /h maa. rydlle t "' HOi"' 611 knt/h ce tov. rtehlh ml 121 km/li Cfttov. rychlost"' lttlm 141 km/h....rpchl ma... f!l1lo p11.,.c1 rychlelt HOknt/11 Mm l,7j tlokm/h K dyl ve skladu na s/dlifti Podlateck6 u Mostu vznik! f>ol6r, začalo i po. fddnd panika. Plno lidl kolem, koldý chtll pomoci, hoslcl p11suo}e sndfeli ze vfech mof.ných stran I ddlek - a oheň 1ddll lim po ruce. VEdit $1 rady zo dech mlmofddných okolnostl, to Je mord/ni povinnou/ kofdého občana. Vfichni se svým dilem p11čiifojeme o výstavbu republiky, všichni ji musfme umlt také brdnit. I p'fed škodami, které by ndm mohl zposobit útok zvenll. Proto také pak.roluje v ce/6 republice pflprovo dd/ vlc. Lid' hledali pomoc proti fiv/u no obyvatelstva k clvllnt obranl., mnoho mfstech, jenom ne tam, kde se sama nablzela - pflmo u yznfku pofdru. Ve sklodlfrl byly I skjenlné desky s drdllnou violkou. Stalllo )leh nlkolik obltovat" a zadusit jí mf oheň d11v, nef se rozrostl. P1edevffm chlapci a dlvlato, kttfl nemajl lddnou trpkou flv('tnl zkujenost, neprollll vdlku, nef/11 v územfch, kudy fronto p1eflo, se prdve teď domnlvajt, fe mosbvskd dohoda o zdkazu nel«erých druho pok.uso s nukledrnlml zbranlml znamend konec jokěmukollv nebezf>ell vd/ky a fe je tedy mofné pustit problémy civ/inf obrany z hlavy. Pravda ovfem Dobré vo/i podlomila nohy neznalost, je, fe dokud nebude dosoleno dohody o úplněm o vfeobecném bezradnost. Mno zl lidé, mladl p1edevšfm, odzbrojeni a hlovni dokud se toto dohoda nebude spo nemajl ani zddnl, jak se p11 podobných lehllve plnit, nikdo ndm neddvd prdvo spoléhat, fe lmperlos/tuaclch zachovat, jak sobi I druhým pomoci, 1/stě k ndm budou jako hodni strýlkov~ o nlflvých zbrani, a to timl prost1edky, které jsou prdve kterých moji pln6 sklady, proti ndm nepoufjjl. Nenf Jeftl 796 VTM

5 rozsahu. Proto se zmlnime jen o dvou možnostech: termočláncích a bolometrecb, jako klasic kých neselektivn1ch pfijfmačlcb. Oba reaguji na dopadajicf IFC zařeni zml:oou svých fyzilcálnlch vlastnosti, zejména elektrického odporu, což je velmi vhodné pro dalši zpracováni elektrickou cestou a pro předání vzniklého signál u po základním zpracováni na vl:rši vzdálenosti. úml:rná sue dopadajfclho zářenl. Místo galvanoměru mó.žeme analogicky zapojit opl:t obvody pro další. zpracováni signálu jako v pfedchozl m pflpad~. Novějšf typy bolomeuů polovodičových (termistorových) se vyráběj{ obdobným zpó.sobem, ale mjsto platiny se užfvá polovodičl\. Takovým bolometrem je např. bolometr InSb vyvinutý Z. Posltem ve VúST A. S. Pop q IFČ ZAŘENf MEŘf TEPLOTU o 1 LZE ODSTRANIT ZADIRÁNÍ LOŽISEK VAGONU' u I l (~', '~ I I V thtlm člj.nku s oboru infručerveniho úhnl (první byl uvefejnlf!n v Hsle S. a druhf v ělsle 12. letolnlho robúku VTM) se podjv,me oa infračervenou pyrometrii. V mnoha vědnkh i prllmysl~ v$'cb odvětvích je třeba mhit a kontrolovat teplotu jinak, než jsme tomu obvykle zvykli. Obyčejný lihový či rtuťový ceplomú často nedostačuje. Mnohdy musfme dokonce teplotu mhit bezdotykově (dálkově), protože se z nejrůznčjšicb důvodů nemllžeme přimo na potřebnou dobu pfibllžit k měřenému objektu. Metody měřeni teplot, zal~ žené na záfeni mhenébo předmětu~ nazýváme optickou pyrometrii. Jelikož látky do teploty C vydávajl pouze infračervené záření, jsme odkáz.ini na IFC pyrometrii. Přij{mače (detektory) IFČ záfeni jsou založeny na nejrůznějšlch fyzikálních jevech, takže jejich popis by si vyžádal velkého Termoelekuický člé.nek je tvofcn obvykle ze dvou ró.zných termoelektrických kovli., které jsou spolu v jednom mistě vodivě spojeny, a na jejichž volné konce je připojen galvanoměr_, nebo dalšl obvody, které ziskaný signál zesiluji, či vyhodnocuji jiným zpósobem. Spoj obou termodcktrických kovťl je vodivě připojen na začerněný terčik,(obr. l). Dopadá-li na terčík JFC záfenf_, ohřeje se misto spojeni obou kovů a na jejich studeném konci vznikne elektromotoricu. sua, úměrná sfle dopadajídho zářenf. Starši typy bolometrli. se naprotj tomu skládaji ze dvou stejných, velmi tenkých platinových proužk6, které jsou zapojeny do Wheatstonova móstku (obr, 3). Jeden z proužků je začerněn. Dopadem zářeni na temo proužek se změn! jeho odpor_, jelikož se proužek zahřeje. Tim se porušl rovnováha předem nastaveného mli.srku a na připojeném galvanoměru se ukáže výchylka Obr. I - Princip termoeldt.trlckého i!l,nku, v nf,m:l dva proutky termo elektrických kovťs Jsou vodlvl spojeny, Obr. 2 - Perlička po1ovodlviho terml1toru. Obr. S Princip kovoviho bolometru. 1 - xačerni!n~ platjnový proutek. le ho:l vodivost ae mf,ni 1 dopadaj(cim z.'fenim; 2 - kompenubú pt proutek. pova v Praze. Jeho časovti konstanta je menši než 1 ms, odpor pfi 20 'C je 6-30 ohmo a výt!žnost při 16 Az 0,6-3 V/W. K praktickému upotřebeni musl me IFC dřeni zkoumaného objektu soustředit speciálnj optickou soustavou (buď čočkovou, nebo zrcadlovou) na čidlo přijfmače. Ziskaný signál zcsllit a potom buď registrovat, nebo dále zpracov6vat pomoci ovládaclch elementů přimo pro regulaci. Timto zpusobem mli.žcmc automaticky ovládat teplotní režim peci, sušáren apod. Můžeme tak kontrolovat vzn1st teploty na nepřístupných místech a teplotu pohybujldch se pfedměto., což bychom jinak provádět nemohli. Tohoto zpo.sobu ml:feni užfváme d4le tam, lede umistěnl termoelektrických e1ánkti běžného typu neni možné pro agresivnt prostředl_, či pro přlliš vysokou reploru, nebo pro nutnost registrace náhlých změn stavu, které normální termoelekuiclcý článek nestaet sledovat. "Teplotním zdrojem JFC Zlifenf je teoreticky každé těleso, jehož teplota je vyššl než ou Kelvina. Jelikož absolutní teplotni stupnici, nazývanou stupnici Kelvinovou, dostaneme podle vzorce:~ T('K) - '(' C) + 273,IG vidíme, že jde v podstatě o stupnici Celsiovu s nulou posunutou ~ zdaleka vyhrdna. Vldyť nop'flldod n~lc.ollk hodin po tom, co se americký udtnf tojemnlk Rusk podepsal pod moskevskou dohodu, ppl]el ministr obrany USA Mc Namora do zdpad nfho NEmecko s u}!ltlnfm,.fe dohoda nebude naprosto zna menot nějoké omezeni ve vyzbrojovdnl armddy NSR. Soused no zdpadnf hranici dostane tedy dalšl, 1 atomové, zbraně. Poměr ve vývoji sil socialistického o kapitalistického světa problhd sice i z vojenského hlediska v ndš prospěch, obrefna vlak nenl jen věci vojenských odbornlkd, ale veškerého obyvatelstva. Ve v61ce, kterd nen/ zatím ještě vy/ouleno, by ne bylo rozdllu mezi frontou o zdzemfm, oběti by přindše/o bojujlci vojska ; clvilnf obyvatelstvo. Aby nerostly zbytečně, vy.faduje to r0zn6 opat1enl v obraně zdzeml. }ednlm z nich je vfendrodnl p'flprava obyvatelstva k ci 'lllnl obraně. }e}lm cllem je udrfet organizovanou linnost v zdzeml I v nejtuflch podmlnkdch mofn~ vd/ky. To jsou do'lody, pral I v soulosné době musfme vedle péle o rozvoj národnlho hospodd1stvl dbát 1 no to_. aby si koldý věděl rady p11 budovdnl úkryto, ovlddal jednoduché fenijnf prdce, znal hlavni zásady p11 záchranných a vyproš(ovaclch procfch, uměl se chovat prostoru zomo1eném radfoaktivnlmi o otrav nýml látkami o bojovými biologickým/ prost1edky, věděl, co má dělat p1i vyhldšenf situace ohrofcnl. tas, který lidé otázkám civilnl obrany věnuji, ncmusf Mt zbytclný. Znalost/, jak se zachovat o pomoci druh'fm za ne} roznějšfch mimo16dných okolnosti, se dá dobfe vyuflt I v mlrovém.fivotě. Vfdy{ rózných nehod a ncštestf je bohufel stále Ješt! mnoho. Onen polár skladu v sfdllšti no Podfotecké se dal pfl zachovdnf rozvahy uhasit }ednoduch~ml pron1edk.y. Vědomosti z/skané v p11prově k cfvilnl obraně se hodily mnohokrát těm, ktefl poskytovali prvnl pomoc p1i rdzných pracovnfch úrazech. je tedy lépe vědět, jak sl I za nejhorll situace poradit a být druhým prospfšný, nel zostot bezbranný. L"I VTM 797

6 k dll.l<u -2'18,16 c. IPC úfenl tedy vydiri katd~ tuuo a teplorou vylil od -273,16 c. Z roho vyplfri,!e IPC čidly lze resi trovat I velmi nlzu reploty. v praxi oviem budeme mrnt 1 re1htrovat teploty podatarn6 vylil, tů jak se budou vyatytovat. ~~~,;8d~ =ba ~~~ ::.:{c: alwcla vq6a6. OpdcU tou.tav&, Jlml konci I llll:ůlttao lid.jo, J..,.. =-~~t ~~ r::ji'j:t,, vq6a6, kr)rt.ovad cn. t.apul!kou.!:.=vy J~.:t,.~o~t!aa/6~!= r.:~ ~ io::~.:j!f~:! ~ =~:e:.v~r~:: 1- ph uj lllll..,,,v«u toupravy ~t. V tomto pt(padl " \&plat.al I... ~ dtuym.t lldla Jeho...U hlo\.-;. konataata. kur6 um.o uchrtlt &mla\a ldl...&ty d.hnl I v tů ltritum fatot1 m okam.tlk:'d ~-.v.=.pft phj>.ldln.l lotlw H Obor infrawven~ pyrometrie a zejmfoa jeho pou!id v praxi mi velll:~ pole p61obno1d, od hutnjctvl d po dopravu, od apllb.cl vojeoalctch d po medlclou. Z. MBNZL 'f"'tlll_,_. n4kllm tlaalnlurlhnl 1ta 1\fftl YJ'riltl ltrlt lc.& flrma T m,, V uclt nbi m llkou "l!al,plnroja, fillnl). rochhl,.,., chlmlk:i ttinak, abawja vlhko1tl,,,11'1l. a,,..114 nlllu ch11, J.tt.1 1rnlr J mol.na Pldlt, ".-,.o\llltl ot'ro,..m lalwalaml. Viha lt q, '"k 41 cm, lltka H cm, vtfka 11 cm. 0 eden u dpadnlch WoplsO nazval Orty n ho koment4 tora so'lluký výchovný Y at m 11n1JmocnlJIC ta)nou zbraní RusO". je to pn.vda Jen zlútl; v tom, fe I slln4, 111 naprosto ne v tom, fe Je tajn4. Naopak, sovldtf lld' Jsou vldycky ochotni se podlllt o sv ikuknostl, ppedeyllm s tlml, flml kolonlalist' odpírali I dkladnf privo na vzdll4nf. V úpadnlm tisku se nulldka objevuje myllenka, le je pledčun' pomýflet na zaki(dinl vysokých lkol um, kde nejsou lkoly Dkladnf. Takov doporueenf" pro. nlklo I do Jtdninl konference Orp nln.c1 1po)1ných n4rod0, na nit se projedn4vala pomoc rozvojovým ze. mim. SamoiPtiml I sprivn a na prosto nutn likvidovat nesramot nost, rychle nkl4dat lkoly, kter mofe navltlvovat co n1jvkll polet dltl a ml(dele. Afa odkl(du plltom ppfpn.vu videckých kidro na poz: dljll dobu - 10 by bylo nahririnl sov TšT' polltlc1 neokolonlallsmu. Sovlt&ki :r.kul1nott naopak ukuuje, li kdo chce ve sd z.eml hospodaplt svobod ni a nedvlsl1, musl vel ml rythle p,.. mýllet o výchovl dostateln ho poetu vlutnfch 1peclallatO. A Sovluký svu ronojovým n- mlm tak velml konkr tnl pomih4. Na vlc nel JOO sovlukých vysokých lkoltch studuje dmir ml dých lldl ie 114 xeml svlu, pm 7000 Jich I x nedf.vno osamostatniných atitg. Ul pl'es tlf roky ttuduje v Moskvl na unlversltl PH.telnvf n4rod0 p1es 2000 xahrantlnfch stu dento a uplrant1.t Sovlitský svu se nespokojuje Jen tlm, fe pfftelsky vfti ve sv :r.eml 1tudenty XI x.ahranlff a umofftuje Jim nejvylll vxdlllinl. I roxvojov' xeml potl'ebuji vf utni vysok' lkoly, kter budou pplpravovat speclallsty vlutnfml prostl'-edky. Privl v tkhto mlslclch konll výstavba vysok6 technlck6!koly pro 798 YTH

7 0 tlsfc posluchal:q v mlstl Bachr Dare. Je to dar sodtsk,ho lidu lldu Etiopie. V Kambodll se suvl dallí dar sovliuuho lldu - Vysok' tech nlck' ufllllti. V Jndonúll zaflni 1tavb& technoloalck6 fakulty v mhtl Amboni, kteri bude mft spklall zovan' posli.nf - vychod.vat odbor niky pro lov a zpn.codnf ryb. Suvf se podle sovltsk,ho profektu. V ate ll'rech sovtukých archltekto vznl kaji privi nivrhy na stavby nových vysokých lkal v republice Mali, v Afgánlsd.nu, v Tunisu. V mlnui.m roce ukonllll studium prvnl lnfenýrl Bombaysk ho tech no. loglck,ho Institutu. Laboratofe a vlechny budovy Jsou vybaveny so. viukým ul'fxenfm, výuku vedll spo le~ni lndletl 1 sovkltf pedaaosov6. V B&rml postavil Soviuký svu nejvltlf vysokou technickou lkolu v zemi. Ph:s 1000 poslu,hal:q H sune po JeJ fm absolvovinf specialisty v ndloelektronlce, elektroenerse.. tlce.chemlck' technolo1ll, strojlren atv(, hornlctvf, metalursll a textil n(m promystu. V mlnul6m roce zabll ae studiem tak4 prvnf studenti Guine)sk4 vy10- k4 technlck4 lkoly v Konakrl. J to prvn( vysokt lkola v zemi vobec. Jelf projekt, výsuvu a upr:ienf na vrhovill a vedli sovltjd architekti a odbornici. Vyufufl na ni culnejltl I sovldd lnfenýi'l. Studuje um ples 1500 posluchaf6 - pllltlch 1troj1PO, energetlko, seologo, a1ronomo a hydromelloritoro, nejpo. tpebnljffch speclallsto v Guinei. Tak chipe a uskutefftujo SSSI\ svou politiku pomoci roxvojovým z.em(m. VTH!99

8 ~. 'l');'... ~.. ;;.. :,-:_.... f x k urze f ~.. -T,..._._,. VTM,.. ~(!J. ' s '&r: '-....I', I '. " 0 - ~ -.;.. ~ l I "'(t. ;_: ~ ~ \. + :... lf ~ Ail pl'ed ml lcem ( 11.thl VTM)J m ptal I llinku,.nejen prokr.hu p"rody'' o thowbn4m vliv" mod rnl techniky na tivou pflrodu. Na konkr,tnfch pplkladech J m wkinll, I jda o celonltovf probltm. To ovlem n anamani, la bychom H tlmto úvlnm 1pokollll. Upa P~ano ndl "tlidcl. Domnl '!ll n, le i v Jejich 1llic.h proir.koumlt a iittit \'Jachny ppiuny, ktar4. tak nablata p01obl na n.ra llvotnl proltpadl. Proto byl u1taven ppi ČHko lohn1kf akademii Id 1paclilnl Wacko0 vf1r.kwmnf Otvar. Ja to Chtav pro tvorbu a ochranu krallny. A privl o nim jlma vim v d. lru mlnu16ho lli"lcu 1trbill napht, STfNY SOUČASNÉ TECHNIKY, ;. I "llcfnostl samolištěnt apod. Vědci budou sledovat té! druhovli, poěetnl a jakostnl zastoupeni z.věfe v krajině zdravé a v umofené a pak I to, jak promyslovf exhality ovllvňujfdlesnou kondici a 'ldravot ni stav zvue. KromE toho se uskutečni také dokladný urbanistický prozkum, dále výzkum rekultivace devastované (zpustošené) krajiny, promuoviní prašnosti atd... POHLED ZPfT VytvUeH se tzv.,,chrinint územ("'. Jsou to ne Jen pf'f. Naše zemi patrr mezi oblast! rodnf rezervace a nirodnl odedivna osfdlenli člověkem, který parky, ale I rozsáhlá urbanistická a rekreafnf stfe postupně měnll lejr tv!1nost. Mnohé Jeho dsahy pflnesly velký ulitek a diska. Prostě se určité :droveň pflspěly ke zkriilent okoll. zdra.v4" oblasti vyčlenf od Jlni opatfenr, I kdyf byla dobl'e promyslovl výnosných knmyšlena, zposoblla rozn:i poškoxent a znehodnoceni pffrodnfho prost1e Jln nebo stfedlsek. U nis tato moinost nenl. dl, cof se obvykle projevilo al po delff dobi. Podrobným prozkumem Jak inimo, naše republika nepatpl, co do rozlohy, vlak bylo z) l ltěno, fe naše promyslovl a umldilsky vyspili krajina, mezi velké státy. Splle naopak. A pfece Jde o všeobecně vyu!fvanou krajlnu. kteri Je Jednou z nejlldnatě)llch oblutl Evropy, sl pfese všechno t.a TémU v kafdém okrese chovala mnohem lepll estetickou najdeme větll č l menll promyslovi sthdlska, rozné tvifnost nef Jiné země s podobnou hlstorlf. zemědělské d.vody a samozi'ejmě I sldllltě. Nechybljl V mlnulostl se totlf u nú iemědilstvl I promysl vyvljely pozvolna, a tfm se zcela organicky t.a tu rozsth" lesnl porosty a mnohde I rekreačnl oblasti. Oochbl tedy k tomu, fe jii POHLED NA SOUČASNOST čleňovaly do svého okou. Ovšem nynijlf a budouct prudký rozvoj dnes se xmlněné prvky vdjemni promýslu I zemidilstvf nutně vede V posledn I době se v dennf m tisku k narušeni a k viln,mu poškozeni prostupuji a ovllvi'iuji. Uchovat tak objevilo nlkollk ne pfllil radostných rozmanitou krajinu co nejzdravěfll na.jeho flvotnlho pronredl. prh. Napllklad: a nejkrisně/11 a pfltom ekonomicky vyvuenou bude perný ofllek. Zvlt! PrOmys/oré exhaldty rdfne ohrofujl POHLED DO BUDOUCNA tě, uvědomlme-11 sl, fe v budoucnu SS tisíc hektaro /eso v Krufnfch poč. ldme Tento neblahý dosledek, ktel"ý s Intenzivněji! výstavbou hor6chl nm~ km nofich 1ek Jako sdn provizi současný roz.voj chemických, energetlckých I Jiných m6 rodu tok z.nellftenou. fe ji uf nelze průmyslových celko a stdllfť. prakticky pouflrotl Profnon r nfkterých pn>mystovjch oblostech nebez- techniky, projevuje se tému v cel'm svitě. Ovšem mnohé země majf Proto se naši vědci roxhodli, ie v jednotllvých oblastech provedou peln! stoupd. Nap1tklad na mnoho molnost fellt tyto prob"my (I s výhledem do budoucna) dokladný komplexnf výzkum. Dalo m(stech Ostrovy byl nam~1en spad poměrni by se tedy Pici. fe Ra tomto výzkumném úkolu se bude podtlet celá 1 Junt zo rok. (Pfijotelnd normo je pfes 3000 tun prachu a popllku no snadno. Jde totlf o takové st:ity, kde Jsou k dispozici rouihlé prostory. armida vědeckých pracovnlko, slo~ 130 tun.ji Znolnd devostoce a fpatnd iená x rozných odbornlko. Pro nizornou pfedstavu o rozsahu dto lesk~m kra}il rekultivace pody, zvldftl v Serero price uvedeme alespo~ několik To jsou varovné slgntly, které konkrtltnlch úkolu. které budou nutl věd,e, aby svou výzkumnou vědci fei lt. práci urychlili. Profesor dr. Inf. Tak tfeba pfl proxkumu vegetace Antonin pfeff'er, feditel Ústavu pro pojde o to zjistit, do fak mfry ovllv tvorbu a ochranu krajiny ČSAV, nám ňuje promyslovt činnost rozná rost ~ k tomu fekl: Pfesto, fe. ústav Je linni společenstva. Vyiaduje to poměrni mladý - vznik! v roce zjistit historický vývoj vegetace té ul dnes se na mnoha mfstech které krajiny (kolik bylo dllve luk. lntenzlvnf: pn.cuje. V současné leso a Jakli to byly porosty apod.) dobi jsme vybrali pro komplexnf a porovnat se souč:asným stavem. výzkum jako modelový typ okres Oile je to výzkum zemědělských Beroun. Je to velmi vhodni oblast kultur s ohledem na uv. geonomické pro podobn' šetfenl: mi členltý terén, typy. četné běhuté i stojaté vody. Prostě, mi se zjistit, které kultury geobotanicky je rhnorodi. Mi vyné a v ja.kém ustoupeni jsou vhodvinutý promysl, Intenzivni zemeděl pro určitou krajinu vzhledem ke stvl a vf;tll I menší lesnf komplexy. stanoviftnlm podmlnk!m. Studovat Bihem doby se naše práce rozšifl se bude I vodnl rellm, tj. nejen I na dalšl, svým zposobem charakterlstickli mnoistvl a druh zamoflenl vod, ale okresy." 800 VTM

9 Jeli jsme tedy na Berounsko. Hledal! Jsme dosti dlouho, nei jsme v dpu lesa na strínl za mistem objevlll dvi nprilené a unavené postavy. Byla to dr. Eliška Nov!kovi a Rudolf Hanzl z Vysoké školy země dfilsk6, ktej'i zde provádill :z;oolo. gický prozkum. Očekivall jsme, fe nás :u.vedou do lesa k putfm, kde se budou ~mftat lapen! zajíci nebo jimi lesnf zvěi'. Ale dr. Nováková nám ukbala je n" speciál ni. pastlč ky", kter6 splše pflpomlnaly zahrabané sklenice od dfemu. Byly pevně usazeny v zemi a naplněny vodou s formalinem. Na dně byly desltky rclzných, jakoby konzervovaných brouko. I tento výzkum Je dolefitý," vysvětlovala pflsně vědecká pracovnice. Sebraný hmyz se po úpravách pfesně určuje. To znamená, fe :r:jlšťujeme, o jaké druhy jde, v jakém počtu se vyskytuj{ a v Jakou dobu na r1hni znečištěných mfstech a v roi.ném prosti'edf. Tfeba v i'ep ném poli, v jetelovině, nebo jako tady, na okraji lesa, kde je znafoý spad pevných enilsl z cementáren. Zjišťujeme tedy nejen to, které druhy mohou v zamofen6m prostfedl vegetovat, ale hledáme I jakési indikátory škodlivosti promyslo. vých exhahi.to na organický fivot, Zatim jsme zjistili, fe v zamofených 1. Dr. E. Noviko't'i ů:oumi ob1ah J dn6 putl n hmy. 1. T k vypadi p t na hmyz (kol m J1ou ni 1trol vf:ickumnlka , ovl m f n pro t r4n). J, Stup ft :icapril nf n J l6p poznim, kdyl ni ktarf lltt stromu omy lem. (Na 1nlmku 'é'pn vo omytf,... 1.vo" pa vodnlm" 1tavu sapri. l no1tl). Foto: Vltd1 Dub1kf oblastech se objevuje daleko vice hmyzu, sajfclho rostlinné šťávy (nap'f. některé mfice, roztoče apod.). Naproti tomu se v znel!ištěné krajině vy1kytuje poměrně málo ftfal. To má t.a nbledek menu provzdušňovinl pody." Výzkum lesnf zvu:e - dodává soudruh Hant.I - provádfme běfně pfi honech. Některé odstfelené kusy odebkáme jako vzorky, které pak v laboratoflch pečlivě studujeme a porovnávime s kusy, fijfcfmi ve :.dravém prostfedl. Nap'flklad zniěny krevnlho obrat.u mohou hodně napovědět, jaké dúsledky mofe mft znečištěni p'flpadně I na lidský organismus." MLAD( NEMUSf STÁT STRANOU To byla jen malá ukázka celkového výzkumu, který nynf rllznl odbornfci providějf v okou Berouna. Je to skutečně naléhavé. Vfdyt bylo zjištěno, že v okoll Krilova Dvora a na některých mfstech za Berou nem dopad~ rol!ně af 3000 tun prachu na 1 km 1. Jsou to vesměs pevné emise z cemend.ren a plynné exhaláty ze felezáren. Jistě to nezústává bez vlivu nejen na drobné organismy, ale I na zvu:, lesnf po rosty, zemědělské kultury a nesporně I na lidský organismus. Proto sem pl'ljifdě)f ro:r:n' skupiny výz:kumnf. ko, aby na :r:akladě svých poznatko, zjištění a rozboro pfipravlll podkla dy pro vytvofenf skutečně zdravé a esteticky fefen6 krajiny. Je to práce zdlouhavá a náročná, jako kafdý vědecký výzkum. Ale právě proto by se na nf měli podllet 1 mladl - tfeba posluchači Vysoké školy zemědělské. Mnoho teoretlc kých otáxek by si tak mohli vysvětlit pl'rmo v terénu. A fe to Jde, dokazuje pflklad skupiny vysokoškoliko, vedené I nf. Voril:kem, která letos v l~tě prov!děla dokladný pro:r:kum rekultivace (znovu obděláni) a kultivace výsypek a poddolovaných pod v Severočeském kraji I na Ostravsku. Výsledky jejich pozorováni, která se xatlm zpracovávajl, Jistě pflspějl k dalšímu ozdravení naff krajiny. Exkur:zl VTM 'l:a odborn6 1polupri< dr. E. Novikov6 a R. Hanzla ppipnvll L v Spilal ve Francii (kd vo:icy Jazdl n pfatrlltl 14 hodiny a :icvltlzf...c!1:ic, kterf uj d n jvlc kllom tro). Nad Hdadly prototypu nov6ho 1pol'to'é'nlho vo:icu FORD Mustan1" (obr. l) J l 1antnl bu.p1.lno1tnl obto... k. Chrin I J adc ppi havirll proti :r.m!ukn.,.tl pod obric nfm 'é'ohm (Jezd e J pochoplt lni pfipoutin bezp lnoltnlml pilj' k H dadlu). Karo14rle J c lohllnlkovi, obl d dla j1ou pavni a pacll61y a volant lza podl v liko1ti fldll pp ltavit. VQz i 'é'ybav n ltymlcovfm motor m 1 v.tlei do V" o ob ahu I SOO cm a vfkon" IOt k, "ml1tlným mazl '*dadly a zadnl nipravou. Chladlcl vzduch pfiv.tdlji nablriky po obou 1tnni.ch karo- 16rl. C lt dli J n HO k, col I o 100 k m4nl na! podobn4 konkur nlnfvozy, J ho 'é'flkaj l n tt cm (bez b p lnoltnlho oblo... ku). M11xlmilnl rychlost 1 to km/hod. -i BA Znimi úpadoavropski automobilovt. tovirna PORSCHE postavila P clilnl dvou dadlov6 uptinporto'é'nl kup4 (obr. I), kt r' mi pro dobrou vidlt lno t dozadu l'é'i114 :icadnl okno. To "' k na dn.ih tranl pod tatnl ~horiul NHÍynamiku vos.u (&Yltiui odpor vzduchu). Proto mi 'é'h harovanf nt.ta.v c1tr chj' u.konl nf protivlplvfm pro tor.m. Nhtav c &m nluj vir.ni v:icduchu za kabinou. VA& mi motor obdobn' konc pc Jako "ozy Volk1waa n, to J valuch m chlahnf plochf ltyfd,jcovf motor ulolený v:icadu o obuh.a l llt...,. Do huf rychlo tl pr 100 km/ hod, Karo1frl ) uprav.na pro nirolnj dvocf na okruhu L Man1 VTM 801

10 "KIROVEC" zkou í s é í y l - IUROVEC aa skou.iwdl - dfl.na Md...,..pt o úbfru 14 m.. Fotot V. nu-. bla I -... N'n-b a. HUtkké V)'fdeoS tnktona ICJ.rov.c:, dlplom.ov6 pric9 V. Swiaov4 a lea.la.frad.ak' Uml1eckopr6my'1o11.., bran Kirovova ltnin1t1dlkfho zhodu vyjely 6 dva zbrusu novt traktory. Cd:ala je dlollh' cetta. Mohumt motory (bjdt o výkonu 220 koni) 1e ffdn! z1dfchaly, nef jedenictitunovt obry dopnvlly na mino. Pto zkouiky byla vybrin1 obla11 v oevernlm Kavltazu - no celinllch. Um&n!, v!dyť privl pro takov~ dreo~ proatfcdi byl traktor zkonatruorin. Hned v prvnlch dnech oe uktzaly jeho pfedn0td. Pluh za 1Grovccm 0 01pro1to lebce obracel tffceticenúmctrov~ vrstvy po:dy v lili th mcu6. Na pokulných poucb tc wkutccnila i njlmari. IOUtM. Kirovcc" 2'poUl 1 podobným kanadským 1crojem. Tak~ v tito zkouicc ob1t41. Oba stroje byly nasazeny k orb~ na tn~hcm pokryt~m poli. Zadmco ta.naditý traktor 1e lcaldou chvili zadrhl", 0 Kirovec" jel bez z111'vky. Na 2 km trase 1uvcd:nnl pfckon val vicchny pfckh.ky a celkem snadno obracel oomindlicovtm pluhem pddu. Takt zkouiky v mol<finich dopadly výtefnl, Projel lehce i tam, kde P' sovt traktory z6111ly 1ú1. Nezvyltle llrolcj kola (60 cm) mu umolllujl pohyb i v tffl<o pf11tupntm terénu. V1kutku dokonalý stroj. Podivcjmc se tedy Dl n!j trochu bu!e. Karoatrie traktoru nenl ceunri. Je 1lofena ze dvou ě.61tl, kterl: jsou apoje.ny vertilcj!nlml 1 horizontilnlml ltlouby. Toto konnrukčnl fdcnl umo!auje, fe obrovltt ottoj m6 vtbornt manhrovad ochopnoari. I plet to,!e je li tun tlfkt j.~ 6m m:~~~d~ =:':'~:l,ft;'f~:::.~~f~"! tc upro1tfcd lomil, Umotňuje mu to privf: 1pcci61.ai ltloubori konotrukcc. Zvl!lť pozoruhodn6 je, fe obsluhu '!lech 1lo!l- br tfch dv&6 1 nifadl zvlidne pouze jediný človlk Odbon:úci vypoěh:.&u,!e nasazeni tkbto auojo pro nejrdznljll zcm6dll1k6 pdce zvýil d trojnbobnl produlttivitu zcm!dllik~ vtroby. Pli polnlch pradch mt\!c K dodhnout rychlosti od 2 do 13 km, pfi doprav! od 16 do 30 km za hodinu. Napflklad pfi orbl do hloubky 30 cm vyvine ttaktorista 1cdmitilomctrovou rychlost a zor6 za hodinu 1,8 ha pody. Naplno mme býc Kirovec" zaú!en - jak pfcdpoltlidljl leningradltl projektant! - rofnl 1600 d 2000 hodin. Konauukt:Hi nczapomn!li ani na ncjmodem!jli vybaveni fidifovy kabiny. Je pro11omá a ovltlá, m6 dokonll~ tllnlnl proti prachu. Stlny kabiny j1ou oblokny zvll.ltnl izolaenl vntvou, kted podltatn! tlum1 butor motoru. Krom~ toho se d' kabina 1nadno vyúplt 1 popflpadc i apeciilnlml venti1'- tok!t!1:'f~~~o - ukirovcc" je univcn61nl uak- 801 VTH

11 tar. Dli se využit nejen při nejrdznljšfch zemldelakfcb praclch, ale i pro dopravu, v železničním stavitelství atd. Vzhledem k tomu,!e jde o tak složitý stroj, je zapotfebf od projekce k sériové výrobe minirné.lne piti let. Nicmm.E leningradští pracujlcl se rozhodli tuto dobu podstatne zkdtit. Vlédnl usneseni jim výrobu nejsilnejšlbo sovetak:~ho traktoru svmilo v srpnu roku Už v lednu 1962 kolektiv konstru.kt~r6 závodu obhájil pfed sté.tni komisi technický projekt Kirovceu a v červenci ti:hož rotu zahrčel první traktor na tov6rntm dvofe. Odbornlk6m v Leningradě stačil tedy ke konstrukci, výrobě a mont.hi necelý rok! To je vlastne tech.růcký dzrak" - pfesneji řečeno výsledek vel.kao nadšeni, s kterým všichni lid~ podllejici se na výrobe traktoru sout!žili, kdo dříve udelá svěřenou součéstku. Nyni pracuje na ró.zných polich a celinách Sov~tského svazu uf l6 pokusnfch stroj\\. Po ovefovaclch zkou!kich a po pflpadných úpravách chtějl v LeningradE zahéjit začétkcm pfjštlbo roku prudce stoupaj1cf sériovou výrobu. Sovhsk~ zemědělské zévody dostanou z Kirovova závodu, odkud pfed 40 lccy vyjel prvnj sovetský traktor Fordson Putilovec vyrobený ješte podle americké licence, v roce 1965 již a o rok později nových všestranných pomocnjk6 světové úrovně. Přitom už nynf pfipravujl sovětštl projektanti traktor o sue 300 k. Několik zajlmavých technických údaj6: V'-ha traktoru U tun, diilka 7 m, llfb 2,5 rn, výlka 3,1 m 1 vlechna čtyff kola maji samostatný nllhon, traktot' t Y)'baven bydraullltou. motor m6h pracovat ph 40 1tupnicb m.ruu I tepla, pfevodovil stupni J1ou ftyh. kddt H ltyfmj redukovaným! atupoj (v podttatfl tedy 16 pfevod. srup66.), apotteba pohonných 1 1ek Je 36 Utri na 100 km. pri.mfrn' apotfe.ba na bek.tu 20 Utri. Cel:9 panel i;;hlaclldho aafbe.nl trall:toru b yl V)l"l"Oben metodou 1ovfi.U:ho pro(. Stfpanova, o n1i J1me bllte pa.u ve VTM 22 (Revoluce v metalw-1u). NOVf URYCHLOVAČ RŮSTU - Z ROPY ::> :it.,, Je to nový stlmulbor, který xvylu)e výnosy zemidf:lských plodln a d hov41 prlrostky dobytka. j:: Zlskall Jel herbifdhnltl výzkumnici z ropových J: kyselin v laborato~i významnfho vidce akademika 'Ill O. M. Gusej!'lova a privi letos provlfujl Je ho vlast :it nostl v šl rok6m muftku. Je to nehol'lavi lftka, která neztric1 sv6 vlastnosti ani skladovinlm, ani.e dopravou ani p\1sobenrm vysokých nebo nfzkých > teplot. o.,, Pokusy ukiuly, fe prepari.t urychluje fyzlolo-- 1lck6 I blochemlck' procesy, zlepšuje ljtkovou > výminu I podm(nky výflvy rostlln. Získid se po- ~ :! 1 ~;~!~j:~: p~~;~p 1!~~'s r~:~µ~~. (~~b~ 1 t~~~i > podivi s krmivem. I( V Áxerbíjdlinu poulivají nov,ho stlmulitoru N pokusnl ke zvyšovtnl výnosg ba.vlny, tabiku, kuku 111 Pice, ovoce I otlm' pšenice. V mlnu"m roce se tak % zvýšily výnosy v promlru od 7 do 2-4 %. ~ V Moldavsk' SSR se v roce 1962 zkoušelo půs '" ~=~~ ~~h;i~~:;ej~~~uh:. ~~::~:~~oz~eý~~fs;~~ g kukui"lce bylo -4,S q na hektar (to J e10o/j, hrozno -cj dho vlna 14,7 q na hektar (15%). V Abchhll sebrali v Gulerpšsk'm sovchozu o 20 al 30 procent citrusových plodo vk nef pped poufldm tohoto stlmulitoru. 'rlrod l. f/ U PLASTICK~ HMOTY V DOPRAV~ Zivod Uralvagonzavod v Nlfnfm Taallu vyribf vysokostinn' nikladnf fe le:znl~nl vagóny se sdna ml vylofenýml plastickými hmotami. je)lch pped nostl Je snadnljšf month a dm I snlfenl výrobnlch ~s~~ :e!:~~ť~o~r~~~~:~~:/.' vyri nosnost a stfny 'r vda f. 117/U BATYSKAF GA Skupina vedeckých pracovnlkti lenlngradsk,ho výzkumn,ho ústavu Gidrorybflot vypracovala projekt nov,ho batyskafu, jehof maxim""' hloub. ka ponoru bude 2000 m. Hlavnf pozornost sou. stfedlll k9nstrukt'pi na bezpefoost dvou~lenn' posidky, protofe se batyskafu bude pouflvat k rybál'ským úěelom. ZaJlmav6 Je, Jak vylellll zposob vynol'ovinl. V podstate troffm zposobem. Prvnr zpllsob le obvyklý u nl:kterých typo ponorek - nafukovinl dthových cisteren. Druhým zpos " bem vynol'ovtnl Je zlehfovinl vihy batyskafu vypouftěnfm s ypk~ho ntkladu. Ti'etfm pak nor mil:lnl e nergie akumulitorových baterií. Kdyby I pfesto došlo k havtrll, mofe posidka snadným manévrem odstranit havárljnl lltlnov' desky. NTO l /tfu VTM 803

12 VELKOMĚSTO 0 Xaverov mi být svou výrobnl kapacitou ne)vidlm úvodem tohoto druhu v Evropi. Pfl plnfm pro. vozu má mft roln( produkci l mlllóny kusll jatelnfch kuht obojlho pohlavl (tz.v. brojlery) v prllmirné flv' vá.u 1,S kg. Plynulé dodivky lerstv,ho drabetlho mua 2 Xaverova xa)lstt pl'lm zásobováni obytelstn hlavnlho mlsu Prahy a promyslových center stl'edoleského krale. Technlcki t'.lrovefl pokusného velkod.vodu Je vysoká. Mechanizace bude ůplni, a navlc u nikterých prťlmyslcr v'-výrobnlch technologických postupo se uplatnl I dflll automatluce. Ve lkozivod v Xaverově Je t. provoi;ni-dlspozlenlho hlediska l'ešen Jako organlzalni samo!:tatný komplex, llenfný na: okruh objekto rozmnofovaclho chovu, okruh objektů pro výkrm a jatelné zpracovinl brojlero a okruh objekto provoi.nlho pflslušennvl Ro:r: m nofovad chov soust eduje čty I pfft.emnl haly odchoven kuht celkem pro kusll, osm pfl:zemnrch hal úkladnlho hejna úhrnem pro nosnic a llh1'afskou provo:zovnu s ročnl kapacitou vajec. Hlavnfm provoznlm poladavkem v tomto okruhu Je zajiltinl kaldodennf výroby asi 5600 jednodennfch Jetelnlch kufat pro dstav ve vý krmových halich. V odchovn,ch kul'at s hlubokou podestýlkou se bude krmit plnohodnotnou, granulovanou, suchou smlsl krmiv. NeJmladli ku fata dosd.vafl do piti dno sdfl smis z pfenosných tubusových krmltek, starll kuhta z auto- matlck6ho dlskov6ho krmltka. Krmná smls se skladuje v samosutn6m ob!ektu centrilnfho d.sobnlku se Ú sobou na 1 O dni. Odtud se dvakrit den ni automaticky (s poufitlm tlakových membrin) dopravuje do dsob nlkq Jednotlivých automatických krmltek v halich. Kufata nejmladll katezorle Jsou napijena z pfenos ných kloboukových napiječek, suršl kuf'ata :z auto- matlckých plovikových napijelek. Hlubokou podestýlku vyhrnuje z hal traktor Zetor 35 s namontovanou radlici. Vyklízeni trusu z trusných Jam se providf (2-lkr't denně) automaticky pfes nasta vltelný časový splnal. mechanickými shrnovaciml lopa taml do kalov6jlmky; odtud se trus odsh' Jednou týdni fekilnlml autocisternami. V odchovnl fe klimatlzovan' prostfedl s automatickou regulaci teploty. V pflt.emntch halich pro :zikladnf hejno nosnic se polit.i s Jedenictlmlsflnim snilkovým cyklem, potom se nosnice vyfadl k Jatelnfmu z.pracovinf. LlhňaPski provozovna organlxal:ně navaz.uje na velkokapacltnl výkrmnu pro brojlerll, pro kterou :u)llťuje kaldodennl ústav 5600 )ednodennlch kuru. Ke splněni tohoto dkladnlho provoznlho pob davku se musl podle harmonoin.mu kafdodenni vklidat do automatických llhnl 8000 al 1 O 000 násadových vajec. Do okruhu výkrmu brojler'1 patfl 1 O ltyfpodlaf. nich výkrmen po kusec.h. a drllbeff jatka s vý. konem 1000 k.s/hod. Jednotlid podla!i )sou uspohdina vidy ze dvou hal po 5600 kusech kui'at. V kaid6 budově se ftyl'ml podlallmi je tedy osm h~. v 1 O budovich potom celkem 80 hal, tj brojlero! Výrobnl cyklus výkrmu trvá 80 dni. z toho pflpadi 70 dni na vlastni výkrm a 1 O dni na dezlnfokci, opravy zarft.enl, manlpulacl s podestýlkou, vyskladňovinl a na. skladi\ovinf kuh.t atd. Výkrmov haly jsou bet. oken, s úplnou umělou klimatlucl prostfedl, vzduchotechnlc kým a ůstfednlm teplotechnickým sysd:mem s nasta vitelnou automatickou regulaci v rot.mezi pffpustn6ho minima C a muclma +25 al 28 c. Pro pflpad náhl6 poruchy vzduchotechniky Jsou v kllidé hale pro bun' havarijnt otvory. K dosdenl maxlmilnlch vihových prlrclstko mi p~ moc.i I poufltý princip fotoperiodismu, tj. automatlc Uho stffd!nl modr ho a červeného světla v nastavltel ných časových Intervalech. Prvnlch 24 dni výkrmu bude svltlt 14 hodin denně pouze červen6 světlo, které dnlbef vnlmi jako dennl osvhleni. Od 24 dno s-ti.ff kul'at do konce výkrmu svitl vldy 1 hodinu červen6 světlo a 4 hodiny modré 5Větlo (kuhta vnfmajl tmu, ale človfk Je mcife dob,e pozorovat). Suchá, plnohodno.tni, granulovan4 smis krmiv 804 VTM

13 x redlerových úsobnfkll, umfstěných nad hornim podla flm,se dvakrát denně automaticky vyhrnuje pl'es šneko vý dopravnik do dvou vertikilnich šachet. Na ty Jsou napojeny skfll'tové zásobnlky automatických vibračntch krmltek Jednotlivých hal, a regulovatelné výsypné otvory k plněni pl'enosných tubusových krmltek startovad směsi" pro nejmladšf kun.ta. Zapfnánl vlbračntch krmitek Je automaticky časově sladěno s Intervalem červeného osvětleni. Po dobu modrého osvětleni je činnost krmftek xastavena. Součásti výkrmových objektů budou drůbe!i jatky s výkonem 1000 ks/hod. Po zpracovinl na jatečnf llnce se drobef na tl'fdičce rox.děluje do Jednotlivých váhových skupin, uklidi do pl'epravnlch beden a expeduje do prodejen. Perspektivně se uvaluje I o uplatněni mrazfrenského provozu ČETU JSME ZA VAS V SOV~TSKÉM TISKU V lenlnar d k4m dvocll Rabollj" byla dolcon~namon ~!v:~~;:.: t::!:.:t l~r::::n!':or.:c 0.~ 1 ::.;.~:~~: odllarnllc6, ve4em. lnl. JIHm t.-ockfm, ktari a' lu H ao\'ltsktml odbornlky v krt.ck lh6d v,m.vlla dllnu (mlmochod m p,.,nl sdho typu na 9Yltl) IOO tryskovf- ~~,:i~n~!t1~~~ p~=~ :"..::'nd:::::t:1c:r.'1~i. v~=.: Svatf, lau,..it Gottwaldovy ceny, vyn61e1:ce tryalcov"'o at~vu, apolu f'ecfltelern dvocfu Rabol:il" DmitriJem Dut.ckfm. '9' V sovlttkfch menihkfch úvod ch objevit novt pfhtroj l'h-1, ktel'j automatldcy pollu Hm.,. l'lebg zrna zemldll1kjch kultur, ZMlo near~ do "6clrle. vibrafnl pohrb posunuje arna po aplrilov drilce. Po Jednom se kutilejl do pfijlmaclho" ok,nka ltofitale. Xa pit minut odpoud. l'ps-1 tl1k.,... y \ Okruh objekt6 pl'"ovoznfho pt'fslulenstvi zahrnu Je centnilnf mechanixovaný sklad hluboké podestýlky, umo!ňujlcf vedle pl'fručnlho skladováni I mechanické smtchinl jednotlivých komponentll, dile admlnlstratlvnl budovu vl!etně závodnl ffdelny a ústfednfho hygienické ho zal'ízenl, mechan\nčnl dvor s garuemi, dllnami a tankovacf stanici, ústfednf kotelnu se skládkou, energot. Celkovf pohll!!d na Xaverov. 1. Ovt d cl panel automatlck,ho uflzenl v pfliemnlch ha"ch. J. Samokrmftko PK.G-t. rozvodnu a objekt veterinárnlch laboratoři se sanitními jatkami. Pokusný velkozávod v Xaverově mi umolnit - vedle svého základnfho výrobnlho určeni - prověfenl pou:lidho strojně-technologického ial'fzenl, automatické klimatizace, uplatněných promyslově-výrobnlch postupo. Zfskané zkušenosti se potom uplatni v připravované hromadné výstavbě dalšlch záwodů pro výkrm brojlerů v ČSSR. Kapacltnl prvenství Xaverovu dlouho nezůstane. V SSSR na dkladě usneseni rady ministrů o zprůmysln ě ní drllbe!nlctvl se jif př i pravuje výstavba l'ady závodů s kapacitou ročnl výroby tři milióny brojlerů, tj. o třetinu vice, ne! je maxlmilnl výroba Xaverova. Pl'esto,!e velkozivod v Xaverově je svým technic kým vybavením plně na výši, nenl to samo o sobě d rukou ekonomické výroby. jsou tu Jeftli jiné podm Inky: Muslme pl'edevšlm dokáj.at vyrobit dostatek plnohodnotných, granulovaných směsi krmiv, na kterých je celý systém výroby v Xaverově zalofen, z.a druhé dleži na kvallte drůbele: měla by být nejlepšl, tj. taková, která má co nejvyšší schopnost zhodnocování pl'ijatého krmiva. A v neposlední l'adě hodně z.á.ležl na tom, kdo bude v Xaverově pracovat. A právě proto, fe to je zemědělský závod s technologii uf průmyslovou, měli by to být předevšlm mladí, odborně vyškoleni lidé, kteří by sl věděli s modernf technikou rady a uměli by ji co nejlépe vyu:llt. Kdrt vznlkl'le lesnl polir, pohrbujlcl se po 1uchim zemnlm porottu, pfehraauja mu ceeta pruhem p6dr, na nit Je sefhi:nuta vrchnl orsanldc& vratva. Do1ud se to providelo rulnlm kopánlm a selrinlm. Tuto pricl tecl' v nlkterfch sovlukfch IHnlch d.vod'ach vykoniri d6- mrslnt. speciilnl frin na odfeú.vinf vnllll orsanldc vrstvr IHnl p6dr. J ppipojen k traktoru. JeJf ocelori au br se.., Uvafl do pgdr, vytrhuji d robn kl'ovl a odhazuj I je 1tranou, Frin m4le sloullt I k Jln mu élelu: ppiravuje pruhr zemi pro siaenl lasnlch kultur. Toto orisln,lnluflaanl vrnaln.1 a tkonttruoval korip V, Knislov t le1nlho ů vodu Klff'lovo ve Yladimlrsk'm len.ji.

14 2 ml ~~~t~:~:!~~=!t plejlf more na nmlkoull," hkl ~ Mii pravdu. Kdyf u palubou douhufe teplota vody ~ 36 stupm, kdyl nad hlavou vlsl celý den m " %16 slun. ~ ce, kdy! kovovt paluba parnfku se rozp1lu]e tak, fe se ~ po ni nedil chodit ani v obuvi (muslme sl prlpevnlt Jak6sl M dl'evln6 podkovky a klapat v nich Jako koni na pfehlldce) ci - pak llovik skutelni ul:íni chipat, co to Je nej j tepl1)lf mol'9 na zemikoull". Toplf se spoultl do kotelny. Za patntct minut ho Š odtamtud vynileji, roz.vafen~ho Jako makarony na lffcl. Proud sprchy Jleht do lldsuho tlla, ale nep11nill úlevu svou teplotou se voda nijak netllf od lldsk6ho tila. Do Adensk6ho dllyu Jsme vjlfdill k večeru. Slunce se ul buiilo k zubat' fire obzoru, rýsujjcl se pfed nlml Jako ohromný h1eben s vylimanýml zuby. Naled nou se odkudsi zleva, Jako obrovsk' úhyby tlut' úclc>ny, natihla pp.s horl:tont nepronlknutelni opona. D,ltl" ptali Jsme se nal'vni. Kdebyl" odpovidil aamralenl kaplt.ln. Pis.tni boufe. Koukej, Jak fouki :t ArabsUho. " Opona okamflfe udhla celý obzor. Parn(k zastavil. Plout dil bylo nebezpelnf:. Písek skrlpil mez.i zuby, vnikat do pllc - lapali Jsme po n.duchu. Jemftoučký, vlepronllujkl prach, kterým se večernl slunce sotva pro. dfnlo, obestl'el 1koro na hodinu n1ll lod. Bylo tf:mif bn:vitpl Pnch se vol ni vznilel ve vz.duchu a jen kdesi stnnou v tom mrtvfm, such m mraku proskakovaly boupkov blesky bez doprovodu hromu. Aden se o~jevil privi tak nihle, jako ppedtfm zmlz.el. Byl traalcky velkolepý. K nebi čnely lern zuby, pflpomfnajkl rozvaliny mrakodnpo. Vedle vfn:du do prfsu.vu se chvlla a šlehala podlvni plamenni pochode ft. Analltanf: postaviti na tkhto mrtvých kamenech rafinerii nafty a dnem I noci um spalovali hork' plyny. Pfedsuvte si mohutný kriter vyhaslf: sopky. T~I k neb1 jako obrovský reflektor se zubatými okraji. Jenom v Jednom mfsti Je stina kriteru prorafena a tvopi ůzk úflabl, které se tady nazývi Mine pass. Slunce vy :zafuje do kamennf:ho pohiru sopky Šejch Ottman všechen svoj nevyčerpa-telný lir. Teplota zde dosahuje SO stupfta. Vzduch je dokonale nehybný. Kriter spojuje s pevninou uzoučki milčina. Slani mf:lčlna, splf blito, se úhne al do Arabskf:ho dllvu, kobioru poulti, odkud se občas pflfenou plsefof: boul'e. A nefen plseln6 boufe. Za obzorem Je Jemen, z.emi plni z.:ihad a neolekivanostl.' Jak ]I nu.val nil lodivod, nablýskaný sportovec. r:\ ktery vedl opravdu zkulenou rukou naši lod do Aden \.:.; sk ho ppfsuvu Stimmer-Polnt. U mola kotvi desftky lodl. Bfl6. elegantnl osobnf par nfky, tern' nikladnl lodi na uhlf I u.nkov6 lodi na naftu, zelen6, rofov' a svltle modr6 obchodnl parnlky. Aden Jsou vrata do lndle, Austrille, Ecypta. Vlechn y lodi, plujlcl z Evropy, mu1f timlto vraty proplout. NU starý parnlk Nogln Je fetizy pflpout.ln k t..lun6 b6ji, ktert se pohupuje na vlnich bllz.ko kamenn6 zdi. Na bójce stoji pellkin a pfemtli cosi v r~fov6m pytll sv6ho :tobanu: pfecezuje ul drobn' rybllky, Jlmll se pffstav pflmo hemfl. Vpravo od nis naklidi parnlk uhli. THk6 desky. podobn6 schodom obrovsk6ho schodlltf:, jsou lany pflvtúny ke koiom balustridy. Na stupnlch stoji desltky lldf. Je to llvý transport6r, podivajfd černi:, praln6 pytla s uhlfm z!elezn6 nikladnl birky, poskaku)lcl u r,' lu parnlku, který mi otevpen' palubnf pronlky. Pyt e putuji nahoru z ruky do ruky. Všechno kolem Je potafeno uhelným prachem. Cernf: tvite nakladačo, lern6 paluba, hladina vody Je lernl napudrovani. Jenom na bocfch birky, na nit Jsou sloleny hory uhlf, svftf bllý nipls Brattl Corlov~". Je to Jedna z nejbohadlch spc>lelnostl, kteri roztihla chapadla svých obchod nich újmo skoro do všech ptfstavo svita. Dfvim se udiven a t mu s hrťliou na obraz ptede mnou. Dnes, v druh6 polovlnl XX. stoletf, kdy 11 lld6 pod man Ill atom a derou se do kosmu, tady Jako pfed tlslcl lety lid6 na svých údech ta.ha)f balvany uhu. UprostPed tra1lck6ho Jevlftl stoji človik, na jehof hfbetu doslova Jako na bodch birky se tak6 skvf nipls Bratfl Corlod", mávi provaiem a bife po údech a po tviifl lldl, tvoflc( Uinky fethu llvf:ho transport6ru. ~.edaleko pffstavu stoji nejpfepychovl!jji hotel Krls tlan Lfni se toll ventilátory, :zavi!en6 jako lustry pod ~%~r:~il~ae.rmetlcky uti.snf:ni okna a dvete udrtujf Pflbouchivime za sebou dvefe a zd~ se nim, fe vstupujeme do sklepa. Venku je 48 stupfto, u sklem 18. U stolko sedl dfentlmenl v bllých oblecfch. Lenlvl piji jakési bareyn6 nipoje. Na vysokých barových stollčkich hlasltl! b>vi několik vojlko. )sou to angllw letci. Chtlvi na ni clvi tfl fenltlny, kter6 se sem dostaly boh~( odkud. Nejsou uf ppllll mlad6 a svh(, ale nto vyzyvavf: obnafen6 a jelti vyzývaviji namalovan,, Pi'lfely sem pokoulet ltistl. Skupina mladých lldl cvaká fotoaparáty a energicky se hidi. Poslouchim a uchycuji jen útrfky jejich roihovoru. Jsou to tfejml lnfenýpi z rafinerie nafty. Uprostfed tkhto trl skupin lldf neslylni plujf na svých bosých nohou, z:akuklenl do bflých hivcl. mlstnf lllnlcl, ok nepodobnf vlemu, co jsem v Adenu vldll. Mllenllvl a bez úsměvu, Jako by to ani nebyll lld6. Spiš mechanismy pro obsluhu bllých pána. Naduti Evropané, slldfcl tady po penhlch adobrodrubtvl, mi pflmo drifdl. Radi)! Jdu do pflstavu. Zpou kouffcf pochodni naftov6 rafinerie vplouvi do prlstavu, neslyšni a dra.vf:, protihlý trup amerlck' matetsk6 letadlov' lodl, podobné šedivé fehlllce s driadlem, oteleným kamsi ke stnni. Na t6to kovov nestvllfe trtf k nebi kffdla reaktivních letouna, nena

15 sytnl 'ouhaji tulky raket. VJlldl do pllstavu pfnovltl, J1.ko by pped sebou rozhrnovala celý ten obraz, rimovaný lodml a thety vyvfelých tkal. Za mými ůdy aed f na. bronzodm, vlkem ponlkud xe1tlenal'm kpesle bronxovi fena. Nenf uf mladi. Jt to krilovna Viktorie, Pflvezl JI sem z Londýna 1n1llckf 1eneril v t6 dobl, kdy byla zchudl'mu mlstnlmu 1UI dnovl moci zbnnl ani nt odkoupena ani ne uloupena tato uml, kteri I pro Analleany Glbrtltarem lndlck6ho ocet nu. Kr41ovna tak6 dlvi do pff1tavu. K J Jlmu podstavci st vine ptr kvltko, ubohfch, xmfttj{cfch suchem na t to pi'esolani podl. Vldf vhchno: I hna. VJdl blitlvou zom. Vldl n11ry, ktall nablraji soi do malých altak. Vltrni mlýny nahinlji vodu do pllrodnlch bu no, 1111 JI doslova na rozp" nou pitelnou pinev. Voda se vypafu)e, rostbt,,rappa", pf11yc1ný 1olnj I roztok. z nlho vyrostaj I onr6, Jako 1nlhov6 violky bili krystalky soli. Po kolena, po pú v rappl" se pohy buji n11ll, nablrajlcl 101 do sltak. Biii soi a '"ni tila. Krilovna vfechno vldl, Vldl lldski nohy, J Jlchl Jizvy nehni)!. Protole lidi ul n1m1jl lldski tllo, ale alanlnu. 01mn,ct hodin pr6ce v pflsycen m aoln4m roztoku, rozohlitim do 50 ttupm I Stydlm dfvat do bronzov6ho obllf: J krilovny. Nt lik' mi hotel nuv1ný Krlnov9m jm6nem. Pomalu H vraclm na parnlk. Vylly hvizdy. jllnl hvizdy Jsou viti(, JasnlJll; Ml6' ni drih1 J1 J1dlný bllý proud, pl1tln1jlcl nebe od obzoru k obaoru. Odraz v moflk vodi. Nt, nejsou to hvil:dy. To avftl vrstva vody, nuyc n' pohybem ryb, kur' pro- plouvaji kolem punlko Jako ztlumeni kandelibry. Svltl I hu~ati medozy. OnH na pernlku promltsjf lllm. Na palubl natihll amat r1ky vyroben6 projekl!nf pl,tno. je obriceno k ppi stavu. Na Jeho stl'lbrn6m podkladu bili llvot, pl'lveuný zdaleka. Dfvlm se na fllm 11Lenln v ~IJnu. jak6 rozpiti luu I proat:oru oddlluje flvot, uchycený na plitnl, od llvota vahclho n kolem nh... l Chlapcl H lelnn6 b rky 11Bratrt Corlov6 1 upfraji fosfomkujfcl o" n p\6tno. Ch,pou ti lld6 alespol\ nlco 1 toho, co vldfl Na pobl'elf bleskla prudk.6 1vltla a nstavlla ele11ntnf llmudna. PI.ni v bflých kofllrch a poloobnafen6 hny H dlvaji na plitno, anll by vyttouplll z auta. TI urtltl chi pou, ) Jich osud I plný nebe p " a neohkivaných udi lostl. Colpak I Hm, do aplclho kriteru, n vrhn ltdnou nový flvot, který 1m1t4 vlechno nespravedllv 1 co exlttufe na Zemi? Kam se podlit bronzori k"'lovna ve 1dm n111lena"m k"111le, I tihle napom6dovanr dflntl menl v bll mr Moln,, fe Je to Jen výsledek m pi"ed1tavlvost1, ale chvl)lcl se plamen, pro1vft1jlcí u zuby kriteru, ml prl pomln' u.utek výbuchu probuzen6 sopky. t - A.,. ki Ud M tllvl pf'otuto 11 w r b lt lt'lrt1 v n kra~r 'rod ppipojenl kelont. Ade1111 k t&y. Jittoar " f.dend PtlpoJ... lm k r io fff,..c:i chce l:trlt td lid llft '" " " d f d" 11ad kolonll AdMefft. 1- VJrob10 podmfnlii:y u.mldll twl 1ou&,, ko Ad \u nl(' n n.1111 o4 podmin p'e4 ttal tlml tlslcllmflftl Sn1mky čnc ;.rirfvní J '. ' -.,. -~ "... 1 ' ' '. ' ' I \, ; KT-1. l... '" ' 1 ' ~I '. ~ l.. 'lillll. 1 ~.' ~'" ~">. " ~ ~---..-~ -/ - DOBRf NÁPAD 0 Ke zjedaodulenl ottoje nejvfc pf!oplla myllenlta!t~~b~:::::i~ 1 ~0~~::,",l~I fe~:t~h ~~'m~h etverc6. Prosrem ae d' onlmat I obyl!ejntm foto- ~:~~C:::..'!'.:n.~tfoJ J\~~':of.1'~0:1.~1g~J':~ltl bh StroJ ae podobi televizoru ae otolltem opatfentm oedml tlal!ltky: tfcml pro obaluhu attoje 1 čtyfml pro odpovlcll o otbl:y, Zpltn' opojeni IU'O)e 10 Hkem obatadvaji ovlteln' okfoka a pflalulntmj oiploy. Vzadu ze tttojem I projelnor A.DIOR". Plechov' olcfla auoje obuhuje napijei!, rel~vou udu 1 87 relf loslcktmi obvody 1 leat eteclch 1yatfm6 a optlltou fotonkami. Stroj vui 26 l:a a ni.klady na jeho pofúeot. 'f'četnf; projektoru, nepfel:rol!lly 3000 Kl!o. PSSST, ZKOtJ!IBNf ZAClNÁI" Uaedime l: p nelu. Po adalmutl tlačltlta ST ART" zahrč! l:rol:ovi počlta<ll a v ol:tnk6ch 11111kal:ujl nuly; nula oprhntch a nula lpamfch odpovldl. Rozovlcuje ae ol:foko VYCKBJTB". Na mttnlcl obrazovky oe objevuje prv6 otbb: M4me vypočítat 1ckundtrnt naph! vyobrueniho elel:trlcktho ttanoformitoru se udantml hodnots ml. 0 A ul počidme: U 1 : U 1 1e ma Jako na paplru led tu!l:a. Rovnice, doaacllt, fel!t -a ul je tu vtoledek: 24 Volt. Multlm lil suoht n'pla VOLTB" nad 'ltlovantml l:lheaaml vyztft lt odpovicll. Stlal:neme dvojku pak čtyfl:u. Roz ~ 1vf:cl te ok~nko usprá VNB 0 a na poeltadle dobrtch odpov~cll nask 'I jednička. A ul bu dal llho dnhu ae objevuje dtuht otbka: DoplAte VTH 807

16 0 NEPODVÁDt!T" Podvodnou manipulaci stroj nedovoluje. Ud ltud6ckt jako vidy spekuluje: co kdybychom.,.u a u! ruka mačká aou- 0 časnl: natolik tlačitck - snad si stroj vybere apdvnou odpovlď. Stroj se vlak podv~st ocneché. Rozsvltl napis NBPODVAoeJ" a za trest započltévé chybonu odpov!d. Pfílt~ bud poctivý - dali! zkouška vlak problba bu osobn.lbo zaujed. PERSPEKTIVY STROJŮ K Tu N atol Jli teti re.liov6 a tranalalorov udce" alolhljllho typu vyutoveclbo auoj KT-1". J ho dhct klhh u.motnl volit a kombl.ftllcl problimll. Proto bud diaprojektor nahraxen fumovfm p'hm pfnlj Uclm se s bubnu n bub n Zpltn:f chod a raml 11krok)'" v Poh)'bu P u umotal vltvlt propam a pak stroj nan ufltelem a aoue nf I autom tld.ou ufcbolcl. Na tom vlak bud Jeld1 plno pdce. Vyul!ovad atroje vyul!ujl nov:fm sp(uobem tav, propamovfm ul!enjm. Pfl nim vyufovad 1'Ula f'os. dlluj na ma16 ltrokr (pro pfcchcavu =~: -~~~oi=::~o... f)b:yp! k~~d~': kroku ae 1troJ pfesvldl!uj, da 11 t k probranou "tku 1pdvol osvojll. Vyuto.-.cl nrol nuahradl 6plnf: ul!ltale a hlava.l I nen hradl tam. lr.da Uci ull vlhtnjmu prolevu a vy11upov6al v kolakdvu. ProHtlm budou can.ntmj pomocníky hlavnl pro do- 1pll6 11.uduJlcl pro t)', ktah.-nadull -pfl aamh1.núl. A takových I v na.li republice v tomto lkolnlm roc na slc. Pro ni budou mlt vyulovacl at.roja vt:dy l!h a nebudou tn6t 6navu. indexy vzorec nepřim~ redukce fclcia ve vy1ok~ peci.u Vzorec vypadt slofltl, a tak, kdy! neznh pravidla vazbyj odpovfl VIDt!T VYUCOVAci CHCETE lpatnl: , Rozsvk:l ae STROJ KT-1" V CINNOSTI? okl.nko CHYBA", počitadlo ji ncúprosnl zaznamenavt a stroj 28. listopadu v hod. budou lnhn:ffl T6.m Kfeě n pfedvllldfit jako moudrý- učitel Uka opraví: vyul!ov cl 1troJ n prvnj Tribuni na matnici 1c pfi ko!d~ chybn~ aktualit Vid)' a techniky mj6detl" odpovldi objev{ vysvltlujfd text, v pfcdn'5kovf lni prakkiho pl n tú-ta v Parku kultw')' a oddechu felcnj probl~mu, vfpočct a člsclnt výsledek. Tak 1e zkoulený spolu 1 planat rlem pravidelné behd>' J. Fuělka. Tlm z.ahaluj na.i radakc pouč! o 1vt cbym a po předem ;: :! ~: a:b!~c: ~~~; ~~;:;:; nattavcn~ dobl d ri časovf: rcl~ v beoplse VTM. Jednou m&lfnl tq povel projektoru a na obrazovku a:hlfd.nate a: lfmav6 technlckl filmy natkakujc tfcú otézka,.. Do d a pobesedujeta t nallml aucory. aobn.lko pffnrojc se vejde celkem 30 obr,zlr.ó. Potom je nutno d PRO NA!lE KUTILY aobojk vyml:nit a vyučováni md!c A KROU2KY TECHNIClIB pokračovat. TVOAIVOSTI Utka je probrtna. V kulatfcb oktnktcb počitadel svitl celkový počet 1privných a celkový v pffitlm roce otiskneme na po Počlnaje prvým člslcm VTM počet chybných odpovldl. Objektivnl, bez zaujctl - ale tak~ vaclho stroje KT-J 11, který lze kračovénl névod na stavbu vyučo bez protekce. vyrobit i v m:uo vybaven~ dtlne. red. Obr. I (na tr S lnfenfnm T6~ mou, ln.t. 1tht n n1 a jejich vyutovadm strojem H Hulmhe v philk6m plaaetl.r:ha na tmaedi o vyu&tveclch 1t~0Jkb 28. XI. 1"3 v hod. Obr. 2. Pohl d do 4uob vyutovaclho tuoje KT-1" po o4montov6nl panelu. Upro11tfed pod matnlcj l ou kroko f volt~ 1 e.ldlcovjmj kotoutl pollcadel. Obr. 3. Pohled n vyutovacl sttoj u uda. Po obou MraAkb obraaovky Y)'mlri lett ftedc.b yttfm6 1 foto- ~,!9:!".:!u rr:::,~d I vfklopnf ~'::~o!.!,a:";..rmp:::;;.v.:jl a o:!:' slhuna t.u.ou... paplr u. n cm. nmbd H na po4loaa d.j.opnfml C!tvercl (a dmto o pdem pfth1 a. Atlp6.a a VtB) a fotopfbtf'oj m 111 po oavttkoj 1almaJL B lmky po 1'YV016.al lou do diar6md:k6 ADI CO dotu-.fml k pf'oj ktoru ADIOR. Hhdi do úsatm.llla (na njmku nad ) a auuaoa do pro Jek.lona. Poto J. Kabtc lo V n.-1blih1 dob" n.1.n butlou dov,1irt null' O\Obn1.>utornoboly T.1b.1n1 OO ~NOR,.,.. ob, 10.An l'ho.1uto n1ob1lov.-ho 1.1 odu VEB S.1chtl'nr n1 Zwi<lo"u I-- ~ ~~.. : NOVÝ TRABANT Automobily Trabant vyribln nikoli k let byly stile :r.leploviny, u.lde model 600 mi jlf na svou velikost velml dobr6 vlastnosti, kter' se v mnoha směrech vyrovnajf napffklad u ni.s zn,m6mu voz.u Fiat 600. v nfkterých jej I pl'edfl (napllklad Trabant 600 má vit.li zavazadlový prostor). O kvaliti a spolehllvostl vozo Trabant 600 svidlf mimo Jin' IÍspfchy dosafen' na sportovnlm poli. V roce 1961 se tyto vozy zúlastnlly nekollka thkých automobilových soutěff (napflklad Rallye Pfttelstvf, Rald Polskl, Rallye Wartburg, Rallye Tlsfce Jezer apod.), kde se velmi dobfe umlstlly. Vlastni :z.kuleno1tl M~I Jsem molnost Jezdit Jak s Trabantem 500, uk I s modelem 600. Mohl jsem je tedy porovnat a posoudit je)lch kvallty I ve srovninf s jinými obdobnými vozy hlavni z.ahranilnlml (Morris Mlnl Mlnor. DKW Junior, BMW 700, NSU Prinz. Renault R apod.). VG:z. Trabant 600 vybdufe dlky poutidmu dvoutaktnlmu dvouv61cov,mu vzduchem chlaz.en6mu motoru nepatrnou obsluhu. Celt hnacf jed notka vletnl pfcvodov,ho ústroji je jednoduchá a nenl nirolná na údrtbu a opravy. Na von, který mil najeto jlf km, se ml nevyskytla fldni porucha. Sultlo vidy nasednout, nastartovat a mohlo se jezdit. To je pro naše ne vfdy prvotfldní opravirenstvf a slutby výhoda Jlstl k neuplacení. Trabant nesnese pomalou Jlt.du na vyšil pl'evodov stupnl (hlavně na 3. a 4. pl'evod) a musl se volit ipllsob Jlz.dy tak, aby motor m~i vidy optlmilnl odlky, cof z.na meni bstfjši hzent ne! u jiných voz.o stcjn' kategorie. RovnH poufltý plednl nihon vytaduje odll! nou techniku Jízdy, hlavni v ut,čkách a na mokr' voz.ovce. Ale to Je vldy jen otázka cviku a zvyknuti 11 na v62". Pro automobllov bnoulky mi Tnbant nevýhodu, fe se nemusf stile nico hlldat'': sel'lzovat ventily, dol,vat olej do vlech mofných

17 Kdyf se karosérie poškodf, panely se bud vyminf, nebo (pfl ment h Tnbant 600 ~ li Plche,m i.ub.-tnil f1portovnlch outll:i, 1 Autom t1ck' namd:v'i umono1n6 ocalov4! kottry karo 1lrie do zakladnl barwy, J - Za.Pti:enl "' wyrobu yoz.u Trab1nt' 600 i mod rnl, Y(etnl autcim1tickjch ltn k. AutomatiC"ka link na opracoy6nl skflnl phvodowek, kt~rl H p k montuji do 1pol lniho bloku nit hnacl jednotky. l mist, Jako je to u jiných vozo (Trabant má takové mfsto jen jedno). kontrolovat chladll, zda Je plný vody a netele apod. Strufoi fečeno: Trabant 600 Je čtyhedadlovi llmuzlna s dvima dvefml, prostor pro posidku je vymifen co do vellkostl pfesni pro ltyfi cestu)lcf osoby a odpovfdá posláni tohoto vozu jako malého, úsporného dopravnfho prostfedku. Kabit z pryskyflce Proti osobnlm voz.om, kter' jsou u nb v provozu, má Trabant 600 několik njlmavostí. Prvnf zvliltnostf je karosérie. jejlm :dkladem Je ocelovi samonosná kostra svafená z. plechových výllsko, která Je opatfena vnijšiml dtly karodrle i: dur-oplastu. Tuto kombinaci 11vynutily1pec:lflck' podmlnky pr4imy1lu v NDR, kde majf nedo1tatek ocelovtc:h hlubokotalnfc:h plech4i a naopak duropt t vyri.blj( z domic:lch 1urovln. Ziklad m duroplan:u Je f.nollc:ki pry1kyplc:e prololeni bavlnlnfml vlikny. Surov' rohole tito hmoty vklidall do Ihu, kde pod tlakem SO et ppi teplotl t 60 C vyll1ujl hotov4 pa~ly o ul J mm. Duropl1.1tov6 panely na ocelovou kostru lapl a opatpuji konelnjm nitlrem. K nblad11jlcl barevn,dyoustra. nl, kterou pl'i ~~n~i,..r~:,tšnf: L. LEHKf lim poškozeni) opravf za studena epoxydovou pryskyflcf, pj'ebrousr a pj'elakujf. - Na letošní brninský veletrh jsem jel se svými spolupra~ covnfky autobusem. Pfi z.pátečnl cesti do Prahy do n:b narazll proti J.edoucl osobnf vllz Sachsenrlng P 70 Combl, kter' jsme svého lasu dová fell. Tento vqz mi rovnh karosérii z duroplastu jako Trabant 600. Pfestole obě vozidla v dobi sr.uky měla rychlost kolem 50 km/hod. a voz P 70 Combi po sráfce byl prakticky zdemolov4n, pohltila karosérie J: duroplastu značnou čist deformačnf energie a ltyftlenné posádce se vůbec nic nestalo. Motor Motor vozu Trabant 600 je dvou válcový vzduchem chlazený dvoutakt, umfstěný vpfedu vozu napffl. Toto umfstěnf motoru u malých voxo jako Trabant 600 má své výhody. Umonuje vyufft celé šfřky prostoru mezi pfednfml koly a potfebni délka na zastavěni motoru do vozu Je mlnimilnf. Jeho chlazeni Je nucené dmychadlem. Motor mi společný blok se spojkou, p1evodovkou a roz vodovkou (dlferenclilem). Od rox vodovky Jsou krátkými výkyvnými poloosami poháněna pi'edni kola. Vytvofenl spolelného bloku, smon tovaného jen z nl!:kolika dllo, je vhodné jak z výrobntch dqvodo, tak I xdllvodo montáfe a oprav. Tak napj'rklad nv. celkové (generálnf) opravy motoru a celé hnacl jednotky se mohou dilat tlm zposobem, fe celi hnacf Jednotka, která Je ulofena na pomocném rimu, se z vozu vyjme a bud' oprav! a znovu zamontuje, nebo se pouflje pfipraveni novi hnacl jednotka. Takovito celkov4 oprava trvá pak fen n~kollk hodin. Všechna ltyj'i kola majf nezávis" xav~šenr a jsou vpj'edu I vzadu od prufena prílnýml listovými pery a opatfena teleskoplckýml tlumili. Brzdy Jsou hydraulické, bubnov,, Vllz Trabant 600 je nutno posuzovat podle úifelu, k jakému Je vyrá bin, to Je jako nenirolný, Jednoduchý a levný pomocnfk. Pro rodiny, je1dfcf často na výlety, dovolené, do chaty apod. Je určeno vhod nijšl uspoh.d4nl vozu Trabant 600 v provedeni kombi. V provozu Je vlh dobfe ovlada telný, dobfe akceleruje, proti Jiným vozům Je však hlulnijšl vlnou vzdu chem chlaieného motoru. PJ'evodovka je vybavena volnobihem, který se automaticky uvidl v llnnost pj'/ za.l'azené 4. rychlosti a nelze tedy v tomto pflpadě brzdit moto- ~ rem. Toto uspoi'ádánf snliuje spotfebu paliva. Prostor pro posádku Je vcelku velmi Jednoduše vybaven nejd.kl1d nějšlml prístroji a ovlidacfml pil kami. Vnltfek vozu le vytápěn tep lým vzduchem od motoru, který je Ješd: pfihflvin od výfukového potru bl a do kabiny le pflváděn ohebnou hadici. V létě se tato hadice jednoduchým úkonem odpoj!. Cena tohoto vozu na našem trhu byla stanovena na Kčs za llmuzlnu a dodávky pfes Moto technu se budou fldlt podle pof'ad niku fadatelo. Inf. ZDENKO BARTOŠ VTH 809 3

18 C.llco't'f hlm '" rils TralttM Ul C.mltl, ktert I.tlo411# 11a 4Hol11t 11 I, ~ ~-:ti':!!.:~r:!i :::~::;, htll,pi# aa411lml 4'+'0Pml. Po lkl,111lu41tlch111d'adel n11llc;111 pro1t r pro 1pa11f 11eff Jro Jr.na Ykllch un sa4el. OltJ m to hoc. prhtoru l ffmlp l,lm'.

19

20 DESITKY, STOVKY RUKOU PO N~M SAHALY, ''P ly se na niho, ale pak byl mikce uchopen a nesen. Zdálo se mu, fe uplývá na lehkých vlnách, fe ho vlny za.lévaj(, pfe"njf se pfes nij.. PH.I sl, aby ukto plul co nejd.re. Pak se mu v pfedstavl vynol'ily rovnice, Jeho obfevn6 rovnice. To asi letlm do toho nového prostoru, napadlo mu. Tedy tak' Ji se pi'esvidčlm o jeho pravdivosti,. nejen Pech. Cosi ostrého Hm pronikalo, Vdechoval to, rozrušo'nlo mu to nervy, a nakonec I pflnutllo, aby otevfe/ oll. ~pavek', uvldomll st,,jak ponlfujlcf! Být probuzen takovým hloupým dpacheml Jako kdyby nemohli vyna1'1t nko pflfemnijllho! Kde to vlastni jsem a... Uf Je to v poh.dku," ozval se nad nim hlas. Profesor se obrátil a poznal nejlepllho matematika tffdy. Ovšem Kyselý! To Jste nepfilel na nko vhodnějlfhol Muslte ml cpit pod nos ten smrad l To se nestydltel" Ale, pane profesor-e, sim jste nim i'fkal, te amoniak Je nejleplf prostredek..." BOHUM R ČETYNA (0.ltonlenF 1: t. 21) Pozoroval s ťiluem. jak se bod z.vetluje v nový prostor a v nový ču, stejn6 hmotný a obyvatelný. Jak I e ho pfsmeno N, vlolen~ do rovnice Minkowsk~ho, vytvifí nový kosmos! Pane profesore!" k11kl někdo ze tfrdy, to pi'ece nenf mofn'!" - Ypsllon procitl z opojeni, ale nerozu. mil; pak vldll Kysel6ho, jak vstává z lavlce a mává rukama. To je klam! To nenf - mol -" Sednlte sl, Kyselý, nebyl jste vyvolán! Ode dnelka bude primusem Vltizslav Pech, ne vy I" jlfl Kyselý klesl do lavice a zoufale se rozvzly:tal. Profesor se usmil na Pecha, pfikývl - a sklapl notes. Col znamenslo. fe je se zkoulením hotov. Tffda sl kolektivnl oddechla. Pech vlak poh.d Jeltl scil na stupínku pfed katedrou. Jsem spokojen, děkuji, mdlete Jlt, nebo mite snad," povzbudll studenta Ypsilon, Jeltl nicot" Ano," i'ekl Pech, kddi rovnice mi Jenom tehdy smysl a cenu, kdy! ji m1ueme v praxi vyzkoulet a dokiut. Teorie bez. praxe nic neznameni. Uhnec Mlnkowskl se ntkdy nedostal na svdf kosmický prdsečlk, nikdy z nlho neuvldil minulost a budoucnost, Podobni I vy, pane profesore, byste vynalezl rovnici bet ulitku. kdyby li nebylo mofno realizovat." Ale Pechu, kam to nblhitel Pfece jsme na podl člst6 vidy, na pddě člr6 matematiky!" Ypsilon cltil, fe se mu t1esou kolena, jako by on byl zkoulený, nikoli zkouleflcf. Co chcete..." Student odlofll zbytek kfidy na stollcl u tabule a ollstil sl dlani:,,prosfm, abyste ml dovolil dokiut, fe váf objev mi cenu, fe rovnice vyjadi"uje pnivdu." P r a v du l" vyjekl Ypsilon. Ovlemle vyjadfuje pravdu, ale matematickou, nic víc a nic měnil" Prosfm, abyste ml dovolil demonstrovat v t6to tl'fdi a pi'ede vleml," trval na svém Pech, fe je mofno i bet. zvliltnfch preparátů uskutečnit to, o čem psal Wells." Pechu, to snad nemfnfte vunu" zasténal Ypsilon. Jak jen by to vypadalo, kdybychom udy kaidou rovnici prakticky demonstrov111 l Kdybych to dovolil vim, Jaký by to byl nevhodný precedens!" Je to nezbytné," nevzdival se student. Znovu sl oti'el dlani, dokonce je otfel kapesn1kem, potom se roihlédl zase tak sebejlsti po spoluucích a upfel zraky na profesora. Pomalu couval dozadu, nespoultije z niho,.mlčte! Raději ml l'eknite, co Jste se mnou provedli, fe jsem upadl do toho.. hm... suvul" Ypsilon se opfral o lenoch fldle, pomalu sa mu vracela paměť. Oblll.eje Jeho studentli byly všude okolo, ale jeden chybi!l : ale kdol Ach, Pech! Kde vhlp-nico se mu ještl zmateni v hlave mfchalo, Jako by se prodlral nevtdltel ným houštím a nemohl se vyplést. Kde je - Pechl" vykflkl. Zde, prosfm. lidný Pech nenf. Dnes nepfilel do Jkoly,'' pokusil se zachrinlt situaci Jirl Kyseli. Ypsilon byl vlak zmaten jen pir vteffn. Cofel Pfece jsem ho pfed chvllí zkoušel. Kde jet" rozčiloval se, hlaste se. Pechu, jestli nechcete, abych.. " nrazll se, neboť sl nebyl jist, co vlastni chce na tom vil.n6m smolai'i, který ani nevf co je to a+b+c. Podejte ml notesf To bych rid vldll..," Kdyt mu podali notes a on pi'i fméni Vfthslav Pech nalel výbornou, pobledl a mrštil notesem o stúl. Co Je to za darebictvll Kdo ml vpbuje znfmky, kdyf Ji,,. hm.. kdy! Ji o tom nevfm l Jaki drzost! Vyufft m6 okamfit~. abych tak Pekl, absence!" Vy si.m, pane profesore, jste tu zn!mku naj)n.1. Pech vyrejll pflklady k val! spokojenosti." Ypsilon sl marni vzpomfnal, kdo vlastni takto mluvl, ale mlha Jeho vědomi dosud zcela neroztála, tlačila ho Jako zli mdn. Nenf Jeltě ve sv~ kati, v dobré kondici, a jeho ticl sl s nim trop! hnusný fert. Nedaruje to Kyse16mu, ten čpavek, ten.. Protofe opět padal, byl zachycen a pod nosem Udtll d11vijll odporný pach. Vytryskly mu slzy. Mlhy, barevní kola, padinl.. Ypsilon brelll" zaslechl kdesi vzadu cynický smlch a nepikný hluk. Co se to.se mnou dějel zui'il.. Pech - a výbornou! A není ani ve tffdil Opit ho neslo a houpalo jim stero paff, byly to vlny a byl v tom úfas. le je nko takového mofné. Tecr konečně poznivám, co je to vchhet do nové dimenze, uvaloval, nevěf!i jsem svým vzorcom, ale tecf pociťuji Jejich realitu. Haha! Realitu! Jako by alsebralcké symboly měly nijakou reálnou existenci! Ha... Vstupuji dojedn' z x-dimenzí.v níise rozpadi tento nilvlditelný kosmos, objevil Jsem ji, muslm tedy osobně poznat, Jaké mi vlastnosti. Pravděpodobnl se v nf vyskytnou některé netušené okolnosti a mofnostf. Tfebas. ano, Ihned H pfesvědčim o existenci dvojného systému v souhvhdf Ori6na.Jen co mne donesou.. ne, jen co budu doplaven na vlnich svého kabinetu.. Mim pi'ece. ale, Jak oč(, lel stile pozpátku af k okraji stu plnku, a profesor bych mohl... Ovšem. stěhuji se do nové dimenze I se i ttlda vldf:li, jak se zmenfuje. Zdil se najednou velmi svým kabinetem, co le na tom divného a protlsmyslnéhol daleko, jen jako temní skvrna, a pfece ho docela presni rozeznivali v jeho tilesné podobf. Vtom se octl na samém okraji stu pinku. Krok... Tak~ Einstein pi"ipoultl pohybujfcf se systémy... Je to. Jako bych z Jedné ti"ldy pfelel do druhé... Ypsilon6v mozkový aparát vypjal. Nic, tma, potom zamival rukama... a - zmizel. Jako by se propadl. barevné vějl1e, farovn6, ale n nlml Jen nicota, bezbarvi, Profesor se vymrštil ze tldle, skokem byl na okraji stuplnku a zatvifll se, fako by pfedpoklidal, fe student zmizel do propadlišti, jako se scávi na divadle. Nic takov4!:ho; nebylo tu ani Uka Vfthslava Pecha, ani jimy. nesmysl ni. Zalal se JI bit. Col Jestli mne pohltil jestll se nevritfm do dffvijll tfirozmirné skutečnostlp A jaký smysl mi las v tt!ito nové dlmenzlr Má stejnou hodnotul Je zde hmot.al Nebo I ona má n!jaké nové slofenh Je do kter6 by spadl. Jen Jedi, pollapani podlaha.,. snad - negatlvnh Nespadl jsem do svha, který Je Profesor Ypsilon se ohlédl na svou ttldu. Zavrávoral a klesl k zemi s výrazem nepochopltelni hr6zy: Ani Jeho tffda tu nebyla! pouhým zrcadlovým odleskem pfedej16hol Ne! rozhodl se -kdyf mozkový a parit začal norm"nl fungovat, Jak se aspoft domnfval - fe to Ihned vyxkoulf. Kde je mdl kablnetl jeltl tam nefseml To poletfm cel4 ( l) viky1 Tma ho pohltila, avlak potom ucltil náraz. Neobyfejni hebký, jako kdy! pad,me do vlny. ale pfece dlvni ůllnný. Zrak vnlmal stiny, zdi.ly se průhledné, let 812 VfM nebyly. Nalhal se ve svém kabinetě. A tam, na stole v rohu jeho kosmický televlxor. Profesor se náhle oetl v kresle, sedil a otáčel vyp f nači. Obnzovka se rozsvftlla. Uvldfme... Co Jsem to... ach, Ori6n, dvojný systém, Je to smun6, kdyby to byla pravda, kdyby se moj p1edpoklad ukhal správným. Po vyduté ploše obrazovky letily hvizdné soustavy, n1konec I Orión rozpjal kffdla, nebyl to staroviký lovec, byla to kosmická bytost, ťtyři tajemné ol:i, uprostfed Jeltě ti"i. Ty se rozestoupily, a pak.. profesor cftll, fe se chvife strachem I radosti... Hvhdnř syst~m vyplul, slunce a kolem něj planety. Poznival Je: Merkur, Venuše, Země... Saturn s prstenci. Měl jsem pravdu, zašeptal, v souhvhdf Orlóna existuje dokonalý dvojnik naši slunečnf soustavy. A Tellus 11, toť dvofnlk naši Země Profesor Ypsilon opatrni otáčel doladovacfm knofukem, Tellus li se zvldovala, Jlf zde byly znimé sv!ta- IL O 'im ~ OVÁ, alka Lldov lkoly um nf Praha l